V pražském klubu Roxy zněla lidová hudba českých, ruských, maďarských a makedonských Romů. Večer byl žánrově pestrý, soubory se lišily hudbou, zpěvy, tanci i kroji, ale všechny spojoval romský temperament. Jako první nastoupil romský soubor Čilagos z ČR. Pozoruhodný tím, že měl typické romské obsazení: dvě harmoniky, housle a dvě kytary, rytmus podporovala bonga. Dohromady to vytvořilo typický romský zvuk a náladu, umocněnou sedmi zpěváky. V jednohlasném zpěvu byla síla, a když se zpěv rozdělil na dva hlasy, připomínalo to večer v romské osadě, kdy si Romové sedli k ohni a zpívali. Čilagos svým upřímným a syrovým folklorem, který už je slyšet jen zřídka, upoutali publikum a získali si jej.

Maďarská osmičlenná skupina Parno Graszt přivezla také folklor, autentický, vesnický. Svým hudebním projevem nám přiblížili obraz života Romů svého regionu. Zajímavé bylo obsazení: šest zpěvů, kontrabas, dvě kytary, džbány a mandolína, která svojí barvou podporovala muziku a dominovala.
Ruská kapela Gelem působila maximálně profesionálně. Bylo znát, že její členové jsou vzdělaní muzikanti, zpěvačky nevyjímaje. Hráli typický žánr ruských Romů, kdy nechali vyznívat housle, které romanticky dobarvovaly celou jejich muziku. Všem záleželo na každé notě a taktu. Kapela za sebou chtěla zanechat čitelnou stopu a dát tak prostor nejen uším, ale i očím, a tak své vystoupení zpestřila půvabnou tanečnicí, která vstupovala do programu s uměleckým tancem v krásném kroji.
Kapela Esmy Redžepové Teodosievské přivezla muziku makedonských Romů. Roxy se zatřásl v základech pod tíhou typického rytmu, basových chorusů, melodií a trylků na jednom tóně, které ve spojení s trubkou, klarinetem a harmonikou vymalovaly obraz Makedonie. Esma již tradičně rozproudila publikum. Rozvířila náladu, vstoupila lidem do duše a probouzela v nich úplně neznámé pocity.

Čilagos je 13členný soubor, který hraje starý východoslovenský folklor z okolí Košic a Velké Idy. Jedná se o rodinnou kapelu z předků Horváthovýchů, Kůrů a Balogových. Čilagos vystupovali v zahraničí (Francie, Nizozemí, Bělorusko, Polsko, USA) a na mnoha akcích v ČR (Respekt, Open Trutnov, Rožnov pod Radhoštěm, Palác Akropolis – Praha, Pražský Hrad, atd.).

Esma Redžepova začala zpívat a hrát v uměleckých souborech již v útlém věku. Její úspěšnou čtyřicetiletou kariéru odstartovalo vystoupení v Radiu Skopje. V roce 1965 vystoupila v pařížské Olympii, v roce 1976 byla v indickém Candigaru prohlášena královnou romské hudby a v roce 1991 ji ve Frankfurtu nad Mohanem prohlásili primadonou evropského zpěvu.

Skupina Gelem, jejíž název znamená život na cestě, byla založena v roce 1988 hudebníky ze slavného rodu ErdenkoPonomarev s 300letou hudební tradicí. Její hudební styl kombinuje tradiční romskou hudbu s ruským folklorem. Galina Erdenko je majitelkou krásného silného hlasu a interpretkou salónních romských písní. Ljubov Erdenko, absolventka studia španělského tance, je jednou z nejlepších tanečnic s jasnou plastičností a virtuózní technikou stepu. Kytaristé Leonid Kisiljov a Vadim Kolpakov jsou představitelé hry na sedmistrunnou kytaru a spolu s talentovaným houslistou Arsenem Darčinjancem hrají jiskřivé písně, které probouzejí posluchače ze sna a nutí je plakat i smát se. Gelem vystupoval na mnoha mezinárodních festivalech a vydal album Nejlepší cikánské písně.

Skupina Parno Graszt byla založena v roce 1987 v nejméně rozvinutém, ale také nejautentičtějším regionu Maďarska, v SzabolcsSzatmárBereg. Základní sestavu tvoří osm hudebníků a nejširší verze skupiny, která zahrnuje tanečníky tří generací ve věku od deseti do sedmdesáti let, je sedmnáct členů. Když navštívíte malou rodnou vesničku skupiny Parno Graszt při svatbě, pohřbu nebo různých slavnostech, zjistíte, že součástí skupiny je celá vesnice. Nástroje kolují z ruky do ruky a všichni tančí. Možná právě tradiční způsob života vytváří skvělou atmosféru jejich koncertů. Parno Grazst znamená bílý kůň – bílá jako symbol čistoty a kůň jako symbol svobody.

Přílohu pro vás připravili:
Gejza Horváth, Jana Kabeláčová a Katka Danyiová