Ptám se vás, lidé drazí,
proč?
Ponížení, nenávist a zášť –
proč ne spolu, radost?
Dohromady, či zvlášť?
Jedna zem, jedno slunce
pro bílou laň
i pro černou růži svítí.
Podejte si ruce
a otevřete svá srdce.
Proč člověk je člověku vlkem?
Ne! Bratři, bratři jsme!
Ruce si podejme!
Již nikdy více: černý a bílý,
tisíc let hledáme svou zem,
tisíc roků domov hledáme,
a našli jsme ho snad?
Našli! Zde domov máme,
tady doma jsme!

Soske?
Phučav tumendar manušale – soske?
Telepheňiben, nakamiben –
abo jekhetaňiben?
Korkore – či savore?
Jekh phuv, jekh kham
pre parňi sarna, te pre kaľi ruža svicinel.
Den tumenge o vasta,
phuteren tumaro jilo!
Manuš manušeske ruv?
Na! Phraloro! Sem phrala sam!
Den tumenge o vasta!
Imar šoha buter – parno, kalo!
Ezer berš rodas amari phuv,
ezer berš rodas amaro kham,
arakľam les imar?
Hi, imar les arakľom!
Adaj, adaj khere sam.
Akor soske – tumen san tumen – amen sam amen?
Na! Savore jekhetane ča amen!