Benefiční akce na podporu projektu Střecha nad hlavou se uskutečnila v pátek 6. června v Praze. Její součástí byl workshop o projektech sociálního bydlení a benefiční koncert v prostorách a okolí Národního památníku na Vítkově. Účinkovali tam například Věra Bílá a Kale, The Plastic People of the Universe, Colorfactory, Svatopluk Karásek a Pozdravpámbu, Vlastimil Třešňák, Oldřich Janota a Kandrači. O podrobnostech jsme si povídali s Michalem Kročilem – tvůrcem a realizátorem projektu, terénním pracovníkem společnosti Člověk v tísni na Jesenicku.

Můžeš nejprve vysvětlit, o co šlo ve Střeše nad hlavou?
Cílem projektu bylo přispět k diskusi o závažném společenském problému, kterým je sociální vylučování a ztráta bydlení. Chtěli jsme předat zkušenosti z projektů sociálního bydlení, které se už realizovaly a podpořit vznik nových projektů. Při tom vždy zdůrazňujeme spolupráci více partnerů.
Výtěžek benefičního koncertu jsme použili na podporu projektu sociálního bydlení v Rožnově pod Radhoštěm. Během dvou let tam přišlo o střechu nad hlavou přibližně 150 lidí. Nyní se chceme zaměřit i na některá místa na Jesenicku, kde zatím nejlíp vypadá jednání o rekonstrukci domu v obci Kobylá nad Vidnavkou. Myslím, že základní myšlenky projektu mohou být zajímavé pro většinu měst a obcí, v nichž mají nějaký ten „dům hrůzy“ nebo přímo ghetto, a v nichž se ocitají lidé bez bydlení.

Proč bychom vlastně měli těmto lidem pomáhat? Nemohou si za svou situaci sami?
Domnívám se, že ve vztahu město – nájemník by moudřejším mělo být vždy město. Myslím, že hromadné stěhování lidí na ulici není moudré, byť jde o nespolehlivé nájemníky. Morální a ekonomické důsledky takové strategie nakonec odneseme všichni. Bohužel někde málo využívají možností aktivně předcházet neplacení nájemného a dalším negativním jevům. Existuje například nástroj zvaný zvláštní příjemce, který umožňuje posílat i bez souhlasu dotyčného jeho dávky státní sociální podpory realitní kanceláři, energetickým závodům apod. Samozřejmě tehdy, nevyužíváli konkrétní nájemník dávky k tomu, k čemu jsou určeny.

Jakým způsobem vybíráte lidi, kteří by měli v nových bytech bydlet?
Hlavním kritériem je potřebnost dotyčného člověka. Mnoho vystěhovalých Rožnováků například žije v provizorních podmínkách, několik dětí skončilo v ústavech. Projekt by měl pomoci především jim. Dalším kritériem je ochota klientů aktivně se zapojit a respektovat podmínky ubytování v sociálních bytech. Důležité je ovšem tyto představy sladit s koncepcí bytové politiky města, kterého se projekt týká.

Jak budete v budoucnu přidělovat peníze získané v rámci kampaně Střecha nad hlavou?
Jde o dlouhodobou vizi, ale v první fázi budeme podporovat rozjezd projektů ve výše uvedených lokalitách. Kdyby nám naše záměry vycházely a podařilo se nám sehnat prostředky i na další projekty, bylo by zřejmě potřebné zřídit nadaci nebo nadační fond, v němž je jasně stanovený způsob přidělování darů.

Není asi reálné, že by se jednotlivé projekty zaplatily jen z pří spěvků veřejnosti a benefičních akcí. Jakým způsobem chcete zajistit plné financování?
Prvním z vkladů do projektu, který už jsme zajistili, je bezplatné vypracování architektonické studie a stavební části projektu (do fáze územního a stavebního řízení) v hodnotě přibližně sto tisíc korun od jedné pražské architektonické firmy.
V případě, že projekt bude úspěšný, může posloužit jako příklad pro jiná ohrožená místa v České republice. Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond rozvoje bydlení začaly s novými dotačními programy. Z nich mohou obce čerpat prostředky na výstavbu nebo rekonstrukci bytů, které se dají označit jako sociální. Nezbytným partnerem všech projektů samozřejmě musí být příslušná obec či město a počítáme také s účastí nevládních organizací.

A jsou města ochotná se na projektu spolupodílet? Co třeba v Rožnově?
Domnívám se, že po loňských komunálních volbách je podstatná část rožnovského zastupitelstva přesvědčená o prospěšnosti projektu. Pan starosta mu bohužel příliš nakloněn není, ale zastupitelstvo má 21 členů. Naopak třeba v Kobylé nad Vidnavkou byl starosta jedním z iniciátorů projektu.

Kde ses inspiroval při tvorbě projektu Střecha nad hlavou?
Hlavním podnětem byla ostravská Vesnička soužití, která je však bohužel prakticky nezopakovatelná. Připomenu, že tento projekt vznikl především jako pomoc lidem postiženým povodněmi a dotace získal nesystémovým způsobem. Našim cílem je pomoci s realizací takových projektů, které budou proveditelné v kterémkoli místě. Střecha nad hlavou je výsledkem mého profesionálního zoufalství: když jsem byl jako terénní sociální pracovník svědkem toho, jak se jeden můj klient za druhým ocitají na ulici a já tomu přes veškerou snahu nemohu zabránit.

Jaroslav Valůch, autor je spolupracovníkem Člověka v tísni