V současné době probíhá kampaň Amnesty International (AI) proti porušování lidských práv v Rusku. Klade si za cíl přimět ruské úřady a zákonodárce, aby v souladu se závaznými mezinárodními smlouvami dohlíželi na důsledný postih všech útoků na lidská práva včetně rasismu a diskriminace menšin. Dále aby v praxi zaručili a chránili svobodu vyjadřování a realizovali vzdělávací a výcvikové programy pro příslušníky policie, armády a jiných složek, které se podílejí na porušování lidských práv.

Měli by se také zasadit o lepší ochranu práv žen a dětí, zavedení legislativy pro přísný postih pachatelů domácího násilí, provádění účinné prevence a monitoringu všech forem mučení a šikany v nápravných zařízeních a armádě, zabránění exportů, ruských zbraní do rizikových oblastí a v neposlední řadě o podniknutí rázných kroků k ochraně čečenských civilistů podle mezinárodního humanitárního práva a potrestání viníků válečných zločinů v Čečensku.
Od doby, kdy se v Rusku zhroutil komunistický režim, nastoupila země cestu dramatických změn v ekonomice, politice i právním řádu, které měly vážný dopad na každodenní život většiny ze 144 milionů obyvatel Ruska. Díky překotnému tempu transformace se vytvořilo vhodné prostředí pro vznik vrstvy těžící z korupčního prostředí, na druhé straně byly radikálně omezeny státní výdaje na školství a zdravotnictví. Země se navíc potýká s nezaměstnaností, nevyplácením mezd, kriminalitou a politickým extremismem.
Paradoxy existují i v oblasti lidských práv. Ratifikace mnoha mezinárodních smluv sice ruským občanům formálně zaručují širokou škálu práv a svobod, ale v praxi jsou denně porušovány. Na to doplácejí nejzranitelnější skupiny obyvatel (národnostní, rasové, sexuální a náboženské menšiny) včetně žen a dětí. Příslušníci etnických menšin jsou vystavováni násilným útokům, diskriminováni na trhu práce, je jim upírána lékařská péče a jsou nepoměrně častěji podrobováni kontrole dokladů a fyzickému násilí ze strany policie. Typickým rysem mnoha útoků na lidská práva je beztrestnost pro jejich pachatele a nízká možnost rehabilitace jejich obětí. Vážným problémem nadále zůstává domácí násilí páchané na ženách, které je vnímáno jako společenské tabu, či násilí na dětech páchané úřady při jejich zadržení.
Čečenský konflikt si od svého počátku v roce 1999 vyžádal tisíce mrtvých civilistů. Ruské vojenské jednotky jsou zodpovědné za mučení, únosy, mimosoudní popravy a znásilňovaní, přičemž zneužívají klimatu „války proti teroristům“ k ospravedlňování svých zločinů. Organizace AI není znepokojena pouze postupem ruských úřadů, ale i čečenských jednotek. Jejich problematické chování, které porušuje mezinárodní lidskoprávní kodexy, zahrnuje využívání místního obyvatelstva jako živých štítů, únosy, popravy ruských vojáků a útoky na civilisty pracující v ruské administrativě.

Jana Kabeláčová
(podle materiálů AI)