Jaký je vztah k Romům a jak se k nim přiblížit? Něco jiného je říkat, že Romové jsou jiní než ti za plotem, a něco jiného je žít s nimi a přijímat je právě takové, jací jsou. Já sám žiji v domě, kde je velké procento Romů. A z mého pohledu je to tak trochu jinak. Většinou žijí pohromadě a mají velice jednoduchý pohled na život. Život znamená ráno vstát a jakoby se vracet do reality všedních dnů. Je nějaká šance, má to smysl někoho stále převychovávat? Určitě má. Nejvíc práce na změně povahy Romů je přístup k jejich charakteru: je třeba jako by se snížit k nim a tím je poznat.

Tím, že člověka poznáváme, se k němu svým způsobem i přibližujeme. Přiblížit se k Romům není snadné, protože ne každý má zájem spolupracovat. Čím to je a co pro to dělat?
Stále se vydávají nějaké studie, ale stále se nic neřeší. Zůstává to jen na papíru. Je potřeba udělat z myšlenky skutek. A tím se rozběhne to, co je možné učinit pro Romy. Jednou jsem byl ve skupině, která měla vyhotovit práci na téma Pomoc Romům. Ptali se mne, co si o tom všem myslím. Řekl jsem: My tady vymýšlíme, co by Romům nejvíc pomohlo při integraci do společnosti, ale co Romové pro to budou dělat sami?
Ono to není jen o tom stále pomáhat. Snaha musí vycházet také z Romů, aby spolupracovali na obnově svého národa. Jako Rom chci být také jiným. Ale je velice důležité, aby tato snaha nezůstala pouhým slovem a aby se z ní stal čin. A když se snaha u Romů ukáže, je velmi důležité, aby jim společnost dala možnost integrovat se v práci i ve školství. Je jen na nás, abychom si neříkali, že to nemá smysl!

Marian Mucha,
Armáda spásy Brno