Dne 25.června opět zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Na programu bylo projednání otázky, zda vláda plní přijatý program integrace Romů s dostačující účinností a zda se lze s její prací spokojit, či mít výhrady.

Bod byl projednáván na žádost člena rady Karla Holomka. Ten úvodem prohlásil, že je mnoho průkazných jevů ukazujících na to, že program je ze strany vlády plněn nedostatečně. Poukázal na selhání reformy státní správy ve věci destrukce sítě romských poradců po zániku okresních úřadů, na nekoordinovanost v prosazování tohoto programu napříč státní správou a samosprávami, na neexistenci informačních toků tak, aby se program integrace stal záležitostí, o níž je alespoň všeobecné povědomí atd. Přes toto konstatování rada nenalezla žádný účinnější nástroj k plnění programu integrace. Rozhodla pouze, že předloží aktualizovanou koncepci romské integrace, která bude připravena konkrétně a variantně v široké spolupráci a dialogu, a dále, že bude vypracován jakýsi „akční plán“ plnění této koncepce.
Návrh na zřízení funkce nezávislého koordinátora více napojeného na romskou komunitu a s přímým kontaktem na premiéra a parlamentní instituce, který by přípravu koncepce a její realizaci permanentně a profesionálně zajišťoval, neprošel. Rada dále projednala koncepční dotační záměr podpory sociální inkluze příslušníků romských komunit a rozhodla, že finanční prostředky určené pro tento program napříště bude administrovat vlastními silami včetně vyhlášení a výběru. Tím by mělo dojít k rychlejšímu procesu poskytování finančních prostředků adresátům a jejich efektivnějšímu využití.
Zástupce Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička přednesl stížnost vůči vládě, která neplní svůj dluh vůči obětem koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. O návrhu, který doporučuje odstranění vepřína v Letech a rekreačního střediska v Hodoníně, se bude hlasovat na příštím zasedání rady.
Rada byla dále informována o stavu žádostí o vydání osvědčení československého politického vězně ministerstva obrany podle zákona č. 255/1946 Sb. a žádostí o přiznání jednorázové částky. Zástupci ministerstva obrany, které je kompetentní k vyřizování žádostí, konstatovali, že žádostí je mnoho a že většina nebude vyřízena kladně pro důkazní nouzi. Znamená to, že podklady, které žadatelé zasílají, jsou nedostatečné v průkaznosti a v nedostatku důkazních písemných materiálů. Není se čemu divit po tolika letech. Ale co s tím, když oprávněnost žadatelů je nesporná?

(red.)