Elektrošoky v Egyptě, mučení jako prostředek teroru v Guatemale, mučení a vraždy lidskoprávních aktivistů v Indonésii, vyhrožování obráncům lidských práv v Turecku, mučení právníka v Zimbabwe, další nepřípustné praktiky v Indii, Kolumbii, Francii, USA i ČR. Mučení a nelidské zacházení je i v 21. století realitou ve více než sto padesáti zemích světa. Proto byl 26. červen Organizací spojených národů vyhlášen Světovým dnem na podporu obětí mučení; tento den připomněli veřejnosti aktivisté v Praze, Brně a Pardubicích.

Dobrovolníci místních skupin mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) otevřeli infostánky, které se pokusily letáky a panely s fotografiemi téma přiblížit. „Mučení je i dnes každodenním jevem v mnoha státech světa. Také v demokratických zemích se můžeme setkat například s nadměrným používáním síly ze strany příslušníků bezpečnostních složek,“ vysvětlila v Brně aktivistka Naďa Vlahová. Podle dalšího aktivisty Radka Dvořáčka chtěli ukázat, že k porušování lidských práv nedochází pouze v zemích třetího světa, ale že tento problém je aktuální téměř v každé zemi, tedy včetně západní Evropy.
Mučení je používáno ve více než dvou třetinách zemí světa; oběťmi už však nejsou političtí vězni, ale chudí, přistěhovalci, příslušníci menšin či lidé podezřelí ze spáchání trestného činu. Běžné je bití pěstmi, holemi, násadami zbraní, amatérsky vytvořenými biči, železnými trubkami, baseballovými pálkami nebo elektrickými kabely; mezi metody mučitelů patří i ponořování obětí do vody, zhášení cigaret na kůži, trhání nehtů, odstraňování očních víček, tažení obětí za jedoucím autem. AI ve zprávě k už dříve uskutečněné kampani nazvané Zastavte mučení upozorňuje, že obětí mučení se může stát kdokoliv bez ohledu na věk, politické přesvědčení či etnickou příslušnost, podobně jako turecký občan Tekin Demir. Ten byl spolu se svým synem loni v dubnu zatčen kvůli „podpoře ilegálních skupin“; oba strávili dva dny na protiteroristickém oddělení ankarské policie. Podle informací AI měl Tekin Demir zavázané oči, byl svlečen do naha a během vyšetřování byl týrán elektrošoky, studenou vodou a bitím. Policejní oddělení opustil s ostříhanými vlasy a knírem, prsty opařenými vroucí vodou a rozbitými od podrážek policejních bot. Lékařská prohlídka sice před propuštěním neprokázala žádná zranění, Tekin Demir ale podal formální stížnost; poté bylo zjištěno, že vedle dalších zranění utrpěl několik zlomenin.
Byť je ČR zemí relativně bezpečnou, pravidelně se nedokáže vyhnout kritice mezinárodních lidskoprávních organizací. Vedle AI upozorňuje například i Human Rights Watch na neprošetřené případy policejní brutality, na které světové organizace upozorňovaly hlavně po stížnostech lidí zadržených během pražského zasedání finančních institucí v roce 2000. Jedním z nedávných kritizovaných případů je nevyjasněná smrt občana romského původu, který loni zemřel za nejasných okolností po pádu z okna brněnské policejní služebny. Případ dosud nebyl řádně vyšetřen.
(Naše redakce tento případ stále sleduje a čtenáře o něm informuje.)

Jana Sobotková