Vzpomínám si dobře, jak těsně po „sametové revoluci“ a ještě nějaký rok po ní policisté chodili jak tělo bez duše a nic do nich nebylo. Člověku jich skoro bylo líto. Chudáčci, nevěděli pořádně komu sloužit, když noví mocní byli tak zcela jiní proti těm minulým, a co se vlastně stalo. Profesionální opatrnost jim velela do ničeho se moc neplést, a tak se raději nepletli, zas ke škodě věci. Kdo by jim to vyčítal, kdyby se jaksi pořádně chytili a sloužili správné věci? To nedokázali, protože nevěděli, jak posuzovat zákony a lidsky nebyli dostatečně připraveni, aby rozpoznali dobro od zla. Zakrátko se však skutečně chytili! Ale jaksi jinak, než bychom předpokládali. Zase se stali mnohdy neomezenými pány nad životy i smrtí a opět to pokládají za normální.

Bývalé disidenty vyměnili za chudáky nebo Romy, kteří se moc neumějí bránit nebo se jim moc nechce do přímého konfliktu s policajtem, protože nemají tak docela čisté svědomí.
Myslet si něco takového, že policista coby státní úředník by měl být korektní a slušný vůči všem, jim ani na um nepřijde. Podívejme se kolem! Dva městští policisté z Brna – chodí zásadně dva, protože si mohou všechno vzájemně dosvědčit, a není toho boha, kdo by jim prokázal opak. Je to chytré.
Tedy dva městští policisté přistoupí k sedícímu Romovi (může to být i bezdomovec, prostě „známá firma“) a obviní ho, že znečistil lavičku. Udělí mu na místě pokutu 1.000 Kč a přinutí ho, aby lavičku očistil vlastní svlečenou bundou. Co na tom, že lavička je čistá, jako slovo boží, kolem je všude sucho a ten hoch tam jen prostě seděl. Když si zapálí cigaretu, sprostě mu vyčtou, co si dopřává za sociální dávky takového přepychu a cigaretu mu vyjmou z úst, odhodí ji – a aby zabránili znečišťování okolí, udělí mu na místě další pokutu ve výši 300 Kč za znečišťování prostředí. Účelem takového jednání není, jak by si snad mohl někdo myslet, dosažení pořádku a výchovy nevychovaných Romů, nýbrž docela obyčejná buzerace – ponižování člověka. Stížnost? Ti policajti si přece dosvědčí, že to bylo jinak. A kdyby přece jen měli potíže, tak pří ště uvidíš, vzpomeň si, jak jsi dopadl posledně, a to byla jen legrace!
Co s tím? U nás to ještě projde, a nenajdete ani soudce, který by uznal, že se tu děje něco, co stojí za potrestání. Ale v Evropě to už dosti smrdí a smrdět bude! Policejní šéfové tvrdí, že vychovávají své podřízené k ochraně občana a k chování, které odpovídá postavení policie a její roli mezi občany. Věřil bych jim, kdyby excesy tohoto druhu trestali aspoň v rámci své pravomoci nebo činili z takových případů potřebné závěry. Nic takového. Pokud soud nebo inspekce ministra vnitra nepotvrdí skutkovou podstatu věci, nic se neděje. Jak pracují kontrolní orgány policie a inspekce ministra vnitra, bylo kritizováno už nesčetněkrát. Takže se ani nic dít nemůže!
Ostatně skandální případ policistů v Karlových Varech versus romská oběť a mírný trest to dosvědčují. Nic tak moc se nestalo, míní soudce. Šlo o výchovnou lekci policistů vůči problematickému Romovi. Policejní hoši to jen „trochu přehnali“.
Případ smrti Roma na policejní služebně v Brně neprokázal sice zavinění policistů, ale už původní selhání inspekce ministra vnitra i státní zástupkyně, kteří se hodlali smířit s pouhým konstatováním bez provádění důkazů, svědčí také o mnohém. Konali teprve z přinucení, nikoliv alespoň z profesionální podstaty věci.
Kulturní člověk vnímavé povahy jen se smutkem žasne, kam jsme to za čtrnáct let budování demokracie dotáhli. Podle právě schváleného zákona se policistům zvyšují platy minimálně o patnáct tisíc. Dostávají se tak do čela nejlépe placených profesí ve státě. Odpovídá tomu i jejich postavení ve společnosti?

Karel Oswald