Ladislav Goral se stal v poválečném období jednou z nejvýraznějších romských osobností. Od začátku devadesátých let působí jako pracovník sekretariátu Rady pro národnosti Úřadu vlády ČR. Jeho profesionální pozice romského poradce vlády České republiky logicky vyplynula z celého předchozího přístupu k rozvoji romské komunity v Praze v sedmdesátých letech a z jeho velkých znalostí o romských rodech v České republice. Ladislav Goral je všestrannou osobností. Aktivně se podílel na vytváření nových pedagogických přístupů na Fakultní základní škole v Praze 3 na Žižkově. Známá je jeho pěvecká kariéra v cimbálových kapelách, zejména ve skupině Jožky Feča. V této tradici pokračuje Ladislav Goral i každoročním vystupováním a konferováním na romských festivalech ve Strážnici a v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho umělecké schopnosti byly využity i řadou filmových režisérů, kteří jej angažovali do dílčích filmových rolí v dvaceti sedmi českých filmech s romskou tematikou (např. Causa králík – režie Dušan Klein, 1983, Skalpel, prosím – režie Jiří Svoboda, 1985, Kdo se bojí, utíká – režie Dušan Klein, 1986, Bony a klid – režie Vít Olmer, 1987, televizní seriály Druhý dech – režie Hynek Bočan, Doktor na vejminku – režie Zdeněk Podskalský, Přítelkyně z domu smutku – režie Hynek Bočan).

Občanská angažovanost Ladislava Gorala ve prospěch romské komunity jej přivedla k založení občanského sdružení RMosty, v němž se stal předsedou multikulturního kolektivu romských i českých aktivistů v Praze 5 na Smíchově. V tomto týmu je vytvářena řada projektů zaměřených na výchovu proti rasismu a k toleranci. O autoritě L. Gorala svědčí i to, že svými přirozenými komunikačními schopnostmi dokáže stmelit kolektiv k dosahování výrazných výsledků nejenom při práci s romskými dětmi ve volném čase, ale i při vytváření obecně platných materiálů pro zlepšování komunikace mezi Romy a českou majoritou.

Romské osobnosti ve fotografii, 1999, Hnutí R, Jaroslav Balvín