CHEB – Čeho se bojí státní orgány? Takovou otázku si kladou aktivisté Ligy lidských práv, která se dlouhodobě zabývá případem napadení Roma Karla Billého, kterého v květnu roku 2001 brutálně zbili karlovarští policisté. V pátek za spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele odsoudil chebský okresní soud tři z pěti obviněných – policisty Pavla Holoubka, Eduarda Kallu a Tomáše Mrňáka – na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky, na dva roky pak nesmějí působit u policie.

„Dalším dvěma policistům podle názoru procesně pečlivého a korektního, ovšem jinak bázlivého senátu chebského soudu vina prokázána nebyla,“ informuje zmocněnec poškozeného Jiří Kopal z Ligy lidských práv.
Podle zmocněnce napadeného však rozsudek i přes svou mírnost přece jen představuje malý krůček na cestě za ztrátou absolutní beztrestnosti policistů za zásahy do tělesné integrity občanů. „Mírnost rozsudku odpovídá společenské situaci v České republice, která se vyznačuje malou odvahou státních zástupců kvalifikovat trestné činy podle náležitých skutkových podstat a stejně malou odvahou soudců odsuzovat státní činitele za jejich hrubá pochybení náležitými tresty,“ komentuje situaci právník.
Incident, kvůli kterému byli policisté postaveni před soud, měl proběhnout následovně – Karla Billého policie kontrolovala, když mu nedaleko karlovarské čtvrti Doubí došel v autě benzín. Tři policisté jej následně odvezli do lesa, kde jej zbili železnou tyčí, pomočili jej a vyhrožovali mu zabitím. Vše vyšlo najevo díky intervenci lékařů v karlovarské nemocnici, kteří poškozeného po útoku policistů ošetřili – muž se bál případ ohlásit. Během šetření případu dokonce vyšlo najevo, že policisté se Karla Billého snažili i po zahájení vyšetřování ovlivňovat – jak výhrůžkami, tak sliby.
Délku trvání zákazu působení u policie – dva roky – považuje Liga lidských práv za příliš krátkou. Organizace zároveň už od počátku upozorňovala na špatnou kvalifikaci obžaloby: ta naznačovala obtížně prokazatelný rasový motiv, ovšem nezabývala se jednoznačnými skutkovými podstatami omezování osobní svobody a mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání. „K naplnění těchto skutkových podstat mimo jakoukoli pochybnost došlo,“ je přesvědčen Kopal. „Jejich nepoužívání v praxi v České republice je v rozporu nejen s trestním zákonem, ale i se závazky z Úmluvy proti mučení a dalších mezinárodních úmluv o lidských právech, které se Česká republika zavázala dodržovat,“ dodává. Ani rasový podtext však podle soudu čin policistů neměl.
Rozsudek nenabyl právní moci – státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal, a tak o záležitosti bude rozhodovat plzeňský krajský soud. „Liga lidských práv doufá, že krajský soud v Plzni nebude pokračovat v tradici malé odvahy českých orgánů v případech týrání ze strany státních činitelů a že přiměřeně přitvrdí tresty pro brutální policisty. Těm by navíc měla být navždy odepřena možnost opětovného působení v bezpečnostních sborech,“ uzavírá Jiří Kopal.

Jana Sobotková