Vláda chce policejními prostředky řešit otázku cikánů. V plenární schůzi senátu byl rozdán vládní návrh zákona o potulných cikánech a podobných tulácích. Podle tohoto zákona se potulnými cikány mají rozuměti nejen cikáni s místa na místo se toulající, nýbrž i jiní tuláci po cikánsku žijící, a to v obojím případě i tehdy, majíli po část roku – hlavně v zimě – stálé bydliště. Jak je patrno je tato „definice“ cikána dosti široká, aby se jí mohlo použíti i na ubožáky, kteří jsou již dlouho bez zaměstnání a právě proto nemají stálé bydliště, ale hledají práci po celém kraji. Tito všichni lidé mají býti povinni se dostaviti k soupisu a udati při něm správná osobní data. Bezpečnostní úřady mohou kdykoliv prováděti u potulných cikánů, tedy i u těch, kteří se naprosto poctivě živí (na př. kotláři) zjišťování antropometrická a daktyloskopická a přikázati jim, aby se po dobu, než jejich totožnost bude zjištěna, nejdéle však po 14 dnů, nevzdalovali z určitého místa, jakož i učiniti vhodná opatření k zajištění tohoto příkazu. Každý potulný cikán starší 14 let dostane zvláštní cikánskou legitimaci, v níž budou uvedena jeho osobní data a připojen otisk prstů. Cikáni smějí kočovati v rodinách, anebo s vozidly i se zvířaty, určenými k tahu jen tehdy, když dostanou zvláštní list kočovnický. V listě může být také zapsán směr a druh cesty a určeno území, v němž mohou kočovati. Tábořiti mohou cikáni pouze na místech, která jim určí starosta. Cikáni mohou býti kdykoli podrobeni lékařské prohlídce a všem obmezením, jichž je třeba v zájmu jejich zdraví anebo v zájmu zdravotnictví veřejného (na př. očkování, desinfekce, ostříhání, isolace, nucené dodání do léčebných ústavů, atd.). Děti mladší 14 let mohou býti kdykoliv cikánům odňaty a dány na výchovu do ústavů anebo do rodin. Z rozhodnutí o tom, že se cikánům děti odejmou, není vůbec odvolání. Kdo poruší tato ustanovení, může býti trestán vězením až do 3 měsíců. Kdo si neopatří kočovnický list, tomu se zabaví vozidla, zvířata i zbraně ve prospěch státu. Odsouditi cikána k takovému trestu může již policejní úřad.

Jak je patrno, chce slavná vláda čistě policejními prostředky řešiti celou otázku cikánů. Cikáni i ti, kteří se živí poctivě, a takoví jsou zejména na Slovensku, kde vykonávají často za nejbídnější mzdu nejhorší práce, mají býti prohlášeni za psance, kteří nemají vůbec žádných práv. Celý zákon je naprosto středověký a budí prostě úžas, že mohl býti ještě ve dvacátém století takový zákon předložen. Namísto aby se použilo ostrých opatření pouze proti cikánům zločinným a ostatním aby bylo umožněno, aby žili jako lidé, předkládá se sněmovně zákon, v němž se nejen předpokládá, že každý cikán je zločinec, nýbrž jímž se vytvoří takové poměry, že cikáni budou moci uhájiti svůj život pouze zločinem. Účinky takového zákona nemohou býti jiné. Když se policejně zakáže stěhování cikánů, když se jim neumožní, aby se mohli poctivým způsobem živit, pak ovšem bude většina cikánů žít bez legitimací, štvána jako zvěř od místa k místu a bude ovšem nucena, aby páchala jeden zločin za druhým. Policejní mozky československé buržoazie ovšem nic jiného než policajtské zákony vymyslit nemohou.
(Čkk.)

Rudé Právo
9. VI. 1927

Připravilo Muzeum romské kultury