ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno.

Bylo podáno 103 stížností, 43 z nich se týkalo nepřiměřené délky soudních procesů. Zatím bylo posuzováno 12 případů, z nichž 11 ČR prohrála a pouze jeden vyhrála. Z tohoto poměru je možno soudit, jak to bude dopadat dál při posuzování zbylých 73 případů.
Z tohoto náznaku pochybení českých soudů lze celkem s velkou pravděpodobností usuzovat i na další nedostatky české justice. Tu mi tane na mysli poslední případ, který opět názorně – po kolikáté již – ukazuje selhání orgánů činných v trestním řízení: policie, státního zastupitelství a inspekce ministra vnitra. Dne 13. května banda ožralých policistů pražské pořádkové jednotky (po oslavě narozenin jednoho z nich) vtrhla krátce před půlnocí do chátrající bytové jednotky rodiny Danišových na okraji obce Popovice u Jičína. Matku rodiny tahali za vlasy a udeřili ji, dceru ve vysokém stupni těhotenství rovněž chytili za vlasy a prudce s ní mrštili. Při tom řvali:
„Vy černé svině, bylo by třeba vás vypálit!“ Takto popsala incident Lubica Danišová, kterou podporuje svědectví dospělé dcery a tří větších dětí.
Další selhání pokračují:
Za tři týdny se uskutečnila rekognice (rekonstrukce činu) za účasti 75 policistů, mezi nimž měla rodina Danišových ukázat na ty, kteří je v noci 13. května přepadli. Paní Danišová musela bez zachování anonymity chodit v kruhu od jednoho policisty k druhému a z očí do očí určovat pachatele. „Tolik nenávistných pohledů jsem v životě neviděla,“ říká poškozená, která se domnívala, že bude stát při svědectví za jednostranným zrcadlem. Určila s jistotou tři viníky.
Proti nim bude vzneseno obvinění z výtržnictví a porušování domovní svobody. Šéfinspektor Mikuláš Tomin (to jméno je dobré si zapamatovat, protože rozhodnutí inspekce ministra vnitra není kritizováno poprvé a jak se zdá, zdaleka ani naposled) prohlásil, že v jejich jednání neobjevil rasismus a nemá ani podklady k obvinění z ublížení na zdraví. A to už nemluvíme o zneužití pravomoci veřejného činitele!
Tak tady to máme, tak to u nás funguje. Jaký ještě jiný důvod mohli mít ti povedení ochránci zákona a pořádku, než rasistický, když přepadli romskou rodinu a řvali urážky, vztahující se k jejich romskému původu? Copak by si něco podobného dovolili k rodině bílých občanů? Promiňte, že používám tohoto označení, ale okolnosti mne k tomu nutí.
Způsob provedení rekognice svědčí o neobyčejné profesionální neschopnosti příslušných policejních šéfů, kteří ji zorganizovali, nebo o neobyčejné nenávisti a opovržení, které k Romům mají. Nevím, co by pro ně bylo lepší. Je nutné si položit také otázku, jak dohlíželo na šetření případu příslušné státní zastupitelství v Hradci Králové.
To vše vyvolává mnohé naléhavé otázky. Uvedu přinejmenším dvě:
jací lidé to jsou a jaké morální zásady mohou mít policisté, kteří se takto dovedou chovat?
jaké osobnosti jsou mezi šéfy těchto policistů a v inspekci ministra vnitra, kteří to vše trpí a už dlouhodobě nejsou schopni činit rázné a účinné kroky k odstranění těchto profesionálních a lidských faulů?
Pánbůh mi odpusť, ale přeju si, aby všichni, kteří tak trpí lidskou nízkostí a profesionální neschopností našich justičních institucí, si stěžovali k Evropskému soudu pro lidská práva. Teprve kruté finanční postihy za tuto neschopnost a nekulturnost mohou v plném světle ukázat, jak to s naší společností vypadá. Ale nejen to. Snad ji to přinutí i k lepšímu obratu. A pak prý je nám vstup do EU k ničemu!

Karel Holomek