|
|
Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (I)
Někteří politici říkají: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“
Každý měsíc odchází ze Slovenska do České republiky větší počet Romů. Značná část z nich tam žádá o azyl. Podle některých odhadů tak přišlo od loňského června do ČR více než dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým příbuzným.
Žadatelů o azyl přibývá
Exodus slovenských Romů se stal v posledních měsících vážným problémem, který zneklidňuje politiky i obyvatele obou republik
a stal se i jedním z hlavních témat při nedávném jednání slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy s jeho českým protějškem Vladimírem Špidlou. Mnozí politici se netají tím, že romskou migraci považují za „znepokojivý problém“ v československých vztazích. Někteří politici ve svých vystoupeních prohlašují: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“
Podle statistik Odboru azylové
a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR požádalo od 1. července 1993 do 30. dubna 2003 o azyl
v ČR 2418 slovenských státních občanů. A podle dostupných informací dynamika této migrace narůstá. Za první čtyři měsíce tohoto roku požádaly české úřady o azyl více než čtyři stovky slovenských státních občanů, zatímco za celý loňský rok jich bylo 843; v roce 2001 bylo 388 žádostí a 723 v roce 2000. Slovenští žadatelé nyní obsazují třetí příčku za žadateli o azyl z Čečenska a Ukrajiny.
V čem lze spatřovat příčiny tohoto jevu?
Česká republika se stává pro migranty ze Slovenska zajímavou především z důvodů geografické blízkosti, finanční dostupnosti, téměř nulové jazykové bariéry, rodinných vazeb, vzpomínek na společný stát, lépe fungující ekonomiku, nižší nezaměstnanost, větší potřebu nekvalifikovaných pracovníků. A také jistou měkkost azylových a pracovních zákonů i sociálního a zdravotního zabezpečení, kdy jsou slovenští žadatelé oproti ostatním navíc zvýhodněni vstřícnými zákony ČR ke slovenským státním občanům.
V posledních dvou až třech letech se ucházejí o azyl v ČR především rodiny. Absolutní většina jich odchází do některého z pobytových středisek (uprchlických táborů). Jenom malé procento, jedno až dvě, odchází do soukromí.
Můžeme říci, že přicházejí především mladé rodiny, z hlediska běžné romské populace s lepším vzděláním. Trestaní jenom zřídka, většinou za méně závažné delikty. Národnost především slovenská, ale i maďarská, v menší míře romská, jenom výjimečně jiná (např. česká). Téměř všichni jsou v zemi původu nezaměstnaní. Lze pozorovat sezonnost v růstu počtu žádosti. Žádosti se často kumulují po vyplácení sociálních dávek na Slovensku. Žadatelé přicházejí ve větších skupinkách z jedné oblasti. Většina migrantů pochází z okresů Košice, Michalovce, Trebišov, následují okresy Prešov, Spišská Nová Ves, Poprad. Chronicky je známá obec Pavlovce nad Uhem. Mnozí žádají v ČR o azyl opakovaně. Délka pobytu v ČR se počítá v měsících.
Proč Romové odcházejí
Důvody, pro které odcházejí Romové ze Slovenska, jsou především: komplex negativních sociálněekonomických jevů, který spouští mechanismy, které ve svých důsledcích vedou k rozhodnutí odejít (často se kumulují sociální handicapy jako nezaměstnanost a nemožnost získat zaměstnání, nedostatečná lékařská péče a další). Mechanismus odchodu často také spouští ztráta nebo nevyhovující stav bydlení; bylo jím rovněž dramatické snížení sociálních dávek, které vstoupilo v platnost počátkem roku 2003.
Druhým typem problémů, které se řeší odchodem, jsou disharmonie, konflikty v rodině nebo konfliktní vztahy s širším okolím. Skutečná diskriminace.
Dalším důvodem, proč slovenští státní občané žádají o azyl v ČR, byl zákon o nabývání státního občanství po roce 1992, který znemožnil mnoha lidem i navzdory tomu, že
v ČR žili třeba desítky let nebo se tam i narodili, získat státní občanství. Nebo také skutečná snaha
o zneužití azylového systému. Je známý případ, kdy žadatel pronajal dům a odešel.
Útěk před trestněprávními důsledky jednání jednotlivce.
Útěk před různými formami páchání trestní činnosti, které se na jednotlivci mohou dít.
Pocit ohrožení, vyplývající z negativních zkušeností i z poměrně široce vnímané rasové či jiné diskriminace.
Zřejmě nejzávažnějším důvodem, který donutí jedince k odchodu z domova, je snaha vymanit se kolotoči lichvy.
Rozhodnutí odejít bývá spontánní, spouštěčem je často některá jednorázová negativní zkušenost, vyvrcholení dlouhodobých problémů. Často se odchází ihned, někdy se počká do vyplácení sociálních podpor, mateřských apod. V některých případech si žadatel půjčil přímo od lichváře a vzápětí odešel.
Dr. Jozef Murin, psycholog
dodo.murin@post.cz
Foto: autor
|