Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32. místo. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji za první pololetí 2003 zveřejněné Rozvojovým programem OSN.

Zpráva pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develop ment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií. Index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě. Oproti loňskému roku si ČR o stupeň polepšila: z kandidátských zemí pro vstup do EU je život kvalitnější pouze ve Slovinsku (29. místo), Polsku (35.), Maďarsku (38.) a Slovensku (39.). Na vrcholu jsou skandinávské země – Norsko, Island a Švédsko, dále Austrálie, Nizozemí, Belgie a USA (7.). Naopak na konci seznamu se nacházejí Burundi, Mali, Burkina Faso, Niger a Sierra Leone.

Česká plus a minus
„Česká republika si v mnohých ukazatelích vede ve srovnání s jinými zeměmi dobře,“ komentuje výsledky zveřejněné ve zprávě zástupce Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. „Ve srovnání s Norskem, Islandem a Švédskem zaostává zejména v ekonomických ukazatelích. Ale ve značné většině dalších, které mají vliv na kvalitu života, se skandinávským zemím blíží nebo se jim dokonce vyrovnává,“ doplňuje Broža.
Jednou ze slabin ČR jsou výdaje na vzdělání a úroveň vědy a výzkumu. Norsko, Švédsko a Island v letech 1998–2000 určily 15–16 % všech výdajů státu na vzdělání (7–8 % HDP), v ČR to bylo 9,7 % (4,4 % HDP). Na jeden milion obyvatel měly v letech 1996–2000 tyto země 4000–6000 vědců a výzkumníků; ČR 1349. Problémem ČR je také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a kriminalita. „Mezi jinými velkoměsty uvedenými ve zprávě vykazuje Praha poměrně vysoký počet majetkových trestných činů,“ upozorňuje Broža.
V některých oblastech jsme však hodnoceni velmi vysoko: dětská úmrtnost je společně se Skandinávií nejnižší na světě, na téměř stejné úrovni jsou výdaje na veřejné zdravotnictví. Také nerovnosti v příjmech a spotřebě u nejchudších a nejbohatších lidí se příliš neliší. V případě nových technologií si vedeme velmi dobře: v počtu telefonních linek a zejména v počtu uživatelů mobilních telefonů. ČR má oproti skandinávským zemím také nízký počet poslankyň v parlamentu, avšak nevybočuje z evropského průměru v počtu vysoce postavených žen ve státní správě a managementu.

Rozvojové cíle milénia
Zpráva o lidském rozvoji se každoročně zaměřuje na jedno hlavní téma; letos byly zvoleny tzv. rozvojové cíle milénia, k jejichž plnění se zavázaly členské země OSN. V letech 1990–2015 by mělo být dosaženo snížení extrémní chudoby a hladu o polovinu; dosažení základního vzdělání pro všechny; prosazování rovnosti pohlaví; snížení úmrtnosti dětí do pěti let o dvě třetiny; snížení mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny; zamezení šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy; zajištění trvalé udržitelnosti pro životní prostředí; posilování světového partnerství pro rozvoj s důrazem na pomoc, obchod a odpuštění dluhů.
Pololetní Zpráva o lidském rozvoji uvádí, že osvobození milionů lidí z extrémní chudoby může být naplněno pouze za předpokladu, že chudé země přijmou rozsáhlé reformy a bohaté státy na ně odpoví stanovením lepších obchodních podmínek a vyšší rozvojovou pomocí. Již před rokem však generální tajemník OSN Kofi Annan varoval, že dosavadní vývoj k naplňování miléniových cílů nesměřuje.

Jana Sobotková