Pravidelně každým rokem pořádá Demokratická aliance Romů ČR v Rožnově pod Radhoštěm festival Romská píseň. Tato akce je očekávaná, těší se na ni posluchači i účinkující. Romská píseň se koná již tradičně ve známém skanzenu – v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě. Letošní ročník probíhal ve dnech 25. a 26. července.

První den patřil dětským hudebním, tanečním a pěveckým souborům: Romane čhave (Vsetín), Kale Bala (Rožnov pod Radhoštěm), Terne čhave (Nový Jičín), Děti slunce (Jihlava), Devleskre čhave (Valašské Meziříčí), Balvaj (Vsetín), Pěvecký soubor (Krnov). Celkem 250 účinkujících, v zaplněném hledišti byli převážně místní obyvatelé a turisté.
Další den byl ve znamení profesionálních souborů, muzikantů, zpěváků a tanečníků. Festival zahájilo divadlo Romathan z Košic pestrým, bohatým a barevným patnáctiminutovým vstupem složeným z hudby, zpěvu a tance.
Následovali Giňovci z Opavy, známí svojí tradiční starou romskou muzikou. Pod vedením violisty Jožky Giňi hráli halgata, čardáše; přitom se předvedl mladý cimbalista, který svojí mistrovskou bravurní virtuózní hrou dokázal strhnout celé publikum.
Národopisný soubor Kanjoš z Černé Hory (Srbsko) obsadil pódium muzikou, zpěvem a tancem. Bylo znát, že v něm hrají převážně vzdělaní muzikanti. Tanec měl choreografii a scénář, soubor ve spojení s hudbou a se zpěvy předvedl obraz svého národa, ale také hrál písně tamních Romů.
Potom přišel Antonín Gondolán se svým triem. Byla to velice příjemná hudebně barevná změna v podobě jazzu, rocku, folku a jazzrocku. V obsazení housle, akustická kytara, kontrabas a zpěv předvedli mistrovskou profesionální hru. Vynikal mladý houslista Marek Balog, který svým tónem a jazzovými improvizacemi zdobil zpěv Antonína Gondolána a své vlastní písně. Toto trio bylo velikým překvapením pro mnoho muzikantů.
Maďarská cimbálová kapela s primášem Bélou Berkim z Budapešti – přivezla kulturu maďarských Romů. Na rožnovském pódiu je mnoho Romů vidělo a slyšelo poprvé. Profesionálně hrál každý jednotlivec i celá kapela dohromady. Primáš Béla Berki předvedl mistrovskou hru na housle. V jeho rukou housle zpívaly, plakaly a každý jeho prst vyluzoval ze strun tón, který se vrýval všem posluchačům (a nejvíce muzikantům) do duší a srdcí. Vystoupení zpestřil zpěvák András Tolnay, v Maďarsku uznávaný a v roce 2002 vyznamenaný tamním ministrem kultury. Jeho zpěv za doprovodu cimbálovky vytáhl některé Romy na pódium k tanci.
A už přišla na řadu skupina Bengas: čtyři španělské elektroakustické kytary, baskytary a perkusní nástroje, na které hrál asi dvanáctiletý chlapec, syn jednoho člena skupiny. Muzikanti hráli vlastní písně, převzaté, ale i klasické romské. Nepodbízeli se, působili, jako by si hráli jen tak sobě pro radost, ale „prali“ to do lidí. V jejich hře byla vitalita a drive. Co písnička, to jiný zpěvák, a tím i jiná nálada. Publiku byli velice blízcí, což potvrzoval nekonečný aplaus.
Vystoupení rodinné cimbálové kapely Fantasy orchestra primáše Marka Rajta ze Slovenska zapůsobilo především instrumentální hrou. Hráli maďarskou, romskou, slovenskou a rumunskou muziku. Byly to opravdu mistrovské kusy, kterými si získali hlavně muzikanty v publiku, kdy se předváděl každý jednotlivec svým sólovým vstupem. Bylo znát, že všichni jsou hudebně vzdělaní a své nástroje mistrovsky ovládají. Předvedl to cimbalista, klarinetista, basista i violista. Primáš jen zvedl smyčec a ostatní členové kapely už zpozorněli, byla to pro ně výzva. A když začal Marek Rajt hrát, kapela šlapala jako hodinky, bylo znát, že kapela na sobě pracuje a je skutečně perfektně sehraná.
Vystoupení známé slovenské zpěvačky Jany Kociánové s kapelou Marka Rajta bylo profesionální. Svým temperamentním zpěvem a projevem si všechny získala. Udávala tón, rytmus, náladu a nejen Romové se k ní přidávali potleskem, tancem a zpěvem, což zpěvačku také vybídlo k tanci.
Festival zakončil Ľubo Virág za doprovodu již zmíněné cimbálové kapely Marka Rajta. Ľubo Virág je na Slovensku velice známý a populární. Romové z Čech ho však znají jen z hudebních nosičů. V Rožnově ho měli možnost vidět a slyšet živě. Pozdravil a přivítal publikum svým silným, jemným a zároveň mohutným tenorovým hlasem. Bylo vidět, že je pevný v kramflecích, počínal si velice profesionálně, s mikrofonem se procházel mezi lidmi, známé písně zpíval slovensky i romsky. Při zpěvu halgata vyprávěl poetický příběh, a když zpíval čardáš, obecenstvo tancovalo. I když vystoupení trvalo víc než 45 minut, posluchači ho nechtěli pustit z pódia a Ľubo Virág přidával a přidával, atmosféra se zvedala až nakonec polovina publika tančila.
Tyto umělce si přišli poslechnout převážně Romové, ale také Češi, příznivci dobré a kvalitní romské muziky v podobě folku, čardášů, halgat, zpěvů a tanců. Tribunu pro čestné hosty obsadily významné místní osobnosti a ministr kultury Pavel Dostál; mezi nimi byli např. Petr Uhl, Anna Šabatová a jiní.
Festivalem provázely skvělé moderátorky, historička Jana Horváthová a herečka Zuzana Vašková. Bylo znát, že je jim slovo k divákům velice blízké. I když se nikdy předtím neviděly, a tedy spolu nikdy nemoderovaly, působilo jejich konferování svěže a živě. Vzájemně se doplňovaly, aniž by bylo znát, že improvizují: jedna uvedla nový soubor, druhá k tomu přidala krátkou historku o romských muzikantech a diváci už věděli, kdo jim bude hrát. Obě uváděly kapely podrobně, takže diváci se o nich dověděli hodně zajímavého a vítali je dlouhotrvajícím potleskem. Samotné moderátorky vytvořily živý kompaktní program, diváky velmi ceněný.

Gejza Horváth
Foto: autor