Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu.

Tábor na hradě se uskutečnil již podruhé. Myšlenka se zrodila asi před dvěma lety, když Jana Halbrštátová z pardubického Klubu hurá kamarád (KHK) vedla jeden z workshopů Idy Kellarové v nedalekých Hartmanicích. Idu napadlo, že její škola zpěvu by měla být nějak propojena i s dětmi. Domluvily se a před rokem již děti na hradě byly. Nepřijely však jenom děvčata a kluci z Pardubic, ale také z dětského domova v Liptovském Jáně. Letošní sestavu navíc rozšířil taneční soubor Čercheňa z Brna. „A máme tu i holčičku z Izraele. Původně byly dvě, ale jedna už musela s rodiči odjet. Děti se alespoň procvičí v angličtině,“ poznamenala Halbrštátová.
Bydlení na hradě je pro děti zážitkem. Podobně jako výlety do Hartmanic, kde se škola zpěvu Idy Kellarové odehrává. Spolupráci s ní je částečně podřízen i program tábora. Hrám a různým tábornickým činnostem je vyhrazeno dopoledne. Odpoledne většinou děti vyrážejí do Hartmanic. Některé jdou zpívat, jiné se vykoupou v bazénu. Kromě toho ještě stihly pomoci s výzdobou hradu na festival. Nafukovaly balonky a staraly se o svíčky, které osvětlovaly Svojanov.
Při rozhovoru s Romano hangos Jana Halbrštátová řekla, že pokud vedoucí odjíždějí z tábora a nepadají na hubu, tak něco dělali špatně. Soudě podle reakcí dětí i vedoucích, tábor se daří. Devítiletá Paťka Geroláková z Liptovského Jána odpověděla na otázku, co se jí v táboře líbí, jednoznačně: „Všetko. Aj výlety, aj to, čo robíme.“ Obdobně reagovala vedoucí Zuzana Gáborová, v civilu pracovnice Úřadu veřejného ochránce práv. „Je to tu krásné, ale je to zabíračka. Jsem docela hodně unavená. Ještě, že děcka z našeho oddílu jsou starší.“
Pardubický Klub hurá kamarád, který tábor organizuje, vznikl v roce 1994 na základě práce v ulici s romskými dětmi. „Seznámili jsme se, zazpívali jsme si a začali jezdit na výlety,“ zavzpomínala na začátky Jana Halbrštátová. Dětí přibývalo a celou činnost již nešlo utáhnout z vlastní kapsy. A tak vzniklo dnes již poměrně velké občanské sdružení. Kromě otevřeného klubu pro děti je jeho částí i krizové a protidrogové centrum, kontaktní centrum a dům na půl cesty pro děti, které opouštějí dětské domovy.

Text a foto: Roman Růžička