Romská rodina Červeňákových vede řadu let spor s městem Ústí nad Labem, od něhož požaduje omluvu a osm milionů korun odškodného za to, že město v roce 1993 tuto rodinu vystěhovalo na Slovensko. Případ se dostal až k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ale vláda předešla rozsudku tím, že se sama zavázala vyplatit rodině Červeňákových 900 tisíc korun.

Český zástupce u štrasburského soudu, vládní zmocněnec Vít Schrom, se domnívá, že přiznaná částka je pro šest osob přiměřená, ale Červeňákovi povedou spor dál i přesto, že český stát nebude ve Štrasburku odsouzen. Jejich advokátka Klára VeseláSamková původně žádala odškodnění pro každého člena rodiny ve výši 450 tisíc, tedy celkem 2,7 milionu korun, aby se spor s městem Ústí nad Labem urovnal. Vyrovnání, na které přistoupil stát, je však mnohem nižší, přesto však smír advokátka Samková přivítala i proto, aby se předešlo zostuzení republiky u mezinárodních soudů. Požadavky rodiny Červeňákových jsou čtyři: od státu požadují odškodné 900 tisíc korun, od města Ústí nad Labem omluvu, osm milionů a vlastní dům. Za těchto podmínek by se podle advokátky celý spor mezi Červeňákovými a městem urovnal.
Případ vznikl v době po rozdělení Československa a přijetí zákona o českém státním občanství. Červeňákovi byli vystěhováni jako slovenští občané v únoru 1993, kdy do jejich bytu přišla policie s tím, že se mají vrátit na Slovensko. Ústí nad Labem uhradilo náklady za jejich vystěhování, ale rodina pak do dubna přežívala na prešovském nádraží, protože na Slovensku nezískali žádnou pomoc. Po dvou měsících se vrátila zpět do svého domova, ale byt byl zapečetěn a úřady se o jejich situaci nezajímaly. Šestičlenná rodina se musela utábořit v jednom z ústeckých parků a pak se uchýlila do garáže. Teprve ke konci roku přidělilo město rodině Červeňákových náhradní byt. Případ vzbudil velkou pozornost doma i v zahraničí zejména v souvislosti se zákonem o českém občanství, který byl velice kritizován kvůli tomu, že jeho obsah poškozoval lidská práva především romských občanů. Soud ve Štrasburku přijal stížnost Červeňákových v srpnu 2002, protože ji uznal za částečně oprávněnou, a v září vyzval obě strany k smírnému řízení. Projednávání případu u soudů v České republice trvalo pět let a po této době se rodina obrátila na Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku se stížností, ve které poukázala na porušení několika článků Konvence lidských práv a také na to, že projednávání jejich případu před soudy v ČR odporovalo právu na proces v rozumné lhůtě. Schválením smírného řešení se případ dostal ze seznamu soudu ve Štrasburku a vzal na vědomí závazek stran, že se neodvolají a uznají závěr soudu za definitivní řešení případu.

Ondřej Giňa