V mnoha romských komunitách se uplatňuje terénní sociální práce jako forma, která doplňuje běžné metody řešení sociálně ekonomických a dalších existujících problémů. Předností je přímé zapojení Romů a především to, že se problémy řeší tam, kde vznikají. Samozřejmě existuje mnoho důležitých věcí, které je třeba v systému dořešit a upravit, aby samotný systém fungoval co nejlépe. Nicméně v zásadě se jedná o systémové opatření, na které jsme velice dlouho čekali, shodli se v názoru představitelé Grémia romských regionálních představitelů na svém setkání 11. srpna v Rokycanech.

Většina Romů se ve svém sociálním postavení dostává do situací, které nejsou schopni samostatně řešit. Problémy vznikají z různých příčin a nejtíživěji se projevují v bydlení, míní Josef Duna, člen grémia z Pardubicka. Jestliže se od počátku devadesátých let potýkáme s obrovskou mírou nezaměstnanosti v romské populaci, pak od roku 2000 se jejím přímým důsledkem stávají drastické problémy v bydlení. Obava ze ztráty střechy nad hlavou je nyní permanentním strašákem romských. Děje se tak v mnoha městech v ČR a důvodem je především neschopnost Romů platit výdaje spojené s bydlením. Situaci komplikují samotná města tím, že prodávají svůj bytový fond do soukromého vlastnictví anebo upravují zásady pro pronájem a užívání městských bytů. Někde dochází v romských komunitách k destabilizaci a lidé se dostávají do neřešitelné existenční situace.
„Vládní koncepce romské integrace obsahuje celou řadu opatření, která jsou předmětem oprávněné kritiky a některé z nich je třeba zcela odmítnout. Program terénní sociální práce je krokem, který jde správným směrem. Ale systém je třeba dopracovat a domyslet. Především je nutné, aby se ujasnily postoje státní správy a místní samosprávy v této záležitosti,“ zdůrazňuje Duna. Zkušenosti ukazují, že místní samospráva sehrává při realizaci tohoto systémového opatření vlády zcela klíčové postavení a tam, kde se město aktivně nepodílí na realizaci terénní sociální práce, vznikají krajní situace pro romské rodiny i celé komunity.
„Program terénní sociální práce je možnost, jak začít systémově řešit problémy tam, kde vznikají. Ale je třeba, aby se dořešily mnohé praktické záležitosti, které brání tomu, aby program přinášel více výsledků, které od něho očekáváme. Je třeba, abychom hledali možnosti pro jeho lepší fungování v praxi. Zlepšení lze dosáhnout změnou postoje místní samosprávy k využití programu při řešení existujících problémů v místních romských komunitách,“ říká další člen grémia, Ladislav Bílý z Karlových Varů. Grémium romských regionálních představitelů připravuje v Berouně pracovní setkání romských „teréňáků,“ poradců, koordinátorů a dalších lidí zainteresovaných do realizace terénní sociální práce, aby se poradili o dosavadních výsledcích a možnostech, které tuto práci zefektivní.

Ondřej Giňa