Není to tak dávno, co si má kolegyně sháněla přes internet dovolenou v horách. Chtěla si tam s přáteli a rodinou pronajmout na Silvestra chatu. Na tom není nic špatného, zdá se. Přišlo několik nabídek a stačilo si pouze vybrat. Majitele jedné chaty oslovila předem emailem, nechtěla to vše nechat na poslední chvíli. Ale v momentě, kdy se s ním pokusila telefonicky domluvit na rezervaci vybraného objektu, se věci začaly komplikovat. Podle hlasitého odposlechu redakčního telefonu byla horská chata volná do doby, než se kolegyně pro jistotu zeptala, zda není problém, že se jedná o skupinu mladých Romů. V tu chvíli bylo z přijímače slyšet: „To ne!“ a veškeré domluvy na uhrazení záloh jako by ani nebyly. Kolegyně se rozloučila. Konec. Posléze jsme obvolali ještě několik na internetu inzerovaných objektů. Pro skupinu mladých Romů však místo nebylo. Střih!

Ten den odpoledne jsem pak prošla městem. U jedné výlohy stál hlouček lidí a pročítal si inzeráty na bydlení. Nahlédla jsem též a „žasla“. Na jednom inzerátu stálo: „Vietnamce ne!“ Příklad naprosto otevřeného rasismu ve výloze centra Brna. Střih!
Týden na to mě i ostatní české a moravské humanisty čekalo nemilé překvapení v podobě článku Miroslava Macka (LN 12. 8.), v němž nápadně spojuje kritiku hospodaření Václava Fischera s kritikou množícího se počtu článků a komentářů o homosexuálech. Na kritice finančních problémů jedné z nejvýznamnějších českých cestovních kanceláří není nic špatného, přestože pochází od člověka, který před několika lety zažil podobnou situaci. Ale v pořádku již není, když ji implicitně dává do souvislosti s bojem té či oné menšiny za svá základní práva. „A to se týká nejen homosexuálů, ale mnohých jiných úchylek a menšin, žádajících pro sebe veškerá práva hájení, ale nevykazujících žádnou ochotu „splynout s davem“, přizpůsobit se nebo jen chápat druhou, většinovou, stranu, která by snad taky mohla mít nějaká ta práva.“ Střih!
Toto píše člověk, který svého času sehrál velice důležitou roli v ODS a ještě dnes se těší popularitě. Pokud se budeme řídit pohodlnou čecháčkovskou logikou, nemůžeme se divit, že inzeráty otevřeně propagují rasismus a majitelé rekreačních objektů odmítají jinakost. Žijeme bohužel ve společnosti, která tyto přestupky toleruje a svým mlčením mnohdy podporuje. Je na čase, abychom začali něco dělat sami se sebou.

jana kabeláčová