Čas od času někdo vystoupí s tím, že chce sjednotit Romy žijící v České republice. Naposledy se tak stalo v Mostě. ČTK přinesla zprávu, že tam vzniklo nové občanské sdružení Pospolitost, které chce sjednotit Romy žijící v ČR. „Důvodem snahy sjednotit potřeby a požadavky tuzemských 600 000 až 700 000 Romů je současná deformace romského etnika. Nikoli v sociální oblasti, ale zejména v otázce vzdělávání mládeže, bytové problematice či kultuře a sportu. Úkolem sdružení je umožnit vzájemné poznávaní se nejen Romů, ale i ostatních národů a národnostních menšin,“ vysvětlil předseda Pospolitosti Evžen Lalkowicz.

Prohlášení různých sjednotitelů o tom, co je třeba dělat, si jsou velmi podobná. Obsahují několik slov o vzdělávání, bydlení, nezaměstnanosti či škodlivosti rasismu. To je celkem v pořádku, neboť význam jakékoli práce v těchto oblastech lze těžko zpochybnit. Jenže stokrát opakovaná prohlášení jsou pouhou frází, pokud za nimi nestojí práce, která přináší alespoň nějaké výsledky.
Pro „sjednotitele“ Romů je typická jedna věc. Rádi by hovořili jménem daleko více lidí, než by i teoreticky mohli. V jejich ústech naroste počet Romů v ČR na dvoj až čtyřnásobek. Možná tím poněkud nadsazeným počtem chtějí dodat sílu svým slovům či záměrům. Nic to však nemění na tom, jak různé najednou vzniklé sjednotitelské organizace končí. Jejich organizace čítá většinou předsedu a pár rodinných příslušníků. Občas, pokud předseda umí aspoň trochu zajímavě promluvit, se ho ujme nějaký novinář a napíše zprávu o tom, co prohlásil. A to je většinou všechno.
Jinak to však ani skončit nemůže. Ne že by se Romové nebyli schopni na ničem shodnout. Ale shoda a nějaké sjednocení Romů těžko může vzejít z toho, že nějaký Rom, či spíše začínající romský politik, cítí potřebu mluvit jménem Romů. Skutečné sjednocení je možné pouze na základě zájmů, tedy na základě práce, která už nese nějaké výsledky. Romských organizací, které za sebou již nějaké výsledky mají, je docela hodně. Většinou působí na jednom nebo několika málo místech a věnují se něčemu konkrétnímu, jako je třeba práce s dětmi nebo sociální terénní práce. Asi ve svém okolí nějakou takovou organizaci máte. Na základě této mravenčí práce může opravdu vznikat nějaká romská jednota – je podložena konkrétními zájmy a zkušenostmi. Ale sjednotitelé neskutečných virtuálních Romů jen málokdy dokáží po nějakých velkých prohlášení něco skutečného udělat.

Roman RůŽička