V Romano hangos č. 23 v rubrice Napsali jste nám jsme zveřejnili dopis pplk. Bc. Stanislava Daniela, v němž si stěžoval, že se z našeho tisku stává štvavý plátek zaměřený na Policii ČR. Jelikož pan Daniel podal stížnost na náš tisk i na Ministerstvo kultury ČR, otiskujeme dopis, který naše redakce adresovala ředitelce Odboru hromadných sdělovacích prostředků Mgr. Editě Novotné.

Vážená paní ředitelko,
je překvapující, že redakce nějakých novin, byť národnostních, se musí vyjadřovat k článku čtenáře těchto novin, byť by jím byl vysoký policejní důstojník. Vláda národnostní tisk podporuje, neboť je to součást jejího programu. Vnímáme tuto podporu jako povinnost bezvýhradné podrobenosti po stránce finanční a věcné. Nikdy však jsme nebyli omezováni po stránce obsahové a ve věci zaměření či filozofie periodika. Posuzovali jsme to ze strany vlády jako vstřícný a upřímný projev podpory identity příslušné národnosti a její do jisté míry nezávislosti. Doufáme, že tomu tak bude i nadále.
Pro nás tento přístup neznamenal bezbřehou volnost ve vyjadřování, nýbrž odpovědnost vést týdeník (dříve čtrnáctideník) k objektivní publicitě. Jsou v ní vedle nejrůznějších prvků publicistiky obsaženy mj. i komentáře, týkající se různých událostí ve společnosti, často velmi kritické – a to i vůči vládě. Vždy však vycházejí z konkrétních jednání a poznání a jsou jen odrazem závěrů, které byly učiněny. Někdy se více zaměřují na názory a způsob hodnocení členů romské komunity a dávají jim za pravdu, což je přirozené u romského týdeníku. Troufáme si tvrdit, že vždy sledují společenskou užitečnost a prospěšnost. Určitě se o to snažíme. Dopis pana Daniela nevyjadřuje nic podstatného, co by bylo nutno komentovat, kdybyste se Vy neozvali.
Pouze si stěžuje na přísnost redakce vůči policistům obecním i státním, aniž však uvádí jediný argument, že by to nebyla pravda. Stačí si přečíst denní tisk, aby si občan učinil závěr, že kriminalita policistů a způsob jejich chování je vážným společenským problémem. S tím se nelze smiřovat a první krok v žurnalistice je čtenáře o tom informovat a pak hledat cesty k odstranění toho nepříznivého jevu.
Jestliže si pan Daniel myslí, že byla uvedena nějaká nepravda nebo falešná informace, pak ať žádá vysvětlení a podá ev. žalobu pro šíření pomluvy. To se nestalo, protože k tomu přirozeně nemá důvod. Jemu je jen líto, že kritizujeme policisty a při tom neuvádíme pozitivní fakta o jejich činnosti. Ani to ovšem není pravda. Lze to prokázat pravidelnou četbou našich novin. Je to právě, panem Danielem také zmiňovaná, dobrá spolupráce naší organizace s policejní školou v Brně a účast na náboru romských policistů do ní.
Romy trestné činy policistů zajímají, nikoliv, jak tvrdí pan Daniel, že je to nezajímá. To už opravdu ztratil soudnost. Za poslední dobu je několik případů přímého napadení romských rodin policisty. To je alarmující, a ovšem i skandální. Policista má občana chránit. Často však je pro něj přímým ohrožením. A to nemluvím o desítkách případů z naší právní a sociální poradny, kde evidujeme případy charakterizované jako zneužití pravomoci veřejného činitele v postupu vůči Romům a zejména nezletilým romským dětem. To zajímá Romy velmi, protože mnohdy zákrok policisty je pro ně přímým ohrožením jejich svobody, důstojnosti i zdraví. To jsou fakta, která jsou mimo jiné uvedena i ve zprávě o stavu lidských práv zmocněnce pro lidská práva a leží teď na vládních stolech. Nechť si ji pan Daniel prostuduje.
V dopise pana Daniela byla jediná žádost: abychom jeho článek zveřejnili. To jsme učinili bez prodlení v čísle Romano hangos č. 23, přiznám se, že s radostí.
Ten dopis ukazuje totiž názorně myšlení vysokého policejního důstojníka: řešení kriminality policistů spatřuje ve stížnosti na noviny, které si to dovolily, aniž by se zamýšlel, natož činil kroky, jak se s ní konkrétně vypořádat. Byl by spokojen, kdyby ta kritika přestala a Rada vlády pro národnostní menšiny dále již takový kritický žurnál nepodpořila.
To je neomalenost. Považujeme to za skrytou (ale ona je to docela otevřená) výhružku.
Při tom klade otázku, co je pro společnost (a případně pro příslušníky národnostní menšiny) přínosem. Ten přínos zřetelně prezentuje jako bezvýhradnou loajalitu vůči policii.
Za těmito názory stojí celá redakce Romano hangos a vlastně i celý profesionální řídící štáb Společenství Romů na Moravě, který je vydavatelem Romano hangos. Pro nedostatek času jsme tuto záležitost ještě nemohli projednat s naší širokou členskou základnou. To jistě učiníme.
Teď vyjádřím svůj názor jako šéfredaktor Romano hangos, jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a ještě nedávný člen Rady vlády pro lidská práva, který se otázkou lidských práv nezabývá od včerejška, a také jako Karel Holomek.
Stál jsem čestně a poctivě jako občan za totality a hájil svobodu i za cenu úhony na svobodě, rodině a toho, že jsem žil 20 let na okraji společnosti. Teď dělám totéž a nehodlám v tom přestat, když vidím neomalenost, vulgaritu a zvůli. Stále se v naší společnosti prosazuje a je zbytkem ducha totalitní společnosti. Názory pana Daniela jsou toho důkazem. Budou projednány na Radě vlády pro záležitosti romské komunity a posuzovány cestou, která je jedině možná. Demokraticky a na základě argumentů.
To je rozhodující. Názor jednoho policisty je v tomto smyslu bezvýznamný.
A pak ovšem je důležité také vědět, co kdo dělá, jak a jaká je za ním vidět práce. V tomto směru odmítám kritiku pana Daniela zcela. Vše, o čem píše, že neděláme, děláme, a to už v době, kdy on se ještě touto problematikou nezabýval.
Neudělal toho ještě příliš, jestli vůbec, aby mohl dělat rozhodčího. Zdá se, že mu mnohé souvislosti unikají.
Tento dopis zasílám ministru Dostálovi na vědomí.
Ještě po zvážení ho pravděpodobně zveřejníme jako otevřený dopis v médiích.
S pozdravem
Ing. Karel Holomek
Brno, 8. 8. 03 šéfredaktor RH