Na pět a půl roku vězení byl v Uzbekistánu v druhém týdnu srpnového měsíce odsouzen nezávislý novinář a obránce lidských práv Ruslan Šaripov. Světové lidskoprávní organizace se proti jeho odsouzení bouří; je známo, že Šaripov dlouhodobě kritizoval korupci mezi policisty a také porušování lidských práv v Uzbekistánu. Odsouzen byl navíc na základě částí trestního řádu, které by měl prezident Karimov podle lidskoprávních aktivistů definitivně zrušit.

Soudní proces za zavřenými dveřmi začal v Taškentu už 23. července. Provinění Ruslana Šaripova se mělo týkat porušení několika bodů uzbeckého trestního řádu: především článku 120, který trestá homosexuální styk, definovaný jako „společné uspokojení sexuálních potřeb muže s jiným mužem“, třemi roky vězení. Poté, co byl letos v květnu zadržen, jej policie obvinila navíc z porušení článku 127 (zapojování neplnoletých do „antisociálního chování“) a článku 128 (ten zakazuje sexuální vztahy s neplnoletými).
Mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW) informovala, že až do 8. srpna Šaripov odmítal všechna obvinění s tím, že jsou vykonstruovaná v záměru umlčet jej a zastavit jeho práci v oblasti lidských práv. Pak ale vydal písemné prohlášení, ve kterém se vzdává práva na obhájce, uvádí záměr přiznat se v případě všech obvinění a žádá, aby jeho matka jako jediná dosavadní vnější pozorovatelka celého procesu nebyla přítomna v soudní síni. Šaripov také nabídl, že bude veřejně žádat o milost u prezidenta Karimova, ministra vnitra a místní policie, a kromě toho odvolal veškeré články kritické k vládě, které napsal od roku 2001.
Náhlá změna vyvolává u obránců lidských práv podezření, že toto prohlášení bylo vynucené, a upozorňují, že ve vazbě je vystaven dlouhodobému riziku psychického i fyzického týrání. „Ruslan Šaripov byl po léta přímým kritikem uzbecké vlády a v důsledku toho čelil trvalým výhružkám a obtěžování,“ upozorňuje Elizabeth Andersen, úřadující ředitelka divize HRW pro Evropu a střední Asii. „Nyní je souzen za zavřenými dveřmi kvůli obviněním, která se jeví jako politicky motivovaná a diskriminační. Měl by být propuštěn a článek 120 trestního řádu by měl být zrušen,“ říká Andersen.
HRW chce odsouzeného novináře podpořit i peticí adresovanou uzbeckému prezidentovi. V té upozorňuje, že pozůstatky stalinské éry v trestním řádu porušují jak právo na nediskriminaci, tak právo na soukromí. K petici je možné připojit se i na internetu prostřednictvím online formuláře (www.hrw.org).

Jana Sobotková
www.ecn.cz