Na nejtragičtější dobu v historii romského národa vzpomněli Romové v Americe, Velké Británii, Polsku, České republice a mnoha dalších zemích. Před 59 lety, 2. srpna 1944, byl ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim zlikvidován Zigeunerlager (cikánský tábor) a jeho obyvatelé byli posláni do plynu. Holocaust evropských Romů a Židů se v lidské civilizaci stal nejkrvavější událostí a nelze na ni nikdy zapomenout.

Výbor TransEuropean Ro ma Federation (TERF) vyhlásil 2. srpen jako Den smutku všech Romů. K tomuto vyhlášení se již připojili George Kaslov a Larry Otway z americké organizace právníků na ochranu lidských práv Romů, představitelé Roma National Congress, International Romani Union a mnoho dalších organizací i významných romských osobností.
Členové TERF Gratan Puxon, Dr. Bons Monteanu, Veerenda Rishi a Toma Nikolaef, vyzvali, aby památka umučených Romů v Osvětimi byla uctěna vyhlášením 2. srpna Dnem smutku. Tento den by měl být připomínán stejně jako 8. duben, který se stal Mezinárodním dnem Romů. Ve své výzvě připomínají tragédii Romů za druhé světové války a také události, které poznamenávají jejich život nyní. Tragédii v Kosovu, kde od roku 1989 umíraly při etnických čistkách stovky Romů, které se staly obětí rasového násilí, a další tisíce Romů v exilu. Grattan Puxon, etnograf a významná osobnost mezinárodního romského hnutí, vyzývá, abychom shromáždili jména všech zavražděných Romů po roce 1989, protože je nutné zapsat je do romské historie stejně jako oběti romského holocaustu. Ve zvláštní situaci se nacházejí Romové v ČR, kde dodnes trvá nepředstavitelné zneuctění obětí romského holocaustu. Na místě bývalého cikánského tábora v Letech u Písku stojí velkovýkrmna prasat a v Hodoníně u Kunštátu je rekreační středisko. Protesty a žádosti Romů o odstranění těchto objektů jsou ignorovány, protože žádná z dosavadních pěti vlád (od listopadu 1989) nenašla dostatek úcty k romským obětem.
Česká republika do seznamu obětí rasového násilí přispěje velkým počtem jmen zavražděných Romů a také počet Romů v exilu je výjimečně vysoký. To naší zemi nedělá dobré jméno, a pokud nám všem na něm opravdu záleží, je třeba jednat tak, aby se velkovýkrmna prasat i rekreační středisko staly „pouze“ smutnou minulostí, oběti rasového násilí varováním a občané v exilu upozorněním na to, že se lidem v naší zemi daří velmi špatně. Mezinárodní romské organizace sledují život Romů v jednotlivých zemích a jejich pozice na mezinárodním fóru je rok od roku významnější. Iniciativa TERF je toho důkazem.

Ondřej Giňa