V 25. čísle RH jsme vás informovali o zahájení zasedání Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace. Jednalo se zejména o objasnění historie a činnosti výboru. Nyní přinášíme zprávy o průběhu a výsledcích ženevského zasedání, které bylo ukončeno 22. srpna.

Závěrečná doporučení se mimo jiné týkají stavu lidských práv v ČR a ve Velké Británii a Severním Irsku, zejména v souvislosti s dodržováním Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) závěry uvítalo.

Česká republika
Členové výboru sice přijali legislativní úsilí o implementování Úmluvy, obzvlášť co se týče existence organizací a poradních orgánů vlády chránících lidská práva národnostních menšin, avšak rovněž vyjádřili znepokojení nad pokračujícími projevy rasově motivovaného násilí, podněcování k nenávisti, diskriminace a netolerance vůči Romům. Údajně se totiž mnohdy jedná i o případy rasově motivovaného špatného zacházení ze strany veřejných činitelů včetně policie, jejichž vyšetřování není vždy vedeno promptně a nestranně. Výbor proto české vládě doporučil, aby podnikla účinná opatření k ukončení takových diskriminačních praktik, aby co nejrychleji završila své úsilí o komplexní antidiskriminační zákon a následně zajistila jeho prosazování a dodržování. Vláda by rovněž měla do nového antidiskriminačního zákona začlenit pojem „diskriminace“ tak, jak je definován v Článku 1 Úmluvy.
Kritika ze strany výboru se týkala i soudců, kteří váhají označit trestné činy za rasově motivované, a nedostatečného množství informací o konkrétních případech obětí diskriminace, které již byly odškodněny. Výbor vyzval vládu, aby urychleně vytvořila systém právní pomoci pro údajné oběti rasismu. Vláda by měla ve své příští pravidelné zprávě výbor informovat nejen o počtu stížností na rasovou diskriminaci a uložených trestech, ale i o počtu osob, které vyhledaly právní poradenství ke svému užitku, a o počtu odškodněných obětí.
Přestože je míra nezaměstnanosti Romů nadále znepokojivě vysoká, členové výboru ocenili úsilí o zpřístupnění trhu práce pro jednotlivce, pro něž je náročné najít si zaměstnání. Jedná se o žadatele o azyl, příslušníky romského etnika či ostatních okrajových skupin. Výbor OSN rovněž vyzval vládu, aby zintenzivnila práci a pokračovala v projektech snižování chudoby a zvyšování zaměstnanosti Romů. Povšiml si i významných kroků při hledání optimálního řešení, zejména zhoršující se bytové situace Romů a vyzval vládu, aby pokračovala ve výzkumu v oblasti bydlení a prosazování společenské integrace Romů. Stavba společného bydlení je krátkodobě vnímána jako pozitivní vývoj, avšak dlouhodobě může vyústit v segregaci. Vláda ČR by měla také zvážit možnost vytvoření funkčního systému půjček pro sociálně slabé včetně Romů, kteří se tak mohou vyhnout lichvě.

Velká Británie
Členové výboru vyjádřili znepokojení nad případy diskriminace Romů a Travellerů (kočovníků), jež se odrážejí „mimo jiné i ve vyšší úmrtnosti, vyloučení ze škol, kratší průměrné délce života než u zbytku populace, nedostačující bytové situaci, nedostatečném počtu míst pro táboření, vysoké nezaměstnanosti a omezeném přístupu k lékařské péči“. Výbor dále upozornil na Všeobecné doporučení XXVII o diskriminaci Romů a vládě Velké Británie doporučil, „aby vyvíjela další vhodné způsoby, jak komunikovat a vést dialog mezi komunitami Romů/Travellerů a ústředními úřady“. Výbor rovněž doporučil, aby britská vláda „přijala strategie a programy na národní úrovni, s cílem zlepšit situaci Romů a Travellerů v souvislosti s jejich diskriminací ze strany státních úřadů, osob a organizací“.
Co se týče ekonomických, sociálních a kulturních práv, výbor zdůraznil skutečnost, „že společně s Romy a Travellery se s diskriminací setkávají i další menšinové skupiny či k nim náležející jednotlivci, a to v oblasti zaměstnání, vzdělávání, bydlení a lékařské péče.“ Členové výboru po britské vládě požadují, aby „pokračovala s afirmativními opatřeními v souladu s Článkem 2, odstavcem 2 Úmluvy a všem zajistila rovné příležitosti v oblasti ekonomických, sociálních a kulturních práv.“ Rovněž vyjádřili znepokojení nad některými částmi britské legislativy, jejíž praktikování umožňuje imigračním úředníkům zákonně „diskriminovat“ na základě národnostní či etnické příslušnosti a původu, pokud k tomu svolí ministr. Proto výbor britské vládě doporučil, aby reformulovala či odvolala inkriminovanou část základu s Úmluvou.
Další alarmující oblastí je podle výboru „rostoucí míra rasových předsudků vůči příslušníkům etnických menšin, žadatelům o azyl a imigrantům, jež se objevují v britských médiích (…)“. Jeho členové vyzvali britskou vládu, aby je informovala o stávající situaci, o počtu stížností podaných z těchto důvodů a zejména o výsledcích šetření.

Jana Kabeláčová
(z podkladů ERRC a OSN)