V rámci výuky dějepisu organizovalo občanské sdružení Lačho lav z Karviné školní výlet do Polska. Děti ve věku 14 a 15 let navštívily koncentrační tábor Osvětim, kde během druhé světové války (konkrétně od roku 1942 do roku 1945) hitlerovští vojáci vyvraždili šest milionů lidí. Jejich velkou část tvořili Židé a Romové. Dvacet osm jednoposchoďových baráků na děti udělalo silný dojem: nedokázaly si představit, že v jedné místnosti o rozměrech 3x4 metry bylo vtěsnáno 50 až 60 osob. V životě neviděly nic podobného. V jedné místnosti viděli žáci obroučky od brýlí, v druhé hromady dětských botiček, v třetí dětské oblečení, v další pytle s vlasy a další traumatizující věci. Dospělí lidé mají problémy s projevením citů, ale na romských dětech bylo vidět, že emoce jsou u nich silně vyvinuté. Po prohlídce jsme ještě zhlédli film natočený ruskými vojáky, když osvobodili tento koncentrační tábor.

Poté jsme se vydali do Wjeliczky, kde se dodnes těží sůl. Fárali jsme do solných dolů a svým způsobem se tak trochu vysvobodili od myšlenek na koncentrační tábor. Dolů jsme překonali 396 schodů. Viděli jsme tam krásně upravené sály, sochy vytesané ze soli. Nedalo nám to a museli jsme zkusit, jestli jsou opravdu ze soli – bylo to tak. Nahoru jsme vyfárali opravdovým havířským výtahem, což byla pro děti největší atrakce.

Výlet se zdařil, jenom já jsem se zlobil na rodiče některých dětí, protože nebyli schopni jim vyřídit cestovní doklady, přestože na to měli sedm měsíců. Mohlo nás jet o mnoho více. Chtěl jsem vyřídit žákům cestovní doklady osobně, ale protože dítě podepisuje žádost v přítomnosti rodičů, nepodařilo se. Děti měly vše zdarma: cestu, pojištění, vstupné. Mrzí mne, že některé romské rodiny stále nechápou smysl těchto akcí. Připadá mi, že vyřídit dětem ony doklady je pro ně bohužel moc těžká práce.

Dík za finanční pomoc patří Městskému úřadu v Karviné a občanskému sdružení Lačho lav, které vykazuje obdivuhodné výsledky práce s dětmi. Igor Malík