Třetí svět uprostřed Evropy

BRATISLAVA (red) – Halda odpadků, ze které stoupá kouř – to je první, co je vidět z romského sídliště na okraji obce Plavecký Štvrtok. Obec sice jednou za dva roky odstraní nejhorší odpad, který obyvatelé na kraji odloží, toalety ani vodovod tam však nejsou, píše německá agentura DPA.

Pravidelnou práci tu nemá nikdo. Hlavním zdrojem příjmů jsou dětské přídavky a sociální pomoc. Aby dostali podporu v nezaměstnanosti, museli by Romové prokázat, že mají zájem pracovat. „Musíme navštívit firmy, které hledají pracovníky. Ale když jejich šéfové vidí, že jsme Romové, hned řeknou, že místo už není volné,“ vypráví čtyřnásobný otec.
Navzdory své chudobě o sobě Romové z Plaveckého Štvrtku říkají: „My nejsme jako cikáni z východu, my máme zděné domy.“ Co mají na mysli, pochopíme o kus dál v Letanovcích: boudy z dřevěných prken s plechovými střechami, které sotva chrání před rozmary počasí, a mezitím jen udusané cestičky. A když zajdete za chatrče, šlápnete do fekálií. A to jsou Letanovce privilegovaná romská osada. Společně s evropským komisařem Günterem Verheugenem ji loni navštívil premiér Mikuláš Dzurinda a další vedoucí politikové země. Slíbili tehdy obyvatelům tohoto slumu výstavbu nových bytů za pomoci finančních prostředků z EU, ale zůstalo jen u slibů.
Na Slovensku je asi 600 takovýchto ubohých sídlišť. Žije v nich asi polovina až z půl milionu Romů, kteří tvoří šest až devět procent obyvatel Slovenska. S výhledem na vstup do EU k 1. květnu 2004 slibuje slovenská vláda zástupcům EU již mnoho let, že bude intenzivně hledat řešení tohoto problému. Praxe ale vypadá většinou jinak. Na mezinárodní konferenci o romské problematice, která se konala v červenci v Budapešti, zastupoval Slovensko ministr kultury, zatímco ostatní státy byly zastoupeny šéfy vlád.
Slovensko má přitom dostatek důvodů pro to, aby byla romská otázka politickou prioritou. Nikde jinde totiž není podíl Romů na celkovém počtu obyvatel tak vysoký. A vzhledem k míře porodnosti dále rychle narůstá. Omezené integrační projekty, dotované většinou z peněz EU, se přitom zatím projevují jen velmi nedostatečně.
Zástupci Evropské komise nedávno znovu opakovali své výhrady vůči Slovensku, podle nichž je pokrok při zlepšování životních podmínek romského obyvatelstva nedostačující. Na rozdíl od jiných oblastí však vláda právě v romské otázce projevuje nejen velmi málo vlastní iniciativy, ale dokonce ani nevyužívá možností, které jsou pro financování integračních projektů k dispozici.