Vydavatel měsíčníku Amaro Gendalos Ivan Veselý společně s Jakubem Polákem, šéfredaktorem měsíčníku Amaro Gendalos a Štěpánem Kotrbou z Britských listů podali stížnost generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi a tiskovému mluvčímu ČT Richardu Klatovskému ve věci zkreslení informací prostřednictvím reportáže o situaci ve městě Slaný. Požádali jsme proto Ivana Veselého, aby nám detailně osvětlil celou kauzu.

Dne 15. září byla vydána tisková informace o tom, že Britské listy a Amaro Gendalos podaly stížnost generálnímu řediteli ČT na Události a Večerníky. Kdy byly tyto reportáže odvysílány?
Jde o reportáž odvysílanou 10. září o tiskové konferenci veřejného ochránce práv (ombudsmana), která se konala téhož dne v Brně. Původní záznam natočený brněnskou redakcí ČT sestříhala pražská redaktorka Helena Šindlerová, která na konferenci nebyla, za to však má zřejmě monopol na zpravodajství o Slaném.

V tiskovém prohlášení se dále praví: „V obou zpravodajských relacích došlo podle stěžovatelů k závažnému zkreslení obsahu toho, co se ve skutečnosti stalo ve Slaném, co zaznělo na tiskové konferenci veřejného ochránce práv, i toho, jakým způsobem bude veřejný ochránce práv dále postupovat. Tím došlo k významnému posunu celkového vyznění reportáže v neprospěch občanů, postižených jednáním radnice města Slaný.“ Jak reportáže zkreslily situaci? Konkrétně jaké informace byly vynechány a jaké další důležité okolnosti byly ignorovány?

Odvysílaná reportáž výrazně zkresluje skutečnost (stejně tak jako ostatní reportáže Heleny Šindlerové) ve prospěch slánské radnice a v neprospěch místních Romů a jejich obhájců. Přede vším na rozdíl od jiných médií (např. MF DNES) opominula zcela zásadní výsledek tiskové konference a sice to, že ombudsman obnoví jinak již ukončené řízení na základě nových zjištění redaktorů Amaro gendalos (stanovisko sdružení Dženo ke zprávě veřejného ochránce práv), kteří své výhrady vůči zprávě ombudsmana veřejně prezentovali právě na této tiskové konferenci. Reportáž neobsahuje žádnou informaci o pochybeních slánských úřadů, která byla dokumentována i listinnými důkazy. Místo toho byl do reportáže vložen z kontextu vytržený výrok Anny Šabatové, který vyvolává dojem, že naše výtky ombudsmanově zprávě jsou naprosto neopodstatněné a on se jimi nehodlá zabývat, ač pravý opak je pravdou.

Ve své stížnosti žádáte ČT o doplnění neúplných a pravdu zkreslujících tvrzení zveřejněním rozhovoru s Jakubem Polákem. Dále žádáte, aby se náprava stala co nejdříve a ve stejném rozsahu, jaký měly původní reportáže. Nepožadujete uvedení odpovědi jako omluvy dotčeným. Jaké konkrétní nápravy chcete svými požadavky docílit?
Chceme docílit pravdivého a úplného informování o událostech ve Slaném, protože dosavadní zpravodajství Heleny Šindlerové je tendenční, zkresluje fakta ve prospěch radnice a zamlžuje její pochybení. V tomto duchu se nese i její reportáž ze 17. září. Ze zpravodajství ČT se veřejnost nedozvěděla tak zásadní věci, jako to, že město již před delším časem vnutilo původním nájemníkům pouhé ubytovací smlouvy a odebralo jim dekrety na byt. To se stalo v době, kdy vesměs žádné dluhy neměli. Zneužilo jejich tísně a nevědomosti. Donutilo je tak platit za „ubytování“ mnohem více než by platili jako nájemníci. Zbavilo je právní ochrany – přivolení soudu k výpovědi. Připravilo je o možnost čerpat příspěvek na bydlení. Stavebními úpravami město zhoršilo podmínky bydlení (např. železná neotvíravá okna, cementové podlahy, umývárna přístupná pouze dvě hodiny denně za poplatek 10 Kč za jedno použití jednou osobou, jinak pouze kohoutek na společných tureckých záchodech atd.). Dům nebyl a ani nemohl být vzhledem k závažným porušením stavebních a hygienických norem nikdy rekolaudován na ubytovnu. Dodnes tam žije jeden nájemník, který odmítl podepsat ubytovací smlouvu. Město mu zato odpojilo elektřinu i vodu a dále ho šikanuje.

Pokud dojde k uveřejnění rozhovoru, který požadujete, jaký bude mít dopad na situaci ve Slaném? Myslíte, že radnice upustí od nekompromisního Programu nulové tolerance a eventuálně přehodnotí svůj postoj k místní romské komunitě?
Objektivní informovanost veřejnosti má napomoci k prosazení našeho návrhu na privatizaci Mexika do vlastnictví sdružení jeho obyvatel a nevládních organizací schopným jim zprostředkovat kvalitní sociální a právní pomoc. Toto považujeme za jediné perspektivní a trvale udržitelné řešení. Jestli je pro Slaný dluh svobodné matky samoživitelky se třemi malými dětmi ve výši průměrného měsíčního příjmu v ČR dostatečným důvodem, aby jí sebrali děti a dali je do domova, je to něco tak nelidského, že městu Slaný musí být odebráno právo zasahovat do života lidí soudem. Evidentně se neumí starat ani o dům, ani o jeho obyvatele. Ať si Slaný nechá svůj Program nulové tolerance, ale ať ho přestane uplatňovat na území Mexika. Žijeme ve státě s tržní ekonomikou. Proto je i naše řešení tržní a v duchu tradičních liberálních a konzervativních principů. Nechceme spoléhat na stát, který je ostatně stále bezmocnější a jeho politika méně sociální. Státe, města a obce, přestaňte s námi manipulovat jako s nesvéprávnými dementy, za které musí neustále rozhodovat někdo jiný. Dejte nám rovné šance. Bude pak zcela na naší odpovědnosti, jak je využijeme.

Jaký je váš osobní pohled na počínání starosty Slaného, který v reportáži ČT uvedl, že rasista není a v rozhovoru pro českou redakci BBC řekl, že do ubytovny Mexiko radní vystěhovali i rodinu vysokoškolsky vzdělaného člověka s inženýrským titulem, bývalého zastupitele, který také dluží? Myslíte si, že město s Romy tímto způsobem zachází i kvůli jejich původu?
Pokud je nám známo, žádný český inženýr se do Mexika nenastěhoval. Tady vidíte ten nerovný přístup. Zatímco pro majoritu je Mexiko strašákem, poslední štací, pro Romy to má být zřejmě privilegium, kterého mohou být pod sebemenší záminkou zbaveni. O tom, že pro pana starostu a radní nepředstavují hlavní problém dluhy, ale snaha vytěsnit z města určitou skupinu obyvatel, nasvědčuje projekt tzv. NCentra, které chce Slaný nákladem 8,6 milionu postavit v bývalém vojenském objektu na katastru obce Řisuty, asi 10 km od Slaného. Materiály, které jsme získali, dokazují, že tento před lidmi utajovaný záměr je něčím na způsob malého „koncentráčku“ – izolovaný areál, nouzové baráky, stálá posádka městských policistů atd.

Napadá vás k současné situaci ve Slaném nějaké přirovnání z polistopadové politiky české vlády k národnostním menšinám?
Postup Slaného a dalších obcí, které ho následují, je jasným výsměchem vládní politice tzv. integrace Romů. Pro její autory a propagátory, jako je například vládní zmocněnec dr. Jařab, to musí být něco jako facka přímo do obličeje. Obávám, se, že když neprozřou „autoři a propagátoři integrace Romů“, bude těch ran stále víc a nakonec skončí K. O.

Jana Kabeláčová
Foto: Gejza Horváth