Každý občas potřebuje svou světlušku, aby viděl ty, co žijí ve tmě. Tak zní motto sbírky, v rámci které v pondělí 15. září na tři tisíce dobrovolníků nabízelo v ulicích měst kolemjdoucím svítící klíčenky. Světlušky s nepřehlédnutelnými tykadly a kasičkami v podobě lucerniček tak pomáhaly touto sbírkou těžce zrakově postiženým. Přívěšek s logem sbírky, která je vy vrcholením dlouhodobého projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška pro těžce zrakově postižené, nabízely za 25 korun.

Účelem projektu však není pouze získání konkrétní finanční pomoci, o jejímž rozdělení rozhodne grantová komise nezávislých odborníků. Den se světluškou měl kromě jiného také přiblížit svět tmy lidem, kteří vidí. Jaké je čistit si potmě zuby? Jak si poslepu zavázat boty, nebo připravit svačinu? Pro děti byly zase připraveny hry, kdy se pokoušely vykonávat soutěžní úkoly se zavázanýma očima; mj. tak mohly poznat, jak je důležité umět pomáhat tomu, kdo nevidí, a také že není snadné úplně důvěřovat smyslům někoho jiného.
Existuje mnoho mýtů o zrakově postižených, které světlušky uměly vysvětlit. Není například pravda, že by existovali pouze lidé vidící a pouze lidé s bílou holí, tedy slepí. Většina zrakově postižených má určité, byť omezené, vidění. Přesto i oni bílou hůl potřebují. Nevidomí lidé údajně také mají zvláštní schopnosti, například „šestý smysl“, hudební sluch a nadání poznat z hlasu povahu člověka. Slepota však nezaručuje žádné zvláštní způsobilosti. Může ovšem být silným podnětem ke cvičení jiných smyslů a různých dovedností. Navzdory obecným představám o nevidomých hodně zrakově postižených usiluje o maximální samostatnost, zajímá se o výtvarné umění a fotografie, o svůj vzhled a také sleduje televizi.
Výtěžek sbírky je určen zejména na pomoc nevidomým dětem, několikanásobně handicapovaným a zrakově postiženým lidem, kteří se dostali do krizové životní situace. Nevidomým a zrakově postiženým je však možné pomoci kdykoli prostřednictvím sbírkového konta Světlušky 99999 99999/0600.

Jana Sobotková