Podívej se
ke kořínkům svého stromu,
ale nedívej se
příliš dolů, rozumíš?
Vždy s podzimem
také my, lidé,
tak trochu odumřem.
Staré větve sklízí mráz,
ty zelené vypučí nám jarem
jinde zas.
Podívej se
ke koruně svého stromu,
ale nedívej se
příliš nahoru, rozumíš?
Léto sluší nám nejvíc,
však myslet měla bys
jako ten strom.
Ač lidé vidí
jeho drsnou líc,
hlavu má otevřenou.