Czeslaw Walek (28) je novým ředitelem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Žije v Praze a je příslušníkem polské menšiny v ČR. Práva vystudoval na univerzitě v Polsku, poté studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Půl roku působil v maďarské metropoli jako spolupracovník Evropského střediska pro práva Romů a po návratu do České republiky pracoval pro organizaci Transparence International, jež se zaměřuje na boj s korupcí.

Stal jste se ředitelem kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Můžete nám v hrubých rysech objasnit náplň své práce?
Rada je poradním orgánem vlády a naše kancelář pro ni připravuje různé koncepční materiály pro diskusi o koncepci integrace Romů do společnosti. Připravujeme také zprávu o situaci romských komunit, pro kterou během roku sbíráme různé podklady, monitorujeme situaci a veškeré informace pak kompletujeme a předkládáme radě a vládě. Našim úkolem je připomínkovat legislativní i nelegislativní materiály, které se týkají romských komunit. Rovněž rozhodujeme o distribuci tzv. vládních peněz, které jdou na program terénní sociální práce i na program proti sociálnímu vyloučení. Snažíme se komunikovat s jednotlivými samosprávami, jezdíme do terénu. Pokud se vyskytne problém, který nám nepřísluší řešit, snažíme se přesto hledat řešení a pomoci. Někdy to jsou velmi malé věci, ale pokud se neřeší, mohou přerůst do větších problémů. Snažíme se také udržovat kontakt s mezinárodními organizacemi: se Slovenskem, s maďarským ombudsmanem, abychom se poučili z dobrých příkladů. Moje role je hlavně manažerská. A protože jsem rovněž tajemníkem rady a navíc právník, veškeré právní věci končí u mě na stole.

Národností jste Polák. Nezdá se vám, že někteří romští představitelé se mohou ptát, co vy – Nerom – pro ně můžete udělat užitečného a pozitivního? Jak takovému tlaku hodláte čelit?
Mně pravděpodobně nepřísluší komentovat, kdo byl přijat do pozice ředitele kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Přihlásil jsem se do regulárního řízení a uspěl jsem. Jsem si jist, že velkou snahou komise bylo vybrat Roma. Osobně si nemyslím, že je to až tak nutné, aby na této pozici byl Rom. Jsme vlastně servisní kanceláří pro radu, kde sedí čtrnáct romských představitelů. Ti víceméně rozhodují, co máme dělat. Pokud však jde o připomínková řízení, často je provádí naše kancelář bez konzultace s radou, protože je nutné dodržet termíny ke zpracování. Ale jednáli se o vážnější problémy romské komunity, jdou na program rady. Je fakt, že jako Neromovi mi může být vytýkáno, že nejsem schopen vniknout do romské mentality. V kanceláři ale pracují tři Romové, kteří zastupují svou komunitu a její zájmy v každodenní praxi.

Do jaké míry jste obeznámen s romskou problematikou v ČR? Dovedl byste ji srovnat se situací v Polsku?

Romskou problematiku jsem docela dlouho studoval – nejprve na právech v Krakowě, studia jsem ukončil diplomovou prací o právní situaci Romů v ČR. Poté jsem studoval lidská práva na Středoevropské univerzitě v Budapešti, kde jsem se zabýval kosovskými Romy. Půl roku jsem spolupracoval s Evropským střediskem pro práva Romů. Pokud jde o romskou menšinu v Polsku, je podstatně menší než v ČR. Poláci navíc většinou ani nepociťují, že vůbec existuje. Sociální situace polských Romů je podobná jako v ČR. V Polsku se akorát její problém neřeší do té míry, jako u nás, kde je významná romská menšina. K řešení romské problematiky nás tlačí také EU, Rada Evropy a jiné mezinárodní organizace. Na Polsko nejsou podobné tlaky vyvíjeny tak intenzivně.

V souvislosti s nedostatky při naplňování vládního programu integrace Romů do společnosti se hovoří již o Revizi této koncepce a nikoliv o pouhé aktualizaci. Co si máme pod pojmem Revize představit?
Úkolem vládního zmocněnce pro lidská práva je každoročně vládě předložit aktualizovanou formu koncepce. Rada se usnesla, že by letos či v budoucnu měla proběhnout mnohem hlubší a širší aktualizace, kterou de facto nazýváme Revizí. Nevznikne tedy nová koncepce, ale ta, jež existuje, se „překope“, zváží se, co je v ní aktuálního a co ne.
Koncepce bude rozdělena zhruba do deseti tematických bloků. Na jejich vytvoření se bude podílet tým expertů. Ti například zpracují problematiku bydlení či vzdělávání a pak budou o možných řešeních diskutovat s veřejností. Rovněž se uskuteční diskuse s romskými i neromskými odborníky atd. a teprve pak se stanoví jeho konečná podoba. Oproti dosavadním aktualizacím by měla být Revize mnohem konkrétnější. V jejím rámci se hovoří rovněž o vytvoření „agentury“, jejímž úkolem by byla distribuce vládních peněz na integraci romské menšiny a koordinace sociální politiky. Rada by tím pádem byla především poradním orgánem, protože přidělování peněz není naší primární úlohou. Momentálně připravujeme studii proveditelnosti, jak by tato instituce mohla vypadat.
Počítáme s tím, že do projednávání se zapojí co nejvíce lidí prostřednictvím debat a diskusních fór. A ovšem také internetu, i když si uvědomujeme, že k němu má přístup minimum Romů. Zájem o spolupráci očekáváme i od představitelů romských organizací a krajských koordinátorů.

Jste již čtvrtým ředitelem kanceláře rady (dříve komise). Nemáte obavy, zda tu práci zvládnete?
Za dobu svého působení jsem zjistil, že se mnohdy musím potýkat s detaily, které jsou často důležitější než koncepční věci. Tuto práci bych rád zvládl a udělám vše, co je v mých silách, abych náročný úkol splnil. Čas ukáže, zda jsem obstál.

Jste jen pouhý naplňovatel programu, který zadává rada, nebo máte vlastní vizi naplňování programu integrace Romů?
Zatím program pouze doplňuji. Přišel jsem s tím, že nechci dosáhnout nějakých velkých, pompézních cílů. Spíše se chci zaměřit na menší, avšak dlouhodobé konkrétní cíle, o nichž vím, že je zvládnu. Například mě zaujal projekt Lichva, který probíhá ve spolupráci policie a ostravské Vesničky soužití prostřednictvím policejních romských asistentů. Další takovou prioritou je program terénních sociálních pracovníků, který musí nabýt na systémovosti.

Jakou důležitost přikládáte romským médiím? A jaký je váš přístup k romštině?
Romská média jsou pro mě velmi důležitá, snažím se je sledovat. V rámci Revize hodláme prohloubit spolupráci s médii. Stejně tak považuji za důležitý prostředek komunikace s Romy znalost romštiny. Slyšel jsem, že je to náročný jazyk, už jsem se ale zapsal do kurzu.

Co se vám líbí na Romech?
Oslovila mě jejich živelnost a temperament, rád poslouchám romskou hudbu. V naší vesnici žila rodina Romů, o kterých by se dnes dalo říct, že byli spíše integrovaní. Tam bylo jedno z mých prvních setkání s Romy. Vzhledem k tomu, že jsem člověk s vyvinutým sociálním cítěním (asi proto, že sám jsem příslušníkem polské menšiny v ČR), měl jsem k Romům blízko i v pozdějším věku, kdy jsem se touto problematikou a problematikou lidských práv začal zabývat profesionálně.

Jana Kabeláčová