Desátý říjen je Mezinárodním dnem proti trestu smrti. Lidé na celém světě si připomínají, že trest smrti se v některých státech stále ještě uplatňuje. V někdejším Československu byl zrušen roku 1991; dosud však může soud poslat obviněného na smrt nejen v islámských a arabských zemích, ale také v Japonsku, v USA aj.

Trest smrti je velice diskutabilní. O jeho úplné zrušení již hodně dlouho usiluje mnoho významných organizací lidských práv, např. Amnesty International. Jeho odpůrci jsou přesvědčení, že nikdo, ani vláda či jakákoli jiná instituce, nemá právo člověka legálně či svévolně připravit o život, na který máme všichni bez rozdílu nárok. Navíc nesplňuje funkci trestu či nápravy v momentě, kdy je odsouzený popraven, nemluvě o nelidskosti samotného procesu usmrcení. Konzervativní zastánci trestu smrti nebo ti, kteří usilují o jeho obnovení v ČR, naopak tvrdí, že je jediným účinným nejvyšším trestem.
V sobotu 20. září jsem zhlédla na Nově výjimečně dobrý americký film Zelená míle. Výjimečně dobrý, protože pojednával o velice choulostivém tématu, jemuž se americká politická veřejnost zatím úspěšně vyhýbá, totiž trestu smrti. Tomuto komornímu dramatu, odehrávajícímu se převážně uvnitř vězeňského oddělení, kde lidé čekají na smrt, by možná nejeden filmový kritik vytknul hollywoodskou líbivost až kýčovitost. Přesto jde podle mého názoru o významný filmařský počin.
Ústředním motivem téměř dvouhodinového snímku je trest smrti na elektrickém křesle, který byl v 30. letech v USA běžnou praxí. (Dnes tento postup nahrazuje plynová komora či smrtící injekce.) Samotný trest má i jistý sociální podtext. Byť se jedná o smyšlený příběh, faktem zůstává, že jeho oběťmi jsou v reálném životě mnohdy příslušníci sociálně slabých vrstev nebo etnických (a jiných) menšin.Vězni odsouzení v tomto příběhu na smrt se ve srovnání s perverzním dozorcem jeví jako "spravedlivě", avšak "nevinně" odsouzení, kteří musí podstoupit hrozivou smrt elektrickým proudem včetně Afroameričana, o jehož skutečnou nevinu se během soudního líčení nezajímal ani samotný obhájce. Film tak naráží na skutečnost, že v soudním systému se lze i dnes setkat s určitou mírou diskriminace, což je velice aktuální, téměř nadčasové sdělení.
Nyní zpět do Evropy. Rada Evropy je významným orgánem, který se snaží o absolutní odstranění trestu smrti v evropských zemích. Svědčí o tom i letošní 1. červenec, kdy vstoupil v platnost Protokol 13 Mezinárodní úmluvy o lidských právech a zrušení trestu smrti za všech okolností. Ten však zatím podepsalo a ratifikovalo jen 15 ze 45 členských zemí.
I letos se bude konat mnoho akcí po celém světě včetně ČR. Zájemci se dovědí více o této problematice a eventuálně se budou moci vyjádřit k trestu smrti prostřednictvím petic. Ty budou odeslány vládám zemí, které Protokol doposud neratifikovaly (např. Rakousko, Německo, Francie, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie a Španělsko).

Jana Kabeláčová

Otázka pro čtenáře Romano hangos Souhlasíte se zrušením trestu smrti?
Pište, telefonujte, mailujte – vaše názory zveřejníme v příštím čísle.