PhDr. Miloš Vraspír (55 let) už tři a půl roku vykonává funkci poradce pro národnostní menšiny na odboru sociální péče Magistrátu města Brna. Říká, že chce poznat život a kulturu nejen Romů, ale i ostatních menšin žijících v Brně.

Co je pracovní náplní poradce pro národnostní menšiny? Musím si udělat jasnou představu o tom, co potřebují, abych jim mohl pomoci. Proto se zúčastňuji různých seminářů a školení, navštěvuji jejich sdružení. Konzultuji s nimi jejich projekty na získání finančních dotací z rozpočtu města Brna, pomáhám při získání prostor pro činnost. A zabývám se také integrací cizinců.

Jaká kritéria musí splňovat projekt, aby byl schválen? Měl by zahrnovat veřejnou činnost, různé kulturní aktivity, volnočasové aktivity pro děti a přínos pro město. Důležitým kritériem pro schválení jsou naše zkušenosti s konkrétní menšinou. Úspěšná je ta, o které víme, že dotace využívá účelově.

Kolik menšin žije v Brně, je vám některá nejbližší? Je jich jedenáct: Řekové, Slováci, Maďaři, Romové, jižní Slované, Poláci, Bulhaři, Němci, Rusové, Rusíni a Židé. Sdružují se v deseti organizacích a spolcích. Pokud jde o druhou část otázky: musím být spravedlivý, objektivní a nestranný, aby se nikdo z nich necítil diskriminován. Takže žádná.

Kolik peněz Brno poskytuje na jejich činnost? Pro tento rok to bylo 690 tisíc korun. Jak už jsem řekl, snažíme se je rozdělit podle našich zkušeností, znalostí a přehledu o potřebách a přihlížíme přitom také k přínosu jejich činnosti pro město.

S jakými problémy za vámi chodí cizinci? Cizinci, kteří dostali v České republice azyl, přicházejí se žádostí o udělení bytu z integračního programu vlády. Přicházejí se rovněž poradit, co mají třeba dělat pro uzákonění, tedy nostrifikaci svého vysokoškolského diplomu. V tomto případě je doporučuji na odbor školství krajského úřadu.

Jak lze definovat problémy menšin žijících v Brně a zejména Romů? Například Němci se hrdě hlásí k německé národnosti – zabývají se německou kulturou, dějinami, ctí své spisovatele a umělce. Protože to jsou vesměs starší lidé, jejich cíle a tužby jsou naprosto diametrálně odlišné od Romů. Řekové zase ctí svoji kulturu, udržují své zvyky a pěstují jazyk. Takže jen Romové tady mají zásadnější problémy.

Čím to je? Řekl bych, že je to vzděláním – má ho jen málo Romů, proto nemají co nabídnout. Kdysi stačilo, aby měl Rom fyzickou sílu, krumpáč a lopatu. Aby dnes mohli získat práci, musí mít vzdělání a nabídnout kvalitu.

Jaká je spolupráce mezi vámi a romským poradcem? I když je romský poradce samostatný subjekt, jsme pracovně spjati a společně se snažíme řešit romské problémy. Katka Danyiová