Mezinárodní hudební festival Brno – Moravský podzim na téma Motus sonant uspořádalo město Brno ve spolupráci s ministerstvem kultury a Nadací Leoše Janáčka. Pod záštitou předsedy Senátu Petra Pitharta, ministra kultury Pavla Dostála a brněnského primátora Petra Duchoně se konal ve dnech 24. září až 11. října.

Na Moravském podzimu vystoupil mimo jiné stočlenný symfonický romský orchestr Budapest Gypsy Symphony Orchestra z Maďarska. Plný sál čekal na orchestr s napětím: hráči klasické hudby, hudební profesoři, příznivci vážné hudby a také příznivci cimbalistů, kontrabasistů, houslistů, violistů a klarinetistů. Přesně v půl osmé začali bez úvodního slova přicházet na pódium muzikanti v jednotném oblečení – s různobarevnými vestami vyšívanými maďarskými motivy, s bílými košilemi a v černých kalhotách. Po celou dobu nástupu, tedy asi půl hodiny, obecenstvo tleskal o a vítalo stočlenný romský orchestr. Ladění a dolaďování nástrojů trvalo jen krátkou chvíli. Konečně primáš zvedl smyčec a v sále s více než dvěma tisíci lidí nastalo takové ticho, že by i pověstný špendlík bylo slyšet. Byl jsem zvědavý, jak se sto lidí bez dirigenta sjednotí, a kdo je vlastně sjednotí. Dirigentem byl primáš, udával takt smyčcem, kterým zároveň hrál, ale navíc také tělem. Sto lidí z něj nespustilo oči. Byl to famózní nástup, silný, něžný, laskavý a přitom mistrovský. Diváky upoutalo i to, že každou skladbu hrál a dirigoval jiný houslista.
Koncert se skládal ze dvou částí. První část Tradice cikánských houslí zahájil klasický maďarský čardáš, následovaly skladby: Johannes Brahms – Uherský tanec č. 5, Elemér Szentirmay – Na pamět Biháriho, Johannes Brahms – Uherský tanec č. 6, Vittorio Monti – Čardáš, Diego Ferraris – Dvě kytary, László Berki – Léto v Paříži, Aram Chačaturjan – Šavlový tanec. První část uzavřel opět tradiční čardáš, cimbálová sóla a světoznámá skladba Černé oči.
V druhé části programu orchestr nastoupil na pódium už v smokincích. Část se jmenovala Po Dunaji z Vídně do Budapešti, a tak byl začátek ve valčíkovém tempu. Hudebníci hráli skladby syna Johanna Strausse – Netopýr, předehra, Třesky plesky, polka, Na krásném modrém Dunaji, valčík, Johannese Brahmse – Uherský tanec č. 1, Franze Liszta – Uherská rapsodie č. 12. Uzavřel ji Skřivánek od Grigorase Dinicu.
Jenže stalo se to, co očekával každý. Diváci nepouštěli potleskem muzikanty z pódia, a tak je vyzývali k dalším skladbám. A Sto cikánských houslí přidávalo a přidávalo. Když zahráli českou tradiční světoznámou píseň – Škoda lásky, celý sál tleskal do rytmu a povstal.
Byl to neobyčejný a neopakovatelný zážitek. Romové z Maďarska byli tak žádaní, že z pódia nemohli odejít, proto přidali poslední virtuózní skladbu: zpěv skřivánků (v podání primášů). Vynikající hrou cimbalistů vyvolávali další a další aplausy. Pódium a hlediště se spojily v jeden celek. Dojem, který v Brně zanechali maďarští Romové, byl ohromný. Jejich hra je Romům na celém světě jen ke cti.

Několik slov o budapešťském orchestru
Budapest Gypsy Symphony Orchestra (Budapešťský romský symfonický orchestr) se zrodil v roce 1985 na pohřbu Sándora Jároky, nejproslulejšího primáše své doby. Náhodné seskupení muzikantů z nejrůznějších cikánských kapel a jejich společná spontánní hra na počest zesnulého, dala podnět ke vzniku orchestru zcela jedinečného v historii dějin světové hudby.
László Berki, dirigent Maďarského státního souboru lidové hudby, se pohotově chopil myšlenky realizace velkého orchestru, který pak vedl až do své smrti v roce 1997. Zasloužil se tak o rozkvět největší cikánské kapely na světě a o její obsazení nejlepšími hráči. V orchestru nyní hraje padesát houslistů, deset violistů, deset cellistů, deset kontrabasistů, devět klarinetistů a šest cimbalistů. Těleso je doplňováno nejúspěšnějšími účastníky každoroční budapešťské Primášské soutěže; hraje v něm skutečný výběr příslušníků cikánských muzikantských dynastií (Lakatos, Csócsi, Borise, Berki). Prezidentem orchestru je nyní József Raduly, zástupce etnických menšin v maďarském parlamentu. Umělecký ředitel Sándor Rigó Buffo vede soubor společně s koncertním mistrem Józsefem Lendavaiem Csócsim. K nejvýznamnějším hráčům patří Oszkár Ökrös, považovaný dnes za jednoho z nejlepších cimbalistů světa.
Od svého založení navštívil orchestr Německo, Nizozemí, Belgii, Švýcarsko, Rakousko a Monako. Nejčastěji vystupuje ve Francii, kde pořádá šedesát koncertů ročně. László Berki jej vybavil repertoárem čardášové hudby z různých zemí, tradicionálů z pokladu maďarského hudebního folklóru a působivými úpravami klasických skladeb světového repertoáru.

Gejza Horváth
Foto: archiv RH