Tak znělo motto na pozvánce k jedinečné akci, která se konala 27. září v Olomouci. Šlo o první společné setkání národnostních menšin a zdravotně postižených v Olomouckém kraji pod záštitou zástupce hejtmana Vladimíra Válka.

„Taková setkání by měla přispět k tomu, že v našem kraji nebude netolerance a většinová populace se naučí vnímat problémy menšin národnostních i tělesně a zdravotně handicapovaných spoluobčanů,“ vyjádřil úvodem přání hejtman Válek.
Organizátorkou akce byla Renata Köttnerová, krajská koordinátorka pro národnostní menšiny v Olomouckém kraji a Silvio Bairov z Bulharského klubu. Celý den se soutěžilo a hrála hudba zúčastněných národů. Na programu byl turnaj v malé kopané, jehož se zúčastnila družstva národnostních menšin (Bulhaři, Romové, zahraniční studenti Univerzity Palackého, družstvo složené z lidí pocházejících z Balkánu, dvě družstva neslyšících a také družstvo Cizinecké policie). Současně s fotbalovými zápasy probíhal turnaj v petanque a šipkách, který hrály převážně děti cizinců, žijících u nás – Slováci, Vietnamci, Bělorusové, Romové a samozřejmě i vozíčkáři. Aby byly šance rovnocenné pro všechny, soutěžilo se vsedě.
O velmi chutné jídlo se postarali členové Bulharského klubu; různé úpravy masa na rožni, speciality bulharské kuchyně zapíjené vinným mokem, k tomu písničky při kytaře, neposedné nohy mladých Romů a Romek, vždy připravené k tanci – to vše jasně vykresluje pohodu této akce.
Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo ve slavnostní, radostné atmosféře. Ceny pro vítěze připravili členové výtvarného spolku tělesně postižených Hanák. Následující veselici při živé hudbě připravili Romové. Zpívalo se, tancovalo.

Daniela Cincibusová

Otázka pro Renatu Köttnerovou
Budete v podobných akcích pokračovat i nadále?
Toto byl nultý ročník. Chtěli bychom pokračovat a vytvořit tradici podobných setkání. Je nejvyšší čas, aby lidé hledali cestu ke vzájemnému porozumění. Do budoucna uvažujeme o zřízení multikulturního centra v širším slova smyslu, to znamená i pro tělesně postižené. Chceme usilovat o to, aby cizinci, kteří se k nám přistěhovali, netrpěli pocitem vykořeněnosti, aby měli místo, kde by se scházeli. Ideální by bylo, kdyby vzniklo i informační centrum s internetem, kde by si mohli stáhnout údaje o potřebných zákonech atd.

(dc)