Vydavatel týdeníku Romano hangos, Společenství Romů na Moravě, zaměstnává několik terénních pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu se sociálně slabšími příslušníky romské komunity, tudíž s lidmi, kteří potřebují pomoci. Spojili jsme se s nimi, abychom upozornili na problémy zdánlivě neřešitelné a eventuálně dosáhli prostřednictvím RH pozitivní změny. S Romano hangos tak chceme přijít k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují a zároveň jim chceme dát šanci, aby se vyjádřili k vlastním problémům. Ty jsou často zapříčiněny společenskými stereotypy. Cestou na brněnskou Dukelskou ulici vyslovil Vladimír Dirda (terénní pracovník) zajímavou myšlenku: „Proč jezdit do slovenských osad, kde Romové žijí po dlouhou dobu dobrovolně v úzkém vztahu s přírodou, když nám ve městech rostou nedobrovolná ghetta?“
Dům na Dukelské 88 v BrněHusovicích vypadá od pohledu jako ostatní renovované domy – žlutá fasáda, plastová okna. Nic nenasvědčuje tomu, co se odehrává uvnitř. Když však vejdete do dvora, přenesete se o několik desítek let zpátky. Mokré stěny, popraskané, s opadanou omítkou. Na dvorku, kde by si mohly hrát děti, je bahno, nepořádek a odpadky, mezi kterými pobíhají krysy. Člověk rychle nabude dojmu, že se dům co nevidět sesype. Je to pravděpodobně jen otázka času.
Zastavili jsme se s několika nájemníky, jejichž názory vám přinášíme.

Kristýna Horváthová,
Nájemnice
Bydlíme tu už čtyři roky. Celý dům nám padá na hlavu. V jedné místnosti a kuchyni nás žije deset. Jakmile přijdou domů nejmenší děti ze školy, nemají kde dělat úkoly. Musíme jim vydělat na dvorek stoly a židle. V bytě je jen umývadlo se studenou vodu, pro děti máme vaničku s ohřátou vodou. Na jeden venkovní záchod chodí asi patnáct lidí. Že padá střecha, není vidět. Zástupci Bytasenu, který je správcem domu, zamkli dveře od půdy. Družstvo řeší věci a zničené prostory pouze tak, že je zabetonuje či zamkne. A chce, abychom za tuhle kůlničku na dříví platili nájem. V domě jsou i platiči, ale přesto se nic neděje. Na pavlači se propadá dřevěná podlaha i zábradlí. Před několika měsíci spadla jedna holčička z pavlače, protože zrezivělé zábradlí upadlo. Odnesla to zlomeninami lebky. Řemeslníci Bytasenu potom zábradlí sletovali. Řekli nám, abychom si hlídali děti a nechodili na půdu. Jednání s vedením družstva je bezpředmětné, nechtějí s námi mluvit. Domovní správa zase prý nemá peníze na opravy. Náhradní bydlení nedostaneme, protože to tady máme jako přístřešek. V domě je jen elektřina a platíme 1700 Kč měsíčně. Hodně lidí si už domluvilo splátkové kalendáře, ale jakou máme mít motivaci, když nám nikdo nic neopraví. Přitom potřebujeme opravit ty nejzákladnější věci, alespoň jeden záchod. Bydlíme bez jakýchkoliv hygienických podmínek. Voláme hygienu, ale nic pro nás nechce dělat. Ať se sem přijdou podívat úředníci i vládní zmocněnci, vždyť to tu není k přežití.

Alena Červeňová,
Nájemnice
Letos tu bydlím již osmým rokem a myslím, že je na čase, aby s tímto domem Bytasen začal něco dělat. Ve 2+1 nás žije osm. Když se propadl venkovní záchod, trvalo 14 dní než ho někdo přijel opravit. Žádali jsme o přidělání dveří k WC, kde je pouze plachta. Když mrzne, nemůžete si ani sednout na prkýnko. Za všechno řádně platím nájem 2017 Kč.
Mám šest dětí, z nich dva chlapci jsou už díky bohu dospělí. Marně jsem žádala o opravy, o odvoz odpadu, do kterého se dávají krysy. Nikdo mi nevyhověl. Kam se mám tedy obrátit o pomoc? Co mám z toho, že hradím nájem, když mi to není nic platné. Proč by chudí Romové měli platit, když se stejně žádné pomoci nedočkají?

Mirka Čepová,
terénní pracovnice SRNM
Na Dukelskou ulici č. 88 jsme se poprvé přišli podívat začátkem června. Když jsme viděli, v jakých podmínkách tam lidé žijí, obrátili jsme se na Bytasen. Nejdříve jsme řešili stav rozpadající se budovy. Zpočátku s námi vůbec nechtěli jednat, prý nejsou povinni sdělovat informace týkající se jejich klientů. Je pravda, že tam bydlí neplatiči i platiči. Myslím ale, že aspoň pro platiče by se mělo něco dělat. To však vedení bytového družstva pominulo. V Bytasenu jsme byli společně s jejich nájemníky i bez nich. Pokaždé nám řekli, že nemají peníze na opravy. To byl jejich argument i po nehodě s dítětem, které spadlo z pavlače s rozbitým zábradlím. Jednáním s Bytasenem jsme se snažili docílit alespoň toho, aby se dům začal opravovat a aby tam žili lidé v hygienických podmínkách. Vedení družstva říká, že když v domě dojde k nějaké havárii, lidé ji nenahlásí včas. Údajně se tak družstvu zvyšují náklady na opravy. Avšak Bytasenu trvá podle nájemníků oprava i čtrnáct dní. Pamatuji se, že když jsme se tam objevili s kolegou Vladimírem Dirdou, který je Rom, byli velice rezervovaní a nechtěli se s námi vůbec bavit. Když potom poznali, že nejsme proti nim, ale že se snažíme domluvit, tak se to částečně zlepšilo. Ale pokud jde o odvoz odpadků, ve kterých řádí krysy, na ten nemají peníze. Jako terénní pracovníci jsme ze šesti domů, kde je zhruba sto obyvatel, přiměli minimálně třetinu k placení splátkových kalendářů. To platí i pro Dukelskou ulici.

Arpád Šaray,
Sociálně-právní poradna SRNM
Dne 30. září jsme společně s terénními pracovníky navštívili starostku městské části Brnosever Martu Hartlovou. Kromě případu domu na Dukelské 88, který je přímo v havarijním stavu, jsme řešili další problémové domy.
Paní starostka řekla, že o tom neví, ale že tam pošle kontrolu. Hlavně nám při tom šlo o navázání smysluplné spolupráce. Starostka i místostarosta říkají, že bychom měli vést Romy k tomu, aby řádně platili. Domluvili jsme se, že nám pošlou seznamy neplatičů a my se na oplátku pokusíme zmapovat jejich podmínky. Rovněž jsme se dohodli, že předložíme radnici podrobnou zprávu o všech domech, na kterých v terénu spolupracujeme, pomáháme řešit problémy, a které jsou v katastrofálním stavu. Přislíbili, že se pak o to postarají.

Ing. Bc. Sabina Tomíšková,
ředitelka společnosti Bytasen
Přečetla jsem si vaše otázky týkající se domu Dukelská 88. Jak jsem vašemu periodiku již jednou sdělila, naše činnost jako správce domu je vždy koordinována a řízena vlastníkem domu, kterým je Statutární město Brno, městská část Brnosever. Vzhledem k rozsáhlosti vašich otázek a celé problematiky je třeba toto projednat na úrovni vlastníka domu – MČ Brnosever. Proto se prosím obraťte se svými dotazy zde.

O vyjádření jsme požádali starostku Úřadu městské části Brno-sever. Do uzávěrky RH jsme od ní nedostali odpověď.

Jana Kabeláčová
Foto: autorka