V čísle 28 šéfredaktor romského týdeníku Romano hangos reagoval na připravovanou novelizaci školského zákona. Naše národností menšina, tedy romská, má k tomuto zákonu mnoho co říci. Jen se divím našim aktivistům ve školách a neziskových organizacích, že mlčí. Až na světlé výjimky nereagují na připravované změny, které se bytostně dotknou každého z nás, včetně romských žáků a jejich budoucnosti.

Pracuji jako asistent učitele na škole, kde zhruba ze čtyř set žáků je více než stovka romských.
Zastavím se u tolik diskutovaného problému: učit nebo zavést romštinu do škol?
Když jsem se o tom bavil s dětmi ve škole, většinou to přivítaly. Vždyť většina z nich pochází z tradičního romského prostředí, kde se dosud hovoří romsky a žije romským způsobem života.
S negativní reakcí jsem se setkal u některých rodičů. Když jsem učil na prvním stupni a v hudební výchově jsem s dětmi zpíval romské písničky, jeden rodič se dal slyšet v tom smyslu, že není třeba, abych učil jejich děti zpívat romsky.
Ve své práci v romské oblasti se setkávám s podobnými názory. Je mezi námi ještě dost Romů, kteří se stydí za svůj původ, nechtějí ani slyšet o tom, že by jejich děti se učily rodnému jazyku.
Mýlí se, když tvrdí, že jej k životu nebudou potřebovat.
Budou, za nedlouho vstoupíme do Evropské unie, Romové žijí ve všech státech Evropy: co myslíte jak se tam s nimi domluvíme, když neumíme anglicky či německy?
Ano, romsky se dohovoříme na celém světě. Proto je nutné usilovat o to, aby se romština zavedla do všech škol, kde je vyšší procento romských žáků bez ohledu na to, zda si to rodiče přejí či nikoliv.
Romština je stejně bohatá a krásná jako čeština nebo slovenština, není důvod se za ni stydět, vždyť je to naše mateřština. Jsem pro zavedení našeho rodného jazyka do osnov české školy, je už nejvyšší čas.
Nestyďme se za něj a snažme se společně se všemi, kteří jsou na naší straně, aby se romský jazyk učil. Jinak se může stát, že za pár let vymře a zůstane nám jen v podobě krásných romských písní.
A to bychom nikdo z nás nechtěl. Anebo ano? Co si o tom myslíte, vážení čtenáři?

Jan Horváth,
romský pedagogický asistent, ZŠ Ostrava