Smrt dvou cikáňat v plamenech
Psi se vrhli na mrtvolky. – Jak došlo k neštěstí

Zlín, 21. ledna. hm – Ve čtvrtek ráno ohlásil rolník Josef Urbášek z Březůvek u Zlína starostovi obce, že hoří dřevěná bouda v lese, zv. Hutě, obývaná pětičlennou rodinou cikána Jaroslava Daniela, jeho družky Amalie Herákové, jejím jednoročním synkem a dvěma dcerkami. Starosta s rolníkem se odebrali k boudě, kam přišli v téže chvíli také dva členové zlínské četnické stanice, jsoucí právě na obchůzce. Četníci zpozorovali sami požár a dali se hned do hašení, utrhávajíce hořící kusy dřeva a házejíce je do sněhu. Když se konečně dostali do vnitřku boudy, spatřili ležeti v koutku úplně ohořelé mrtvoly dvou děvčat, 4leté Milady a 11leté Otylie. Podrobným vyšetřováním, k němuž přijel na místo neštěstí také okresní četnický velitel, poručík Slovák a revírní inspektor Sokol ze Zlína, byla celá tragédie objasněna. Daniel s Herákovou a s nejmladším děckem odešli ve středu do Zlína na pohřeb jednoho dítěte, jež zemřelo cikánu Kašparu Danielovi, jemuž byla Heráková kmotřenkou. S mrtvolkou tohoto dítěte ztrávili celou noc, podle zvyků svého kmene. Když odcházeli z domu, zanechala Heráková své dceři doma snídani a řekla jí, aby si ji ráno uvařila. Ráno asi dítě uposlechlo jejího příkazu, počínalo si však neopatrně při rozdělávání ohně a zapálilo slámu, rozhozenou v boudě. Sláma se chytla a od ní se chytly peřiny a celá bouda byla zakrátko naplněna dusivým kouřem. Obě děti zahynuly udušením, jak zjistil obvodní lékař dr. Mikulec z Velkého Ořechova. Teprve pak jejich mrtvolky uhořely. U boudy byli dva hladoví cikánští psi, kteří vnikli po požáru dovnitř boudy a ohlodali ohořelé maso z mrtvolek až na kost. Vyšetřením četnictva podařilo se vyvrátiti domněnku, že cikán Daniel se svojí družkou způsobili zúmyslně smrt svých dětí.

AZet, 22.1. 1937
Připravilo Muzeum romské kultury