Při setkání romských poradců a koordinátorů ve Velkých Karlovicích jsme položili několik otázek Vladislavu Suchánkovi.

Jak dlouho pracuješ na ministerstvu vnitra? Čím se tam zabýváš? Kde jsi pracovně zařazen, a jaká je tvá funkce?
Na ministerstvu vnitra pracuji skoro čtyři roky ve funkci správní referent, pracovně jsem zařazen v odboru pro místní správu v oddělení kontroly. V současné době se zabývám hlavně koordinátory romských poradců, kteří jsou na základě zákona 273/2001 Sb. pracovníky krajských úřadů. Jejich prostřednictvím provádím na pověřených obcích s rozšířenou působností konzultační dny v úzké součinnosti s pracovníky Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, konkrétně s výborem pro spolupráci se samosprávami při Radě vlády ČR a kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.
Zápisy z těchto konzultací o stavu a situaci v konkrétním kraji budou později sloužit jako doplňující materiál k připravované zprávě o plnění úkolů týkajících se romské integrace kraji a obcemi (§ 6 zákona 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů).

Jak můžeš pomoci ty sám ze své funkce běžnému občanovi?
Na to odpovím velmi stručně: vždy rád pomohu, pokud to bude v mých silách, ale jen dle zákona. Jenže mnoho lidí mne zastaví na ulici nebo někde jinde a chce, abych z pozice úřadu ovlivnil jejich tíživou situaci, nebo mně své problémy telefonují. Jenže já jsem úředník a jako úředník se musím chovat. Proto radím všem: pište! Vaše podání, podněty či jiné formy písemností se ale musí týkat resortu, ve kterém pracuji. Váš podnět dostane číslo jednací a bude se muset řešit. Jedině to je cesta, jak dostat fundovanou odpověď. Pro úplnost uvádím adresu: Ministerstvo vnitra ČR, U Obecního domu 3, 112 20 Praha 1.

V jaké pozici se nacházejí nyní romští koordinátoři a romští poradci, je stanovena jejich pracovní náplň?
Podle mého názoru by pro výkon tak obtížné práce měli mít větší pole působnosti při řešení romské problematiky. Jejich postavení je sice založeno zákonem, ale v této pozici nejsou. Poradci a koordinátoři by měli provádět každodenní zápisy o monitorování situace přímo v ohnisku problémů. Romští poradci by o výsledcích těchto šetření měli informovat své zaměstnavatele a osoby zainteresované do romské problematiky. Měli by předkládat měsíční zprávy koordinátorům a ti by měli následně tvořit koncepční materiály a předkládat je s návrhy opatření, případně i novel zákonů, krajským zastupitelům. Jsem přesvědčen, že součastný stav romských koordinátorů může být do budoucna vážně ohrožen vzhledem ke stavu romských poradců na pověřených obcích. Převážná část jich má kumulovanou funkci a nemohou se věnovat romské problematice na plný úvazek.
Podle mne by se mělo usilovat o změnu zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh byl předložen a konzultován na Radě vlády, ale nebyl akceptován. Domnívám se, že současný stav vůbec neřeší problematiku Romů, jen ji uměle udržuje při životě, a proto je nutné se tím zabývat. Spolupráce s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity je nevyhnutelná – je to jediný prostředník mezi národnostními menšinami a vládou ČR. Má poradní hlas a vláda ho bere jako jediného partnera k jednání na této úrovni. Nechci zpochybňovat důležitost, ale stále je to jen hlas poradní, a to je málo.

Gejza Horváth