Již poněkolikáté odročila Inspekce ministra vnitra případ Vladimíra Pechy, který přišel o život za dosud nevyjasněných okolností po pádu z okna policejní stanice v Malátově ulici v Brně. Třiadvacetiletý muž romského původu zemřel v Úrazové nemocnici loni 19. června, den poté, co měl napadnout přítomné policisty. Případ byl odložen navzdory kritice českých i mezinárodních organizací požadujících řádné vyšetření kauzy.

Podle slov zmocněnce pozůstalých a právníka Ligy lidských práv Jiřího Kopala byly rozpory v úředních protokolech označeny za chybu. Nutné výslechy byly postupně formálně provedeny díky několika stížnostem až rok a déle po události. „Podle výslechů se na stanici nic zvláštního nestalo,“ pokračuje Jiří Kopal a připomíná, že nebyla nikdy provedena rekonstrukce činu. Navíc nebyl nikdo pohnán k zodpovědnosti za to, že ošacení Vladimíra Pechy nebylo zajištěno jako důkaz, ani podrobeno expertíze. Kopal tvrdí, že „celý případ byl od počátku šetřen tak, aby jakékoli zavinění policistů bylo vyloučeno“.

Policisty vyšetřují kolegové
Zmocněnec pozůstalých podal další stížnost, ve které mimo jiné napadá skutečnost, že všechny výslechy a šetření prováděla Inspekce ministra vnitra tvořená policisty. Nejdůležitější znalecký posudek, o nějž se opírají všechna zamítavá usnesení, byl navíc vypracován kriminalistou, který je placen jako učitel na Policejní akademii – tedy rozpočtové organizaci ministerstva vnitra. Právník Kopal je přesvědčen, že v tomto případě se jedná o zjevnou podjatost.
V posudku jsou navíc podle Kopala jasné chyby o naprosto zásadních faktech – na jednom místě znalec uvádí, že Vladimír Pecha při svém osudném pádu dopadl na hlavu, na jiném místě zase, že dopadl na nohy. Podotýká, že „ani takto zřejmé rozpory vyšetřovacím orgánům při odložení věci nevadily“. Už dříve v souvislosti s tímto případem rovněž upozornil, že zástupci romské menšiny prakticky nepáchají sebevraždy. „Je s podivem, že pokud k nim dojde, tak za nejasných okolností na policejních stanicích, jak o tom svědčí případy z posledních deseti let z České republiky i z dalších států střední Evropy.“

Mezinárodní kritika
Smrti za podezřelých okolností si přitom všímá i letošní výroční zpráva Amnesty International (AI) o stavu lidských práv v České republice. Podle ní dva policisté o události z června 2002 vypověděli, že je Vladimír Pecha – muž s výškou 170 centimetrů a váhou osmapadesáti kilogramů – přemohl, když jej vedli z toalety, a poté vyskočil z okna. AI také upozornila, že Inspekce ministra vnitra zahájila vyšetřování až poté, co Pechova družka podala trestní oznámení. „Družce Vladimíra Pechy a jejímu zmocněnci byl v rozporu s trestním řádem třikrát odepřen přístup k vyšetřovacímu spisu. Nahlédnout do spisu mohli až 6. srpna, spis obsahoval pouze výpovědi tří policistů a tři fotografie místa, kam Vladimír Pecha dopadl. Byly však pořízeny pět dnů po neštěstí. Chyběly například informace o pozici těla mrtvého po pádu nebo o stavu jeho oblečení,“ uvádí se ve zprávě. AI se také pozastavuje nad tím, že příkaz k posmrtnému ohledání těla nevyžadoval zjistit, zda Vladimír Pecha utrpěl i jiná zranění kromě těch, která byla způsobena pádem.
V souvislosti s touto kauzou Liga lidských práv vyzývá českou vládu, aby zveřejnila zprávu Výboru pro zabránění mučení při Radě Evropy. Ten už loni v dubnu navštívil české policejní stanice, zařízení pro cizince a další zařízení omezující osoby na svobodě. Obránci lidských práv připomínají, že „na rozdíl od exekutiv v jiných evropských zemích česká vláda neposkytla veřejnosti závěry výboru ani rok a půl po jeho návštěvě.“ Zveřejnění obsahu dokumentu je přitom jedině v kompetenci vlády. Už po své první návštěvě České republiky v roce 1997 Výbor pro zabránění mučení vydal doporučení pro zvýšení ochrany osob na policejních stanicích. České policejní orgány je však v praxi ještě stále nezačaly respektovat.

Jana Sobotková
www.ecn.cz