Jak jistě čtenáři zaregistrovali, nedávno proběhlo soudní jednání s několika lichváři na Novojičínsku. Byli obviněni dva muži a dvě ženy romského původu. Půjčovali některým lidem, zejména Romům, různé částky na vysoký úrok. Oběti, kterých bylo několik, se takto dostaly do spárů romské mafie, která díky jim žila na vysoké noze.

Soud proběhl za velikého zájmu médií i veřejnosti, svědci vystupovali utajeně. Nebyli přítomni na jednání, seděli v oddělené místnosti a tak se chránili před útoky lichvářů a jejich rodin. Přesto lze s úspěchem pochybovat o tom, že úžerníci svědky neznali, zvláště když všichni pocházeli z jednoho městečka.
Podle obžaloby si tito novodobí otrokáři přišli na více než milion korun. Půjčili tisíc, chtěli a dostali zpět dva, když oběť nebyla schopna do termínu částku vrátit, úrok se zvyšoval a do tří měsíců se již vyšplhal do tisíců.
Teď se čtenáři zeptají, jak to vlastně dopadlo? Byla lichva a její aktéři po právu potrestáni? Nikoliv. Nebyli. Soud neprokázal vinu obžalovaných a lichváře osvobodil. Nebylo shromážděno proti nim dostatek důkazů a navíc vystupující svědci či poškození dost dobře neuměli vyjádřit a vypovědět soudu své trápení.
Městečkem tato zpráva proletěla rychlostí blesku, lichváři si mnou ruce. A oběti? Dále budou za nimi chodit a půjčovat si na vysoký úrok. Je to jako začarovaný kruh a není moci jej přetnout. Anebo se mýlím a nastal již čas s lichvou pořádně zatočit?

Jan horváth