V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí.

K případu se vyjádřili i zástupci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kteří k jednání starosty podali písemné vyjádření. Členové Rady měli rovněž k dispozici právní stanovisko advokátní kanceláře JUDr. Stanislava a Jana Křečkových a JUDr. Vladany Tikalové. Ze všeho, co bylo slyšeno od odborníků a co bylo k dispozici písemně, vyplývá jednoznačně, že pochybení ze strany samosprávy města Slaný a samotného starosty Rubíka bylo více.
Upozorníme na nejvážnější:
- Město zvolilo ve vztahu k dlužníkům represivní postup, který je vydáván za snahu chránit slušné a poctivé občany prostřednictvím programu „nulové tolerance“, namísto citlivého sociálního přístupu. Přitom město má dostatek zákonných prostředků k tomu, aby průběžně uspokojovalo své zájmy a zároveň nepřiměřeně nepostihovalo osoby nacházející se v tíživé sociální situaci.
- Město nestanovilo „zvláštního příjemce“ sociálních dávek, ačkoliv bylo zřejmé, že dávky nejsou využívány v souladu s účelem, pro který byly přiznány.
- Městský úřad nezajistil sociální péči obyvatelům města způsobem, který předpokládá právní úprava a nepředešel tak vzniku alespoň části negativ, jež jsou spojena s neplacením poplatků za ubytování v ubytovně Ouvalova ve Slaném.
- Systém sociální péče, realizovaný městským úřadem, nepůsobí sociálně preventivně a přispívá ke společenskému vyloučení dlužníků poplatků za ubytování.
- Město Slaný rovněž neplní povinnost způsobem, který předepisuje veřejné stavební právo. Stavební úřad by v tomto ohledu měl zvážit kroky, které pro něj vyplývají z povinností na úseku stavebního řádu. Tím je míněno, že ubytovna Mexiko je v zoufalém a neobývatelném stavu.
- Z vyjádření MPSV vyplývá rovněž další nezákonný krok zastupitelstva, totiž že zastupitelstvo nemělo právo změnit charakter původně nájemního domu Mexiko na ubytovnu. Ubytovna má charakter „přístřeší“ a tím se stala jen nouzovým ubytováním na přechodnou dobu.
- Z vyjádření shora zmíněných právníků vyplývají další pochybení: ukončení nájemní smlouvy k původnímu bytu Horváthových a podepsání ubytovací smlouvy je od počátku neplatné. Této chyby se dopustil vedoucí majetkoprávního odboru R.D.K. Slaný, aniž by byl oprávněn jednat za pronajímatele.
- Dále se konstatuje stanovisko Nejvyššího soudu ČR, které má charakter obecné platnosti: „Neplatíli nájemce bytu nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce výlučně z důvodů objektivně existující tíživé sociální situace a byla mu proto dána výpověď z nájmu bytu, avšak v době soudního řízení o přivolení výpovědi z nájmu bytu dlužné nájemné uhradí a nadále platí, není vyloučeno posoudit jednání pronajímatele, který nadále trvá na výpovědi, jako výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy.“
Připomeňme si ještě toto: až bude podána žaloba k mezinárodnímu soudu a ten posoudí jednání starosty Rubíka jako nezákonné (a není o tom nyní již pochyb, že nezákonné bylo), bude nucen český stát platit opět velkou pokutu. Nebude ji platit pan Rubík ani město Slaný, jestli se něco nezmění na způsobu výkonu státní správy obcemi. Tu pokutu zaplatí každý z nás na daních.
U vědomí všech těchto faktů Rada vlády vydala usnesení. Přinášíme ho na jiném místě našeho listu.

Karel Holomek