Co nevíte o cikánech ze Zlínska

Celé širé Zlínsko se obešlo bez poplachu, který zažily četné obce v Čechách i na Moravě, když byl cikánům 1. únorem zakázán kočovný život. Toulaví cikáni neměli zájem o zlínskou oblast, vyhnuli se jí velkým obloukem a usadili se zejména na Slovácku. Zlínsko však má své staré známé cikánské usedlíky v počtu 155, z nichž někteří obývají zděné domky, většina však žije primitivně v dřevěných boudách.

Ve 13 obcích
Hnědí usedlíci bydlí ve 13 obcích. Ve Zlíně u Slanice, v Březůvkách, Bohuslavicích, Malenovicích, Hostišově, Lhotě u Malenovic, Želechovicích n. Dř., Zádveřicích, Chrastešově, Újezdě, Dolní Lhotě a Veselé. Nejvíce je jich usazeno v Újezdě, a to 31 a v Březůvkách 26. Ve Zlíně u Slanice bydlí tři rodiny se 14 členy ve dvou zděných domcích, které jim vystavělo město Zlín. Většina cikánů mužů přihlásila se jako příležitostní dělníci.

Mladé maminky.
Při zjišťování populace byly zapsány jako matky také dvě 16leté cikánečky a jedna 17letá. U jednoho novorozeněte bylo udáno místo narození les Hrtany u Želechovic. Z celého počtu 155 cikánů je nemanželského původu 47 a 16 dvojic žije v konkubinátě. Cikáni se dožívají nižšího věku než jejich družky a seniorkou všech je 81 roků stará žena. Další nejvyšší věk je 77, 75, 72 let a níže.

Práce cikánů.
Cikáni nádeníci pracují ponejvíce na stavbách silnic, na stavbách budov a vydělávají si na živobytí poctivě. Nedá se o nich sice říci, že jsou vynikající pracovníci, ale už to je úspěch, že se podařilo v nich utlumiti toulavý pud a přidržet je k užitečné práci. Cikáni ze zlínského okresu jsou většinou starousedlíci a narodili se už v domcích bez koleček, neznají tedy kouzlo cestování.

-ma-
Pondělník Moravské slovo, Brno, 1940