Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: romská
  Romové z Rožnova mají problémy s bydlením
Před časem informovala redakce Romano hangos čtenáře o situaci romské komunity v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení města tady zvolilo strategii – podobně jako mnoho dalších měst a obcí – postupně vystěhovat nájemníky obecních bytů, kteří dluží za nájemné.

  Anketa k volbám 2002
Půjdete v červnu k parlamentním volbám a víte již, koho budete volit? Co očekáváte od vítězné strany ve volbách?

foto   Vařte s Romano hangos
Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí.

  Zeptali jsme se romských poradců
Myslíte si, Že se pro vás najde uplatnění i po zrušení okresních úřadů?

  Zpověď prostitutky
Dříve byla prostituce mezi Romy tabu. Bylo nepředstavitelné, že by se romská dívka stala prostitutkou. V současnosti je však mezi nimi prostituce dost častá. Na jedné straně za to mohou neutěšené sociální poměry, na straně druhé však také narušení romských tradic a zvyklostí. Jednou z dívek, z níž se stala před dvěma roky prostitutka, je osmnáctiletá Mária. Bydlí střídavě v Holíči a v Hodoníně, městech na moravsko-slovenské hranici.

foto   Hrát fotbal znamená žít
Josef Rafael je zakladatelem amatérského fotbalového mužstva složeného z olašských a východoslovenských Romů, Čechů, Albánců a jednoho černocha. Mužstvo nese název FC Guláš. A proč Guláš? Protože jeho zakladatel a vedoucí týmu Josef Rafael je mezi Romy přezdívaný Guláš nebo Vinnetou. Josef říká, že jeho velkým snem je kopat za Brno první ligu. Fotbal je pro něj radost a štěstí, každodenní chléb a lék. Fotbal je pro něj tak velkým koníčkem, že i přes vážné zranění nohy, která si už vyžádala čtyři operace, kope dál, ale už jen jako obránce nebo brankář. Dozvěděli jsme se, že v květnu jeho mužstvo Guláš vyhrálo futsalový (halový fotbal) turnaj TOBRO GENERATION CUP 2002, který zorganizovala Brněnská Asociace Futsal.

foto   Sochy připomínají utrpení Romů
LETY, MIROVICE – Oběti letského koncentračního tábora, které zemřely před vypuknutím epidemie tyfu a byly pohřbeny na hřbitově v Mirovicích (okr. Písek), mají konečně svůj pomník. Sousoší umělecky ztvárňuje utrpení Romů a bylo odhaleno 13. května při tradičním pietním obřadu. Pomník vysvětil místní katolický farář a solidaritu s osudem Romů připomněla i představitelka židovské liberální komunity Bejt Simcha Sylvie Witmannová.

foto   Zapomenuté tóny
Milan Horváth (27), žádaný a všestranný houslista z Brna, vydal své první CD s názvem Zapomenuté tóny. Milan vyrostl v rodině romského primáše Eugena Horvátha, který svého syna usilovně vedl k muzice, odhaloval mu její taje, vštěpoval styl a projev primáše, zasvěcoval ho do tajů houslových variací a romské harmonie.

  Vařte s Romano hangos
Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka

  Chtělo by to změnu
Letos již po čtvrté Khamoro v Praze předvedlo romskou muziku z rozličných koutů světa. V České republice tak mají lidé možnost vidět to nejlepší, co v romské muzice je. Významná je též možnost srovnání, vždyť pro mnohé Romy i Čechy jsou romskou muzikou jen čardáše. Na Khamoru mohou návštěvníci slyšet rozdíly mezi romskými hudebními styly z různých částí světa a poznat určité světoobčanství Romů – jejich schopnost přijmout mnoho prvků z kultury okolního většinového etnika, přijmout, pozměnit a prezentovat svým neopakovatelným způsobem. Platí to o uherských čardáších, španělském (andaluzském) flamenku, jazzu. Romové vlastně ve všech zemích, kam přišli, vstoupili do místní kultury, přejali ji, pozměnili a nadále zůstali Romy. Za možnost poznat tyto kulturní odlišnosti mohou být lidé, kteří mají zájem o hudební bohatství skryté pod pojmem romská muzika, organizátorům vděčni.

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

  Amari sal amari – Naše jsi, naše
Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům.

  Romština na vysoké škole
Ačkoliv dnes Romové a vše, co s nimi často třeba jen okrajově souvisí, přitahují zájem veřejnosti, o možnosti studovat romštinu na vysoké škole se toho příliš neví.

foto   Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je
Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností.
Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé.

foto   První absolventi Romské střední školy sociální
Slzy štěstí a radosti u maturitních zkoušek

Romská střední škola sociální byla schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Činnost zahájila v září 1998 a letos má své první absolventy. V maturitním ročníku bylo 26 studentů, avšak jedna dívka nebyla k závěrečným zkouškám připuštěna. Zkoušku dospělosti tedy skládalo 25 dívek a chlapců, pět z nich získalo vyznamenání. Studenti si odnesli první maturitní vysvědčení s razítkem Romské střední školy sociální. Většina si podala přihlášku na vysokou školu.

foto   Romové v naší zemi prodělávají své národní obrození
Středoškolská profesorka Eva Samková, jejíž oborem je dějepis, dějiny umění a český jazyk, byla předsedkyní komise při maturitních zkouškách na Romské střední škole sociální.

foto   Kdo se učí, má šanci
Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat.

foto   Kdo se učí, má šanci
Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat.

  Dohoda vyvolala mezi Romy odpor
Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák.

foto   Lepší je dát argumenty, než přilévat olej do ohně
Historička Jana Horváthová je v současné době na mateřské dovolené s 2,5letou dcerkou Natálkou. Neznamená to však, že by se věnovala jen rodině a na práci úplně zanevřela. Aktivně se podílí na přípravě budoucí expozice Muzea romské kultury v Brně a napsala knihu Kapitoly z dějin Romů. Kniha vznikla v rámci projektu o. p. s. Člověk v tísni a přístupnou formou přibližuje dějiny Romů od minulosti do dneška.

foto   Kapitoly z dějin Romů
Historie Romů již byla několikrát zpracována. Povětšinou jde o publikace určené odborné veřejnosti anebo o články či studie roztroušené v různých časopisech. Ucelená publikace přístupná širší veřejnosti zatím chyběla. I to může být jeden z důvodů, proč v české veřejnosti přetrvávají různé předsudky. Nyní tuto mezeru zaplňuje kniha historičky Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

  Zánik Romano kurko se blíží
Tak napsal Ondřej Giňa do Romano kurko č. 6. Můžeme s ním souhlasit a sdílet společně obavy z takového kroku. Horší je to, že Ondřej Giňa staví Romano kurko do polohy jediného romského periodika, které tu něco dělá pro Romy. Jako by neexistoval už nikdo jiný a jiná romská periodika, která při nejmenším činí totéž, co Romano kurko a Ondřej Giňa.

foto   Žijí mezi námi
Fotografie Romů vystavuje v Akademii věd ČR v Praze PhDr. Jaroslav Balvín, CSc., o němž kdosi řekl, že je dvorním fotografem Romů. Podle mne je to pravda. Proč? S romskou komunitou spolupracuje v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které na mě působí emotivně a esteticky. Zachycují nejenom současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Cítím v nich krásu romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi.

  Význam mateřského jazyka
K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině.

foto   Má záliba se stala mou profesí
Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila.
I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny.

  Který je ten správný úhel?
Obyvatelé Brna vnímají romskou otázku velmi intenzivně a vědí, že problémy byly, jsou a budou. A právě teď, krátce po volbách, je nejvhodnější chvíle k zamyšlení, jakým směrem půjde další vývoj v řešení této problematiky. Stagnace není možná, ignorování romské otázky totiž znamená další propad, prohlubování problémů a nárůst překážek. Podívejme se tedy, jak Romové žijí a co prožívají.

  Proč další vlna romské migrace
V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet.

foto   Velká voda zaplavila Čechy
Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy.
Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel.

  Je to degradace
Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání navrhla mimo mnohá jiná opatření, aby sociální dávky Romů, kteří žádají o azyl, nebyly po dobu nepřítomnosti žadatelů v ČR vypláceny. Při tom je jasné, že Velká Británie v tomtéž čase vyplácí těmto žadatelům na naše poměry dosti lukrativní dávky, ačkoliv je nenechává na pochybách, že budou vypovězeni zpět.

foto   Také Přerov má svůj Chanov
Mostecké sídliště Chanov je známé nejen u nás, ale i ve světě jako romské ghetto, kde jeho obyvatelé ničí paneláky, rozbíjejí okna, dveře a sypou odpadky kolem sebe. Slova „pomoc Chanovu“ byla jeden čas skloňovaná ve všech pádech, ale zůstalo jenom u slibů; zato jedni se zviditelnili a druzí si nacpali kapsy. A budovatel ghetta, před kterým kdysi smekali a ohýbali záda velcí papaláši, zůstal pro nás obyčejné lidi dál nepoznán a nepotrestán. Budete-li chodit s otevřenýma očima, najdete podobná romská ghetta po celé ČR, i když se nejmenují zrovna Chanov.

  Stalo se
MLČECHVOSTY – Tragicky skončilo pátrání pro potápěče a rodiče osmiletého romského chlapce Josefa Ondiče, který utonul o velikonočním pondělí ve Vltavě v Mlčechvostech na Mělnicku. Chlapec si s kamarády hrál na betonovém políři u řeky, spadl do ledové vody a už se nevynořil.

foto   Mezinárodní den Romů
PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé.

foto   Milý host je vítán všude
Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích.

  Vařte s Romano hangos
Nudle
Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda.
V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu.

  Napsali nám
Vážená redakce,
jsem velice rád, že mohu své úvahy a názory na život vyjádřit právě v časopise Romano hangos. Patří k mým oblíbeným. Dle mého mínění se tyto noviny prezentují skvělou úrovní.
Moje dnešní úvaha se týká společnosti, ve které žijeme.
Každý občan tohoto státu má stejná práva a povinnosti. Věta známá i dětem. Bohužel, jak sleduji život kolem sebe, obávám se, že větě chybí nějaký dodatek – například pokud tento občan není snědé pleti…
Vím, že se mnozí čtenáři budou domnívat, že mám na mysli pouze romskou komunitu. Chci se ale zmínit též o cizincích, kteří se v naší zemi usadili, studují tady či pracují. Mnozí z nich se tu s diskriminací setkali jen proto, že mají jinou barvu pleti. Člověk nenese zodpovědnost za to, zda se narodil tmavý, žlutý či bílý, ale za to, zda je špatný nebo dobrý. Bohužel v naší republice se v mnoha případech lidé hodnotí podle jiných kritérií.
Ze zkušenosti vím, že jsou měřítka skutečně různá. Já osobně považuji za samozřejmost slušné chování zrovna jako to, že vzdělání je základ úspěchu. A pro všechny, kteří nepatří do kategorie slušných a řádných lidí existuje zákonodárství, které by mělo umět zjednat nápravu.
Jsou ale i neproblémové romské rodiny, které jsou diskriminovány na trhu práce kvůli barvě pleti. Pokud rodina nemá finanční zajištění a zaměstnání, vede to k jejímu sociálnímu i společenskému úpadku a následnému živobytí ze státní podpory. Na tyto rodiny je celkově pohlíženo s opovržením. Nejsmutnější je, že toto naše společnost nepřizná. Upřímně řečeno, ani se nedivím, když se řešení hledá třeba v opuštění republiky. Každý by měl mít právo na práci, aby mohl uživit rodinu, na slušné bydlení, jehož nájem je schopen platit.
Vláda se touto problematikou mnoho nezabývá a především na ni nemá čas. Konstatuji, že u nás již existuje romská inteligence, která by byla schopná mnohé problémy řešit dokonce ujmout se vedoucích pozic. Bohužel schází důslednost, vůle, podpora a pomoc na obou stranách.
Apeluji na všechny mladé vzdělané Romy, aby se nevzdávali a více se angažovali, protože jsou to právě oni, kteří by měli usilovat o lepší budoucnost Romů.
Antonín Gondolán, Praha

  Dětské květinové dny
BRNO (kd) – V rámci Mezinárodního dne Romů, který se konal 8. dubna, uspořádalo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Muzeem romské kultury a Domem dětí v Brně-Zábrdovicích Dětské květinové slavnosti.
Oslavy Mezinárodního dne Romů byly zahájeny v Muzeu romské kultury výstavou výtvarných prací dětí z Olomouce. Pokračovaly házením květin do řeky Svratky, čímž se připomíná tisícileté putování Romů světem.
Poté na faře v Zábrdovicích vystoupila romská dětská folklorní skupina z Vysokého Mýta Romaňi Čercheň, Jiří Somsi s hudební skupinou z Olomouce a dětský divadelní soubor Divadlo hrou.
Také se předvedly děti z tanečního kroužku při brněnské Zvláštní škole Sekaninova a dětský hudební soubor, který působí při faře v Zábrdovicích.
Brněnské oslavy Mezinárodního dne Romů se konaly za laskavé finanční podpory Evropského společenství a Open Society Fund Praha.
Tisícileté putování Romů si v Brně připomělo více než čtyři stovky Romů. Program přilákal především děti. Tvořily asi dvě třetiny zúčastněných.

  Vzpomínka
Dne 18. dubna by se dožila naše milovaná maminka a babička Aurelie Horváthová, roz. Domeová, 70 roků.
Narodila se v romské osadě v Nededu u Šali na jižním Slovensku v rodině romského hudebníka.
Jak bývalo kdysi dávno nepsaným pravidlem a zvykem, starší sourozenci vychovávali mladší a rodiče měli od rána do večera co ohánět, aby vychovali kupu dětí. I naše maminka měla spoustu sourozenců, někteří již nejsou na tomto světě, stejně jako naše maminka – amari dajori.

  Snadnější je mlčet
Reaguji na článek pana Ivana Jemelky Snadnější je přece nadávat Knížákovi, uveřejněný v Hospodářských novinách dne 12. 3. 2002. Jemelka tvrdí, že „podstatou problému, soužitím Romů s neromy, se zabýval málokdo. Zatímco prostřednictvím otevřených dopisů, poslaneckých interpelací, článků či prohlášení se rozhořel boj o Knížáka, romská minorita a česká majorita žily vedle sebe jako dříve“. Dovoluji si tvrdit, že soužitím Romů s okolím (nerom je pro mne děsivé prznění jazyka – nenárod?) se zabývali a zabývají početní zástupové, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Naprostá většina dotčených, ať již Romů, či jejich sousedů, však toto netuší. Média se nezabývají zprávami o seminářích vládních projektů (PHARE), doporučeními Rady Evropy, dotačními tituly ministerstev či samospráv. Odpověď na základní otázku, prezentovanou redaktorem Jemelkou: „Potřebují Romové pomoc státu, nebo ne?“ přece již dávno padla, a to jak za vlády Klausovy (Bratinkova zpráva, 1997), tak za vlády sociální demokracie (Koncepce romské integrace, 2000 a 2001). Sociální propad romských komunit je díky historicky odlišnému postavení většiny tohoto etnika takový, že bez zásahu státu dojde z velké části k jeho postupné ghetoizaci, tedy česky k sestěhování do holobytů, a tak ještě k většímu sociálnímu vyloučení. Pokud ředitel Národní galerie prohlásí, že „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor“, uráží tím obviněním z neschopnosti sdílet prostor všechny Romy, mezi nimiž byli a jsou lidé sdílející prostor, sdělní a dělní.
Takovéto výroky jsou skutečně na pováženou. Knížák se totiž staví do role hrdiny, který otevírá tabuizované téma, ale přitom jsou jeho výroky opakováním těch nejběžnějších a bohužel i nejprimitivnějších stereotypů. Tisk je zaplaven strašením pozitivní diskriminací, o níž se prý u nás stále hovoří. Kdo o ní hovoří? Vláda rozhodně ne. Píše-li redaktor Jemelka, že (Romové) „Od státu dostávají relativně štědré sociální dávky. Je to tak správné?“, pak jde o otázku zavádějící, pomíjející fakt toho, že Romové pobírají stejné sociální dávky jako ostatní občané této republiky. Nebo snad existují speciální romské dávky pro Romy? Takovouto otázkou jsou Romové z občanského svazku odsouváni. Proti tomu je nutno křičet. Mlčení již od časů dávných totiž znamená souhlas.
Roman Krištof, ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity

  Můj mateřský jazyk
Všichni lidé na světě mají svůj mateřský jazyk, který se děti učí od svých rodičů a předávají si jej z pokolení na pokolení. Mateřským jazykem mluví lidé po celá staletí, i když nemusí mít uzákoněnou spisovnou podobu a nevyučuje se na základních školách. Stačí, že lidé, kteří tímto jazykem hovoří, k němu mají citový vztah. Tak je to i s romským jazykem, tedy romštinou. V životě jsem se setkal hned s několika dialekty romštiny.

foto   Elena Lacková se dožívá 81 let
PRAHA – Nejvýznamnější romská spisovatelka Elena Lacková se dožila 22. března 81 let. Tato žena, narozená ve Veľkém Šariši, dokázala svým talentem, pílí a cílevědomostí stát se příkladem mnoha romským osobnostem.
Elenu Lackovou označila za svůj vzor a učitelku nejen zakladatelka moderní české romistiky Milena Hübschmannová, ale také prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka. Na něj jako žáka základní školy zapůsobilo jako zjevení, když si přečetl, že Elena Lacková promovala na Univerzitě Karlově. To bylo počátkem 70. let, Lacková již byla tenkrát babičkou – bylo jí 39 let. Vyjmenovat komu všemu byla Elena Lacková vzorem, je zřejmě nemožné. Jedním z nich byl i její synovec – básník Emil Cina.

  Bludný kruh
Když se mluví o romském problému, tak většina Čechů říká, že romský problém je jen proto, že my Romové jsme ve všem špatní. Velká část společnosti se diví, proč jsme nespokojení a co bychom ještě chtěli, když do práce nemusíme a sociální dávky dostáváme.
Myslím si, že to zlo, které nám Češi připisují, není jen v Romech. Například problém nezaměstnanosti se týká celé české společnosti. Na trhu práce se my Romové setkáváme i s diskriminací. Myslím si, že za to je odpovědný stát, jeho orgány a děravá legislativa. Majorita to nechce vidět a pouze říká, že příčinou neúspěšnosti Romů na trhu práce je naše nízká vzdělanost a kvalifikace. Je to pravda, ale já to vidím i jinak. Za posledních 40 let jsme byli zařazováni do zvláštních škol. Proto máme tak málo vzdělaných lidí. Připouštím, že o této skutečnosti většina lidí neví nebo nechce vědět. O nás o Romech se říká, že jsme nepřizpůsobiví a společnost má s námi jen ty špatné zkušenosti.
Tento názor zevšeobecněl a je tak propagován, že tomu skoro každý věří. Pro nás je to jen další překážka, která nám stěžuje komunikaci s majoritou a sebeuplatnění ve společnosti. Říkají nám: „Buďte více aktivní. Pomozte si sami. Máte své romské organizace, obracejte se na ně.“
Jenže oproti státnímu sektoru romská sdružení nemají žádné pravomoci a stejně tak romští poradci. Myslím si, že vláda zřízením romských poradců chtěla dát najevo, že Romové mají stejné šance jako Češi. Skutečnost je však jiná.
My Romové jsme odkázáni na sociální síť, s jejíž pomocí jen živoříme a někteří z nás proto opouštějí tuto zemi.
Vláda se snažila a snaží exodus zastavit a říká: „Romským občanům není v ČR ubližováno a mají stejné postavení jako ostatní.“ Mluví o demokracii, kterou Romové na letišti v Ruzyni poznají tak, že je utlačuje, ponižuje a ubírá jim jejich právo na svobodné rozhodování. Pěkně děkuji za takovou demokracii, která je jen pro bílé, ale přitom hlásá ideu, že jednou ze základních svobod člověka je i svoboda pohybu.
Doufejme, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se změní také situace nás Romů.
Milan Vágai, Holasovice – Kamenec
(redakčně upraveno)

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky
Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky.
Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo.

foto   Romský národnostní tisk
Na Úřadu vlády ČR se 27.února sešli redaktoři romských periodik, zástupci romské komunity zasedající v Radě pro národnosti a konečně i pracovníci Úřadu vlády, aby společně posoudili zaměření a profilaci jednotlivých romských periodik.

  Vařte s Romano hangos
Kapustňáky
Toto tradiční romské jídlo Romové připravovali především svým dětem, když je chtěli dosytit. Přikryté utěrkou na pekáči je děti vždy našly podle vůně, která se nesla místností. Horký čaj a chutné kapustňáky ještě ani nevychladly a děti si na nich už pochutnávaly.
1 kg polohrubé mouky, 1 vejce, 50 g droždí, 1 l mléka, sůl, hlávkové zelí, tuk.

  Cigán
Jako jediná romská rodina ve městě jsme na tehdejší poměry bydleli v hezkém bytě na velkém sídlišti. Otec byl zaměstnán u ČSD a matka se měla co ohánět, aby se o nás sedm dětí dobře postarala.
Už coby malému dítěti mně hodně vadilo, že se mi ve škole posmívají a nadávají do „cigánů“. Co jsem se naplakal v šesti, sedmi letech, když si ze mne spolužáci dělali legraci.

  Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka
o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník.

  Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80.

Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz.

Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz.

Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62.

Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz.

Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz.

Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz.

Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz.

Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz.

Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz.

Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz.

Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz.

Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz.

(red)

  Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání.
Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho.

  Někdo pomaloval dům nacistickými symboly
PRACHATICE – Čtyřmi hákovými kříži o velikosti několika desítek centimetrů, nápisy Juden a blesky, jaké nosili na výložkách vojáci německých divizí SS za druhé. světové války, pokreslil někdo během druhého lednového víkendu stěnu domu, ve kterém žije romská rodina Biháryových. Podobně dopadlo i před domem stojící auto.

  Vařte s Romano hangos
Romský perkelt patří k pokrmům, které jsou nedílnou součástí jídelníčku, je velice chutný a vydatný. Připravuje se z různých druhů masa, z vepřového, hovězího, telecího i skopového. Perkelt může být vydatným obědem i večeří. Perkelt je mnohdy chutnější až druhý den, podobně jako guláš.
Perkelt
1 kg masa, 2 cibule, pár stroužků česneku, mletá paprika, sůl, pepř, kmín, olej, špetka pálivé mleté papriky, 4 rajčata, 1 zelená paprika.

  Konečně slovo do rvačky
Karel Kühnl v souvislosti se svojí rezignací na lídra Čtyřkoalice mimo jiné řekl: „Lidi naše krize moc nezajímá. Zajímá je dálnice, jak to bude v EU, romská otázka. A já bych se rád vrátil k těmto diskusím. Místo neustálých diskusí o vlastním vnitřku!“ Takové vyjádření velmi vítám a oceňuji zvláště od politika, který byl ještě nedávno členem nejvyšší státní exekutivy a stále zůstává v parlamentu. Ještě pořád může ve zmíněných problémech hodně učinit a já doufám, že to nebyla jen kost hozená z bohatě prostřeného stolu.
Musím však pana Kühnla usvědčit z omylu. Pokud jde o Romy, rozhodně nejde o návrat k nějaké dřívější diskusi. Nezmínil se o tom ani jako ministr, a nevím ani o tom, že by Čtyřkoalice nebo její jednotliví členové, když ještě byli samostatní, někdy měli nějaký program pro řešení problematiky soužití. A už vůbec nic o tom, že by přijali na svoji kandidátku někoho z Romů namísto poslankyně Mihaličkové, která končí. A to mohli! Nabídek bylo dost!
Karel Holomek

foto   Romské studentské informační centrum po čtyřech měsících činnosti
Svým způsobem jedinečná instituce, Romské studentské informační centrum, které bylo otevřeno loni v září v centru Prahy, vstupuje do povědomí romské i neromské veřejnosti.
Co se nám podařilo či nepodařilo za tuto dobu udělat? Zřídili jsme knihovnu, jež nyní čítá přibližně 400 knih (z toho je asi sto různých titulů) s romskou tematikou, nechybí vybrané knihy z oblasti ochrany lidských práv. Knihy jsou v češtině, romštině a angličtině. Brzy bude jejich seznam dostupný na našich webových stránkách. Knihovnu zatím využívají Romové i Češi, a zvláště studenti pro studijní účely.

  Do ostravské Vesničky soužití se už začínají stěhovat první obyvatelé
Ostrava (kd) – První rodiny, které v roce 1997 velká voda vyhnala z domovů, se v těchto dnech začaly stěhovat do Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově, kde bude společně bydlet romská a česká populace.

  Povodně a protiromská propaganda
Dne 20. srpna navštívil místopředseda vlády Petr Mareš, který byl jmenován předsedou vládní Rady pro záležitosti romské komunity, areál vysokoškolských kolejí Na Klíši v Ústí nad Labem, kde jsou ubytovány evakuované romské rodiny z povodněmi postižených ulic Matiční a Svádovské. Společně se zástupci odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a Úřadu vlády ČR se setkal s postiženými Romy, pracovníky humanitární organizace Člověk v tísni a vedením správy kolejí. Všichni se přesvědčili, že zprávy o údajném ničení zařízení kolejí evakuovanými Romy, které se objevily v tisku, se nezakládají na pravdě. Zařízení kolejí bylo už předáno uklizené a neponičené.

foto   Jaká jsou pravidla vydávání periodik národnostního tisku?
Vláda podporuje vydávání asi dvanácti národnostních periodik, z toho čtyři romská a sice: čtrnáctideník Romano hangos a měsíčníky Romano kurko, Amaro gendalos a Kereka. To není určitě málo a dá se říci, že vláda je vůči romským periodikům oproti jiným národnostem opravdu vstřícná. Vláda žádnou jinou národnost nepodpoří více než v jednom periodiku, kromě romských.

  Pár poznámek k manuálu pro učitele
Společnost Člověk v tísni v rámci velkého programu Phare (kampaň proti rasismu) vydala též manuál pro učitele. Je nazván Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské učitele. Jeho hlavním úkolem je dát učitelům do rukou prostředek, který jim umožní orientovat se při výchově a vzdělávání dětí na základních a středních školách v otázkách obecné tolerance vůči příslušníkům nejdůležitějších menšin v ČR.
Obsahově je manuál zaměřen na obecnou část, která vysvětluje základní pojmy tematiky interkulturního vzdělávání a pak na jednotlivé národnostní a jiné menšiny. Nejvíce prostoru je zde věnováno Romům. Tato kapitola je ještě doplněna prací Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

foto   Hungary cup
Brno (gh) – Koncem srpna se odehrával na hřišti Základní školy na Vranovské ulici v Brně turnaj Hungary cup v minikopané, který zorganizovali Petr Farkaš a Tibor Döme. Turnaje se zúčastnilo devět místních romských mužstev a jedno mužstvo z Přerova. Mužstva byla rozdělena na skupiny A a B. Hrálo se dvakrát osm minut a postupovala vždy dvě mužstva z každé skupiny. Ze skupiny A se dostaly do finále AC Roma a Sokol; z B skupiny AS DROM a Flamengo. Pořadí nejlepších bylo následující: Sokol, AS DROM, AC ROMA, Flamengo. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Ernest Dirda, hrající za Sokol. Nejlepší brankář byl Tibor Döme z AS DROM, nejlepším střelcem se stal Ladislav Fedák (AS DROM).
Na školním hřišti bylo plno a veselo. S průběhem turnaje byli spokojeni také organizátoři: „Romští fotbalisté jsou temperamentní, ale perfektní hráči. Musí trénovat, mít disciplínu a potřebují dostat do těla.“ Turnaj Hungary Cup zakončila romská zábava.

foto   Romské internetové rádio
Ivan Veselý (37 let) je zakladatelem Sdružení Dženo a také zakladatelem romského internetového rádia. Když jsem se ho zeptal, kdo přišel s myšlenkou založit romské internetové rádio, velice hrdě odpověděl: „Já, já jsem to vymyslel, nikdo jiný.“ A mně se to moc líbilo. Jeho způsob vyjadřování je impulzivní, hrdý, pyšný, ale upřímný. Při rozhovoru o rádiu jsem se hodně nasmál a on také. Člověk by si myslel, že jen tak kecá, ale když ho posloucháte pozorně a hlavně mu rozumíte, zjistíte, že to, co říká myslí vážně, má to hlavu a patu.

  Zamyšlení k začátku nového školního roku
Všichni víme, že po volbách máme novou ministryni školství a možná se ptáme, jak se bude situace ve školství vyvíjet dál. Na rok 2002 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na vzdělávání národnostních menšin 15 milionů Kč a na rok 2003 se tato částka navýší o pět milionů. Ale zda budou tyto finanční prostředky uvolněny, je otázkou budoucnosti, neboť nyní je nejpalčivějším problémem situace škol v záplavových oblastech.

  romská kuchařka
Salátová polévka 1 hlávka salátu, 1 l mléka, 4 brambory, 2 lžíce oleje, 2 cibule, hladká mouka na jíšku, 2 lžíce másla, na zlepšení polévky trochu smetany, sůl, pepř, pár kapek citronové šťávy Hlávku salátu rozebereme na listy a dobře opláchneme. Na másle zpěníme cibuli, zasypeme moukou a připravíme jíšku. Zalijeme vodou a dobře povaříme. Doplníme salátovými listy. Necháme přejít varem a odstavíme. Můžeme přidat i smetanu, nakonec zakapeme citronem. Příloha: vařené brambory polité osmaženou cibulí. Romové dříve tuto polévku vařili z dýně. Říkali jí duduma.

  Jazz, Romové a svoboda
Hudba je významnou součástí kultury Romů, spojuje je a doprovází během jejich celého života. Muzikou se dorozumívají, je pro ně prostředkem, který v nich vyvolává stejné pocity, zážitky a připomíná různé životní události. V jejich hudbě je ztvárněné bezpráví, utlačování, omezování lidských práv a svobod.

  Parodie se televizi nevyplatila
BUDAPEŠŤ – Maďarská rada pro rozhlasové a televizní vysílání nařídila komerční televizní stanici TV2, aby na 30 minut vypnula vysílání jako trest za uvedení komediálního pořadu, který využíval negativních stereotypů k tropení si žertů z romské menšiny. Rada tak učinila po stížnostech romských organizací na pořad s názvem „Velká tlustá romská svatba“, který byl vysílán 6. dubna. Šlo o parodii na úspěšný film Moje velká tlustá řecká svatba, na jehož základě americká televizní stanice CBS připravuje volné pokračování ve formě seriálu Můj tlustý řecký život.

  z policejní kroniky
Plzeň – Roční vězení vyměřil 10. dubna plzeňský soud mladistvému Milanu Martinézovi za pokus o vraždu. Nezaměstnaný a nedoučený automechanik při vyhlašování rozsudku plakal. Mladý muž stál před soudem za rvačku, která se před pěti roky odehrála před jednou z plzeňských restaurací. Hájil se tím, že tehdy šlo o bitku mezi Romy a skiny. On prý hájil proti skinheadům menšího kamaráda.

  ZPRÁVY
Praha – Velká Británie vrátila 15. dubna do Prahy dalších 89 českých občanů, kteří neuspěli s žádostí o azyl. Jak informovalo britské velvyslanectví, jedná se o desátou hromadnou deportaci. Britové žádosti lidí, mezi nimiž převládají Romové, neuznávají.

  Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat
Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru.

  Náchodský hospodský musí zaplatit
Hradec Králové (ror) – Náchodský hostinský Karel Svoboda se bude muset písemně omluvit čtyřem Romům, které personál jeho restaurace Sport odmítl loni v únoru obsloužit. Navíc je povinen každému z nich zaplatit 20 tisíc korun jako nemajetkovou újmu za znevážení důstojnosti a náklady na soudní řízení.

  ZPRÁVY
Karlovy Vary – S nezájmem radnice Karlovarského kraje se setkal seminář s pracovníky Rady vlády pro záležitosti romské komunity, kteří vysvětlovali problematiku sociálních terénních pracovníků. Ač odešly pozvánky na 132 obcí, dostavili se jen zástupci Karlových Varů, Ostrova, Toužimi a kraje. Zástupci jiných měst o problematiku zájem neprojevili. A to přesto, že v mnoha místech západních Čech žije poměrně početná romská komunita.

  Khamoro svítilo týden na Prahu již popáté
PRAHA – Již pátý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko) prosvítil ulice a koncertní síně Prahy. V hlavním městě tak od 26. do 31. května opět zněly tóny romských hudebních špičkek z celého světa. Nebyl to však jen jazz a tradiční romská muzika, co lákalo Pražany. Ke Khamoru patří i výstavy a semináře, které možná nejsou tolik viditelné, ale jsou taktéž zajímavé.

  anketa k referendu o vstupu do EU
Pokusila jsem se v brněnských ulicích oslovit náhodně vybrané chodce a zeptat se, co si myslí o vstupu České republiky do EU. Tázala jsem se mimo jiné, co to pro ně znamená a zda se vysloví pro, či proti. Neobracela jsem se jen na Romy, ale také na ostatní Brňany i cizince.
Ne vždy jsem se setkala s ochotou. Převážná většina dotázaných Romů řekla, že Čechům, kteří jim vykládají o výhodách vstupu, převážně nevěří. Kampaň byla totiž spíš organizovaná „gadži“ a od romské reprezentace se toho prý moc nedozvěděli.

  Romská účast v referendu
Na webových stránkách MF Dnes jsem si přečetla článek Ondřeje Černého Jak získat Romy pro EU? Těžko. Vrací se v něm k nedávné kampani k referendu, kterou v Chanově u Mostu zorganizovali lidé z o. p. s. Dům romské kultury. Snažili se Romy oslovit a motivovat je, aby hlasovali pro vstup. Problém tkvěl však v tom, že převážnou většinu návštěvníků tvořily děti, pro které „světle modré stěny se žlutými hvězdičkami symbolizujícími státy EU jsou (…) asi jen výzdobou.“

  Často chybí zájem o řešení romské problematiky
Na setkání s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem a dalšími významnými hosty se sešli v Olomouci 2. června krajští koordinátoři z celé republiky. Akci připravila koordinátorka Olomouckého kraje Renata Köttnerová.

  Evropská konference o holocaustu zájem širší veřejnosti nevzbudila
V době od 22. do 25. května proběhla v Berlíně konference o holocaustu, aniž by vzbudila širší zájem veřejnosti. Konference byla doprovázena festivalem romských hudebních skupin.
Organizátorem obou akcí byla nevládní romská organizace Romano rat, vedená Dr. Rajko Djuričem, ještě donedávna prezidentem Romani union.

  Sterilizace v agendě EU
Existenci a statut Evropské kanceláře pro informace o Romech (Erio) již uznala i belgická legislativa. Podle tiskové zprávy Erio vydal Jan Marius Wiersma, socialistický poslanec, který v Evropském parlamentu zastupuje Nizozemsko, prohlášení týkající se slovenského referenda o vstupu do EU.

  Páteční večer v Roxy
Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu.

  Průvod přilákal Pražany i cizince
Postávající Romové v krojích a s hudebními nástroji na Václavském náměstí byli pro Pražany a turisty překvapením, zvláště pro ty, kteří o průvodu účinkujících městem nevěděli. Na Můstku se rozrůstal dav Romů, dav fotografů, kameramanů, novinářů a pří znivců festivalu. Postávající Romové si jen tak hráli, tancovali a zpívali.

  Tradiční a současná romská hudba
Stalo se již tradicí, že vystoupení romských kapel na světovém romském festivalu Khamoro provázejí odborné semináře. Jsou jeho integrálním doplňkem, který se snaží na odborné úrovni (ovšem určené nejen úzkému okruhu odborníků) představovat a diskutovat témata, která jsou aktuální ve vztahu k romské tematice.

  Kam směřuje Khamoro?
Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music.

  z policejní kroniky
VSETÍN – Tříletý romský chlapec zahynul v polovině června pod koly jedoucího automobilu ve Vsetíně. Podle policejního šetření vběhl zpoza popelnic přímo před automobil a dvacetiletý řidič již nestačil zareagovat. Policisté vyloučili také požití alkoholických nápojů na straně šoféra. Podle Romů, kteří seděli před domem a viděli vůz přijíždět, jel nepřiměřenou rychlostí.

  Tři minuty slovenského vicepremiéra
Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás.
Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům.

foto   I v Jeruzalému je těžké být Cikánem
O původu Romů žijících v Evropě toho nebylo napsáno málo. O něco méně se však u nás píše a ví o osudu Romů, kteří ze své pravlasti putovali do jiných koutů světa. Nedávno jsem se ze článku Avivy Lori, který vyšel letos v červnu v izraelských novinách Haaretz, dozvěděla o neblahém údělu romské komunity na území Jeruzaléma, která se tam podle tvrzení pisatelky usazovala v 18.a 19. století. Domové, tedy Romové, platí na Blízkém východě za nejnižší společenskou vrstvu, o níž koluje mnoho mýtů a nepravd. Dívky jsou předurčeny stejně jako chlapci nejen k žebrání, ale i k prostituci. Běžně se označují výrazem Nawar, což je podle zmíněného článku vulgarita, která v arabštině znamená „černý“ a „necivilizovaný“. Nemají prakticky přístup k základním lidským právům, nemluvě o možnosti vzdělání, bydlení či majetku.

foto   Ohlédnutí za světovým romským festivalem Khamoro
Improvizace je pro mě svoboda
Jan Polyák (45) je kytarista a baskytarista, narodil se v rodině profesionálního muzikanta, který svého syna zasvěcoval do tajů muziky tak, že sám hrál na harmoniku a syn ho doprovázel na kytaru.
Když bylo Honzovi 13 let, hrál už světové evergreeny, polku, valčík, tango, swing, ale i cikánské melodie. S bratrancem zase hrál v parku skladby od Beatles, Rolling Stones a holky za ním šílely. Už jako kluk dělil muziku na dobrou a špatnou. Učil se odposloucháváním a odkoukáváním. Protože vyrůstal v prostředí dvou kultur, měl možnost poznat rozdíly ve stylech a v harmonii, což poznamenalo jeho hudební vývoj tak, že dnes hraje nejen pop, ale i jazz. „Improvizace je pro mě svoboda,“ vysvětluje, proč inklinuje víc k jazzu, který mu dává velký prostor, aby se mohl projevit a improvizovat. „Sleduji historii jazzu a jeho vývoj, hru a styly jazzových světových osobností, je to pro mě velká škola.“

foto   Dokážeme se pohádat a hned zapomenout
Po vystoupení skupiny Diabolske husle na Khamoru jsem požádal o rozhovor její violoncellistku Silvii Šarköziovou (30).

  Invaze, která není vidět
Česká média a čeští politici hovoří o přílivu Romů ze Slovenska do České republiky. Hovoří se o desetitisících Romů, kteří jdou za lepším do západní poloviny kdysi společného státu. Nejeden politik si na tom přihřívá polívčičku a snaží se vystupovat jako důsledný ochránce českých zájmů. Poslanec Petr Nečas (ODS) dokonce vzkazuje Romům ze Slovenska, že tady nemají co dělat, ať vypadnou. Podívejme se tedy, jaká ta „romská invaze“ vlastně je.

  Celonárodní romská konference
Chtěl bych krátce popsat historii romské konference: vznikla v roce 1999 a pořádali ji bratři z různých křesťanských církví. Především to byli lidé, kteří pracovali nebo pracují s Romy. Postupem času se vše proměňovalo, až se komise Ekumenické rady církví, která monitoruje práci s Romy, shodla na tom, aby se konference konala každý rok.

foto   představujeme romské osobnosti : Tera Fabiánová
Tera Fabiánová se v devadesátých letech profilovala jako jedna z prvních výrazných romských spisovatelek. Jak o ní píše Milena Hübschmannová, je „první v tom smyslu, že je to ona, kdo po Eleně Lackové píše romsky, a tak jejími verši a povídkami vlastně počíná romská literatura u nás“. Do hlubšího povědomí veřejnosti se zapsala knížkou pro děti, kterou sepsala ve spolupráci s Milenou Hübschmannovou.

  Spravedlnost pro romské oběti pogromu
Téměř deset let po davovém násilí v rumunské vesnici Hadareni souhlasil na začátku června Evropský soud pro lidská práva s revizí žádostí, které podalo 24 obětí. Soudci shledali, že stížnosti upozorňují na rozpory mezi zákony obsaženými v Evropské úmluvě o lidských právech a jejich skutečné uplatňování. Žadatele zastupuje budapešťská lidskoprávní organizace Evropské středisko pro práva Romů.

  Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4)
Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV.

  Zprávy
DĚČÍN – Multikulturní den se konal 24. června na Základní škole Máchovo náměstí v Děčíně. Děti se formou hry seznamovaly na jednotlivých stanovištích s romskou, čínskou a íránskou kulturou. Soudě podle ohlasu zřejmě nejvíce zaujala kultura romská: muzika strhla děti ke zpěvu i tanci a podívaly se také, jak vypadá romská svatba. Na stanovišti s čínskou kulturou je zase zaujalo karate a navíc mohly ochutnat pravý čínský čaj.

  ČR se připojí k Desetiletí integrace Romů
BUDAPEŠŤ/BRNO – Česká republika se zapojí do mezinárodního projektu Desetiletí integrace Romů. Je rozvržený do let 2005 až 2015 a jeho garantem je nadace Open Society Američana maďarského původu George Sorose. Zdroje pro realizaci projektu by měla zajistit Světová banka a fondy EU.

  Chudoba Romů je problém
Zpráva Světové banky označila „obtížný cyklus chudoby Romů“ za jeden z nejkritičtějších bodů, které zbývají v agendě států střední a východní Evropy připravujících se na členství v EU. Zpráva z 24. června vyšla šest dní před zahájením dvoudenní konference v Budapešti, spolupořádané maďarskou vládou, Světovou bankou, Open Society Institute a Evropskou komisí, na níž představitelé sedmi evropských států hovořili o politickém řešení životních problémů Romů a sjednocení sil v boji proti diskriminaci. Českou republiku na konferenci zastupoval místopředseda vlády Petr Mareš.

  Policie už zase jede!
Vzpomínám si dobře, jak těsně po „sametové revoluci“ a ještě nějaký rok po ní policisté chodili jak tělo bez duše a nic do nich nebylo. Člověku jich skoro bylo líto. Chudáčci, nevěděli pořádně komu sloužit, když noví mocní byli tak zcela jiní proti těm minulým, a co se vlastně stalo. Profesionální opatrnost jim velela do ničeho se moc neplést, a tak se raději nepletli, zas ke škodě věci. Kdo by jim to vyčítal, kdyby se jaksi pořádně chytili a sloužili správné věci? To nedokázali, protože nevěděli, jak posuzovat zákony a lidsky nebyli dostatečně připraveni, aby rozpoznali dobro od zla. Zakrátko se však skutečně chytili! Ale jaksi jinak, než bychom předpokládali. Zase se stali mnohdy neomezenými pány nad životy i smrtí a opět to pokládají za normální.

  Příval energie ústeckého Rom–festu
ÚSTÍ NAD LABEM – Letošní ročník Romfestu, který do minulého roku pořádal dlouholetý předseda občanského sdružení Jekhetane pan Vojtěch Makuňa, se v pátek dne 27.června musel poprvé obejít bez jeho účasti vzhledem k jeho nedávné smrti.

  Některá města se chovají jako stát ve státě
To, k čemu dochází v některých městech, vyvolává vážné obavy Romů o jejich další osud v této zemi. Vystěhování romských rodin na ulici se zavádí jako způsob řešení „cikánské otázky“, a Romové jsou proti tomu zcela bezbranní. Lidé se obávají dalšího vývoje a ztrácejí naději v lepší život.

foto   Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích
Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí.

foto   Romské ženy se sešly na Orlíku
Orlická přehrada – V krásném prostředí Orlické přehrady se sešly v půli července romské ženy ze sdružení Manushe, aby si užily týden volna od rodin a přitom se vzdělávaly v programu přednášek a seminářů.

  Romové na Slovensku trpí bezprávím
BudapešŤ/Košice (rpa, ror) – Ostrý rasismus, diskriminace a rasově motivované násilí vůči Romům na Slovensku podle Evropského centra pro práva Romů (ERRC) způsobuje vážné obavy v souvislosti s dodržováním závazků vyplývajících z Mezinárodní smlouvy o občanských a politických právech. Romskou tiskovou agenturu (RPA) o tom informoval Claude Cahn, programový ředitel ERRC se sídlem v Budapešti.

  O diskriminaci romských žen
Ženská romská charitativní nadace Čirikli uspořádala v červnu v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě konferenci na téma Romské ženy: dvojí diskriminace ve spolupráci s Mezinárodní nadací Renaissance a projektem Ukrajinští Romové.

  Prohranou bitvou nemusí končit válka
I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos.

  Mladí kluci umějí oslovit
Pokud se člověk podívá do programu různých folkových festivalů, nestačí se divit. Téměř na každém z nich mají Romové nějakého svého zástupce.

foto   Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (I)
Někteří politici říkají: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“ Každý měsíc odchází ze Slovenska do České republiky větší počet Romů. Značná část z nich tam žádá o azyl. Podle některých odhadů tak přišlo od loňského června do ČR více než dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým příbuzným.

foto   Když jsou spokojeni festivaloví diváci, jsem spokojen i já
Petr Tulia, předseda Demokratické aliance Romů ČR, pořádal festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm letos podeváté. Představitelé města již pokládají tuto akci za tradiční. Když Petr Tulia přivede účinkující na náměstí T. G. Masaryka, lidé sedící na lavičkách a v letních zahrádkách se seběhnou a s obdivem a nadšením je povzbuzují. A když je potom představuje v amfiteátru na pódiu, mezi diváky jsou domácí, zahraniční i domácí turisté a samozřejmě také Romové.

foto   Pro lidi je strašná dřina otevřít své srdce
Ida Kellarová patří k nejznámějším zpěvačkám z ČR. Její nahrávky je možno vidět v music shopech po celém světě, což je více, než lze říct o současných hvězdách české pop music. Není však jen zpěvačkou, ale i vyhledávanou pedagožkou. Na její školu zpěvu se do vesničky Hartmanice na Vysočině sjíždějí lidé z celého světa. Bez podpory sponzorů také dokázala nedávno uspořádat jeden z nejpříjemnějších festivalů nejen romské hudby na hradě Svojanov.

foto   Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II)
„Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“

Útěk před lichvářem
Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného.

  napsali jste nám
Pane šéfredaktore,
velmi podrobně sleduji periodika národnostních menšin, zejména však periodika romská. V poslední době jsem zneklidněn z toho, jak se z relativně dobrého týdeníku Romano hangos za pomoci státní dotace stává „štvaný plátek“ zaměřený na Policii ČR. Nevím, jestli Vám došel dech a nemáte o čem psát, nebo vyjadřujete Vaše osobní postoje k policii městské nebo ČR. V osmistránkovém týdeníku číslo 20 jsou krom policejní kroniky tři velké články o Policii ČR. Domníváte se, že toto je jediná věc, která zejména romské spoluobčany zajímá a pomůže jim? Několikrát jste v různých jednáních prohlašoval, že je velká nedůvěra Romů v Policii ČR. Otevřeně se Vás ptám, co jste udělal pro získání větší důvěry, kde jsou Vámi doporučení Romové, kteří by pracovali u policie, aby sami Romové neměli pocit, že „bílý“ policista má rozdílné přístupy k majoritě a příslušníkům národnostních menšin, zejména k Romům. Pro Vás pravděpodobně není zajímavé ani to, že od roku 2000 nastoupilo k policii 21 příslušníků národnostních menšin a že z toho je 16 Romů. Osobně se domnívám, že by prospěl rozhovor s některým z těchto policistů, ale radit Vám mně nepřísluší. Nevím, jestli Vám uniká skutečnost, že Policie ČR je jediná v Evropě, která od roku 2000 realizuje na Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Brně projekt Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR, že 7. července 2003 byl zahájen již 7. běh výše uvedeného projektu. Jenom pro Vaši informaci (policie žádné rozlišování na policisty z majoritní společnosti nebo z řad minorit nevede): je to největší počet, jaký v historii policie byl. Je to největší počet v Evropě. Ovšem to by byl klad policie a to Vás, ani Vaši redakci pravděpodobně nezajímá. Jsem si úplně vědom toho, že existuje v naší společnosti svoboda slova, a není možná cenzura, přesto si však dovoluji oslovit členy Rady vlády pro národnostní menšiny, aby pečlivě zvažovali přidělování státní dotace na národnostní tisk, zejména jeho úroveň a přínos nejen pro příslušníky národnostních menšin, ale i celou společnost.
Závěrem si Vás, pane šéfredaktore, dovoluji požádat o zveřejnění tohoto článku v týdeníku Romano hangos.

pplk. Bc. Stanislav Daniel
zmocněnec ministra vnitra pro otázky ochrany národnostních menšin před projevy rasové diskriminace
(Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.)

  Romové v neustálém pohybu
Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK.

  Zprávy
Ústí nad Labem – Osmnáct skautů z celé republiky strávilo čtyři dny v ústecké Matiční ulici. Podle koordinátorky vzdělávacího kurzu Barbory Tichavové se ve dvou skupinách věnovali dětem z Matiční a Romům z ústecké čtvrti Předlice. V kurzu si měli budoucí vůdci skautských oddílů vyzkoušet pedagogickou praxi v trochu neobvyklých podmínkách a naučit se pracovat v týmu.

foto   Právnička ze Sarajeva je pyšná na to, že byla uklízečkou
Největší romský festival v České republice, Khamoro, pořádá občanské sdružení Slovo 21. U jeho zrodu stáli lidé, kteří nejsou ani Romové, ani Češi. Přišli sem z bývalé Jugoslávie, ze Sarajeva. Khamoro však není jedinou aktivitou, kterou Slovo 21 vůči Romům vyvíjí. Při Slovu 21 působí i Romská ženská skupina Manushe (manuš = člověk, pozn. red.). O tom, co přivedlo lidi ze Sarajeva ke spolupráci s Romy, hovoří právnička Lydie Grebo.

  Věra Bílá a skupina Kale
Světoznámou romskou zpěvačku Věru Bílou není třeba představovat, ale poněkud v jejím pozadí je doprovodná kapela, která si říká Kale. Jedná se o partu ostřílených muzikantů, kteří se „vyučili“ u významných romských hudebníků. Jejich hudební kariéra má počátek před mnoha lety, kdy začali hrát tradiční romskou hudbu, ze které dodnes čerpají inspiraci pro svoji tvorbu a umělecké působení.

  Sjednotitelé virtuálních Romů
Čas od času někdo vystoupí s tím, že chce sjednotit Romy žijící v České republice. Naposledy se tak stalo v Mostě. ČTK přinesla zprávu, že tam vzniklo nové občanské sdružení Pospolitost, které chce sjednotit Romy žijící v ČR. „Důvodem snahy sjednotit potřeby a požadavky tuzemských 600 000 až 700 000 Romů je současná deformace romského etnika. Nikoli v sociální oblasti, ale zejména v otázce vzdělávání mládeže, bytové problematice či kultuře a sportu. Úkolem sdružení je umožnit vzájemné poznávaní se nejen Romů, ale i ostatních národů a národnostních menšin,“ vysvětlil předseda Pospolitosti Evžen Lalkowicz.

foto   Infocentrum zatím sídlí v obýváku
PARDUBICE – Pět z deseti pardubických romských občanských sdružení se dohodlo, že budou vzájemně koordinovat činnost. Jednotlivá sdružení nezanikla, ale více se specializují na témata jako jsou drogy, zaměstnanost, bytová problematika či ochrana lidských práv. Společně založila Informační centrum, které svou činnost zahájilo začátkem srpna.

foto   S drogami musíme něco dělat i my sami
V Pardubicích se dohodlo na vzájemné spolupráci pět z deseti místních romských organizací. Jednou z nich je Sdružení pardubických Romů, které zaměřilo svou činnost na protidrogovou prevenci. O tom, co dělají, jsme hovořili s předsedou sdružení Františkem Peštou.

  Romové podle ERRC (III)
V minulém čísle RH jsme vás informovali o stavu lidských práv Romů ve Velké Británii, Dánsku a Itálii. Tentokrát jsme se zaměřili pouze na Rumunsko. Z informací ERRC totiž vyplývá, že situace, která tam vládne, je k romské komunitě velmi nepřátelská.

foto   Gorolovým hrozí ztráta i nevábného bydlení
Rousínov/Kučerov – Na kraji Rousínova na Vyškovsku žijí tři bratři Gorolovi se svými rodinami. V unimobuňkách, které už dávno mají své lepší časy za sebou. Přesto se bojí, že zde bydlet nebudou. Na černo postavené unimobuňky stojí v místě průmyslové zóny a rousínovská radnice chce pozemek prodat.

foto   Dva romské festivaly v jednom kraji
V sobotu 23. srpna zněly v Libereckém kraji romské melodie hned na dvou festivalech, které od sebe dělilo jen 70 kilometrů. Diváci však zaplnili do posledního místečka obě hlediště: v Lysé nad Labem i v Jablonci nad Nisou. Na oba festivaly jsme se zajeli podívat i my.

  hudební okénko
Gulo čar má opět nové CD
Devítičlenná romská skupina Gulo čar dnes hraje soul funkovou hudbu silně ovlivněnou cikánskou melodikou a harmonií. Pop taneční rytmy a typické frázování funky hudby s jedinečným feelingem je kombinace zaručující této kapele nezměrné množství energie. Autorské texty písní vycházejí z tradiční romské poetiky a jsou také v romštině interpretovány. Gulo čar vkládá do své hudby invenci, energii, ale hlavně radost a srdce.

  Problémy s rasismem u nás přetrvávají
Nespokojenost se situací v tom, jak se naše společnost vyrovnává s problémy rasismu a diskriminace, vyjádřil Výbor OSN pro lidská práva ve své zprávě na závěr 63. zasedání v Ženevě.

  z policejní kroniky
Štěpánov u Skutče – O střechu nad hlavou přišla v noci ze soboty 6. září na neděli početná romská rodina ve Štěpánově u Skutče. Jejich domek z dosud nezjištěných příčin vzplál, z větší části vyhořel a oni se museli vystěhovat k příbuzným. Jednalo se o rozsáhlý oheň, při němž zcela shořela střecha. Škodu hasiči odhadují přes 270 tisíc korun.

  Na Slovensku mají asi 600 ubohých romských osad
Třetí svět uprostřed Evropy

BRATISLAVA (red) – Halda odpadků, ze které stoupá kouř – to je první, co je vidět z romského sídliště na okraji obce Plavecký Štvrtok. Obec sice jednou za dva roky odstraní nejhorší odpad, který obyvatelé na kraji odloží, toalety ani vodovod tam však nejsou, píše německá agentura DPA.

  Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám
Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky.

foto   Boží slovo je pro mne zákonem
Ján Surmajovi z Uliče je kolem padesátky. Je ženatý, má dvě dcery. Narodil se a žije v nejvýchodnější části Slovenska. Celý život pracoval, nejdéle – třicet let – v místním podniku Tvarona. Tvaronu dokonce pomáhal stavět, protože předtím pracoval ve stavební firmě. Bylo to pro něho poučné, pochytil základy, takže pak nebyl problém, aby postavil vlastní dům.

foto   Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium
Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo.

foto   Romská sdružení pro děti a mládež
Zhruba před pěti lety se v Plzni ustavila romská misijní organizace, která svoji činnost zaměřuje především na děti a mládež. Tehdy začaly mezi romskou mládež pronikat drogy a vše nebezpečné, co s tímto jevem souvisí. Především na sídlišti Vinice se zhoršila situace natolik, že přímo rodiče začali aktivně chránit děti před hrozbou drogové závislosti.

  napsali jste nám
Ad: Ohlédnutí za festivalem Gypsy Celebration 18. září vyšlo vydání Romano hangos, které vždy poctivě pročítám a jsem vděčná za každý řádek. Chtěla bych zareagovat na článek Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration (pozn.: anglicky se píše Gypsy).

  Pomáháme lidem, aby si pomohli od závislostí
Lichva, drogy a herní závislosti byly tématem čtyřdenního kurzu, který absolvovalo na třicet terénních sociálních pracovníků minulý týden ve Žďáru nad Sázavou.

  Školský zákon – připomínky
V předminulém čísle Romano hangos jsme vám slíbili, že se vyjádříme k návrhu školského zákona, který je již v paragrafovaném znění a před projednáváním ve sněmovně parlamentu. Nyní tedy s mírným zpožděním svůj slib plníme.

  Červeňákovi prozatím bydlí v tělocvičně
ÚSTÍ NAD LABEM (red) – Ve středu 1. října se začala stěhovat romská rodina Červeňákových z domu v Předlicích za asistence městské policie do provizorních prostor školní tělocvičny. Rozhodl tak stavební úřad, který kvůli podmáčený základům nařídil dům vyklidit. Podle starosty Radka Vonky (ODS) tam zůstanou nejdéle čtrnáct dnů.

foto   Ředitelská role je především manažerská
Czeslaw Walek (28) je novým ředitelem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Žije v Praze a je příslušníkem polské menšiny v ČR. Práva vystudoval na univerzitě v Polsku, poté studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Půl roku působil v maďarské metropoli jako spolupracovník Evropského střediska pro práva Romů a po návratu do České republiky pracoval pro organizaci Transparence International, jež se zaměřuje na boj s korupcí.

  Na Karvinsku řádí bacilární úplavice
KARVINÁ/ORLOVÁ – Karvinsko podruhé za tři poslední měsíce postihla epidemie špinavých rukou. V holobytech na Sovinci se šíří bacilární úplavice. Hygienici zaznamenali u dětí předškolního věku čtyři nové případy. Pětiletá romská holčička je nyní v péči infekční kliniky. „Dcera to určitě chytila od sousedů, ti měli návštěvu ze Slovenska,“ řekla její matka Miriam Tulejová.

foto   V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech
Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji.

  Romský jazyk v českých školách
V čísle 28 šéfredaktor romského týdeníku Romano hangos reagoval na připravovanou novelizaci školského zákona. Naše národností menšina, tedy romská, má k tomuto zákonu mnoho co říci. Jen se divím našim aktivistům ve školách a neziskových organizacích, že mlčí. Až na světlé výjimky nereagují na připravované změny, které se bytostně dotknou každého z nás, včetně romských žáků a jejich budoucnosti.

  Důležité informace k odškodnění
Téměř po roce od podání žádostí o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. dostávají někteří žadatelé odpovědi z Ministerstva obrany ČR. Jsou to spíše výzvy k tomu, aby žadatel doplnil svou původní výpověď o konkrétní údaje.

  Flamenco a beseda
Společnost Nová škola Praha společně s Výborem odškodnění romského holocaustu ve spolupráci s Centrem Romů Španělska jsou organizátory vzdělávacích besed pro základní školy o životě a kultuře Romů. Jednu z nich jsme s žáky šestých tříd nedávno navštívili v Ostravě.

  O vzdělávání a výchově Romů
Tradiční přednáškový cyklus začal v Muzeu romské kultury v Brně. První přednáška byla zaměřena na vzdělávání romských dětí, speciální programy a přístupy. Jmenovala se Vzdělávání, výchova a Romové? Mezi posluchači byli hlavně pedagogové a studenti pedagogické fakulty.

  napsali jste nám
Ostatní čekají, já si o pomoc říkám
Nesouhlasím s tím, co prezentujete v týdeníku Romano hangos. Jsem Rom a je mi 42 let, momentálně jsem ve vězení a právě tady jsem se setkal s vašimi novinami. Již mnoho let se snažím nějakým způsobem zapojit do práce s Romy. Bohužel se mi nepodařilo nalézt lidi, kteří by mi tu možnost dali. Pocházím z České Lípy, snad tam nějaká organizace je, ale nikdo o ní neví a ona sama nejeví zájem se nějak prezentovat a zviditelnit se. V Romano hangos postrádám jakoukoliv snahu Romům pomoct žít a přežít. Píšete, co dokázali, napíšete o několika zpěvácích, hudebnících, umělcích, ale to je jen nepatrný zlomek romské populace. Daleko více Romů obyčejných profesí a povolání, kteří by rádi uplatnili svůj um, dovednost a v mnoha případech i odbornost. Ano, existují romští poradci, o kterých jsem se ale dozvěděl až tady ve vězení.

foto   Django Fest již podruhé v Brně
Rok uběhl jako voda, ani jsme se nenadáli a opět nadešel čas Django Festu, který připravilo už podruhé Společenství Romů na Moravě. Že Django Fest již vešel ve známost, bylo znát i podle toho, že brněnská Fléda praskala 22. října ve švech.
Festival zahájil dětský soubor Čhavoro dzivo aneb Nebojte se zpívat. Bylo příjemné vidět a slyšet skupinu hrající různorodý repertoár ve stylu funky, jazzu a popu. Samozřejmě nechyběl ani romský folklor. Na programu byly také evergreeny, staré a věčně zelené melodie, zdobené tóny houslí. Dále pódium patřilo muzikálově laděnému souboru Čercheňa z Vysokého Mýta, který se divákům velice líbil. Jejich program byl sestaven ze zpěvu a tance. Velkému aplausu se těšil soubor Terne čhaja, který svým podáním romských tanců vyprovokoval k tanci i diváky v hledišti. Dětské vystoupení zakončila romská taneční moderna, skupina Džop. Svou rytmikou, pohyby a atraktivním oblečením strhla diváky tak, že po celou dobu jejich vystoupení pískali, tleskali a křičeli. A potom je vyvolávali dlouhotrvajícím potleskem zpět na pódium.

  Zprávy
KLADNO – V Kladně se školí v oblasti drobného podnikání dvacet Romů z Mostecka. Kurz je projektem vzdělávací instituce Sepac, organizuje ho kladenské vzdělávací sdružení Aisis. Po úspěšném absolvování si mohou kurzisté založit vlastní firmy. Kromě českého jazyka se učí kupříkladu marketing, základy administrativy, práci s počítačem či účetnictví.

foto   Šou na Flédě
BRNO – Ve středu večer 5. listopadu romská hudební skupina Gulo čar (Sladká tráva) koncertovala v brněnském klubu Fléda.
Koncert se vyvedl. Navštívilo ho nejméně 350 mladých lidí. Nebylo možno postřehnout, kdo je Rom a kdo nikoliv. To je ostatně dobrá vlastnost Flédy. Tam chodí všichni za zábavou a nic jiného je nezajímá.

  Gulo čar a jejich Dlouhá cesta
Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn.

  Mám dát dítě do zvláštní školy?
Podobnou otázkou se trápí dost romských maminek, které si již neví rady se špatným prospěchem svých dětí na základní škole. O tomto problému bylo už napsáno hodně: romský žák nerozumí české škole, není dostatečně rozumově a jazykově vybaven pro dril a rychlost školních osnov.
Žáci v běžné škole jsou vystaveni tlaku učitelů, musí se na hodiny připravit, něco umět, podat nějaký výkon. Zatím co ve zvláštních školách se učí „pomalu“. Pedagogové je nevystavují takovému stresu jako v základní škole, na všechno mají čas.

  Nemravné metody vyšetřování v Německu
Kolín nad Rýnem, Německo – Německá romská organizace Rom e.V. koncem října informovala o případu zneužívání nezletilých kapsářů ze strany tamní policie.

foto   Romen již brzy oslaví první výročí
Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou.

  Fyzickou likvidací vyhrožují jedni Romové druhým
Romové z České Kamenice jsou údajně napadáni Romy z Nového Boru. Říkají, že dobře organizovaná skupina novoborských Romů jim vyhrožuje fyzickou likvidací. Požadují po nich sociální dávky i výpalné, a jestliže peníze nedostanou, napadnou je v jejich bytech. Všichni, kterých jsme se na tento případ zeptali, řekli, že nechtějí být jmenováni, protože se bojí o život. Z tohoto důvodu jsme jména českokamenických Romů, kteří nám poskytli informace zatím jen po telefonu, vypustili.

  O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč
Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové.

  Ministr Gross žádá důkazy o dětské prostituci v českém pohraničí
Již nějakou dobu se vede podivná diskuse o tom, zda především na Chebsku a Karlovarsku existuje obchod s dětskou prostitucí či nikoliv. Zvláštnost do celé situace vnesli romská koordinátorka chebské radnice Jaroslava Rymešová a představitelé místních romských organizací. Tím dostává celý případ velmi výrazný etnický rozměr.

  Příběhy malých Romů zaujaly
Praha – Čtení příspěvků šestého ročníku celostátní literární soutěže Romano suno bylo hlavním bodem programu Romského večera, který se konal 21. listopadu v literární kavárně Globe v Praze. Akci pořádala společnost Nová škola, která se zaměřuje na vzdělávání menšin s důrazem na romskou komunitu.

foto   Nejsem kriminálník díky Salesiánskému středisku
Teplické Salesiánské středisko mládeže (SaSM), jehož oficiální název je Dům dětí a mládeže, je druhým školským zařízením ve městě, které se zabývá mimoškolní činností dětí a mládeže. Nabízí pestrou paletu činností pro každodenní trávení volného času: od seznámení se se základními křesťanskými hodnotami po zájmové kroužky, klubová setkání a výuku náboženství.

  Úspěch při místních volbách navzdory protiromské propagandě
Kdo považuje Romy v bulharské vládě a místní správě za nežádoucí? Takové bylo téma semináře, který se konal v půli listopadu v Sofii. Při nedávné předvolební kampani do místních zastupitelstev totiž byla několikrát použita protiromská rétorika.
Seminář připravily romské noviny Drom Dromendar, organizace Human Rights Project (HRP) a Bulharský helsinský výbor. Zúčastnilo se ho na 40 předních romských politiků, novinářů, společensky činných osob a členů místního zastupitelstva z měst Montana, Sliven, Samokov, Razlog.

  Romové by vlastní děti neprodávali?
To tvrdí pan Rudolf Puška, romský podnikatel v Chebu o dětské prostituci a připouští prostituci pouze u dospělejších romských děvčat, která označuje za vyspělejší „mladistvé štětky“. Rád bych mu věřil a docela mu rozumím, když se snaží očistit jméno Romů. Obávám se ale, že skutečnost je mnohem horší, než si kdokoliv z nás umí představit. Neměli bychom před ní zavírat oči nebo si nasazovat růžové brýle.

  Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě
OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě.

foto   Upřímnost za zdmi heřmanického vězení
V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti.
Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo
Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě.

foto   ČR je jedinou zemí, kde jsme hráli třikrát v roce
Hlavní hvězdou posledního dne festivalu Struny podzimu byl Roby Lakatoš se svou skupinou. Tento houslový virtuóz je přímým potomkem uherského Orfea nebo Krále cikánských houslí, Jánoše Biháriho, který působil na uherském dvoře v první polovině 18. století. Jeho dynastie ovlivnila houslové hry na celém Balkáně.
Roby Lakatoš poprvé vystupoval už v devíti letech. Hudbu později studoval i na konzervatoři.
V letech 1986 až 1996 působil v bruselských Les Atéliers (Dílny), kde se těšil velké přízni publika. Nyní vystupuje na mnoha známých festivalech v USA, Japonsku, Číně, Austrálii a v Evropě.

foto   Charita nabízí ruku všem potřebným
Farní charita v Rumburku, která provozuje poradnu pro ohroženou mládež, mateřskou školu, občanské poradny a též poskytuje obnošené oděvy a obuv (tzv. šatník), vznikla v roce 1992. V otvírací dny, tedy od úterý do pátku, tam docházejí především romské děti a mládež od 5 do 18 let. Nechybějí ani jejich vrstevníci ze sociálně slabých rodin.

foto   Giľa Ďíla Giľora (Písně olašských a usedlých Romů)
CD Giľa Ďíla Giľora je nahráno z písňové sbírky Evy Davidové a vydalo je Muzeum romské kultury v Brně. Jsou na něm písně olašských Romů a usedlých Romů žijících na Slovensku.
V části, kde jsou pomalé písně (halgata) olašských Romů, které působí exoticky, jsou jejich typické a originální projevy s prvky orientu a orientálního náboženství (modlitební písně). Je to jeden z mnoha důkazů, že Romové pocházejí z Indie. Z jejich výrazu je znát a cítit, že při svých cestách z původní země do Evropy byli ovlivněni kulturou asijských a balkánských zemí, kulturou Maďarska, ale nejvíce Rumunska.
Pro maďarské romské muzikanty byly a jsou olašské písně silným hudebním tématem, který je vyzývá k hudebnímu zpracování. Což se také stalo a tím pádem olašské Romy ovlivňovaly a ovlivňují.

foto   Miss Roma do 18 let
Ostrava (jah) – Ostravské sdružení Jekhtetane – Společně, které se zaměřuje na účelné využití volného času romských dětí, připravilo soutěž o nejkrásnější romskou dívku Miss Roma do 18 let.

  Zprávy
BRATISLAVA – Slovenské ministerstvo vnitra se chystá zřídit speciální policejní odbor pro styk s Romy. Podle romských představitelů je to však nedemokratické, nehumánní a je to návrat k fašismu. „Tyto záměry ministerstva vnitra vracejí Slovensko do totalitních režimů a až do období druhé světové války,“ řekl předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkoló. „To už tady bylo, že Romové byli označováni písmenem C a Židé Davidovou hvězdou,“ dodal. Vnitro však namítá, že policejní specialisté budou řešit jen drobné přestupky a spory v romských osadách.

 
Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR.
Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka.

  z policejní kroniky
Hradec Králové – Deset let by si měl odsedět v káznici šestašedesátiletý důchodce Miroslav Hajný z Liberce. Poslal jej tam 30. ledna senát královéhradeckého Krajského soudu za to, že po dobu deseti let pohlavně zneužíval či znásilňoval minimálně jedenáct převážně romských dívek, jimž ještě nebylo patnáct let.

  Změny v sociální potřebnosti
Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti novela zákona o sociální potřebnosti, zákon č. 422/2003 Sb., který přináší celkem zásadní změny při posuzování sociální potřebnosti občana. Nebudeme vyjmenovávat nová ustanovení, paragrafy, ani odstavce a články. Řekněme si jednoduše, čeho se základní změny týkají a jak se promítnou do běžného života občanů.

  Co dělají romské organizace, poradci a koordinátoři
V poslední době se stalo několik významných věcí, které měly pro Romy zvláštní význam. Rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, vystěhování rodin ve Slaném, sestěhování rodin do kontejnerů v Kladně, zrušení státní dotace pro Amaro Gendalos (znamená ukončení jeho vydávání). To jsou jen některé. Na všechny události by měly reagovat především romské organizace, ale také romští poradci, koordinátoři a členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

foto   Nebezpečná nákaza řádila v Chrastavě
Meningokok zabil romskou holčičku
CHRASTAVA – Obětí meningokoka typu A se stala 18. července 16měsíční romská holčička z Chrastavy na Liberecku. Od začátku roku je to už šestý případ meningokokové nákazy v Libereckém kraji.

foto   Krok zpět aneb Dozvuky rasistického výroku z Bratislavy
Během uplynulých dvou měsíců věnovala média v reakci na tiskové prohlášení ERIO požadující odvolání šéfa delegace Evropské unie v Bratislavě velkou pozornost kauze van der Linden. Rozpoutala se debata o osobě Erika van der Lindena, úloze internátních škol a vzdělávání Romů.

  Zprávy
Rokycany – Představitelé státu by se měli zasadit, aby byla definitivně odstraněna velkovýkrmna prasat na místě sběrného tábora v Letech u Písku, kde byli za druhé světové války drženi převážně Romové. Vyzvalo je k tomu Romské občanské sdružení – Grémium romských regionálních představitelů.

foto   Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby
Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej

Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům.

foto   Na Svojanově byli všichni svoji
Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu.

foto   Tradiční festival Romská píseň v Rožnově slavil své jubileum
Festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm má již dlouholetou a bohatou tradici. Každý rok se sejdou Romové v tamním skanzenu a zaplaví ho barevnými oděvy, hudbou, písněmi a tanci. Skoro pokaždé jim do toho svítí bohatě slunce, hlediště amfiteátru praská ve švech a nálada Romů, majoritní společnosti a cizinců je vynikající.

  Mezinárodní letní škola 2004
Ve dnech 3. až 10. července se uskutečnila již popáté mezinárodní letní škola, tentokrát na přehradě Orlík. Účastnili se jí mladí Romové z ČR, Slovenska, Švédska, Srbska a Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Holandska. Na Orlíku se potkaly tři romské kultury – Olaši, Sintové i „rumungři“.

  Klubové karty - Diskriminace? Rasismus?
Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku.
Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní?

  Zprávy
PRAHA – Ministerstvo pro místní rozvoj chce zpátky zhruba 10 milionů korun, které poskytlo Romské zaměstnanecké agentuře. Agentura prý zneužila peníze z evropského fondu PHARE určené na rekvalifikace a kurzy pro nezaměstnané Romy. Ti měli pracovat na stavbě dálnice D 47 do Ostravy.

foto   Ma bisteren! Nezapomeňme! Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu
Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války.

foto   Umíme se domluvit při zábavě
Sobota 28. srpna patřila již druhým rokem setkání zdravotně postižených a příslušníků národnostních menšin žijících v Olomouckém kraji. Akci navštívili v hojném počtu Romové, Bulhaři, Bělorusi, Slováci, Rusové, Řekové, Ázerbajdžánci, Ukrajinci, Arabové a Vietnamci.

foto   Na táboře v Beskydech se poznávali navzájem policisté a děti
Za pokladem Alvareze

Před nedávnem se v médiích objevila informace o neobvyklé akci. Ostravské občanské sdružení Vzájemné soužití v čele s ředitelem Kumarem Vishwanathanem uspořádalo v srpnu dva desetidenní turnusy letního dětského tábora v obci Krásná pod Lysou horou.

  napsali jste nám : Bydlení je největší problém Romů
Pracuji jako terénní sociální pracovník a specializuji se na bydlení, respektive na ubytovny. Na pravidelných poradách v Libereckém Romském komunitním centru je bydlení častým tématem. Bohužel byty nejsou a pro sociálně slabé občany už vůbec ne. Novinové inzeráty jsou sice plné bytů k prodeji ať nových 2+1 za milion nebo starších 1+1 za půl milionu. Většina mých klientů ale nemá deset dní po sociálních dávkách ani 500 Kč natož 500 000 Kč.

  Nové CD romských písní Ačo Slepčíka
Pod názvem Gipsy Songs v těchto dnech vychází unikátní CD s písněmi osobitého romského kytaristy a zpěváka Jána Ačo Slepčíka. Album s více než dvacítkou romských písní, doplněné brožurkou s texty písní v romštině a jejich českým i anglickým překladem, vydává Amabile v koprodukci se sdružením Dženo a za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

  Metropolita USA a Kanady v Rokycanech
Do rokycanského chrámu Nejsvětější Trojice zavítali velice vzácní hosté. Po nedělní liturgii (19. září) navštívil místní pra-voslavnou církevní otec Herman, metropolita USA a Kanady z Washingtonu v doprovodu vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí.

foto   Luminita tančila ve Vídni
Vídeň (hd, gh) – Dne 21. září se v Českém centru ve Vídni konala vernisáž putovní výstavy V rytmu letu bělásků. Součástí byla netradiční módní přehlídka Luminita tančí… připravená Muzeum romské kultury v Brně a hudební vystoupení Gejzy Horvátha.

foto   Špička romské hudby v Liberci
V sobotu 25. září uspořádalo Liberecké romské sdružení Romské slavnosti, na kterých vystoupily přední romské hudební kapely v čele s Antonínem Gondolánem a jeho sestrou Věrou.

foto   Elis je svá, ale je také naše
Romská hudební skupina Elis z Ostravy vznikla v roce 1990 a zakládal ji Ladislav Koky. Hrála čtyři roky a poté se rozpadla. Ale protože všichni milují muziku a hlavně styl, který cítí všichni společně, rompop a folkrock, nedalo jim to a po sedmileté pauze v roce 2001 se opět dali dohromady. Skupina je složená z rodinných příslušníků pocházejících ze slavných muzikantských rodin, kde se hrála z velké časti romská muzika.

foto   Romská pouť přilákala už pošesté stovky lidí
Olomouc (gh) – Pravidelná romská pouť na Sv. Kopečku u Olomouce se konala v neděli 25. září už pošesté. Více než tři stovky Romů se sešly v tamním kostele, kde sloužil mši pražský monsignor Ladislav Hučka a sbor farářů, mezi nimiž byli také František Lízna a Jiří Rous. Na téměř dvouhodinové mši seděli v kostelních lavicích Romové i Češi. Monsignor Ladislav Hučka promlouval k Romům nejen božím slovem, ale bylo poznat, že je to člověk, který vnímá jejich problémy. Hovořil o dění ve světě, o válkách, o nespravedlnosti i katastrofách, které jak řekl, jsou předvěstí příchozích událostí.

  Parlament Romů ČR bude usilovat, aby Jařab nepůsobil při EK
PRAHA (ČTK) – Sdružení Parlament Romů ČR se chce obrátit na českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, aby nepřijímal do svého týmu nynějšího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Organizace hodlá o podporu v této záležitosti požádat i evropské romské instituce. ČTK to dnes řekl předseda sdružení Milan Ščuka. Podle něj Jařab práci s menšinami nezvládá. Vládní zmocněnec iniciativu Ščukovy organizace odmítl komentovat.

  Je třeba více informací
Mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě, která se uskutečnila loni v červnu v Budapešti, přinesla významnou iniciativu. Jejím cílem je podporovat proces společenské integrace Romů a zlepšení jejich sociálně ekonomického postavení.

  Záměr, který nedostal „zelenou“
Hudebníci, spisovatelé a výtvarníci se radili začátkem roku v Karlových Varech o možnosti spolupráce v oblasti romské kultury. Zazněly tam skvělé nápady a myšlenky, protože se sešli tvůrčí lidé schopní reagovat na podněty a výzvy.

foto   Na setkání zněly písně mládí
Olomouc – V rámci projektu Děti války uspořádalo 7. října občanské sdružení Eduko posezení romských důchodců z Olomouce. Sešla se na něm více než stovka seniorů, známých, přátel i rodinných příslušníků.

foto   Romská křesťanská konference
Praha – V prostorách sboru Českobratrské církve evangelické v Praze pořádala 16. října Matice romská a Komise ekumenické rady církví pro práci s Romy již pátou romskou křesťanskou konferenci, tentokrát na téma Bojuj dobrý boj víry. Souběžně s odpoledním programem se konal pro vedoucí romských společenství, zástupce církví a další zájemce seminář Církve a Romové, Romové v církvích.

foto   Padesátiny jsou jen jednou
Do řad brněnských padesátníků vstoupil manžel, tatínek, dědeček, strejda, přítel, podnikatel a známý muzikant Josef Krajčovič. Ve sklípku brněnského Dromu se sešli na oslavě 20. října gratulanti ze všech koutů republiky. Přišli zejména muzikanti, aby oslavenci poblahopřáli k jeho padesátce. Gratulacím nebylo konce a oslavenec měl ruce plné květin a darů.

foto   Romové si zahráli ve filmu Indián a sestřička
Film Indián a sestřička, ve kterém si zahráli v hojném počtu Romové, se začal natáčet koncem srpna na Prachaticku. Struktura příběhu je podobná jako Romeo a Julie. Obsah filmu přibližujeme čtenářům. Film se dostane do kin příští rok.

foto   muzejní okénko - Romové , výrobci nožů
Nejznámější romská tradiční řemesla jsou kovářství, košíkářství nebo korytářství. Avšak některá řemesla již zanikají nebo existují v modernější podobě. Například potomci tradičních romských kovářů se dnes zaměřují více na zhotovení uměleckých kovářských výrobků (třeba i interiérového typu), někteří romští košíkáři vynikají v současnosti ve výrobě proutěného nábytku apod.
Jedním z řemesel, jemuž se Romové také věnovali, je výroba nožů. Nože uměli vyrobit především kočovní Romové. Nože na obrázku Muzeum romské kultury získalo od skupiny bulharských kočovných Romů v roce 1998, kteří se výrobě nožů dodnes věnují.

Připravilo Muzeum romské kultury

foto   Druhé CD Terne čhave
Pokud se někomu mohlo zdát letošní léto ne dost horké, pak hradečtí Terne čhave tímto problémem rozhodně netrpěli. Od kytar se jim jen kouří, i když mrzne (viz např. silvestrovský koncert na olomouckém náměstí), natožpak v létě. A to letošní bylo navíc hodně rušné. Kapela jen od května do konce září odehrála 50 koncertů po českých i zahraničních festivalech a klubech. Jmenujme aspoň některé: romský festival Khamoro – Praha, klub A38 – Budapešť/HU, Mezi ploty – Praha, MFF – Karlovy Vary (kde je pochválil i Jiří Bartoška), Colours of Ostrava, Sázava Fest, Sziget festival – Budapešť/HU, Prázdniny v Telči, Sabalowe Bajania – Bukowina/PL atd. Na mnoha z nich se setkali s hvězdami evropské i světové world music (Esma Redžepová, Bratsch, Romano Drom, Kálmán Balogh & Gipsy Cimbalom Band, Golec Orkiestra aj.) a nutno říct, že měli úspěch, což dokazují pozvání již na příští rok.

  Informace pro žadatele o odškodnění
Podané žádosti o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., které řeší Ministerstvo obrany ČR, se nyní nacházejí ve fázi postupného ukončování řízení.

foto   S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu
Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí?

foto   První romský ples reprezentačně
V brněnském hotelu Voroněž se konal v sobotu 30. října první reprezentační ples Romů Jihomoravského kraje. Za účelem vzájemného poznání a spolupráce v oblasti politické, kulturní, sportovní a podnikatelské se sešli zastupitelé Jihomoravského kraje a města Brna, romští podnikatelé, občané a partneři večera.

foto   Patřit mezi vyvolené
S Ivonou Parčiovou, pracovnicí Muzea romské kultury v Brně, jsem se poznala při vyřizování odškodnění romským obětem za utrpení v době druhé světové války. Muzeum se na zprostředkování odškodnění podílelo již od roku 1998. Nejprve to bylo formou humanitárního příspěvku ze Švýcarského fondu, poté spolupracovalo s Česko-německým fondem budoucnosti a Mezinárodní organizací pro migraci na dalších akcích zaměřených na odškodnění romských obětí holocaustu.

  Zprávy
Mostov – Většina účastníků dvoudenní konference o komerčním sexuálním zneužívání dětí, která se konala v Mostově na Chebsku, se shodla, že medializace dětské prostituce v Chebu způsobila zvýšení poptávky po sexuálním využívání dětí. Dětská prostituce je ojedinělá, pokud se vyskytuje, tak zejména mezi romským etnikem.

  Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací
Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů.

  Romové včera, dnes a zítra
O Romech se už toho napsalo mnoho, i já sám jsem napsal dost. Ale vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, nedá mi, abych se nepodělil o atmosféru Vánoc z mého dětství.
V minulosti si byli všichni rovni, nebylo rozdílu. Byli chudí, ale bohatství spočívalo v počestnosti, úctě, spravedlnosti, ochotě, slušnosti a v hodnotách, kterým se říkalo a říká pačiv (romství). Romové si věřili, respektovali se, nic před sebou neskrývali, byli si vzácní a jeden druhého nezavrhovali. Pomáhali si jak mohli, byli jednotní, mohli se na sebe spolehnout.
Cizí se chovali k sobě jako rodina a rodina to znamenalo nejen závazky, ale také vztahy, které byly nade vše. Úctu a lásku si projevovali Romové i jídlem, které bylo pro ně božím darem. Čerstvě uvařené ho poslali nejen rodině, ale také sousedům. Jídlem uctívali očekávané i neočekávané návštěvy. Romové nenechali o hladu nikoho – když rodina jedla a někdo přišel třeba jen tak, dostal jídlo také.

  napsali jste nám
Jak uspořádat romský festival?

Chcete-li uspořádat romský hudební festival, měli byste sehnat sponzory – státní, obecní nebo soukromé instituce, které festival finančně podpoří. Poté vyberete z nabídky romské hudební scény několik kapel a přidáte-li pilnou organizační práci včetně propagace, máte úspěch téměř zajištěn. Můžete s uspokojením sledovat, jak se romská kultura prezentuje v tom nejlepším co má – hudbě, a když se roztančí sál, můžete konstatovat: hudba a tanec jsou Romům vlastní a spolu s nimi na chvíli také těm, kteří si do skvělé živelně autentické atmosféry odskočí za relaxací z náročného světa studií či profesní kariéry. A tak se na různých místech ujaly romské festivaly reprezentující romskou kulturu, nutno říct, že po dlouhé době totalitního půstu to bylo opravdu zapotřebí.

foto   Pohár Dr. Tomáše Holomka
V úterý 30. listopadu uspořádala Unie olašských Romů v Ostravě pod vedením Josefa Stojky už tradičně turnaj v sálovém fotbale. Účastní se v něm mužstva romská i česká. Jde o čestné a sportovní klání, ne o vítězství. Unie olašských Romů tak dává dobrý příklad všem v budování mostů přátelství v naší společnosti. To bylo i krédo Tomáše Holomka, po němž je pohár pojmenován.
Snímkem se k uspořádání turnaje vracíme.

(red.)

  Le Čhavendar zvítězili
Zlín – V Městském divadle ve Zlíně se 25. června konala hudební soutěž Zlíntalent 2004. Do letošního ročníku bylo zasláno 532 přihlášek. Autorské soutěže se zúčastnila i romská kapela Le Čhavendar z Rokycan, která se dostala mezi dvanáct finalistů. Le Čhavendar zahráli a zazpívali svou písničku Sako vakerel a zvítězili. V odborné porotě zasedali např. Ondřej Soukup, Petr Malásek, Petr Spálený, Petr Muk, Vašo Patejdl, Miloš Skalka a další osobnosti české i zahraniční hudební scény. O den později se uskutečnil finálový večer soutěže interpretů. Galakoncert vysílal Český rozhlas – Radiožurnál v přímém přenosu, zazněla při něm také vítězná skladba skupiny Le Čhavendar.
(zp)

foto   Všichni černí odsud vypadnou
Rožnovské hodiny smutně bijú ... Takový byl titulek článku (RH 26. 2.) o Romech z Rožnova pod Radhoštěm, kteří jako neplatiči byli vystěhování bez náhrady bytu rovnou na ulici. Našli si bydlení v chatkách rekreačního střediska v oblasti Prostřední Bečvy za jedenáct tisíc korun měsíčně. Tolik peněz samozřejmě nebyli schopni zaplatit, sociální podpora stačila jen na přežití. A tak jim majitel chatek v zimě vypnul vodu, elektriku a plyn. Všichni věřili, že do léta se odtamtud dostanou pryč. Ani ne po půl roce jsme se rozjeli na Prostřední Bečvu znovu.

foto   Prolínání kultur
Liberec – Romská menšina je bezesporu nejpopulárnější menšinou. Ale co kdo o ní opravdu ví? Těmito slovy začala v liberecké Krajské vědecké knihovně beseda na téma Romové, kterou připravilo Romské komunitní centrum s Krajskou vědeckou knihovnou a Technickou univerzitou v Liberci. Cílem bylo nejen ukázat na kulturní odlišnosti Romů, ale také na vzájemné ovlivňování české a romské kultury.

  Časovaná bota poputuje do brněnského klubu Pavlač
Česká asociace streetwork (ČAS) vyhlásila 17. června vítěze výroční ceny Časovaná bota. Cena je určena pracovníkům a zařízením poskytujícím sociální služby v nízkoprahových programech. Ty se profilují podle metody práce – jejich pracovníci buď sami vyhledávají potřebné osoby nebo alespoň co nejvíc snižují „práh“ vstupu pro ty, kteří službu potřebují. Služby mají velké spektrum podob a jsou určeny uživatelům drog, ohroženým dětem a mládeži, bezdomovcům, prostitutkám či jiným skupinám na okraji společnosti.

  Asociace romských žen hodlá vstoupit brzy do Grémia
Známá romská spisovatelka a aktivistka Ilona Ferková stojící v čele občanského sdružení Asociace romských žen se domnívá, že se dostatečně nevyužívá zájmu romských žen o jejich účast při řešení záležitostí, které se jich týkají. Podle ní se řešení sociálních problémů, otázky rodin a výchovy dětí nedají řešit bez přímé účasti Romek.

  Kdo chce být slyšen, musí být schopen naslouchat
Ke Khamoru patří také přednášky a debaty týkající se Romů. Letos byly čtyři a zabývaly se sociálně politickými otázkami ve vztahu k romství. Poslední z nich (27. května) měla název Je romství znevýhodňující faktor?

  Soud potvrdil rasovou diskriminaci v přístupu k bydlení
Ostrava – Krajský soud v Ostravě 2. června rozhodl – první český případ rasové diskriminace v přístupu k bydlení.

  Zprávy
PRAHA – Specialisté z protiextremistického oddělení Policejního prezídia ČR začali studovat novou knihu psychologa Petra Bakaláře Psychologie Romů. Výsledkem má být zjištění, zda se tento provokativní titul ještě pohybuje v mezích zákona, či zda už spadá do trestněprávní kategorie hanobení národa, etnické skupiny a rasy. Autor prezentuje tezi, že Romové mají v průměru o 20 procent nižší IQ než Neromové, protože mají menší mozek.

foto   Cítím se čím dál více jako Romka
Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady.

  Bambiriáda: jsme na jedné zemi
V pětadvaceti městech ČR se uskutečnily o předposledním květnovém víkendu ukázky z činnosti sdružení dětí a mládeže a středisek volného času – Bambiriáda. V Brně to bylo již tradičně v parku Lužánky, kde více než 40 dětských a mládežnických organizací lákalo spoustou atrakcí, programů a soutěží malé i velké na cestu kolem světa. Heslem tohoto ročníku bylo Jsme na jedné zemi. A tak děti za jediný víkend navštívily egyptské pyramidy, ohřály se v Karibiku, podívaly se na skotské slavnosti, na ruskou Sibiř atd.
Ani Romové se letos neztratili. Společenství Romů na Moravě se pod barvami indické vlajky snažilo přiblížit část romské historie, kterou osladilo nabídkou tradičních romských koblih pampušek a ještě ji „okořenilo“ zábavnou soutěží. Nedělní podiová vystoupení obohatila také mladá romská kapela Rytmy a Styly, kterou SRNM podporuje.
Přestože se teploty letos blížily spíše severským oblastem, Bambiriádu provázela dětská hravost a společná radost z toho, že jsme na jedné zemi a že tady všichni máme své místo.

Barbora Veselá

foto   Tradiční návraty ke kořenům
Brno – Národnostní menšiny žijící v Jihomoravském kraji se představily zájemcům v sobotu 15. května svou kulturou, tanci, lidovými písněmi, řemesly a tradiční kuchyní v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Stalo se tak pod záštitou jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka.

foto   Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka
Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti
Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“

foto   Ian Hancock na návštěvě v ČR
Brno/Praha – Americký romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock byl na týdenní návštěvě České republiky. Hancock, který přicestoval 3. ledna, se setkal s členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, poté navštívil Ostravu, kde se sešel se zástupci neziskových organizací. Posledním místem jeho návštěvy bylo Muzeum romské kultury v Brně.

  Romové existují, dokonce nejenom v ČR
V příloze Lidových novin Orientace vyšel dne 15. ledna článek Pavla Barši Konec Romů v Česku? Tento článek jsem přivítal a s jeho závěry souhlasím.
Pavel Barša polemizuje s prací mladých badatelů z Plzeňské univerzity, zřejmě vedených antropologem Markem Jakoubkem. Na základě jejich výzkumů se snaží tito mladí výzkumníci prokázat, že Romové neexistují.

foto   Je Dekáda romské inkluze jen trikem, jak skutečně řešit záležitosti Romů?
S pompou a za slavnostní atmosféry byla 2. února v bulharské Sofii zahájena Dekáda romské inkluze (2005–2015). Romové, zástupci osmi účastnických států dekády a sponzorských organizací se sešli, aby společně deklarovali začátek zesílené snahy o zapojení Romů do společnosti střední a východní Evropy.

  Tři čtvrtiny romských dětí chodí do zvláštních škol
OLOMOUC (red) – Britské velvyslanectví v Praze ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Krajským úřadem Olomouckého kraje, pořádaly ve dnech 27. a 28. ledna konferenci Romové v českých městech a obcích – Integrovaný přístup.

foto   Putovní výstava Asi-milovaní?
Brno – Ve vestibulu Muzea romské kultury v Brně se 2. února uskutečnila vernisáž putovní výstavy Asi-milovaní? Vznikla ve spolupráci občanského sdružení Cesta tam a zase zpátky a Anne Frank House Amsterdam. Muzeum romské kultury není prvním místem, kde lze výstavu spatřit. Asi-milovaní se již představili ve Znojmě, na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na brněnské Základní škole Merhautova. Výstava potrvá do 27. února, poté poputuje do Litomyšle, Prahy atd.

  Integrovaní Romové jsou taky Romy
Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení.

  Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka
Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna.

  Zprávy
Větřní – Tábor plný tance, romských písniček, malování, kouzlení a hádání z ruky si tento týden užily v Zátoni u Větřní na Českokrumlovsku děti nejen z dětských domovů. Třetí ročník Cikánské pouti pořádalo písecké občanské sdružení Švagr. Děti si zopakovaly romská slovíčka, naučily se stavět maringotky, vyrábět pouťové růže atd.

  Komentář Jasně řečeno
(Pár slov o veliké hanbě)
Chci říci jasně a hodně nahlas: reflexe holocaustu Romů není ve společnosti pozorovatelná a mezi našimi autoritami je dokonce pokleslým způsobem uskutečňována! Řekl jsem to dosti jasně 27. ledna v Senátu, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Bez viditelné odezvy!
Oč jde? Jde o zákon č. 261, přijatý parlamentem v roce 2001. Tento zákon hovoří o možnosti odškodňování osob, které byly nuceny se ukrývat při ohrožení života z důvodů rasové persekuce během druhé světové války.

foto   roma rising/romské obrození
Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH.

  Krach medializace romské dekády
Na sdružení Dženo se obracejí Romové s žádostmi o informace ohledně Dekády romské inkluze, která byla slavnostně zahájena 2. února v Sofii. Ukazuje se, že pokusy o medializaci romské dekády skončily v ČR naprostým krachem, stejně jako účast Romů na přípravě akčního plánu dekády pro ČR. Považuji to za tak závažnou okolnost, že chci informovat o tom, jak se stalo, že medializace romské dekády zkrachovala a poukázat na souvislosti mezi tímto krachem a aktivitami Gabriely Hrabaňové, stávající ředitelky o. s. Athinganoi.

  napsali jste nám
Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají
(RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005)

Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu.

foto   Studenti se přestěhovali z Kolína do Čáslavi
Čáslav – Romská střední škola sociální sídlí od poloviny února v budově zvláštní školy v Čáslavi. O přesném datu stěhování nevěděl ani čáslavský městský úřad a představitelé Středočeského kraje. Krátkodobou smlouvu na 90 dní uzavřeli zřizovatelé školy pouze s ředitelem Františkem Boháčem, který má tento druh kontraktů ve své kompetenci. Majitelem budovy je však Krajský úřad Středočeského kraje.

foto   Marta Tulejová, jedna ze zřizovatelek školy, říká
Jsme Romové, proto se o nás mluví

Jaký byl důvod kvapného přestěhování vaší školy?
Stěhování bylo plánované, už dva roky jsme hledali větší prostory než byly v Kolíně. Tamní budova nebyla svými rozměry dostačující k výuce, ani neposkytovala studentům potřebné zázemí. Studenti byli ubytováni po šesti až osmi v malých pokojích, postel na posteli, jedna skříň, na stoly už nebylo místo. Stravovací část byla v suterénu, k výuce jsme neměli dostatek tříd. Byli jsme nuceni zrušit jazykové třídy a udělat z nich třídy kmenové. Cizí jazyky se musí učit v malých seskupení a to v Kolíně nebylo možné – skupiny tam měly po dvaceti studentech. Učitelé už ani neměli kabinety. Stravovací část také nestačila, jedlo se na několik etap. Původně jsme zvažovali o přestěhování do Prahy, ale pak jsme od toho upustili a hledali dál. Když se naskytlo místo v této zvláštní škole, bylo to jako dar z nebe. Kdybychom toho neuvyžili, mohli jsme čekat také další dva roky.

  Vnitřní záležitosti Romů
Chcete-li Roma v Německu k smrti vyděsit, řekněte před ním Loli Baba. Takto pojmenovali němečtí Romové antropoložku Evu Justinovou. V době nacismu prováděla na Romech různé „výzkumy“ podle tehdejších norimberských rasových zákonů. Hlavním objektem jejího „vědeckého zájmu“ byly děti. Výsledkem pak deportace Romů do Osvětimi, kde se jich ujal další „vědecký pracovník“ Josef Mengele.

  Vzestup Romů podporou identity
Nezbývá mi nic jiného než říci pár slov k interview s Pavlem Baršou, které se uskutečnilo 26. ledna v Praze, také něco k reakci Petra Frischmana pro Romano voďi a k dosti útočnému článku Romana Krištofa, který se mi dostal do rukou, ale pokud vím, nebyl zatím nikde zveřejněn.
Myslím, že dobře o věci napsal Vojta Lavička v posledním dvojčísle Romano voďi 1-2/2005. Souhlasím s ním.

  Romská vládní rada zasedala
Ve čtvrtek 10. března opět zasedala romská vládní rada pod předsednictvím vládního zmocněnce Svatopluka Karáska, místopředsedy rady. Předseda rady, ministr a místopředseda vlády Pavel Němec, se na zasedání nedostavil, rovněž ani jeho náměstek Ivo Hartman, který má panu ministrovi předávat návrhy a rozhodnutí rady pro vládu.Tuto okolnost rada vnímá s nelibostí a pokládá ji za snižování své autority.

  Protiromské postoje ve francouzské televizi
Francouzská veřejnoprávní televize TV 5 odvysílala pořad C dans l´air na téma Delikvence: cesta Romů, v němž moderátor Yves Calvi zeširoka diskutoval o spojitosti mezi Romy a organizovaným zločinem.

  Stín i na skutečné romské duchovní
Podle římskokatolické věrouky k instituci kněžství platí, že tato svátost je udělovaná mužské osobě, která plní podmínky této kandidatury a následně vysvěcený kněz vykonává svátosti jako reprezentant samotného Pána Krista. Ovšem pravým vykonavatelem všech svátostí je Pán Ježíš. Ten, který uděluje kněžské svěcení, musí být řádně vysvěcený a ustanovený biskup. Nikdo se nemůže za kněze vydávat a všechny povinnosti i výsady kněžského stavu může používat jen opravdový duchovní. (Tit I, 5/ I Tim5.22)

  Další příspěvky do diskuse o romské identitě
O čem bych vám chtěl povědět
Tento článek neodpovídá názoru redakce. Článek (redakčně zkrácený) zveřejňujeme – a rádi, na výslovné přání autora, jemuž evidentně činí potíže někam patřit. To není výčitka, pouhé konstatování faktu. Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda jeho učitelem na univerzitě, kde studuje antropologiii, není pan Jakoubek. Tím by mohlo být vše vysvětleno.

  Žádné problémy nejsou
Strážníci doposud nezaznamenali konflikt mezi romskými a majoritními dětmi, říká zástupce ředitele karvinské Městské policie Jaroslav Kolek. Pouze předloni ji vedení gymnázia požádalo o zvýšenou kontrolu před zahájením a po ukončení vyučování.

  Anketa
V ulicích Brna jsme položili několika náhodně vybraným chodcům následující otázky:

1. Víte, kdy se slaví Mezinárodní den Romů?
2. Ke které události se toto datum váže?
3. Budete nějak slavit tento den vy?

  Naše romská řeč - Vlado Oláh
Ta naše romská řeč s námi se zrodila, s námi z Indie přišla.
V té nám naše maminka první i poslední píseň zpívala. Píseň
o přetěžkém romském životě. S ním nám Ciral i Ondis pohádky vyprávěl tak sladce.
V naší romské řeči máme ukryto velké bohatství, naši cestu,
v ní je náš život. V ní hledáme naši jednotu, v ní nalezneme pro naše děti, pro Romy pravdu! Chyťme se, Romové, jeden druhého, srdce za srdce, ruka v ruce. Držme se našeho jazyka, nestyďme se Rom před Romem. Jednou bude slunce svítit všem lidem šťastnou pravdou, voňavým svitem!

  Nesuďme Antonína Ferka podle barvy pleti
V RH č. 5 jsem si přečetl článek O čem bych vám chtěl povědět od Antonína Ferka, kde zesměšňuje romistické pojetí „správného Roma“ a romskou kulturu jako takovou. Přišlo mi, že na rozdíl od Marka Jakoubka a jeho publikace Romové konec (ne)jednoho mýtu je Ferkův článek už jen samoúčelným výkřikem a nepřináší nové vědecké poznatky. Snad ani Marek Jakoubek by netvrdil, že romská kultura je pouze produktem kultury chudoby, i on chápe celou věc komplexněji (tím nechci říct, že mi jeho výzkum připadá objektivní). Považuji se za nositele romské kultury (ale opravdu si nemyslím, že by mi byla dána geneticky). Myslím si, že na našich zvycích, jazyku (kultuře) se nic nemění, ať se jí říká cigánská, cikánská a nebo romská.

foto   Slavilo se i v Muzeu romské kultury
Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea.

foto   Oslavy Dne Romů ve Frýdlantě
Frýdlant – V sobotu dne 9. dubna se konala oslava Dne Romů. Pro nepřízeň počasí se odehrávala v sále restaurace Beseda ve Frýdlantě.

  Pražský romský večer se příliš nezdařil
Přehlídka romských tanečních a pěveckých souborů pořádaná pražským sdružením R-Mosty se konala v sobotu 16. dubna v Kulturním domě Eden. Patronaci převzala romská koordinátorka hlavního města Prahy Božena Fílová, jež se sdružením spolupracuje.

  Zprávy
PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů.

  Zprávy
PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů.

  Ostrá protiromská politika na místní úrovni
Představitelé romských organizací jsou velice znepokojeni vývojem situace na místní úrovni, kde dochází k mimořádným událostem vytvářeným místní samosprávou vůči romskému obyvatelstvu.

  Vzniká ojedinělé poradenské shomáždění
Evropské fórum Romů a travellerů

Evropské fórum Romů a travellerů (EFRT) je autonomní orgán nezávislý na vládách a mezivládních organizacích. Mezi jím a Radou Evropy existuje partnerská smlouva, která mimo jiné umožňuje navázání vztahů s jejími různými úřady, Výborem ministrů, Parlamentním shromážděním apod.

foto   Vzpomínka
Lety u Písku – V pátek 13. května se uskutečnil pietní akt na místě nouzového hřbitova bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku za přítomnosti asi 80 účastníků, ponejvíce Romů. Od roku 1995 se tedy tento pietní akt uskutečnil již podesáté. Bohužel stále také za přítomnosti znesvěcující prasečí farmy.

  Vnitřní trh EU a Romové
V Bratislavě 16. a 17. května proběhla další z mezinárodních konferencí o evropském vnitřním trhu a jeho dopadu na romskou menšinu. Zúčastnila se jí početná romská reprezentace ze zemí EU i zemí přistupujících, to je Bulharska a Rumunska.

  Prolomit bariéry nezájmu společnosti o romskou kulturu
Ve sdělovacích prostředcích jsou Romové představováni téměř výhradně v souvislosti s mnoha vyskytujícími se problémy, tedy kriminalitou, drogovou závislostí, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným pobíráním sociálních dávek, problémy s bydlením, ve školství a další. Pouze výjimečně je dáván prostor, aby společnosti byl představován pozitivní obraz Romů, nejen veřejnoprávními médii, ale také místními samosprávami.

  Proč zapadl Romfest a vzešlo Khamoro
Tak tu byl opět „romský“ festival Khamoro a opět se nám dostalo možnosti přijít se podívat na romskou kulturu. Je to výjimečná příležitost vidět vlastní neschopnost a nemohoucnost. Myslím, že o takovou příležitost bychom se neměli nechat připravit. Je to výsledek našeho dohadování, rozepří a neschopnosti se domluvit.

foto   Muzeum praskalo ve švech
Brno – V Muzeu romské kultury probíhala v pátek 20. května podobně jako na dalších sedmi místech v Brně muzejní noc. Tady ji zahájila vernisáž výstavy Kaľi phuv - parno maro / Černá země – bílý chléb, která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou.

  Komentář
Místostarosta Brno-sever je nekompetentní (další výkřik do prázdna!)
Co byste tomu řekli, kdyby místostarosta nějaké radnice navrhl dlužníkovi, aby za něj dluhy uhradila místní romská organizace? Jednalo by se o maličkost, jenom o půl milionu korun.
Určitě byste si řekli, co to jen může být za člověka, jaké scestné myšlení provází jeho způsoby řešení problémů, a to při nejmenším. Pravděpodobně byste řekli, to je darebák!

foto   Oslavili svatou Kaľi Sáru
V Hejnicích u Liberce založili Romové pěknou tradici. Už druhým rokem pořádají v místním kostele oslavu činu svaté Kaľi Sáry. Přestože se akce koná v kostele, měla i tentokrát velmi neformální ráz a je pěkné, že to správa kostela umožnila.

foto   Prezentace romských médií
PRAHA – Prezentaci romských médií pro veřejnost uspořádalo sdružení Dženo 28. června v budově zastoupení Evropské unie v Praze.

  Organizace žádají premiéra ČR, aby zastavil rasovou segregaci Romů
BudapešŤ, Bohumín – Organizace Evropské středisko pro práva Romů, (ERRC), Centrum pro otázky bytových práv a vystěhování (COHRE), Evropská romská informační kancelář (ERIO), Vzájemné soužití a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF) zaslaly dne 30. června dopis českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Žádají v něm, aby zakročil v případě krize, která nastala v Bohumíně.

  komentář - Deregulace nájmů je nutná
Výměny bytů kvůli dekretu ztratí smysl

Mezi Romy se jen málo sleduje, jaké zákony v oblasti bytové politiky se připravují. Při tom jde o opatření, která zásadním způsobem změní trh s byty, nakládání s nimi ze strany nájemníků i majitelů a dotknou se velmi citlivě každého z nás. Zatím, bez nároku na přiklonění se k jakémukoliv názoru v té dosti pohnuté diskuzi, chci pouze upozornit, co se připravuje a jaké to může mít důsledky.

foto   Na karvinském romském festivalu se tančilo, jedlo a pilo
KARVINÁ – V dnešní době je slovo festival chápáno hudebním světem spíše ve smyslu přehlídky hudebních skupin a souborů. Návštěvníci 6. ročníku karvinského romského festivalu, pořádaného Sdružením Romů severní Moravy, však měli možnost přesvědčit se také o jeho původním významu – slavnost či oslava.

foto   Fenomén zvaný Kalí Sára
Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste.

foto   Angelika Čonková první vicemiss v soutěži Miss Roma International 2005
Nadja Shaban z Německa vyhrála v sobotu 25. června v makedonské Skopje titul Miss Roma International 2005. Na druhém místě se v romské soutěži krásy s 14letou tradicí umístila Angelika Čonková z České republiky, druhou vicemiss je Timka Abazova ze Slovinska. Elena Abazi z Makedonie získala titul Miss publikum.

  Romská slova známá a neznámá
(Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (VI.)

V minulém čísle jsme hovořili o tom, že není na světě člověk, který by znal veškerá slova svého mateřského jazyka. To se vztahuje i na Romy. Kdy by se našel Rom, který zná všechna romská slova, patřil by do Guinessovy knihy rekordů.

  Zprávy
CHOMUTOV – Chomutovská radnice má pro neplatiče připravené stavební buňky. Chce do nich nastěhovat rodiny, které neplatily nájem v ubytovně v Dukelské ulici. Tato nedávno rekonstruovaná ubytovna je v dezolátním stavu. Většina z vystěhovaných rodin je romských. Slitování s nimi nemá ani romský aktivista Štefan Řáha. Podle něj si rodiny nezaslouží ani připravené buňky: „Dal bych jim stan.“

foto   Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství
V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999.

foto   roma rising / romské obrození
Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH.

Eva Bajerová

foto   Kauza Bohumín:
Nevytvářejme další romská ghetta

Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy.

foto   Stále jsem považovaná za dlužníka
Anna Michlová (44)
Žiji tady tři roky. Než jsme se sem nastěhovali, bydleli jsme v bytě první kategorie. Manžel dostal práci, ale já jsem nemohla dlouho najít zaměstnání. Máme tři děti. Majitel domu nám řekl, že buď si do dvou měsíců byt koupíme za 220 tisíc, nebo se vystěhujeme a dostaneme byt stejné kategorie. Tolik peněz jsme pochopitelně neměli. Místo bytu první kategorie jsme dostali obyčejnou ruinu. I když nám řekli, že nás posílají do bytu první kategorie, který úklidová četa uklidila a je naprosto v pořádku. Vše se stalo strašně rychle před svátky a my jsme tam přijeli i s nábytkem. Najednou jsme zjistili, že stojíme uprostřed polorozpadlých místností s cihlami, cementem, uhlím a pískem. Později jsme se dověděli, že tam od roku 1991 nikdo nebydlel. Z posledních sil jsme sami dali všechno do pořádku, aby se tam dalo slušně bydlet.

  Fejeton opět prázdninový
Mám chalupu pod Králickým Sněžníkem a budoval jsem ji ještě za časů, kdy nebylo zrovna moc co dělat a materiál byl za babku. Je v takovém místě, že mne tam ani estébáci nemohli najít. Co nedokázali estébáci a policajti, dokázali Romové. Letos mě tu vyhmátli.

foto   Zapomenutá a současná romská řemesla
U příležitosti Zlínského besedování, mezinárodního festivalu tance a muziky, se konala ve vestibulu Krajského úřadu za přítomnosti hejtmana Libora Lukáše, primátora Zlína Tomáše Úlehly, zástupkyně Úřadu vlády ČR Kateřiny Jacques a dalších hostů vernisáž výstavy prací romských řemeslníků, kterou připravil místní romský aktivista Jan Rác.

  O bytové situaci (nejen) ostravských Romů s vedoucí týmu sociálních služeb o. s. Vzájemné soužití
Proč neprošly možné způsoby řešení bydlení

Lucie Mynářová (29 let) vystudovala sociální práci a v současnosti pracuje v ostravském občanském sdružení Vzájemné soužití jako vedoucí týmu sociálních služeb. Ten tvoří čtyři terénní sociální pracovnice, dvě romské terénní asistentky, dvě sociální pracovnice v sociálně-právní poradně, jeden právník a dvě policejní asistentky. Lucie Mlynářová má na starosti koordinování a řízení týmu tak, aby klientům poskytoval kvalitní sociální služby. Tým sociálních služeb nabízí zejména komunitní práci, poradenství, kontaktní práci, terénní programy, policejní asistenci, sociální bydlení. Lucie Mynářová se věnuje též přímé práci s lidmi a podílí se na fundraisingu týmu a celého sdružení.

  Chebští Romové zastoupeni v městské samosprávě
CHEB – Chebští Romové se konečně dočkali. Po několikaletém úsilí o své zastoupení v orgánech městské samosprávy jim bylo vyhověno. Radní na doporučení sociálního odboru městského úřadu odsouhlasili zřízení sedmičlenné komise, v níž budou také dva až tři zástupci Rady romských organizací v Chebu.

  Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy
Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě.

  Pár slov k situaci v Novém Boru
V posledních dnech rozdmýchal pan Miroslav Tancoš z Nového Boru, který je mimo jiné předsedou Romské sociálně demokratické strany (RDSS), která byla zaregistrována ministerstvem vnitra dne 22. 3. 2005 v Novém Boru, sérii provokativních akcí proti rodině Gorolových, které vyústily v otevřené provokace ze strany rodiny Tancošových, trvající několik dní.

  napsali jste nám
Vážená redakce,

nedávno jsem vám psal a opět si vám dovoluji napsat. Dovolte mi, abych vám touto cestou mohl sdělit něco z běžné praxe čtení Vašeho (našeho) čtrnáctideníku Romano hangos. Nedávno jsem se setkal nad čtením tohoto listu se starším i mladším Romem. Nadšeně jsme pročítali všechny informace od titulní stránky až po poslední stranu. Pochválili jsme shodně obsah, avšak oba mí kolegové (mladší i starší), měli fakticky dosti zásadní výhrady k srozumitelnosti.

  Granty nevládním organizacím nejsou privilegiem pro pohodlný život
Veřejnost často žije v domnění, že peníze, které získají nevládní organizace prostřednictvím grantů poskytovaných státem a nejrůznějšími nadacemi, jsou nějakým zvláštním privilegiem pro posilování funkce občanské společnosti v demokracii a současně znamenají pohodlný život pro jejich příjemce. Zvláště je trnem v oku, když je dostane nějaká romská organizace, což je současně vnímáno jako rozkrádání, když ne zrovna podpora nekalé činnosti živlů vzdorujících úřadům.

foto   Jaké byly letošní letní tábory
Ani přes problémy s penězi se děti nenudily

Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí.

foto   Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově
Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně.

  Sněmovní volby jsou pro nás výzvou
Nedávno proběhla v tisku informace, že nová romská politická strana Demokratická sociální strana Romů (DSSR) se chce zúčastnit sněmovních voleb v roce 2006. Je velice dobře, že takový záměr existuje, a to hned z několika vážných důvodů. Především je důležité aktivizovat romské voliče k účasti ve volbách, dát schopným Romům šanci kandidovat a vstoupit do volebního boje. Další významnou skutečností je, že proběhne legitimní volba romské politické reprezentace, což má obrovský význam zejména proto, že Romové nejsou schopni takovou volbu sami realizovat. Je to rovněž šance k objevení nových, vzdělaných a schopných romských osobností, které velice nutně potřebujeme.

  Zpráva o situaci romské etnické menšiny
Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“.
Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké.
Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou.
Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace.

foto   Romské slavnosti v Liberci
V sobotu 27. srpna v Liberci proběhly romské slavnosti, které již podruhé uspořádalo Liberecké romské sdružení. Svým vystoupením je podpořil Antonín Gondolán se sestrou Věrou. Její podmanivý hlas si okamžitě liberecké publikum získal.

  Amari sal amari – Naše jsi, naše
Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme.

foto   Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce
Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zněla v sobotu 10. září romštinou. Na 500 poutníků z ČR i Slovenska se sešlo na tradiční, v pořadí již sedmé romské pouti. Tuto duchovní a kulturní slavnost pořádá Charita Olomouc společně s mnoha dobrovolníky od roku 1999.

  Divadlo Líšeň hraje romské pohádky
BRNO – Soubor brněnského Divadla Líšeň nastudoval tradiční romské pohádky. Uvedl je 18. října pod názvem Paramisa – Chytrý hloupý Rom. Jde o společný projekt líšeňských divadelníků a romských umělců, kteří na představení po několik dnů zvali chodce v brněnských ulicích spolu s hlavní kulisou hry – železnou loutkou draka „nacisty“.

  Romové ze Slovenska žádají o azyl v ČR
Více než dvě stě žádostí o azyl, které podali v první polovině roku Romové ze Slovenska, vyvolalo zneklidnění příslušných českých úřadů a pokud by se situace takto vyvíjela i nadále, znamenaly by jednání se slovenskou stranou. Téměř všichni žadatelé pocházejí z košického sídliště Luník IX, kde panují velmi špatné sociální poměry zejména po drastických úpravách sociálního systému. Téměř stoprocentní nezaměstnanost způsobuje obrovské zadlužení Romů na nájmu, nejsou schopni platit za plyn, elektřinu atd. Z těchto zlých poměrů se snaží uniknout, a žádost o azyl je jednou z možností. Jenže šance na to, aby s žádostí o azyl uspěli v České republice, je téměř nulová.

foto   Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal
Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové.

  Romové v rozšiřující se Evropě
V Bruselu byla uspořádána ve dnech 20. až 22. listopadu mezinárodní konference názvu použitého v titulku. Pořadatelem byla bratislavská organizace UNDP, což by se dalo z anglického názvu přeložit jako Vývojové projekty Spojených národů.

  Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového
Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky:
I. Příplatek k důchodu
Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení.

  Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů
Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006.

  Z vystoupení Vlada Oláha na konferenci v Praze
Proč si vážím Boženy Filové a Jaroslava Balvína

Tito jmenovaní pracují na Magistrátě hlavního města Prahy. Paní Filová jako koordinátorka pro záležitosti romské komunity a romských projektů, doktor Balvín jako odborný referent pro národnostní menšiny.
Oba jsou členové komise Rady hl. m. Prahy, kde jsem členem i já téměř osm let.

  DOMY HRŮZY
Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů.

foto   Páter František Lízna vzkazuje Romům:
Nenechte si vzít své romipen

Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista.
A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé.

  Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů
Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006.

foto   Názor návštěvníka Djangofestu
Radost slyšet. Příjemný večer

Čtvrtý ročník Djangofestu na Flédě, pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v rámci akce Romský podzim, proběhl – podpořen solidní organizací večera – v příjemném duchu spojení „černých a bílých“ muzikantů od django hudby, přes funky, jazz, estrádu, balady s notnou dávkou romského patosu až po romskou kytarovou klasiku.

foto   Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce?
Gondolán trio: Čekej a neplakej
Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky.
Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního.
Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích!
CD 259 Kč
Objednávejte na: www.multisonic.cz

  Romové z Jablonce nad Nisou se přou s městem o svoji poradkyni
Redakce Romano hangos dostala koncem listopadu dopis, v jehož úvodu byla otázka: Proč město Jablonec nad Nisou trvá na romské poradkyni, když ji Romové nechtějí? Podepsali se pod něj Josef Bikár, Miroslav Pešta, Veronika Miková a Aladár Ferenc. Jejich text v plném znění otiskujeme společně se stanoviskem Tomáše Macka, ředitele odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jablonci nad Nisou, jehož jsme požádali o vyjádření.

foto   Výstava o krnovských Židech v Saint-Egreve
Výstava výtvarných děl s názvem Krnov – Paměť a vzpomínky se konala první polovinu prosince na radnici ve francouzském městě Saint-Egreve, které je součástí aglomerace Grenoblu. Přinášíme dojmy z vernisáže, jak je popsala Anne de Beaufort, jedna z vystavujících výtvarnic, členovi občanského sdružení Krnovská synagoga Pavlu Kučovi:

foto   Čtvrtý Djangofest se rozhodně povedl
S koordinátorem Michalem Kročilem o současnosti a budoucnosti festivalu

Obecně prospěšná společnost Společenství Romů na Moravě uspořádala za finanční podpory ministerstva kultury a Magistrátu města Brna již čtvrtý ročník multikulturního festivalu Djangofest. Název každoročního festivalu se inspiroval jménem legendárního romského jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910–1953), který za svou kariéru vystupoval s nejzvučnějšími jmény tehdejší jazzové scény. Letošní ročník se konal dne 22. listopadu v brněnském klubu Fléda a zaměřil se výlučně na produkci romských kapel, jako jsou kupříkladu Roma tino, Big Situation, Le čhavendar, Kmeťoband, Devla Drom, Matuš Bagár band či Bratři Lázókovi. Návštěvníci festivalu tak měli možnost poslechnut si nejen moderní kombinaci jazzu a funky, ale i úpravy tradičních romských písní. Mladé začínající romské kapele byl dán prostor i letos – přehlídku kapel zahájila na velké scéně anglicky zpívající skupina Big Situation.

  Výzva k mezinárodní spolupráci
Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat.

  Zeman varuje před přílivem Romů do ČR
PRAHA – Předvolební boj je již v plném proudu a politickým stranám často nezbývá než oprášit osvědčené trumfy. ČSSD tak vsadila na svoji nejznámější postavu – důchodce z Vysočiny Miloše Zemana. Ten ČSSD přislíbil předvolební turné v autobuse Zemák. Ruku v ruce s jeho vstupem do předvolebního boje jde však také zájem o jeho druhou knihu Vzestup a pád české sociální demokracie. Krátce po vydání se stala předmětem kritiky. Bývalý premiér v ní varuje před přílivem Romů do Česka.

  Vyberme zástupce do poradních orgánů
Termín pro konání parlamentních voleb je již stanoven a volební kampaň politických stran začíná nabírat na obrátkách. Skončením volebního období také zanikne mandát členů poradních orgánů vlády včetně Rady pro záležitosti romské komunity. Podle členů Grémia romských regionálních představitelů by se kandidáti do Rady měli začít vybírat již teď. Jeho tajemník Josef Duna k tomu říká: „Dosavadní praxe při výběru členů Rady pro záležitosti romské komunity se neosvědčila, je třeba provést výběr zástupců do poradních orgánů vlády tak, aby se do toho mohla zapojit široká romská veřejnost. Je to demokratická forma, umožňující Romům účast na řešení jejich záležitostí a potřeb. Žádná politická strana, která má šanci dostat se do Parlamentu, se záležitostmi Romů ve svých politických programech nezabývá a lze předpokládat, že v nadcházejícím volebním období se do Parlamentu opět nedostane žádný náš zástupce.“

foto   Co přinesly semináře pro romské aktivisty z České republiky a ze zahraničí
Téměř dva ze tří Romů jsou nyní bez zaměstnání

Romský podíl na procesu vytváření politiky, vzdělávání romských dětí a romská zaměstnanost, strategická litigace (vedení právního sporu) v případech přímé či nepřímé, skryté či otevřené diskriminace Romů – to jsou některá z témat, která zazněla na sérii tří seminářů pro 16 romských aktivistů z Čech a Moravy, které se v lednu a únoru uskutečnily v Muzeu romské kultury v Brně. Uspořádání seminářů, které financovala Evropská komise, se zhostilo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC), Mezinárodní helsinskou federací a Evropskou romskou informační kanceláří.
Na jednotlivých seminářích vystoupili nejen přednášející pracovníci budapešťského ERRC (programový ředitel Claude Cahn, právník Constantin Cojocariu a další), ale i z ČR (Czeslaw Walek, Kateřina Jacques, právník David Strupek).
Na prvním semináři poprvé zazněla i prezentace Ann Morton Hyde, specialistky na problematiku přístupu k trhu práce. Zaměřila se na výsledky výzkumu romské zaměstnanosti, který pod záštitou ERRC proběhl v průběhu loňského roku v pěti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

foto   Když chceme něco dokázat, musíme být hrdé
První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21.
Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále.

  Anketa
Požádala jsem několik žen, které se účastnily na konferenci workshopu vzdělávání, aby mi odpověděly na pár otázek.
1. Vzdělání, současné zaměstnání
2. S jakými problémy se podle ní potýkají romské ženy?
3. Přinesla vám něco tato konference? Pokud ano, co?

  Dejme dětem šanci
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v únoru zamítl stížnost romských rodičů na diskriminaci při vzdělávání jejich dětí. Reakcí na tento případ je níže zveřejněný příspěvek, který nám do redakce poslal Igor Malík.

  Mně Cikáni nevadí, ale ...
Jmenuji se Petra Kotlárová a jsem romská asistentka na Základní škole nám. Míru v Krnově, kde je pouze první stupeň a dva nulté ročníky. Před zhruba 10 lety jsme začínali projekty Step by step či Začít spolu, chtěli jsme začít začleňovat romské děti do majoritní většiny. Nejprve jsme měli v jedné třídě z 20 dětí tři až čtyři romské. Postupem času nám začalo bílých žáků ubývat, přesto že jsme připravovali spoustu akcí: školu v přírodě, den dětí, dny multikulturní výchovy, bezplatné kroužky (pěvecký, sportovní, malování, flétna a v poslední době se přidal taneční). Před šesti lety vzniklo na naší škole doučování, kam měli přístup i neromští žáci, ale jak se ukázalo, neromské děti či jejich rodiče neměli zájem.

  Sar džalas amari nevi historia
Romane organizaciji
Sar avľa berš 1989 ta nasas but Roma, save džanenas pal oda, so pes ačhiľa nevo, u so kampel te kerel. Angluno manuš savo sas prindžardo andre nevi situacija, sas o JUDr. Emil Ščukas, u paš leste sas o Ladislav Rusenko, Ondřej Giňa, Margita Raisnerova, Ladislav Demeter the mek vajkeci aver džene. Kole beršeste sas thodži peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa (ROI) u pal late hazdlile neve romane organizaciji – Demokratický svaz Romů (DSR), Hnutí angažovaných Romů (HAR), Matice romská. Kulturní svaz občanů romské národnosti (KSORN), Společenství Romů na Moravě (SRNM) the mek but aver.

  Zprávy
Lysá nad Labem – Vystoupení brněnské taneční skupiny M Dance Club se stalo vrcholem 9. celostátního romského reprezentačního plesu v Lysé nad Labem. Devět mladých tanečníků, členů 70členné formace, která se pyšní titulem mistrů Evropy v kategorii disco dance formace, nadchlo několik stovek účastníků plesu. Nad akcí převzala záštitu Dagmar Havlová.

  Diskriminace Romů v Rokycanech pokračuje
Kromě toho, že z Rokycan pochází mnoho známých romských osobností, je toto město také známé případem Ivo Blahouta, který byl jako první hospodský v České republice pravomocně odsouzen za to, že zakázal obsluhovat Romy.
Avšak ani to situaci místních Romů nezlepšilo, protože jejich diskriminace v přístupu do veřejných zařízení stále přetrvává. „Dostat se na diskotéku je pro nás velký problém, protože před vchodem stojí vyhazovač a ten černý dovnitř nepouští,“ stěžuje si patnáctiletý Štefan. „Vždycky se nám směje do obličeje a říká, abychom šli poslouchat pod okna, že si tam můžeme i zatancovat. Vyhazovače dělají většinou městští policajti, takže nemá cenu si na ně stěžovat,“ dodává rezignovaně a jeho vrstevníci přikyvují na souhlas. Na problém upozornili několikrát vedení města, ale nic se nezměnilo. Rasová diskriminace trvá a někteří Romové tvrdí, že je ještě mnohem horší než před časem.

  Parlamentní volby se budou týkat všech
Kam spěje romská politika?

Dovolím si ve zkratce zareagovat na blížící se parlamentní volby. Tyto volby, jsem si tím jistý, budou pro romskou menšinu důležité.
Kladu si otázku, zda Romové využijí svoji možnost ovlivnit je a zda vůbec půjdou k volbám. Nebo si řeknou, že k volbám nemusí, že se to nějak vyřeší a nějak to dopadne? Vážení Romové, letošní volby do Parlamentu České republiky jsou hodně důležité a já vás vyzývám, abyste k volbám šli!
Proč to říkám, je naprosto jednoznačné: tyto volby mohou ovlivnit další vývoj, který se bude týkat všech Romů v ČR. Jestli chcete, aby se někdo romskou politikou opravdově zabýval, nebuďte lhostejní a jděte 2. a 3. června volit!
Volte kteroukoliv politickou stranu, která se dostane do parlamentu, ale nevolte tu, která nemá šanci do parlamentu se dostat. Nebo je vám lhostejný další vývoj, který se týká i vás osobně?

Vladimír Horváth
člen Zastupitelstva města FrýdkuMístku
člen Výboru pro národnostní menšiny
Krajského Zastupitelstva MSK

  Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká:
Bez mateřštiny není národ

U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila.
Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat.

  O knihách
Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít.

  Romská komunita versus romská národnostní menšina
Před časem vyvolala vzrušenou debatu informace o tom, že Parlament Romů v ČR chce provést průzkum lidských zdrojů mezi romskou populací. Záměrem bylo získání kvalifikovaných informací o existujících problémech Romů a na jejich základě stanovit strategii potřebných řešení.

foto   Romové na Slovensku bojují s chudobou
Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě

Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili.
Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu.

  Jak český stát přistupuje k řešení problematiky Romů
Rád bych se v této diskuzi dotkl nejen aktuálního tématu, ale ve stručnosti připoměl i několik vlastních poznatků z předchozích let, jak český stát v celé své struktuře přistupoval a přistupuje k řešení problematiky Romů.
Od roku 1989 se této oblasti nevěnovala ze strany státu téměř žádná pozornost. Vláda ani obce a jejich úřady na místní úrovni neměly žádný koncept, který by se toutou problematikou systematicky zabýval. Domnívám se, že zde nebyla ochota ani politická vůle začít se v této věci angažovat. Podle mého názoru se úřady chovaly tak, jako kdyby tento problém neexistoval. V horizontu několika let se ale začala situace měnit v neprospěch státních institucí. Kulminace problémů uvnitř romské komunity i navenek začaly být neudržitelné. Problém se přenesl do zahraničí, zejména Kanady, a následně do Velké Británie. Ani předchozí rasové útoky, které si vyžádaly i oběti na životech, nepřinutily stát, aby se touto problematikou vážně zabýval.

  Jak „vybílit“ problémy Romů
Dne 16. ledna poskytly Lidové noviny mimořádně velký prostor Romanu Krištofovi (označenému jako „odborník pro otázky migrace a etnických menšin“) pro rozsáhlou polemiku s vládní romskou politikou v článku Kde je zakopán (romský) pes. Autor si bůhvíproč „vypůjčil“ titul slavné knihy Pavla Kohouta, i když z textu není zřejmá žádná souvislost. Těch je ostatně pomálu i v samotném článku, jenž je neobyčejně zmatečný a jazykově pokleslý („najímat lidi neschopné díky naučeným návykům vykonávat danou práci“). To vše je vyváženo útočností.

foto   Osmý duben – den nejen romské identity
Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie.

  Premiér by investoval do vzdělání mladé romské generace
Jednání s majiteli vepřína zkrachovala

O osudu vepřína v Letech u Písku podle premiéra Jiřího Paroubka pravděpodobně rozhodne až příští vláda. A to přesto, že před časem tvrdil, že problém vyřeší do konce tohoto volebního období a že vláda v návrhu státního rozpočtu počítá s částkou, za kterou by vepřín od jeho majitele vykoupila.

foto   Něco z historie MDR
Mezinárodní den Romů byl ustaven coby oficiální mezinárodní svátek ve Varšavě v roce 1990 na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie. Od té doby se slaví na počest prvního mezinárodního setkání romských představitelů, které proběhlo 8. dubna 1971 poblíž Londýna.
Na kongresu došlo k oficiálnímu navázání mezinárodní spolupráce Romů a byly mimo jiné přijaty symboly mezinárodního romského hnutí: mezinárodní romská hymna a romská vlajka. Iniciátory tohoto setkání byli Grattan Puxon a Donald Kenrick z Anglie, Jarko Jovanović z Jugoslávie Matéo Maximoff z Francie, který zastupoval francouzské Manuša. Členové českého Svazu CikánůRomů a slovenského Zväzu CigánovRomov zastupovali ČSSR. Třebaže je Mezinárodní den Romů pro Romy jedním z mála mezinárodních svátků, o jeho existenci a mezinárodním charakteru zatím příliš nevědí nejen někteří příslušníci majoritní společnosti, ale i samotní Romové.

  Setkání v pražském Rudolfinu
Mezinárodní den Romů je svátek, který by se měl stát příležitostí k oslavám, ale především bychom měli v tento den zdůraznit významné aspekty života Romů. Občanské sdružení Athinganoi připravilo 3. dubna setkání romských studentů a aktivistů s JUDr. Emilem Ščukou, PhDr. Evou Davidovou a Ondřejem Giňou v pražském Rudolfinu. Účast studentů a mladých romských aktivistů byla bohužel velice malá, ale navzdory tomu se setkání jevilo jako velice zajímavé a důležité.

  Jak kráčela naše novodobá historie
V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel.

  Kočani Orkestar v pražské Akropoli
Legendární rumunská dechovka Kočani Orkestar vystoupila 29. března v rámci festivalu etnické hudby a world music Respect Plus.

  Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky.
„Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols.

foto   Křest nové desky skupiny Gulo čar
V sobotu 22. dubna proběhl v brněnském klubu Fléda křest nového CD skupiny Gulo čar pojmenované Gipsy Goes To Hollywood! Za kmotra si hudebníci vybrali známého brněnského muzikanta a zároveň manažera Jiřího Vondráka (Bowle).
Další významná osobnost, jež se křestu zúčastnila, si s touto kapelou i zahrála. Není to nikdo jiný než po celém světě velice slavný Doug Wimbish (Living Colour, Jungle Funk, Mick Jagger, Madonna). Tento americký basový kytarista se podílel i na práci ve studiu při natáčení a při produkci již zmiňovaného CD. Wimbish byl nadšen už z demosnímků, které mu management kapely zaslal se žádostí o spolupráci a rozhodl se přijmout nabídku produkovat desku a zahrát si na ní jako host. Stalo se tak v průběhu roku 2005 ve studiu SONO.

foto   Anketa
Veřejná diskuse s Romy žijícími v Moravskoslezském kraji se konala dne 28. března v Ostravě. Téma: Romové Romům. Připravilo ji Centrum politických analýz z Prahy (zastoupené Bradem Cloughem) ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu (zastoupeným Čeňkem Růžičkou). Diskusi vedl Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. Jako host vystoupil prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer. Třem z účastníků jsme položili následující otázky:

1. Splnila akce Romové Romům vaše očekávání?
2. Co byste vzkázali čtenářům Romano hangos?

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 1.
Základní elementy tvořivé síly

Výtvarné umění a cítění Romů se dnes zdá být novým, dříve nevídaným jevem. Jeho skutečné kořeny však musíme hledat již v dávné minulosti. I v drsných životních podmínkách Romové věnovali energii snaze o zkrášlení prostředí, v němž přebývali, zejména svých příbytků. Dokladem jsou výtvarně pojaté dřevěné kočovné vozy, které sloužily zároveň jako dům i dopravní prostředek. Také později, když se Romové začali usazovat na jednom místě v trvalých obydlích, si je sami zdobili zvenku i uvnitř barvenými nátěry a malbu doplňovali o jednodušší či složitější motivy dle vlastního přání, fantazie a výtvarných schopností.

  Komunitní plánování sociálních služeb v Brně
Komunitní plánování je jedna z metod plánování sociálních služeb určité komunity – obce, města, kraje. Základním cílem této metody je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané přejí, aby byly dostupné a efektivní.

  Komentář
Uplatnění teze „kultury chudoby“ v praxi

Je to asi rok a půl, kdy v RH probíhala polemika o knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Hirta a Jakoubka. Pro osvěžení: oba působí na Západočeské univerzitě v Plzni, vyučují kulturní antropologii a hlásají, že Romy spojuje jen „kultura chudoby“. Mezi řádky se čtenář dozvídá, že vlastně Romové jako etnikum neexistují, a to navzdory všem doložitelným prvkům, které činí etnikum etnikem a národ národem: v případě Romů je to po staletí nenormovaný jazyk se spoustou dialektů, spojených společnými jazykovými prvky, a kultura bezpochyby velice bohatá na tradice. Nedávno se mi bohužel naskytla příležitost přesvědčit se, jak tato ideologie funguje v praxi, jak je nebezpečná, když ji propagují vedoucí úředníci magistrátu.

  Většinu Romů diskriminují nové vztahy mezi majitelů domů a nájemníky
Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak.

  Současný životní styl je velmi nemotivující
Zpráva o situaci Romů v Brně

Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 se ke svému romskému původu přihlásilo v Brně pouze 374 obyvatel (nejspíš je pravdou a zároveň paradoxem, že právě tito Romové jsou těmi integrovanými). Různé studie pak uvádějí oficiální odhady, pro pracovní účely lze používat údaj 15 až 20 000 Romů v Brně.

  představujeme
Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje

Sdružení bylo založeno v prosinci roku 2004. Hlavními cíli jsou především vytváření podmínek pro vyšší zapojení národnostních menšin do budování a rozvoje demokracie v ČR, pomoc jejich příslušníkům při vyřizování záležitostí u orgánů státní správy a samosprávy a přispívání ke zvyšování úrovně vzdělání a zaměstnanosti Romů a příslušníků dalších národnostních menšin.

foto   Zahajovací koncert Khamora se vydařil
Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006.
Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie.

  Lichva je produktem systému
S velkou vážností se nyní gádžovští mudrlanti vyslovují o situaci v romských ghettech. Ministerstvo vnitra si dokonce objednalo výzkum o tom, jestli existuje „specifická romská kriminalita“.
Není to nic nového, protože již před válkou prováděli podobné výzkumy nacističtí antropologové v Německu. Antropologové ze Západočeské university provedli „výzkum“ v romských ghettech, aby zjistili, jak se vyvíjí „specifická romská kriminalita“, ale museli přiznat, že něco takového prostě neexistuje. „Nová studie“ nemohla prokázat nic nového. Pouze to, co je sociologicky obecně známo. V nacistických koncentračních táborech se vysoce civilizovaní a vzdělaní lidé chovali zcela jinak, než tomu bylo na svobodě. Jinými slovy řečeno, když byli zbaveni základních lidských práv a existenčních možností, museli se přizpůsobit poměrům v koncentračním táboře a dělat vše pro přežití.

  OSN zřídila nový orgán pro lidská práva
Počátkem tohoto roku byla rezolucí Valného shromáždění OSN ustavena Rada pro lidská práva, která po šedesáti letech nahradila činnost předchozí Komise pro lidská práva. Inau-gurační zasedání se uskutečnilo 19. června v Ženevě a předsedou Rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba. Proč k této významné změně vlastně došlo?

  Historie romského holocaustu
Romové v Československu před německou okupací
Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926.

foto   Tábor v Hodoníně u Kunštátu
„Cikánský tábor“ v Hodoníně u Kunštátu sloužil jako místo nucené koncentrace moravských Romů. Podobně jako v Letech byly na začátku srpna 1942 do tábora nahnány romské rodiny v počtu značně převyšujícím kapacitu, která byla stanovena na 800 osob. Ubytovací, stravovací i hygienické podmínky byly stejně katastrofální jako v Letech a táborový řád byl také totožný. I v tomto táboře byl dozorčí personál tvořen protektorátními četníky. V čele tábora stál Štefan Blahynka, který dočasně v zimě 1943 odešel do letského tábora, aby pomohl zažehnat následky epidemie tyfu a zajistil podmínky pro transport vězňů do Osvětimi. Po splnění tohoto úkolu se vrátil zpět do Hodonína, kde vykonával funkci velitele tábora až do jeho likvidace.

foto   Romský kovář, ten se pozná
Tato slova mi řekl na 3. evropském romském kovářském sympoziu jeden z nejstarších účastníků Viliam Šarközy. Sympozium se letos konalo první červencový víkend v Dunajské Lužné na Slovensku. Kromě domácích kovářů se sjeli účastníci z několika zemí: Ukrajiny, Chorvatska, České republiky, Maďarska a další. Romští kováři však přijeli pouze ze Slovenska.Tak jako každý rok se organizace ujalo místní občanské sdružení Chartikano v čele s Robertem Rigó a Alexandrem Reindlem. Jsou to pokračovatelé slavného kovářského rodu Rigó, sami se však z důvodu náročnosti celé akce letos kovářské soutěže neúčastnili. Každý přihlášený kovář - nebo spíše kovářská dvojice, protože samotnému kováři se pracuje opravdu obtížně – měl dvě hodiny na to, aby vyrobil dopředu ohlášený soutěžní výrobek. A tak na zastřešeném prostranství vznikaly na přenosných výhních věci překrásných tvarů, květiny, plastiky postav, ale i výrobky běžně využívané a používané jako pohrabáč nebo podkovy.

  Nedobrovolně sterilizované ženy žádají omluvu
O kauze protiprávních sterilizací se v ČR veřejně diskutuje od září 2004, kdy ombudsman Otakar Motejl obdržel deset stížností žen romského původu na nedobrovolné provedení sterilizace bez poskytnutí plně informovaného souhlasu. V následujícím roce obdržel už více než 80 stížností a v prosinci 2005 pak ve svém závěrečném stanovisku podtrhl protiprávnost 50 posuzovaných případů.

foto   Brněnská nemocnice řeší problém s Romy
aneb Te hino o Rom andre špitaľa
BRNO – Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích se v současné době zabývá opakovanými problémy, které jsou způsobeny velkou návštěvností u romských pacientů a malou kapacitou pokojů i nemocničních prostor. Stěžují si nejen zdravotníci, ale i okolní pacienti, a to především na hluk.

  zaznamenali jsme
Střední romská škola v Brně. Odloučené pracoviště otevřela v Brně Střední odborná škola sociálně-právní. Zahajovací ceremoniál se konal za účasti primátora Richarda Svobody a poslance Václava Mencla (ODS). Do prvního ročníku nastoupilo 120 studentů (60 do denního, 60 do dálkového studia). Školu na slavnosti zastupoval její ředitel Emil Ščuka.

  Problémy nevyřeší nevládní organizace
Stále více romských aktivistů si uvědomuje, že je nezbytné změnit přístup k řešení existujících problémů romských komunit. Zvláště nepříznivá situace se projevuje na regionální úrovni, konkrétně v Plzeňském kraji. Podle romských aktivistů to vyplývá z nezájmu místních úřadů zabývat se záležitostmi Romů a také proto, že vládní koncepce romské integrace již neodpovídá aktuální situaci, která v romských komunitách existuje.

foto   osudy lidí
Pastorační asistentka
Eva Holubová (32 let) se narodila ve slovenské obci Švedlar v okrese Spišská Nová Ves. Dodnes ráda vzpomíná, jak se třemi sourozenci a dalšími dětmi dojížděla vlakem do základní školy v Prakovci.

  Výhrady vůči ministerské analýze
Na základě analýzy situace ve vyloučených romských komunitách přijala 11. září Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity usnesení, podle něhož by se vláda při řešení chudoby v uvedených lokalitách měla zaměřit na oblast zaměstnání a vzdělání. Podle výzkumu existuje v České republice více než 300 romských chudinských čtvrtí a domů s více než 80 000 obyvateli.

  Železní ďáblové
Trastune benga - Železní ďáblové, to je název jedné z povídek romské spisovatelky Ilony Ferkové, která se snaží upozornit na velice vážný a složitý problém mnohých Romů a jejich rodin. Gamblerství „padlo“ na Romy počátkem devadesátých let a mnozí jsou na něm závislí podobně jako ti, kteří propadli drogám.

  Na projekt Domovník 2004 lidé v Brně nezapomněli
Dnes: odpadky, špína, zápach
S terénním sociálním pracovníkem Pavlem Dirdou jsme obešli několik domů v centru Brna, kde probíhal v roce 2004 projekt s názvem Domovník; jeho realizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. Projekt se zaměřoval na bydlení brněnských Romů a cílem bylo určit u vybraných domů domovníka, který se bude o dům starat a udržovat ho v čistotě. Vybrané domy jsou ve správě městské části Brno sever a Brno střed. Domovníci dostávali symbolický plat z projektu, který vyhlásila a financovala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Smysl byl tedy jasný: přispět ke zlepšení životních podmínek Romů jejich vlastním přičiněním. Přišli jsme se podívat, jak to vypadá v domech teď, po dvou letech.

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál