Výsledky vyhledávání: osad

Evo, bičhav mange fotka – Evo, pošli mi fotku Etnografka Eva Davidová shromažďuje už více než 40 let dokumenty, fotografie a písně z romských osad na Slovensku, ale i od Romů usazených v Čechách. Při fotografování upřednostňuje skutečnost a umělecký pohled se objeví, až když je fotografie hotová. Podle snímků poznáte, jak Eva přemýšlí, jak vidí a cítí a jak jsou jí Romové blízcí. Když fotí, záběr hledá srdcem, a proto vždy na jejích snímcích najdete upřímnost, cit, charakter, romskou bídu, utrpení a člověčenství. Její fotografie mluví, pláčou, radují se, tancují, zpívají i bolí. pokračování

Evo, bičhav mange fotka Leperen peske pre oda sar phirnas andre škola? Hi. Andre peršo treda phiravas Prahate. Leperav mange hoj oda has kaštuno kher. Andre treda samas tranda čhajora, aňi jekh muršoro. Has man odoj miri bari kamaratka, has jepaš Jugoslavkaha u jepaš Čechiňa. pokračování

Khamoro rozproudilo krev v žilách PRAHA – Romské melodie znovu rozproudily krev v žilách milovníků romské hudby i jazzu. Od 21. do 25. května se konal v Praze již čtvrtý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko). Pražané a návštěvníci hlavního města tak měli možnost sledovat mistrovství romských muzikantů, zpěváků a tanečníků z Evropy i ze zámoří. pokračování

Blátivý den Většina Romů přišla do České republiky z romských osad a dodnes mají svá rodná místa ve svých vzpomínkách. Život v osadách přinášel radosti i strasti. Na to, jak se obyvatelé jedné osady vypořádali s menší povodní, vzpomíná Jozef Tancoš z Ostravy. pokračování

Amari sal amari Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům. pokračování

První Rom odškodněný BRATISLAVA – První slovenský Rom se dočkal první splátky odškodnění za otrockou práci za druhé světové války. Jozef Balogh (74) z Košic obdržel hodnotu 7500 marek, tedy polovinu sumy, kterou má dostat z německého fondu Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Balogh byl vězněn v Dachau od podzimu 1944 do května 1945, kdy tábor osvobodili Američané. Do Dachau se dostal i s dalšími obyvateli romské osady v Ťahanovcích u Košic. Slovenským občanům odškodnění za otrocké a nucené práce ve prospěch třetí říše vyplácí Mezinárodní organizace pro migraci, která zatím zaregistrovala více než čtyři tisícovky žadatelů, mezi nimi i 49 Romů. pokračování

Sociální demokracie vyhrála volby PRAHA – Vítězstvím sociální demokracie a úspěchem komunistů skončily letošní volby do Poslanecké sněmovny ČR. Pravicové strany utrpěly neúspěch. Volby též poznamenala vysoká neúčast. K urnám přišlo jen 58 procent voličů. pokračování

Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností. Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé. pokračování

Protančený večer na Koncertě pro bezdomovce Koncert, který pořádalo občanské sdružení Kale jakha – Rožnovský svaz Romů za podpory sdružení Zdravý Rožnov v sobotu 1. června v sále Společenského domu v Rožnově pod Radhoštěm, nebyl zdaleka prvním večerem plným romské muziky, který jsem navštívila. Určitě pro mne byl ale nejživějším – pokud tedy nepočítám Romfest ve Strážnici před pár lety. pokračování

Jako v Beverly Hills Chomutov/Jirkov (red) – Tři romští sociální pracovníci ze Slovenska byli minulý týden na stáži v Chomutově a Jirkově. Slovenská vláda schválila program terénních sociálních prací teprve v květnu. Osmnáct terénních pracovníků čerpalo zkušenosti z práce českých zástupců v sedmi městech. Tři z nich přijeli do Jirkova. „Chomutov a Jirkov byly zvoleny také proto, že se tu udělal v bytové, sociální i občanské otázce Romů největší kus práce,“ vysvětlil Jozef Cicko ze společnosti Člověk v tísni důvod, proč volba padla právě na Chomutovsko. Rozdíl oproti slovenským romským osadám je prý značný. „Když jsem uviděla bydlení Romů v Jirkově, měla jsem pocit, že je to Beverly Hills,“ prohlásila Mariana Dlugošová, která pracuje s Romy již dva roky. Rozdíl je prý také v oblasti vzdělávání. Vybavení zvláštních škol, kam chodí spousta romských dětí, nemají podle ní na Slovensku ani základní školy. Dva ze slovenských pracovníků nikdy práci v terénu neprováděli, učí se proto, jakých problémů si všímat a jak navazovat první kontakty s oddělenou romskou komunitou. pokračování

Ještě k účasti Romů v politice! Zkušenosti z posledních parlamentních voleb potvrdily, že účast Romů v politice je – a zřejmě ještě delší dobu bude – provázena neúspěchem. V médiích se ozvaly celkem nesmělé a rychle zapadnuvší hlasy, které upozorňovaly na tento nedostatek. pokračování

Žijí mezi námi Fotografie Romů vystavuje v Akademii věd ČR v Praze PhDr. Jaroslav Balvín, CSc., o němž kdosi řekl, že je dvorním fotografem Romů. Podle mne je to pravda. Proč? S romskou komunitou spolupracuje v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které na mě působí emotivně a esteticky. Zachycují nejenom současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Cítím v nich krásu romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi. pokračování

Socialista sestavil vládu Česká republika má už pár týdnů zatím nejsocialističtější vládu od roku 1989. Volby totiž, i díky myšlenkové prázdnotě Klausovy ODS a nejasné politice bývalé čtyřkoalice, vyhrála sociální demokracie. V čele vlády stojí muž, kterému jsou socialistické myšlenky blízké – Vladimír Špidla. V tisku je mu často předhazováno, že chce příliš kopírovat skandinávský sociálně demokratický model částečně neprávem. Špidla sice uznává, že je skandinávský model pro ČSSD zajímavý, avšak jeho inspirace má kořeny někde jinde. Alespoň v minulosti mu byly bližší francouzští socialisté a sám se také za socialistu označoval. pokračování

Význam mateřského jazyka K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině. pokračování

Má záliba se stala mou profesí Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila. I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny. pokračování

Beata Svůj poslední letní tábor cikánských dětí jsem zažil ve čtrnácti letech. Plný nadšení a očekávání jsem spolu s bratrem nastupoval do autobusu, který nás odvážel na deset dní do osady Litner. pokračování

Vaříme s Romano hangos I Romové chodili v letních měsících do lesů a sbírali maliny, jahody, borůvky, ostružiny a houby. Brzy ráno se vydali s košíkem v ruce do strmých kopců, podomácku oblečení, v jedné kapse nůž, v druhé namazaný chleba se sádlem zabalený v sáčku od mouky. Na dno košíku položili větvičky z jehličnanů a hledali hřib hnědý, hřib žlutomasý, hřib smrkový, klouzka sličného, kozáka březového, pýchavku obecnou nebo holubinku namodralou. S plným košíkem se dostavovala nejen dobrá nálada, ale i vidina dobrého oběda pro rodinu. Ty nekrásnější houby měli na vrchu a než došli domů, pochlubili se v osadě ostatním. pokračování

Milý host je vítán všude Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích. pokračování

O ľinaj paš o Roma Jevende has o romane koľibi učharde andre le jiveha. E phuv sovlas u o dživipen paš o Roma andre osada has smutno. O phure Roma bešenas khere paš o bov, bavinenas karti, vakerenas, o džuvľa sar has len rači ideos, čhingernas o pora le papiňendar. E radosca, he vešelišagos has te šunel avri paš o Roma ča akor sar o čhavore pes sankinenas, abo čhivkernas le jiveha pal peste. Aľe sar avľas imar o jaros, najekhvar o pľaci paš o Roma odžidžonas. pokračování

Jarní den v osadě V zimě byla osada pokryta sněhem, zem byla uložena k spánku a život v osadě byl smutný. Staří Romové trávili volné chvíle doma u kamen, kde hráli karty nebo si jen tak povídali a ženy si zkracovaly dlouhé zimní večery trháním peří. Radost a veselí bylo slyšet v osadě jen tehdy, když si děti hrály, sáňkovaly nebo koulovaly se. Za to však, když přišlo jaro, osada najednou ožila. pokračování

Vzpomínka Dne 18. dubna by se dožila naše milovaná maminka a babička Aurelie Horváthová, roz. Domeová, 70 roků. Narodila se v romské osadě v Nededu u Šali na jižním Slovensku v rodině romského hudebníka. Jak bývalo kdysi dávno nepsaným pravidlem a zvykem, starší sourozenci vychovávali mladší a rodiče měli od rána do večera co ohánět, aby vychovali kupu dětí. I naše maminka měla spoustu sourozenců, někteří již nejsou na tomto světě, stejně jako naše maminka – amari dajori. pokračování

Můj mateřský jazyk Všichni lidé na světě mají svůj mateřský jazyk, který se děti učí od svých rodičů a předávají si jej z pokolení na pokolení. Mateřským jazykem mluví lidé po celá staletí, i když nemusí mít uzákoněnou spisovnou podobu a nevyučuje se na základních školách. Stačí, že lidé, kteří tímto jazykem hovoří, k němu mají citový vztah. Tak je to i s romským jazykem, tedy romštinou. V životě jsem se setkal hned s několika dialekty romštiny. pokračování

Otevřená perspektiva stále muzejní expozice Rekonstrukcí a přestěhováním do nové budovy na Bratislavské ulici se pro Muzeum romské kultury v Brně konečně otevřela perspektiva vybudování stálé muzejní expozice. Je pro ni určeno celé jedno patro, kde budoucím návštěvníkům představíme důležité události z dlouhé historie Romů, jejich putování Evropou a světem, tradiční řemesla a jiné způsoby obživy, setkávání a střetávání se s majoritou i nejtragičtější období, které ještě mnoho současníků pamatuje – holocaust Romů v době druhé světové války – jako snahu o jejich fyzickou likvidaci z důvodu odlišnosti rasy. Stálá výstava ukáže staré a bohaté tradice romského života, hodnoty, kterými obohatili evropskou kulturu, zejména hudbu. pokračování

Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí V úterý 12. února proběhl v Senátu ČR seminář na téma „Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí“. Seminář pořádal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a řídil jej předseda tohoto výboru senátor Mgr. Jiří Brýdl. pokračování

Starosta s Romy počítá Ján Eštok (40 let) je starostou slovenské obce Skrabské (v okrese Vranov nad Topľou). Tamním Romům pomohl založit romské občanské sdružení Terno jilo (Mladé srdce), na jehož činnost obec vyčlenila ze svého rozpočtu pro začátek 10 tisíc korun. Do Brna přijel starosta Eštok povzbudit skrabské romské fotbalisty při mezinárodním přátelském romském turnaji. Chtěl, aby dali Brňanům na frak. Nestalo se tak, Skrabští prohráli, ale starosta nadále stojí o partnerské vztahy s občanským sdružením Společenství Romů na Moravě. A doufá, že v budoucnu se budou brněnští a skrabští Romové setkávat i při jiných příležitostech, nejen při fotbale. pokračování

Romové uspořádali v Poličné pouť Romská pouť k blahoslavenému Zeferinovi proběhla začátkem srpna v osadě Poličná u Valašského Meziříčí. Zúčastnilo se jí na osmdesát příslušníků romské i neromské komunity ze Vsetínska a Zlínska. Jejich průvod s romskou vlajkou a Zeferinovým obrazem v čele prošel z parku Abácie do více než kilometr vzdálené kapličky Nanebevzetí Panny Marie. Zde se konala slavnostní bohoslužba, po které následovalo opékání buřtů a vystoupení romské kapely Kandráči. pokračování

Sar dživen o Roma pre Slovaňiko andro gav Skrabske Ki o Brnos avle Roma pal e Slovensko Skrabskatar te bavinel fotbal. Dikhľom sar o čechike he o slovaňike Roma ľikeren jekhetane. O Roma pal e vichodno Slovensko phučkernas mandar sar pes adaj pro Čechi dživel le romenge. Phendžom lenge o čačipen avka sar hin kaj le Romen nane buča, dživen ča la podporatar kaj hin adaj rasismus, diskriminacija. Tiž lenge phendžom kaj o čechike Roma denašen, kamen te dživel avrether. O Roma Skrabskatar mange tiž denas duma sar dživen jon pre Slovaňiko. pokračování

Slováci budou rušit romské osady Romano hangos navštívil Karol Ruszó, Rom ze Slovenska, který do České republiky přijel jako turista, aby poznal nové lidi a nahlédl do života Romů tady u nás. Původně nepřišel proto, aby se s námi seznámil, ani kvůli rozhovoru, ale přišel s problémem a očekával od nás pomoc. Okradli ho, neměl peníze na jídlo ani na vlak a chtěl se dostat domů. Po dlouhém přemlouvání jsem vytáhl z peněženky nějaký finanční obnos a daroval mu jej. Nečekal jsem, že mi peníze vrátí, ale říkám si, že za rozhovor s ním mi to stálo. No posuďte. pokračování

Důvodem k odvolání starosty byl i postoj k Romům Mimoň – Střet mezi starostou Mimoně Pavlem Ráčkem a jeho zástupcem Lubomírem Majlišem vyhrál místostarosta: 5. září se mu podařilo prosadit odvolání starosty z funkce. Jedním z důvodů byl i vztah k Romům. Zatímco Ráček s Romy vycházel a tři Romové jsou i na mimoňské kandidátce sociální demokracie v nadcházejících volbách, Majliš se rozhodl uplatňovat vůči Romům tvrdý postup. pokračování

Júlinka a Jožka V romské osadě rostlo děvče krásné jako obrázek a zvěst o ní, jak je pracovitá a jaká je to dobrá kuchařka, se nesla široko daleko. Když byla Júlinka ještě malá, zemřela jí matka a vychovával ji jen otec. Čas letěl a Júlinka rostla. Když už měla patnáct let, chtěla jít na tancovačku nebo jen tak se procházet s ostatními děvčaty, ale otec byl na ni tuze přísný a hlídal ji: „Nikam nepůjdeš, doma budeš sedět! Nejsi ještě dospělá, počkej tři roky a pak si choď, kam chceš.“ pokračování

Setkání romských organizací v Berouně Sdružení Dženo v čele s předsedou Ivanem Veselým ve spolupráci s Grémiem romských regionálních představitelů zorganizovalo počátkem září v Berouně třídenní seminář Postavení romského nevládního sektoru z hlediska participace na životě občanské společnosti. Zúčastnili se ho zástupci úřadu vlády Viktor Sekyt a Ladislav Goral a na 50 zástupců romských nevládních organizací a občanských sdružení. pokračování

O džezos, o Roma u e sloboda Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma. pokračování

Jazz, Romové a svoboda Hudba je významnou součástí kultury Romů, spojuje je a doprovází během jejich celého života. Muzikou se dorozumívají, je pro ně prostředkem, který v nich vyvolává stejné pocity, zážitky a připomíná různé životní události. V jejich hudbě je ztvárněné bezpráví, utlačování, omezování lidských práv a svobod. pokračování

z policejní kroniky LITVÍNOV – Až osmileté vězení hrozí 21letému mladíkovi z Litvínova, který se v lednu zapálením dek a záclon chtěl pomstít svému spolubydlícímu a milenci za to, že ho vyhodil z bytu. Oheň tehdy kromě majetku bývalého bytného zachvátil několik podkrovních bytů a zcela strávil střechu. Policie obvinila mladíka z obecného ohrožení. I když oheň vzplál v noci, nikomu z nájemníků se nic nestalo. Zachránila je duchapřítomnost jednoho ze starších Romů, který si požáru všiml a sousedy vzbudil. pokračování

Čtvrteční večer v Roxy V pražském klubu Roxy zněla lidová hudba českých, ruských, maďarských a makedonských Romů. Večer byl žánrově pestrý, soubory se lišily hudbou, zpěvy, tanci i kroji, ale všechny spojoval romský temperament. Jako první nastoupil romský soubor Čilagos z ČR. Pozoruhodný tím, že měl typické romské obsazení: dvě harmoniky, housle a dvě kytary, rytmus podporovala bonga. Dohromady to vytvořilo typický romský zvuk a náladu, umocněnou sedmi zpěváky. V jednohlasném zpěvu byla síla, a když se zpěv rozdělil na dva hlasy, připomínalo to večer v romské osadě, kdy si Romové sedli k ohni a zpívali. Čilagos svým upřímným a syrovým folklorem, který už je slyšet jen zřídka, upoutali publikum a získali si jej. pokračování

Festival z pohledu moderátorky Martina Pokutová pracuje necelé tři roky v agentuře Best Communications Group, jejímiž klienty jsou společnosti z oboru finančnictví, realit a módy. Zmíněná agentura mediálně zastupovala letošní ročník festivalu Khamoro a Martina se na tom významným způsobem podílela. Svou práci má velmi ráda, protože má možnost poznávat různé druhy obchodní činnosti a také proto, že se neustále setkává s novými lidmi. pokračování

Tři minuty slovenského vicepremiéra Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás. Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům. pokračování

Sar kampel te vakerel, kaj amenge te achaľuvas? Sar avav maškar o Roma, ta šunav sar vakeren kole džene, save dživen andro bare pharipena the problemi, u paľis šunav kolen, save kamen le čore Romenge te pomožinel. Kajča sakosera vakerel vareso aver. pokračování

Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat. pokračování

Viceprezident na východě SR Viceprezident Světové banky pro Evropu a střední Asii Johannes Linn navštívil východoslovenské romské osady Spišský Hrhov, Raškovce, Žehru a Letanovce, aby se přesvědčil, v jakých podmínkách žijí Romové. Jeho návštěva souvisela s konferencí, které se 30. června a 1. července v Budapešti zúčastnili předsedové vlád, finančníci a představitelé romské komunity. Ti budou mimo jiné diskutovat o řešení romské otázky v zemích střední a východní Evropy. pokračování

Úkoly by to byly impozantní Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů: pokračování

Letní čtení na pokračování Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (1) Maminka řekla: „Musíš chodil do školy, nebo nám zavřou tátu.“ Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já – ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: „Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš.“ Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zametala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí. pokračování

představujeme romské osobnosti : Tera Fabiánová Tera Fabiánová se v devadesátých letech profilovala jako jedna z prvních výrazných romských spisovatelek. Jak o ní píše Milena Hübschmannová, je „první v tom smyslu, že je to ona, kdo po Eleně Lackové píše romsky, a tak jejími verši a povídkami vlastně počíná romská literatura u nás“. Do hlubšího povědomí veřejnosti se zapsala knížkou pro děti, kterou sepsala ve spolupráci s Milenou Hübschmannovou. pokračování

z policejní kroniky PRAHA – V pátek 20. června byl v PrazeVršovicích ubodán 29letý Rom, který se právě vrátil z vězení. Vrahem je podle vyšetřovatelů 46letý muž, kterého již následující den dopadli severomoravští policisté. Vrah i oběť se zřejmě znali, motivem byly údajně nevyřízené účty. Vrah údajně patřil k lidem, na které kdysi Rom zaútočil nožem. Přesné motivy budou nyní zkoumat policisté. Obviněnému hrozí až 15 let vězení. pokračování

Letní čtení na pokračování Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (2) Příští den ráno jsem si znova umyla nohy, tentokrát jsem se i učesala, oblékla jsem se do svých starých, plandavých šatiček a šla jsem do školy. A tak jsme chodila do školy každý den. Přešly měsíce, učitelka mě ani jednou nevyvolala, jenom vždycky koukala, jestli tam jsem. Nevěděla, že dávám pozor. Poslouchala jsem, a když byl někdo vyvolaný, v duchu jsem odpovídala za něj. Měla jsme ráda počty. Násobilka sedmi byla můj miláček. Sama nevím, proč jsem tu násobilku sedmi měla tak ráda! Večer jsem nemohla usnout a v hlavě mi tancovala násobilka sedmi. Příští den jsem se přihlásila a učitelka mě vyvolala. „Tak spusť násobilku sedmi!“ Moc pěkně jsme ji uměla. Pak se mě učitelka zeptala. „Co se pěstuje v Maďarsku?“ A já to věděla. Papriky. A melouny. A dýně. pokračování

Některá města se chovají jako stát ve státě To, k čemu dochází v některých městech, vyvolává vážné obavy Romů o jejich další osud v této zemi. Vystěhování romských rodin na ulici se zavádí jako způsob řešení „cikánské otázky“, a Romové jsou proti tomu zcela bezbranní. Lidé se obávají dalšího vývoje a ztrácejí naději v lepší život. pokračování

Policisté přednostně před lékaři a učiteli Tak nám zase páni poslanci potvrdili, jak to doopravdy myslí: dali jednoznačně přednost policistům, dozorcům a hasičům. Odhlasovali jim zvýšení platů. Ne jen tak ledasjaké. Zvýšení je zhruba o 7000 Kč u každého z nich. Lékaři, učitelé a vědci musí počkat a spokojit se s platy podstatně nižšími. Přesto oni tvoří elitu národa, oni posunují vývoj společnosti dopředu. Policisté, pokud soudím z toho, co se kolem děje, jsou spíše překážkou pokroku. Pravda, udržují aspoň status quo. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejich sférách. pokračování

Slovenská pracovní síla vždycky do Čech chodila Předseda vlády Vladimír Špidla byl jedním z mála politiků, který se nepřipojil k řečem o invazi slovenských Romů do ČR. Je premiérem vlády, která si klade za cíl ozdravit finance a přitom příliš nepoškodit ty nejpotřebnější, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejích sférách. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II) „Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“ Útěk před lichvářem Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného. pokračování

Romové v neustálém pohybu Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK. pokračování

muzejní okénko Cikánská tanečnice zvolena královnou krásy. Na venkovském plese. – Zkušenosti s usidlováním cikánů. Pokusy s usídlením cikánů v pevně vykázaných místech se dlouho nesetkávaly s úspěchem. Hlavní příčinou toho byla jistě neklidná cikánská krev, zvyklá odedávna kočovnému životu. Teprve přísnost, s jakou byly prováděny zákony proti cikánům, přinesla svá ovoce, takže v posledních několika letech je už nejen u nás, ale i v cizině cikánská kočovnost omezena na nejmenší míru. Loňského roku bylo také u nás nařízeno usidlování cikánů v trvalých bydlištích a jejich řádná registrace. Toto opatření přineslo velmi uspokojivé výsledky. pokračování

Kritéria na výstavbu jsou prý diskriminační BRATISLAVA (ror) – Výběrová kritéria na výstavbu infrastruktury ve slovenských romských osadách považuje Parlament Romů (PR) Slovenska za účelová. Některá z nich označil předseda sdružení Ladislav Fízik za diskriminační. pokračování

Ředitel Úřadu práce v Brně odvolán Už 24. července ministr Škromach odvolal z funkce ředitele Úřadu práce v Brně beze slova vysvětlení, pouze s dovětkem, že žádný ředitel nemá svoji funkci navždycky. To je jistě správné, ale přece jen – důvody vždy existují. pokračování

G E N O C I D A Větší – relativně bezproblémová část Romů – byla prozatím ponechána v klidu, ale zároveň již v tichosti probíhaly přípravy k pozdější koncentraci. Bylo tak rozhodnuto v prosinci 1942: výnosem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera o deportacích Cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora AuschwitzBirkenau (OsvětimBřezinka), kde byl k tomu účelu vytvořen speciální rodinný tzv. cikánský tábor. Od jara 1943 do července 1944 byla postupně deportována naprostá většina Romů z protektorátu do největšího komplexu koncentračních táborů. V této fázi již byli deportováni také Romové, kteří se spořádaně živili vlastní prací a nečinili společnosti žádné problémy. Rozhodujícím hlediskem pro zařazení dětí ze smíšených manželství do transportu byly vnější znaky: barva očí, vlasů a odstín pleti. pokračování

Letní čtení na pokračování Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (4) Z kostela se ozvalo zvonění a já utíkala do školy. První hodinu jsme měli náboženství, katechismus. Farář vejde do třídy a spustí: „Ty jsi byla v cirkuse, viď!“ „Byla.“ „Do cirkusu chodíš a do kostela ne!“ Povídám: „V kostele je studená dlažba a já nemám boty.“ pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (III) Mnozí říkají: Kdybychom měli víc peněz, jeli bychom jinam Proč Česká republika Mnozí Romové uvádějí, že by jeli do jiné země, kdyby měli dostatek peněz. Další důvody jsme již uvedli dříve. Vysoce je hodnocená rovněž doba „za komunistoch bolo najľepši“, anebo tzv. „Havlova amnestia“. Uveďme příklad rodiny, která žije už od 70. let v ČR: stále udržuje čilé kontakty se Slovenskem, syn si vzal manželku ze Slovenska. Rodina je integrovaná, má vlastní bydlení, televizi, video, pračku atd. Všichni pracují a děti získaly vyšší vzdělání. To může být pro slovenské Romy pozitivním impulsem. Migrace do ČR byla navíc dlouhé roky nejenom možností, ale také vynucovaným přístupem státu k této menšině. V 70. letech byl odchod ze Slovenska do Čech masovou záležitostí. pokračování

Věra Bílá a skupina Kale Světoznámou romskou zpěvačku Věru Bílou není třeba představovat, ale poněkud v jejím pozadí je doprovodná kapela, která si říká Kale. Jedná se o partu ostřílených muzikantů, kteří se „vyučili“ u významných romských hudebníků. Jejich hudební kariéra má počátek před mnoha lety, kdy začali hrát tradiční romskou hudbu, ze které dodnes čerpají inspiraci pro svoji tvorbu a umělecké působení. pokračování

Romové podle ERRC (II) Ve 23. čísle RH jsme zveřejnili první část mnohdy pohnutých osudů Romů v Bulharsku, Maďarsku a Litvě. Dnes se podíváme do západní Evropy. pokračování

Na východním Slovensku vysychají studny Ondavské Matiašovce (RPA) – Letní horka a sucho způsobily vysychání studní v romských osadách na Slovensku. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že většinou nejsou napojeny na obecní vodovod. Ve východoslovenské osadě v obci Ondavské Matiašovce začali vysýchající studny zásobovat pitnou vodou z cisteren. pokračování

Terénní sociální pracovník v Rožnově? A pro koho bude...? Vystěhování 150 lidí z rekonstruovaného domu v Rožnově pod Radhoštěm má po necelých dvou letech první vážnější následky. Okolní města už odmítají nést důsledky tvrdého postupu rožnovské radnice proti dlužníkům nájemného. Ti tak přicházejí o poslední záchranu před životem na ulici. pokračování

Horké léto romských nepokojů v jihovýchodní Evropě V situaci, kdy po celé Evropě roste míra nespravedlnosti vůči Romům, vzrostla i vlna nekoordinovaných, avšak účinných protestů. Zdá se, že dosáhly maxima v týdnu od neděle 10. srpna, kdy v bulharském městě Silistra došlo k vraždě Roma Gunala Taliata. Událost rozpoutala jedny z nejbouřlivějších demonstrací v poslední době. Stovky demonstrantů se shromáždily před místní policejní stanicí. pokračování

Gorolovým hrozí ztráta i nevábného bydlení Rousínov/Kučerov – Na kraji Rousínova na Vyškovsku žijí tři bratři Gorolovi se svými rodinami. V unimobuňkách, které už dávno mají své lepší časy za sebou. Přesto se bojí, že zde bydlet nebudou. Na černo postavené unimobuňky stojí v místě průmyslové zóny a rousínovská radnice chce pozemek prodat. pokračování

V Karviné se objevila úplavice Karviná (ror) – Epidemie bacilární úplavice propukla koncem srpna na Karvinsku. Tato vysoce nakažlivá střevní choroba se rozšířila v romské komunitě v osadě Vagónka především mezi malými dětmi. V souvislosti s epidemií bylo v nemocnicích v Havířově, Třinci a Ostravě v době uzávěrky našeho listu více než třicet osob. pokračování

představujeme romské osobnosti : Vlado Oláh Vlado Oláh se narodil ve slovenském Stropkově v rodině hudebníků, pastýřů a dělníků. Praděd byl velmi známým hudebníkem z rodu Oláhů (z babiččiny strany), dědeček byl po celý život pastýřem a hudebníkem – kontrabasistou. pokračování

Na Slovensku mají asi 600 ubohých romských osad Třetí svět uprostřed Evropy BRATISLAVA (red) – Halda odpadků, ze které stoupá kouř – to je první, co je vidět z romského sídliště na okraji obce Plavecký Štvrtok. Obec sice jednou za dva roky odstraní nejhorší odpad, který obyvatelé na kraji odloží, toalety ani vodovod tam však nejsou, píše německá agentura DPA. pokračování

I my jsme položili několik otázek brněnským studentům v rámci projektu Společná jízda 2003. Máte nějaké přátele v zahraničí? Co se vám na nich líbí? Vadilo by vám sedět vedle Roma? Co byste udělali, kdyby vás učitel posadil vedle někoho, vedle koho byste nechtěli sedět? pokračování

Situace ve Slaném vyžaduje společný postup Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána. pokračování

Festival Terňipen 2003 Ve dnech 5.–7. září se ve východoslovenském městě Snina konal třetí ročník celoslovenského festivalu Terňipen 2003. Festival vznikl z iniciativy ředitelky tamního Romského centra Terňipen Jarmily Kotlárové. pokračování

Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov I. Vždycky jsem záviděla ostatním dětem, když jely domů. Ať byly Vánoce, Velikonoce nebo prázdniny, nikdy si pro mě nikdo nepřijel. Vyrůstala jsem bez rodičů, bez sourozenců. Na dětský domov, kde jsem byla od malinka, jsem si zvykla a nedovedla jsem si vůbec představit, co je to mít domov, být u mámy, táty, mít bráchu nebo sestru. Když si mě ve 14 letech vzala babička, nemohla jsem si zvyknout. V domově jsem měla kamarádky a teď jsem žila jen se starou paní, ke které jsem necítila vůbec nic. Neznala jsem ji. Chodila jsem jen do továrny. Stejně si myslím, že si mě vzala proto, abych jí finančně pomáhala. Moje vydělané peníze si nechávala a nikdy mi nic nekoupila. Nosila jsem obnošené prádlo, které jí přinesli jiní lidi. Styděla jsem se za ně, a tak jsem raději nikam nechodila. Bylo mi strašně smutno po dětském domově. Postrádala jsem kamarádku, někoho, s kým bych si mohla povídat a jít s ním třeba ven. Moc dlouho jsem přemýšlela, co bych měla udělat, abych takhle nežila. pokračování

Jaké mám jako lékař zkušenosti s Romy? Dobré i špatné. Když jsem pracoval na obvodě, setkával jsem se s těmi, které jsem za dobu působení znal. Mohu říct, že mi ná vštěva některých pacientů byla více a jiná méně příjemná. Tím nemyslím jen na Romy. Myslím, že v té době jsem poznal bílé i snědé lumpy. pokračování

Nezapomeneme na tebe, Janku Nabisteraha pre tute, Janku Nedávno uplynulo pět let od tragické smrti bývalého předsedy slovenské ROI Jána Kompuše. Janko, jak mu všichni říkali, pocházel z romské osady Medzev u Košic. Poznali jsme se v Praze počátkem roku 1990, kdy jsme pomáhali zakládat první romskou politickou stranu – Romskou občanskou iniciativu. pokračování

představujeme romské osobnosti - Jan Rác Jan Rác je předsedou Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky. Místem jeho hlavního působení je Zlín, ale svými aktivitami přesahuje toto sdružení význam regionu. pokračování

Romano hangos v terénu Vydavatel týdeníku Romano hangos, Společenství Romů na Moravě, zaměstnává několik terénních pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu se sociálně slabšími příslušníky romské komunity, tudíž s lidmi, kteří potřebují pomoci. Spojili jsme se s nimi, abychom upozornili na problémy zdánlivě neřešitelné a eventuálně dosáhli prostřednictvím RH pozitivní změny. S Romano hangos tak chceme přijít k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují a zároveň jim chceme dát šanci, aby se vyjádřili k vlastním problémům. Ty jsou často zapříčiněny společenskými stereotypy. Cestou na brněnskou Dukelskou ulici vyslovil Vladimír Dirda (terénní pracovník) zajímavou myšlenku: „Proč jezdit do slovenských osad, kde Romové žijí po dlouhou dobu dobrovolně v úzkém vztahu s přírodou, když nám ve městech rostou nedobrovolná ghetta?“ Dům na Dukelské 88 v BrněHusovicích vypadá od pohledu jako ostatní renovované domy – žlutá fasáda, plastová okna. Nic nenasvědčuje tomu, co se odehrává uvnitř. Když však vejdete do dvora, přenesete se o několik desítek let zpátky. Mokré stěny, popraskané, s opadanou omítkou. Na dvorku, kde by si mohly hrát děti, je bahno, nepořádek a odpadky, mezi kterými pobíhají krysy. Člověk rychle nabude dojmu, že se dům co nevidět sesype. Je to pravděpodobně jen otázka času. Zastavili jsme se s několika nájemníky, jejichž názory vám přinášíme. pokračování

Všichni nejsou lhostejní Když se v devadesátých letech objevily první romské občanské iniciativy, našla se řada Čechů, kteří nabídli své znalosti, ochotu a zájem pomáhat při vybudování základů pro jejich činnost. Šlo o velice náročný úkol, protože se muselo vše vytvářet od počátku, „na zelené louce“. Prvním z těch, kteří podali pomocnou ruku, byl novinář Josef Bednář z Tábora. Radil, informoval a především varoval. Nic naplat, přes všechny jeho výstrahy jsme si „šáhli na rozpálená kamna“ a pořádně si popálili prsty. pokračování

Na Karvinsku řádí bacilární úplavice KARVINÁ/ORLOVÁ – Karvinsko podruhé za tři poslední měsíce postihla epidemie špinavých rukou. V holobytech na Sovinci se šíří bacilární úplavice. Hygienici zaznamenali u dětí předškolního věku čtyři nové případy. Pětiletá romská holčička je nyní v péči infekční kliniky. „Dcera to určitě chytila od sousedů, ti měli návštěvu ze Slovenska,“ řekla její matka Miriam Tulejová. pokračování

z policejní kroniky ŠUMPERK – Požár, který vypukl 7. října v domě v Jesenické ulici v Šumperku, vyvolal starosti u romských rodin, které se obávají dalších incidentů. Na chodbě domu kdosi podpálil koberec a plameny se rozšířily na dveře od čtyř bytů. Hasičům se požár podařilo zlikvidovat, škoda činí 10 tisíc korun. „Bojíme se o život, máme tu malé děti, už jsme se setkali i s jinými schválnostmi, ale tak daleko to nikdy nedošlo,“ řekla nájemnice Věra Dirová. Viníka se zatím nepodařilo dopadnout. pokračování

V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov II. Když jsem se dala po tak náročném výletě do pořádku, začala jsem si všímat okolí. Pomalu jsem si zvykala. Zajímala jsem se úplně o všechno. Nejvíc mě ale žralo, že nerozumím, co si povídají. Nevlastní máma mě začala učit základní věci: podej, jdi, přines, chleba. Učila jsem se dost rychle. Našla jsem si kamarádky. Práce žádná nebyla a tak jsem pomáhala, jak se dalo. Takovou bídu, jaká byla v osadě, jsem už nikdy neviděla. Lidé sice měli domky, ale bez záchodů a koupelen, bez pitné vody. Pro vodu chodili ke studni uprostřed osady. Koupali jsme se v potoku, který tekl kolem. V zimě musela stačit vana. pokračování

muzejní okénko První cikánský advokát na Moravě To opravdu není urážka, jak by se při letmém pohledu na titulek zdálo, ale skutečnost, že Morava dala světu prvního cikánského advokáta, tj. diplomovaného JUDra, jenž překonal v sobě všechny kočovné pudy neklidné orientální rasy a dal se na řádná studia. pokračování

Presahy 2003 Když zhruba před rokem končilo v Brně historicky první setkání českých a slovenských terénních sociálních pracovníků nazvané Presahy 2002, mnozí z účastníků si pomysleli, že by bylo dobré scházet se pravidelně. Toto přání se vyplnilo na začátku října – ve dnech 1. až 3. 10. se v Tatranské Lesné na Slovensku uskutečnily Presahy 2003 – terénna sociálna práca po roku. Organizátorem byl Úřad vlády SR ve spolupráci se slovenskou Asociací terénních sociálních pracovníků, Nadací Milana Šimečky a organizací Partners for Democratic Change Slovakia za podpory Regionálního servisního centra US AID – Agentury pro mezinárodní rozvoj v rámci Programu integrace Romů. pokračování

Slovenským účastníkům setkání Presahy 2003 jsme položili tyto otázky: 1) Má podle vás terénní sociální práce v romských komunitách smysl? 2) Co vám přineslo setkání Presahy 2003? pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov III. Svatbu, kde se hodně pilo a jedlo, na kterou se šetřilo a shánělo celý rok. Přišla na ni celá osada. Tolik veselí jsem nikde neviděla. Stoly venku byly plné jídel. Muzikanti hráli celý den. Nevěsta dostala všechno, co potřebovala. Peřiny, polštáře, povlaky, ručníky, nádobí, já nevím co ještě. Muž, který tančil s nevěstu, jí dal do talíře peníze. A tak se vystřídali všichni a talíř byl plný peněz. To měla nevěsta do začátku. Zažila jsem i pohřeb. Tolik bolesti a zármutku nemá nad ztrátou svého milého snad žádný jiný člověk jako Rom. Vartovalo se až do pohřbu. Chlapi hráli karty a vyprávěli všelijaké historky a příběhy. Ženy se staraly, aby bylo co jíst a pít. Po pohřbu se udělala ještě velká hostina s tancem a zpěvem. To prý, aby byl mrtvý veselý, aby mu na cestu nebylo smutno. A na vartu každý příchozí vzal něco k jídlu nebo k pití. Byla to slušnost, aby pozůstalí nemuseli všechno kupovat sami. pokračování

Romové ze Slovenska chtějí azyl v ČR Koncem předminulého týdne odjela skupina deseti romských rodin ze Slovenska do České republiky s cílem požádat o azyl. Podle Miroslava Lacka, místopředsedy Romské iniciativy Slovenska (RIS) směřují z východoslovenských osad do Českých Budějovic, Děčína a Ústí nad Labem. pokračování

Jařab souhlasí s kritikou kvůli diskriminaci PRAHA – Pozitivní, vyrovnávací postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti se zatím nepodařilo prosadit, uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v reakci na kritiku Evropské komise kvůli diskriminaci Romů. Právě problémy s přijímáním Romů do zaměstnání jsou jednou z výtek obsažených v posledním posudku Česka před vstupem do EU. pokračování

Mezinárodní trestní soud bez podpory ČR Spolupráce České republiky s institucí, která soudí nejtěžší zločiny, je opět v nedohlednu: na svém zasedání si česká vláda nechala ujít příležitost k provedení změn v ústavních zákonech, které by umožnily ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Původně navrhované změny, na základě kterých by se Česká republika k Mezinárodnímu trestnímu soudu konečně mohla připojit, ve vládou schválené podobě Ústavy a Listiny základních práv a svobod nejsou. pokračování

Gulo čar a jejich Dlouhá cesta Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn. pokračování

Češi a Romové na jednom sídlišti v Bruntále Při svých cestách za reportážemi o Romech se setkávám i s Čechy. Když se dozví, že jsem romský novinář, hned začnou vykládat o svých zkušenostech a problémech s Romy. Málokdy je chválí, většinou je jen kritizují a někdy i po právu. V Bruntále tomu bylo stejně tak. Paní Alena Bečáková, která žije v paneláku vedle Romů, mně vyprávěla o problémech, které s nimi má nejen ona, ale i ostatní. pokračování

Zprávy KARVINÁ – V karvinské kolonii Vagonka opět onemocnělo pět Romů úplavicí. Nemoc vypukla v jedné rodině, dva dospělí a tři děti skončili na infekčním oddělení nemocnice v Havířově. Od konce srpna, kdy epidemie vy pukla, se jí nakazilo zhruba 40 lidí a jedna žena nemoci podlehla. pokračování

Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě. pokračování

napsali jste nám Milý pane Horváthe, z Vašeho článku (RH 38) byl cítit smutek, že nemáte o Vánocích plný dům příbuzných. A já si říkám: zaplaťpánbůh, že býváme sami. Každý vycházíme z jiné zkušenosti. pokračování

Na Vánoce u dědečka a babičky budu stále vzpomínat Pamatuji se, že večer před Štědrým dnem, to mi bylo asi deset let, jsem musel brzo do postele, protože brzy ráno jsem jel s rodiči za babičkou a dědečkem. Spal jsem v místnosti, kde byla taková zima, že jsem musel být skoro oblečený, s čepicí na hlavě, zpod velké péřové duchny mně vykukovaly jen oči. Dlouho jsem nemohl usnout, těšil jsem se na cestu vlakem, na prarodiče a myšlenkami jsem už byl u nich. Probudil jsem se ještě za tmy. V místnosti byla zima, a tak jsem ještě zůstal chvíli ležet pod obrovskou peřinou. Nakonec jsem vstal, ale v kuchyni mně máma řekla: „Běž ještě pod peřinu, máme čas, vlak jede až v šest hodin.“ V kuchyni byla zima, okno bylo pokryté námrazou s různými obrázky a táta zatápěl v kamnech. Když se oheň rozhořel, dřevo začalo praskat a jeho vůně se mísila s vůní vánočních koláčů a cukrovím, které máma napekla. Umyl jsem se v lavoru studenou vodou, oblékl se a učesal vlasy. Pozoroval jsem se v zrcadle, ve stoje jedl závin s mákem a srkal vařící čaj. Bylo krásné sváteční ráno, byly Vánoce! pokračování

Štědrý večer nastal - Veronika Kuchařová V duši skrývám vzpomínku a v ní vidím maminku, jak mi s láskou hezká, čistá na Vánoce dárky chystá a povídá o Ježíšku; zahalená do kožíšku vyjde ven k nám na dvoreček, aby mohla pod stromeček stojánek v podobě kříže dáti a pak ke mně blíže přijde plna záhady, odhalí mi poklady a s úsměvem na líci podává mi krabici starou snad už na sto let – o tom chci teď vyprávět; pokračování

Vánoce a křest CD v romském muzeu Brno (gh) – V Muzeu romské kultury v Brně proběhlo 16. prosince Vánoční zastavení – předvánoční povídání o tradicích romských Vánoc, spojené se křtem hudebního CD. Sešli se na něm nejen Romové, ale i zástupci různých úřadů, muzeí, občanských sdružení, muzikologové, hudební kritici a příznivci Romů. pokračování

Giľa Ďíla Giľora (Písně olašských a usedlých Romů) CD Giľa Ďíla Giľora je nahráno z písňové sbírky Evy Davidové a vydalo je Muzeum romské kultury v Brně. Jsou na něm písně olašských Romů a usedlých Romů žijících na Slovensku. V části, kde jsou pomalé písně (halgata) olašských Romů, které působí exoticky, jsou jejich typické a originální projevy s prvky orientu a orientálního náboženství (modlitební písně). Je to jeden z mnoha důkazů, že Romové pocházejí z Indie. Z jejich výrazu je znát a cítit, že při svých cestách z původní země do Evropy byli ovlivněni kulturou asijských a balkánských zemí, kulturou Maďarska, ale nejvíce Rumunska. Pro maďarské romské muzikanty byly a jsou olašské písně silným hudebním tématem, který je vyzývá k hudebnímu zpracování. Což se také stalo a tím pádem olašské Romy ovlivňovaly a ovlivňují. pokračování

Co nás čeká a nemine v roce 2004? O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců. pokračování

muzejní okénko Cikáni nebudou mít vlastní stát V několika zemích, zvl. v Polsku, ožívá opět projekt, jehož dušev. původcem je označován zemřelý cikánský král Kwiek I.: Kwiek I. vydal z Budapeště anglické vládě žádost, ve které prosil, aby Anglie dala cikánům k disposici uzavřenou oblast v Indii pro kolonisační účely. Odpověď Anglie nezněla příznivěji než odpověď rumunské a polské vlády, které Kwiekovy dřívější žádosti zamítly. Je podivuhodné, že dostal vůbec odpověď, neboť u evropských ne-cikánů, kteří tvoří ovšem většinu, nebyl Kwiek I. oděn ani stínem autority, kterou je přece jen vyznamenáván autonomní černošský král z Ugandy. Zář směšnosti nebyla nikdy odlučitelná od osobnosti krále cikánů. Proto byly předem odsouzeny k zániku všechny kroky, které zaměřovaly k vytvoření národního cikánského státu, jak obdrželi na základě Balfourovy deklarace Židé právo na národní domovinu. Paralelita nutnosti cikánské otázky a nutnosti židovské otázky ještě dodnes není jasná žádné vládě, ačkoliv se v obou případech zdá zřejmá vnější podoba v tom, že oba národy žijí ve velkém počtu států jako skupina podobná menšině, aniž by měly vlastní, autonomní stát. Na světě je více než 2 miliony cikánů. Většina z nich žije v balkánských státech, ve střední Evropě, ve Španělsku, v Malé Asii a v Severní Africe. Mají svou vlastní řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají téměř výlučně, ačkoliv rozumějí a většinou také ovládají řeč země, ve které se právě zdržují. Liší se podle rasy a obyčejů nápadně od okolních obyvatelů. Ačkoliv se popírá, že přišli do Evropy ze severozápadní Indie, a ačkoliv se též tvrdí, že pocházejí z africké pravlasti, liší se přece jen jasně od svého okolí. Schází jim přání po asimilaci, po přizpůsobení. Asimilisace by pro ně znamenala podřízení pod zákony, které nechtějí uznávat; asimilisace by mezi jiným přinesla s sebou usazení, a tomu nelze vyjma několika výjimek, cikány naprosto přivyknout. pokračování

Zprávy BRATISLAVA – Slovenské ministerstvo vnitra se chystá zřídit speciální policejní odbor pro styk s Romy. Podle romských představitelů je to však nedemokratické, nehumánní a je to návrat k fašismu. „Tyto záměry ministerstva vnitra vracejí Slovensko do totalitních režimů a až do období druhé světové války,“ řekl předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkoló. „To už tady bylo, že Romové byli označováni písmenem C a Židé Davidovou hvězdou,“ dodal. Vnitro však namítá, že policejní specialisté budou řešit jen drobné přestupky a spory v romských osadách. pokračování

muzejní okénko Tři příčiny smrti mladé cikánské matky. (Krajský soud trestní v Praze.) V druhé polovině září loňského roku asi ve tři čtvrti na sedm večer jelo po státní silnici směrem od Prahy k Táboru osobní auto, řízené Josefem Znamenáčkem, hotelierem z Tábora. Bylo již šero. Mezi osadami Babice a Křiváček přijíždělo proti němu s kopce nezjištěné auto, které bylo osvětleno a které Znamenáček velmi dobře viděl. Na silnici mezi oběma auty jel ve směru jízdy Znamenáčkova auta neosvětlený vůz tažený voly, který řídil rolník z Řehenic, Antonín Platil. Tohoto povozu Znamenáček nespatřil a teprve, když byl od něho vzdálen asi na šest metrů, zpozoroval překážku. Protože však jel rychlostí 50 km v hodině, nemohl již zataviti a proto strhl prudce své auto na stranu silnice, při čemž sice předjel neosvětlený povoz s voly bez nehody, ale při tomto neveselém tanci zachytil mladou ženu, která tam šla klidně se svým dítětem, vedouc ho za ruku. Děcko na štěstí se včas pustilo a uskočilo. Jeho matka byla však autem vlečena několik metrů a pak stržena jeho koly s jedenáctimetrového návrší do pole. Byla tak těžce zraněna, že svým zraněním vkrátku podlehla. pokračování

Přehlídka romských oděvů v Domě umění Brno – Přehlídka romských historických i současných tradičních a netradičních krojů včetně šperků nazvaná Luminita tančí... se uskutečnila na vernisáži výstavy V rytmu letu bělásků. Výstavu věnovanou přírodě v tvorbě současných výtvarných umělců jižní Moravy uspořádal Jihomoravský kraj ve spolupráci s Domem umění v Brně. pokračování

Komentář - Blair se bojí expanze Romů z ČR Především nutno poznamenat, proč se bojí jen Romů z ČR? Nebezpečí – a daleko větší, hrozí přece ze Slovenska, které rovněž vstupuje do EU v tomto roce. Je dobře známým faktem, že situace tamních Romů je nepoměrně horší než u nás. Integrace Romů do společnosti v ČR postoupila přece jen výrazně dopředu. O Slovensku to nelze tvrdit, dokud nedojde ke zlepšení zejména v osadách na jeho východě. pokračování

napsali jste nám Vážený pane Horváthe, přestože jsem se snažila, abyste do reakce RH včas obdrželi informaci o Zlíntalentu 2004, zřejmě jsem to do uzávěrky RH nestihla. Poté, co jsem si přečetla RH č. 13 z 1. 7. 2004 byly by vedle sebe dvě protichůdné zkušenosti. Česko hledá SuperStar jsem nikdy neviděla, pouze jsem četla některé články, názory apod. V této soutěži hlasují občané, kteří ne vždy přihlédnou jen ke kvalitám hlasu a projevu osobnosti, bohužel! Proto i váš článek Černá se u nás nenosí. Ale za velmi pozitivní i v této souvislosti považuji, kolik lidí z české většiny vyslovilo svůj názor – rozhořčení, že Martina Balogová nepostoupila a co za tím stojí. Nesouhlasím s vámi vysloveným názorem, že český národ přišel o hvězdu světového formátu. Nemyslím si totiž, že by pouze přední umístění v této soutěži umožnilo hvězdou se stát. Věřím, že Martina Balogová krásně zpívá (já jsem ji neslyšela) a i krásné čtvrté místo ji u nás dostatečně zviditelnilo! pokračování

Zprávy Rokycany – Představitelé státu by se měli zasadit, aby byla definitivně odstraněna velkovýkrmna prasat na místě sběrného tábora v Letech u Písku, kde byli za druhé světové války drženi převážně Romové. Vyzvalo je k tomu Romské občanské sdružení – Grémium romských regionálních představitelů. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Narodil se 12. srpna 1950 v Brně, žije v Rajhradě u Brna. Vyučil se lešenářem. Nyní pracuje jako vedoucí a trenér boxerského klubu v Brně. Za svůj životní úspěch považuje fakt, že přežil vážnou dopravní nehodu. Do budoucna se chce plně zaměřit na trénink mladých sportovců a na dosahování sportovních úspěchů. Jeho životním mottem je dobré zdraví, štěstí a spokojenost pro celou rodinu. pokračování

Roma Rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Záplavy na Slovensku dramaticky mění životy lidí Jako by se už na Slovensku stalo zvykem, že s příchodem léta každoročně přicházejí i povodně. Asi si ještě pamatujete na tragédii, která způsobila povodně v Jarovnicích, Hermanovcích ... Vodní živel si nevybírá podle národnosti, jednoduše přijde a za pár minut změní život lidem v postižené oblasti. Několikadenní vytrvalé deště způsobily nedávno značné škody na Prešovsku a Košicku. Hladiny řek se po přívalových deštích rapidně zvedly a ohrožovaly život a majetek lidí. Zlá situace byla také na Zemplíně. Rozvodněná Ondava tam způsobila nemalé škody. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Vzdělaní se u Romů nenosilo Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací. pokračování

Zájezdy do romských osad Bratislava (kd) – Jednodenní zájezdy na Slovensko začaly nabízet polské cestovní kanceláře v Zakopaném. Turisty lákají na mnoho atrakcí, a také na prohlídku romských osad. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Autorské čtení a hraní v muzeu Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

Bulharské soudy proti diskriminaci Romů Od 1. ledna 2004, kdy v Bulharsku vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, podalo ERRC společně s Nadací Romani Baht a Bulgarian Helsinki Committee několik žalob, týkajících se případů diskriminace příslušníků romské komunity. Necelý rok od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, obdrželo ERRC a jeho místní partneři od bulharských soudů pět významných rozsudků. První rozhodnutí se týkalo zaměstnanců společnosti VALI Ltd., kteří odmítli obsloužit Sevdu Nanovou kvůli romskému původu a vyhrožovali jí násilím. Soud tehdy dal ženě za pravdu a přiznal jí odškodnění, které jí společnost musí vyplatit. (RH č. 17.) pokračování

komentář - Nova pořád postaru S napětím jsem očekával pořad televize Nova Na vlastní oči, kde byla mimo jiné i reportáž s olašským králem. Po shlédnutí pořadu jsem pochopil význam přísloví Hup na krávu a je tu tele. Nad světlo jasnější bylo, že Nova v souvislosti s Romy byla opět mimo. Připomnělo mně to reportáž, kterou natočil reportér Klíma před léty s romskými emigranty v Kanadě. Byla sestřihaná tak, že doslova vyzývala ostatní k emigraci. A také se tak stalo: Klíma na pořadu vydělal, ale Romové potom neměli ani na letenky zpět domů. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky II. Vracím se ještě několika poznámkami k Romským osadám, jako tradičním enklávám společnosti, o nichž jsem se už nestačil zmínit v minulém čísle RH. A sice o pojmu „rituální čistoty“ a rodině označované jako „famelia“ ve vztahu jejich významu k tradiční romské pospolitosti. Cituji: „Myšlenka přirozené lidské rovnosti zde absentuje, základem sociálního řádu v tradiční romské kultuře je představa o bytostné nerovnosti mezi lidmi.“ Nemohu zcela odmítnout závažnost rituální čistoty i hodnot rodiny v životě Romů a musím uznat jejich platnost do jisté míry. To je neoddiskutovatelné a připouští to i citované autority jako Marušiaková, Hübschmannová, Horváthová. Problém je v něčem jiném. pokračování

Jan Jařab potvrzuje odchod z funkce Praha (red) – Zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab, který je z titulu své funkce předsedou Rady pro lidská práva a místopředsedou Rady pro záležitosti romské komunity, odejde z funkce k 31. říjnu. Jeho odchod z funkce souvisí s nástupem do Evropské komise v Bruselu. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Na českých „štrekách“ šliapú najmä chudobné rómske dievčatá zo Slovenska Podľa medzinárodných výskumov priemerná prostitútka trpí depresiami, porovnateľnými s tymi, aké sa objavujú medzi vojnovými veteránmi. Podobne ako muži, ktorí prežili vojnové besnenie, trpia prostitútky nespavosťou, stavmi úzkosti a depresiami, majú sklony k alkoholizmu a drogám, a mnohé z nich si siahajú dobrovoľne na život. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky III. Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek). Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Řecká vláda nezakročila proti vystěhování Romů Na konci října došlo k demolici domovů osmi romských rodin v Řecku. Ve zprávě z nouzové mise, která byla podniknuta v městě Patras během prvního listopadového týdne, se uvádí, že tak došlo k porušení mezinárodního i domácího práva. pokračování

Seminář Rady pro záležitosti Romů Černý Důl – Ve dnech 2. až 4. listopadu v Černém Dole v Krkonoších proběhl seminář Rady vlády pro záležitosti Romů, jehož se účastnili i romští poradci v obcích a na krajských úřadech. pokračování

S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí? pokračování

Zprávy Český Dub – Příjemné odpoledne a potřebný rozruch připravili pro obyvatele Domova důchodců Na Zámku v Českém Dubu mladí romští zpěváci a hudebníci, kteří jim přišli zahrát a zazpívat. Pod vedením primáše cimbálové muziky Dušana Kotlára dokázali účinkující z Výchovného ústavu a Dětského domova se školou v Chrastavě seniory i rozezpívat romskými a českými písněmi. pokračování

Amnesty International: Zastavte násilí na ženách v Kolumbii Čtyři desetiletí trvající vojenský konflikt v Kolumbii je doprovázen brutálním násilím na ženách, na kterém se podílejí všechny bojující strany – armádní obranné složky, polovojenské oddíly i guerillové skupiny. Amnesty International bude v rámci nové kampaně Zastavte násilí na ženách v ozbrojených konfliktech naslouchat obětem sexuálního násilí, které doposud zůstávaly bez jakékoli pomoci. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV. Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek) Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Romové včera, dnes a zítra O Romech se už toho napsalo mnoho, i já sám jsem napsal dost. Ale vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, nedá mi, abych se nepodělil o atmosféru Vánoc z mého dětství. V minulosti si byli všichni rovni, nebylo rozdílu. Byli chudí, ale bohatství spočívalo v počestnosti, úctě, spravedlnosti, ochotě, slušnosti a v hodnotách, kterým se říkalo a říká pačiv (romství). Romové si věřili, respektovali se, nic před sebou neskrývali, byli si vzácní a jeden druhého nezavrhovali. Pomáhali si jak mohli, byli jednotní, mohli se na sebe spolehnout. Cizí se chovali k sobě jako rodina a rodina to znamenalo nejen závazky, ale také vztahy, které byly nade vše. Úctu a lásku si projevovali Romové i jídlem, které bylo pro ně božím darem. Čerstvě uvařené ho poslali nejen rodině, ale také sousedům. Jídlem uctívali očekávané i neočekávané návštěvy. Romové nenechali o hladu nikoho – když rodina jedla a někdo přišel třeba jen tak, dostal jídlo také. pokračování

Vánoce s tetou Rád si po letech vzpomínám na Vánoce, které jsem prožíval jako malý kluk. Než začnu vzpomínat na svoji tetu, jen podotknu, že to byla žena, která když něco řekla, tak to stálo za to. A teď vzpomínka: Asi tak týden před Vánoci nám někdo klepe na dveře. To jsme ještě bydleli v krásném starém pražském domě v Libni. Matka rychle vyskočila ze židle a otevřela. A co nevidí? Svou starší sestru Marču jak pláče. Tetě říkala přezdívkou Piša. Hned se objaly a políbily a máma už věděla, co se stalo. Snacha co? Teta si svlékla kabát a šla ke stolu, kde nás sedělo pět dětí. Zeptala se mě: „Emilku, co to jíš?“ A já jsem ji odpověděl: „Hrách s bramborami.“ A nabídl jsem jí, aby si také vzala. Ale teta, utírajíc si oči kapesníkem, mi řekla: „Ne, ne, Emilku, to já nejím, to bych nebyla hezká.“ Táta s mámou se dali do velkého smíchu, ale my děti jsme tomu vůbec nerozuměly, protože toto jídlo jsme měly rády. pokračování

Závěr soudobého cestopisu z východního Slovenska Z chatrčí do paneláků, z paneláků do … Východoslovenské město Krompachy v okrese Spišská Nová Ves má bohatou historii a tradice. Kdysi malé průmyslové městečko se rozrostlo, zdobí ho panelové domy, do nichž se nastěhovali lidé z okolních dědin, kteří tam přišli za prací a usadili se natrvalo. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Představuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich představíme v RH. pokračování

Čtvrté pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Osady, osady, osady Když se vydáte za krásami Slovenska, poznáte, že jeho krajina má osobité kouzlo. Je zasazená v oblasti přírodních krás, lesů, hor, kopců, strání a vod. Ve městech se dochovala z velké časti starobylá architektura, ale zároveň se v nich podepsala ruka architektů budovatelů. pokračování

Chtěla bych si postavit novou chatrč Jsem Romka z romské osady Rudňany, moje rodina je ta nejchudobnější. Nemám žádný majetek, mám 13 dětí, některé jsou velmi těžce nemocné a nemá mně kdo pomoct. Manžel pracuje pro obecní úřad zadarmo a já píši do novin Romano nevo ľil, ale dostávám za to málo peněz. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

Romové očima amerického fotografa Brno – V Muzeu romské kultury se konala 1. června vernisáž výstavy fotografií amerického profesionálního fotografa Chada Evanse Wyatta pod názvem Roma Rising – Romské obrození. Na snímcích je zachycena téměř stovka Romů, kteří se prosadili v majoritní společnosti, přestože od narození čelili silně zakořeněným předsudkům. Otevřeli tím do budoucna cestu k porozumění a k úspěšnému začlenění romské menšiny do české společnosti jako rovnocenného partnera. pokračování

Komentaris Sar pes dživel le Romenge Načirla somas pre Slovaňiko te dikhel sar dživen o Roma pro gava andro romane osadi. Nadažanav oda avrestar te phenel, čak avka sar hin. Devla miro, o Roma odoj dživen mek goroder sar varekana, andro baro čoripen, bokh, mel, dukh, nasvaľipen, pre bari havetno lač. pokračování

Třetí pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Jarovnické utrpení V naší reportáži z cesty po východním Slovensku tentokrát zamíříme do romské osady Jarovnice, kde přišlo při povodni v roce 1998 o život skoro 60 lidí včetně dětí. Z dědiny jsme tam přijížděli už po polní cestě. Na okraji osady měli Romové stejné baráky jako gadžové: zachovali podobnou architekturu, před baráky byly zahrádky s ovocnými stromy a květinami, nechyběla ani velká plechová vrata a za nimi štěkající pes. Jenže dál do osady už se stavby změnily v hliněné a dřevěné chatrče. Kolem našeho auta pobíhaly děti a cosi pokřikovaly. Stáhl jsem okénko a zeptal se: „So kamen čhavale?“ (Co chcete, děti?) Jedno z nich se chytlo za hlavu a povídá: „Jaj, sem oda hin Roma.“ (Však to jsou cigáni.) Byly překvapené a zároveň i šťastné a provázely nás při naší pomalé jízdě až do centra osady. Když jsme zastavili, prosily nás, abychom jim něco dali. Neustále nám otvíraly kufr od vozu, myslely si, že tam najdou jídlo. Dali jsme jim vše, co jsme měli včetně Romano hangos. Noviny ale pro ně nebyly tak zajímavé jako sladkosti. pokračování

Druhé pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Bída i lesk ve Svinii Romské osady na Slovensku existují už dlouhá léta, jen velmi zřídka se nacházejí u měst, většinou vyrostly v dědinách, nebo spíš daleko za nimi. Jsou projevem rasismu a diskriminace lidí. Romové tam žili a pořád ještě žijí v nedůstojných podmínkách, bez možnosti uplatnit svá lidská práva a jsou odsouzení k zániku. pokračování

Vajda Ivan Červeňák Po chvíli, co jsme do osady přijeli, jsme se lidí kolem ptali, kde najdeme vajdu. Všichni začali křičet do oken: „Ivan, Ivan, priď dole!“ Zanedlouho už stál před námi Ivan Červeňák (50) – vysoký, štíhlý a podával nám ruku. Zval nás k sobě domů. Pozvání jsme rádi přijali. Vyprávěl plynule a bylo vidět, že má všechno v hlavě srovnané. pokračování

Co říkají o životě v osadě Cecílie Červeňáková (52 let), vajdova žena Za komunistů bylo lépe, všechno bylo laciné a měli jsme práci. Měla jsem čtrnáct zdravých dětí. A neměli jsme takové problémy, jako teď. Z podpory se vyžít nedá, dostáváme ji na dvakrát, na inkasa a jiné poplatky nemáme peníze, takže nám rostou dluhy. Bydleli jsme v dědině, ale když umřela máma, tak jsme nenašli papíry od jejího pozemku, který jí patřil, a tak nás přestěhovali sem do osady. Na úřadu přitom věděli, že dům i pozemek nám patřily. Eduard Horváth, řezbář, 38 let Jednou jsem si vzal z dlouhé chvíle kousek dřeva a začal jsem nožíkem vyřezávat. Podařilo se mi vyřezat figurku, která se mně líbila. Potom jsem vyřezal další a další a už jsem v tom pokračoval. Občas použiji i nějakou předlohu, nějaký obrázek a podle toho pracuji. Vyřezávám postavičky lidí, zvířata, Romy, muzikanty, dělníky. Udělal jsem i Ježíše Krista, chystám se vyřezat i Panenku Marii, kterou dám posvětit a nechám ji v kostele. Nacházím v té práci smysl a uspokojení, baví mě. Pracuji s měkkým a pro mě dostupným dřevem, které se dobře zpracovává a opracovává – vrbou, topolem. Lidem se moje figurky líbí, chodí si koupit nějakou tu maličkost. Než udělám takovou figurku, trvá to měsíc nebo i dva, dávám si na každé záležet. Napřed vyřezávám nožíkem, vyškrabuji obyčejným sklem, upravuji šmirglem. Jan Šikala, houslař, 61 let Už dlouho stavím housle, čtyři roky. Baví mě to, dávám jim svoji duši, z mých rukou dostanou tvar a život. Lidem se také líbí, kupují je ode mě. Nejdřív suším dřevo na slunci, ve větru nechávám zachovat jeho autentičnost. Housle pak hrají tak, že dělají radost druhým i mně samému. Nelakuji je, nechávám je takto, aby dřevo dozrálo. Tvar i hlavu houslí jsem si vymyslel sám. Stránku připravili: Gejza Horváth pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Projev Karla Holomka v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni Nedovedu si představit, že by jakákoliv vzpomínková akce na pohnuté události druhé světové války a jejich hrůz se konala, aniž by vyvolávala náležitý odraz ve společnosti. Dnes už není pochyb, a snad už to ve společnosti je známo, že v koncentračních táborech ze stejných důvodů vedle Židů umírali i Romové. Konec konců i dnešní vzpomínková událost to potvrzuje. A já se z tohoto faktu upřímně těším. Celá etnická skupina českých a moravských Romů byla takto zlikvidována v Osvětimi. Vrátila se jen hrstka. Z těch, kteří nešli do transportů a ukrývali se, přežilo také jen několik lidí – bylo to téměř nemožné. Romové neměli na území protektorátu kam utéci a kde se skrýt. Přesto se to některým podařilo. pokračování

Co bude dál Zamyšlení nad případným snižováním sociálních dávek Úroveň života v sociálním systému upadá každým rokem víc a víc, obzvlášť u Romů. Největší vliv na tom má nezaměstnanost, která zároveň ovlivňuje i jejich postavení ve společnosti. Na sociálních dávkách jsou už skoro všichni Romové a ani budoucnost nic dobrého nevěští. pokračování

Integrovaní Romové jsou taky Romy Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení. pokračování

Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru. pokračování

Romové na Slovensku – dávný středověk Poměry, v nichž žijí Romové na Slovensku, jsou stále pozorně sledovány mezinárodními organizacemi a institucemi. Na sklonku minulého roku se za nimi vypravila předsedkyně Mezinárodní organizace romských žen (IRWN) Soraya Post. Společně s představiteli dalších mezinárodních organizací navštívila několik romských osad na východě země v doprovodu zástupců slovenského ministerstva zahraničí a vládního výboru pro záležitosti Romů. Se Sorayou Post jsme hovořili o celkovém dojmu z této návštěvy. pokračování

Komentář Jasně řečeno (Pár slov o veliké hanbě) Chci říci jasně a hodně nahlas: reflexe holocaustu Romů není ve společnosti pozorovatelná a mezi našimi autoritami je dokonce pokleslým způsobem uskutečňována! Řekl jsem to dosti jasně 27. ledna v Senátu, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Bez viditelné odezvy! Oč jde? Jde o zákon č. 261, přijatý parlamentem v roce 2001. Tento zákon hovoří o možnosti odškodňování osob, které byly nuceny se ukrývat při ohrožení života z důvodů rasové persekuce během druhé světové války. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Paměti romských žen II. Pak už mali prísť Rusi, tak řekli, „ženy a děti prepustit!“ Domů. Tak my jsme šli domů jako s mamú, nej… aj ty ostatný co tam byli, a táta tam zůstal. No ale táta když viděl, že Němci utíkají, tak on taky utékl! On utékl, prišel dom. Ale co! Musel se skovávat, tam u susedú na druhú stranu, tam sa skovával, no, tak myslím, ale tri týždně sa tam skovával, a jedna ženská nažalovala Němcom, že je tam. Prišli Němci, zas ho vzali… chceli ho vzít. Dali mu retízky, že ho zeberú pryč. Len on se pustil utekat. Utíkal Vám, tak ale… byla kukuřice, vysoká! Si to pamatám. Kukuřice byla a on sa pustil utíkat. Tak ale deset, ale deset kilometrů utíkal. A jeden chlap tam, že oral, a na něho kričí, „cigán, skovaj sa, žandári utekajů po tebe a Němci!“ Ale otec si myslel, že si robí z toho legraci, že z něho si robil legraci. Ale nerobil si legraci, řekl mu to ale trikrát! A on… ale už on ani nevládal, už utíkat a psi ho dohonili! Tak ho chytli. A zase ho zavézli tam zpátky! pokračování

Desetiletka zářných zítřků aneb vyčlenění Romů ze společnosti V bulharské Sofii byla začátkem února oficiálně zahájena Dekáda romské inkluze. Jedná se o projekt, jehož cílem je integrace Romů do společnosti. Zahájení se zúčastnili představitelé Bulharska, ČR, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Slovenska a Srbska a Černé Hory a také prezident Světové banky James Wolfensohn, šéf Open Society Institute George Soros a zástupci Evropské komise. Není sice jasné, do jaké společnosti se to Romové z dotčených států mají začleňovat, ani kteří se mají začleňovat – zda bohatí olašští Romové z Rumunska mezi chudé Makedonce, nebo chudí Romové z osad na Slovensku mezi privatizační novozbohatlíky v ČR atd. Ale budiž. pokračování

Zprávy Most – Romové z Mostecka mají zájem o práci městských strážníků. Většinou odcházejí s nepořízenou záhy, co promluví. Podmínkou pro přijetí do zaměstnání je totiž mj. dobrá znalost češtiny slovem i písmem. Podle informací z městské policie zkouší u nich ročně hledat práci asi deset Romů. Většinou mají jen ZŠ nebo jsou vyučení. Ze zákona ale mj. vyplývá, že strážník musí mít střední školu s maturitou. pokračování

Romské osady ve fotografii BRNO – Až do 18. března jsou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně k vidění fotografie Pavla Zuchnického z romských osad na Slovensku. Výstavu pořádá kabinet multikulturní výchovy. pokračování

Komentář - O stavu romských komunit v České republice Vláda nedávno projednávala v tomto listě jinde zmíněnou zprávu, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Protože zpráva nebyla připomínkována, což považuji za zásadní nedostatek, dovolím si nyní vznést několik podotknutí a výhrad. Zpráva se zabývá téměř výhradně sociální situací Romů a jejich vylučováním z jiných oblastí a sfér života společnosti. Popis této situace je podrobný a vystihuje reálnou situaci přesně. pokračování

K odškodnění V Romano hangos č. 2 byl zveřejněn váš projev v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi. Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni. Poté, co jsem se seznámila s tzv. odškodňováním Romů za období 2. světové války k tomuto tématu sděluji: pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Miroslav Zíma pokračování

Zprávy BRNO – Nadační fond Verda podpořil dvanáct romských studentů, kterým rozdal dohromady téměř 50 000 korun. Ty jsou určeny hlavně na nákup školních pomůcek a hrazení školného. Hlavním kritériem pro výběr studentů byl jejich prospěch. Podle nadace je podpora vzdělávání romské menšiny jedním z mála účinných způsobů na zlepšení jejich obtížné životní situace. pokračování

Luhačovice Vlada Čecha O víkendu 4. až 6. března uspořádala nadace Milana Šimečky již tradiční seminář, který je vždy zaměřen k závažným vnitropolitickým i mezinárodním událostem. Pořádá se pokaždé na pomezí mezi Českou a Slovenskou republikou. Luhačovice jsou tím pravým místem, nejen v tomto ohledu. Trávit čas v zasněžených lázních, byť pracovně, je příjemným a povzbuzujícím osvěžením. pokračování

Většina problémů vyplývá z diskriminace Nerovnost v postavení romské a ostatní populace se projevuje stále velice výrazně. A to navzdory snahám vlády realizovat program, který má napomáhat integraci Romů do společnosti. Podpora terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách, zřizování přípravných tříd, systém romských poradců, koordinátorů a asistentů jsou konkrétní opatření, jimiž se snaží situaci zlepšovat. pokračování

Bezprecedentní vítězství v oblasti bydlení na Slovensku Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) shledal, že Slovensko porušilo mezinárodní právní standardy tím, že nepodniklo opatření proti sociálnímu vyloučení Romů. pokračování

Komentář - Ještě k Mezinárodnímu dni pro odstranění rasismu Byl jím den 21. března. Až na malé výjimky se o něm média téměř nezmínila. Pro českou společnost to je celkem příznačné. Projevy rasismu se pokládají za něco normálního. Některé z nich ani jako takové nejsou zaznamenány. Svědčí to o malé vnímavosti Čechů pro tolerantnost ve společnosti. Není tedy na škodu malé připomenutí, kterým se vracíme trochu zpět. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

citáty slavných Příliš mnoho černošských společenstev dnes v Americe trpí vinou černých předáků, kteří nevyšli z jejich středu. Černošská společenství musí trvat na tom, aby jejich černí mluvčí žili mezi nimi, aby znali a spolu s nimi sdíleli krutou realitu ghett. Současní černošští vůdci – ministři, politici, obchodníci, lékaři a právníci – buď musí opustit své předměstské vilky a vrátit se do černošských čtvrtí, nebo musí být svrženi. Ctih. Adam C. Powell ml., Mé postavení černocha Adam C. Powell ml. po otci zdědil talent charismatického kazatele a postavení pastora v habešském baptistickém kostele v New Yorku. Od 30. let zaníceně bojoval proti sociální diskriminaci černochů. Roku 1944 byl zvolen do amerického Kongresu, kde prosadil nejedno legislativní vítězství. Po obvinění ze zneužití státních peněz byl roku 1967 zbaven poslaneckého křesla, ale roku 1969 rozhodl Nejvyšší soud spor s Kongresem v Powellův prospěch. Následujícího roku byl však ve volbách poprvé poražen. připravila -jk- pokračování

Slavilo se i v Muzeu romské kultury Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea. pokračování

Nemám potvrzení od Hitlera . . . Z řad starších generací Romů lze stále častěji slyšet zklamání, údiv i rozhořčení nad tím, jak ministerstvo obrany řeší jejich žádosti o vydání osvědčení o tom, že byli za války pronásledováni. Hovořil jsem s několika žadateli, jejichž věk přesahuje sedm desítek let. Před více než šedesáti lety se museli ukrývat, aby se zachránili před nacistickou persekucí. pokračování

V Terezíně vznikne centrum demokracie Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallstromová, která nedávno navštívila Českou republiku a mimo jiné i Terezín, prohlásila, že na tomto místě by mělo vzniknout středisko setkávání, v němž by obyčejní obyvatelé 25 zemí EU vzpomínali na minulost a zároveň vedli dialog a konzultace o budoucnosti. Wallstromová chce prosadit do rozpočtu EU pro léta 2007–2013 peníze pro vznik těchto středisek. Středisko by sloužilo i Romům, jejichž předkové umírali v koncentračních táborech ze stejných důvodů jako Židé. (red) pokračování

Pravý význam slova sterilizace znají ženy až teď Případů sterilizovaných romských žen v České republice přibývá – po Ostravsku se Evropské středisko pro práva Romů bude zabývat i desítkami případů z mosteckého romského ghetta Chanov. Na kauze se podílí známý tandem právníků ERRC, v čele s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, kteří stejně jako v obdobných případech z Ostravy hodlají stížnosti postoupit ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Iveta Holubová pokračování

Čeká nás boj s chudobou Vylučování romských komunit je nyní nejzávažnějším problémem a místní úřady se k tomuto zacházení s romskou populací uchylují stále častěji. Začátkem 90. let minulého století představovalo pro Romy rasové násilí nejtragičtější problém. Několik desítek zavražděných Romů je důkazem, jak velkému ohrožení bylo tenkrát třeba čelit. Jen díky obrovskému úsilí nevládních organizací, romských představitelů a aktivistů, díky mimořádné pozornosti, kterou tragickým událostem v České republice věnovali v zahraničí, se podařilo přimět státní orgány a instituce k přijetí opatření potlačujících toto rasové násilí. pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Eva Bajerová pokračování

Festival Zlínské besedování Mezinárodní festival tance a muziky pod názvem Zlínské besedování se letos konal ve dnech 30. června až 3. července ve Zlíně již pošesté. Zúčastnily se ho kapely z pěti zemí, nechyběli mezi nimi Romové ze Slovenska, které pozval romský aktivista a člen festivalového výboru Jan Rác. pokračování

Hraničky pohledem pamětníka Hraničky byla cikánská osada mezi Kyjovem a Svatobořicemi. Takových osad bylo na moravském Slovácku před válkou ještě něco kolem čtyřiceti. Fotografie ukazuje, že to byla bída sama. Hraničky byl název příznačný. Když byly problémy, a ty byly pořád, nechtěl mít nic společného s Hraničkami ani Kyjov, ani Svatobořice. Bylo to těžké pořízení, aby vajda té osady dal věci do pořádku. Ale to už se některé rodiny dostaly z osady ven, do vesnic kolem Svatobořic. Pořídily si malé domky a tam začaly žít s ostatními vesničany po sousedsku. pokračování

Zapomenutá a současná romská řemesla U příležitosti Zlínského besedování, mezinárodního festivalu tance a muziky, se konala ve vestibulu Krajského úřadu za přítomnosti hejtmana Libora Lukáše, primátora Zlína Tomáše Úlehly, zástupkyně Úřadu vlády ČR Kateřiny Jacques a dalších hostů vernisáž výstavy prací romských řemeslníků, kterou připravil místní romský aktivista Jan Rác. pokračování

Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě. pokračování

Tradiční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu V neděli 21. srpna proběhl pietní akt na místě bývalého koncentračního sběrného tábora Romů v Hodoníně u Kunštátu před jejich odsunem do Osvětimi. pokračování

Zpráva o situaci romské etnické menšiny Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“. Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké. Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou. Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme. pokračování

Slovenské osady: kdo sežene práci, vyhraje! Za osm měsíců jsme pomohli zaměstnat 32 lidí z osady, říká Albín Cina (31), zaměstnanec Centra lokálního pracovního poradenství (CLPP) ve Zborově. „A to je práce nad plán. Naším hlavním úkolem je vytvářet databázi uchazečů o práci a také potenciálních zaměstnavatelů. Pomoci klientovi, aby se o nabídnuté místo zajímal, prošel vstupním pohovorem a uzavřel pracovní smlouvu, je úkol pro terénního sociálního pracovníka.“ pokračování

Milena byla statečná a noblesní žena Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili. Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena. pokračování

Amari phenije Mileno - Naše sestro Mileno Mileno, Ty jsi nás povzbudila ke psaní. Mnozí spali a nevěděli o svém talentu. A Ty jsi v nás náš talent probudila. Ilona Ferková, Elena Lacková. Ty jsi je povzbuzovala, aby psaly romsky. Tera Fabiánová, Andrej Giňa... A také já. Já jsem Tě velmi obdivoval. Objevila jsi nám naši identitu. Ukázala jsi nám, že se nemáme za co stydět. Že pocházíme z kulturního národa, který je velmi duchovně na výši. V našich genech je pokoj, láska ke všem lidem. A Ty jsi nám to všechno ukazovala. Krásu romského jazyka, pohádek, přísloví, pověstí. Ukázala jsi nám cestu z bídy, temnoty a cestu ke vzdělání. Ukázala jsi nám, že jsme NÁROD BEZ HRANIC. Učila jsi nás, že jsme všude ve světě. Že k sobě patříme. I navzdory různým rozporům jsme schopni mezi sebou komunikace. Že máme svoje osobnosti, kterých si vážíme. Ukázala jsi nám naši lásku k dětem, ke starým lidem. Chodila jsi z osady do osady a probouzela v nás vědomí, že jsme hrdý národ. Objevila jsi pro nás, pro Romy, naši kulturu. Za to na Tebe, Mileno, nikdy nezapomeneme. Vryla jsi nám do srdcí velkou brázdu lásky a naděje. Stala ses jednou z nás. Naší sestrou, Romkou. Když nám ubližovali, cítila jsi s námi. Bránila jsi nás jako matka chrání svoje děti. Byla jsi pro nás nejen učitelkou, ale i matkou. Mnohým z nás jsi nasměrovala náš život. Nikdy na Tebe nezapomeneme. A budeme pokračovat Tvůj život, který jsi tu pro nás zanechala. Nechť Ti Bůh žehná. Nechť Tvoje duše se dostane tam, kde chce. Mezi naše Romy, kterým jsi oddala celý svůj život. Tvůj žák a oddaný přítel Vlado Oláh pokračování

Romové ze Slovenska žádají o azyl v ČR Více než dvě stě žádostí o azyl, které podali v první polovině roku Romové ze Slovenska, vyvolalo zneklidnění příslušných českých úřadů a pokud by se situace takto vyvíjela i nadále, znamenaly by jednání se slovenskou stranou. Téměř všichni žadatelé pocházejí z košického sídliště Luník IX, kde panují velmi špatné sociální poměry zejména po drastických úpravách sociálního systému. Téměř stoprocentní nezaměstnanost způsobuje obrovské zadlužení Romů na nájmu, nejsou schopni platit za plyn, elektřinu atd. Z těchto zlých poměrů se snaží uniknout, a žádost o azyl je jednou z možností. Jenže šance na to, aby s žádostí o azyl uspěli v České republice, je téměř nulová. pokračování

Vzpomínka na Bartoloměje Daniela (17. 10. 1924 až 10. 10. 2001) V těchto dnech vzpomínáme na našeho spolupracovníka, historika Bartoloměje Daniela. V měsíci říjnu si připomínáme již čtvrté výročí jeho úmrtí a zároveň také 81. výročí jeho narození. Celý život zasvětil bádání, poznávání a propagaci romského etnika. S obrovskou houževnatostí shromáždil nespočet cenných historických pramenů odkazujících k romské historii. Bartoloměj Daniel byl vždy borníkem, který se výsledky své práce snažil přiblížit také širší veřejnosti. Nebyl typem vědce, který je srozumitelný pouze úzkému okruhu akademiků. Své poznatky neúnavně propagoval a upozorňoval na bohatou historii Romů, na jejich významná kulturní specifika. Byl vědcem, u něhož se přirozeně snoubí teorie s praxí. V roce 1969 se stal spoluzakladatelem první romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů (SC-R), v Ústředním výboru SC-R ČR, který měl sídlo v Brně, pak pracoval až do likvidace svazu v roce 1973. Už na půdě této organizace se zapojil do dokumentace dějin a kultury Romů, vytvářel sbírkové kolekce dokládající existenci tradičních romských řemesel, zejména kovářství. Na toto téma také svaz z jeho podnětu v roce 1970 uspořádal výstavu Tradiční romské kovářství. Sen o vlastním muzeu se svazu stejně jako Bartoloměji Danielovi rozplynul s likvidací svazu; nashromážděné unikátní sbírky přešly do státních muzeí. pokračování

Co tu zůstane? Byl jsem na pohřbu Viktora Sekyta i na zádušní mši Mileny Hübschmannové. V takových okamžicích se člověk zamýšlí nad tím, co tu po někom, kdo právě zemřel, zůstane. Tím všechno končí? Správná otázka, zejména pro toho, kdo už není nejmladší. A nevíme dne, ani hodiny! To je také nejvhodnější čas zařadit zpátečku pro toho, kdo páchá nepravosti na běžícím pásu. Aspoň že to. Lepší, než zůstat lotrem dále! V okamžiku pohřbu nás uspokojí množství smutečních hostů. Je-li jich dost, pak se říká: to byl velký člověk! Kolik lidí se s ním přišlo rozloučit! Ale co už za týden, měsíc, rok? Ano, čas je ten prubířský kámen, podle něhož vážíme přínosy na vahách spravedlivých. pokračování

Informační manuál Policie České republiky Policista v multikulturním prostředí V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni. Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti. pokračování

citáty slavných - Rosa Parksová (4. února 1913–24. října 2005) Narodila se ve městě Tuskegee ve státu Alabama. Její otec James McCauley byl truhlářem a matka Leona McCauley učitelkou. Když jí byly dva roky, přestěhovala se s matkou a mladším bratrem Sylvesterem k prarodičům na farmu v Pine Level. Ve věku 11 let začala chodit na Dívčí průmyslovou školu v Montgomery, soukromou školu založenou liberálně smýšlejícími ženami ze severu USA. Poslání školy se shodovalo s radou její matky: Využít příležitostí, jakkoli málo jich je. pokračování

Paměti romských žen I. Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933 pokračování

Kampaň proti rasismu – Projekt tolerance 2005 Ve středu 9. listopadu se uskutečnila v budově Úřadu vlády ČR tisková konference k průběhu letošní vládní Kampani proti rasismu – Projektu tolerance 2005. Na tiskové konferenci byli přítomni předseda vlády Jiří Paroubek, místopředseda vlády Pavel Němec, zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek, zástupci realizátorských subjektů a tzv. tváře kampaně – osoby a osobnosti, které se do ní zapojily, nebo jí propůjčily svoji tvář. Vláda ČR podporuje projekty zaměřené k posílení tolerance a porozumění mezi etnickými menšinami a majoritou v rámci vládní kampaně proti rasismu již pošesté. Stejně jako v předešlých letech byla pro tento účel vyčleněna částka čtyři miliony Kč. Z ní jsou financovány různé, na sobě nezávislé projekty, zaměřené na rozdílné cílové skupiny a využívající specifické komunikační kanály a strategie. Smyslem kampaně je podpora tolerance, snášenlivosti a multikulturního porozumění. Představuje oficiální ge- sto, kterým vláda odmítá rasově, národnostně či etnicky motivované předsudky a nesnášenlivost. Slouží jako protiargument k názorům, kterými se pravicoví extremisté pokoušejí oslovit nevyhraněnou majoritu ve společnosti a nabízí těm, kteří mají zájem o jinou kulturu, aby se s ní mohli seznámit. Kampaň koordinuje vládní zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s nevládními organizacemi a profesionálními agenturami. pokračování

Z teba kňaz nebude Ľudovít Didi a jeho prvý rómsky román Vydavateľstvo Slovart uviedlo začiatkom tohoto roka na knižný trh ďalší prozaický debut Príbehy svätené vetrom. Keď som knihu uvidela na pulte, prebehlo mi mysľou, že znova ide o titul nového autora s mystifikujúcim pseudonymom – Ľudovít Didi. Z obálky sa však dozvedám, že autorom tejto „autentickej knihy pestrých príbehov, napísaný pôvabne insitným, rómskym variantom magického realizmu „je skutočne Ľudovít Didi, narodený 16. januára 1931 v Púchove, že študoval na vysokej škole ekonomickej v Prahe, odkiaľ ho pre politické názory vylúčili, neskôr vyštudoval vysokú školu pedagogickú v Nitre, spolu s manželkou podpísal roku 1980 Chartu 77. pokračování

Romové a jejich identita Romský národ je národem mnohými jinými národy nenáviděný, opovrhovaný a odmítaný. Ale i opěvovaný a milovaný. Naše kultura sahá daleko do doby, kdy v dávné Indii kvetla světoznámá a dosud tajemná kultura měst Mohendžodaro (4000 let před Kristem) a Harrapa (2400 let před Kristem). V těchto městech byla známa kanalizace, vodovodní potrubí, byly tam již městské lázně, upravené cesty. A také tito lidé znali i první dětskou hračku. pokračování

Páter František Lízna vzkazuje Romům: Nenechte si vzít své romipen Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista. A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé. pokračování

Paměti romských žen II. - Pokračování rozhovoru s paní Barborou Takže oba dva Vás vychovávali… Ano, ano, oba dva. A bylo u Vás zvykem, že matka vlastně učí své dcery hospodaření, že je učí vařit a takové věci? Tak to víš, že jo. To jsme musely všechno dělat a poslouchat. A žádné flakování (poflakování) abo (nebo) někam se cpát, abo toto, to ne, to ne. Za mnú chodili kluci ze Spiše, z Levoči a měli jsme tu pec, no, tak co a jednu místnost a toto. To jsme museli poslechnút. A byl starší brácha, jo a kolikrát bití, ještě jsem chodila v jiným stavu s dcérú, tu nejstarší a ještě jsem dostala bití. pokračování

Karačoňa – romské Vánoce Svátky vánoční, Karačoňa, jsou pro Romy stejně významné jako u majoritní společnosti. Většina romských rodin je slaví hlavně slavnostními jídly a pitím, veselím a tancem. Dodnes je nejdůležitější slavit Vánoce v rodinném kruhu, nikdo by neměl být o Vánocích sám. Romové vzpomínají i na ty z rodiny, kteří zemřeli a nechávají jim u stolu volné místo… pokračování

Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce? Gondolán trio: Čekej a neplakej Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky. Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního. Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích! CD 259 Kč Objednávejte na: www.multisonic.cz pokračování

Děvčátko, rozdělej ohníček Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci. pokračování

Ivan Veselý píše Václavu Klausovi Se svolením předsedy sdružení Dženo Ivana Veselého zveřejňujeme jeho dopis z června 2005 Václavu Klausovi, na jehož základě jej s doprovodnou skupinou několika dalších Romů prezident republiky přijal v lednu 2006. Krátký komentář šéfredaktora RH k souvislostem dopisu a schůzky je dále k dispozici našim čtenářům. pokračování

Kde se vzali aneb Historie Národní strany Přesně před rokem, 29. ledna 2005, se sjednotila česká krajní pravice pod vedením Národní strany (NS), která na sebe v tuto dobu upozorňuje nechutnou kauzou kolem památníku v Letech. (viz reportáž z místa) Od té doby se mnoho věcí změnilo, proto bych chtěl ve zkratce shrnout vývoj na oficiální krajně pravičácké scéně za poslední rok. Je vskutku o čem psát, protože žabomyší války jednotlivých partají a skupinek jsou vskutku úsměvné. pokračování

Představujeme vám nového spolupracovníka Romano hangos Důvěra je a vždy byla těžce vydobytým zbožím, nedává se zadarmo. Společnost vždycky vymýšlela různé testy jak zjistit, kdo je „přítel, nebo nepřítel“. Znáte například původ salutování? Proč pravá ruka k čelu? Pochází ze středověku, kdy ozbrojenci zdvíhali hledí volnou pravou rukou, aby ukázali, kdo jsou a že nemají zbraň. A děláme to stále. Když se zdravíme, potřásáme si pravou rukou a hledíme si do očí. Ať už tedy šlo o to ukázat tvář nebo znát heslo, na to, aby byla nějaká osoba přijata do našeho středu, se musela při prvním setkání nějak prokázat, dát najevo, kdo je a jak se k nám hodlá chovat. Proto se vám také představuji v úvodním rozhovoru Jany Kabeláčové. Je to moje verbální „potřesení rukou“. Laco Trnčík pokračování

Rasismus a diskriminace mají v dnešní době více skryté formy V rámci projektu Prosazování lidských práv Romů – Transition Facility, který realizuje Společenství Romů na Moravě, jsme jeli zjišťovat situaci v pobočkách, v nichž je projekt realizován. Postupně jsme navštívili FrýdekMístek, Ostravu, Nový Jičín, Šternberk, Olomouc a Rýmařov. Zjistili jsme, že jednotlivé lokality se liší mírou i závažností jednotlivých projevů porušování lidských práv. Obecně však lze vysledovat jeden trend – projevy diskriminace se nevyskytují tak často v přímé formě, ale berou na sebe (zvláště na úřadech a při zaměstnávání) podobu nepřímé, skryté diskriminace. Například zaměstnavatelé si dávají pozor již při telefonátech zájemců o práci a po zkušenostech z minula málokdy dají otevřeně najevo zájem o uchazeče, aby měli prostor pro manévrování, pokud zjistí, že dotyčný je Rom. pokračování

O knihách Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít. pokračování

Romové na Slovensku bojují s chudobou Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili. Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu. pokračování

Volby 2006 Za poslední dva měsíce se situace na politické scéně ČR před volbami značně změnila. Podle průzkumů se preference Strany zelených (SZ) dostávají na stejnou úroveň KDUČSL, tedy lidovců, a to zhruba na 10 procent. Podívejme se, co je na této SZ zajímavého a čím by mohla, pokud by se dostala do sněmovny, být prospěšná pro členy romského společenství. pokračování

Ještě jednou k románu Děvčátko, rozdělej ohníček Chtě nechtě se musím vrátit zpět k románu Martina Šmause Děvčátko rozdělej ohníček, ačkoliv již o něm bylo hodně napsáno, dostal mnohá ocenění a četl jsem také krátkou recenzi Alice Horáčkové v MFD z 22. března, s jejímž názorem ne tak docela souhlasím. Také jsme již dvakrát o této knize psali v RH, v jednom případě s výhradami. pokračování

Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky. „Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols. pokračování

Křest nové desky skupiny Gulo čar V sobotu 22. dubna proběhl v brněnském klubu Fléda křest nového CD skupiny Gulo čar pojmenované Gipsy Goes To Hollywood! Za kmotra si hudebníci vybrali známého brněnského muzikanta a zároveň manažera Jiřího Vondráka (Bowle). Další významná osobnost, jež se křestu zúčastnila, si s touto kapelou i zahrála. Není to nikdo jiný než po celém světě velice slavný Doug Wimbish (Living Colour, Jungle Funk, Mick Jagger, Madonna). Tento americký basový kytarista se podílel i na práci ve studiu při natáčení a při produkci již zmiňovaného CD. Wimbish byl nadšen už z demosnímků, které mu management kapely zaslal se žádostí o spolupráci a rozhodl se přijmout nabídku produkovat desku a zahrát si na ní jako host. Stalo se tak v průběhu roku 2005 ve studiu SONO. pokračování

Drobničky PRAHA – Světový romský festival Khamoro ve dnech 22. až 27. května potěšil své příznivce již poosmé. Do Prahy se sjeli hudebníci z Maďarska, Makedonie, Nizozemí, Rakouska, Ruska, Rumunska, Slovenska, Španělska, USA a České republiky. K bohatému programu přispěly koncerty tradiční hudby, jazzu, promítání filmů, vernisáž fotografií i galakoncert a defilé v centru města. pokračování

Znevýhodnění ve vzdělávání Zprávu o situaci Romů a Travellerů ve vzdělávacích systémech v Evropě vydalo Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC). Přináší důkazy, že ve vzdělávání dochází k přímé a systematické diskriminaci a vylučování žáků z řad Romů a kočovníků. Podle ředitelky EUMC Beate Winkler romští žáci opouštějí školy poměrně brzy proto, že nejsou úspěšní, a tím přicházejí o možnost získat potřebnou kvalifikaci, která by jim později umožnila prosadit se na pracovním trhu. Zpráva rovněž poukazuje na skutečnost, že segregace při vzdělávání romských dětí a dětí kočovníků je v mnohých zemích EU přetrvávajícím jevem: ať už v důsledku zavedené politiky či segregace v oblasti bydlení. Neopodstatněné zařazování romských žáků do zvláštních škol a jejich nadměrné zastoupení v těchto školách je někde i nadále naprosto běžné. pokračování

Komentář Uplatnění teze „kultury chudoby“ v praxi Je to asi rok a půl, kdy v RH probíhala polemika o knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Hirta a Jakoubka. Pro osvěžení: oba působí na Západočeské univerzitě v Plzni, vyučují kulturní antropologii a hlásají, že Romy spojuje jen „kultura chudoby“. Mezi řádky se čtenář dozvídá, že vlastně Romové jako etnikum neexistují, a to navzdory všem doložitelným prvkům, které činí etnikum etnikem a národ národem: v případě Romů je to po staletí nenormovaný jazyk se spoustou dialektů, spojených společnými jazykovými prvky, a kultura bezpochyby velice bohatá na tradice. Nedávno se mi bohužel naskytla příležitost přesvědčit se, jak tato ideologie funguje v praxi, jak je nebezpečná, když ji propagují vedoucí úředníci magistrátu. pokračování

Romské osady na východě Slovenska zaplavila velká voda BRATISLAVA – Rozvodněné řeky ohrožovaly počátkem června obyvatele značné části východního Slovenska. Nejhorší byla situace v Košickém a Prešovském kraji. Po vytrvalých deštích se zvýšila hladina Hornádu, Ondavy, Torysy a několika místních potoků. Kritická situace byla v obcích Haniska u Prešova a Olejníkov u Sabinova, kde museli evakuovat dvě stovky lidí, především Romy. „Vše je pod vodou. Nevím, co s námi bude,“ řekla televizi TA 3 mladá Romka s dítětem v náručí. V obci Ruská Nová Ves voda zničila most a obyvatelé zůstali odříznuti od okolního světa. pokračování

Komentář: Volby 2006 Vítězem voleb se stala strana ODS a v tomto smyslu dopadly volby podle očekávání. K sestavení vlády byl prezidentem již v pondělí 5. června vyzván šéf vítězné strany Mirek Topolánek. Sestavit vládu je však jedna věc a dosáhnout její podpory v Parlamentu je věc druhá. A to je oč tu běží. Protože počet poslanců, kteří podporují tzv. levici (ČSSD a KSČM) a pravici (ODS, KDUČSL a Strana zelených) je totožný. V tomto smyslu dopadly volby naprosto nečekaně. Dá se říci, že i ČSSD byla velmi úspěšná a nemusela by se stavět na zadní, kdyby její předseda Jiří Paroubek neměl přemrštěné ambice, do kterých zapletl celou stranu k její škodě. Dost možná, že se nějaký poslanec ČSSD postaví na zadní a spočítá mu to. Být sociální demokrat, styděl bych se za něj. pokračování

Štěstí a vítr jedno jsou Kdo poprvé uvidí černobílé fotografie překladatelky, redaktorky, romistky a vysokoškolské profesorky Hany Šebkové (1952–2004), zasáhnou ho do srdce jako přesně mířený šíp svou opravdovostí, autenticitou, silou výpovědi a přirozeností. pokračování

Zahajovací koncert Khamora se vydařil Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006. Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 3. Výtvarný kroužek ve slovenské Detvě S ohledem na bohatství amatérských děl v muzejní sbírce budeme pracem autorů ze Slovenska věnovat také tento díl a několik následujících. Jde o soubor výtvarných prací vyvážený v kvalitě, není to jen povrchní vizuální múza, a otevírá cestu ke skutečnému výtvarnému myšlení. Pro výtvarníky je podstatná touha po expanzivní osobnostní expresi, po invenčním sebevyjádření, nespoutaném akademickými pravidly. Z tohoto pohledu jsou zajímaví autoři, kteří pracují ve výtvarném kroužku při Kulturním domě v Detvě už od roku 1985. Dravý malířský rukopis a barevná intenzita, doslova tvořivý zápas, je charakteristický pro Jána Berkyho, který se věnuje filozofickým tématům života a smrti, válce a utrpení, původu a existenci Romů. Osobitý je i přínos Dušana Oláha, jehož tvarová imprese se intuitivně vylupuje z pozadí obrazové plochy, nejednou i se symbolickým přesahem. Rozvíjí úvahy o „mýtu člověka, který se prolíná s mýtem přírody“, kde se přírodní cyklus prolíná s lidským příběhem. Tady se duše stává krajinou. Dalším jeho námětovým okruhem jsou inspirace ze světa romské minulosti, křehké lásky a smrti. Přírodní radiace vyzařuje taktéž z imaginativních a světelně působivých krajin Tibora Oláha. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5. Romští autoři k holocaustu My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka pokračování

Historie romského holocaustu Romové v Československu před německou okupací Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 6. Přítomnost malířského gesta Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění? pokračování

Zprávy Brodce nad Jizerou – Ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma – Společný svět podala trestní oznámení na člověka, který chtěl vyhodit z bytu na ulici romskou rodinu s dětmi z Brodců nad Jizerou. Dotyčný v posledních měsících opakovaně a před svědky Romům vyhrožoval, že pokud s ním neuzavřou nové nájemní smlouvy na byty, které užívají na základě jiných nájemních smluv, zařídí odebrání dětí do dětského domova a že nechá ji okamžitě vyhodit na ulici. pokračování

Komentář Shoda v názorech nutně neznamená shodu v řešení Absolvoval jsem nedávno hodinovou diskusi se starostou městské části Brno-sever Leo Venclíkem. Tato diskuse dokumentuje zřetelně, jak souznění v názorech na problematiku může vést k naprosto rozdílnému způsobu řešení těchto problémů. Pravda, různost spočívá také v tom, jakou roli ve hře hraje ten, kdo chce něco řešit. Rozdílný bude přístup starosty od přístupu člověka z občanské nevládní sféry. Ale proč vlastně? pokračování

Beseda s romskými autory v Muzeu romské kultury Muzeum romské kultury uspořádalo 29. června jako doprovodný program k výstavě Čalo voďi / Sytá duše besedu s romskými autory. Nyní je představujeme čtenářům RH i s ukázkou jejich tvorby. pokračování

Vlado Oláh: Visarav man / Vracím se Visarav man andre miro terňipen, kije veša, mal'i, luki, ke Ondava, kijo agata parne l'ul'ud'enca. pokračování

Recenze nové básnické sbírky Vlada Oláha: Amaro drom pal o Udut – Naše cesta za Světlem V roce 2006 vychází v nakladatelství Radix (Kořeny) další sbírka básníka Vlado Oláha. Je to již čtvrtá básnická sbírka v řadě v průběhu deseti let. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 8. Mystika a všední život Transcendentální prožitky ve světové historii vedly nejednoho člověka k nutkání alespoň se pokusit abstraktní svět naznačit pomocí grafického projevu. Snaha zaznamenat skutečnou realitu taktéž vede k vyjádření malířskými technikami. A zde můžeme porovnat, jak jsou tyto zdánlivě odlišné pohledy na svět podobné ve své podstatě. pokračování

Sladká tráva Je pod námi, nasáklá deštěm anebo se občas vlní pod nárazy větru. Zaplňuje prostor, po kterém se dobře šlape. Tráva na každém kroku. Měkká i pichlavá, pokaždé na dosah ruky. Roste mezi vápnem rozpadajících se zdí a plotů, v kamení, uprostřed cesty i mezi odpadky novodobého ghetta. Dá se po ní utíkat do všech stran kdykoliv se člověku zachce, třeba až na samotný konec světa. pokračování

Zdeňka Jařabová pomáhala Romům, navíc byla výborný člověk Zpráva o smrti Mgr. Zdeňky Jařabové mě hluboce zasáhla, protože jsem stále věřila, že tato nezvykle statečná žena svůj boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Už třeba jen proto, že nepodléhala poraženeckým náladám. S nemocí bojovala tak příkladně racionálně a nejvíce tím, že na ni nemyslela a o to více se věnovala své práci. Přesně tak, jak si neumím představit, že bych to někdy dokázala já. Ona vůbec nepřipouštěla možnost nezdaru léčby, vždy byla tak pozitivní a optimistická. Jen za tato fakta ji nebylo možno neobdivovat. Jenže ono nasazení, s jakým bojovala s nemocí, bylo jen projevem její duchovní síly, energie, jejího založení. Mnohem zásadněji se toto její založení a charakter projevilo v práci pro Romy a s Romy a také v oblasti vysokoškolského vzdělávání. pokračování