Výsledky vyhledávání: aven

Ve škole studenti nacházejí sami sebe Uplynuly již čtyři roky od založení Romské střední školy sociální v Kolíně. Vedení školy a její kantoři už připravili jednu třídu 25 studentů k maturitním zkouškám. Poslední rok studijního období byl pro maturanty rokem napětí, očekávání, podobně jako pro profesorský sbor a zakladatele školy. Zhruba polovina studentů se již uchází o studium na vysokých školách. Při rozhovoru s JUDr. Gejzou Orletem, učitelem práv, jsme se dozvěděli, že součástí školy je také domov mládeže, který poskytuje studentům ze vzdálenějších koutů republiky ubytování a celodenní stravování. K dispozici mají klubovnu, tělocvičnu, studentský bar, knihovnu a počítačovou učebnu s internetem. pokračování

Romové z Rožnova mají problémy s bydlením Před časem informovala redakce Romano hangos čtenáře o situaci romské komunity v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení města tady zvolilo strategii – podobně jako mnoho dalších měst a obcí – postupně vystěhovat nájemníky obecních bytů, kteří dluží za nájemné. pokračování

Volební program Romské občanské iniciativy ČR Stranou, která se již ve svém názvu hlásí k hájení zájmů Romů, je Romská občanská iniciativa ČR (ROI). Tato strana již měla v parlamentu své zastoupení. Také letos vstupuje do volebního klání. Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji. pokračování

Kandidát na poslance Vážení přátelé, Romale, jmenuji se Vladislav Suchánek a jsem Rom. Je mi 52 let, jsem ženatý a pracuji jako správní rada odboru pro místní správu Ministerstva vnitra ČR. Narodil jsem se ve Varnsdorfu, matka pochází z Gajar, otec z Bratislavy. Vyučil jsem se kuchařem a nyní studuji Vyšší sociálně právní školu evangelickou v Praze. pokračování

Evo, bičhav mange fotka Leperen peske pre oda sar phirnas andre škola? Hi. Andre peršo treda phiravas Prahate. Leperav mange hoj oda has kaštuno kher. Andre treda samas tranda čhajora, aňi jekh muršoro. Has man odoj miri bari kamaratka, has jepaš Jugoslavkaha u jepaš Čechiňa. pokračování

Vařte s Romano hangos Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí. pokračování

Svět nenávisti Dnes je mi 60 let, život jsem poznal, ochutnal a životem jsem už vyčerpán. Životem jsem šel nejen po cestách krásně vyasfaltovaných, vydlážděných, po kobercích, ale i po kamenitých, posypaných štěrkem, trnitých a klikatých. V životě jsem poznal zklamání, nemoci, hrůzy, tragédie, ale i štěstí, radost, pláč, lásku, žárlivost, závist a nenávist. Vodu, vzduch, slunce jsem bral jako samozřejmost a neuvědomoval jsem si, že to je jiná síla, jiná moc, na které se nepodílím, a s kterou nemohu hnout. Než jsem dospěl k názoru, že existuje moc a síla, které svět patří, má cesta byla dlouhá, na které jsem prohrával a jen málokdy vyhrával. pokračování

Romští poradci se obávají o svá místa Romští poradci se obávají, že po zrušení okresních úřadů nepřejdou na obce třetího stupně, tedy obce pověřené státní správou po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002. Zaznělo to na semináři ve Velkých Karlovicích věnovaném mj. reformě veřejné správy a s ní spojenému postavení romského poradce (podrobně o semináři píšeme na jiném místě). Postavení romských poradců není ohroženo v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. pokračování

Khamoro rozproudilo krev v žilách PRAHA – Romské melodie znovu rozproudily krev v žilách milovníků romské hudby i jazzu. Od 21. do 25. května se konal v Praze již čtvrtý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko). Pražané a návštěvníci hlavního města tak měli možnost sledovat mistrovství romských muzikantů, zpěváků a tanečníků z Evropy i ze zámoří. pokračování

Najdou domov na zámku POHOŘELICE – Dům na půl cesty, pro mládež odcházející z dětských domovů, vzniká ve zchátralém zámečku v Pohořelicích – Velkém Dvoře na Břeclavsku. Sdružení pěstounských rodin jej slavnostně otevřelo na Den rodiny 15. května. Mladí lidé, kteří v 18 letech opouštějí dětské domovy a často končí jako bezdomovci, tady mohou získat o něco příznivější start do života. pokračování

Současná ochrana proti diskriminaci je málo účinná PRAHA – Požadavek na vznik antidiskriminačního zákona je obsažen v návrhu vládní Zprávy o stavu lidských práv v ČR v roce 2001, kterou předkládá vicepremiér a předseda legislativní rady Pavel Rychetský. Potřeba vzniku jednotného právního předpisu je zdůvodněna skutečností, že za současné situace, kdy ochrana před diskriminací je upravena v různých právních předpisech a dohlížejí na ni různé orgány, chybí účinný mechanismus kontroly. Pro jednotné řešení hovoří i to, že v praxi se často vyskytují případy vícenásobné diskriminace (např. z důvodu pohlaví, příslušnosti k etnické skupině a věku). Bez jednotné úpravy by byla ochrana proti diskriminaci málo účinná. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity Již druhé zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity se konalo dne 16. května, tentokráte v Kolodějích. Seznamujeme vás s nejpodstatnější částí jednání. Byla projednána a schválena zpráva o činnosti tehdy ještě Meziresortní komise za rok 2001. pokračování

Ministerstvo dopravy má romského poradce PRAHA – Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling má nového poradce pro otázky národnostních menšin. Stal se jím podnikatel ve stavebnictví Milan Polhoš, předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR. pokračování

Zapomenuté tóny Milan Horváth (27), žádaný a všestranný houslista z Brna, vydal své první CD s názvem Zapomenuté tóny. Milan vyrostl v rodině romského primáše Eugena Horvátha, který svého syna usilovně vedl k muzice, odhaloval mu její taje, vštěpoval styl a projev primáše, zasvěcoval ho do tajů houslových variací a romské harmonie. pokračování

Vařte s Romano hangos Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka pokračování

Blátivý den Většina Romů přišla do České republiky z romských osad a dodnes mají svá rodná místa ve svých vzpomínkách. Život v osadách přinášel radosti i strasti. Na to, jak se obyvatelé jedné osady vypořádali s menší povodní, vzpomíná Jozef Tancoš z Ostravy. pokračování

Je to příběh paní Aranky, který nám vyprávěl její bratr Příběh se odehrál na sklonku války ve vesnici v okrese Rožňava na jihovýchodě Slovenska u maďarských hranic. Vesnici několikrát denně ostřelovali, domky tam byly postavené z válců z nepálené hlíny. Když začala houkat siréna, začali jsme všichni utíkat, dospělí popadli malé děti, ty větší běžely samy rovnou k lesu, kde jsme se vždy ukrývali. Němci byli na vysokém kopci nebo skále a stříleli po běžících. Strýc křikl, abychom zalehli a plazili se k lesu. Kulky kolem nás svištěly, nebylo to nic příjemného, děti se bály a plakaly. pokračování

Šunen Romale! Rada Romům, jak volit Vím, mnozí z vás si říkají: Za komunistů to bylo lepší, a proto se chystáte volit právě je. Rád bych vám vysvětlil, proč by to bylo nerozumné, dokonce nebezpečné, a proč to nepřinese vůbec žádný užitek. pokračování

Romské děti na výletě v Polsku V rámci výuky dějepisu organizovalo občanské sdružení Lačho lav z Karviné školní výlet do Polska. Děti ve věku 14 a 15 let navštívily koncentrační tábor Osvětim, kde během druhé světové války (konkrétně od roku 1942 do roku 1945) hitlerovští vojáci vyvraždili šest milionů lidí. Jejich velkou část tvořili Židé a Romové. Dvacet osm jednoposchoďových baráků na děti udělalo silný dojem: nedokázaly si představit, že v jedné místnosti o rozměrech 3x4 metry bylo vtěsnáno 50 až 60 osob. V životě neviděly nic podobného. V jedné místnosti viděli žáci obroučky od brýlí, v druhé hromady dětských botiček, v třetí dětské oblečení, v další pytle s vlasy a další traumatizující věci. Dospělí lidé mají problémy s projevením citů, ale na romských dětech bylo vidět, že emoce jsou u nich silně vyvinuté. Po prohlídce jsme ještě zhlédli film natočený ruskými vojáky, když osvobodili tento koncentrační tábor. pokračování

Příznivý ohlas veřejnosti HODONÍN – S nápadem vypracovat a uvést do praxe projekt, kterým by se aspoň částečně řešila nezaměstnanost Romů z Hodonína, přišel za romskou poradkyní Vlastou Bláhovou předseda Sociálního sdružení Romů Richard Daniel již loni. Spolu pak kontaktovali Úřad práce v Hodoníně, kde žádali o finanční spoluúčast na tomto projektu. Finanční pomoc jim byla přislíbena asi na deset zaměstnanců. „Oslovili jsme zejména mladé lidi a nabídli jim podstatně víc, než kdyby seděli doma na sociálních dávkách,“ řekla Vlasta Bláhová. Loni však projekt úspěšný nebyl. „Bohužel jsme se nesetkali s takovým ohlasem, jaký jsme očekávali,“ vysvětlil Richard Daniel. pokračování

Vlado Oláh – 55 Narodil se ve Stropkově v rodině hudebníků, pastýřů a dělníků. K dosud nejlepším výsledkům jeho práce patří básnická sbírka Slunečnice. pokračování

Jak je důležité míti Filipa Pan Filip na mě vždycky čeká v Karviné. Poprvé před dvěma lety, teď před pár týdny naposled. Povoláním je řezbář, založením místní buditel: autorské divadelní hry, předčítání poezie po klubech a tak podobně. Idealista. Proto také – ač Nerom – napsal romské pohádky. Jeho žena, učitelka, je s velkým úspěchem předčítá ve škole romským dětem. pokračování

Opět romské pohádky (aneb jak je důležité míti Filipa) Nedávno odezněl nářek českých učitelek, které již nepožírají žraloci na Jadranu jak za dob prvorepublikových, nýbrž je k smrti poděsily autentické romské pohádky, sebrané naší přední romistkou PhDr. Milenou Hübschmannovou (nakladatelství Fortuna 1999). Romské pohádky jsou totiž vyprávěním dospělých pro dospělé a neprošly generačními cizelujícími úpravami jako u jiných národů. pokračování

Skinheadi U Holubů Krátce po incidentu v brněnské restauraci U Holubů 19. dubna jsem navštívil jejího majitele Jaroslava Holuba a zeptal se, jak došlo k útoku skinheadů proti anarchistům a punkerům. Než mi odpověděl, tak mi řekl, že už čtyřikrát u něj v restauraci anarchisté pořádali sraz a večery doprovázené hudebními skupinami. Pokaždé měli tyto akce ohlášené a povolené policií a úřadem městské části. Akce vždy proběhly v klidu a bez problémů. A co se týče akce pořádané 19. dubna mi řekl: „Ani v sobotu 19. dubna mi nic nebránilo, abych jim neposkytnul prostory. Pořádali u nás koncert – sedm kapel a zhruba 200 anarchistů a punkerů. Chovali se velice slušně, nebyli hluční a nevyváděli. I tento večer měli ohlášený a povolený do jedné hodiny ranní. Byla to akce kulturní, ničím narušovaná. Policisté, kteří tady byli, mně řekli, že se nemusím ničeho obávat, že akci sledují a ujišťovali mě, že pokud by se něco stalo, že jsou připraveni okamžitě zakročit.“ pokračování

Amari sal amari Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. pokračování

Savi has Patradži Imar hin pal e Patradži, pekľom bakrores, tadžom o dilos he paľis geľom la čhaha avri pro foros. La Patradžatar man nahas ňič. Rači mange leperdžom savi has Patradži paš o Roma varekana pre Slovaňiko, andre Podskalka Humenate. pokračování

Jeden svět ukazuje jiné lidi BRNO – Čtvrtý ročník festivalu Jeden svět 2002, jehož hlavním pořadatelem je společnost Člověk v tísni, opět ukázal, že svět není jen místem plným radosti. Promítané filmy představily nejen rozdílnost kultur, ale také jak násilí, utrpení a otroctví prostupuje současnou civilizací, nebo jak honba za ropou vede k porušování lidských práv. pokračování

Jak se žije na Ostravsku V totalitě žili Romové bez problémů, byla práce a pracovat se muselo. Ten, kdo uměl zacházet s penězi, slušně bydlel, slušně žil a měl se dobře. Ale vše změnila sametová revoluce. pokračování

Předvolební otázka Co by se mělo u nás udělat pro zlepšení situace neziskového sektoru, zejména v oblasti jeho financování? Financování organizací tvořících tzv. neziskový sektor nebo též občanský sektor je otázkou diskutovanou ve všech zemích střední a východní Evropy. Jedním z klíčových témat těchto debat je otázka, zda a do jaké míry má stát podporovat rozvoj neziskových organizací a zda a do jaké míry se má podílet na financování činností, které tyto organizace zabezpečují. pokračování

Šoha nabisterava Kamav tumenge te irinel pal miro dad. Bičholas leske Julius Horváth u o Roma leske phenenas o Džulas. Uliľas andro berš 1931 Ondrišlate – Nálepkovo, okres Spišská Nová Ves. Phares pes mange pal leste del duma, bo imar miro dad nane maškar amende. Sas leske eftavardeš berš, muľas 14. 2. 2002. pokračování

Sar oda has andro mariben Vičinav man Margita Šimonová hin mange 74 berš. Dživav angro gav Velke Levare. Kamav tumenge te phenel sar has oda andro mariben. pokračování

Sociální demokracie vyhrála volby PRAHA – Vítězstvím sociální demokracie a úspěchem komunistů skončily letošní volby do Poslanecké sněmovny ČR. Pravicové strany utrpěly neúspěch. Volby též poznamenala vysoká neúčast. K urnám přišlo jen 58 procent voličů. pokračování

Protančený večer na Koncertě pro bezdomovce Koncert, který pořádalo občanské sdružení Kale jakha – Rožnovský svaz Romů za podpory sdružení Zdravý Rožnov v sobotu 1. června v sále Společenského domu v Rožnově pod Radhoštěm, nebyl zdaleka prvním večerem plným romské muziky, který jsem navštívila. Určitě pro mne byl ale nejživějším – pokud tedy nepočítám Romfest ve Strážnici před pár lety. pokračování

ČSSD sestavuje vládu PRAHA – Oficiální jednání o podobě nadcházející vlády začala už v neděli 16. června. Jako první dorazil na pozvání Václava Havla na Pražský hrad předseda vítězné sociální demokracie Vladimír Špidla. Postupně se sešli s prezidentem předseda ODS Václav Klaus a představitelé Koalice Hana Marvanová a Cyril Svoboda. Představitele KSČM Havel nepřijal. Václav Klaus po schůzce prohlásil, že jednání o velké koalici ČSSD a ODS není podle něj na pořadu dne: „My dnes necítíme potřebu či povinnost zásadním způsobem vstoupit do dnešních jednáních koaličního typu. Budeme v tuto chvíli vyčkávat, jak budou jednání probíhat a jestli může někdy přijít nějakým způsobem jistá chvíle pro nás.“ pokračování

Drobničky OSTRAVA – První schůzku k problematice lichvářských půjček uspořádalo 7. června občanské sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Zájem o ni projevila více než desítka Romů, představitel mezinárodní organizace – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zástupci policie, města, neziskových organizací aj. Policie odhaduje, že jen v Ostravě mohou být desítky lichvářů, kteří především nezaměstnaným Romům půjčují peníze až na stoprocentní úrok a zpátky je dostávají výhrůžkami a násilím. Zástupce moravskoslezského hejtmana řekl, že se o problému dověděli teprve nyní a musí ho začít řešit. pokračování

Ředitelka školy Jarmila Turková říká: Maturitou vzdělávání nekončí Co byste mohla říci o vašich studentech? Ředitelkou jsem sice rok, ale studenty jsem poznala už při vzniku školy. Závěr školního roku vždy doprovází nervozita a tento rok obzvlášť tím, že končí náš první maturitní ročník. Všichni cítíme, že právě teď se navenek ukazuje výsledek práce v uplynulých čtyřech letech. Něco jiného to bude za pět nebo deset let. Co se týče studentů, měla jsem pocit, že maturity ještě neberou dostatečně vážně. Situaci ztížily také časté změny vyučujících. Ačkoliv se vedení snažilo zabezpečit stálý profesorský sbor, nepodařilo se to docela. Myslím ale, že teď už je stav konsolidovaný a že jsme tento nepříjemný problém už vyřešili. pokračování

Mamukhen peskre čhavoren khere Romale, kas tumendar hin čhavore, so phirde avri e zakladno škola, ta den len te študinel andre Romaňi stredno škola socialno Kolinoste. Te kamen kaj tumare čhavore odoj te džan, te sikhľol, ta pisinen avri e prihlaška he bičhaven odoj andre škola. pokračování

Stipendijní program pro romské vysokoškoláky Roma Memorial University Scholarship Program – Akad Všeobecné informace Nadace Open Society Institute (OSI) vyhlašuje nový stipendijní program pro romské studenty vysokých škol. Finanční zdroje pro tento program pocházejí ze zlata uloupeného nacisty za druhé světové války, které bylo do nedávné doby drženo spojenci. Část finančních prostředků z něho získaných byla vyčleněna pro Romy. Program je spolufinancován OSI. pokračování

Jako v Beverly Hills Chomutov/Jirkov (red) – Tři romští sociální pracovníci ze Slovenska byli minulý týden na stáži v Chomutově a Jirkově. Slovenská vláda schválila program terénních sociálních prací teprve v květnu. Osmnáct terénních pracovníků čerpalo zkušenosti z práce českých zástupců v sedmi městech. Tři z nich přijeli do Jirkova. „Chomutov a Jirkov byly zvoleny také proto, že se tu udělal v bytové, sociální i občanské otázce Romů největší kus práce,“ vysvětlil Jozef Cicko ze společnosti Člověk v tísni důvod, proč volba padla právě na Chomutovsko. Rozdíl oproti slovenským romským osadám je prý značný. „Když jsem uviděla bydlení Romů v Jirkově, měla jsem pocit, že je to Beverly Hills,“ prohlásila Mariana Dlugošová, která pracuje s Romy již dva roky. Rozdíl je prý také v oblasti vzdělávání. Vybavení zvláštních škol, kam chodí spousta romských dětí, nemají podle ní na Slovensku ani základní školy. Dva ze slovenských pracovníků nikdy práci v terénu neprováděli, učí se proto, jakých problémů si všímat a jak navazovat první kontakty s oddělenou romskou komunitou. pokračování

Lepší je dát argumenty, než přilévat olej do ohně Historička Jana Horváthová je v současné době na mateřské dovolené s 2,5letou dcerkou Natálkou. Neznamená to však, že by se věnovala jen rodině a na práci úplně zanevřela. Aktivně se podílí na přípravě budoucí expozice Muzea romské kultury v Brně a napsala knihu Kapitoly z dějin Romů. Kniha vznikla v rámci projektu o. p. s. Člověk v tísni a přístupnou formou přibližuje dějiny Romů od minulosti do dneška. pokračování

Jen poukazovat nestačí Romové už dlouho řeší jen sami své problémy. Češi po Romech vyžadují splnění kritérií a podmínek, které si kladou oni sami. Je tomu tak i ve školství. Když romské dítě přijde do školy, nestačí na tempo, které české děti normálně zvládají. To ne proto, že by bylo romské dítě hloupé, ale proto, že je jiné a je vychováváno v jiné kultuře, v jiných hodnotách a podmínkách. Důkazem toho, že romské děti nejsou hloupé je i skutečnost, že při nástupu do školy už mluví dvěma jazyky. Tvůrci školních osnov s jiným dítětem než s českým vůbec nepočítali. Ale na tom nenesou vinu jen oni, ale i samotní pedagogové. Neví, jak k romským dětem přistupovat, i když s Romy už desítky let žijí. Spousta z nich ještě nepochopila, že romské děti jsou jiné. Jen poukazují na jejich nedostatky, na to, že si neplní své povinnosti a o školu se nezajímají děti, ani jejich rodiče. Když jsem se některých pedagogů zeptal, jestli vůbec něco romské dítě umí a má v sobě něco dobrého, mlčeli, neuměli mi hned odpovědět. pokračování

Není soudce jako soudce! Všimnu si jenom tří verdiktů soudců, které mne nenechávají chladným a dovolím si z nich vyvodit určité závěry. Nedávno proběhl soud u Krajského soudu v Hradci Králové s vrahem svitavského Roma Oty Absolona. Odsouzený Pechanec je recidivista, známý neonacista a vraždu zmíněného Roma uskutečnil chladnokrevně, úmyslně a dokončil ji. Verdikt soudu: 13 let natvrdo. Je to dost, nebo málo? Žádným způsobem nelze trestem adekvátně nahradit smrt člověka. Ale budiž. Podívejme se dále. pokračování

Můj otec byl kovář Žili jsme na Slovensku v obci Kurim u Bartvy na Bardějovsku. I když nás bylo čtrnáct dětí, žilo se nám dobře, otec uměl vydělat peníze. Vyráběl pálené cihly. Vzal hlínu, rozředil ji vodou, přidal dřevěné piliny a vše hnětl, dokud nebyla hmota tvárná. Potom ji napěchoval až po okraj do dřevěné bezedné formy obdélníkového tvaru. Formu stáhnul a hmota se proměnila v cihlu. Takto vyráběl cihlu za cihlou, a když jich měl dva až tři tisíce, suché je naskládal kolem čtyř, pěti kamen tak, že z nich vytvořil bunkr. Cihlový bunkr z vrchu pomazal hlínou, aby teplo neunikalo. Malými otvory se dostával ke kamnům a přikládal na oheň osm až deset dní. Když bunkr vychladl, začal ho otec rozebírat a cihly skládat do štosů. Prodával je Romům i gadžům po pěti halířích. pokračování

Bydlení na základě nájemní smlouvy Nájem bytu vzniká uzavřením nájemní smlouvy. Nájemní smlouvy uzavřené od 1. 1. 1995 musí být písemné. Smlouvy uzavřené do této doby jsou platné i bez písemné formy, ale i tady je pro případ eventuálního sporu nutné mít nějaký jiný písemný doklad, který opravňuje k užívání bytu. Je to smlouva mezi pronajímatelem – vlastníkem bytu (může to být město, fyzická osoba, bytové družstvo) a nájemcem – tedy tím, kdo bude byt užívat. pokračování

Anglicko velvislankiňa vakerlas le Romenca Somas vičimen 16. juna andro Lichtenštejnsko palacis ke Praha. Avľas odoj e velvvislankiňa andal e Spojené království Velké Británie he andal o Severno Irskos lakri Excelencija Anne Fyfe Pringle. Kamelas te del duma le Romenca bo kamelas te džanel pal e situacija le Romengri andre ČR. Bešenas odoj buter romane zastupci, poradci pal o okresna vibora he Roma andal o vladne organizaciji. pokračování

Pamětní den Romů v Hodoníně u Kunštátu Poslední transport vězňů z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (okres Blansko) do Osvětimi byl vypraven 21. srpna roku 1943. pokračování

Socialista sestavil vládu Česká republika má už pár týdnů zatím nejsocialističtější vládu od roku 1989. Volby totiž, i díky myšlenkové prázdnotě Klausovy ODS a nejasné politice bývalé čtyřkoalice, vyhrála sociální demokracie. V čele vlády stojí muž, kterému jsou socialistické myšlenky blízké – Vladimír Špidla. V tisku je mu často předhazováno, že chce příliš kopírovat skandinávský sociálně demokratický model částečně neprávem. Špidla sice uznává, že je skandinávský model pro ČSSD zajímavý, avšak jeho inspirace má kořeny někde jinde. Alespoň v minulosti mu byly bližší francouzští socialisté a sám se také za socialistu označoval. pokračování

Má záliba se stala mou profesí Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila. I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny. pokračování

Otevřený dopis redakci Romano kurko Tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof postoupil redakci Romano hangos otevřený dopis z 23. července k situaci v Romano kurko, který zveřejňujeme v plném znění. pokračování

Máme se na koho obrátit! Již podruhé realizovalo o. s. Athinganoi v měsících lednu až dubnu prestižní projekt Výcvik pro zvýšení poltické angažovanosti Romů v České republice. Stalo se tak za finanční podpory Open Society Institute New York. pokračování

Proč další vlna romské migrace V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet. pokračování

Děti z Brna na jihu Čech Již tradičně pořádá každá ze sedmi základních organizací Společenství Romů na Moravě letní prázdninové tábory pro děti. O finanční prostředky, z kterých se hradí až 70 procent jejich nákladů, se SRNM uchází v konkurzním řízení ministerstva školství či Evropské unie, další náklady hradí z vlastních zdrojů a ve spolupráci se sociálními odbory příslušného regionu. pokračování

Pozor na slunce Síla slunečních paprsků je zvláště u moře umocňována jejich odrazem od hladiny, ve vysokých horách jsme zase slunci blíže. Slunce je nejsilnější mezi 11. a 14. hodinou. Sluneční paprsky pronikají mraky i slunečníky. Záludné je opalování na větrné pláži, kdy chladivý vánek snižuje pocit horka. Nejohroženější jsou děti. Novorozenci a děti do dvou let by neměly být vystaveny přímému působení slunečních paprsků vůbec. Pro ostatní se doporučuje pobyt střídmý, s očima chráněnýma slunečními brýlemi a s lehkou pokrývkou na hlavě. Vůbec nejlepší ochranou je vyvarovat se přímému působení slunce, ale to je asi přespříliš nesplnitelné. Nezbytné jsou ochranné krémy proti slunci – každý prodejce rád poradí. Slunce a voda je dar boží, užívejme je tedy, ale s mírou, jako ostatně vše. -red- pokračování

Ještě jsem naživu Již tři měsíce sdílím s pěti mladými lidmi dalších národností prostor bytu v nizozemském Utrechtu. Mezi dobrovolníky z Rakouska, Německa, Španělska a Irska, s nimiž spolupracuji na projektu Evropské unie a nizozemské organizace Engage!Interact, je i jedna dívka z Palestiny. pokračování

Velká voda zaplavila Čechy Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy. Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel. pokračování

Na výstavbě dálnice se budou podílet Romové Předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a poradce ministra dopravy a spojů ČR Milan Polhoš (45 let) nám sdělil důležité a zajímavé informace, které jistě zaujmou také romské firmy a romské podnikatele. Jaký užitek přináší Romům Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR? Naším cílem je zaměstnávat Romy a zajistit zakázky romským firmám. V současné době máme možnost zaměstnat více než 200 Romů na pět až šest let. Sdružení bude podepisovat smlouvu na výstavbu dálnice D 47 s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a s izraelskou firmou, která celou výstavbu financuje. Dálnice povede z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu a Bohumín až k polským hranicím. Na tuto výstavbu vypíše sdružení výběrové řízení pro romské firmy. pokračování

Po vodě zůstává bahno a smrad Při sledování povodňových zpráv jsme se také zajímali, jak prožili tuto katastrofu Romové. Několika známým, které v zaplavených místech redakce Romano hangos má, jsme zatelefonovali, abychom jejich prostřednictvím přiblížili čtenářům situaci. České Budějovice „Hrůza, katastrofa. Naše krásné město je úplně zničené,“ popisuje dnešní podobu Českých Budějovic Markéta Šestáková. Ona sama má trochu štěstí, jde-li to tak nazvat. Ulice, ve které bydlí, zaplavena nebyla, ale všechno v okolí ano. pokračování

Výzva Vladimíra Špidly Prohlášení předsedy vlády Vladimíra Špidly z počátku srpna k romskému exodu V posledních měsících opět dramaticky narůstá počet českých žadatelů o azyl v zemích Evropské unie, zejména ve Spojeném království. Mnozí příslušníci romské komunity přitom žádají o azyl přesto, že si musejí uvědomovat, jak malé mají šance na úspěch. Je tedy zřejmé, že spíš než o poskytnutí azylu – tj. ochrany před pronásledováním – usilují o dočasné požívání výhod plynoucích z postavení žadatele o azyl. Vyzývám proto naše občany, kteří patří k romským komunitám – neodcházejte! Pojďte se společně s vládou podílet na řešení problémů tady, v České republice. Vláda si uvědomuje, že vaše postavení – postavení Romů – je někdy obtížné. Že v každodenním životě narážíte na problémy sociálního a ekonomického rázu, občas i na diskriminaci nebo projevy rasismu. Chápu, že to pro vás není jednoduché, ale odchodem nic zásadního nevyřešíte. Vaši předkové přišli do této země začátkem 14. století, a ať si to myslíte nebo ne, vaše kořeny jsou dnes tady. Mohu slíbit, že vláda bude podporovat už zahájené úspěšné projekty začlenění Romů do společnosti a využívat dosavadních romských poradců, aby zkušenosti jimi získané nepřišly nazmar. pokračování

Nejen o sociálních dávkách Místopředseda vlády Petr Mareš postoupil 20. srpna redakci RH vyjádření určené Ondřeji Giňovi a členům Grémia romských regionálních představitelů. Zveřejňujeme je v plném znění. Považuji za svou povinnost reagovat formou otevřeného dopisu na Vaši Otevřenou výzvu vládě České republiky, v níž označujete doporučení Rady vlády pro záležitosti romské komunity ze dne 1. srpna 2002 za protiústavní. pokračování

Opatření Rady vlády proti zamezení emigrace Romů Rada vlády na svém posledním zasedání mimo jiné navrhla vládě zřízení agentury, na podporu konkrétních opatření v úsilí o alespoň omezení romské emigrace. Co se tímto opatřením sleduje? pokračování

Anketa Jaký je váš názor na romskou emigraci? M. Ištánková, Přerov Žiji tady 40 let, a to co je dnes, jsem ještě nezažila. Děti nám ve škole napadají, práce pro nás není, na sociálce nám vyhrožují, že nám nenáleží žádné peníze, tak co tady máme dělat? Já bych odjela do Anglie hned, ale nemám na cestu. Mám dvě děti a jsem na sociálce. V Anglii už dlouho žijí naše rodiny a říkají, že s nimi jednají jako rovný s rovným. pokračování

Dělají romští emigranti ostudu ČR? Jiří X. Doležal v Lidových novinách 29. července zdůvodňuje ve svém článku Romští ekonomičtí turisté by se měli stydět…, proč žádosti Romů o azyl dělají ostudu celé naší zemi tím, že zneužívají toho, že západní Evropa slyší na téma rasismus a rasová diskriminace. Při tom přiznává, že Romové jsou skutečně diskriminováni mnohočetně, avšak jiné skupiny, jako Židé, gayové, rastmani, ekologičtí aktivisté a kuřáci trávy, jsou diskriminováni stejně, a přesto neutíkají. pokračování

Je to degradace Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání navrhla mimo mnohá jiná opatření, aby sociální dávky Romů, kteří žádají o azyl, nebyly po dobu nepřítomnosti žadatelů v ČR vypláceny. Při tom je jasné, že Velká Británie v tomtéž čase vyplácí těmto žadatelům na naše poměry dosti lukrativní dávky, ačkoliv je nenechává na pochybách, že budou vypovězeni zpět. pokračování

V šestadvaceti prošel stezkou smrti Barman R. Volkmer a majitel herny Bonver Michal Novák v Přerově surově zmlátili své romské hosty Marka Ištánka (22 let) a Vladimíra Jano (26 let), a jednoho z nich navíc okradli o mobilní telefon. Vladimír Jano, předseda Romského sdružení mládeže v Přerově, projel svou stezkou smrti v kufru auta, zbitý, v bezvědomí, svázaný na rukou a na nohou, s ucpanými ústy a zavázanýma očima. Probral se až v řece Bečvě, kam ho hodili barman a majitel herny Bonver. „Mysleli si, že už mě zabili a chtěli za sebou zahladit stopy,“ vysvětluje si Jano důvody, proč skončil ve vodě. pokračování

Milý host je vítán všude Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích. pokračování

O ľinaj paš o Roma Jevende has o romane koľibi učharde andre le jiveha. E phuv sovlas u o dživipen paš o Roma andre osada has smutno. O phure Roma bešenas khere paš o bov, bavinenas karti, vakerenas, o džuvľa sar has len rači ideos, čhingernas o pora le papiňendar. E radosca, he vešelišagos has te šunel avri paš o Roma ča akor sar o čhavore pes sankinenas, abo čhivkernas le jiveha pal peste. Aľe sar avľas imar o jaros, najekhvar o pľaci paš o Roma odžidžonas. pokračování

Vařte s Romano hangos Nudle Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda. V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu. pokračování

Snadnější je mlčet Reaguji na článek pana Ivana Jemelky Snadnější je přece nadávat Knížákovi, uveřejněný v Hospodářských novinách dne 12. 3. 2002. Jemelka tvrdí, že „podstatou problému, soužitím Romů s neromy, se zabýval málokdo. Zatímco prostřednictvím otevřených dopisů, poslaneckých interpelací, článků či prohlášení se rozhořel boj o Knížáka, romská minorita a česká majorita žily vedle sebe jako dříve“. Dovoluji si tvrdit, že soužitím Romů s okolím (nerom je pro mne děsivé prznění jazyka – nenárod?) se zabývali a zabývají početní zástupové, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Naprostá většina dotčených, ať již Romů, či jejich sousedů, však toto netuší. Média se nezabývají zprávami o seminářích vládních projektů (PHARE), doporučeními Rady Evropy, dotačními tituly ministerstev či samospráv. Odpověď na základní otázku, prezentovanou redaktorem Jemelkou: „Potřebují Romové pomoc státu, nebo ne?“ přece již dávno padla, a to jak za vlády Klausovy (Bratinkova zpráva, 1997), tak za vlády sociální demokracie (Koncepce romské integrace, 2000 a 2001). Sociální propad romských komunit je díky historicky odlišnému postavení většiny tohoto etnika takový, že bez zásahu státu dojde z velké části k jeho postupné ghetoizaci, tedy česky k sestěhování do holobytů, a tak ještě k většímu sociálnímu vyloučení. Pokud ředitel Národní galerie prohlásí, že „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor“, uráží tím obviněním z neschopnosti sdílet prostor všechny Romy, mezi nimiž byli a jsou lidé sdílející prostor, sdělní a dělní. Takovéto výroky jsou skutečně na pováženou. Knížák se totiž staví do role hrdiny, který otevírá tabuizované téma, ale přitom jsou jeho výroky opakováním těch nejběžnějších a bohužel i nejprimitivnějších stereotypů. Tisk je zaplaven strašením pozitivní diskriminací, o níž se prý u nás stále hovoří. Kdo o ní hovoří? Vláda rozhodně ne. Píše-li redaktor Jemelka, že (Romové) „Od státu dostávají relativně štědré sociální dávky. Je to tak správné?“, pak jde o otázku zavádějící, pomíjející fakt toho, že Romové pobírají stejné sociální dávky jako ostatní občané této republiky. Nebo snad existují speciální romské dávky pro Romy? Takovouto otázkou jsou Romové z občanského svazku odsouváni. Proti tomu je nutno křičet. Mlčení již od časů dávných totiž znamená souhlas. Roman Krištof, ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pokračování

Stavba vesničky se opět rozjíždí OSTRAVA (ror) – Pozastavení výstavby vesničky Soužití v Ostravě-Hrušově je u konce. Od poloviny března se zase rozbíhají práce na vesničce, která bude sloužit pro romské i české obyvatele Ostravy postižené povodněmi. Přerušení stavby koncem loňského roku bylo způsobeno nedostatkem finančních prostředků; od října probíhaly pouze udržovací práce. Nyní se potíže podařilo vyřešit. „Dostali jsme přislíbenu dotaci devět milionů korun od ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil našemu listu Pavel Obluk z oblastní Charity, která projekt vesničky investorsky zajišťuje. Dotace ministerstva z větší části pokryje investice nutné k dokončení výstavby. Na úplné dokončení vesničky je třeba ještě dalších pět milionů korun. Podle Obluka je již přislíbena podpora i z některých nadací. Stavba vesničky by měla být hotova do léta a během prázdnin proběhne kolaudace. Rodiny mají stěhovat na přelomu srpna a září, kdy bude zahájen také plný provoz komunitního centra. pokračování

Zasedání Rady vlády pro romské záležitosti Praha – Romská část Rady vlády pro záležitosti Romů se sešla 11. března a projednala vytvoření výborů této Rady. Byly vytvořeny čtyři výbory a sice: Výbor pro koncepci integrace Romů do společnosti, jehož vedoucím se stal Karel Holomek, Výbor pro realizaci funkce romského koordinátora Vyšších územně správních celků, jehož vedením byla pověřena Iveta Millerová, Výbor pro dotační politiku Rady, vedený Janem Balogem a Výbor pro spolupráci se samosprávami, který povede Jiří Daniel, člen dřívější Meziresortní komise nyní Rady vlády, a proto v tomto výboru zastupuje stávajícího člena Rady paní Annu Cínovou. Výbory mají za úkol předkládat Radě podrobné návrhy vyplývající z jejich činnosti a tím přispět ke zkvalitnění práce celé Rady. Během jednání bylo konstatováno, že současný vývoj prokazuje neochotu některých zástupců vyšších územněsprávních celků k ustavení romského koordinátora a tím je jeho pozice ohrožena. Všichni zúčastnění byli vyzváni, aby ve svých územních celcích vešli ve styk s příslušným hejtmanem a pokusili se o vytvoření této funkce. (red.) pokračování

Bludný kruh Když se mluví o romském problému, tak většina Čechů říká, že romský problém je jen proto, že my Romové jsme ve všem špatní. Velká část společnosti se diví, proč jsme nespokojení a co bychom ještě chtěli, když do práce nemusíme a sociální dávky dostáváme. Myslím si, že to zlo, které nám Češi připisují, není jen v Romech. Například problém nezaměstnanosti se týká celé české společnosti. Na trhu práce se my Romové setkáváme i s diskriminací. Myslím si, že za to je odpovědný stát, jeho orgány a děravá legislativa. Majorita to nechce vidět a pouze říká, že příčinou neúspěšnosti Romů na trhu práce je naše nízká vzdělanost a kvalifikace. Je to pravda, ale já to vidím i jinak. Za posledních 40 let jsme byli zařazováni do zvláštních škol. Proto máme tak málo vzdělaných lidí. Připouštím, že o této skutečnosti většina lidí neví nebo nechce vědět. O nás o Romech se říká, že jsme nepřizpůsobiví a společnost má s námi jen ty špatné zkušenosti. Tento názor zevšeobecněl a je tak propagován, že tomu skoro každý věří. Pro nás je to jen další překážka, která nám stěžuje komunikaci s majoritou a sebeuplatnění ve společnosti. Říkají nám: „Buďte více aktivní. Pomozte si sami. Máte své romské organizace, obracejte se na ně.“ Jenže oproti státnímu sektoru romská sdružení nemají žádné pravomoci a stejně tak romští poradci. Myslím si, že vláda zřízením romských poradců chtěla dát najevo, že Romové mají stejné šance jako Češi. Skutečnost je však jiná. My Romové jsme odkázáni na sociální síť, s jejíž pomocí jen živoříme a někteří z nás proto opouštějí tuto zemi. Vláda se snažila a snaží exodus zastavit a říká: „Romským občanům není v ČR ubližováno a mají stejné postavení jako ostatní.“ Mluví o demokracii, kterou Romové na letišti v Ruzyni poznají tak, že je utlačuje, ponižuje a ubírá jim jejich právo na svobodné rozhodování. Pěkně děkuji za takovou demokracii, která je jen pro bílé, ale přitom hlásá ideu, že jednou ze základních svobod člověka je i svoboda pohybu. Doufejme, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se změní také situace nás Romů. Milan Vágai, Holasovice – Kamenec (redakčně upraveno) pokračování

Národnostní literatura se představila v Praze PRAHA – Tvorba spisovatelů z řad národnostních menšin byla představena v rámci akce Schola Pragensis 20. března na výstavišti v Praze-Letňanech. Stánek na této přehlídce vzdělávacích aktivit měly i národnostní menšiny. Společně byly vystavovány knihy romských, slovenských, německých či židovských spisovatelů. Šlo především o publikace, jejichž vydání podpořil pražský magistrát. Město Praha zatím přispělo na vydání 34 publikací národnostních menšin. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. 200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo. pokračování

Čas Velikonoc První jarní den byl chladný, ale slunečný. Nad naším městem byla mlha a když už se pomaloučku vypařovala, byly vidět v dáli vrcholky lesů a skal, na kterých se ještě udržel sníh. Velikonoce už klepaly na dveře. Bydleli jsme v malém domku u řeky, ve které máma máchala prádlo. Na naší zahrádce už rašila první zeleň, jarní květiny se třásly zimou, ale svojí silou a pestrými barvami dávaly najevo, že chtějí žít, užívat si slunce, pít ranní rosu a kořínky nasávat kapky jarních dešťů. Bylo chladno a táta ještě pořád topil v kamnech, vůně čerstvě naštípaného dřeva byla silnější na jaře než v zimě. pokračování

Fair play Již několik (tý)dnů po oficiálním skončení olympijských her v Salt Lake City, které mohl každý sledovat na obrazovkách České televize takřka nepřetržitě, a díky nimž nejeden hokejový fanda přestal na více než týden chodit do školy, jsem si při procházce Brnem všimla, že výlohy mnohých knihkupectví se pyšní fotografickou publikací z tohoto unikátního festivalu všech tradičních i netradičních zimních sportů. Fotografie novopečeného českého olympionika Aleše Valenty, kterou najdete na přebalu knihy, evokuje onen moment opojení, kdy se českému akrobatickému lyžování dostalo nejvyšší možné odměny a pocty z rukou olympijských rozhodčích. pokračování

Studium pro romské asistenty a poradce Na Evangelické akademii v Praze, vyšší odborné škole sociálně právní a střední sociální škole, probíhá už pátým rokem výuka oboru sociální činnost v prostředí etnických minorit zaměřená na přípravu romských asistentů a romských poradců. Dvoustupňové studium trvá pět let. První stupeň, dvouletý, je zakončen závěrečnou zkouškou a jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského asistenta. Druhý stupeň navazuje na první, trvá tři roky a je zakončen maturitní zkouškou. Jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského poradce. Obor vznikl z naléhavé potřeby zlepšit postavení národnostních menšin v naší republice. Romská menšina je nejpočetnější a je rozptýlená prakticky po celém území ČR. pokračování

Je to příběh paní Aranky, který nám vyprávěl její bratr Příběh se odehrál na sklonku války ve vesnici v okrese Rožňava na jihovýchodě Slovenska u maďarských hranic. Vesnici několikrát denně ostřelovali, domky tam byly postavené z válců, to je nepálená hlína. Když začala houkat siréna, všichni jsme začali utíkat, dospělí popadli malé děti, ty větší běžely samy rovnou k lesu, kde jsme se vždy ukrývali. Němci byli na vysokém kopci nebo skále a stříleli po běžících. Strýc křikl, abychom zalehli a plazili se k lesu. Kulky kolem nás svištěly, nebylo to nic příjemného, děti se bály a plakaly. pokračování

Napsali jste nám Le manušenge andre redakcija Romano hangos, pozdravinas tumen savoren andre redakcija amen o Roma Rokycaňatar. Gindžam sar šukar pisindžan pal o baro manuš, pal o baro klarinetošis, pal o Krajčovič. O Roma kamende les savoren džanen, aľe o lavutara les džanen pre Čechiko he pre Slovaňiko. Bari duma sas pal leste, sar les dikhle pre fotka andre novinka. Takoj peske la strihinde avri. O Roma ašarnas tiž le Gejzas hoj igen šukar člankos pal leste pisindžas the pal leskero dad, pal leskri egisno fameľija. Paľikeras le Gejzaske. Romale bičhavav andre tumari redakcija kazeta so bašavav upre me ungrika halgatovi the čardaša. Aven ajse lačhe den la le Krajčovičoske. Gejza av ajso lačho phen leske kaj mange te pisinel sar pes leske pačisaľoľ odi kazeta, mire bašavibnaha. De man ela leskeri adresa, ta leske bičhavava nevi miri giľi, the o lava thovava pal leste. But bacht the sascipen tumenge savorenge. Amen o Roma Rokycaňatar rado ginas o Romano hangos. Dezider Giňa, Rokycany pokračování

Na cestě bez návratu BRNO – Před 59 lety se vydali moravští Romové na cestu bez návratu. První transport Romů z Brna do Osvětimi byl vypraven 7. března 1943. V brněnské Masné ulici, kde byli tenkrát moravští Romové soustředěni, se 6. března letošního roku sešli obyvatelé Brna, aby si připomněli etnikum, které bylo za II. světové války téměř vyvražděno. pokračování

Marian Hamburg monitoruje činnost policie Marian Hamburg (28 let) je zaměstnancem Ekologického právního servisu (EPS) v Brně. Společnost EPS je nevládní nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k prosazování veřejných zájmů. Jejich cílem je eliminovat případy nezákonného a nekorektního rozhodování úřadů ve věcech ochrany životního prostředí a lidských práv, pomáhat lidem v přístupu k soudům, zvyšovat odbornou úroveň pracovníků neziskových organizací a napomáhat vzniku kvalitní právní úpravy. Tento způsob využívání úderné síly právních prostředků pro ochranu a podporu důležitých společenských hodnot se nazývá „public interest law“. EPS je tedy „public interest law“ organizace. Marian Hamburg zde pracuje na projektu zabývajícím se monitoringem činnosti policie v programu lidských práv. Na několik našich zvědavých a pro vás určitě zajímavých otázek nám Marian rád a ochotně odpověděl. pokračování

ROI protestovala proti složení vládní rady pro záležitosti Romů PRAHA (red) – Rada Romské občanské iniciativy (ROI) se postavila proti složení nově vzniklé Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Svůj protest předala místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému 19. února během prvního zasedání Rady. Přinášíme plné znění prohlášení ROI stejně jako reakci Romana Krištofa, výkonného ředitele sekretariátu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. pokračování

Odpověd vicepremiéra členům ROI Vážení čtenáři,na tomto místě vám přinášíme odpověď místopředsedy vlády JUDr. Pavla Rychetského na prohlášení Rady ROI. V Praze dne 6. března 2002 Vážený pane předsedo, obracím se na Vás v návaznosti na prohlášení Rady Romské občanské iniciativy ze dne 16. února 2002. Musím bohužel konstatovat, že toto prohlášení mi nedává dostatečný prostor pro navázání vzájemného konstruktivního dialogu, na němž mám upřímný zájem. pokračování

Co mi vyprávěl strýc mé maminky „Bylo mi devatenáct let, začala druhá světová válka. Byl jsem čerstvě ženatý, zamilovaný mladík. Slovo válka jsem nikdy neslyšel. Rozhodl jsem se stát partyzánem a bojovat proti fašistům. Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý, že já, Rom, partyzán budu bojovat po boku s bílými proti neprávu a utrpení nevinného národa. Nikdy nezapomenu, co jsem prožil a viděl, jaké hrůzy a likvidace se dopouštěli fašisté na romském národu. pokračování

So mange vakerlas mira dakro bačis „Ča načirla so ačhľom Romňaha, somas terno eňa the deše beršengro zakamado manuš. Sar demadža avri o dujto mariben, geľom ki o partizana. Leperav mange sar somas barikano pre oda kaj me, Rom, som partizanos he džav le gadženca le Ňemcen, le fašisten te tradel avri. Šoha nabisterava so dikhľom so predžidžiľom, so kernas o Ňemci le Romenca. pokračování

Vařte s Romano hangos Kapustňáky Toto tradiční romské jídlo Romové připravovali především svým dětem, když je chtěli dosytit. Přikryté utěrkou na pekáči je děti vždy našly podle vůně, která se nesla místností. Horký čaj a chutné kapustňáky ještě ani nevychladly a děti si na nich už pochutnávaly. 1 kg polohrubé mouky, 1 vejce, 50 g droždí, 1 l mléka, sůl, hlávkové zelí, tuk. pokračování

Výchova dívek a chlapců na Slovensku Čas od času se mi do rukou dostane nějaká zahraniční tiskovina. V úterý 12. 2. jsem při zpáteční pracovní cestě z Prahy zakoupila výtisk slovenského listu SME, aby mi čas ve vlaku utíkal rychleji. Stereotypů je v dnešní společnosti bezpočet. Poslední dobou je jedním z nejčastěji a jistě oprávněně diskutovaných stereotypů rasismus. O něm však hovořit nechci, přestože mne osobně velmi tíží. V zakoupených slovenských novinách jsem narazila na článek, za který jsem byla upřímně ráda. Pojednával totiž o rodových stereotypech a nerovnostech, tedy o rolích mužů a žen, určených a vytvořených společností, o nichž se v posledních deseti či patnácti letech živě debatuje hlavně v západní Evropě a severní Americe. Rodové stereotypy představují jednu ze stěžejních oblasti „gender“ studií (studií o rodu), které tvoří součást společenských věd a vycházejí z nich přední představitelky feministického hnutí (ve Francii např. Héléne Cixous, Julia Kristeva, u nás Eva Hauserová či Alexandra Berková). pokračování

Za kolik si Knížák kupuje svá díla? Omlouvám se za svoji možná poněkud opožděnější reakci na události okolo výroků ředitele Národní galerie v Praze Milana Knížáka. Milan Knížák pro mě jako člověk vůbec nic neznamená a odmítám výroky směřujícími k jeho osobě vyčerpávat svoji energii. To, co mě ale velice výrazně začalo zajímat, je pozice a pravomoci ředitele Národní galerie v Praze. Instituce, která je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, a to pro nás všechny znamená, že je to organizace, která je placená z peněz nás daňových poplatníků. Znamená to, že ředitel Národní galerie v Praze je vlastně státní úředník taktéž placený z peněz daňových poplatníků. pokračování

Vrah Oty Absolona ještě není odsouzen SVITAVY, PARDUBICE – Skinhead Vlastimil Pechanec (22) stanul 5. února před Krajským soudem v Hradci Králové za rasisticky motivovanou vraždu Oty Absolona v Národním domě ve Svitavách. Soud pokračoval ve čtvrtek 7. února a byl odročen. pokračování

Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání. Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho. pokračování

Otevřená perspektiva stále muzejní expozice Rekonstrukcí a přestěhováním do nové budovy na Bratislavské ulici se pro Muzeum romské kultury v Brně konečně otevřela perspektiva vybudování stálé muzejní expozice. Je pro ni určeno celé jedno patro, kde budoucím návštěvníkům představíme důležité události z dlouhé historie Romů, jejich putování Evropou a světem, tradiční řemesla a jiné způsoby obživy, setkávání a střetávání se s majoritou i nejtragičtější období, které ještě mnoho současníků pamatuje – holocaust Romů v době druhé světové války – jako snahu o jejich fyzickou likvidaci z důvodu odlišnosti rasy. Stálá výstava ukáže staré a bohaté tradice romského života, hodnoty, kterými obohatili evropskou kulturu, zejména hudbu. pokračování

So mange vakerlas miri baba Mra babakro nav hin Heľena. Uľiľa pre Slovensko andro gav Čemerne, andro okresis Vranov nad Topľou. Vakerlas mange sar has cikňi čhajori he so predžidžiľa andro dujto mariben. „Andro gav avle but Ňemci. Mange has deš berš. Jekhvar rači sar džahas te sovel la dake phendžom: ,Mamo, sar zasovava he avena o Ňemci, ta uštav man!' O Ňemci čačes avle. O dad, e daj uštade savore cikne čhaven, aľe man imar nastačinde. Až paľis man došundžom so kamenas o Ňemci manca te kerel. Vaš oda hoj somas šukar, ta duj Ňemci pes halasinenas so manca kerena. Či man viľinena, abo man zgvaľcinena. Jekh Ňemcos phendžas kaj jov nazgvaľcinla cikňa čhajora, dujto phendžas ta viľinav la. O Roma denas pozoris sar dikhle so pes kerel savore avle andro kher he pro Del mangenas le Ňemcen kaj man te den smirom, kaj man te mukhen te dživel hoj som mek cikňi čhajori. pokračování

Romové a škola Na svých cestách za prací se setkávám s lidmi při reportážích, rozhovorech, anketách, a tak mám možnost slyšet názory nejen Romů, ale i Čechů. V rámci projektu Open Society Fund – Škola pro všechny – jsem se zúčastnil několika besed na základních školách v ČR. Cílem projektu bylo vyvolat zájem rodičů o vzdělání svých dětí a zlepšit přístup pedagogů k romským dětem. pokračování

E škola he o Roma Taľinav man but manušenca saven hin všeľijaka nazora, či Romenca abo gadženca. Phiravas pal o zakladna školi pro besedi so vazdľa upre jekh projektos andal e organizacija OSF Škola pro všechny. Kada projektos has kerdo avka kaj le rodičen te ispidel ki oda, kaj peskre čhavoren te den te študinel he kaj o školi pes inakšeder te ľikeren ki o romane čhavore. pokračování

Romské studentské informační centrum po čtyřech měsících činnosti Svým způsobem jedinečná instituce, Romské studentské informační centrum, které bylo otevřeno loni v září v centru Prahy, vstupuje do povědomí romské i neromské veřejnosti. Co se nám podařilo či nepodařilo za tuto dobu udělat? Zřídili jsme knihovnu, jež nyní čítá přibližně 400 knih (z toho je asi sto různých titulů) s romskou tematikou, nechybí vybrané knihy z oblasti ochrany lidských práv. Knihy jsou v češtině, romštině a angličtině. Brzy bude jejich seznam dostupný na našich webových stránkách. Knihovnu zatím využívají Romové i Češi, a zvláště studenti pro studijní účely. pokračování

Fotbal mezinárodně Brno – Na sklonku měsíce srpna, v sobotu čtyřiadvacátého, se odehrával na Lesné v Brně mezinárodní přátelský fotbalový turnaj, který zorganizoval Josef Mucha za podpory Společenství Romů na Moravě. Ze Skrabského na východním Slovensku přijeli romští fotbalisté, fanoušci a zastupitelé obecního úřadu v čele se starostou Jánem Eštokem. Proti nim se postavilo vybrané mužstvo brněnských Romů, jehož někteří hráči pocházejí právě ze Skrabského. pokračování

Romové uspořádali v Poličné pouť Romská pouť k blahoslavenému Zeferinovi proběhla začátkem srpna v osadě Poličná u Valašského Meziříčí. Zúčastnilo se jí na osmdesát příslušníků romské i neromské komunity ze Vsetínska a Zlínska. Jejich průvod s romskou vlajkou a Zeferinovým obrazem v čele prošel z parku Abácie do více než kilometr vzdálené kapličky Nanebevzetí Panny Marie. Zde se konala slavnostní bohoslužba, po které následovalo opékání buřtů a vystoupení romské kapely Kandráči. pokračování

Stálá výstava muzea se opozdí BRNO – Muzeum romské kultury neotevře svou stálou expozice letos, jak původně plánovalo, ale až příští rok v červnu. Důvodem je, že sedm milionů korun potřebných na vybudování stálé výstavy, muzeum shání z různých zdrojů. Sdělila to ředitelka muzea Ilona Lázničková. Podle ní by bylo možno vybudovat expozici i levněji, její význam by se tím však značně snížil. „Chceme moderní expozici, která osloví i mladé návštěvníky. Expozici, ve které budou mít své místo multimédia, audiovizuální programy.“ pokračování

Vláda uvažuje o změně sociálních dávek PRAHA – Vláda ČR připravuje změny v systému vyplácení sociálních dávek. Vede ji k tomu strmý nárůst počtu romských žadatelů o azyl v západní Evropě. Ve vysílání Českého rozhlasu to 30. srpna uvedl premiér Vladimír Špidla. pokračování

Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002) Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje. pokračování

Sar dživen o Roma pre Slovaňiko andro gav Skrabske Ki o Brnos avle Roma pal e Slovensko Skrabskatar te bavinel fotbal. Dikhľom sar o čechike he o slovaňike Roma ľikeren jekhetane. O Roma pal e vichodno Slovensko phučkernas mandar sar pes adaj pro Čechi dživel le romenge. Phendžom lenge o čačipen avka sar hin kaj le Romen nane buča, dživen ča la podporatar kaj hin adaj rasismus, diskriminacija. Tiž lenge phendžom kaj o čechike Roma denašen, kamen te dživel avrether. O Roma Skrabskatar mange tiž denas duma sar dživen jon pre Slovaňiko. pokračování

Jak to vidí Stanislavs Stanislavs Lei Gombele (35 let) pochází z rovníkové Afriky, z bývalého francouzského Konga. Do České republiky přijel studovat medicínu. Zamiloval se, oženil a nedostudoval. Nyní je Stanilavs hráčem romského fotbalového mužstva AC Roma. Co děláš v romském fotbalovém mužstvu? Miluji fotbal a jsem rád, že hraji právě za Romy, protože je chci poznat. Je to nejlepší sport, který spojuje všechny národy. Poprvé jsem byl na takovém turnaji, kde byli samí Romové. Jsou temperamentní a přátelští. Kdo u nich má strach, trpí komplexem. pokračování

Slováci budou rušit romské osady Romano hangos navštívil Karol Ruszó, Rom ze Slovenska, který do České republiky přijel jako turista, aby poznal nové lidi a nahlédl do života Romů tady u nás. Původně nepřišel proto, aby se s námi seznámil, ani kvůli rozhovoru, ale přišel s problémem a očekával od nás pomoc. Okradli ho, neměl peníze na jídlo ani na vlak a chtěl se dostat domů. Po dlouhém přemlouvání jsem vytáhl z peněženky nějaký finanční obnos a daroval mu jej. Nečekal jsem, že mi peníze vrátí, ale říkám si, že za rozhovor s ním mi to stálo. No posuďte. pokračování

Napsali jste nám do redakce Vážená redakce, píšu vám z Českých Budějovic, z města, které tolik miluju. Je to moje rodné město, chodila jsem zde do školy a potkala i svého manžela. Co jsem však prožívala při povodních, se ani popsat nedá. Ten vodní živel, který se k našemu městu nenávratně blížil, byl k nezastavení. Když jsem z rádia zaslechla, že je Český Krumlov pod vodou, věděla jsem, že nás povodeň nemine. Seděla jsem u rádia od půl čtvrté ráno a sledovala, jak se blíží k našemu městu. V osm hodin ráno dorazil a zaplavil vše, co bylo kolem řeky. Hasiči, vojáci policie a do toho zvuky sirén a houkaček na autě. To houkání se ozývalo stále silněji. Voda se šířila do centra města. pokračování

Pár poznámek k manuálu pro učitele Společnost Člověk v tísni v rámci velkého programu Phare (kampaň proti rasismu) vydala též manuál pro učitele. Je nazván Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské učitele. Jeho hlavním úkolem je dát učitelům do rukou prostředek, který jim umožní orientovat se při výchově a vzdělávání dětí na základních a středních školách v otázkách obecné tolerance vůči příslušníkům nejdůležitějších menšin v ČR. Obsahově je manuál zaměřen na obecnou část, která vysvětluje základní pojmy tematiky interkulturního vzdělávání a pak na jednotlivé národnostní a jiné menšiny. Nejvíce prostoru je zde věnováno Romům. Tato kapitola je ještě doplněna prací Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů. pokračování

Společnost tolerance Společná jízda (podzim 2002) je dalším pokračováním protirasistického vzdělávacího projektu zaměřeného na středoškolskou mládež v České republice. Jeho základem je práce multietnických lektorských týmů, které navštěvují střední školy, kde se studenty diskutují o toleranci, předsudcích, rasismu a dalších tématech s tím souvisejících. Lektoři zároveň hrají se studenty psychosociální hry, jejichž cílem je přivést je k zamyšlení nad negativní podstatou rasismu. pokračování

Kritika do vlastních řad je také pomoc Vladimír Horváth (42 let) je předsedou městské organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM) ve Frýdku-Místku, je jediným Romem v městském zastupitelstvu a v krajském zastupitelstvu v Ostravě pracuje ve výboru pro národnostní menšiny. Je to schopný člověk, ví, co chce, za čím jde a ví hlavně, o čem mluví. Romům nejen pomáhá, ale také je kritizuje, za což je mnoha ostatními zavrhován a osočován. On však říká, že kritika do vlastních řad je také pomoc. Jak dlouho existuje pobočka SRNM ve Frýdku-Místku? Jsou to už dva roky, před tím jsme spadali pod Demokratickou unii Romů. Po roce jsme odešli pro velké názorové neshody s jejím vedením. pokračování

Volební kampaň jako druhá živelní pohroma Ústecké Romy označil za druhou živelní pohromu a za sarančata náměstek primátora města Ústí nad Labem Tomáš Jelínek. Svého zástupce později podpořil i primátor Miroslav Pátek, když odmítl výzvu vicepremiéra Petra Mareše, aby se veřejně distancoval od takových výroků. Ústecká radnice využívá k obhajobě svých protiromských postojů i náklady nutné na zprovoznění kolejí (byli tam evakuováni Romové, postižené povodněmi), které vyčíslila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Město obdrželo od univerzity vyčíslení nákladů za ubytování a jejich zprovoznění. Za zničené podlahové krytiny, rozbitá osvětlovací tělesa, zcizené vařiče, poškozený nábytek, dveře i hasicí přístroje zaplatí město UJEP 174 tisíce korun,“ napsal primátor ve svém dopise vicepremiérovi. Místní regionální tisk se široce rozepisoval také o tom, že na kolejích musela zasahovat policie. Přitom šlo o pouhou slovní potyčku mezi skupinou ubytovaných a vrátným a tento konflikt nezpůsobil žádné větší problémy. pokračování

Tisíce lidí zaplnily pražskou Štvanici PRAHA – Dvacetihodinový happening Music Beats Local Nazi přilákal na pražskou Štvanici tisíce mladých lidí. Během víkendu od 14. do 15. září tak tento ostrov patřil akci zaměřené proti rasismu, násilí a xenofobii. Na návštěvníky tu čekaly koncerty více než 30 rockových kapel na dvou pódiích, fotografické výstavy a videoprojekce, ale také diskuse s odborníky. pokračování

Setkání romských organizací v Berouně Sdružení Dženo v čele s předsedou Ivanem Veselým ve spolupráci s Grémiem romských regionálních představitelů zorganizovalo počátkem září v Berouně třídenní seminář Postavení romského nevládního sektoru z hlediska participace na životě občanské společnosti. Zúčastnili se ho zástupci úřadu vlády Viktor Sekyt a Ladislav Goral a na 50 zástupců romských nevládních organizací a občanských sdružení. pokračování

Břemeno práva Drahoslava Pawlitová V skrytu plném blažeností a něhy naplněné noci, bylo utvořeno nechtěné a nečekané dítě ženě alkoholičce. Postavena před realitu táže se sama sebe, co s ním, jak se ho zbavit, odložit nebo snad …? Nechce domyslet. Tázat se plodu co na to řekne, proč? Vždyť není člověk a kdo o něj stál? Nemá žádné práva! Omyl, chce se mu řvát, jen umět mluvit, za práva se rvát. Mám právo žít, dělat lidem radost oplácet dobré dobrým … Dejte mi šanci! To jsou má práva i když o život jsem se neprosil. Odložila dítě zubožené, týrané hladem a nemocí, sotva měsíc staré do sirotčince, pro děti osamělé v naději, že tam mu bude líp, než jí břemenem. Zřekla se jej a neznala nic. dostalo jen jméno dítě nechtěné, výplod neřesti. Kde hledat děti bezejmenné zbavené práva dýchat, smát se něčí rukou zardoušené to je přece vražda! Trestuhodné odsouzení. Kdo bude soudit ty, jež vraždí plody interrupcí? Ti jsou bez viny, činí tak ve jménu práva života a smrti. Jak zní Hippokratova přísaha a souvisí interrupce s ní? Ptám se za ty děti, které už nikdy nepromluví já, svědomí všech … pokračování

Svíce hořely za jednotu romského národa Praha – Letošní Mezinárodní den Romů – 8. duben – byl ve znamení hořících svící. Jednu z prvních zapálil tibetský duchovní vůdce dalajláma, který se současně pomodlil za jednotu romského národa. Svíce hořely po celém světě a výjimkou nebyla ani ČR. pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, rádi bychom se s vámi podělili alespoň o některé ukázky ze sbírek brněnského Muzea romské kultury. Na stránkách RH budeme pravidelně přinášet zejména historické ukázky z našeho dobového tisku i staré fotografie Romů. Novinový výstřižek a fotografie spolu nemusejí vždy souviset, což ozřejmí popis pod fotkou. U novinových článků zase nepřehlédněte rok, v němž vyšel a můžete zkusit porovnat, jak byla tehdejší situace Romů odlišná, anebo podobná ve srovnání s tou dnešní. Připravila Jana Horváthová pokračování

Merela e romaňi duma? Angomis, čirleder angle revolucicja sas e romaňi duma zorales likerdži maškar o Roma, u romanes pes vakerelas khere the všadzi maškar o Roma. Kada adadžives imar nane avke sar varekana. But Roma vakeren ča gadžikanes, u peskeri duma bisteren. pokračování

romská kuchařka Salátová polévka 1 hlávka salátu, 1 l mléka, 4 brambory, 2 lžíce oleje, 2 cibule, hladká mouka na jíšku, 2 lžíce másla, na zlepšení polévky trochu smetany, sůl, pepř, pár kapek citronové šťávy Hlávku salátu rozebereme na listy a dobře opláchneme. Na másle zpěníme cibuli, zasypeme moukou a připravíme jíšku. Zalijeme vodou a dobře povaříme. Doplníme salátovými listy. Necháme přejít varem a odstavíme. Můžeme přidat i smetanu, nakonec zakapeme citronem. Příloha: vařené brambory polité osmaženou cibulí. Romové dříve tuto polévku vařili z dýně. Říkali jí duduma. pokračování

Buzková by se měla zlobit na sebe V minulém týdnu, těsně před Velikonocemi, se ve všech celostátních denících objevovaly titulky: „Buzková se zlobí na Jařaba“, „Jařab neposlouchá výtky ministerstva“, „Diskriminace romských školáků“, „Vládní zmocněnec se hádá…“ a tak dále. Příčinou toho všeho byl spor, zda romští rodiče jsou či nejsou vinni tím, že jejich děti navštěvují neoprávněně zvláštní školu, která je pak nezadržitelně handicapuje na celý život. pokračování

Romano centro andre Viena Andro vienakero koter nadur khatal o nadražis džal imar vajkeci berša buči andro Romano centro, savi džal kio achaľiben maškar o Roma the gadže. O produktos sikhavel, kaj e buči andro centro džal lačhes, u kada hin importantno anglo Roma the gadže. pokračování

O džezos, o Roma u e sloboda Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma. pokračování

Duj čhon le Belaha Le Belaskro papus dživlas andre Amerika, geľa odoj mek andro ešebno mariben. O Belas džanelas kaj leskro papus bešel andro foros Cleveland (Klivlend). Has leste e adresa, kamelas odoj te džal. Trival probindžas, te denašel u trival les chudle, phandenas les andre, aľe ňič na pomožindža, o Belas the avka denašča. Buter sar penda berš pes nadikhľam, nahas pro pohrebos la dake, le dadeske aňi la pheňake. Oka berš man došundžom kaj o Belas kamel te avel pro duj čhon la romňaha, le čhavenca te dikhel la fameľija andre Čechiko. Amen o Roma Rokicaňate les užarahas sar le Devles. Aviľas, sar pes dikhľam, the rovahas, the asahas. Romňi les hin kaľi Američanka, o čhavo tiž kalo, aľe e čhaj marel pre leste, e parsuma late amari romaňi. pokračování

Ohlédnutí za Mezinárodním dnem Romů Slavily i děti ve Šternberku Den Romů oslavily 8. dubna také děti v romském komunitním centru ve Šternberku u Olomouce, kde Charita provozuje zařízení pro děti předškolního věku Jiloro. pokračování

Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí. pokračování

Vídeňské jednání o Romech a Sintech Ve dnech 10. až 11. dubna se ve Vídni uskutečnilo zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), věnované záležitostem Romů a Sintů. První den byl věnován lidské dimenzi a problémům, jež se v této oblasti projevují v souvislosti s vylučováním Romů a Sintů ze společnosti, dále projevům intolerance, rasismu a diskriminace. Druhý den se hovořilo o problému migrace zejména Romů ze zemí střední a východní Evropy. pokračování

Své klienty učí důslednosti BRNO – Asi měsíc pracuje v Brně nový tříčlenný tým terénních sociálních pracovníků. Tvoří jej Romové Lenka Šarköziová a Jiří Parči a Češka Hana Kahvaiová. Problémy, které řeší, jsou podobné jako jinde – bytové a sociální. pokračování

Jeden svět není jen o filmu PRAHA/BRNO (ror) – Filmový festival Jeden svět se stále více rozšiřuje za hranice Prahy. Jeho nedílnou součástí jsou nejen filmy, ale také různé doprovodné akce. Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na oblast lidských práv, představují se v jeho rámci také Romové. Hlavní část festivalu byla v Praze a poté se rozšířila do dalších 14 měst. Tradičně druhá největší přehlídka probíhá od 12 do 17 dubna v Brně. pokračování

Na Bambiriádě vystoupil také taneční soubor Čercheňa BRNO – Dva dny plné atrakcí i kultury prožily brněnské děti v parku Lužánky. Podobně jako v jiných městech i tady se o víkendu 23.24. května konala Bambiriáda, což je veletrh dětských organizací, které se chlubí tím, co dělají. pokračování

anketa k referendu o vstupu do EU Pokusila jsem se v brněnských ulicích oslovit náhodně vybrané chodce a zeptat se, co si myslí o vstupu České republiky do EU. Tázala jsem se mimo jiné, co to pro ně znamená a zda se vysloví pro, či proti. Neobracela jsem se jen na Romy, ale také na ostatní Brňany i cizince. Ne vždy jsem se setkala s ochotou. Převážná většina dotázaných Romů řekla, že Čechům, kteří jim vykládají o výhodách vstupu, převážně nevěří. Kampaň byla totiž spíš organizovaná „gadži“ a od romské reprezentace se toho prý moc nedozvěděli. pokračování

My a oni V jednom malém městečku, v jednom malém kraji jedné malé země se lidé rozhodli, že chtějí vědět, jaké to bude, až jedno malé městečko, v jednom malém kraji v jedné malé zemi bude patřit do regionálněpolitického útvaru, který je velký mezi jinými velkými útvary na jedné velké planetě v jedné velké sluneční soustavě. A nebyli to lidé ledajací. Byli to lidé, kteří se i v té malé zemi cítí malincí, menší než ostatní – byly to ženy-matky. Ženy, které kromě toho, že vychovávají jiné malé lidi = děti, a tedy pracují na mnoho úvazků, se také zajímají o dění ve společnosti. Mimo jiné i proto, aby ti malí lidé, kteří jsou nyní v jejich péči, vyrostli do lidí velkých, které jiní nepřehlédnou a nebudou je odsouvat na vedlejší kolej. pokračování

Šance pro Bronx Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to. pokračování

Črty z květnového Berlína Berlín sám je jedno velké staveniště. Rozestavěnost je tak veliká, že Berlín je velmi zadluženým městem. Dokonce se uvažovalo o zrušení berlínské zoo. To se naštěstí nestalo. pokračování

Ombudsmanovi větší pravomoce Péčí vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba dostala vláda na stůl návrh na rozšíření pravomocí ombudsmana. Ten by měl napříště pravomoc systematicky kontrolovat všechna zařízení, kde může být a je omezována svoboda klienta. Za povolené omezení svobody je dnes považován pouze výkon trestu nebo vazby. V praxi je však svoboda omezována i u lidí, kteří jsou v zařízeních dobrovolně. Taková zařízení omezují jejich svobodné rozhodnutí, zda zůstanou či nikoliv. pokračování

Tradiční a současná romská hudba Stalo se již tradicí, že vystoupení romských kapel na světovém romském festivalu Khamoro provázejí odborné semináře. Jsou jeho integrálním doplňkem, který se snaží na odborné úrovni (ovšem určené nejen úzkému okruhu odborníků) představovat a diskutovat témata, která jsou aktuální ve vztahu k romské tematice. pokračování

Světový den uprchlíků Dvacátý červen je již po tři roky Světovým dnem uprchlíků. Byl vyhlášen v prosinci 2000 rezolucí Valného shromáždění OSN. Dříve byl slaven jako Den afrických uprchlíků. Světový den uprchlíků byl letos zaměřen na uprchlickou mládež. pokračování

Pardubičtí vybojovali pohár pro vítěze BRNO – Romská fotbalová mužstva z celé republiky si dala 14. června dostavení na hřišti Základní školy Svážná na Kamenném vrchu v Brně. Josef Rafael z klubu AC ROMA Brno, který působí při Společenství Romů na Moravě, tady uspořádal turnaj v malé kopané. Ve fotbalovém maratónu se utkalo osmnáct mužstev. pokračování

Tři minuty slovenského vicepremiéra Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás. Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům. pokračování

Omluvné gesto je věc principu Slyším, že konečně někdo našel dostatek odvahy k tomu, aby alespoň křivdy spáchané na českých Němcích, kteří nebyli po druhé světové válce odsunuti, byly napraveny. Chystá se k tomu česká vláda. Sudetských Němců, kteří žijí v zahraničí, se to týkat nemá. pokračování

Moje cesta a jeho cesta Informační centrum OSN v Praze a The Fund for New Preformance/Video New York představily v polovině června dokumentární videofilm Moje cesta a jeho cesta, který vznikl v rámci projektu Výměna příběhů. Po promítání následovala diskuse diváků s tvůrci filmu. The Fund for New Performance působí v České republice již od roku 1995 a ve své činnosti věnuje velkou pozornost situaci Romů. pokračování

Sar kampel te vakerel, kaj amenge te achaľuvas? Sar avav maškar o Roma, ta šunav sar vakeren kole džene, save dživen andro bare pharipena the problemi, u paľis šunav kolen, save kamen le čore Romenge te pomožinel. Kajča sakosera vakerel vareso aver. pokračování

Minianketa Některé účastníky luhačovického semináře jsme požádali o odpověď na otázku, zda pro ně byla tato akce přínosem. pokračování

Dena mange vaš o čačipen? Pal amari romaňi čhib pes vakerel, kaj hiňi bari šukar, barvaľi, kaj pes pal late namušinas te ladžal, kaj šaj keras andre late baripen. Hin oda baro čačipen, aľe avka vakeren ča ola manuša, so kamen le Romenge te šigitinel, the ola džene so kamen kaj e romaňi čhib te na našľol. pokračování

Každá kultura je postavená na víře Nového vysvěcení pravoslavného chrámu Nejsvětější Trojice v Rokycanech 17. června se zúčastnilo mnoho významných hostů, církevních představitelů a věřících. Téměř stovka účastníků naplnila chrám, který světil vladyka Kryštof, arcibiskup pražský a českých zemí. Otec David Dudáš, romský pravoslavný kněz a členové Rady starších místní pravoslavné církevní obce, tak naplnili své předsevzetí připravit chrám Nejsvětější Trojice k znovuvysvěcení a naplňování jeho poslání. pokračování

Komunitno centrum Chanovoste Kada berš januaristar džal Mostende andro Chanov buťi andro komunitno centrum, savo kerel anglo kole manuša, save hin andre phari situacija. Love pre kada projektos avle khatl o štatos the khatal Nadace rozvoje občanské společnosti. Šeralo andro projektos hin o Milan Sivák, savo pre kadi buťi sikhľila te kerel ochto berš, kana sas bučaris pre socialka Mostende. pokračování

muzejní okénko „Jój, cigán …!“ L a d i s l a v T v a r ů ž e k: Ve starých zámeckých účetních zápisech budišovských přicházíme také na takovouto položku: „1732 – Podle nařízení jihlavského krajského úřadu byly postaveny na hranicích budišovského panství ve čtyři světové strany čtyři šibeniční sloupy. Za jejich otesání zaplaceny tesařům 24 kr. a velkomeziříčský malíř namaloval pro každý z těchto šibeničních sloupů na plechu obraz s cikánem po 30 kr. Dostal celkem za vymalování 4 obrazů 2 zlaté.“ (1 zlatý rovnal se tehdy 60 kr.) pokračování

Viceprezident na východě SR Viceprezident Světové banky pro Evropu a střední Asii Johannes Linn navštívil východoslovenské romské osady Spišský Hrhov, Raškovce, Žehru a Letanovce, aby se přesvědčil, v jakých podmínkách žijí Romové. Jeho návštěva souvisela s konferencí, které se 30. června a 1. července v Budapešti zúčastnili předsedové vlád, finančníci a představitelé romské komunity. Ti budou mimo jiné diskutovat o řešení romské otázky v zemích střední a východní Evropy. pokračování

Pravidla a zodpovědnost i v ghettu léčí Na webových stránkách Společnosti Člověk v tísni (www.infoservis.net) byl dne 25. června zveřejněn článek Tomáše Feřteka. Protože redakce Romano hangos považuje tento příspěvek za přínosný, po domluvě s jeho autorem ho otiskujeme v plném znění. pokračování

Khatar san? Gejza Horváth Jaj Romale khatar san, čirla roden peskro than, kaľi cipa tumen hin, kale bala, kale jakha tumen hin. Phuri duma, duma den, šukar giľa, giľaven, pijen, khelen, bašaven, manušeske bari paťiv den. Baron adaj savore, phure, terne, cikne, cikne čhavore, Roma čirla adaj hin, Romen sovnakuno jilo hin. pokračování

Svobodu člověk docení, až když o ni přijde Při procházce městem člověk potkává různé lidi. Nikdo nemá napsáno na čele, co prožil, ale všichni lidi si nesou svůj ranec radostí, starostí a problémů. S jedním takovým člověkem jsem se nedávno potkal: byl to Pavel Mirga (36 let), hrál na kytaru a zpíval, a tak jsem se s nim dal do řeči. Proč se neživí muzikou, když tak pěkně hraje, zeptal jsem se. Začal mi vyprávět svůj příběh, který mi dovolil i zveřejnit. pokračování

Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (1) Phenďa mange miri daj: „Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena.“ Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berš pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: „Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres.“ E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadženge vaš o chaben. Bare samas čore. pokračování

Cikno festivalos – Bari buťi Ostravate, načirla kerdžas o občansko sdružeňe Jekhetane, kaj keren ajse šerale, sar ehin e Helena Balabánová the o Jan Effenberger romano festivalos. Odoj bašavenas the peskero džaniben sikhavenas buter sar deš romane grupi the lavutara. Mercedes, Elis, Octava – ochto čhave, Gipsy sendi, Gypsi Demo the mek aver romane bandi calo džives bašavenas u sikhavenas sar barol amari romaňi kultura, amaro romipen. pokračování

Rada vlády zasedala Dne 25.června opět zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Na programu bylo projednání otázky, zda vláda plní přijatý program integrace Romů s dostačující účinností a zda se lze s její prací spokojit, či mít výhrady. pokračování

Spravedlnost pro romské oběti pogromu Téměř deset let po davovém násilí v rumunské vesnici Hadareni souhlasil na začátku června Evropský soud pro lidská práva s revizí žádostí, které podalo 24 obětí. Soudci shledali, že stížnosti upozorňují na rozpory mezi zákony obsaženými v Evropské úmluvě o lidských právech a jejich skutečné uplatňování. Žadatele zastupuje budapešťská lidskoprávní organizace Evropské středisko pro práva Romů. pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4) Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV. pokračování

Policie už zase jede! Vzpomínám si dobře, jak těsně po „sametové revoluci“ a ještě nějaký rok po ní policisté chodili jak tělo bez duše a nic do nich nebylo. Člověku jich skoro bylo líto. Chudáčci, nevěděli pořádně komu sloužit, když noví mocní byli tak zcela jiní proti těm minulým, a co se vlastně stalo. Profesionální opatrnost jim velela do ničeho se moc neplést, a tak se raději nepletli, zas ke škodě věci. Kdo by jim to vyčítal, kdyby se jaksi pořádně chytili a sloužili správné věci? To nedokázali, protože nevěděli, jak posuzovat zákony a lidsky nebyli dostatečně připraveni, aby rozpoznali dobro od zla. Zakrátko se však skutečně chytili! Ale jaksi jinak, než bychom předpokládali. Zase se stali mnohdy neomezenými pány nad životy i smrtí a opět to pokládají za normální. pokračování

Naše cesta k dětem Oblastní charita Přerov byla ustavena 3. února 1992 olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Má vlastní právní subjektivitu a poskytuje charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, zřizuje romské komunitní centrum Lačho Jilo – Dobré srdce, sociální poradnu, provoz charitního šatníku a humanitárního skladu nábytku, návštěvy v léčebně dlouhodobě nemocných, humanitární pomoc do zahraničí aj. V charitě Přerov pracuje skoro 30 zaměstnanců; o rozhovor jsme požádali ředitelku Ing. Martu Valenčíkovou. Vysvětlila, že mají velkou škálu působnosti, věnují se práci v domácnostech, poradenství charitnímu klubu, kde jsou převážně děti od 4 do 15 let. Jak šel čas, navázali spolupráci i se staršími dětmi a se Sdružením romské mládeže. Zároveň poskytují záštitu přerovským fotbalovým družstvům. pokračování

Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (2) Aver tosara pale morďom o pindre, uchanďom man, urďom miro purano viganocis, gejľom andre škola. Avka phiravas andre škola sako ďives. Predžalas o čhona, e sikhľarďi mandar na phučľa ňič, ča dikhelas, či som odoj. Na džanelas, hoj šunav, so phenel. Sar akharďa avri raklores vaj rakľora, andro voďi vakeravas lenca, so kampelas te phenel. Rado ginavas. Nasobilka eftakri sas miri kamaduňi. Raťi na somas hodno te zasovel, andro šero mange khelelas e nasobilka eftakri. Hazdňom opre o vast, e sikhľarďi man akharďa avri: „Chude, gin!“ Igen šukares ginavas. E sikhľarďi inke phučľa: „So bararen andre Ungriko?“ Me džanavas. O papriky, o duduma. pokračování

Policisté dostali za útok na Roma jen podmínku CHEB – Čeho se bojí státní orgány? Takovou otázku si kladou aktivisté Ligy lidských práv, která se dlouhodobě zabývá případem napadení Roma Karla Billého, kterého v květnu roku 2001 brutálně zbili karlovarští policisté. V pátek za spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele odsoudil chebský okresní soud tři z pěti obviněných – policisty Pavla Holoubka, Eduarda Kallu a Tomáše Mrňáka – na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky, na dva roky pak nesmějí působit u policie. pokračování

Mezinárodní projekt romské integrace Desetiletí integrace Romů je mezinárodní projekt, který se má realizovat v letech 2005 až 2015. Jeho realizaci iniciovala nadace Open Society amerického finančníka a filantropa George Sorose. Místopředseda vlády Petr Mareš po setkání se Sorosem v Budapešti řekl, že Česká republika se k realizaci projektu připojí. pokračování

Zprávy Náchod – Rodinný dům, ve kterém bude romské komunitní centrum, předala 4. července zástupcům romských sdružení náchodská radnice. V centru bude například nultý přípravný ročník pro základní školy, kroužky vaření a kreslení, zkoušet tam budou tři romské kapely. Město zaplatilo za rekonstrukci domu zhruba 150 000 korun, peníze na vybavení a provoz mají sdružení získat z grantů. pokračování

Romských stížností dostává ombudsman málo Úřad veřejného ochránce práv neboli ombudsmana si získává u veřejnosti a úřadů stále více respektu. Není všemocný, nemá právo nařizovat, ale jeho upozornění jsou brána vážně. Nemalou zásluhu na tom má samotný ochránce JUDr. Otakar Motejl. pokračování

Chov prasat se setkal s úspěchem KOŠICE (ror) – Romské rodiny z východoslovenské Spíše uspěly v chovu prasat. Do projektu americké nadace Heifer International a nevládní organizací ETP Slovensko se zapojilo 29 rodin, které za čtyři měsíce odchovaly 297 selat. pokračování

Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí. pokračování

Zprávy ÚSTÍ NAD LABEM – Sedm 18-28letých dobrovolníků z Kanady, Norska atd. pomáhá od 15. července v Matiční ulici. S dětmi jezdí na výlety a malují s nimi; mj. vyzdobí část zdi pivovaru. Nové obrázky se objeví též na komunitním centru. Dřívější kresby totiž zničila povodeň a zdi se musely znovu vybílit. Dobrovolníci již pomáhají v Matiční ulici čtvrtý rok. Prázdninový workcamp organizuje místní komunitní centrum. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejich sférách. pokračování

Policisté riskují život jako jediní? Slyším, že tím nejpádnějším argumentem pro enormní zvýšení platů policistů bylo to, že riskují svůj život při výkonu povolání. Tento argument by určitě obstál, kdybychom mohli říci, že v ostatních povoláních tomu tak není. pokračování

Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (3) Andre dujto trieda manca avle mek trin romane čhavore. Ačhiľom kamaratka kole mušorenca, o Roma pal ma phenenas, hoj som gorender sar murš! So o muršora phende, phenavas the me, so kernas, keravas the me. Te marďonas, marďuvavas the me. Jekhvar avľa o cirkusis andro gav. Me meras pal o kheľiben. Džanavas te thovel o pindro pal e men. Phende avka o Šulo, o Bango, o Tarzaňis – avka bučhonas ola trin, so manca phirenas andre dujto trjeda: „Šun, tu džaha andro cirkusis a tu, so odoj dikheha, paľis amenge sa sikhaveha!“ pokračování

Letní tábory pro chudé romské děti Některým romským dětem z tzv. sociálně znevýhodněného prostředí se v průběhu školních prázdnin dostane možnosti pobytu v letních táborech organizovaných občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a církvemi. Rodiče hradí pouze část nákladů, finančně jsou pobyty podporovány granty různých nadací nebo krajskými úřady. pokračování

Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32. místo. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji za první pololetí 2003 zveřejněné Rozvojovým programem OSN. pokračování

The le Romenge iľa o baro paňi o khera Sar sas o baro paňi, ta the le Romenge pes ačhiľa, kaj našade peskere khera the savoro so len ode sas. Kada pes ačhiľa romaňa famelijake Blovicende paš e Plzňa u davas duma le Romeha, saveske pes kada ačhiľa. Sar pes thovelas pro pindre pal kadi bibach mange phendža o František Kaleja Blovicendar. Andre kada cikno forocis bešen ča vaj keci romane fameliji u savore prisikľile pre kajso dživipen, savo hin všadzi andro cikne forici. O Feris mange ki e kada phendža: pokračování

Vzdělávací a rekvalifikační projekt pro nezaměstnané Romy Demokratická aliance Romů ČR (DAR ČR) začala v lednu 2003 připravovat ve spolupráci s městem Valašské Meziříčí, nizozemským městem Bussum, Obchodní akademií, Středním odborným učilištěm stavebním a Středním odborným učilištěm potravinářským ve Valašském Meziříčí vzdělávací a rekvalifikační projekt pro Romy s názvem Romprojekt. pokračování

Slovenská pracovní síla vždycky do Čech chodila Předseda vlády Vladimír Špidla byl jedním z mála politiků, který se nepřipojil k řečem o invazi slovenských Romů do ČR. Je premiérem vlády, která si klade za cíl ozdravit finance a přitom příliš nepoškodit ty nejpotřebnější, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. pokračování

Děti na hradě Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejích sférách. pokračování

Pohodový festival ovládl hrad Svojanov Svojanov – Vynikající muzikanti a publikum z celého světa, které lačnilo po romské muzice, se sešlo 25. až 27. července na hradě Svojanov u Poličky. Zpěvačka Ida Kellarová tady pořádala již třetí ročník festivalu Gipsy Celebration (Romská oslava). pokračování

Romové v neustálém pohybu Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK. pokračování

O Roma pes kiden paš peste Akana pes khatal e Anglija visaren pale but romane fameliji, kajča nane sakona famelija kodi bacht, kaj te avel pale andre peskero. Varesave fameliji sar džanas andre Anglija, ta bikende o khera u akana sar aven pale, ta len nane kaj te bešel. Krupkate paš e Teplica peske o Roma cinavkeren khera, u kiden pes paš peste. Davas pal kada duma le romeha savo pes vičhinel Alexander Zajac, u Teplicate les sako džanel sar le Šanis. pokračování

Klára VeseláSamková v Senátu neuspěla PRAHA (ror) – Kandidatura Kláry VeseléSamkové do Ústavního soudu byla neúspěšná. Je jedním ze tří prezidentem navržených kandidátů, které senátoři na jednání 6. srpna odmítli. Úspěšná ve své kandidatuře byla pouze senátorka za ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími neúspěšnými kandidáty byli Václav Pavlíček a Vladimír Balaš. pokračování

Kritéria na výstavbu jsou prý diskriminační BRATISLAVA (ror) – Výběrová kritéria na výstavbu infrastruktury ve slovenských romských osadách považuje Parlament Romů (PR) Slovenska za účelová. Některá z nich označil předseda sdružení Ladislav Fízik za diskriminační. pokračování

Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu „Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 4475 nehod (tj. 5,1 % z celkového počtu), při kterých bylo 51 osob usmrceno a 2309 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 165 (tj. o 3,8 %), počet usmrcených je nižší o 8 osob a počet zraněných je vyšší o 27 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Jihočeského a Severočeského kraje – 5,92 %, resp. 5,87 %. Počet usmrcených při nich představuje 8,5 % z celkového počtu. Tento podíl byl nejvyšší na území Severočeského kraje, kde dosáhl hodnoty 16,2 % (to znamená, že v průměru každá šestá usmrcená osoba jde na účet těchto nehod) atd.“ K r a jleden až červen 2003 Počet nehod Index Početusmrcených Index Rozdílusmrcených HLAVNÍ MĚSTO PRAHA 17 672 105,3 27 96,4 1 STŘEDOČESKÝ 11 771 105,0 99 94,3 6 JIHOČESKÝ 6 674 109,1 72 94,7 4 ZÁPADOČESKÝ 8 942 108,4 55 125,0 11 SEVEROČESKÝ 10 142 102,9 75 119,0 12 VÝCHODOČESKÝ 9 585 103,9 92 131,4 22 JIHOMORAVSKÝ 13 829 104,5 101 102,0 2 SEVEROMORAVSKÝ 14 280 111,1 81 101,3 1 pokračování

Letní čtení na pokračování Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (4) Z kostela se ozvalo zvonění a já utíkala do školy. První hodinu jsme měli náboženství, katechismus. Farář vejde do třídy a spustí: „Ty jsi byla v cirkuse, viď!“ „Byla.“ „Do cirkusu chodíš a do kostela ne!“ Povídám: „V kostele je studená dlažba a já nemám boty.“ pokračování

Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (4) Andre khangeri harangozinenas, me prastavas andre škola. Peršo ora sikhľuvahas katechismus. O rašaj avľa andre trjeda, phenel: „Tu salas andro cirkusis, na?“ „Ha, somas.“ „Andro cirkusis phires, andre khangeri na phires!“ Phenav: „Andre khangeri hin šilaľi phuv, man nane topanki.“ pokračování

Linka pomoci AIDS Občanské sdružení AIDS pomoc, které prostřednictvím Linky pomoci AIDS (224 810 702) pomáhá lidem s infekcí HIV a onemocněním AIDS již od roku 1992, rozšířilo řady pracovníků v oblasti poradenských služeb. Díky 27 dobrovolníkům, kteří byli loni vyškoleni, jsou odborníci připraveni nonstop zodpovídat dotazy týkající se nejen přenosu infekce HIV, možností testování či léčby, ale i pomoci HIV pozitivním lidem, rodinným příslušníkům nebo těm, kdo se obávají nákazy. pokračování

Jaromír Stibic zemřel Když mne Jaromír Stibic z Pardubic požádal o Vánocích minulého roku s vážnou tváří, abych promluvil na jeho pohřbu, nebral jsem to vůbec jako žert. Ta racionalita v uvažování o blízkém konci života mne zaskočila. Jaromír však už věděl dobře, že jeho čas je vyměřen. Zemřel 25. července ve věku nedožitých 73 let. pokračování

Na Luniku působí katolická misie Košice (rpa, ror) – První mše svatá v dějinách „romského“ košického sídliště Lunik IX se uskutečnila v neděli 10. srpna. Římskokatolickou misii na sídlišti, kde žije asi pět tisíc obyvatel, vedou kněží Jozef Červeň a Emanuel Čurík. Oba již mají zkušenosti z práce s romskou komunitou. pokračování

Klubovna pěstounských rodin i pro romské děti Sdružení pěstounských rodin sídlí v Brně. S romskými dětmi přichází do styku poměrně často. Tím se však vztah sdružení k Romům nevyčerpává: svou klubovnu otevřelo i pro romské děti z okolí a ty ji začaly skutečně navštěvovat. O kontaktech sdružení s Romy jsme hovořili s Karolinou Krátkou. pokračování

komentář : 21. srpen Po kolikáté si už připomínáme tento pohnutý den v novodobých dějinách Československa i České republiky? Už tomu bude 35 let, co nás napadla sovětská vojska za symbolické podpory ostatních evropských zemí socialismu a zmařila tak naději na humánní tvář socialismu v jedné malé evropské zemi! pokračování

Prázdninový tábor brněnských dětí byl v Lančově Společenství Romů na Moravě uspořádalo týdenní dětský tábor v rekreační oblasti Lančov, která se nachází poblíž Vranovské přehrady na Znojemsku. Dne 28. července nastoupilo 72 nedočkavých dětí do autobusu a s nimi i deset vedoucích v čele s Irenou Bagárovou a Darinou Říčkovou. Děti byly ubytovány v chatkách, v krásné přírodě, kde dováděly a věnovaly se zábavným i sportovním aktivitám. Největší radost měly z toho, že mohou být v parném létě u vody, kde bylo možné zapůjčit si loďky. Samozřejmě nechyběly různé soutěže, stezky odvahy a celodenní výlet na zámek v Lančově, po kterém byly všichni řádně unavení. pokračování

So pes ačhľas le Jančuske Kada so tumenge kamav te phenel, mange vakerlas miro ňeboščiko dad, mi del leske o Del loki phuv. Ačhľas pes oda imar čirla, mek paš o kraľis Franc Jozef. Paš o Perješis, Kukovate avri le gavester bešenas o Roma. O phuro Michalis tiž, has les panč čhave, trin čhaja the duj murša. O phureder čhaja dživnas imar romenca, jekh Perješiste, aver Raslavicate u o nekhphureder čhavo bešelas la romňaha le čhavenca tiž Kukovata, aľe imar andre peskro kheroro. Paš o Michalis bešelas imar ča dešuochtoberšengro čhavo o Jančus, the dešušov beršengri čhaj e Veronka. O Jančus has cikno, šukoro muršoro, dičholas avri sar čhavoro, ta kaj leske vareko phendžahas hoj leske imar ajci berš. Aľe e Veronka imar has šukar, štaltovno čhaj, džuvľi so šaj geľa minďar romeste. pokračování

A kočí lhali a lhali… Tento příběh mi vyprávěl můj nebožtík otec, ať mu je zem lehká. Říkal, že se to stalo ještě za dob císaře Franze Josefa. Na Slovensku u Prešova, nedaleko za vesnicí Kukov, žili Romové. I starý Michal tam bydlel s manželkou, měli pět dětí – tři dcery a dva syny. Dvě starší dcery už byly vdané, jedna žila v Prešově, druhá v Raslavicích a nejstarší syn bydlel nedaleko otce už ve vlastním domě. S Michalem žil už jen osmnáctiletý Janči a šestnáctiletá Veronika. Jančo byl malý, hubený, vypadal jako dítě, nikdo by neřekl, že už má osmnáct let. Ale zato Veronika, i když jí bylo teprve šestnáct, měla už vše, co má žena mít a mohla se i vdávat. pokračování

Terénní sociální práce v praxi V mnoha romských komunitách se uplatňuje terénní sociální práce jako forma, která doplňuje běžné metody řešení sociálně ekonomických a dalších existujících problémů. Předností je přímé zapojení Romů a především to, že se problémy řeší tam, kde vznikají. Samozřejmě existuje mnoho důležitých věcí, které je třeba v systému dořešit a upravit, aby samotný systém fungoval co nejlépe. Nicméně v zásadě se jedná o systémové opatření, na které jsme velice dlouho čekali, shodli se v názoru představitelé Grémia romských regionálních představitelů na svém setkání 11. srpna v Rokycanech. pokračování

Sjednotitelé virtuálních Romů Čas od času někdo vystoupí s tím, že chce sjednotit Romy žijící v České republice. Naposledy se tak stalo v Mostě. ČTK přinesla zprávu, že tam vzniklo nové občanské sdružení Pospolitost, které chce sjednotit Romy žijící v ČR. „Důvodem snahy sjednotit potřeby a požadavky tuzemských 600 000 až 700 000 Romů je současná deformace romského etnika. Nikoli v sociální oblasti, ale zejména v otázce vzdělávání mládeže, bytové problematice či kultuře a sportu. Úkolem sdružení je umožnit vzájemné poznávaní se nejen Romů, ale i ostatních národů a národnostních menšin,“ vysvětlil předseda Pospolitosti Evžen Lalkowicz. pokračování

napsali jste nám V Praze 10. července 2003 Prohlášení Pane Holomku, v červencovém vydání, jste ve Vašem týdeníku Romano hangos zveřejnil v rubrice Komentáře článek Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) a to v souvislosti s aukcí portrétních fotografických obrazů známých osobností, která se uskutečnila 19. června t. r. v Čejkovicích. V článku mimo jiné informujete o prodeji portrétu ministra práce a sociálních věcí ČR Ing. Zdeňka Škromacha, který zakoupili přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem. V této souvislosti tvrdíte, cituji: „Pan Polhoš a spol. je totiž jediný, který je mezi Romy obšťastňován pozorností této instituce, nepochybně díky ministerskému poradci Ladislavu Bodymu.“ K mé osobě dále v článku uvádíte, cituji: „To by mně nevadilo, kdyby ta pozornost byla rozdělována rovnoměrně mezi všechny romské podnikatele a kdyby pan Body měl čisté ruce.“ V článku dále uvádíte, cituji: „Netroufnul bych si něco takového říci, kdybych neměl výrok soudu, který potvrzuje, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, když se věc provalila.“ K Vašemu tvrzení, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, prohlašuji, že jsem nikdy nebyl vyšetřován, nebyl obviněn či postaven před soud a odsouzen za přijetí a vrácení úplatku. Vaše útoky na mou osobu považuji za dlouhodobě cílenou nenávistnou kampaň, jejíž počátek se datuje od 1990, v souvislosti s mou veřejněpolitickou činností poslance ČNR a Parlamentu ČR. Na základě těchto faktů Vás důrazně žádám ve smyslu zákona č. 46/2000, Sb. v platném znění (tiskový zákon) o právech a povinnostech jako autora článku a zároveň šéfredaktora Romano hangos, o zveřejnění mého prohlášení v plném znění. Ladislav Body Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.) pokračování

Novinář odsouzen na základě diskriminujícího zákona Na pět a půl roku vězení byl v Uzbekistánu v druhém týdnu srpnového měsíce odsouzen nezávislý novinář a obránce lidských práv Ruslan Šaripov. Světové lidskoprávní organizace se proti jeho odsouzení bouří; je známo, že Šaripov dlouhodobě kritizoval korupci mezi policisty a také porušování lidských práv v Uzbekistánu. Odsouzen byl navíc na základě částí trestního řádu, které by měl prezident Karimov podle lidskoprávních aktivistů definitivně zrušit. pokračování

Sikh tosara chahas imar o dilos Jekhvar raťi dikhahas jekhetane pre televizija me, mro rom, o papus, e baba the o Ďulas. Našťi lahas tele o jakha pal e šukar Angelika. Aľe sar dikhľam hoj o Nikolas pes laha kamavel pro šenos, ta savore ladžatar dikhahas tele andre phuv, čak e baba dikhelas dureder pre televizija. E Angelika sigo dichinlas o Nicolas izdralas, sar lake lelas e paťiv. Sar kada dikhľa e baba takoj phučľa le papustar: „Phuro kaj soveha adadžives,“ the dikhelas jagale jakhenca maj pro papus, maj pre televizija. pokračování

Pavel Rychetský oslavil šedesátiny Dnes už bývalý místopředseda vlády a senátor, ale nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slavil v neděli 17. srpna šedesátiny. pokračování

Národnostní politika vyžaduje změnu Představitelé romských organizací se již delší dobu zabývají otázkou vládní politiky při zajišťování práv příslušníků národnostních menšin a především záležitostmi občanů romské národnostní menšiny. Vedle vládního Konceptu národnostní politiky, který byl přijat v době Klausovy vlády, se záležitostmi občanů romské národnosti zabývá tzv. Koncepce romské integrace do společnosti. Při realizaci koncepce však existuje mnoho potíží a problémů především na místní úrovni, kde mnohdy dochází ke zcela opačnému vývoji, k segregaci občanů romské národnosti. pokračování

Gorolovým hrozí ztráta i nevábného bydlení Rousínov/Kučerov – Na kraji Rousínova na Vyškovsku žijí tři bratři Gorolovi se svými rodinami. V unimobuňkách, které už dávno mají své lepší časy za sebou. Přesto se bojí, že zde bydlet nebudou. Na černo postavené unimobuňky stojí v místě průmyslové zóny a rousínovská radnice chce pozemek prodat. pokračování

Rasismus využívá odlišnosti k ideologii o nerovnosti lidí Rasismus je téma, které se romské populace bezprostředně a často bolestně týká. Přitom pojem rasa je užíván často v mnoha různých významech. Nauka o rasách je součástí vědní disciplíny antropologie. O tom, co to jsou rasy a co to je rasismus, hovoří RNDr. Vladimír Šedivý z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. pokračování

V Rumunsku korunovali cikánského krále Bukurešť – Rumun romského původu Ilie Stanescu byl poslední srpnovou neděli prohlášen mezinárodním cikánským králem. Psaly o tom Lidové noviny 2. září. Barvitou korunovační ceremonii, která se odehrála v klášteře Curtia de Arges, přenášela rumunská televize. Stanescu získal svůj nový titul na základě „dekretu“ podepsaného samotným „císařem Romů celého světa“, Iulianem Raduleskem. Jeho jmenování stvrdila zlatá koruna, vážící více než jeden kilogram. Novému panovníkovi několikrát požehnal během bohoslužby pravoslavný kněz. „Je to velký den nejen pro mne, ale i pro všechny pravoslavné věřící,“ prohlásil Stanescu, když opouštěl klášter postavený v 16. století. Právě v něm byla korunována řada rumunských princů. (red) pokračování

Soubor Renata tančil pro Dům na půli cesty Velký Dvůr – Benefiční koncert a zábavné odpoledne uspořádali 30. srpna v Domě na půli cesty ve Velkém Dvoře u Pohořelic. Sdružení pěstounských rodin tak zahájilo rozsáhlou kampaň pro zmíněný dům. pokračování

komentář : Poučení z krizového vývoje (Vyjádření k ohlasům na rok 1968) Jen několik poznámek k ohlasům na rok 1968, které jsem zaznamenal v denním tisku: V Lidových novinách v den 35. výročí přepadení Československa, tedy 21. srpna, jsem zaznamenal rozhovor redaktora LN Petra Zídka se členem reformního předsednictva Ústředního výboru KSČ z roku 1968 Josefem Špačkem. Pan Špaček byl přímým účastníkem těch pohnutých událostí a jeho výpověď je jistě autentická. Je to zajímavé čtení. Nesouhlasím však docela s jeho odpovědí na závěrečnou otázku redaktora, totiž zda existuje něco, proč bychom se měli k roku 1968 vracet? Pan Špaček říká, že moc ne. pokračování

Není to problém, spíše nesplněný úkol Sociální integraci Romů v České republice nenazývá generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer problémem, „ale spíše úkolem, který ještě není zcela splněn“. I o tom hovoří v rozhovoru pro 37. číslo časopisu Týden. pokračování

Táboření před palácem pomohlo BRATISLAVA (red) – Slovenský prezident Rudolf Schuster přislíbil pomoc Romům v Ľubici u Kežmarku, kteří se 1. září utábořili před prezidentským palácem. Po svém setkání s prezidentem 8. září o tom informoval starosta Ľubice Otto Dovjak. pokračování

Komentář : 11. září – dva roky poté Ani dva roky po atentátu teroristů na americká dvojčata věží mrakodrapů se v mínění evropského občana nic výrazného nezměnilo. Lidé si tu stále myslí: „Amerika je daleko, nás se to tak moc netýká“. pokračování

Výběr delegátů do Budapešti je kritizován Mezinárodní konference o postavení Romů v zemích střední a východní Evropy v Budapešti vzbudila značný zájem, protože se jednalo o mimořádnou událost. Organizoval ji americký finančník a filantrop společně s představiteli Světové banky a nadačních fondů Open Society Institut. pokračování

Kamav te sikhavel le romane čhavoren Plzencoste dživel romaňi famelija andre savi bariľa rašaj the maľaris. O David Dudáš hin peršo romano ortodoxno rašaj u leskero phral o Damian hino igen lačho maľaris. Džanav soduje dženen, u vakeravas le Damijanoha pal koda, so jov phenel pal o romane čhavore the pal koda, sar len kampel te sikhavel. Koda so mange o Damijan phendža irindžom, u paťav, kaj tumenge avela pre dzeka the sar inspiracija. Anglal dahas duma pal o maľišagos, u paľis pal koda, so le romane čhavorenge kampel. pokračování

Komunitní klub pro děti Rokycany – Středisko Přemysla Pittra provozuje od roku 2001 tzv. nízkoprahový klub děti ve věku 8 až 14 let, které by jinak trávily většinu volného času na ulici. Středisko zároveň systémově řeší problémy romské komunity, která je v Rokycanech výrazně zastoupena, aniž by však potlačovalo potřeby Neromů. pokračování

Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky. pokračování

Situace ve Slaném vyžaduje společný postup Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána. pokračování

Přestaňte s námi manipulovat a dejte nám rovné šance Vydavatel měsíčníku Amaro Gendalos Ivan Veselý společně s Jakubem Polákem, šéfredaktorem měsíčníku Amaro Gendalos a Štěpánem Kotrbou z Britských listů podali stížnost generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi a tiskovému mluvčímu ČT Richardu Klatovskému ve věci zkreslení informací prostřednictvím reportáže o situaci ve městě Slaný. Požádali jsme proto Ivana Veselého, aby nám detailně osvětlil celou kauzu. pokračování

Světlušky a zrakově postižení Každý občas potřebuje svou světlušku, aby viděl ty, co žijí ve tmě. Tak zní motto sbírky, v rámci které v pondělí 15. září na tři tisíce dobrovolníků nabízelo v ulicích měst kolemjdoucím svítící klíčenky. Světlušky s nepřehlédnutelnými tykadly a kasičkami v podobě lucerniček tak pomáhaly touto sbírkou těžce zrakově postiženým. Přívěšek s logem sbírky, která je vy vrcholením dlouhodobého projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška pro těžce zrakově postižené, nabízely za 25 korun. pokračování

Problém v Českém Krumlově Český Krumlov – Přestože byl Český Krumlov uváděn jako příklad bezproblémového soužití s romskou komunitou, došlo v poslední době k jisté změně. Ta údajně nastala poté, co se do města přistěhovalo několik romských rodin, které se chovají jinak než romští starousedlíci. Podle Lidových novin si někteří obyvatelé stěžovali formou petice na jejich hlučné chování a nepořádek na sídlišti Mír. Aby byl problém vyřešen, byla ustavena pracovní komise, v níž budou působit i etnografové. Rovněž se uvažuje o vytvoření služebny městské policie na zmíněném sídlišti. Úklid této části města budou mít na starosti romské firmy. (jk) pokračování

Festival Terňipen 2003 Ve dnech 5.–7. září se ve východoslovenském městě Snina konal třetí ročník celoslovenského festivalu Terňipen 2003. Festival vznikl z iniciativy ředitelky tamního Romského centra Terňipen Jarmily Kotlárové. pokračování

Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo. pokračování

Zaměstnejme svou mysl nezaměstnaností „Nezaměstnanost neznamená být líný a pohodlně si užívat krásných dnů na úkor druhých.“ (Jindra BollaMládková) Nezaměstnanost je v dnešní době fenomén, který nás provází takřka na každém kroku. Byť se nás nemusí přímo dotýkat. Jak nasvědčují statistiky od roku 1989, jež mají vzestupnou tendenci, je zřejmé, že počet nezaměstnaných v ČR bude stoupat. Koncem srpna 2003 bylo u nás na 525 000 nezaměstnaných. Roční vzrůst nezaměstnanosti činí půl procenta. Přiznejme si, že Romy tento problém souží v mnohem větší míře než Neromy. pokračování

K uvalení vazby nejsou důvody, tvrdí soudce Mahr Nové Hamry – Na svůj svatební den, sobotu 20. září, novomanželé z Nových Hamrů na Karlovarsku ani jejich hosté nikdy nezapomenou. V hotelu se sešlo několik desítek svatebčanů, mezi něž okolo 20. hodiny vtrhla skupina neznámých mužů vyzbrojených baseballovými pálkami, klacky a dlažebními kostkami. pokračování

Vičhinav savore Romen, saven hin talentos Dži akana pes sakovar vakerelas pal koda, kaj o Roma hine lačhe lavutara, hin amen zoralo temperamentos, o bašaviben amen hin andro rat, u sako amen vaš kada ašarelas andre historia the akana. Anglo tranda berša sas andro romano bašaviben revolucija savi ande kajse lavutara sar o Antonín Gondolán peskere prharlenca, o Bagarovci Brnostar u paľis aver lavutara, save odžidžarde o romano bašaviben neve, modernone rateha. pokračování

Milí rodiče, milí kantoři, milé děti! Týdeník Romano hangos vyhlašuje výtvarnou soutěž na témata inspirovaná námi vydávanými články. Vyzýváme každého, kdo má představivost a rád maluje, aby zaslal své práce na adresu redakce Romano hangos nejpozději do 30. října. Soutěžní práce budou vystaveny v Muzeu romské kultury a tři nejlepší budou odměněny a zveřejněny v týdeníku Romano hangos s krátkým profilem dětského autora. Těšíme se na vaši účast. Soutěž a výstava jsou součástí projektu, který SRNM realizuje ve spolupráci s Muzeem romské kultury v rámci programu Dživas Jekhetane – Žijeme společně, za podpory NROS. pokračování

muzejní okénko 70 cikáňat ve školní lavici. Život v cikánské škole v Užhorodě. Doby, kdy cikáni řádili netušenou měrou na venkově, jsou již pryč a snad ještě některé cikánské rodiny snaží se udržovat nepěknou pověst svých předků. Ovšem ty jsou vedeny ve velké pozornosti u našeho četnictva a jakmile se dopustí nějakého přečinu, ihned putují do vězení. Zásluhu o výchovu cikánů a odstranění jejich nebezpečnosti mají ti, kteří se starají hned v počátku o výchovu mladých cikáňat. V první řadě je to vrch. odb. rada Šimek, který za svého šestiletého pobytu v Užhorodě vykonal velký kus práce, který je všemi oceňován. Věnoval se s veškerou energii výchově mladých cikánů. pokračování

Vládní zmocněnec pro boj s nezaměstnaností V Hodoníně je nově otevřená kancelář vládního zmocněnce pro boj s nezaměstnaností, jak se naše redakce právě dozvídá. Zmocněncem byl jmenován Ladislav Korbel, dosavadní člen krajského zastupitelstva pro Jihomoravský kraj a dřívější poslanec za Unii svobodyDEU. pokračování

Revize vládního programu integrace Romů Výsledkem posledních zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity bylo přece jen věcné konstatování, že vládní program integrace Romů do společnosti se nedaří plnit úspěšně. Konkrétním projevem tohoto konstatování bylo ustavení úzkého odborného týmu, vedeného vládním zmocněncem, který se zabýval Revizí této koncepce, nikoliv už pouhou každoroční aktualizací. pokračování

Proti trestu smrti Desátý říjen je Mezinárodním dnem proti trestu smrti. Lidé na celém světě si připomínají, že trest smrti se v některých státech stále ještě uplatňuje. V někdejším Československu byl zrušen roku 1991; dosud však může soud poslat obviněného na smrt nejen v islámských a arabských zemích, ale také v Japonsku, v USA aj. pokračování

Umíme se domluvit Tak znělo motto na pozvánce k jedinečné akci, která se konala 27. září v Olomouci. Šlo o první společné setkání národnostních menšin a zdravotně postižených v Olomouckém kraji pod záštitou zástupce hejtmana Vladimíra Válka. pokračování

Všichni nejsou lhostejní Když se v devadesátých letech objevily první romské občanské iniciativy, našla se řada Čechů, kteří nabídli své znalosti, ochotu a zájem pomáhat při vybudování základů pro jejich činnost. Šlo o velice náročný úkol, protože se muselo vše vytvářet od počátku, „na zelené louce“. Prvním z těch, kteří podali pomocnou ruku, byl novinář Josef Bednář z Tábora. Radil, informoval a především varoval. Nic naplat, přes všechny jeho výstrahy jsme si „šáhli na rozpálená kamna“ a pořádně si popálili prsty. pokračování

Odejdou Romové do jiných zemí Evropské unie? Britský liberálnědemokratický poslanec lord Avebury v rozhovoru pro internetový server BBC vyjádřil názor, že Romové z východní Evropy využijí vstupu do EU k odchodu do Velké Británie, pokud se jejich stávající životní podmínky nezlepší. pokračování

Stanovisko ústředí Společenství Romů na Moravě k případu Vladimíra Horvátha aneb Jak se poučit z chyb Případ Vladimíra Horvátha z FrýdkuMístku ze Společenství Romů a jeho údajného zneužití finančních prostředků se neúměrně dramatizuje, zejména, jak už to u Romů bývá, ze stran znepřátelených romských skupin. Je mojí povinností k tomu říci toto: pokračování

Kerav buťi maškar o Roma Varekana sas maškar o Roma avke, kaj jekh avreske šigitinelas, kana sas nalačhes. Adadžives kajsi buťi maškar o romane fameľiji kerel o Josef Badžo Rokycaňate. Nane korkoro. Keren leha mek aver džene, kajča o Šoňis, avka leske phenen o Roma, kamel te arakhel metoda, sar korkore o Roma pal peste buter te bajinen. O Šoňis mange ki e kada phendža: „Šoha naphedžomas, hoj pes maškar o Roma kajso vareso ačhela, hoj pestar preačhaha te bajinel u mek korkore peske mosaras o dživipen. Sar chudľom te kerel buťi maškar o Roma, mišľinavas mange, kaj oda naela ajso baro pharipen. Kajča sako džives prindžaravas sar sam amen o Roma pre oda nalačhes. Fameľiji andre save phirav hin but čorore, dikhav sar phares dživen, kajča dikhav the oda, hoj o manuša nabajinen korkore pestar, le čhavorendar, jekh avrestar. Nadžal mange andro šero, sar šaj džan o manuša te prekhelel andro bedni ostatna love la podporatar. O dživipen len hin kajso pharo, kaj bi manuš rovelas pre lende, kajča sar dikhav savo diľiňipen keren sako čhon kana chuden o podpori, ta pukinav andre choľi. pokračování

V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji. pokračování

Romano hangos v terénu Jak se žije Romům v ulici Cejl 75 a 77 v Brně Když jsme navštívili tyto domy v centru Brna a ptali se některých jejich obyvatel, co je trápí, posteskli si – marně žádají o samostatné vodoměry. Během setkání s místostarostou JUDr. Janem Musilem, PhD, a dvěma zaměstnankyněmi bytového odboru úřadu MČ Brnosever, jsme se dozvěděli, že to však není možné. Kvůli správnému propočtu spotřeby vody totiž platí, že vodoměry budou mít buď všichni, nebo nikdo. „Podle platné vyhlášky můžeme počítat spotřebu vody buď podle vodoměrů a nebo ji rozpočítávat. Nelze však tyto dva způsoby kombinovat,“ vysvětlila Marie Trnková z bytového odboru. Navíc se v případě obou domů jedná o byty 4. kategorie, kde jeden záchod využívá přibližně deset lidí. Takže spotřeba vody na WC by se dále musela rozpočítávat podle počtu osob, vodoměry by nic neřešily. Záchody navíc neustále protékají. „Pokud je na jeden byt přihlášeno pět lidí a ve skutečnosti jich tam žije deset, je spotřeba vody mnohem vyšší,“ dodává Marie Trnková. V případě, že vodoměry není vybaven ani jeden byt a spotřeba vody se rozpočítává podle počtu přihlášených osob, je to nefér vůči lidem, kteří platí stočné za lidi odpovídající počtu přihlášených osob. A devastace samozřejmě rovněž hra je důležitou roli. Podle vyjádření zaměstnanců úřadu je jasné, že pokud lidé nemají zaplace né stočné, neplatí nájem, je hož součást tvoří i zálohy na vodu. „Co se týče vyvážení odpadků a deratizace, dáváme do každého vchodu pravidelně dva kontejnery. Problém je však v tom, že lidé vyhazují odpadky oknem či z pavlače. Ne do kontejneru, jehož přistavení vyjde na 80 000 korun,“ sdělila nám paní Trnková. Problémy byly údajně i s přístavkem na dvoře, který dal úřad několikrát vyklidit, ale stále je tam spousta odpadu. pokračování

Vyjádření městské části Brnosever Ad: Jak se žije Romům v Dukelské 88 (RH 31/2003) Holobyty Byty na Dukelské 88 jsou vedeny jako holobyty, jež jsou určeny neplatičům. Postup úřadu MČ Brnosever se přitom řídí platnými právními normami. Znamená to, že všichni máme občanská a lidská práva, ale i povinnosti. Pokud nejsou dodržovány, úřad má prostřednictvím upomínek dotyčného k tomu, aby své povinnosti dodržoval. Pokud je však i nadále ignoruje, úřad je ze zákona povinen dotyčného sankcionovat, upozorňuje místostarosta JUDr. Jan Musil, PhD. pokračování

Společná jízda dojela za středoškoláky do Blanska BLANSKO – Součástí vládní Kampaně proti rasismu je vzdělávací projekt Společná jízda, který je zaměřen na středoškolskou mládež. Během akce navštěvuje multietnický tým studenty z různých škol a měst a diskutuje s nimi o problémech rasové nesnášenlivosti. Má se setkat přibližně s 4400 středoškoláky. pokračování

Ad: Trest smrti V 31. čísle jsme vás vyzvali, abyste napsali svůj názor na zrušení trestu smrti. Stalo se tak u příležitosti 10. října – Mezinárodního dne proti trestu smrti. Vaše odpovědi nyní přinášíme. pokračování

Sar rodavas mira da III. Paš o Roma dikhľom ešebnovar romano bijav, has odoj but Roma, pijenas, chanas, giľavenas, khelenas. Kajso vareso mekh šoha nadikhľom. Pro skaminda has pherdo chabena, pijiben, o lavutara bašavenas calo džives the calo rat. E terňi chudľa but darunki, duchni, perňici, cachi, ručňika, pira, the mekh aver věci so kampel andro dživipen. O starostas geľa la terňaha te khelel peršo, the čhidža lake pro taňiris love, paľis la terňaha phirnas te khelel savore, o murša, o džuvľa u andro taňiris čhivkernas o Roma pherdo love. La terňa, le terneha has sostar te dživel. Paš o Roma dikhľom ešebnovar tiž pohrebos. Kajci dukh mekh nadikhľom, so predživen o Roma sar lenge vareko merel. Le mules phirahas te vartinel tosarastar dži tosara, dži akor kim les na parunde andre phuv. Paš o Roma hin avka kaj sako ko džalas te vartinel, ňiko nadžalas čuče vastenca, sako vareso ľidžalasas, či thardži, či chaben. O murša paš e varta bavinenas karti, vakerenas pal o mulo, pal oda sar dživlas, savo has manuš, vakerenas the pal oda, so taľindža len andro dživipen, so predžidžile jon. O džuvľa bajinenas pal oda, kaj pro skaminda te avel furt chaben the pijiben. Pal o pohrebos kerde o Roma bari hoscina, khelenas, giľavenas anglo da, kaj le muleske te na avel smutno, sar džala le bare dromeha ki o Del. pokračování

Romano hangos v terénu Jak se žije Romům v ulici Spolková 3 V tomto seriálu se snažíme poukázat na problémy bydlení, se kterými si Romové často nevědí rady. Tentokrát jsme zavítali do rodiny, která by s úřady formálně neměla mít žádné problémy. Nesplácí totiž žádný dluh. Ro dina chce na vlastní nákla dy opravit byt pro syna, který by v případě jeho přidělení žil hned vedle. Přestože se jedná o bezproblémové nájemníky, ze stra ny úřadů jim hrozí pokuta až 50 000 korun. Tomuto evidentnímu rozporu jsme chtěli přijít na kloub. pokračování

Rád pomohu, pokud to bude v mých lidských silách Při setkání romských poradců a koordinátorů ve Velkých Karlovicích jsme položili několik otázek Vladislavu Suchánkovi. pokračování

O vzdělávání a výchově Romů Tradiční přednáškový cyklus začal v Muzeu romské kultury v Brně. První přednáška byla zaměřena na vzdělávání romských dětí, speciální programy a přístupy. Jmenovala se Vzdělávání, výchova a Romové? Mezi posluchači byli hlavně pedagogové a studenti pedagogické fakulty. pokračování

Týden národnostních menšin zahájili Romové Brno – Přednášky, koncerty, taneční vystoupení a filmové produkce měly za úkol prezentovat kulturu národnostních menšin žijících v Brně. Akci uspořádala ve dnech 20. až 23. října Knihovna Jiřího Mahena a statutární město Brno pod záštitou náměstka primátora Rostislava Slavotínka. pokračování

Klášter ožívá díky romským dětem Ukradený, zneužitý, navrácený, opuštěný: to vše by mohla být synonyma pro státem chráněnou památku, areál kláštera sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. V polovině 90. let minulého století byl vrácen původním majitelům, řádu dominikánů. Kvůli nedostatku smysluplného využití rozlehlých prostor kláštera, kostela a zahrady však odtud dominikáni odešli. pokračování

Změna statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity v jednání PRAHA – V pátek 24. října proběhlo zasedání romské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen Rady). V úvodu představil zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab nového ředitele Kanceláře Rady, Czeslava Walka. pokračování

So buter manuš džanel, feder hin les dživipen Sikhade avri manuša paš o Roma hin moneki čepo. Nane oleske došale o Roma, aľe e společnosca andre savi o Roma dživenas, o poľiticko režimos kaj o Roma baronas. Varekana pal o Roma ňiko nabajinlas, le Romen ňikhaj nakamenas, o Roma dživenas peskro dživipen, aľe tiž ča asjo savo mušinenas. Andre kaja historija o Roma but cerpinenas, andre Europa len kamenas savoren te murdarel avri. But Roma has andro lagri, aľe moneki čepo avle odarik pale khere. Andro lagri ačhľa lengro dživipen, andro lagri le Romen murdarenas, labarenas. But Roma mule the pro infekčno nasvaľipen. Ole ideostar so o Roma avile andre Europa, hine bares poškodzimen, but ačhile palal, nadžanas le vivojiha, la civilizacijaha, avka sar o gadže. pokračování

O glykogenóze s ošetřujícím lékařem Vratislavem Smolkou Pane doktore, o stavu Lucinky a její sestry Marušky jsem se dověděla od jejich rodičů a z článků, kterými se obracíte na širokou veřejnost. Mohl byste nejprve popsat, o jaké postižení se v jejím případě jedná? pokračování

O Roma the e ekonomija Dojekh štatos savo kamel te avel barvalo hin les ajsi ekonomija so leske sogaľinel, kamel kaj te avel zoralo konkurentos, the partneris avre štatenge. Kamel kaj leskre love te aven zorale, kaj pre svetovo burza les te avel peskro than. Kajsi idea hin the amare čechikone štatos, peskre dromeha džal anglal, nadikhel pre ňikaste, aľe manušes del šanca, šaj avel barvalo, abo šaj pes lestar ačhel žobrakos, savoro hin le manušende andro vasta. Andre amaro štatos imar hin but ajse manuša, so len e ekonomija pekľa tele pro kľončki u nekhbuteder thodža tele le Romen. O štatos peske duminel kaj te del le Romen o podpori, ta hin len dost love pre oda kaj te počinen savoro so mušinen. Talam hin le štatos the čačipen, bo ola ista love chuden the o gadže u džanen lenca te dživel avri calo čhon, aľe o Roma na. O štatos gondoľinel avka: „Ta sar oda hoj gadžo džanel sar te kerel le lovenca u Rom na. Sar oda hoj Romes hin baro adošagos pro kher u gadžes na, sar oda hoj o gadžo birinel te počinel o udut, o paňi, o pľinos u o Rom na.“ pokračování

Sar dživaha, te amen naela kaj te bešel? Varekana sas avke, kaj o Roma bešenas pal o gava the fori u nasas lenge slobodno te džal andro foros. Kada sas situacija savi prindžaren o phureder Roma u akana pes sikhavel, kaj kada prindžaraha akana the amen. O šerale manuša andro fori keren le Romenca kajsi politika, kaj len ispiden avri andal o fori andro holobiti the andre kajse thana, kaja ačhon o Roma izolimen avre manušendar. Avke dičhol, kaja sam olestar savore sar demade pal o šero, bo pes nadžanas pal kada te thovel u te phenas kaj andal peskere khera nadžaha nikhaj u andre segregacija pes namukaha te ispidel. Lokes pes ačhol koda, kaj o šerale gadže andro fori peske kiden vihlaški the programi avke, kaj le Romenca šaj te keren so kamen. pokračování

Django Fest již podruhé v Brně Rok uběhl jako voda, ani jsme se nenadáli a opět nadešel čas Django Festu, který připravilo už podruhé Společenství Romů na Moravě. Že Django Fest již vešel ve známost, bylo znát i podle toho, že brněnská Fléda praskala 22. října ve švech. Festival zahájil dětský soubor Čhavoro dzivo aneb Nebojte se zpívat. Bylo příjemné vidět a slyšet skupinu hrající různorodý repertoár ve stylu funky, jazzu a popu. Samozřejmě nechyběl ani romský folklor. Na programu byly také evergreeny, staré a věčně zelené melodie, zdobené tóny houslí. Dále pódium patřilo muzikálově laděnému souboru Čercheňa z Vysokého Mýta, který se divákům velice líbil. Jejich program byl sestaven ze zpěvu a tance. Velkému aplausu se těšil soubor Terne čhaja, který svým podáním romských tanců vyprovokoval k tanci i diváky v hledišti. Dětské vystoupení zakončila romská taneční moderna, skupina Džop. Svou rytmikou, pohyby a atraktivním oblečením strhla diváky tak, že po celou dobu jejich vystoupení pískali, tleskali a křičeli. A potom je vyvolávali dlouhotrvajícím potleskem zpět na pódium. pokračování

Přijetí věcného záměru antidiskriminačního zákona Dne 22. září schválila vláda svým Usnesením č. 931 věcný záměr zákona o zajištění rovného zacházení a ochraně před diskriminací, řečeno lidověji – antidiskriminačního zákona. Tento záměr byl schválen i s alternativou pro Centrum nebo s možností využití agendy ombudsmana v plnění tohoto zákona. Centrem, o němž se zmiňujeme, je rozuměno ustavení subjektu, který se má problematikou rovného zacházení systematicky zabývat, a který má poskytovat pomoc obětem diskriminace. Tento bod věcného záměru byl při připomínkovém řízení předmětem největších výhrad zejména ze strany ministerstva vnitra (které vůbec nesouhlasí se zvolenou koncepcí záměru), dále ministerstva informatiky a legislativní rady vlády. pokračování

Jařab souhlasí s kritikou kvůli diskriminaci PRAHA – Pozitivní, vyrovnávací postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti se zatím nepodařilo prosadit, uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v reakci na kritiku Evropské komise kvůli diskriminaci Romů. Právě problémy s přijímáním Romů do zaměstnání jsou jednou z výtek obsažených v posledním posudku Česka před vstupem do EU. pokračování

ERRC zastřešuje Romy v Evropě Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) je mezinárodní organizace, která se od poloviny 90. let snaží zvyšovat povědomí a podporovat zájem veřejnosti o právní otázky. Monitoruje stav lidských práv Romů a poskytuje právní ochranu v případech jejich porušování. O činnosti této organizace, jež je členem Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva a má poradenský status v Radě Evropy i v Hospodářské a sociální radě OSN, rozhoduje mezinárodní správní rada. pokračování

Podivné setkání a domácí násilí Byla neděle. Dušičky. Měla jsem radost, že je volno a že čas, který je přede mnou, můžu příjemně strávit podle svého. Brouzdala jsem se podzimem a přemýšlela o nastávajících temných a sychravých časech. Svíčky, dušičky, padající a tlející listí, déšť, občas slunce, vlezlá zima, vlhko, pošmourno a temno, šedivé mraky věštící příchod zimy. Seděla jsem prokřehlá na zastávce, když náhle si ke mně přisedla celkem mladá žena. Byla o berlích. Upřela na mne modrý pohled a řekla: „Slečno, můžu se vás na něco zeptat?“ S nesmělým souhlasem jsem si ji konečně prohlédla. Podlitiny pod očima, modřiny na čele, bradě, ústech, ruce zavázané obvazy, na hrudi vystupovala jakási dlaha, která pod vytahaným svetrem tužila hubený a zbědovaný hrudník. „Samozřejmě, ano,“ odpověděla jsem, i když jsem nebyla úplně připravena na její nečekané otázky. „Dovedete si představit situaci, kdy vás milovaná osoba zmlátí tak, že musíte ležet týden na JIP a máte trvalé následky? On byl moc hodný, dokud nezačal pít. Pak jsem začala pít také, abych mu porozuměla, ale on mne začal i mlátit. Stále nemohu uvěřit tomu, co mi udělal, nemohu věřit tomu, že to udělal právě on, člověk, kterému jsem věřila, kterému jsem byla schopna obětovat vše, včetně sebe.“ pokračování

Společenské vyloučení a nezaměstnanost Nedávno jsem si přečetla článek Mozek vnímá osamocenost jako bolest od Evy Hníkové. Vyšel 18. října v Lidových novinách. Problematika sociálního vyloučení souvisí dle mého názoru úzce s problematikou nezaměstnanosti, o níž jsem psala v Romano hangos č. 29. Ráda bych dala svůj článek do souvislosti s příspěvkem zveřejněným v LN. Už proto, že míra sociálního vyloučení, mnohdy vyplývající z nezaměstnanosti, je u Romů několikrát vyšší než u neromského obyvatelstva. pokračování

Muzikant musí být pohotový, znalý, musí perfektně slyšet Roman Horváth (25 let) se narodil v rodině muzikanta, jeho otec hrával v romských vesnických kapelách na saxofon. Svoje děti vedl k muzice, ale nechtěl, aby Roman hrál romskou muziku, zasvěcoval ho do muziky univerzální. Učil ho světové evergreeny, operetu, valčík, polku, ale i jazz. Chtěl, aby jeho syn byl vzdělaný muzikant, proto ho dal učit do hudební školy na akordeon. Tam zjistili, že je velice nadaný. A tak ho dali hned do třetí třídy místo do první. pokračování

Musíme prezentovat výsledky naší práce Velice zajímavý rozhovor jsem měl s Emilem Pupou Mikem, zpěvákem a baskytaristou skupiny Kale, když se vrátil z turné po zemích Apeninského poloostrova. Za dobu své existence skupina procestovala Evropu a Ameriku. Jiná situace je doma, v České republice. pokračování

Romská princezna a oko Bruselu Ideálu evropské multikulturní budoucnosti je nutno zatleskat. V praxi však zakopává o nástrahy, na něž nebude snadné se připravit. Ukázala to např. začátkem října kauza „romské princezny“ z Rumunska. Říjnová svatba dcery tamního „romského krále“ Florina Cioaby překročila hranice pouhého kuriózního folkloru. „Princezně“ totiž bylo dvanáct, a rodině ženicha byla „prodána“ za „pět set zlatých“. Rumunské zákony umožňují sexuální vztahy od 15 let a svatby dívek o rok později, zahrozila Bukurešti evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Rumunské úřady pak poslušně srazily podpatky a rychle prohlásily sňatek za neplatný… pokračování

Antidiskriminační zákon – šance nejen pro Romy Před více než měsícem, 20. září, schválila vláda po bouřlivé diskusi a dramatickém průběhu jednání věcný záměr zcela nové ho zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací. Pro mne jako zmocněnce pro lidská práva to bylo vyvrcholení více než dvouletého úsilí, jehož součástí byl roční pobyt předvstupního poradce Evropské unie Warwicka Maynarda a další rok systematické práce našeho odborného týmu (Veronika Doležilová a Martina Štěpánková z odboru pro lidská práva, Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva) na řešení četných legislativních problémů s touto úpravou spojených. Úspěch věcného záměru antidiskriminačního zákona považuji za jeden ze zásadních kroků ke zlepšení ochrany lidských práv v ČR. pokračování

Mám dát dítě do zvláštní školy? Podobnou otázkou se trápí dost romských maminek, které si již neví rady se špatným prospěchem svých dětí na základní škole. O tomto problému bylo už napsáno hodně: romský žák nerozumí české škole, není dostatečně rozumově a jazykově vybaven pro dril a rychlost školních osnov. Žáci v běžné škole jsou vystaveni tlaku učitelů, musí se na hodiny připravit, něco umět, podat nějaký výkon. Zatím co ve zvláštních školách se učí „pomalu“. Pedagogové je nevystavují takovému stresu jako v základní škole, na všechno mají čas. pokračování

Klaus odmítl tvrzení o diskriminaci Romů LONDÝN/PRAHA (red) – Prezident Václav Klaus 11. listopadu v televizi BBC World v programu Hardtalk odpovídal na otázky týkající se Evropy, Romů, vztahů Čechů s Němci a vývozu zbraní. Na celém světě si diváci mohli vyslechnout řadu kontroverzních odpovědí, v nichž také kategoricky odmítl kritiku postavení Romů v ČR. pokračování

Slovenští Romové zatěžují své české příbuzné PRAHA/BRATISLAVA (rh) – Příliv slovenských Romů do ČR výrazně se systémem sociálních dávek nezahýbal. Zhoršil ale hlavně životní úroveň Romů, k nimž se jejich slovenští příbuzní nastěhovali. Pozastavil také jejich začleňování do společnosti. Vyplývá to z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, připravené pro českou vládu. pokračování

Romen již brzy oslaví první výročí Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou. pokračování

Mezinárodní organizace kritizují postavení Romů v ČR Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uspořádala ve Vídni konferenci, která byla zaměřena na otázky diskriminace, rasismu a xenofobie. Konference se zúčastnilo na 400 delegátů z 55 zemí a nevládních organizací, mezi nimiž byli zástupci Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Mezinárodní helsinské federace (IHF). pokračování

Le mulenca dživas, das len bari pačiv Amen o Roma sam phuro narodos, hin amen amare koreňa, amari historija, amare zviki, amari kultura, amaro dživipen. Pačas Devles, pačas kaj o beng, birinel le manušenca, le svetoha kaj hin les bari zor. Pačas kaj hin aver dživipen, hijaba o manuša meren pačas oleske kaj o mule dživen amenca dureder. Pačas kaj sar andre fameľija vareko merel, ta andro berš vaš leske uľol aver, oda isto manuš kajča andre aver parsuma. Le mulenca dživas, das len bari pačiv, le mulendar daras, sar peske len leperas asas, pijas, rovas, o bala čhingeras. Ašaras len, nadas pre lende te domukhel. Hin amenge phares pro jilo kaj imar nane amenca, kaj nachan amaro chaben. Le mulenca vakeras, sar kamas len te dikhel sikhaven pes amenge, jon dživen amenca tiž. Le mulengro inepos sisvati ľikeras, phiras pre mulaňi bar, pratinas o hrobi, labaras lenge o momeľa. Androda fajtos kaj imar vareko muľa, ta perdal lende hin sisvati bare inepa. Hijaba hoj sako dživel avrether, oda džives kaj pašľol o mulo hin calo fajtos jekhetane. Kia rači pes savore uren upre, džan pre mulaňi bar odoj le mulenca vakeren, phučkeren lendar sar dživen. Kamen te džanel so len užarel dureder. pokračování

Sar rodavas mira da IV. Imar has nasikh, pre ubitovňa man talam imar aňi namukena, ta akana kaj sovava? O čhavo mange phenel: „Ňisostar pes madara, soveha kamende.“ Sar šundžom so vakerel, darandžiľom, the nadžanavas so te kerel. „Madara, av imar, bo maj dela brišind cindžuvaha.“ Mra mišľatar phenav mange, ta so daras, dža, sem pre Slovaňiko, tiž o Roma len manušes khere ke peste te sovel. Rom Romeske šigitinel. Phenav leske: „More me nadarav, džav tuha, aľe mušinav vareso te chal bo som bari bokhaľi.“ O čhavo phenel: „Chaha khere kamende, ča imar av, sidžar, bo sa cindžuvaha.“ Džahas, sidžarahas, geľam dosta baro koter drom kim doavľam ki o cikno kheroro cinde sar fľaki. O čhavo mange phenel: „Kadaj bešav, av si andre.“ Geľom, andro kher labolas o udut, paš o skamind bešenas o murša, sar man dikhle takoj phučle le čhastar. „Ta koda hin kaja čhaj, khatar hiňi.“ „Oda miri piraňi,“ pendža jov. Dikhavas pre leste phorade jakhenca sar diľiňi, korkori mange phendžom, ta so mandar kerel pheras ada čhavo. Kajča jov nakerlas pheres, vakerlas čačikanes, akor olestar nadžanavas. pokračování

Ad: Antidiskriminační zákon - šance nejen pro Romy V minulém čísle se zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab dotkl závažného dokumentu, který se po jeho přijetí stane jedním z nejdůležitějších v oblasti lidských práv. Romská národnostní menšina v České republice, jak nakonec potvrdila i zpráva Evropské komise, je denně vystavena nebezpečí rasové diskriminace části české veřejnosti. Hnutí holých lebek tzv. skinheads se netají nenávistí vůči všem barevným, zejména vůči Romům. pokračování

Sedmnáctý listopad Již 14 let si připomínáme tento den jako konec politické nesvobody, jež nás, obyvatele tehdejšího Československa, soužila do roku 1989. Jedním z hesel dnů sametové revoluce bylo, že „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. V roce 1989 mi bylo 13 let a vzpomínám si, jak jsem jeho sílu a význam pociťovala nejen z radostných reakcí svého bezprostředního okolí, ale i z atmosféry statisícových demonstrací, jež jsem nadšeně sledovala na televizních obrazovkách. Na to, že mi bylo pouhých třináct, jsem se nechala touto pozitivní změnou ovlivnit natolik, že jsem v tričku Občanského fóra poletovala po Ústí nad Labem, rozdávala letáky a upozorňovala ostatní na nadcházející události a návštěvy nedávných disidentů. pokračování

Fotbalový turnaj o pohár JUDr. Tomáše Holomka Vážený pane šéfredaktore, Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vznikla brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílela na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

muzejní okénko CIKÁNI NA SLOVÁCKU Kdo projížděl, nebo prošel Slováckem, jistě si povšiml cikánských táborů, které jsou rozloženy téměř u každé větší obce, nebo každého města. Jest to zjev, se kterým se nesetkáváme nikde jinde na Moravě a v Čechách pak již vůbec ne. Ještě před světovou válkou projížděli našimi kraji cikáni ve velkých tlupách. S těmito tlupami však cikáni ze Slovácka neměli nic společného. Moravský cikán se liší od cizích soukmenovců, až na malé výjimky, usedlejší krví. Je to prostě usedlík, jehož praděd rozbil kdesi svůj tábor u vesnice nebo města, někde v chráněném místě proti větrům, blízko vody a od té doby tam jeho potomstvo žije. Jen ženitba bývá příčinou vystěhování se příslušníků, nebo příslušnice tábora. pokračování

Anonymové nás pasují do role vůdců Dostávám spoustu anonymů. Teď už i elektronickou poštou. Jsou všechny na jedno brdo. Nedávno jsem obdržel jeden obzvláště výhružný: „Vyřiďte laskavě (aspoň že to, pozn. redakce) všem svým nezletilým soukmenovcům, že jestli ještě jednou mi některý z nich sáhne na auto, tak tentokrát už bez výzvy ho rovnou zastřelím svou 45 Smith and Wesson! A to jak na ulici Bratislavská, tak i kdekoliv jinde!“ pokračování

Obavy z příchodu dalších slovenských Romů Praha (jk) – V České republice žije dnes odhadem na 10 až 14 tisíc slovenských Romů (některé statistiky uvádějí tento počet ještě vyšší), kteří se sem stěhují již celá desetiletí. Dne 19. listopadu proto vláda schválila upravenou podobu analýzy současné situace, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra. Ta se zabývá nejen příčinami, ale i důsledky přílivu rozvětvených romských rodin s vidinou lepších ekonomických zítřků. pokračování

Anketa1 Romská iniciativa Slovenska informovala, že momentálně žádá o politický azyl v České republice přibližně tisíc Romů především z východního Slovenska. Dalších tři sta je připraveno vycestovat do Belgie, Nizozemska a jiných západních zemí. Několika lidem jsme položili otázku: Co soudíte o přílivu slovenských Romů do České republiky? pokračování

Zdeněk Škromach předpokládá zavedení domovského práva v ČR Hned po roce 1989 se v tehdejší České národní radě objevily návrhy na obnovení a zavedení tzv. domovského práva. Tím by se posílila možnost obcí a měst rozhodovat o tom, kdo v nich bude a nebude žít. Naštěstí zdravý rozum zvítězil. pokračování

Terénní pracovníci a policisté Žďár nad Sázavou – Odebrat dítě matce, vystěhovat rodinu z bytu a také přesvědčit svědka lichvy, aby svědčil u soudu, takové úkoly dostali terénní sociální pracovníci, kteří se sjeli ve dnech 18.21. listopadu na Vysočinu. Naštěstí nešlo o skutečné splnění těchto zadání, ačkoli byli přítomni městští strážníci a policista. pokračování

Kdo udělal revoluci? Je směšné přít se o tom, kdo se nejvíce zasloužil o úspěch té naší „sametové revoluce“. Celkem vzato je to jasné. Neškodí však trochu si to rozebrat. Náš pan prezident Václav Klaus tvrdí, že disidenti revoluci neudělali. To se mu ani nedivím, protože on jim nemůže přijít na chuť. Ale měl by. Vzpomínám si, že v těch pohnutých dnech pan Klaus přišel právě za těmi disidenty a nabídl jim své služby. Oni je přijali a – udělali nepochybně dobře. Václav Klaus se pak zasloužil o mnohé a mohl to dělat hned a neměl žádnou časovou ztrátu v tom konání. Bůhví, jak by to dopadlo, kdyby disidenti nebyli „takoví, jako oni.“ pokračování

muzejní okénko CIKÁNKA Snědá cikánka Pola zavířila svou širokou suknicí, plná lýtka se naposledy zablýskla, a pak malebnou úklonou zakončila svůj tanec. Bouře potlesku naplnila varieté a vytryskla smějící se Pole k nohám. Milovala opojení z úspěchu a byla nadšena, když potlesk trval hodně dlouho. Maje srdce naplněno radostí, spěchala po ukončení svého vystoupení do šatny, bzučíc si veselou písničku. Vtančila do své šatny, ale na prahu se zarazila. Kam jen oko zahlédlo, všude samé květiny, z nichž překrásná vůně se jí linula vstříc. Zatleskala svýma ručkama a s dětinnou radosti zavolala do chodby, „Míšo, Míšo, podívej se na tu nádheru“. Váhavě vešel za ní do šatny mladý muž a zavřev dveře, pohlížel na spoustu květinových darů. Neměl z těchto pozorností mužů vůči Pole velkou radost, bál se, aby mu neodešla, zlákána jejich nabídkami. Cítil se zodpověden, za ni, protože ji přivedl do města, kde na mladou hezkou ženu číhá tisícero nebezpečí. Pozoroval již několik dnů, že Pola odcházela odpoledne ven, a vracela se s divně rozzářenýma očima, bývala pak velmi tichá, jakoby někoho myslila. „Míšo, podívej se, pozvání od našeho řiditele“, zvolala v tom Pola, a přerušila jeho další úvahy. pokračování

Apel proti deportaci íránského uprchlíka z České republiky Organizace Amnesty International zaslala dopis adresovaný čelním představitelům ČR a řediteli odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Reagovala tak na zprávu, že íránský žadatel o politický azyl Alíréza Jadolláhí byl českými úřady, které jej měly jako uprchlíka chránit, oznámen ambasádě jeho země. pokračování

Zprávy KARVINÁ – V karvinské kolonii Vagonka opět onemocnělo pět Romů úplavicí. Nemoc vypukla v jedné rodině, dva dospělí a tři děti skončili na infekčním oddělení nemocnice v Havířově. Od konce srpna, kdy epidemie vy pukla, se jí nakazilo zhruba 40 lidí a jedna žena nemoci podlehla. pokračování

O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové. pokračování

Velkým problémem Romů je neznalost práv a povinností ROKYCANY – Sdružení Vize Romů Rokycany připravilo ve spolupráci s Občanskou poradnou Plzeň pro své terénní sociální pracovníky dvoudenní školení na téma bydlení. Mezi účastníky byla Květa Tůmová, která působí zejména v holobytech vybudovaných na okraji města. Při své každodenní práci se setkává především se starostmi romských rodin vyloučených na okraj společnosti. pokračování

Příběhy malých Romů zaujaly Praha – Čtení příspěvků šestého ročníku celostátní literární soutěže Romano suno bylo hlavním bodem programu Romského večera, který se konal 21. listopadu v literární kavárně Globe v Praze. Akci pořádala společnost Nová škola, která se zaměřuje na vzdělávání menšin s důrazem na romskou komunitu. pokračování

Nebojme se „etnických“ průzkumů Na přelomu června a července uspořádala Světová banka spolu se Sorosovým Open Society Institute v Budapešti velkoryse pojatou konferenci o postavení Romů ve střední a východní Evropě. Její součástí byl i seminář věnovaný etnicky diferencovaným statistikám, jež by umožnily hodnotit socioekonomické postavení Romů v jednotlivých státech. Špičkoví odborníci z vyspělých zemí, zejména anglosaských (USA, Velká Británie, Kanada), jakož i z Evropské unie, v Budapešti přesvědčivě argumentovali ve prospěch získávání etnicky diferencovaných dat. Vysvětlovali, proč se jich není třeba bát – právě ty země, které mají nejdelší tradici „etnických“ dat, jsou totiž těmi vzorovými i z hlediska ochrany osobních údajů. Statistická, hromadná data jsou prostě něco jiného než data individuální, osobní. pokračování

Chtěla jsem dokázat, že všechno jde, když se chce Součástí nového komunitního centra v OstravěZábřehu je mateřská škola, kterou vede Marie Holubová starší (42). pokračování

E poľitika keren o poľiticka seri Načirla samas pro kidipen Prahate, kaj sas porada pal e romaňi koncepcija, savi kerel e vlada. O gadže denas duma pal oda, sar kampel te kerel buťi pal e romaňi integracija, save metodi kampel te arakhel pre kadi buťi, the save šanci hin te kerel vareso efektivno anglo Roma. Pal kada pes delas bari duma, u dijader pes avľa pre oda, kaj kampel te dikhel savi adaj keren poľitika o poľiticka seri. O Ivan Veselý sikadža pre oda, kaj le beršestar 1990 pes le Romenca kerel ajsi poľitika, savi kerenas o komuňisti. Akor samas „občané cikánského původu“ adadžives sam „skupina sociálně vyloučených obyvatel – příslušníci ze sociálně znevýhodněného prostředí“. Pal kada denas savore Roma but zorali duma, u sikade pre oda, kaj mušinas te dikhel the oda, savi poľitika džal andro fori, the andro gava. O Karel Holomek phendža, kaj pes kisitinel kidipen le šeralenca andal savore poľiticka seri, save hine andro parlamentos. pokračování

Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě. pokračování

Seminář k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin Na zámku v Kolodějích se konal 2. prosince seminář k implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. Nejdříve si vysvětleme základní pojmy. Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je určena k ochraně práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany se v ní zavazují podporovat úplnou a skutečnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které umožňují příslušníkům národnostních menšin vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet svoji kulturu a identitu. pokračování

Romen oslavil první výročí PRAHA – Romský Obchůdek Romen oslavil 4. prosince první výročí svého vzniku. Hlavním bodem programu bylo čtení z knihy O velké Ramě a jiné příběhy od Agnesy Horváthové, kterého se ujala Iveta Demeterová a Helena Demeterová z Radia rota. Jan Slepčík je prokládal svými písničkami. pokračování

Takhle ne! K polemice Amaro gendalos s Janem Jařabem Poslední listopadové číslo Amaro gendalos je věnováno dosti kruté polemice s Janem Jařabem. Je jí věnováno skoro celé číslo. Kdo to bude číst? I mně to dalo dost práce a přemáhání. A já toho přečtu hodně! Některé myšlenky se mi zdají být v této polemice zcela neúnosné. A tak čím méně čtenářů se o nich doví, tím lépe. Jako bychom se dostali někde na začátek let devadesátých, co do kultury oné diskuse, i obsahu. pokračování

Věnujeme více pozornosti sami sobě Za uplynulých čtrnáct let se romský nevládní sektor pěkně rozvinul a je třeba ocenit práci mnohých romských aktivistů při jeho budování. Velice dobře si vedou také někteří z bývalých romských poradců. pokračování

Romské ženy čelí dvojí diskriminaci O postavení romských žen v rozšiřující se Evropské unii, hovořila 26. listopadu výkonná ředitelka ERIO Angela Kocze v Evropském parlamentu. Stalo se tak poprvé v historii romského hnutí na pozvání výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovné příležitosti. pokračování

Upřímnost za zdmi heřmanického vězení V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti. Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě. pokračování

Rytmus za mřížemi Romskou popovou kapelu Rytmus tvoří pětice mladých odsouzených vězňů, kteří si odpykávají svůj trest v Heřmanicích. U Romů je zvykem, že se muzika dědí, a tak každý z nich začal s muzikou už v dětství. Jsou to muzikanti srdcem i duší. Mají obsáhlý repertoár z převzatých i vlastních písní. Rytmus hraje v obsazení dvakrát syntetizér, kytara, baskytara a zpěv. Muzika je postavená na zpěvu, je dobře promyšlená, ucelená a je z ní cítit trend nové romské muziky. Poetika jejich romských textů je o životě, o lásce, pravdě a spravedlnosti. Aranž je postavena na jednoduchosti, ve které je muzikantský um, krása a melodie vyniká za podpory bohatého vokálního zpěvu. Swing v jejich podání je milý a zajímavý. Rytmus používá harmonii širokou, prolínají se v ní prvky romských akordů s jazzovými, ale zároveň i s moderní harmonií. Barva jejich zvuku je sametová, měkká, lehce vtíravá a jim slušivá. pokračování

Obchodování (nejen) s romskými ženami očima La Strady La Strada ČR je česká nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporu obětí obchodu se ženami, ovlivňování zákonodárství a informování veřejnosti o tomto problému. La Strada považuje obchod se ženami za závažné porušování lidských a tedy i ženských práv. Činnost v ČR zahájila v roce 1995 jako projekt nadace proFem (Středoevropské konzultační středisko pro ženské projekty) a tři roky poté byla zaregistrována jako samostatná organizace. Romská komunita, která se nyní odhaduje zhruba na 250300 tisíc osob, je v některých místech stižena bídou, nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Na mnoho Romek, které žijí především v místech blížících se ghettům, nahlíží La Strada jako na důležitou cílovou skupinu, k níž je potřeba směřovat prevenci. Obchod se ženami se stává od roku 1989 stále závažnějším problémem. ČR je nejen zemí tranzitní, ale i zemí, odkud oběti obchodování pocházejí. O projektu Lidská práva v praxi – Prevence obchodu se ženami v romské komunitě jsme hovořili s koordinátorkou projektu Petrou Kutálkovou z Prahy. pokračování

V Divadle Bolka Polívky se sešli zástupci národnostních menšin žijících v Brně Brno – Předvánoční koncert s názvem Žijeme v jednom městě se konal 10. prosince v Divadle Bolka Polívky v Brně. Během večera, který pod záštitou primátora Petra Duchoně pořádalo folklorní sdružení Púčik, se divákům představily soubory, kroužky a sólisté národnostních menšin žijících v Brně. Diváci viděli pěvecká, taneční a recitační vystoupení zástupců řecké, maďarské, jihoslovanské, polské, slovenské, bulharské a ruské obce. Romy na přehlídce prezentovalo Společenství Romů na Moravě a jeho taneční soubor Terne čhaja. pokračování

Pre Karačoňa tavenas o Roma khandusis Angomis sas pre Slovensko avkes, kaj peske o Roma pre Karačoňa tavenas le gruľendar thardži (paľenka). Phenenas lake khandusis. Tolčemešiskere Roma tel e Ineška tavenas o khandusis andre jek kotlos perdal savore. Sako berš o khandusis tavenas o Mačus le Tentejiha. Jekhvar pes ačhiľa, kaj lenge chudľa te labol o kamforis andre piri. O Tentejis sas baro pijakos, u sar pes dochudelas ki o khandusis, ta nadžanelas kana te preačhel. O Mačus les tradelas khatar e piri le kamforiha, bo o Tentejis la kučoraha čorkerlas u pijelas o kamforis savo thovenas andro khandusis. O Mačus daralas olestar hoj len o Roma pukinena vaš koda, kaj ela čino khandusis, u naela len pre Kračoňa so te pijel. pokračování

Ze zkušeností našich předků bychom se měli poučit Je mnoho věcí a záležitostí, které Romové bez podpory majoritní společnosti nemohou nikdy vyřešit. Stejně je na tom majorita bez podpory Romů. V poslední době se zdálo, že někteří liberálně orientovaní státní úředníci pochopili skutečný stav věcí a začali uvažovat střízlivě a realisticky o krocích, které je třeba dělat pro postupné zlepšování situace romské menšiny. pokračování

Soske? O berš hin pro agor u hinke avel e Karačoň, savore manuša pro svetos ko patan Devles pes ke leste mangen u paľikeren leske, vaš oda hoj dodžidžile andro sastipen. pokračování

Karačoňa ič the adadžives O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake. pokračování

A jak slaví svátky lidé v Latinské Americe, kde mají nyní léto? Brazilci jsou směsicí etnik z mnoha částí světa a jako obyvatelé bývalé portugalské kolonie, jejíž zvyky byly především křestanské, čerpají z tohoto kulturního dědictví. Důležitou součástí tradičních oslav Vánoc je obdoba našeho betlému, Presépio. Tyto tradiční betlémy se vystavují v prosinci v kostelech, domácnostech a obchodech. K Vánocům neodmyslitelně patří i Papai Noel (Santa Claus), který přilétá helikoptérou až z Grónska a brazilským dětem přináší dárky. pokračování

Karačoňa - Jan Horváth O parno jivoro perel, perel pre kaľi phuvori, o čirikle imar soven, našoľaren, e kukučka peskere dživesa rachinel. Karačoňa aviľas, le jiveha la e balvaj andžas, šil, baro fadžo, o cikno Ježišis andre maštaňa pro svetos aviľas. pokračování

muzejní okénko Žeravičtí Danielové To už bylo po druhé, co jsem se setkal s tou podivnou řečí. Tenkrát před lety mezi zaměstnanci jednoho z největších evropských cirkusových podniků, a podruhé v letošním létě za návštěvy stálého cikánského tábora v Žeravicích u Přerova, kam jsem se vypravil zachytit několik snímků ze svatby dvou mladých členů tohoto prapodivného nárůdku, rozvanutého snad po celém světě z původního sidliště v Indii. Hi tuke lóve tázali se mne často po představení dobří známí cirkusáci, kteří chtěli vědět, kolik mám peněz, abychom podle toho zvolili levnou nebo náročnější restauraci k besedě o bohatých zážitcích z okruží cirkusové areny. pokračování

Byli jsme jako v ruské ruletě Skupina šedesáti čečenských uprchlíků překročila na přelomu října a listopadu hranici do Rakouska. Nedoufali už, že u nás dostanou azyl. Bylo jim totiž řečeno, že z 8000 krajanů v azylovém řízení jich uspělo jen 36. Zpět do ČR byli vráceni po dvou dnech, kdy byli v ponižujících podmínkách zadržováni rakouskou pohraniční policií. Jejich azylové řízení však u nás bylo rozhodnutím ministerstva vnitra zastaveno a cizinecká policie jim uložila správní vyhoštění. pokračování

Tříletý podmíněný trest Romy pobouřil JESENÍK – Okresní soud v Jeseníku odsoudil 5. ledna 2004 Petra Blajze, Martina Stiskala a Martina Jaše k tříletému podmíněnému trestu za předem připravený rasistický útok na romskou rodinu loni v létě v Jeseníku. Rozsudek vyvolal značné rozhořčení mezi Romy, kteří se v této záležitosti setkali s Janem Jařabem, vládním zmocněncem pro lidská práva, a Karlem Čermákem, ministrem spravedlnosti. pokračování

Vánoce a křest CD v romském muzeu Brno (gh) – V Muzeu romské kultury v Brně proběhlo 16. prosince Vánoční zastavení – předvánoční povídání o tradicích romských Vánoc, spojené se křtem hudebního CD. Sešli se na něm nejen Romové, ale i zástupci různých úřadů, muzeí, občanských sdružení, muzikologové, hudební kritici a příznivci Romů. pokračování

Sar dureder Le Romen hin nekbareder problemos la bučaha, phares rakhen buči. Ňikhaj len nakamen, le Romen diskrimiňinen. Sar teľefoňinen andre firma kaj hin voľno than, ta phenen lenge kaj len andre buči len. Aľe sar aven pro than, the dikhen kaj oda hin Roma ta imar len nakamen. Avka keren le Romenca andre calo republika but gadžikane firmi. Te avel pro voľno than, odoj kaj pes navižadinel žadno profesija gadžo, ta lestar nakamen ľil hoj hino avri sikhado, aňi leske nakampel, aľe Romestar vižadinen. O Rom mušinel te avel avri sikhado choc pre oda than aňi nakampel sikhade manušes. Le Romen hin la bučaha problemi tiž the anglo rasizmus, aľe tiž hin čačipen kaj le Romen hin problemi la bučaha anglada kaj nane avri sikhade. No ta so akana aleha te kerel. pokračování

Chytněte se Bílého kruhu bezpečí – pomůže vám Bílý kruh bezpečí (BKB) je občanské sdružení působící již několik let v ČR. Od roku 1991, kdy vznikla první poradna v Praze, se jeho činnost zaměřuje především na poskytování bezplatné odborné a diskrétní pomoci obětem trestných činů a na prevenci kriminality. Nabízená pomoc může mít několik forem: od poradenství právníka a pomoc psychologa, až po doprovod obětí či pozůstalých při návštěvě nemocnice, k soudu, ve velmi závažných případech spojených s násilným trestným činem pak i v místě bydliště. Cíl je však stejný: návrat postiženého do každodenního života, rychlé vzpamatování se obětí z následků trestného činu a mimo jiné i zlepšení jejich pozice při jednání s úřady. Od roku 1999 spolupracuje BKB s Nadačním fondem Filipa Venclíka zejména při poskytování operativní finanční pomoci obětem těch nejzávažnějších trestných činů či jejich pozůstalým, kteří se často ocitnou v těžké životní situaci a nemají žádné prostředky. O tom všem jsem hovořila s Mgr. Petrou Vitoušovou, prezidentkou Bílého kruhu bezpečí. pokračování

Co nás čeká a nemine v roce 2004? O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců. pokračování

So amen užarel andro berš 2004? Pro Silvestros pes taľindža bara pačivaha o purano berš le neveha. Piľam, chaľam, rundžam, kheldžam, aľe tiž by amenge kampelas te džanel so nevo amenge andro nevo berš richtindža o parlamentos, o senatos, the e vlada. Andre berš 2004 avela but zmeni but reformi so o manuša čujinena korkore pre peste. pokračování

Lačhipen savore čhavenge! Dobro všem dětem! Vážení čtenáři, od příštího čísla budeme v Romano hangos uveřejňovat na pokračování sérii článků od hlavního lékaře léčebny Ch. G. Masarykové v Bukovanech u Orlické přehrady, doktora Jířího Lázničky. Bude psát o tom, co ohrožuje děti, jaké terapie (léčebné postupy) lze při léčení užívat, v jakém prostředí a jak. Přineseme také informace o drogách a velkém nebezpe- čí, které představují pro děti a mládež. Není pochyb o tom, že léčebna v Bukovanech nabízí vašim dětem dobré služby při upevňování jejich zdraví. Využijte této jedinečné příležitosti a chopte se jí! (red) pokračování

Zprávy BRATISLAVA – Slovenské ministerstvo vnitra se chystá zřídit speciální policejní odbor pro styk s Romy. Podle romských představitelů je to však nedemokratické, nehumánní a je to návrat k fašismu. „Tyto záměry ministerstva vnitra vracejí Slovensko do totalitních režimů a až do období druhé světové války,“ řekl předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkoló. „To už tady bylo, že Romové byli označováni písmenem C a Židé Davidovou hvězdou,“ dodal. Vnitro však namítá, že policejní specialisté budou řešit jen drobné přestupky a spory v romských osadách. pokračování

Romský národ teď může s důvěrou volit Romské hnutí je v současnosti na vzestupu. Pozici si v roce 2004 pravděpodobně upevní v daleko větší míře než kdykoli předtím od svého vzniku před 70 lety. Milion přistěhovalců nyní samostatně volí, včetně tisíců Romů žijících na Slovensku a v ČR. Na místní úrovni se v poslední době objevují signály o existenci mladšího a militantnějšího politického vedení. Jeho role by v kontextu geograficky rozptýleného, avšak nyní o něco semknutějšího romského národa mohla být rozhodující. pokračování

Presbyter David Dudáš David Dudáš chtěl být původně katolickým knězem. Ten úmysl pojal už na základní škole, ale nikdo, ani rodiče, ho nebral vážně. Při studiu však stále více inklinoval k východnímu křesťanství, které se mu při porovnání s jinými náboženstvími jeví být více původní a více se blížící stylu života apoštolů. Už ve 13 letech se pro něj pravoslaví stalo tou pravou vírou. Později, jednou brzy zrána, aniž komu co řekl, odcestoval do Rumunska, kde začal studovat v nejstarším pravoslavném klášteře. Studium trvalo pět let. Nastoupil v srpnu. Představený mu řekl: „Do Vánoc se naučíš rumunsky, jinak musíš odejít.“ David to zvládl a zůstal. V semináři byl jediným Romem. To mu přinášelo jisté výhody, protože představení ho návštěvám ukazovali, jako zvláštní výjimku a velmi si ho vážili. Na druhé straně v době studií David cítil i povinnost splnit své vnitřní poslání sounáležitosti s rumunskými Romy. Pořádal a organizoval pro ně humanitární pomoc z Ostravy. To se mu podařilo uskutečňovat až pětkrát do roka. pokračování

Tibinovo bohatství I. (pohádka) V malé dědince ukryté mezi hlubokými lesy a vysokými horami žila chudobná cikánská rodina. Jen na děti byla bohatá. Když matka volala na oběd, ze všech stran přibíhaly jako hejno vyhladovělých kuřátek. Všichni žili v lásce, pohodě, ale často k nim do chaloupky zavítal hlad. Jen tak tak uspokojila děti mísa brambor se slupkou a i té se mnohdy nedostávalo. Když unavení rodiče uložili děti ke spánku, přemýšleli, jak zítra a pozítří nasytí hladové krčky. Nakonec se stal zázrak. pokračování

Le Tibinoskro barvaľipen I. (paramisi) Andro cikno gavoro maškar o uče veša, maškar o uče verchi dživlas jekh čori romaňi fajta. Ando kher has but čhavore, a bari bokh. Savore pes bares rado dikhenas, sar len e daj vičhinlas ki o chaben o čhavore avenas savore serendar, sar cikne kachňora. Sar nahas so te tavel ta e daj len delas ča gruľi šupaha u varekana aňi nachanas ba nahas so. Rači sar o čhavore džanas te sovel o dad la daha phagernas o šere, so len dena aver džives, the pal tajsaskro te chal. Nahas so, aľe o Deloro lenge furt varesar šigitinlas. O čhavore baronas avri čorikanes, aľe andro sascipen u sar dobaronas, ta jekh pal aver pes lenas the džanas andro svetos. Avľas e šora the pro nekhterneder čhavo, pro Tibis. Has avers sar leske phrala, has leske biš berš, has zoralo ikešno, kale balengro, učo murš. Richtinlas pes pro drom andro svetos, sar leske leskri daj pačarlas pro drom, andro dikhlo šuki cipa pal o maro, ta o apsa latar rinkom čiľanas. O Tibis la pohladkindža pal o muj the asabnaha lake phendža: „Mamo madara palma, som bučakro manuš, love zarodava, the tuke vareso cinava.“ E daj nadžanelas či leske te pačal abo na. O Tibis savoren čumidľa, iľa o gombos, the diňa pes avri pro drom andro svetos. pokračování

Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR. Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka. pokračování

Zprávy BRUNTÁL – Radnice v Bruntále chce zachránit historicky cenný, ale značně zdevastovaný Společenský dům. Objekt čeká rekonstrukce. Ještě před tím jej ale musí vyklidit a zabezpečit před vandaly členové romské pracovní čety, která se přes léto v Bruntále starala o opravy chodníků. pokračování

Bulharská policie podnikla razii na Romy Sofie (jk) – Lidskoprávní organizace Nadace Romany Bacht, Bulharský helsinský výbor, Projekt Lidská práva a Evropské středisko pro práva Romů svolaly 21. ledna tiskovou konferenci věnovanou policejní razii na romskou čtvrt Fakulteta v Sofii. K razii došlo dvakrát: 16. a 20. ledna. Zástupci všech čtyř organizací vyjádřili rozhořčení nad nezákonným počínáním policistů i znepokojení, že případy policejního násilí na Romech se stávají běžnou praxí. pokračování

Žárlivost jej dohnala k vraždě Praha (kd) – Před Městským soudem v Praze stanul koncem ledna 30letý neslyšící homosexuál, Rom Miroslav Červeňák z Berounska, který se nyní zodpovídá z vraždy svého milence (26. 6. 2003). pokračování

Změny v sociální potřebnosti Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti novela zákona o sociální potřebnosti, zákon č. 422/2003 Sb., který přináší celkem zásadní změny při posuzování sociální potřebnosti občana. Nebudeme vyjmenovávat nová ustanovení, paragrafy, ani odstavce a články. Řekněme si jednoduše, čeho se základní změny týkají a jak se promítnou do běžného života občanů. pokračování

Rovnoprávnost mužů a žen? Může se zdát, že s články o feminismu jako by se v posledních patnácti letech roztrhl pytel. Nabyla jsem dojmu, že lidem se slovo „feminismus“ spíš negativně asociuje s „feministkou“, tedy se ženou, která se za každou cenu snaží být mužem. Emancipovat se v jakousi „mužatku“, jež v každodenních domácích či pracovních úkonech napodobuje muže tím, že se zbavuje tradiční role „pasivní“, „submisivní“ partnerky obsluhující domácnost a rodinu, a postupně přebírá místo muže. pokračování

Školský zákon a romští žáci Jen málokdo z romských kruhů tuší, o jak důležitý zákon se jedná a jaké vážné dopady na romského žáka jsou v něm obsaženy. Alespoň podle reakcí, které nezaznamenávám. Připomínám jenom pro toho, kdo není zcela v obraze, že jde v podstatě o dvě rozlišné a jak se zdá, i nesmiřitelné tendence: mezi místopředsedou vlády Petrem Marešem a ministryní školství Petrou Buzkovou. Pan Mareš tvrdí, že zákon je jen nesourodým slepencem dobrých i špatných opatření a že by bylo lépe ho z gruntu předělat. Paní ministryně naopak je toho soudu, že zákon je dobrý a že je lepší nějaký zákon mít než vůbec nic. My se teď podívejme na to, co nás zajímá. pokračování

Co dělají romské organizace, poradci a koordinátoři V poslední době se stalo několik významných věcí, které měly pro Romy zvláštní význam. Rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, vystěhování rodin ve Slaném, sestěhování rodin do kontejnerů v Kladně, zrušení státní dotace pro Amaro Gendalos (znamená ukončení jeho vydávání). To jsou jen některé. Na všechny události by měly reagovat především romské organizace, ale také romští poradci, koordinátoři a členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity. pokračování

Kladnoste thode le Romen te bešel andro buňki Talam but Roma dikhle a ndre televizija so pes ačhiľa le Romenca Kladnoste. Odoj anglo Roma cindža o foros buňki u thodža len andre te bešel. Andre jekh buňka sava hi 16 m2 dživen the upreder deš manuša. pokračování

co ohrožuje naše děti Klimatoterapie Klimatoterapie spočívá v léčebném využívání příznivých vlivů okolního prostředí na zlepšení zdravotního stavu člověka. Těchto vlivů je mnoho: čistota ovzduší, stabilita fyzikálních faktorů v okolním prostředí (teplo, sluneční svit, vlhkost vzduchu, proudění a síla větru), stabilita chemických prvků v ovzduší a vyloučení škodlivých látek (chemikálie vylučované do okolního vzduchu v průmyslových oblastech, v místech zamořených výfukovými plyny z aut, produkty spalování), nadměrné množství prachu. Patří sem také látky, které nazýváme alergeny, které mohou u vnímavých a zdravotně oslabených lidí (zejména dětí) vyvolat alergická onemocnění. To znamená hlavně průduškové astma, sennou rýmu, ekzémy, ale i další nemoci, které mohou člověka obtěžovat po celý život. Jde například o dlouhotrvající rýmy a kašle, které neustupují po běžných lécích a pokud ustoupí, tak se brzy opět vracejí. Náleží sem také opakované a neustupující záněty vedlejších nosních dutin, hrtanu, průdušnice, průdušek, opakované záněty plic apod. pokračování

muzejní okénko O cikánské hudbě Již po mnohá století se toulá světem kočovný cikánský kmen, který nemá vlasti, ale je na světě dobře znám. Jeho pravlastí je asi Indie nebo Egypt. V Evropě se objevují po prvé ve 13. století, a to v Maďarsku jakožto proslulí hudebníci. V 15.století je jich již mnoho v celé Evropě. Jaký měli a mají názor cikáni na život, stačí si přečíst Arbesovu povídku „Český Paganini“ a moravskou pověst z okolí Mírova „Kříž v lese“ v Havelkových cestách po Moravě. Trpěni byli jen v Uhrách, Sedmihradsku, Rusku a Turecku. V Uhrách měli taková výhodná postavení, že se jim hudba stala dokonce jejich pramenem poctivé výživy a součástí národního života v Maďarsku. Jejich kapely se staly oblíbenými při všech národních slavnostech i v nejvyšších společenských kruzích. pokračování

Romaňa kulturakro festivalos O foros Mikulov talam sako džanel tiž sako džanel kaj andre kada foros, pes kerel e mol. Všadzi pašal o foros barol o hroznos, pro mikulovoskro burkos hin kerdži expoicija pre mol. Odoj šaj manuš dikhel sar kernas varekane o moľa the adadžives. O Roma keren e mol tiž. Le Mikulovos hin the ajsi tradicija kaj sako berš kerel avri pro foros bare moľakre inepa, o gore oleske phenen vinobraní. Akor ola dživesa odoj bašaven, giľaven, khelen savore jekhetane o Roma the o gadže. O Roma odoj dživen sar gadže, ile lengri kultura, giľaven the lengre giľa. pokračování

Pokračovala tradice letních táborů Společenství Romů na Moravě Tábor byl náročný, ale vydařil se Je již několikaletou tradicí, že o prázdninových měsících organizuje Společenství Romů na Moravě letní dětské tábory. Letos jich bude pět a jejich pořadateli jsou kromě brněnského ústředí také pobočky z Ostravy, Olomouce, Šternberka a Nového Jičína. pokračování

Z Berouna pod Křivoklát Sdružení Jekhetano drom – Společná cesta a DS Lomikámen z Berouna pořádalo 2. až 9. července letní pobyt pro sedmnáct dětí v pěkném prostředí areálu KDC Žloukovice. Finančně jej podpořila firma Kostal, s. r. o. pokračování

Krok zpět aneb Dozvuky rasistického výroku z Bratislavy Během uplynulých dvou měsíců věnovala média v reakci na tiskové prohlášení ERIO požadující odvolání šéfa delegace Evropské unie v Bratislavě velkou pozornost kauze van der Linden. Rozpoutala se debata o osobě Erika van der Lindena, úloze internátních škol a vzdělávání Romů. pokračování

Jak se žije Romům v ČR Z roku na rok je život Romů ovlivňován vládní politikou, ekonomikou, volbami, zdražováním, rasismem, diskriminací a médii. Toto vše diktuje jejich životní úroveň. Téměř žádná politická strana nemá ve svém programu řešení romské problematiky, a ty nejsilnější strany už vůbec ne. A právě ty by mohly pro Romy udělat nejvíc. pokračování

napsali jste nám Vážený pane Horváthe, přestože jsem se snažila, abyste do reakce RH včas obdrželi informaci o Zlíntalentu 2004, zřejmě jsem to do uzávěrky RH nestihla. Poté, co jsem si přečetla RH č. 13 z 1. 7. 2004 byly by vedle sebe dvě protichůdné zkušenosti. Česko hledá SuperStar jsem nikdy neviděla, pouze jsem četla některé články, názory apod. V této soutěži hlasují občané, kteří ne vždy přihlédnou jen ke kvalitám hlasu a projevu osobnosti, bohužel! Proto i váš článek Černá se u nás nenosí. Ale za velmi pozitivní i v této souvislosti považuji, kolik lidí z české většiny vyslovilo svůj názor – rozhořčení, že Martina Balogová nepostoupila a co za tím stojí. Nesouhlasím s vámi vysloveným názorem, že český národ přišel o hvězdu světového formátu. Nemyslím si totiž, že by pouze přední umístění v této soutěži umožnilo hvězdou se stát. Věřím, že Martina Balogová krásně zpívá (já jsem ji neslyšela) a i krásné čtvrté místo ji u nás dostatečně zviditelnilo! pokračování

60. výročí hromadné likvidace Romů v Osvětimi OSVĚTIM – Druhého srpna se konal už tradičně v polské Osvětimi, v místě někdejšího cikánského rodinného tábora, pietní akt k uctění památky jeho obětí. pokračování

Evropské romské fórum si zvolilo vedení Registrací statutu u štrasburského soudu byla završena práce na ustavení Evropského romského fóra (ERF). Plénum zakladatelů přijalo usnesení k volbě předsednictva, které bude dále pracovat na tvorbě programu, organizačních a koncepčních záležitostech. pokračování

Leperdo džives andre Poľčiko Andre Poľčiko, Osvěčimate andro lagros Auschwitz-Birkenau dujto augustoskro džives pes taľinde but Roma andal o europakere štati. Kaja akcija kerdža, the imar but berš kerel poľčiko romaňi organizacija, Stowarizyszenie Romow w Polsce so la upre ľidžal amaro romano čhavo o direktoris Roman Kwiatkovsky. Aleha savore so has oda džives odoj andro lagros, peske jekhetane leperde pre savore Roma so len o Ňemci odoj murdarde, so lenge ile lengro dživipen, so len tasade andro pľinos, so len labarde upre. Kada baro džives has odoj tiž but manuša andal o gadžikane instituciji, andal e Polčiko vlada, andal o Poľčiko parlamentos, the andal o senatos. Has odoj manuša pal aver štatne ambasadi, bibolde manuša, the manuša andal o gadžikane organizaciji. Pre kada baro džives has odoj moneki but Roma, andal o romane organizaciji, andal e Austrija, andal e Ungriko, Rumunsko, andal e Ňemciko, Rusiko, andal e Čechiko, the andal aver europska štati. Has odoj tiž moneki but Roma so predžidžile o lagros, anglo šovar deš berš has odoj sar čhavore peskre calone fajtoha, peskre dajenca, peskre dadenca. Adadžives imar hine aľe džene phure manuša. Jon vakerenas le apsenca andro jakha so andro lagros has, sar odoj dživenas, so predžidžile andro lagros, kaj lenge murdarde avri calo fajtos, kaj hine pre kaja luma korkore. Kada baro ineposkro džives vakerenas odoj andro terenos paš o pomňikos but manuša, leperenas pre oda, so kerenas o Ňemci le Romenca, the save has o Ňemci džviri. pokračování

Prázdniny a letní tábory pro děti Již podvanácté se konal letní tábor olomoucké pobočky Společenství Romů na Moravě v Pohořanech u Olomouce. Třicet dětí bylo se svými vedoucími ubytováno v budově místní základní školy. Hlavní vedoucí Jiřina Somsiová si pochvalovala prostředí a přátelské chování místních obyvatel, kteří vnímají pravidelný romský tábor jako samozřejmou součást prázdnin. pokračování

Komentaris - O Roma peske mušinen korkore te hazdel e reprezentacija Akana, sar pes del duma pal koda so pes mušinel te kerel anglo Roma, kampel te kerel buči savaha pes hazdela e čačutni romaňi reprezentacija. Kada hin sakone nipos (národ) u the amen o Roma mušinas maškar peste te arakhel kajsen manušen, saven ela pačaben avre Romendar, saven ela mandatos kie koda, kaj te reprezentinen savore Romen. Pal ada pes del duma deš berš u mek pes naarakhľa drom, sar kadi reprezentacija te thovel. Hin vajkeci manuša, pal save pes del duma, ibaj te enas thode sar reprezentanta, kajča ňikas nane mandatos savore Romendar u vaš oda pes kritizinel lengeri pozicija. Andre kadi buči pes mušinen te thovel savore Roma u musaj te arakhel kajsen kandidaten, saven ela pačaben maškar avrende. Hin kajse romane „reprezentanta“ saven kidle avri o gadže. Šaj dikhas savi kale manuša keren anglo Roma buči, sar lenge pomožinen, kajča oda hin savoro. Te pre lende vareko thovel kritika, nane oda ňič platno, bo amen o Roma len našči voľinas vaš oda len tiž našči odvoľinas. Kadi situacija kampel te prikerel koleha, kaj peske korkore kidaha avri amaren čautnen reprezentanten, saven ela amaro mandatos, saven voľinaha the šaj odvoľinaha te nakerena anglo Roma koda, so lenge kampel. Kada hin jekh drom, saveha šaj džas, bo oda hin demokraticko the phundrado drom angle sako pačivalo the godžaver Rom, savo kamel te kerel buči anglo aver, na ča angle peste. E situacija hin kajsi, kaj imar mušinas te rodel the te hazdel peskeri reprezentacija, savi ela voľimen andro demokraticka, phundrade voľbi u kajsa reprezentacija ela savori zor le Romendar. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Narodil se 12. srpna 1950 v Brně, žije v Rajhradě u Brna. Vyučil se lešenářem. Nyní pracuje jako vedoucí a trenér boxerského klubu v Brně. Za svůj životní úspěch považuje fakt, že přežil vážnou dopravní nehodu. Do budoucna se chce plně zaměřit na trénink mladých sportovců a na dosahování sportovních úspěchů. Jeho životním mottem je dobré zdraví, štěstí a spokojenost pro celou rodinu. pokračování

Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům. pokračování

Na Svojanově byli všichni svoji Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu. pokračování

Tradiční festival Romská píseň v Rožnově slavil své jubileum Festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm má již dlouholetou a bohatou tradici. Každý rok se sejdou Romové v tamním skanzenu a zaplaví ho barevnými oděvy, hudbou, písněmi a tanci. Skoro pokaždé jim do toho svítí bohatě slunce, hlediště amfiteátru praská ve švech a nálada Romů, majoritní společnosti a cizinců je vynikající. pokračování

zprávy Hořice – Smetanovy sady v Hořicích byly již pošesté dějištěm romského festivalu Bašaviben. Vystoupily především hudební a taneční soubory z blízkého okolí, ale například i z Bruntálu a z Nizozemí. V programu byly také ukázky břišního tance a break-dance. pokračování

Klára Veselá-Samková již nezastupuje Červeňákovy PRAHA – Advokátka Klára Veselá-Samková po jedenácti letech už nebude zastupovat romskou rodinu Červeňákových z Ústí nad Labem. Má strach z nacionálně orientovaných skupin. „Cítím se být profesně i osobně ohrožena,“ tvrdí. pokračování

Romské vysokoškolačky na letní škole gender studií Brno – O postavení romských žen ve společnosti, ženských hnutích ve světě, rovnosti v rodině, reprodukčních právech, násilí na ženách, obchodu se ženami či rodových teoriích se dozvěděly české a slovenské studentky romského původu na letní škole genderových studií, jež měla přímou souvislost s romskou komunitou. pokračování

Mezinárodní letní škola 2004 Ve dnech 3. až 10. července se uskutečnila již popáté mezinárodní letní škola, tentokrát na přehradě Orlík. Účastnili se jí mladí Romové z ČR, Slovenska, Švédska, Srbska a Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Holandska. Na Orlíku se potkaly tři romské kultury – Olaši, Sintové i „rumungři“. pokračování

O čhavore sikhľon te giľavel andre khangeri Deš čhavore khatal e rokycaňakeri khangeri sas Těšovoste paš o Mariánské Lázně pro taboris, u ode sikhľonas te giľavel, te modľinel pes the lidžal le rašaha e omša. Kada sas kisitimen le manušenca save keren Rokycaňate andre khangeri, kaj hin romano rašaj o David Dudáš. O taboris kerde le čhavorenge angle koda, kaj feder te prindžaren so hin e liturgija, sar pes kamel andre khangeri te giľavel, te sikhľol, te ministrinel the mek aver věci, save pes andre keren andre khangeri. O rašaj savo sas le čhavorenca pro taboris phendžas, kaj le Romen hin bari šanca te arakhel o drom kio Del, kajča jon leske mušinen te phundravel peskero jilo. pokračování

Merkinen pre pesko sasťipen! Ľinajutno ideos sar o kham fejs tačarel, hin perdal o manuša tiž moneki nalačho. U vaš kada bi kamenas o džene vareso pal oda te džanel kaj pre peste te merkinen. Nekhbuter kampol te merkinel pro čhavore akor, sar hin len o prazdňini, sar phiren pro tabora, sar pes landžaren, sar hine avri pro kham calo džives. pokračování

Roma Rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Letní tábor v Hamru aneb Za pokladem olašských Romů Když jsme dorazily na letní tábor nejen romských dětí v obci Hamr na Jezeře bylo třicet stupňů ve stínu. Uprostřed prosluněného tábořiště stál žlutý nafukovací bazén, ale padesát dětí, které kolem něj běhaly, si ho ani nevšimlo. Připravovaly se totiž na vystoupení. Byl totiž poslední den před odjezdem domů a každý oddíl si měl připravit vystoupení pro vedoucí, rodiče i zájemce z nedalekého rekreačního střediska. pokračování

kvíz o historii Romů Pro 6 až 15leté děti byly připraveny níže uvedené otázky. Dokážete na ně odpovědět také vy správně? 1. Romové pocházejí: a) z Egypta b) z Indie c) už tu byli 2. Vyber romské jídlo: a) řízek s bramborem b) halušky, goja c) vepřo-knedlo-zelo 3. Kdo jako první počítal s Romy jako obyvateli své země? a) Karel IV. b) sv. Václav c) Marie Terezie 4. Kteří Romové jsou od ostatních viditelně odlišní? a) maďarští b) olašští c) všichni jsou stejní 5. Co je diskriminace? a) nášlapná mina ve tvaru disku b) potlačování základních práv a svobod c) porucha, vada 6. Mezinárodní den Romů je: a) 8. dubna b) 24. prosince c) 5. července pokračování

Připadalo mi divné reprezentovat republiku jako Češka Při naší návštěvě tábora v Hamrech na Jezeře jsme se setkali s Lucií Grajcarovou (16), docela nenápadnou, skromnou, ale velice zajímavou dívkou. Na svůj věk už procestovala kus světa, svými názory by mohla obohacovat spoustu lidí. Lucie je aktivní sportovkyně, volný čas tráví na trénincích taekwondo, korejského bojového umění, které je v Koreji národním sportem. pokračování

Záplavy na Slovensku dramaticky mění životy lidí Jako by se už na Slovensku stalo zvykem, že s příchodem léta každoročně přicházejí i povodně. Asi si ještě pamatujete na tragédii, která způsobila povodně v Jarovnicích, Hermanovcích ... Vodní živel si nevybírá podle národnosti, jednoduše přijde a za pár minut změní život lidem v postižené oblasti. Několikadenní vytrvalé deště způsobily nedávno značné škody na Prešovsku a Košicku. Hladiny řek se po přívalových deštích rapidně zvedly a ohrožovaly život a majetek lidí. Zlá situace byla také na Zemplíně. Rozvodněná Ondava tam způsobila nemalé škody. pokračování

Klubové karty - Diskriminace? Rasismus? Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku. Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní? pokračování

Ma bisteren! Nezapomeňme! Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války. pokračování

Umíme se domluvit při zábavě Sobota 28. srpna patřila již druhým rokem setkání zdravotně postižených a příslušníků národnostních menšin žijících v Olomouckém kraji. Akci navštívili v hojném počtu Romové, Bulhaři, Bělorusi, Slováci, Rusové, Řekové, Ázerbajdžánci, Ukrajinci, Arabové a Vietnamci. pokračování

Simadži, kečeň, interešis, čoripen Talam but Roma dživen avka, hoj mušinen peske te lel kečeň, bo našči dživen avri calo čhon, ča la podporatar. Aľe tiž hin ajse Roma hoj len kečeň angloda, kaj o love prekhelde andro automati, abo prepile andro karčmi. He jekh he aver keren pre peste o bare adošagi u kiden kečeň pro interešis ajse romendar, so lenge mušinen te del pale mekh jekhvar ajci love keci ile. Mušinen len te del upre interešis 100%. U sar naden lenge o Roma o love pale andro časos, ta o interešis lenge barol čhon, čhonestar. O Roma le Romendar keren žobraken u hin lenge jekh kaj pal o čore Roma cirden tele e cipa. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Vzdělaní se u Romů nenosilo Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací. pokračování

Ústecká YMCA měla o prázdninách nejvíce romských dětí a mládeže Nízkoprahové centrum YMCA v Ústí nad Labem je otevřeno pro děti ve věku 12 až 17 let, mají možnost zahrát si tam počítačovou hru, nebo se zapojit do turnaje ve stolním fotbálku YMCA Euro 2004 – Summer Soccer, který se konal o prázdninách. pokračování

Kniha, kterou čtou děti celého světa Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly. Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“ pokračování

vzdělávací okénko V tomto vzdělávacím okénku vás seznámíme s podstatnými fakty o táboře v Hodoníně u Kunštátu, které jsme čerpali z projevu ředitelky Muzea romské kultury, proneseném při pietním aktu přímo na místě 21. srpna. pokračování

muzejní okénko Maďarští sedláci zapálili cikánský tábor Čtyři životy za králíka V maďarské obci Gonyi, poblíže rakouských hranic, se strhly ve středu v noci krvavé výtržnosti. Jeden sedlák zastřelil králíka a doma si ho pověsil na okno. Přes noc maso zmizelo. Okradený šel večer do cikánské čtvrti, aby pátral po zloději. Brzy ucítil vůni králičí pečeně. Vrátil se domů, ozbrojil se puškou, zavolal na pomoc všechny sousedy a táhli do cikánské čtvrti. Několik žen přineslo s sebou konve s petrolejem, kterým polévali cikánské chatrče. Cikánská čtvrť se změnila v několika minutách v jedinou obrovskou pochodeň. Mezi cikány nastala panika. Šílené ženy a křičící děti prchaly z hořících stavení. Sedláci na ně zahájili zuřivou palbu. Do vřavy se pojednou začaly mísit tklivé zvuky houslí. Skoro ve všech chatrčích začali cikáni hráti na housle, které byly jejich jedinou zbraní. Konečně přijeli ze sousedního města četníci, kteří sedláky rozehnali. Na spáleništi zůstalo mnoho raněných cikánů, mezi nimi ženy a děti. V nemocnici již čtyři zemřeli. Několik sedláků bylo zatčeno. A-Zet č. 72, 26. 3. 1938 Připravilo Muzeum romské kultury V této rubrice uveřejňuje Muzeum romské kultury historické novinové články ze svých sbírek. Rok, ve kterém byl článek napsán, je uveden na konci příspěvku, stejně jako deník, v němž byl tehdy uveřejněn. Informace zde uvedené tedy nejsou v žádném případě aktuální, mohou být i neobjektivní a zkreslené. pokračování

Romové dnes jako před staletími Brno – V Muzeu romské kultury se 14. září konala vernisáž výstavy Romové dnes jako před staletími, která ukazuje fotografie Jana Josefa Horvátha. pokračování

Když nám bylo dvacet let, býval svět jako květ O médiích a jejich vlivu na utváření obrázku, který si lidé dělají o té či oné skupině obyvatel, byla řeč již minule. Dnes bych se pozastavila nad reklamním billboardem, který v poslední době jen velice nerada vídávám v různých částech ČR. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Psychologie Romů – autor Petr Bakalář, vyd. Votobia, Praha 2004 Na zmíněnou knihu mě upozornila moje téměř celoživotní přítelkyně, která několik desítek let pracovala na brněnské univerzitě v oboru pedagogiky. Domnívala se, že bych si ji neměla nechat „ujít“, protože v ní autor pečlivě nashromáždil „všechno“ o Romech. Vychází z velikého množství literatury. Ona sama se nikdy o problematiku romských lidí zvlášť nezajímala. Knihu jsem koupila. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

O Roma dživen andre dar, nadžanen so lenca avela dureder But Romenge nane pre kedva hoj o Škromach kamel te marel tele le manušenge e podpora. Gondoľinen peske, kaj kada savoro kerel ča anglo Roma, kaj hin len bari podpora u vaš oda nakamen tedžal andre buči. Nane čačipen me džanav olestar, kaj but Roma bi raňeši džanas andre buči, hoj te zaroden buter love. Pre podpora phenen kaj oda hin ča žobračenka. Imar akana pes lenge bibacht dživel, ta sar dživena sar lenge marena tele e podpora? Mušinav te phenel kaj le Romen hin čačipen, daran so lenca avela dureder. pokračování

Zprávy Praha – Údajnou sterilizaci romských žen prošetří komise ministerstva zdravotnictví. Bude ustavena v nejbližších dnech. Podezření již prověřuje také ombudsman Otakar Motejl. Na případy sterilizace upozornilo Evropské romské centrum. pokračování

I muzikant může být dobrým senátorem Známý hudebník Antonín Gondolán se rozhodl kandidovat do senátu ČR za stranu Nezávislých. Náš list ho požádal o rozhovor a on rád odpověděl na naše otázky. pokračování

Luminita tančila ve Vídni Vídeň (hd, gh) – Dne 21. září se v Českém centru ve Vídni konala vernisáž putovní výstavy V rytmu letu bělásků. Součástí byla netradiční módní přehlídka Luminita tančí… připravená Muzeum romské kultury v Brně a hudební vystoupení Gejzy Horvátha. pokračování

Rozmanitost v knihovnách Na otázku Kolik myslíte, že žije v České republice Romů, odpověděl jeden žák, že tak 1 250 000. Úsměvné, že? Ale není divu. Když žijete ve městě, kde Romové bydlí a není jich málo, dala se podobná odpověď očekávat. pokračování

komentář - Nova pořád postaru S napětím jsem očekával pořad televize Nova Na vlastní oči, kde byla mimo jiné i reportáž s olašským králem. Po shlédnutí pořadu jsem pochopil význam přísloví Hup na krávu a je tu tele. Nad světlo jasnější bylo, že Nova v souvislosti s Romy byla opět mimo. Připomnělo mně to reportáž, kterou natočil reportér Klíma před léty s romskými emigranty v Kanadě. Byla sestřihaná tak, že doslova vyzývala ostatní k emigraci. A také se tak stalo: Klíma na pořadu vydělal, ale Romové potom neměli ani na letenky zpět domů. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Tradiční přehlídka poprvé v letním kině Na pět set diváků se přišlo podívat na 11. ročník Festivalu romské kultury, který se tentokrát konal v areálu letního kina v Ústí nad Labem 4. září. Pořadatelem bylo Kulturní středisko města Ústí nad Labem, partnery Ústecký kraj, město Ústí nad Labem a Teplárna Trmice. pokračování

Elis je svá, ale je také naše Romská hudební skupina Elis z Ostravy vznikla v roce 1990 a zakládal ji Ladislav Koky. Hrála čtyři roky a poté se rozpadla. Ale protože všichni milují muziku a hlavně styl, který cítí všichni společně, rompop a folkrock, nedalo jim to a po sedmileté pauze v roce 2001 se opět dali dohromady. Skupina je složená z rodinných příslušníků pocházejících ze slavných muzikantských rodin, kde se hrála z velké časti romská muzika. pokračování

Romská pouť přilákala už pošesté stovky lidí Olomouc (gh) – Pravidelná romská pouť na Sv. Kopečku u Olomouce se konala v neděli 25. září už pošesté. Více než tři stovky Romů se sešly v tamním kostele, kde sloužil mši pražský monsignor Ladislav Hučka a sbor farářů, mezi nimiž byli také František Lízna a Jiří Rous. Na téměř dvouhodinové mši seděli v kostelních lavicích Romové i Češi. Monsignor Ladislav Hučka promlouval k Romům nejen božím slovem, ale bylo poznat, že je to člověk, který vnímá jejich problémy. Hovořil o dění ve světě, o válkách, o nespravedlnosti i katastrofách, které jak řekl, jsou předvěstí příchozích událostí. pokračování

Romano odpustos Olomucate Olomucate pro svato hedžos hin sako berš romaňi omša, romano odpustos. Ada berš 25. 9. has imar šovtovar. Pro svato hedžos avle but roma so pačan Devles. E omša chudľas deše orendar the ľikerlas maj duj ori, ľidžalas la o rašaj Ladislav Hučka savo avľas dži Prahatar. E khangeri has pherdži, has odoj phure terne manuša o roma le čhavorenca.. Avle but Roma pal o fori pal o gava, has te dičhol jak nane le romenge jek so pes kerel anrdro svetos, so pes kerel le romenca, sar pares dživen, jak len nane buči, jak len nane pačiv ňikhaj ča paš o del. O Roma mangenas le devles kaj lenge te šigitinel, andre savoro lengro dživipen. pokračování

Moje zážitky ze Svatého Kopečka Jakožto aktivní řeckokatolík, který se zajímá o romské otázky, využil jsem nabídky našeho biskupa Mons. ThDr. RNDr. Ladislava Hučka, CSc. k účasti na romské pouti, která se konala v sobotu 25. září v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopeč-ku u Olomouce. Pozorně jsem z chrámové lavice sledoval romské bratry a romské sestry při jejich příchodu do chrámu, v průběhu celé bohoslužby, kterou sloužil náš otec biskup a také na počátku jejich kulturního vystoupení. pokračování

Horem Pádem Tak i já jsem podlehla reklamě v televizi a dopravních prostředcích a vypravila jsem se na Hřebejkův nový film Horem pádem. Je pravda, že jistá očekávání jsem měla. Předpokládala jsem delikátní zápletku ve stylu oblíbených Pelíšků okořeněnou ostrým komentářem na adresu současné české společnosti a jejích nešvarů hlásaných ve většině nadšených recenzí. pokračování

Varesave čhavorenca hin bare pharipena Akana pes lidžal bari diskusija pal koda, so te kerel le čhavorenca, save keren bare problemi u džan the avke dur, kaj manušes the murdarena. Andre vlada kamen te kerel avke, kaj ispidena e hraňica kana thovena o došalipen pro čhavore imar dešuštar beršendar. Aver phenen, kaj oda naanela efektos sar kamas u hin len argumenti, save dičhon sar godžaver. Anglal phenen, kaj kampel te hazdel o došalipen pro dat the pre daj. Kada argumentos hin zoralo, bo te dikhaha pašal peste, kecivar hin avke, kaj o čhavore peske keren so kamen, hine agresivna u nane pre lende kontrola le dadestar the la datar. Amare romane čhavore hine čepo aver. Jon hine pre sera le gadžikanendar, vaš koda nane kajse vibita the phurore. Kajča keren vareso aver. Phiren andro herni /le dadeha the la daha/, phiren te kidel „sběri“ u keren koda, sostar amene kamelas te el bari dar. Sikľon pro drogi. Kada akana hazdľiľa paš kole, so avle pale andal e Anglija. Kadi bibacht hazdľoľ igen zoraha, u kampel, kaj pre ada te das baro pozoris. pokračování

So pes čačes ačhiľa Hin Roma, so mek adaďives pes ladžan te vakerel bare gadženca. Te džan pal e buťi, ta ča phučen: „Kampel tumenge andre buťi?“ A te o baro raj chudela te vakerel, o Rom les aňi mište na achaľola. Te lestar phučena: „So tuke phenďa o baro raj?“ ta phenla: „Me na džanav.“ Hin Roma, so the achaľon, aľe th'avka len pre buťi nane bacht. Kamav tumenge te vakerel pal jekh čhaj the pal jekh čhavo. pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně. Tentokrát představujeme knihu Blanky Blanické Dornička-cikánečka, kterou vydalo v Praze roku 1946 Nakladatelství B. Smolíkové-Mečířové. Spisovatelka se nechala inspirovat životem Romů, což dokazují příhody romského děvčátka Dorničky. Domov Dorničky – cikánečky Prašnou cestou, mezi hlubokými lesy, táhl vyhublý koník malý vůz. Při koni kráčel statný cikán a pohvizdoval si. Pátravým zrakem pronikal hloubky zasmušilých borů. Za vozem šla cikánka a co chvíli zpěvavým hlasem pobízela černobílou, dobře vypasenou kozu. pokračování

Otevřený dopis Stanislavu Grossovi Vážený pane předsedo vlády, oslovuji Vás jako druhý místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity z pověření romských členů Rady. Jsme vážně znepokojeni situací, kdy vláda nerozhodla o obsazení funkce předsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, zatímco dne 29. září 2004 jmenovala pana JUDr. Pavla Němce, místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti, předsedou Rady vlády pro neziskové organizace a Rady vlády pro národnostní menšiny. pokračování

Je třeba více informací Mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě, která se uskutečnila loni v červnu v Budapešti, přinesla významnou iniciativu. Jejím cílem je podporovat proces společenské integrace Romů a zlepšení jejich sociálně ekonomického postavení. pokračování

Jan Jařab potvrzuje odchod z funkce Praha (red) – Zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab, který je z titulu své funkce předsedou Rady pro lidská práva a místopředsedou Rady pro záležitosti romské komunity, odejde z funkce k 31. říjnu. Jeho odchod z funkce souvisí s nástupem do Evropské komise v Bruselu. pokračování

E Milena Hübschmannovo sas Rokycaňate Mas sas čirleder kana sas e Milena Hübschmannova okycaňate u sar ode nadočirla, avľa peskere amalenca, delas pes duma – sar aver – pal e romaňi čhib, kultura the historija. Talam sako prindžaras e buťi, savi e Milena thodža andro romipen. Joj phirel maškar o Roma bare berša u prindžarel but manušen, save pes thode andre buťi pal o romipen. Adadžives hin feder situacija sar varekana, bo Prahate pre universita hin katedra rimistiki. Kolinoste hin jepašutni romaňi škola, o organizaciji keren andre romaňi kultura, hin amen romane gende, novini, relacija andro rozhlasis. U pre bari bibacht hin adadživesutni situacija goreder sar angomis. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Uvítací projev bývalé indické T'aven bachtale, Romale, andro Baro Than. Varesave dženenca, so san adaj, man arakhľom imar čirleder, dikhav adaj the but neve muja – aľe savore sam phrala pheňa. Soske avľom maškar tumende? Bo šunav andro jilo, hoj man le Romenca phandel jekhipen. Sajekh man chudelas le jilestar, hoj o Roma na daran le dživipnastar, hoj o veša paňi sas lengero kher, aľe jekhbuter oda, hoj o romano kokal na phagela ňiko. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky III. Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek). Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč. pokračování

Budoucí romští pedagogičtí asistenti Čtyřiatřicet studentů převážně Romů z celé České republiky studuje Pedagogiku pro asistenty ve školství na Vyšší odborné škole, Střední pedagogické škole v Mostě. Jedná se o nově otevřený pětiletý dálkový obor s maturitou. Prostředí, vybavení a přístup učitelů ke studentům je profesionální. Doporučuji zájemcům o studium na příští rok, aby se nenechali odradit tím, že jsou delší dobu ze školy. Učitelé to respektují. Kontakt: Vyšší odborná škola, Střední pedagogická škola a Obchodní akademie v Mostě, Zd. Fibicha 2778, 434 01 Most tel./fax: 476 707 792, 476 707 803, 476 707 296 e-mail: skola@vos-oamost.cz, http://www.vos-oamost.cz Štefan Řáha pokračování

Djangofest již potřetí úspěšně v Brně Brno – Již třetí ročník festivalu Djangofest se konal v brněnském klubu Fléda. Organizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity V otevřeném dopise předsedovi vlády, který jsme zveřejnili v minulém čísle Romano hangos, jsme upozornili, že vláda dosud nejmenovala předsedu Rady vlády pro záležitosti romské komunity. To mohlo způsobit zpoždění startu dotačních programů pro obce a nevládní organizace. Proto 1. místopředseda Rady, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, svolal na 22. října mimořádné zasedání. Současně se s Radou rozloučil, protože odchází do týmu evropského komisaře Vladimíra Špidly do Bruselu. Rada mu poděkovala za práci a ocenila jeho vnímavý přístup a z toho plynoucí ochranné kroky vůči všem ohroženým skupinám i jednotlivcům v oblasti lidských práv a jejich ochrany. pokračování

Děti a jejich klub Už téměř rok funguje při Muzeu romské kultury v Brně dětský klub. Romským i neromským dětem nabídl výtvarné aktivity, pohybové hry a hry rozvíjející motorické a jazykové dovednosti. V březnu 2004 byla poprvé vidět jejich výtvarná dílka spolu s pracemi dalších dětských kroužků na výstavě Děti a jaro, pořádané klubem Vesna. Další výstavku výtvarných prací uspořádala fara v Brně-Zábrdovicích na konci školního roku. pokračování

Velkolepá maškarní veselice Brno (hd) – Základní a mateřská škola Křenová v Brně uspořádala ve spolupráci s občanským sdružením Ratolest 20. října pro romské i neromské děti maškarní veselici. pokračování

Emancipace Romů je věcí demokratické společnosti MFD uvedla 18. října v rubrice Názory článek Tomáše Hirta Válka o „etnopočítadlo“ Romů. Jsem nucen na tento článek reagovat, ačkoliv jeho pokleslá úroveň by si zasloužila spíše ignoraci. MFD však čte příliš mnoho lidí a nelze je ponechat v mystifikaci z pera páně Hirtova. Žádná válka o „etnopočítadlo“ Romů se nekoná a konat nebude. MFD můj článek nezveřejnila, a tak doufám, že alespoň někteří z odborníků prostřednictvím Romano hangos mohou dostat k dispozici moji reakci. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Padesátiny jsou jen jednou Do řad brněnských padesátníků vstoupil manžel, tatínek, dědeček, strejda, přítel, podnikatel a známý muzikant Josef Krajčovič. Ve sklípku brněnského Dromu se sešli na oslavě 20. října gratulanti ze všech koutů republiky. Přišli zejména muzikanti, aby oslavenci poblahopřáli k jeho padesátce. Gratulacím nebylo konce a oslavenec měl ruce plné květin a darů. pokračování

Památka zesnulých Když se blíží Památka zesnulých neboli dušičky, nastává deštivé a ponuré počasí, které patří k tomuto dni. Popadané barevné listí člověku dodává podzimní náladu a vůbec celý podzim je dobou, kdy se všechno proměňuje. Avšak samotné kouzlo spočívá právě v blížících se dušičkách. Sháníme se po kyticích a věncích, najednou je i na hřbitovech více lidí. Ano, naši blízcí či vzdálení příbuzní a přátelé, kteří ze světa odešli dříve než my a s nimiž se o něco později třeba znovu setkáme na onom světě, mají druhý den v listopadu svátek. Chtějí nás tak upozornit, že bychom na ně neměli zapomenout. pokračování

Vlachiko krisos imar nane ajso pačivalo sar varekana Romaňi historija hin bari čirlatuňi, kajča but Roma nadžanen, katar pes ile, khatar hine, katar avle, u varesaven romen oda aňi na interesinel. Hin phendo kaj o Roma hine andal e Indija, šaj oleske te pačal, bo but Roma dičhon avri sar te Indi. Hine kale, u pro čačipen, the andre duma hin amen but indicka lava. Pro svetos hin všeľijaka Roma, savoren hin aver kultura, savore uznajinen vareso aver, uznajinen aver hodnoti, aver dživipen. Aľe musaj tiž te phenel kaj savore Romen hin aver parsuma. pokračování

vzdělávací okénko Osmadvacátý říjen je státním svátkem, kterým si připomínáme letos již 86. výročí vzniku samostatného československého státu v roce 1918. Tehdy, po rozpadu rakousko-uherského mocnářství se zrodila samostatná Československá republika, republika národa českého, slovenského a v ní žijících dalších národností. O Romech, jako národnostní menšině, se tehdy ještě tímto způsobem nemluvilo. pokračování

napsali jste nám (Tyto texty nemusí nutně odpovídat názoru redakce. Uveřejňujeme je bez jakýchkoliv úprav jako příspěvek do veřejné diskuse. Tento příspěvek je určen šéfredaktorovi našeho listu.) Vážený pane Holomek, reaguji na článek ze dne 18. 10. 2004 v Mladé frontě dnes. Týká se Romského parlamentu ČR a jeho představitelů. pokračování

S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí? pokračování

Peršo Reprezentačno romano balos Andre Bernakro hoteľis Voroněž has oka čhon 30. 10. sombatone peršo Romano reprezentačno balos pre južno morava. Zgele pes odoj o Roma the o Gadže angloda, kaj pes jekhetane te prindžaren, kaj šaj keren jekhetane buči, sar andre politika, ta the sar sukromnika, the sar športovci. pokračování

Na Flédě hrály i neromské kapely Ve středu 27. října hostil brněnský klub Fléda již třetí ročník romského minifestivalu Djangofest. Tentokrát dramaturgie nabídla pódium také kapelám neromským, a tak se po celý večer střídaly soubory romské a neromské. Hlavní část večera odstartovala po sedmé hodině mladá kapela Bongo boys. Posluchače zaujala nasazením, upřímností projevu a také přímočarostí svých textů. Formace Na jednu noc v obsazení vokál, akustická kytara a bicí naservírovala porci jazzových standardů ve vlastní originální úpravě. Posluchačsky se jedná rozhodně o zajímavou kapelu, hodící se ale především do komorní atmosféry klubů. Nálada v sále během jejich produkce trochu spadla. pokračování

Dobrá praxe? V sobotu 30. října uspořádala sekce romských poradců 1. reprezentační romský ples Jihomoravského kraje v brněnském hotelu Voroněž. Není nám sice nic známo o praktické činnosti této sekce romských poradců, ale z průběhu plesu lze usuzovat, že tato sekce se má čile obchodně k životu. Vstupné zřejmě nebylo vybíráno, protože dosti početný houf sponzorů umožnil hradit jistě nemalé náklady a tím dosáhnout i přítomnosti početných návštěvníků. pokračování

Ohlédnutí za třemi ročníky Djangofestu Už třetím rokem pořádá vždy v říjnu Společenství Romů na Moravě ojedinělý festival Djangofest. Koná se v Brně a v uplynulých ročnících vystoupili muzikanti tak zvučných jmen jako klavírista Ondrej Krajňak nebo kontrabasista Josef Fečo. pokračování

Podzim - Jan Horváth Léto končí, listí padá, dětičky holá, holá, škola volá. Sluníčko svítí, ptáčci zpívají. Děti ráno do školy vstávají. Jirko, Mončo, Karlíku, Už je osm, školník šatnu otvírá, Zvonek školní dveře otvírá. A vzpomínky? Prázdniny, volno, jahody, třešně, stan a koupání, už jsou dávno pryč, povinnosti nastaly, učit se musíme, počítat, číst a malovat. Sluníčko svými barvami hýří, krásnou paletu vytváří, na podzim, až do chladné, studené zimy. O jejsos O linaj imar nane,o prajta peren, čhavore, holá, holá, škola vičinel. O khamoro zabol, čirikle giľaven, čhavora andre škola uštěn, džan. Jirko, Mončo, Karlíku, imar hin ochto, e škola phundradi. Harangos giľavel, o vudar phundravel. Jaj, sar has mištes, o čerešňi, bije buťi, te landžol phirahas, andro veša džahas. Imar oda nane, e škola aviľas. Te rachinel, te ginel, te giľavel,o khamoro amen tačarel, šukar čitre malinel. Hin jesos, dži ko jevend šiľalo. pokračování

Žaloba na ochranu osobnosti Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi Dne 18. října 2004 MF Dnes uveřejnila dva články pod názvem Klaus nevědomky podpořil podivné bossy a Šéfa romského parlamentu stíhala policie. pokračování

Špidla se věnuje postavení Romů BRUSEL – Až do Evropské unie vstoupí Rumunsko a Bulharsko, dosáhne počet Romů v EU deseti milionů. Už proto je třeba jejich postavení věnovat pozornost, provádět vůči nim cílenou sociální politiku, vyložil v Bruselu skupině starostů českých měst a obcí designovaný český komisař Vladimír Špidla. pokračování

Presumpce neviny? Vážení a milí čtenáři, v článku Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi zveřejňujeme pro vaši informaci žalobu na ochranu osobnosti, která je mířena na moji adresu. Chci se při této příležitosti, aniž bych jakkoliv zpochybňoval právo Milana Ščuky k takovému kroku a aniž bych jakkoliv komentoval podrobnosti tohoto případu, zmínit jenom, co znamená presumpce neviny, jíž se obvykle každý zaštiťuje ten, kdo se do nějakého podezření dostane. Co to znamená pro občana a co pro politika, který se uchází o čelní místo na žebříčku společenském a politickém? pokračování

Program Muzea romské kultury E luma romane jakhenca – Svět očima Romů vernisáž 24. listopadu v 16.30 hod. výstava děl profesionálních i neprofesionálních romských výtvarníků. Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10 do 17 hod., potrvá do konce března 2005. 8. prosince – beseda s výtvarnicí Boženou Přikrylovou, mladou nevidomou sochařkou, jejíž díla můžete obdivovat na výstavě E luma romane jakhenca, ale také v sídle českého ombudsmana. Společně s výstavou probíhají programy pro školy a organizované skupiny. Romové očima filmových tvůrců – projekce českých filmů s romskou tematikou 2. prosince – Marian, režie P. Václav, 1996. 9. prosince – Smradi, režie Z. Tyc, 2002. 16. prosince – Mistři, režie M. Najbrt, 2004. Kdo jsou Romové? přednáškový cyklus 14. prosince – Romský tanec, předvádí Zambra – Rena Milgrom 7. prosince – Mikulášská nadílka spojená s programem připraveným dětmi s volnočasových klubů při MRK. Stálé programy pro školy a organizované skupiny Animace v knihovně – Rajo a motýl: pro děti ve věku 5–9 let O romském životě a tradicích: program pro všechny věkové kategorie pokračování

Fotbalový turnaj v Ostravě Sdružení Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vzniklo brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílelo na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

25. listopad – Mezinárodní den proti násilí na ženách Ženu ani květinou neuhodíš Pět brněnských neziskových organizací zabývajících se ženskými právy (NESEHNUTÍ Brno, brněnská pobočka Amnesty International, o. s. Magdalenium – Gender centrum FSS MU v Brně a Liga lidských práv – Poradna pro ženy v tísni) uspořádalo ve spolupráci s Magistrátem města Brna, Knihovnou Jiřího Mahena a Jazzovou kavárnou Podobrazy týden proti násilí na ženách, který byl zahájen 22. listopadu. pokračování

K lepší informovanosti veřejnosti o problematice násilí na ženách, domácího násilí a možnostech obra Domácí násilí zahrnuje veškeré formy fyzického, psychického a sexuálního násilí ve všech typech rodinných a obdobných vztahů. Vyskytuje se v rámci celé společnosti, týká se všech lidí bez ohledu na jejich vzdělání, sociální postavení, životní styl, náboženskou orientaci, rasu, věk. Domácí násilí je většinou záležitostí dlouhodobou (ve vztahu často přetrvává po celou řadu let). Začíná pozvolna a nenápadně, v průběhu doby má tendence narůstat: stává se častější a krutější. pokračování

Pravda a lež o domácím násilí Tvrzení: Domácí násilí se vyskytuje pouze v určitých sociálních vrstvách. Pravda: Domácí násilí se týká všech lidí bez ohledu na jejich sociální postavení, vzdělání, rasu, náboženství apod. Tvrzení: Domácí násilí je okrajová záležitost, která se v naší společnosti se vyskytuje jen zřídka. Pravda: Jedná se o velmi častý negativní jev. Statistiky uvádějí, že k domácímu násilí dochází v 15 až 30 % rodin. pokračování

Rada pro menšiny brzy v nové sestavě, změní se polovina členů PRAHA – Rada vlády pro národnostní menšiny by v brzké době měla zasednout v novém složení. V poradním orgánu se vymění zhruba polovina nynějších členů. ČTK to řekl ředitel sekretariátu rady Andrej Sulitka. V radě zasedne devatenáct zástupců menšin, státní správa vyšle dvanáct osob. pokračování

Romské sdružení otevře svou ubytovnu Lysá nad Labem – Sdružení romských občanů Lysá nad Labem chystá otevřít 2. ledna ubytovnu pro lidi, kteří se ocitli v krizové situaci a jsou bez přístřeší. Ubytovna pro tři až čtyři lidi nebude sloužit pouze Romům, ale všem, kteří potřebují na nějaký čas ubytování. Například po návratu z výkonu trestu, protialkoholní či jiné léčbě. Zařízení poslouží nejen místním občanům, ale i lidem z přilehlých obcí. pokračování

E luma romane jakhenca – Svět očima Romů Brno (hd, ip) – Výstava z děl romských výtvarníků E luma romane jakhenca – Svět očima Romů byla otevřena v Muzeu romské kultury v Brně. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Pavel Dostál. Výstava vznikla jako putovní v roce 1997 a navštívila již USA, Norsko, Švédsko, Dánsko, Rusko a Nizozemí, kde sklidila velký úspěch. pokračování

Hrdinové nebo oběti Složitost lidských osudů je nevyzpytatelná. Někdo si svůj osud řídí sám, někomu ho řídí jiní. Dobrým příkladem toho jsou mnozí bezdomovci, kteří se stávají oběťmi podvodníků, rodinných intrik, režimu, politických a ekonomických reforem státu. Bezdomovci existují i u nás, každým rokem jich přibývá a zůstávají svým osudům napospas. Bezdomovcem se může člověk stát nejen vlastní vinou, ale třeba i tak, že se stát dostatečně nepostará o jednoho z manželů, které soud rozvedl. Nebo když někdo využije mezer v zákoně a pod rouškou fiktivní výměny prodá statní byt. Nebo když se dostanou do rozporu se soudy lidé žijící na sociálních dávkách, či neznalí zákonů, podceňující vážnost situace. Neúprosné a přísné soudy svými opatřeními a rozsudky z nich potom mohou udělat bezdomovce. Stejně tak mohou udělat ze svých občanů bezdomovce obecné a městské úřady. Stačí se totiž domluvit, že neplatiče nájemného nebo nepřizpůsobivé občany budou vystěhovávat bez náhrady bytu. Tyto praktiky se uplatňují nejvíc na Romech, když se jich chtějí obce zbavit. Přesně takto ze zbavil Romů Rožnov pod Radhoštěm. pokračování

Sar varesave manuša dživen Manuš nadžanel so les andro dživipen užarel, so pes leha šaj ačhel, so šaj pes leha kerel. Vareko peske o dživipen diriginel korkoro u varekaske les diriginen aver džene. Kamav tumenge te vakerel pal ola manuša, so len nane kaj te bešel, gadžikanes pes lenge phenel (bezdomovci). O podvodňika, o špekulanta, o fameľiji, o režimos, e politika the o ekonomicka reformi andre dojekh štatos peske keren le bezdomovcenca so kamen. Manuš šaj peske avel korkoro došalo vaš oda hoj pes lestar ačhiľas bezdovovcos, aľe manušestar šaj kerel bezdomovcos the o štatos. pokračování

Rada vlády jednala V pátek 10. prosince jednala Rada vlády pro romské záležitosti. Navrhla vládě přijetí těchto programů: - Terénní sociální práce v rozsahu 10 mil. Kč, který je určen pro obce a umožňuje jim zaměstnávat terénní sociální pracovníky; pokračování

Hodně sil Pavlu Dostálovi Redakce Romano hangos a jeho vydavatel Společenství Romů na Moravě touto cestou přejí ministru kultury do nového roku uzdravení. Pavel Dostál je jako ministr kultury ČR velkým podporovatelem rozvoje kultury Romů a zasloužil se nebývalou měrou o transformaci Muzea romské kultury na státní muzeum. Pan ministr si zaslouží naše uznání. (red.) pokračování

Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů. pokračování

Několik postřehů o londýnském multikuturalismu Podle statistik britské Home Office, úřadu, do jehož kompetence spadá mj. udělování víz, pracovních povolení a povolení k pobytu, překročilo loni hranice Velké Británie více než 12 200 000 cizinců ze zemí ležících mimo Evropskou unii. O tom, že většina z nich do Spojeného království přijela za prací, není pochyb. Levná pracovní síla je velmi vítaná a potřebná. Home Office také proto minulý rok udělila více než osmdesát tisíc pracovních povolení. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

O Roma ič, adadžives, the tajsa Pal o Roma pes imar pisindža moneki but, the me korkoro imar pisindžom dosta. Aľe vaš oda kaj imar avel e Karačoň, ta leperdžom mange sar varekana ľikerenas o Roma e Karačoň the sar dživnas sar mek somas cikno čhavoro. Varekana has o Roma savore čore, aľe lengro barvaľipen has o emberšikos, e pačiv, o jilo jek, ke avreste, o čačipen, the o romipen. pokračování

Sto lidí, sto názorů O Parlamentu Romů v ČR jsem už napsal článek pod titulkem Válka o miliony, který vyšel ve 22. čísle Romano hangos. Protože jsem popsal, co si myslí Romové, nedá mi, abych nenapsal, co si myslím já. Nechci válčit a už vůbec ne z pozice síly. Sám jsem už jednou zažil, že jsem v jedněch romských novinách nedostal možnost říct svůj názor. A nejen já, ale i mnoho dalších Romů. Při tom je normální a přirozené, že lidé nesouhlasí jen se vládní politikou, ale jsou i v opozici. Vydavatelé zmíněných novin s námi válčili z pozice síly a pod rouškou spravedlnosti nás ve svém tisku špinili. Prezentovali nás jako nepřátele Romů. Skutečnost však byla taková, že prali svoji špínu. A protože RH jsou noviny Romů, my to dělat nebudeme! Ctíme svobodu slova, zveřejníme každý názor na tento parlament. A hlavně očekávám, že se vyjádří jeho zástupci. pokračování

Šel džene, the dojekh hino aver Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro. Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon. pokračování

Košice mají ojedinělou romskou konzervatoř Na houslích jsem závislý už od 17 let Romové mají bezesporu hudební talent, však se také říká, co cikán to muzikant. A vztahuje se to i na Lukáše Čonku (23) z Brna, který se narodil v rodině, kde je muzikantem každý. Už když jako dítě začal hrát na housle, byl pýchou rodiny, připomínal všem dědu, velkého primáše. Na rodinné oslavy přicházel Lukáš s housličkami a vždy ukázal, co umí. A tak rodiče rozhodli, že se musí hudebně vzdělávat. Chodil do hudební školy, ale i na soukromé hodiny navíc. Účinkoval na dětských vystoupeních a koncertech hudebních škol, účastnil se různých soutěží a vždy se uplatnil. V rodině rostl nadějný muzikant, který se musel dál vzdělávat. Jen co ukončil základní školu, kde byl také dobrým žákem, šel na konzervatoř. pokračování

Imar eftavar the deše beršendar džanavas kaj e lavuta avela miro dživipen Andro Roma bari kedva hin,vakerel pes kaj o Roma bare lavutara hine. Talam kada ela the čačipen, bo andre dojek fajtos pes rakhel furtom jek manuš ko pre varesoste bašavel. The o Lukaš Čonka (23) hin baro lavutaris, uľiľas Bernate andre lavutariko fameľija. Imar čhavorestar bašavelas pre lavuta, savoreha pes šhidžas pre peskro papus so has baro primašiš. O dad, e daj kerenas andro Lukakašiš baripen. Sar has bijav, či boňa, ta anelas peske e lavutica the presikhavlas pes le fajtoske sar džanel te bašavel. U vaš oda kaj džanelas, ta o dad,e daj les dine andre škola, kaj lestar vareso te avel. Le Lukašis sikhavenas te bašavel bare profesora. Imar cikňa varbatar has maškar o čhavore andre škola nekhfeder, khelelas avri the o koncerti. Has te dičhol kaj lestar avela lavutaris, ča mušinla te sikľol dureder. The avka has, geľa te študinel pre romaňi konzervatorija, dži pre Slovensko ke Kaša. Vakeravas leha, u jov mange phendža sar študinel, sar leske džal o bašaviben, the sar leske hin. pokračování

So angle mande mol romaňi čhib? Romaňi čhib – oda hin vareso, so amenge le Romenge ačhiľa. Hijaba amen kamenas o gadže te asimiľinel, či oda has e Maria Terezia, či o komuňisti, romaňi čhib amenge ačhiľa sar te amaro somnakaj. Te upre dikhaha avka, hoj le Romen nane peskero them, peskeri phuv, ta šaj avas ča rado, hoj amen hin amari čhib. pokračování

Le Čhavendar zvítězili Zlín – V Městském divadle ve Zlíně se 25. června konala hudební soutěž Zlíntalent 2004. Do letošního ročníku bylo zasláno 532 přihlášek. Autorské soutěže se zúčastnila i romská kapela Le Čhavendar z Rokycan, která se dostala mezi dvanáct finalistů. Le Čhavendar zahráli a zazpívali svou písničku Sako vakerel a zvítězili. V odborné porotě zasedali např. Ondřej Soukup, Petr Malásek, Petr Spálený, Petr Muk, Vašo Patejdl, Miloš Skalka a další osobnosti české i zahraniční hudební scény. O den později se uskutečnil finálový večer soutěže interpretů. Galakoncert vysílal Český rozhlas – Radiožurnál v přímém přenosu, zazněla při něm také vítězná skladba skupiny Le Čhavendar. (zp) pokračování

26. červen – Mezinárodní den na podporu obětí mučení Šestadvacátý červen byl vyhlášen Mezinárodním dnem na podporu obětí mučení rozhodnutím Valného shromáždění OSN a připomíná se od roku 1997. „Tento den je příležitostí pro celý svět znovu potvrdit, že mučení a další formy krutého zacházení jsou neakceptovatelné a nesmí být tolerovány,“ řekl při té příležitosti generální tajemník OSN Kofi Annan. pokračování

Sar o Roma paťan le Devles Prahate andro baro kher YMCA sas 30. 6. kajso kidipen savo džalas pal koda, sar o Roma paťan le Devles. Šukar sas, kaj pes ode sikhade romane rašaja, studenti the manuša, save andre kada keren buťi. Sas ode o David Dudaš, rašaj Rokycaňatar, o Ondřej Kováč savo kerdža evangelicko fakulta UK, e Květa Carrarettová, studentka pal o „Husovo institutos.“ Paš lende avľe e Milena Hubschmannová, profesorka andro romipen pal o Indologický ústavos FF UK,o Emil Cina, savo irinel andre romaňi čhib, the mek aver manuša, save denas duma pal kada zoralo tematos. pokračování

Závěr soudobého cestopisu z východního Slovenska Z chatrčí do paneláků, z paneláků do … Východoslovenské město Krompachy v okrese Spišská Nová Ves má bohatou historii a tradice. Kdysi malé průmyslové městečko se rozrostlo, zdobí ho panelové domy, do nichž se nastěhovali lidé z okolních dědin, kteří tam přišli za prací a usadili se natrvalo. pokračování

Všichni černí odsud vypadnou Rožnovské hodiny smutně bijú ... Takový byl titulek článku (RH 26. 2.) o Romech z Rožnova pod Radhoštěm, kteří jako neplatiči byli vystěhování bez náhrady bytu rovnou na ulici. Našli si bydlení v chatkách rekreačního střediska v oblasti Prostřední Bečvy za jedenáct tisíc korun měsíčně. Tolik peněz samozřejmě nebyli schopni zaplatit, sociální podpora stačila jen na přežití. A tak jim majitel chatek v zimě vypnul vodu, elektriku a plyn. Všichni věřili, že do léta se odtamtud dostanou pryč. Ani ne po půl roce jsme se rozjeli na Prostřední Bečvu znovu. pokračování

Muzikál Dušana Kotlára Je 12. června, 13 hodin, sálem libereckého Babylonu se to hemží romskými dětmi v civilu i ve třpytivých krojích, jejich rodiči a dalšími návštěvníky. Dušan Kotlár, pořadatel festivalu, pronáší úvodní slovo. A potom už na jevišti výskají čerti, kteří chrastí řetězy, hrají karty a tancují. Jedná se sice o romský festival, ale čerti v něm hrají důležitou roli. Jde totiž o první, v České republice premiérové uvedení muzikálu na motivy pohádky Eleny Lackové Tancující basa v režii a nastudování Dušana Kotlára. Také scénář, návrh scény i kostýmů je jeho práce. pokračování

Komentaris - Sikhado manuš šoha nanašľola But Roma hin adadžives andro bare problemi, jekhen nane kaj te bešel, avren hin baro adošagos, vareko hin andre phandlo, varekaske ile le čhaven andro javitovos, varekas marde, the mek aver but pharipena savendar džanen ča ola džene so len taľindža o pharipen. Oda hin jekh savo, aľe duminav mange kaj o manuš peske hin došalo korkoro vaš savoro so les andro dživipen taľinel. But Roma nadžanen so keren lačhes, so na. Aven pre oda až akor sar imar hin nasikh. Roden ko lenge šigitinla, !e doš thoven pre aver manuša, šoha naphenen kaj došale hine jon korkore. But Roma peske duminen kaj hin lende bari godži, ľikeren pes sar te bare fiškaľiša, hine bare godžaver akor sar nakampel, akor sar imar prekhelde, akor sar hin nasikh. Džanav but Romen save pes dochudle andro bare preblemi korkore, napočinenas o khera, the domukle oda te dodžal avka dur kaj len o sudos diňa terminos kana mušinen te džal avri andal o khera. Jon oleske napačanas, gondoľinenas peske kaj oda o gadže lenca našči keren, bo jon hine Roma, bo len hin cikne čhavore. Napisinde le sudoske kaj jon pre kada napriačhen, napisinde ňisavo protestos. Kajča adadžives hin avka kaj ňiko pre ňikaste nadikhel, the sako kamel peskro, či Rom či gadžo. O Roma pro demokraticko sistemos dopočinde nekhbuter, bo nadžanen ňič, nabajinen pal ňisoste, sako lanca kerel so kamel. O vibora peske keren peskre paragrafi save lenge sogaľinen u o Roma kaleha hine marde nekhbuter. Kada savoro hin kerdo avka kaj le Romen te dochuden andal o fori the andal o gava avri. Le Romenge naačhel ňič ča oda hoj te počinen savoro oda so mušinen u až paľis šaj pijen, šaj chan, šaj khelen. Sar naela avka sar phenav ta savore Roma avena bares marde, bešena andro holobiti. pokračování

O prazdňini imar adaj Avka sar aver berša,ta the ada berš o čhavore užarnas pro džives kana avena imar o prazdňini, the kana chudena o visvedčeňě. Doužarde pes, 30. junos has andre škola agorutno džives. Sar o učiteža o učitežki ta avka isto has oda džives upre urde the o čhavore. Savore jekhetane bares radisažonas. Amare romane čhavore denas le učitežken bari pačiv, thovnas lenge andro vast o kvetki, the aver darunki so ande kheral. pokračování

K volbám do Evropského parlamentu slovo šéfredaktora Z výsledků eurovoleb si nemusíme zoufat – i když to k uzoufání je. Přece to dopadlo, jak jsme čekali! Měli bychom se však zamyslet. Podívejme se, jak výsledky ovlivní postavení Romů v EU. Nemůžeme si dělat nejmenší iluze. Když však řekneme, že mezi nevoliče jistě patřili Romové, pak první závěr zní: vždyť jste se ani nepokusili volit někoho, kdo by pro vás něco mohl v té Evropě udělat. pokračování

O zklamaných snech, zničených iluzích, znásilnění a ponížení Popelka na prodej. Projekce tohoto dokumentu byla v podvečer 17. června nabídnuta zájemcům o téma obchodu s lidmi společně s besedou. Dokumentární snímek, který zachycuje výpovědi východoevropských žen prodaných na Západ a do Severní Ameriky, kde pak byly nuceny k prostituci, byl uveden v brněnské kavárně Na Café. Po skončení měli účastníci možnost besedovat s aktivistkami pořádajících organizací o tom, co je to obchod s lidmi, jak probíhá a také jak se mu bránit. pokračování

Asociace romských žen hodlá vstoupit brzy do Grémia Známá romská spisovatelka a aktivistka Ilona Ferková stojící v čele občanského sdružení Asociace romských žen se domnívá, že se dostatečně nevyužívá zájmu romských žen o jejich účast při řešení záležitostí, které se jich týkají. Podle ní se řešení sociálních problémů, otázky rodin a výchovy dětí nedají řešit bez přímé účasti Romek. pokračování

Komentář - Evropa Romy zklamala Všude, kam přijdu k Romům jako novinář, se dozvídám, že hodně jich už odjelo do Anglie, nebo se tam chystají. Jsem z toho trochu zklamán, protože když Romové odcházeli po revoluci, věřil jsem, že chtějí zlepšit svůj život. Je pravda, že jedni odcházeli kvůli rasismu a diskriminaci, ale mnozí odcházeli právě kvůli tomu, aby si polepšili a po čase se vrátili. Někteří prodávali domy, byty, zbavovali se všeho majetku a zůstaly jim jen holé zadky, za to však plné ruce peněz. Druzí se zase pojistili: do bytu si nastěhovali rodinu, která měla platit vše nutné, hlídat majetek před zloději a čekat, až se domácí vrátí. Romové si zjistili, v které zemi jsou pro ně nejvýhodnější azylové podmínky a tam se vydali. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Představuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich představíme v RH. pokračování

Splnilo se nám toužebné přání: dcerky jsou doma Když jsem na konci listopadu minulého roku chtěla napsat reportáž o dvou vážně nemocných sestrách, Lucince (16) a Marušce (13) Gáborových, musela jsem je navštívit na nemocničním pokoji na jednotce intenzivní a resuscitační péče na Dětské klinice v olomoucké Fakultní nemocnici. pokračování

Černá se u nás nenosí Česko hledá SuperStar, soutěž, která přišla dost pozdě, skončila. Měla přijít už dávno, protože hvězdy působící na české populární scéně, zestárly a zevšedněly. Mnohé z nich nepřinášejí lidem už nic, ale byznys s nimi se točí a ony jsou pořád v kole. Myslím si, že SuperStar ohrozila jejich postavení a snad jim otevřela oči a uši. Snad už tito zpěváci a zpěvačky poznali, že mnoho soutěžících, byť amatérů, bylo lepších než oni. pokračování

Co jste nevěděli o Británii (a v ČR se běžně nedozvíte) Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynul již měsíc. V novinách se objevují zprávy o nespokojených občanech ČR, kteří se pokusili odejít do Velké Británie, avšak byli odmítnuti a nyní žádají o proplacení cestovného zpět. Lze dokonce narazit na doporučení, jak se co nejlépe a nejbezpečněji zařídit při hledání zaměstnání na britském trhu práce. Ne všechny pracovní agentury totiž splní, co zákazníkům před odjezdem z ČR slíbí. pokračování

Ela le ternen kaj te bešel Sar oda hin adadžives phares le bešibnaha talam džanen savore. Ola ko bešen andre bitovka, oda hin bare bachtale manuša, u ola ko bešen andro holobiti šaj en rado, kaj hin len dachos upral o šero. Kajča le ternen hin baro pharipen, bo len nane šancija te chudel bitos. Adadžives imar o fori naden khera sar angomis, akana hin avke, kaj le Romen čhiven andal o khera avri. Talam buter džene dživen avke, kaj andre jekh kher dživen jekhetanes duj abo the trin fameľiji. O čhave baron, thoven pes te dživel, kajča khera len nane. pokračování

Pastoři v Pardubicích Na konci dubna se konalo v Pardubicích romské shromáždění s romskými pastory. Pořádalo je Křesťanské společenství Pardubice a šlo o evangelizaci Romů a svědectví bratří z Velké Británie a Francie o tom, co Bůh mezi Romy ve světě dělá. Kázali bratři Brova Lee, pastor sítě anglických romských sborů, a pastor Ouéta z Francie. Nesměly chybět ani romské chvály. Vedl je bratr jménem John, který se naučil dokonce i pár romských písní rozšířených u nás. pokračování

Khamoro Na festivalu Khamoro se sjíždějí již tradičně Romové z celého světa a představují svoji hudební kulturu – muziku, zpěvy a tance. V jediný večer tak je možno vidět na jednom pódiu různé hudební soubory. Duše příznivců festivalu Khamoro jsou spjaté a jejich zážitky z barevných oděvů, hudebních žánrů, zpěvu a tanců se proměňují v trvalé potlesky. pokračování

Hrál jako král Přední makedonský klarinetista, saxofonista a představitel romské tradiční svatební hudby Ferus Mustafov (54), vystoupil na galakoncertu Khamora, který se konal v sobotu 29. května. Přestože mezi účinkujícími bylo mnoho významných hudebníků, ráda bych věnovala těchto několik řádků člověku, jehož energická hudba po půlnoci zvedla ze židle spolu se mnou i ostatní diváky a posluchače v Lucerně. pokračování

Nizozemská vláda financuje Muzeum romské kultury Muzeum romské kultury v Brně o. p. s. získalo od nizozemského ministerstva zdraví, sociální péče a sportu ve spolupráci s Domem Anny Frankové v Amsterdamu grant ve výši 53 000 eur. Je určen na dokončení části stálé expozice, konkrétně na dobudování místností týkajících se vývoje romské kultury, tradic a životní situace po 2. světové válce do současnosti (se zaměřením na území bývalého Československa). pokračování

I tady budou jednou Romové součástí společnosti Chad Evans Wyatt (58 let), se narodil v New Yorku, své dětství prožil tam i v Paříži, nyní žije ve Washingtonu D. C. Pochází z muzikantské rodiny, otec byl jazzman, hrál se všemi slavnými osobnostmi své doby, matka zpívala v opeře. Muzika Chada velmi ovlivnila, právě přes ni se dostal až k fotografování. pokračování

Komentaris Sar pes dživel le Romenge Načirla somas pre Slovaňiko te dikhel sar dživen o Roma pro gava andro romane osadi. Nadažanav oda avrestar te phenel, čak avka sar hin. Devla miro, o Roma odoj dživen mek goroder sar varekana, andro baro čoripen, bokh, mel, dukh, nasvaľipen, pre bari havetno lač. pokračování

Projekt na deset let V roce 20052015 se uskuteční projekt Dekáda, který se zaměřuje na rychlejší včlenění Romů do evropské majoritní společnosti a zlepšení jejich hospodářské situace. Podnět k iniciativě vzešel z konference Romové v rozšiřující se Evropě. Konala se loni v červnu pod záštitou maďarské vlády ve spolupráci s Open Society Institute, Světovou bankou a Evropskou unií. Podporu poskytly UNDP, Rozvojová banka Rady Evropy, finská a švédská vláda. Co se týče provedení projektu, měl by být stanoven určitý počet cílů v rámci jednotlivých států, a také bude zřízena informační základna. Rovněž by mělo dojít k vytvoření a uskutečnění národních akčních plánů a k pravidelnému monitorování plnění úkolů. A jak je na tom Dekáda v tuto chvíli, tedy v přípravné fázi? Maďarský premiér se nabídl, že zřídí sekretariát, který bude koordinovat a sledovat veškeré aktivity. Projekt bude řízen Mezinárodním výborem pro Dekádu. Ten prozatím stanovil následující priority: vzdělání, zaměstnanost, zdraví a bydlení včetně zlepšení postavení romských žen, potlačování chudoby a diskriminace Romů. Národní akční plány budou financovány z již existujících zdrojů jednotlivých státních rozpočtů, předpokládá se však také účast dárců. (jk) Z podkladů o. s. Athinganoi pokračování

Afirmativní zákony usnadňují život menšinám v USA Setkání zástupců romských komunit z Maďarska, Slovenska a ČR navštívil také zástupce amerického velvyslanectví v České republice Benn Raquell, který se zabývá lidskými právy. Využili jsme možnosti a položili mu několik otázek. pokračování

Cítím se čím dál více jako Romka Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady. pokračování

Prohlášení Parlamentu Romů ČR Vláda projednala a vzala na vědomí zprávu o stavu lidských práv v ČR v roce 2003. V této souvislosti Parlament Romů ČR (PR ČR) se znepokojením konstatuje, že respektování lidských práv Romů v ČR není zajištěno stejně jako u většinového obyvatelstva. Romové jsou pro barvu své pleti diskriminováni při přijímacích pohovorech do zaměstnání. Ve zvláštních školách jsou romské děti zastoupeny více ne 70 procenty. pokračování

Domovník má zajistit kvalitní bydlení Programy sociálního začlenění romské komunity jsou důležitou součástí práce neziskových organizací. Dotýkají se takřka všech stránek života Romů, kteří jsou i dnes ze společnosti vyčleňováni v oblasti občanských a lidských práv, ať se jedná o vzdělání a výchovu, zaměstnání, lékařskou péči či bydlení. pokračování

Druhé pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Bída i lesk ve Svinii Romské osady na Slovensku existují už dlouhá léta, jen velmi zřídka se nacházejí u měst, většinou vyrostly v dědinách, nebo spíš daleko za nimi. Jsou projevem rasismu a diskriminace lidí. Romové tam žili a pořád ještě žijí v nedůstojných podmínkách, bez možnosti uplatnit svá lidská práva a jsou odsouzení k zániku. pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

napsali jste nám Jsme Dětský domov v Ostravě, který je umístěn vedle speciální školy na Slezské Ostravě. V tomto domově jsou umístěny děti s nařízenou ústavní péčí a také děti z romských rodin. Všichny jsou začleněny mezi ostatní a zúčastňují se všech akcí a rekreačních pobytů pořádaných domovem. Největší zájem mají o sportovní dění, kde vynikají fotbalisté, kteří již mnohokrát reprezentovali nejen kraj, ale i na mezinárodní úrovni. Dále pak hudební kroužek se zpěvem, který v soutěži Vizinský slavík obsazuje přední místa. Zájem romských dětí o tyto kroužky je velký, a tak se pomalu zapojují mezi ostatní. Jejich volný čas není tedy utrácen „chozením k ničemu“, ale užitečným rozvojem jejich předností a zapojováním se do sportovních aktivit a jiných akcí. Přály by si ještě dále rozvíjet své zájmy, ale to brzdí nedostatek financí a také propagace. pokračování

Andre Martina šaj keras baripen Sako ko dikhel pre televiza kana džal Česko hledá superstar prindžarel maškar kole so giľaven, kaj e Martina Balogová hini but baro talentos. Simpaticko sas kadi romaňi čhaj imar anglunestar, kana pes kidenas avri kole, save džana andre „soutěž“ dijader. Akana, sar ačhile imar ča panč džene, sako užarel ko lendar džala mekdureder. La Martina hin bare šanciji, bo lakero giľavipen hin kajso lačho, kaj pes olestar sako čudaľinel. Sako giľi savi dži akana thodža, giľadža but šukares, sar bari profesionalka. Čačipen hin, kaj la o Del diňa šukar barvalo hangos, zor u joj sikľiľa te giľavel avke, kaj pes paš late našči choc ko chudel. But zoralo andre kada hin, kaj choc te o gadže džanen kaj e Martina hini romani, den la peskere hlasi, u joj džal dijader the upreder. pokračování

Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají Praha – Koncem minulého roku se v celostátním tisku objevily informace, že se Patrik Kraus vydával za falešného kněze. Fra Johannes Bosco Patrik Kraus, O.SS (jak stojí na jeho vizitce), opat Řádu Svatého Ducha, údajně kněžské svěcení přijal z rukou biskupa Fridolína Zahradníka. pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

Ian Hancock na návštěvě v ČR Brno/Praha – Americký romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock byl na týdenní návštěvě České republiky. Hancock, který přicestoval 3. ledna, se setkal s členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, poté navštívil Ostravu, kde se sešel se zástupci neziskových organizací. Posledním místem jeho návštěvy bylo Muzeum romské kultury v Brně. pokračování

Ceija Stojková vystavuje ve Vídni Přežila koncentrační tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu. Po válce se vrátila do Rakouska, kde však její etnická skupina byla i nadále diskriminována. Od konce 80. let minulého století píše, maluje a věnuje se i hudbě. Ceija Stojková je první romskou ženou v Rakousku, která s vyprávěním o svém nelehkém osudu vystoupila na veřejnosti. Její působivé obrazy jsou nyní vystaveny v Židovském muzeu ve Vídni. pokračování

Zvažuje se zákaz nacistických symbolů v EU Brusel (kd) – Skupina německých poslanců Evropského parlamentu požádala o zákaz nacistických symbolů a zejména hákového kříže. pokračování

Úřadování s Romy v Čechách V závěru roku 2004 došlo v záležitostech Romů k mnoha významným změnám, aniž si toho někdo v širší společnosti všimnul. Jediným úřadem, který vláda zřídila za účelem sledování těchto záležitostí a návrhům programů, které nějakým způsobem projevují snahu integrovat Romy do společnosti, byla Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, později přejmenovaná na Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Tato rada každoročně aktualizuje vládní program integrace Romů do společnosti. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Zaměstnat Romy se vyplatí Romové před listopadem 1989 pracovali, měli pravidelný plat a jejich sociální postavení bylo dobré. Jinak je tomu dnes. Romové se stali obětí demokracie, nezaměstnanost poznamenává jednotlivce, rodiny i jejich postavení ve společnosti. Sociální systém sice funguje, ale na to Romové ve skutečnosti doplácejí. Život z nich dělá dlužníky, neplatiče, kriminálníky, lidi závislé na hracích automatech, na drogách, na alkoholu a přináší jím různé nemoci. Jsem přesvědčen, že následkem toho v poslední době stoupá i úmrtnost Romů. pokračování

Anketa Vladimír Horváth (49), Brnostar Paš o komuňisti keravas buči, love mange zarodavas, na has man ňisave problemi. Calo dživipen keravas buči u adadžives bešav khere, phares mange. O kher počinav 8000, hin pre mande adošagos, e romňi mange andre penzija, joj na džidžarel u me bešav khere. Kanastar hin amen demokracija, ta me na kidav podpora, me na kamav žebračenka. Me kamav te kerel buči, te zarodel the te dživel sar manuš. So avela amenca le Romenca dureder, ta me na džanav. Užaras ko amen lela andre buči, ladž bi ňikaske na kerahas, hin amen amare problemi dost. Tiž hin man baro fajtos, savore murša sam saste, šaj keras buči, aľe ňiko amen na kamel. Amen o Roma na sam avri sikhade, hin amen ča o krampačis the e šufľa, bučatar na daras. Gadže amen andre buči na lena, phenen amenge: „Hin tumen tumare podnikateľa, džan pal lende Chuden pre tumende le štatostar o buča, ta mi len tumen jon andre buči!“ Kajča jon amen na len andre buči tiž. Anglo gadže pes tiž ladžas angl´oda, kaj amare romane podnikateľa pes amendar dištancinen. Len andre buči prokales le Romen the le gadžen pal e Slovensko, kaj vaš lenge te na počinen o pojistki the o daňi. Hin maškar lende the negramotna manuša the slobodna, so nane len romňija aňi čhave, len den te zarodel u amen mukhen khere te bešel. Počinen lenge o ubitovňa the mek len den te zarodel 18-20 000. Khere hin len e podpora, o Čechi love vatinen, ta čhonoste lenge džal avka avri 30 000 Kč. Paľis peske pal kajse love šaj dživen lačhes. Nane len ňisavo pharipen, sar amen le čechikone Romen. Soske bi našči zarodahas ajse love amen. Hin amen bare problemi, na džanas, so amenca avela dureder. Pro Roma hin bare adošagi, čhiven len avri andal o khera. Kajča sako dikhel ča pre peste. O shopna the saste manuša bešen khere u užaren ko len lela andre buči. But Roma dživen moneki phares. Sar manuš kerel buči, ta hino bachtalo the hino vareko, hin les than the maškar o gadže. Za komunistů jsem celý život pracoval, vydělával a neměl žádné problémy. Dnes je to moc těžké. Za byt platím 8000, někdy mámi dluhy, manželka je v invalidním důchodě a já sedím doma. To je hrozný život a co bude dál, nevím. Od revoluce jsem nebral žádnou podporu, stydím se brát almužnu – chci pracovat, ani nic jiného neumím, jsem zdráv, pracovat můžu, ale není o mne zájem. Žít na sociálních dávkách je pro mě potupa. Mám tady i velkou rodinu, chlapi jsou zdraví a naučení pracovat, jsme schopní robotníci. Čekáme, kdo nás vezme do práce, ostudu bysme nedělali, už tak máme dost problémů. Romové nejsou vyučení, mají jen krumpáč a lopatu, ale romští podnikatelé nestojí o naši pracovní sílu. Podnikatel gadžo mě do práce nevezme, dokonce někteří říkají, že máme vlastní podnikatele, kteří na nás dostávají zakázky, tak ať nás zaměstnají. Na veřejnosti jsme ponižovaní i tím, že naši úspěšní podnikatelé se od nás distancují. Dostávají zakázky, ale aby nemuseli odvádět daně a pojištění, zaměstnávají načerno Romy i gadže ze Slovenska. Je mezi nimi i mnoho negramotných, svobodných a bezdětných. Platí jim ubytování, což také něco stojí a dávají jim vydělat 18–20 000 korun. Ti doma peníze vymění za slovenské a ještě berou sociální dávky, takže mají měsíčně 30 000 Kč. Potom se jim žije, nejsou ve stresu a nemají takové starosti jako my. Proč by nemohli takto vydělávat naši Romové a občané ČR? Máme jen samé problémy, dluhy a nevíme, co nás čeká. Ladislav Tomko (40), Brnostar Imar čirla mange rodav buči u vaš oda ideos imar avľom pre oda the prindžardžom, kaj Romes andre buči o gadže na kamen. O firmi inzerinen, kaj lenge kampol robotňiken, aľe sar odoj avel Rom, ta phenen, kaj hin len imar pherdo than, kaj lenge ňikas na kampol. Keren peske amenca so kamen. Probaľindžom imar savoro, somas man te mangel pro but thana, the avka buči na chudľom. Le gadžen ajse pharipen nane sar le Romen. Sar keravas pre stavba, ta dživavas mange lačhes, has man love. Aľe kanastar dokerdžam odoj e buči, ta bešav khere. Chudav podpora 2300 Kč u pal ala love pes na del avri te dživel calo čhon. Mušinav te kerel pre mande adošagos, moneki phares dav o love pale. Te nane e zastavarňa, ta merav andre bokh. Na džanav ko aver bi man delas kejčeň. Hledám si práci, ale mám takové zkušenosti, že nás romáky nikde nevezmou. Podniky inzerují, že potřebují dělníky, ale když tam přijdu, už mají obsazeno nebo nepotřebují. Dělají si s námi, co chtějí. My chceme pracovat a oni nás nepotřebují. Už jsem zkoušel všude možně, ale nikde jsem neuspěl. Gadžové nemají takové problémy jako my. Když jsem dělal na stavbě, žilo si mi dobře, peníze mně stačily. Jenže jsme dokončili práci a od té doby jsem bez místa. Dostávám 2300 Kč a to je na celý měsíc málo. Na život to nestačí, musím si půjčovat a dělat dluhy, které velice těžko splácím. Umíte si to představit? Ještě štěstí, že existují zastavárny, jinak nevím, kdo by mě půjčil a jak bych žil. Kristýna Horváthová (47), Brnostar Cikne čhave man nane, nane man pal kaste pes te starinel, na mušinav khere te bešel. Me kamav te kerel buči the te zarodel peske, kajča man andre buči ňikhaj na len. Chudav podpora, aľe oleha pes na del te ľikerel avri. Kerav pre mande adošagos u sar dav pale, ta mange ňič na ačhel. Hin man imar ternechar čhave the jon šaj keren buči. Te bi ananas mange andro kher love the jon, ta lačhes bi pes amenge das, šaj bi thovahas peske pre sera varesave lovore. Na dživahas bi avka čorikanes. Le čhavenge šaj bi tavavas the feder chabena. Šaj bi varekaj pratinavas avka sar keren the o gadžija, me bučatar na darav. Imar somas andre savore špitali adaj Bernate, ňikhaj man na ile. Džas bi te kerel the paš o murara, abo te chanel le muršenca, kajča so mange olestar, te man ňikhaj andre buči na len. O čhavo mange avľas andal o javitovos khere, the jov šaj kerel buči, nane les šancija. Amen andre buči na len angl´oda, kaj sam Roma, le gadžen ajse problemi nane. Já bych chtěla pracovat a vydělat si, jenže nemám šanci. Dostávám podporu, ale ta nestačí. Půjčuji si a když peníze vrátím, jsem zase bez koruny. Mám už dospělé děti, ty můžou také pracovat. Kdyby vydělávaly i ony, tak by se nám žilo líp a ušetřili bysme i nějakou korunu. Také stravovat bysme se mohli jinak. Mohla bych dělat uklizečku jako dělají české ženy, jenže mě nepotřebují. Myslela jsme si, že by mě vzali v nemocnici, obešla jsem v Brně všechny a nikde jsem neuspěla. Nevadilo by mně, kdybych pracovala na stavbě nebo ve výkopu, jenže nemám šanci. Zrovna tak je na tom třeba můj syn. Nikdo nás nevezme, protože jsme Cikáni, zaměstnávají jen svoje lidi. A ti nemají takové problémy jako my. Gejza Horváth pokračování

Muzeum se přibližuje dětem V úterý 25. ledna od 14 hodin se v Muzeu romské kultury v Brně uskutečnila výtvarná dílna pro děti nejen z klubů volného času, které působí při muzeu. pokračování

So avela dureder Le romengro dživipen andre ČR perel tele berš, beršestar. Andre amaro demokraticko sistemos pes lenge dživel moneki phares. Adadžives imar hin pre podpora maj savore Roma u pre savore pes dikhel sar pro nekhostatneder manuša. So lenca avela dureder, ňiko nadžanel u ki oda, mekh o parlamentos kamel te marel tele o podpori. Phenen, kaj oda nakeren ča anglo Roma, aľe kaj oda placinela pre savore manuša. Kajča musaj te phenel, kaj aleha avena marde nekhbuteder o Roma. pokračování

Co bude dál Zamyšlení nad případným snižováním sociálních dávek Úroveň života v sociálním systému upadá každým rokem víc a víc, obzvlášť u Romů. Největší vliv na tom má nezaměstnanost, která zároveň ovlivňuje i jejich postavení ve společnosti. Na sociálních dávkách jsou už skoro všichni Romové a ani budoucnost nic dobrého nevěští. pokračování

Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru. pokračování

Začíná pracovat sekretariát Evropského romského fóra Dočasný výkonný výbor Evropského romského fóra (ERTF) rozhodl, že první zasedání pléna se uskuteční v červnu. Organizační přípravu zajistí sekretariát v čele s Judsonem Nienbergem. Do 31. května budou přijímány přihlášky organizací z jednotlivých zemí, které bude posuzovat komise sestavená ze zástupců Rady Evropy, OSCE a ERTF. pokračování

Amen kamas te kerel, kajča buťi nane Talam sako prindžarel e situacija, savi hin maškar o Roma, saven nane buťi. Hin the kajse džene, save nakeren the deš berš. Kada hin katastrofalno situacija angle calo famelija, bo pes dživel ča la potporatar, savi hin thodži khatal o „životní minimum“. Vakeravas le Romenca, save hine andre kajsi situacija. Jon mange phende: „Te avav te mangel buťi, ta mange našči kidav avri, kajča hin oleha kajse problemi, save pes manušeske ani nazden. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

„Neviditelné testy“ romské komunity Michael Guet pracuje v romské divizi při Radě Evropy od roku 2000 a je mimo jiné zodpovědný za stážisty: pokračování

Jevend - Emil Cina Jenvend avel, o šil peha anel. Perel parno jivoro, paš amaro kher hurňaľol cikno čirikloro. Čirikloro pre blakica durkinďa, giľi le čhavenge richtinďa. Čik, čik hangoha jov giľavel, le čhaven ke oblaka vičinel. O čhavo ča šunen šunen, krušinora le marestar pre blakica leske den. Čirikloro la poraha paľikerďa, Khelďa lenge tiž. So o čhave dikhen? Pre blakica čiriklore imar biš. pokračování

Vyjádření Gabriely Hrabaňové Po zveřejnění článku předsedy občanského sdružení Dženo, pana Ivana Veselého, Krach medializace romské dekády ze dne 18. 2. považuji za nutné podat své vlastní vyjádření k problému medializace romské dekády. Ani v této chvíli se nehodlám snižovat na úroveň pana Veselého a polemizovat o opravdových důvodech, které ho vedou ke kritice mojí osoby a práce celého sdružení Athinganoi, chci však veřejnosti podat úplné a pravdivé informace vztahující se k okolnostem, které vedly k posunu vydání časopisu o Dekádě. pokračování

Problémy, množte se Demokracie přinesla Romům nejen svobodu, ale i problémy. Lidé uvízli v sociální síti, nastaly problémy se vzděláváním, zaměstnaností, bydlením, rasismem, diskriminací, chudobou a zdravím. Romové tak ztrácejí nejen naději na lepší život, ale i mnoho z lidských, občanských a menšinových práv. pokračování

O pharipena le Romenge uľon sar čhavore E Demokracija andžas le Romenge na ča čiriklano than (svoboda), aľe the but pharipena (problémy). But Roma nakeren buči, dživen ča le podporendar. Andro socijalno sisitemos lenge barile neve problemi, le sigavišagoha andro školi, la bučaha, le bešibnaha. O Roma dživen andro baro rasizmus, andre diskriminacija, čoripen, the nasvľipen. Feder te dživel len nane šanca, našaven savoro so lenge patrinel. O štatos len imar buterval chochadžas u jon leske imar napačan. But Roma imar naužaren aňi le dživipnastar, aňi le štatostar ňič feder. E televizija, o novinki den tiž le Romenge te džanel, kaj len o gadže adaj nakamen. Pro fali hin pisimen, Cikáni Raus, Cikáni do plynu, Bílé Čechy u paš oda him maľinen ňemciko hakovo kerestos. O Roma alestar moneki daran, aľe o gadže terdžon paš peste, the hin te dičhol se peske gondoľinen pal o Roma. Hin andre lende bari zor. Oda nane pheras, oda hin čačipen. O medija diriginen le Romengro dživipen tiž. Pisinen pal lende the sikhaven len ča akor, sar o Roma vareso keren. Gadžikano darebakos the romano darebakos nane paš lende jekh, o čechiko hin čepeder. O medija aleha naden le Romen smirom, keren le gadžen upre, uštaven andre lende le bengen. O gadže paľis nakamen aňi namukhen le Romen maškar peste. pokračování

Anketa Při naší návštěvě Střední romské školy sociální jsme se zeptali také studentů, jak se jim v novém prostředí líbí. 1. S jakým předstihem a jak jste se dozvěděli o stěhování? 2. Bylo to pro Vás dostatečně brzy? 3. Jak jste v nové škole a internátě spokojeni? pokračování

Marta Tulejová, jedna ze zřizovatelek školy, říká Jsme Romové, proto se o nás mluví Jaký byl důvod kvapného přestěhování vaší školy? Stěhování bylo plánované, už dva roky jsme hledali větší prostory než byly v Kolíně. Tamní budova nebyla svými rozměry dostačující k výuce, ani neposkytovala studentům potřebné zázemí. Studenti byli ubytováni po šesti až osmi v malých pokojích, postel na posteli, jedna skříň, na stoly už nebylo místo. Stravovací část byla v suterénu, k výuce jsme neměli dostatek tříd. Byli jsme nuceni zrušit jazykové třídy a udělat z nich třídy kmenové. Cizí jazyky se musí učit v malých seskupení a to v Kolíně nebylo možné – skupiny tam měly po dvaceti studentech. Učitelé už ani neměli kabinety. Stravovací část také nestačila, jedlo se na několik etap. Původně jsme zvažovali o přestěhování do Prahy, ale pak jsme od toho upustili a hledali dál. Když se naskytlo místo v této zvláštní škole, bylo to jako dar z nebe. Kdybychom toho neuvyžili, mohli jsme čekat také další dva roky. pokračování

Evropský soud pro lidská práva posoudí rasovou segregaci v českých školách Štrasburk, Praha (red) – Evropský soud pro lidská práva konal 1. března ústní jednání ve věci D. H. a další proti České republice. Stížnost 18 romských dětí z Ostravy je první stížností směřující proti systémové rasové segregaci ve školství v Evropě podanou u Evropského soudu pro lidská práva. Všichni stěžovatelé byli zařazeni do zvláštních škol určených pro děti s mentálním defektem. pokračování

Romský a africký hip-hop Brno (red) – Brněnský klub Fléda hostil ženské hip-hopové trio Alif ze senegalského Dakaru, které vystoupilo společně s romským rapperem Gipsym z kapely Syndrom Snopp. pokračování

Vnitřní záležitosti Romů Chcete-li Roma v Německu k smrti vyděsit, řekněte před ním Loli Baba. Takto pojmenovali němečtí Romové antropoložku Evu Justinovou. V době nacismu prováděla na Romech různé „výzkumy“ podle tehdejších norimberských rasových zákonů. Hlavním objektem jejího „vědeckého zájmu“ byly děti. Výsledkem pak deportace Romů do Osvětimi, kde se jich ujal další „vědecký pracovník“ Josef Mengele. pokračování

Mladí právníci bojují za lidská práva Právo má především sloužit lidem Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. pokračování

S projevy rasismu se setkávám neustále Michaela Tomisová (25) pracuje v IQ Roma servis jako právnička. Pozornost českých médií se na ni soustředila poté, co se v loni v září začaly objevovat zprávy o sterilizovaných romských ženách v České republice. pokračování

Romane podnikatela peren pro Khoča Kole, save pametinen e pridruženo viroba džanen, sar pes but Roma thode pro pindre koleha, kaj len sas lačhi buťi, vaš savi chudenas mištes potimen. Akana hin pojekh Roma, saven hin lačhi buťi, u likeren pes sar podnikat. Kajča, kajse hin čino u sar phenen o statistiki, talam 80 % Roma hine bie buťi. Pal kada davas duma le Emil Miko, savo kerel sar podnikatelis Rokycaňate u kamľom te džanel, sar leske džal e buťi. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Miroslav Zíma pokračování

citáty slavných Společnost pro všeobecné povznesení černochů zastupuje naděje a snahy všech probuzených černochů. Naší touhou je nalézt ve světě své místo; nechceme narušit klid ostatních lidí, chceme jen odložit své břemeno a dopřát odpočinku svým znaveným bedrům a nohám na březích Nigeru, chceme zpívat své písně a modlit se k Bohu Etiopie. Ano, chceme si odpočinout od staleté dřiny, odpočinout si v politické svobodě, v hospodářské i průmyslové volnosti a ve spravedlivé společnosti bez pronásledování, chceme si odpočinout od lynčování a upalování zaživa, od všech forem diskriminace. pokračování

Většina problémů vyplývá z diskriminace Nerovnost v postavení romské a ostatní populace se projevuje stále velice výrazně. A to navzdory snahám vlády realizovat program, který má napomáhat integraci Romů do společnosti. Podpora terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách, zřizování přípravných tříd, systém romských poradců, koordinátorů a asistentů jsou konkrétní opatření, jimiž se snaží situaci zlepšovat. pokračování

Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí. pokračování

Plzňate kerde o Roma peskeri rada Somas te dikhel Plzňate pre Vinice, sar ode džal e buťi le Romenge, save pes thode jekhetanes. Vakeravas le muršenaca, savenca pes džanav čirlatunestar the kolenca, save pes paš lende thode nadočirla. Plzňate dživen talam šov ezera Roma, kajča hine rozčhidel pal o kotera. pokračování

Zprávy NOVÝ BOR – V Novém Boru bude otevřeno romské společenské centrum. Prostory, které jsou k tomu vyhrazeny, však byly postaveny bez stavebního povolení. Sousedé budoucího centra proti této skutečnosti protestují. Nelíbí se jim postup radnice, která podle nich nerespektuje zákony, když dovolí, aby centrum sídlilo v budově, která vznikla nelegálně. pokračování

Věřící i nevěřící se loučí s Janem Pavlem II. Statisíce lidí z celého světa se sjely do Říma, aby se tam 8. dubna rozloučily s papežem Janem Pavlem II., který zemřel 2. dubna ve věku 84 let. pokračování

Anticikanismus andre amari ratvali historija Andre romaňi historija sas le Romenge but phares, u ko gendža pal koda, so pes angomis le Romenca kerelas, prindžarel soske sam upre adadžives avke, sar sam. Angomis le Romen murdarkerenas sar džviren angle koda, kaj phirenas than thanestar. Vaš kada le muršen umblavenas, u le džuvlijenge the le čhavorenge čhingerenas o šere. Le gadženge nasas pharo te očhinel o šero dešuduj (12) beršenere čhajorenge. Murdarenas avri cala fameliji, le cikne čhavoren the le džuvlijen tasavenas andro paňi, le uršen ublavenas, vilinkerenas abo phagerenas andre kereka. Pre kada savoro o gadže thovenas zakoni save le Romenge lenas o manušiben. pokračování

Bezprecedentní vítězství v oblasti bydlení na Slovensku Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) shledal, že Slovensko porušilo mezinárodní právní standardy tím, že nepodniklo opatření proti sociálnímu vyloučení Romů. pokračování

Proč je 8. duben Mezinárodním dnem Romů U příležitosti tohoto dne se konají na celém světě nejrůznější akce, které připomínají existenci romského hnutí a romského národa. Tradice má základy v 8. dubnu 1971, kdy bylo zahájeno první mezinárodní jednání romských představitelů. Od té doby bývá označováno jako 1. světový kongres Romů. Poprvé bylo toto datum připomenuto o sedm let později – na 2. světovém kongresu Romů v Ženevě. pokračování

Kritika romských organizací by měla být konstruktivní Informace o tom, kolik romských organizací vlastně existuje, se různí. Na jejich adresu se snáší kritické dotazy, co vlastně dělají, jak fungují a především jak jsou prospěšné při řešení záležitostí, potřeb a problémů Romů. pokračování

Současnost Romů v zrcadle minulosti Postavení Romů ve společnosti je velmi složité a politicky „choulostivé“. Skutečné předpoklady a možnosti řešení jsou omezené nedostatkem politické vůle, která je ovlivňována negativním vztahem širokých vrstev společnosti vůči Romům – tedy voliči politických stran. Na druhé straně je hlavním zdrojem nedůvěry Romů vůči majoritě rasová diskriminace, která je postihuje ve všech oblastech života. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

napsali jste nám Vzdělání je cesta k úspěšnému uplatnění Obsáhlý příspěvek k novému školskému zákonu nám poslala do redakce Eva Dobšíková z Brna. Zamýšlí se v něm nad rolí rodiny a školy ve výchově dětí v nových společenských poměrech. Upozorňuje mj., že v době, kdy se prohloubily a neustále prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými, zároveň markantně klesají šance na přiměřenou výchovu a vzdělání. Je proto důležité různými způsoby odstraňovat handicapy dětí už od jejich předškolního věku. Eva Dobšíková dále píše: pokračování

Evidence o rasových incidentech je nedostatečná Terčem časté kritiky kvůli problémům s rasismem je Česká republika. Statistika je následující: za prvních jedenáct měsíců roku 2004 došlo k 209 rasově motivovaným trestným činům, za celý předcházející rok jich bylo 236. pokračování

V Předlicích se popralo dvě stě Romů Ústí nad Labem (red) – Několik stovek Romů se v úterý 12. dubna kolem osmé hodiny večer popralo v ústecké čtvrti Předlice. Rvačku zastavili po více než dvou hodinách policisté a městští strážníci. Dva Romové při ní byli zraněni, jeden musel být převezen do nemocnice. Rvačkou údajně vyvrcholil spor mezi místními rodinnými klany Horváthů a Poláků. Podle informací městské policie se do rvačky zapojilo až dvě stě Romů. pokračování

Zrušme prasečák v Letech u Písku Parlament Romů ČR poslal redakci RH výzvu, kterou zveřejňujeme v plném znění: Světová veřejnost se každoročně ve vzpomínce vrací k událostem, které lidskou civilizaci nesmazatelně poznamenaly tím nejtragičtějším způsobem od jejího vzniku. Holocaust v době druhé světové války představuje krajnost, k níž se lidstvo dostalo proto, že nabylo schopno hned od počátku čelit rodícímu se nacistickému šílenství. Vyhlazování národů a především příslušníku takzvaných „méněcenných ras“, se smrtelně dotklo Romů. V bývalém Protektorátu Čechy a Morava došlo téměř k jejich úplnému vyvraždění, protože z celkového počtu šest tisíc jich holocaust přežilo pouze několik stovek. pokračování

Jeden svět již posedmé v českých kinech Již sedmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, se uskuteční v Praze od 27. dubna do 5. května. V dalších 13 městech ČR (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Mělník, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Rožnov, Tábor a Ústí nad Labem) bude od 28. dubna do 14. května. Záštitu nad festivalem převzali Václav Havel, ministr kultury Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, primátoři a starostové jednotlivých měst a hejtmani deseti krajů. Brněnská část festivalu proběhne ve dnech 28. dubna až 5. května a záštitu nad ní převzali hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a primátor města Brna Richard Svoboda. Na organizaci se podílejí především Amnesty International, Ekologický právní servis, Café 99, klub Na cestě. pokračování

citáty slavných Příliš mnoho černošských společenstev dnes v Americe trpí vinou černých předáků, kteří nevyšli z jejich středu. Černošská společenství musí trvat na tom, aby jejich černí mluvčí žili mezi nimi, aby znali a spolu s nimi sdíleli krutou realitu ghett. Současní černošští vůdci – ministři, politici, obchodníci, lékaři a právníci – buď musí opustit své předměstské vilky a vrátit se do černošských čtvrtí, nebo musí být svrženi. Ctih. Adam C. Powell ml., Mé postavení černocha Adam C. Powell ml. po otci zdědil talent charismatického kazatele a postavení pastora v habešském baptistickém kostele v New Yorku. Od 30. let zaníceně bojoval proti sociální diskriminaci černochů. Roku 1944 byl zvolen do amerického Kongresu, kde prosadil nejedno legislativní vítězství. Po obvinění ze zneužití státních peněz byl roku 1967 zbaven poslaneckého křesla, ale roku 1969 rozhodl Nejvyšší soud spor s Kongresem v Powellův prospěch. Následujícího roku byl však ve volbách poprvé poražen. připravila -jk- pokračování

Jak jsme slavili Mezinárodní den Romů v ČR Hledání společného dialogu PRAHA – Jednou z mnoha forem oslav Mezinárodního dne Romů v Praze byl i pětidenní festival Šaj pes Dovakeras (Můžeme se domluvit), který se konal od 5. do 9. dubna. Obsahoval především mnoho přednášek a seminářů, ale také autorské čtení a promítání dokumentů i filmů. Nechyběla ani vystoupení romských hudebních skupin. Akci pořádalo občanské sdružení Athinganoi, ukončil ji společný koncert Bengas, Do konce a Black Chocolate v klubu Rock café. pokračování

Slavilo se i v Muzeu romské kultury Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea. pokračování

Oslavy Dne Romů ve Frýdlantě Frýdlant – V sobotu dne 9. dubna se konala oslava Dne Romů. Pro nepřízeň počasí se odehrávala v sále restaurace Beseda ve Frýdlantě. pokračování

Paměti romských žen VI. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A Vaše děti ho mají taky rádi? Majú všeci! Všeci ho majú rádi. Oni si prv si nemohli… „mami, co´s to udělala?!“ A já povídám, „vy sa nestaráte o mě, máte každý svoju rodinu, a on aspoň sa postará o mě.“ „Vy víte, v jaké som situácii.“ No. Tak nechali tak, oni viděli, že jako teda on dělá okolo mě, když su nemocná. Ne. A když su v bezvědomí, on ma začne utírat s mokrú hadrú, na srdce mi dá hadru, na hlavu a ma rozebere z toho! A sa mi to stávalo moc rází (mnohokrát)! No, som to nemala dlouho, som byla na tom v nemocnici, tak mně od toho pomohli. No, ale teď zas to začíná, asi na druhý týden zas půjdu do nemocnice. pokračování

A zase ten Landa ... Člověka potěší, když v jiných periodikách narazí na názory odmítavé k jakýmkoli náznakům xenofobního, rasistického a nacionalistického smýšlení. A to i v případě médii protežované celebrity současného českého hudebního světa Daniela Landy. Jak výstižně podotknul Michal Nanoru, autor článku Ta naše písnička česká (Reflex č. 14), jaksi se pozapomíná na to, že „existence skupiny Orlík, kterou vedl Daniel Landa, byla na začátku 90. let pro mnohé schválením extremistického chování.“ Citlivý a inteligentní člověk, kterým je zřejmě Jan Čachtický ze skupiny Ohm Square, chvíli přemýšlí, „zda se jedná o přelud, či jakýsi absurdní dramatický kus (…)“, ale poté se přesvědčí, „že vše řečené a konané je myšleno vážně“. Landa v roli patetického kazatele, oděný do bílé tógy vyvolává „burcující atmosféru šovinismu a nacionalismu“. V některých citovaných hudebnících vyvolává jeho image zprvu dojem směšnosti a následně obavy, zděšení a strach. pokračování

Le ternen hin školi – o phure prindžaren odživipen Akana pes phundradža duma pal koda, kaj kampel te mukel anglal le terne Romen, saven hin školi, u jon pes te thoven vaš savoro, so kampel le Romenge te prikerel. Kada hin godžaver mangipen, u talam sako achaľol koleske, kaj študimen manuša amenge but schazaľinen. Kajča varekana dičhol e duma avke, sar te maškar o terne the phureder romane generaciji elas konfliktos. Me džanav, kaj oda nane andal amare šere, kaj kada avel avral. Vaš oda kamav te sikhavel, sar hin o čačipen. Anglal phenav, kaj talam sako Rom kerel baripen koleha, kaj amen hin študimen manuša. But bari buči pre ada kerdža o JUDr. Emil Ščuka, savo imar vajkeci berša lidžal romaňi škola Kolinoste. Idea pal kada les sas imar beršeste 1991! Romane študenti hin the Prahate pre Universita, kaj bare berša sikhavel e Milena Hubschmannova. Hin šukares, kaj barol generacija savi ela sikhadži, u kavke talam barola avri čačutni romaňi inteligencija, savi amen angomis nasas. Kajča nane savoro avke, sar kampelas te avel. pokračování

Problémy kosteleckých Romů stále trvají Kostelec nad Orlicí – Již více než dva měsíce trvá kauza dvanácti romských rodin z Kostelce nad Orlicí. Všechno začalo, když radnice oznámila, že jim neprodlouží nájemní smlouvy a že se musí do 4. dubna vystěhovat. Ve městě žilo zhruba šedesát Romů v prostorách bývalé kasárny, kterou radnice chtěla přestavět na moderní byty. pokračování

Jsme jací jsme / We are what we are Aspekty romského života v současném umění „Protože ale vlastní kultura nestrukturuje pouze ten svět tam venku, nýbrž i moje vlastní poznávání, cítění a prožívání, naskýtá se otázka, zda je vůbec možné poznat a přijmout svou vlastní kulturu, neboť si to přece vyžaduje vystoupení ze sebe sama. Bude to asi tak, že člověk „normálně“ nemůže cizí kultury prožívat, ale jen poznávat, a vlastní kulturu nemůže poznávat, ale jen prožívat.“ Vilém Flusser (Bezedno, Hynek, Praha, 1998, str. 60). pokračování

Andre „zastavarňa“ thodžom savoro… Vareka phirenas o Roma te cinavkerel pro pačaben. Andro cikne sklepi oda varesar džalas, bo o manuša pes prindžarenas, u sas maškar lende pačaben. Kajča adadžives kada imar nadžal. Te bi manuša aveleas te cinel pro pačaben andro supermarket, ta pre leste dikhena sar pro dilino. pokračování

Zástupci Romů a vlád osmi států budou jednat v Praze o Romech Dekáda romské inkluze 2005–2015 Dekáda je mezinárodní iniciativa osmi států, která probíhá od roku 2005 do roku 2015. Vznikla na popud Světové banky a Open Society Institute (nevládní instituce založené filantropem Georgem Sorosem). Je politickým závazkem zúčastněných států, jenž dává jedinečnou možnost řešit situaci romských komunit (jejich chudobu, vyloučení, diskriminaci) v regionálním měřítku. pokračování

Dekáda romské inkluze má přinést také vyšší zaměstnanost U Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity byl vytvořen Výbor pro Dekádu romské inkluze 2005-2015. Výbor je poradním orgánem při naplňování iniciativy v České republice. Členy Výboru jsou národní koordinátor, zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a ministerstva pro místní rozvoj, představitelé romské veřejnosti, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, zástupci nevládních neziskových organizací a jiné osobnosti občanské a odborné veřejnosti. Členy Výboru jmenuje předseda Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity na návrh předsedy Výboru. pokračování

Chtěla jsem bydlet jako slušný člověk Alena Kanalošová (41 let) Za jakých okolností a kdy jste byla sterilizována? Na operaci jsem šla v roce 1987. V tu dobu jsme s manželem bydleli v bytě 3 + 1. Manžel má v Ostravě sestru, která nás tenkrát přemluvila, abychom se odstěhovali za ní. Byt jsme v Ostravě nezískali, a proto jsme se během dvou měsíců vrátili zpět. V Mostě jsme šli na tehdejší národní výbor, kde nám nechtěli vrátit byt, přestože jsem tam umístila podnájemnici. Paní Machačová nám byt sebrala. Neměli jsme kam jít, a tak jsem se rozhodla jít na bytový odbor za panem Dolejším, který tam v tu dobu působil. Ten mi doslova dal výkaz z Mostu – na příkaz paní Machačové. Nezbývalo mně nic jiného, než za ní jít osobně. Podařilo se nám získat byt 1+1 na bloku 13, ale v tu dobu jsem měla již tři děti a čtvrté bylo na cestě. Byla jsem myslím v šestém měsíci těhotenství. Nemohli jsme se do toho malého bytu všichni vejít. Paní Machačová mně řekla, že dostaneme větší byt v případě, že se nechám podvázat. Zprvu jsem podvaz odmítla. V tak malém bytě by se to ale nedalo zvládnout – tři děti, já těhotná a můj muž. S manželem jsme nemohli mít z tohoto důvodu ani žádný sexuální poměr. Bylo mně tenkrát 23 let. A tak jsem neustále chodila za paní Machačovou a prosila o větší byt. A ona mně zase řekla, že když se nechám podvázat, během týdne zařídí, abychom se mohli nastěhovat do našeho původního bytu. Řekla jsem to manželovi s tím, že na podvaz nechci. Manžel ale nesouhlasil. Asi na měsíc jsme rozhodnutí odložili, ale v tom malém bytě to nešlo vydržet. Trápilo mě to, a tak jsem se pak sama rozhodla, že operaci podstoupím. Sepsaly jste tu dohodu s paní Machačovou, nebo jste se jen ústně dohodly? Jednalo se o ústní dohodu, protože jí se v těchto věcech dalo věřit. Dosáhla všeho, čeho dosáhnout chtěla. Na národním výboru měla všechno pod palcem, dokonce bytový odbor i školu. Byla oddanou komunistkou a režim jí přál. Já jsem byla mladá a neznalá. Říkala jsem si, že to vše podstoupím nejen kvůli dětem, ale i manželovi. pokračování

Paměti romských žen VIII. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A všecky tam zůstaly na vesnici, jak jste bydleli? Jenom vy jediná jste se odstěhovala pryč z těch kamarádek? Len já. Já, ale… už ty druhé rodiny, jak tam vedle nás bydlely, my jsme mali svoj pozemek. My máme, jako naša mama má svoj pozemek a tam barák postavený, zahrada je tam, stromy, … ale ty druhý bydleli jako na obecném, a za komunistů to bylo tak, že nechceli, aby bydleli pohromadě Romové moc. Aby boli tak mezi lidmi. Po mestách roznesený. Tak ony sú většinú v Trnavě, sú rodiny v Trnavě, Piešťanoch, Novém Městě, tak sú… Jen ta moje rodina, moja mama je tam akorát! Sama! Ostatný sú všecko pryč! No. Tak maminka tam byla celý život, vlastně, všechny děti vychovala… No, ona nechcela jít. Ona nechcela jít od tam. Tak tam zůstala. No. Co už. Stará, už tak nemůže ani chodit. Pomáli chodí akorát po baráku. A tolik roků a kdybych já tolik… Kolik ona teď má roků? Osmdesát osm. Osmdesát osm. No to už je požehnaný věk. Ale ona nemá ani vrásky! A co ona zkusila! Ona velice moc zkusila! Měly jste se rády s maminkou? No. Ona brečí, jak ma vidí. Pokaždý! pokračování

Romové v sociálních změnách Praha – Romské sdružení Dženo uspořádalo 20. května konferenci Romové v sociálních změnách. pokračování

E Balogovo achaľol romanes Nadočirla diňas avri nevo CD e Martina Balogová, u sas pal late pisimen andro novini. So pes mange latar pačinelas sas koda, kaj achaľol romani duma, hjaba kaj romanes navakerel. Mištes džanas, kaj nane lokes pes te dochudel upre maškar o but prindžarde manuša. Dešvar avke phares hin sakone Romeske, saves hin varesavo talentos. Mište prindžaras e situacija, savi hin pašal e Věra Bílá. Avri la hin bari popularita, kajča andre Čechiko pes nachudel. Hin mek aver Roma, save šaj enas „hvězdy“, kajča hin len kali cipa, ta ačhon palal, hjaba hine lačhe. E Martina Balogová sikadža, kaj hini čačes „superzpěvačka“, kajča oda andre kadi phuv nane savoro. O gadže la dikhenas anglal sar Romaňa, u vaš Eda la nasas šanca te dochudel pes kode, kaj sas lakero than – „superstar.“ Kavke amare terne peren andre kajsi situacija, kaj čhiven pre sera peskero romipen. Peskeri duma, peskera da le dades. Te kamel terno Rome vareso te dokazinel, mušinel te kerel avke, kaj pre leste o romipen te dičhol so mek čineder. Kole aver, so keren le gadženge tereňáki, asistenti, poradci, ta lendar pes kamel kaj te aven kale, kaj pes te vičhinen Kotlár abo Mižigar. pokračování

Prolomit bariéry nezájmu společnosti o romskou kulturu Ve sdělovacích prostředcích jsou Romové představováni téměř výhradně v souvislosti s mnoha vyskytujícími se problémy, tedy kriminalitou, drogovou závislostí, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným pobíráním sociálních dávek, problémy s bydlením, ve školství a další. Pouze výjimečně je dáván prostor, aby společnosti byl představován pozitivní obraz Romů, nejen veřejnoprávními médii, ale také místními samosprávami. pokračování

Romský festival Khamoro již posedmé PRAHA – Už sedmým rokem platí, že květen není pouze měsícem lásky, ale také měsícem romské kultury, která se již tradičně představuje poslední májový týden na světovém romském festivalu Khamoro. Letos se jej zúčastnili romští hudebníci, výtvarníci, řemeslníci a filmaři z více než patnácti zemí Evropy, Asie, a také jižní Ameriky. pokračování

Optimismus Rudka Kawczynského Jednou z nejvýznamnějších osobností mezinárodního romského hnutí je Rudko Kawczynski, prezident European Roma Travellers Forum (ERTF). Měl jsem možnost hovořit s ním docela nedávno o mnoha otázkách, které se nabízejí v souvislosti s Romy. Jeho názory jsou velice zajímavé, posuďte ostatně sami. pokračování

Pozorovatel posuzoval praktiky makedonské vlády Zástupce Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva (IHF) a Evropského střediska pro práva Romů Björn Engesland byl v týdnu od 23. května na misi ve Skopje. Prošetřoval nejen situaci přibližně dvou tisíc romských uprchlíků z Kosova, kteří našli útočiště v Makedonii, ale i alarmující zprávy o údajném záměru makedonské vlády vyhostit je do Kosova či Srbska a Černé Hory. pokračování

Jak vypadá česká občanská společnost po 15 letech rozvoje Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje je název publikace, kterou na počátku května vydala Nadace rozvoje občanské společnosti ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. Tato výzkumná zpráva mapuje a hodnotí celkový stav občanské společnosti v České republice. Výsledek pak stručně ukazuje vizuální graf, tzv. diamant občanské společnosti, který znázorňuje stav čtyř základních dimenzí občanské společnosti. Mezi nejslabší dimenze patří vliv a struktura; nejsilnější jsou hodnoty; dobře je na tom také prostředí. pokračování

Defilé opět roztančilo centrum Prahy Majoritní společnost nachází cestu k Romům zejména prostřednictvím jejich rytmické hudby, barevných krojů a procítěných písní. Koncerty tradičních i moderních romských skupin jsou velmi populární také u Neromů. I když se organizátoři snažili během festivalu upozornit také na společenské postavení Romů, zájmu laické veřejnosti se nejvíce těšily právě koncerty tradiční romské hudby v baru Roxy. Neméně populární se rok od roku stává také defilé všech účinkujících, které bylo součástí programu již popáté. pokračování

Muzeum praskalo ve švech Brno – V Muzeu romské kultury probíhala v pátek 20. května podobně jako na dalších sedmi místech v Brně muzejní noc. Tady ji zahájila vernisáž výstavy Kaľi phuv - parno maro / Černá země – bílý chléb, která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou. pokračování

citáty slavných Po Egypťanech a Indech, Řecích a Římanech, Teutonech a Mongolech je černoch něco jako sedmý syn, zrozený za oponou a obdařený věšteckým pohledem na tento americký svět – svět, který mu neposkytuje žádné skutečné sebeuvědomění, protože mu dovoluje vidět sebe sama pouze prostřednictvím poznání tohoto jiného světa. Je to divný pocit, tohle dvojí vědomí, kdy člověk cítí, jak se sám na sebe dívá očima ostatních, jak svou duši měří metrem okolního světa, jenž na ni shlíží s pobaveným opovržením a útrpností. Této rozdvojenosti se nelze nikdy zbavit – Američan, černoch; dvě duše, dvojí myšlení; dva nesmiřitelné zápasy; dva nepřátelské ideály v jednom tmavém těle, jež jedině díky své zaryté houževnatosti odolává úplnému rozpolcení. Dějiny amerického černocha jsou dějinami tohoto boje – této snahy dosáhnout sebeuvědomělé dospělosti a skloubit tuto dvojakost osobnosti v jedinou dokonalejší a pravdivější lidskou bytost. W. E. Burghardt Du Bois (1868–1963) Úryvek z eseje O našem duchovním boji (1903) pokračování

Prohlášení Parlamentu Romů a Grémia regionálních romských představitelů S největší mírou znepokojení sledují Parlament Romů ČR a Grémium romských regionálních představitelů vývoj situace a způsob zacházení místních úřadů s občany romské národnostní menšiny. Sociální vylučování, segregace, porušování občanských a lidských práv jsou prostředky protiromského tažení uplatňované v mnoha městech České republiky. Jedná se o promyšlené postupy proti Romům, při nichž je zneužíváno právo, úřední moc a majoritní postavení. pokračování

Vyjádření k prohlášení Parlamentu Romů a Grémia romských regionálních představitelů Jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a jako její druhý místopředseda jsem povinen se vyjádřit ke shora zmíněnému prohlášení. Kritika v prohlášení je na místě a lze ji přijmout i jako hodnocení současného stavu. Otázka zní, kam kritika směřuje a zda jsou z ní činěny správné a přijatelné závěry. To není v prohlášení zcela zřetelné, prohlášení je velmi neadresné a neurčité. pokračování

Kaj hin garudo o romano Jangmanno? IV. (Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha) O Čechi has trin šel berš tel o ňemcika Habsburki. E oficijalno čhib pro Čechi has ňemciko čhib. Pro „amti“ (uradi) pes vakerelas ča ňemcika. E čechiko čhib has tasavkerďi, teledikhľi. Angluno agor dešeňatone šelberšeske vakerenas čechika ča o nasikhade gavutne nipi the o čore džene andro fori. Ko has sikhadeder, vakerelas ňemcika. Sem the o bare Čechi sar e Božena Němcová, Josef Dobrovský sikhľile čechika ča kana sas bareder. Khere len bararenas avri ňemcikones. The o baro čechiko historikos, o František Palacký, barolas andre famiľija, kaj pes vakerelas buter ňemcika sar čechika. pokračování

Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště PRAHA – Před téměř zaplněným sálem pražského klubu Akropolis v polovině června Věra Bílá a skupina Kale pokřtili své v pořadí čtvrté album s francouzským názvem C'est Comme Ca (Takhle to chodí). Jako předkapela vystoupili rokycanští Le čhavendar. Nástup Věry Bílé a Kale pokazil manažer kapely Jiří Smetana. Když první členové Kale napochodovali na pódium, z publika na ně pokřikoval: „Ještě ne!“ V tu chvíli byl asi jediný, koho mrzelo, že Kale a Věra Bílá přicházejí. pokračování

Dopis Václava Havla předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi Romano hangos obdrželo 14. června otevřený dopis, ve kterém bývalý prezident Václav Havel mimo jiné píše o Letech předsedovi vlády. Text otiskujeme v plném znění. pokračování

Dětské odpoledne v muzeu BRNO – V pondělí 20. června se Muzeum romské kultury společně s dětmi z klubu rozloučilo se školním rokem. Celá akce začala v 15 hodin v přednáškovém sále muzea vyhlášením vítězů klubového bodování. Nad vyhlášením převzala záštitu ředitelka muzea PhDr. Jana Horváthová. pokračování

Nevládní organizace oslavily odvahu být uprchlíkem Odvaha uprchlíků vyrovnat se se strachem, odchodem ze země původu i jejich odvaha začít od nuly nový život v cizí zemi: takové bylo téma letošního Světového dne uprchlíků, který je z rozhodnutí Valného shromáždění OSN každoročně připomínán 20. června. Tento den oslavily v ČR také mnohé organizace pracující s uprchlíky. pokračování

Více než čtyřicet let od rasistické vraždy PHILADELPHIA – Výběrem poroty začal ve městě Philadelphia v USA soudní proces týkající se více než 40 let staré rasistické vraždy. Před soud byl postaven 80letý pastor Edgar Ray Killen, který měl jako člen Ku-klux-klanu nechat v roce 1964 zabít tři aktivisty, kteří pomáhali registroval černošské obyvatelstvo k volbám. O otevření případu se postaraly tři středoškolačky, které si jej vybraly jako téma školního projektu. pokračování

Keci lava peskera dakera čhibatar manuš džanel? (Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (V.) Andro angomisuno numero vakerahas pal oda, sar anglo duj šel berš e čechiko čhib mišto na našľiľa pal o svetos. O Čechi sas telečhide le Hebsburkenge, e ňemciko čhib rajarelas andre politika, administrativa, kultura. Čechika – jekh aver čechika dijalekti – vakerelas o nipos pro gava. Ča akor, sar pen o Čechi dine drom, hoj kamen te ačhel Čechenge, chudne te džiďarel opre the te barvaľarel e čechiko čhib. Vakerehas pal o Jungmann, pal o šela neve lava, so jov arakahľa avri. Nabut Čechi džanen, hoj vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina… the but aver lava nane Devlestar, aľe le Jungmannostar. pokračování

Andre khangeri sas baro inepos Andre khangeri Rokycaňate, kaj sogaľinel romano rašaj, o David Dudáš sas baro inepos. Dživeseste 21. 6. 2005 sas oleske trin berš, kana sas pošvecimen e khangeri le arcibiskupoha Kryštof, u kada džives hin paš e khangeri likerdo sar baro inepos. The kada berš pes likerelas bari omša, savi lidžalas o arcibiskupos mek avre pandže rašajenca. O David sas lenca sar o terneder rašaj, u savore jekhetanes likerde bari šukar omša vaš savore manuša, vaš lengero sascipen the šukar dživipen. pokračování

Fenomén zvaný Kalí Sára Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste. pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Iveta Holubová pokračování

Amari luma JAN HORVÁTH Amari luma hiňi igen čori Ňiko na džanel, katar o Roma avle, Sar te dživel, sar peskeri bacht te rodel. O čhavo barol the phučel la lumatar : „So te kerav? Kaj te džav, te rodel miri bacht? The me kamav te asal, te khelel.“ The kola luluďora korkore baron, sar kamen, O čirikle hurňisaľon, sar pes lenge pačinel. Amari luma hini bari nasvaľi, rat, bokh, čoripen, kaj dikhas, odoj o manuša cerpinen. Le čhavoren O benga livinen, kaj oda dogeľam? Devla, šigitin amenge, savore manušenge, kaj te roden Sako peskeri loš the bacht pre adi luma. Te dživel šukares, manuš manušeha – amara Lumaha, Pre luma, la lumake. pokračování

Romane lava prindžarkutne the naprindžarkutne (Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VI.) Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj nane pro svetos ajso manuš, so džanľahas savore lava, save pes rakhen andre leskera dakeri čhib. Kada perel the pro Roma. Te uľahas Rom, so džanel savore romane lava, kampľahas les te thovel andre Guinessovo genďi. pokračování

Zprávy CHOMUTOV – Chomutovská radnice má pro neplatiče připravené stavební buňky. Chce do nich nastěhovat rodiny, které neplatily nájem v ubytovně v Dukelské ulici. Tato nedávno rekonstruovaná ubytovna je v dezolátním stavu. Většina z vystěhovaných rodin je romských. Slitování s nimi nemá ani romský aktivista Štefan Řáha. Podle něj si rodiny nezaslouží ani připravené buňky: „Dal bych jim stan.“ pokračování

Změny v systému sociálních dávek PRAHA – Od 1. července 2006 by se měl změnit systém dávek sociální péče vázaných na sociální potřebnost. Rozhodla o tom před časem vláda. Ministři schválili návrh zákona o životním a existenčním minimu, zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nových právních předpisů. Návrhy zákonů ještě musí schválit Parlament ČR a podepsat prezident. pokračování

Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999. pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Eva Bajerová pokračování

Pozvání k naději V Praze proběhlo od 17. 6. do 19. 6. setkání křesťanů z České republiky, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska a Maďarska, jehož hlavním tématem byla naděje. Naděje, která znamená otevřenou budoucnost nejen pro nás, ale i pro další generace. Program byl velmi pestrý. Konaly se různé přednášky, workshopy, divadelní představení, koncerty, prohlídky kostelů, celodenní prezentace projektů, hudebních a tanečních souborů nebo například romské bohoslužby. pokračování

Kauza Bohumín: Nevytvářejme další romská ghetta Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy. pokračování

Problémy hotelového domu očima starosty Myslím, že rozhovor se starostou města v době, kdy sdělovací prostředky denně kritizují postup v kauze hotelový dům bez ohledu na skutečnosti a aktivity radnice, je nanejvýš nutný. Starostovy výroky v tisku jsou mnohdy vytrženy z kontextu a použity účelově. pokračování

Když hořelo v Kutné Hoře V neděli 31. července v odpoledních hodinách vyhořel dům, ve kterém žilo pět romských rodin. Ani včas přivolaní hasiči nedokázali zabránit tomu, že z objektu zůstala jenom ruina. Představitelé města v čele se starostou Šaládkem se o Romy ihned postarali. Nyní žijí v náhradních bytech, které jim město poskytlo. pokračování

Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě. pokračování

S Kumarem Vishwanathanem o výsledcích soudu v Karviné Chtěla jsem se v této změti informací připomínajících komunistické agitky vyznat, a proto jsem se zeptala Kumara Vishwanathana, člověka, který nemá hoteliérské, natož populistické ambice. Kumar Vishwanathan je předsedou sdružení Vzájemné soužití v Ostravě a působí též jako člen Rady vlády ČR pro lidská práva. pokračování

Stanovisko Petra Víchy, starosty města Bohumín vydané v tiskovém prohlášení z 3. srpna 2005 V případě, že by soud rozhodl o náhradním ubytování pro lidi z hotelového domu, znamenalo by to podle Petra Víchy to, že každý majitel hotelu by musel hotelovým hostům, kteří odmítnou z hotelu odejít, najít náhradní byt. A to je podle něj absurdní. Pokud tak soud rozhodne v případě hotelového domu v Bohumíně, město se rozhodně odvolá. A to proto, že ke snadnému získání bytu by pak stačil fakt, aby se člověk byť jen na jednu noc ubytoval v hotelu a pak se odmítl vystěhovat. pokračování

Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety Vzpoura proti diskriminaci Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua. pokračování

Jaké byly letošní letní tábory Ani přes problémy s penězi se děti nenudily Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí. pokračování

Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně. pokračování

Prohlášení k policejnímu zásahu na festivalu CzechTek Nevydržíme všechno Redakce RH obdržela text prohlášení k policejnímu zásahu na nedávném tanečním festivalu na Tachovsku. Přetiskujeme jej v plném znění. Policejní zásah proti tanečnímu festivalu CzechTek v minulých dnech považujeme vedle útoku na nezávislost České televize o Vánocích 2000 za nejrozsáhlejší zneužití politické moci v polistopadové historii. Brutální, předem připravený, preventivní útok státu proti pokojné taneční párty je ohrožením základních svobod, generacemi vybojovaných a potvrzených listopadovou revolucí. Technoparty jsou dnes projevem subkultury, která představuje nenásilnou formu alternativního pohledu na naši společnost. Její výjimečnost spočívá mj. ve spontaneitě a v soběstačnosti. Nepotřebuje sponzory, záštity ani mediální partnery. pokračování

Z pohledu paragrafů Stručný právní rozbor a výklad legálnosti CzechTeku, oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit. Autorka je právnička sdružení Iuridicum remedium. pokračování

Romové ve fotografii Praha – Fotografie romských osobností, jejichž autorem je Američan Chad Evans Wyatt, jsou od 1. září vystaveny v Letohrádku královny Anny v Praze. Pod záštitou Livie Klausové a Svatopluka Karáska uspořádala výstavu Správa Pražského hradu a Nadační fond Dobrý soused za finanční podpory ministerstva kultury, Městské části Praha 1 a Velvyslanectví USA v ČR. pokračování

Sar džalas amari nevi historija Anglal beršeste 1989 sas but važno koda, kaja pes kerenas maškar o Roma kidipena, kaj pes delas duma pal savoro, so le Romenge kampel. Bari šanca pes dikhelas andre koda, kaj le Romen te avel peskere organizaciji, u but zorales pes cirdela pal koda, kaj te aven romane novini. pokračování

Komentář - Tak to v Čechách chodí Tak nám televize Nova v neděli 4. září udělala pěknou reklamu! V celostátním zpravodajství oznámila pěkná moderátorka Borhyová bez uzardění, že hráči fotbalu Společenství Romů na Moravě hrubě napadli hráče magistrátu Olomouc a při tom jim vyhrožovali, že jim zabijí rodinné příslušníky. To všechno při sportovním zápolení pod heslem Umíme se domluvit. pokračování

Na výlet do Prahy Pondělí 15. srpna – den jako stvořený k výletu, až na déšť, který, jak se zdá, nehodlá přestat. Brněnské hlavní nádraží a osm hodin ráno. Schází se skupinka jedenácti dětí, čtyři s doprovodem rodičů. Spolu s Irenou Bagárovou odjíždíme na celodenní výlet do Prahy. pokračování

Ve westernovém městečku jsme byli se silami v koncích V návaznosti na výlet do Prahy, pořádaném Společenstvím Romů na Moravě, jsme se téměř ve stejném složení vypravili 17. srpna do Boskovic a nedalekého westernového městečka. Tentokrát nám počasí vyšlo, a proto zhruba hodinový pochod probíhal už v dost veselejším duchu. pokračování

napsali jste nám Poslanci, sociálně slabí a prázdniny V prázdninových číslech Romano hangos jsme četli o změnách v systému sociálních dávek, letních táborech pro děti i přetrvávajících problémech v bydlení. Jsem přesvědčena, že život na hranici životního minima je životem na hranici bídy, avšak nejen z úst politiků mnohdy slyšíme, jako by téměř všichni poživatelé sociálních dávek byli v tomto postavení úmyslně, jako by pobíráním sociálních dávek lidé žili v hojnosti. Lidem, kteří tyto názory zastávají a dokonce je rozšiřují v médiích a mezi lidmi, příslušelo by se více zamyslet, příp. po určitý čas si vyzkoušet, jak se žije v podmínkách lidí dlouhodobě nezaměstnaných a pobírajících sociální dávky. pokračování

Odešla legendární postava Doktorka Milena Hübschmannová vstoupila do mého projektu fotoportrétů pod názvem Roma Rising / Romské obrození velice zkraje, pouze několik měsíců po jeho zahájení. Můj dobrý přítel, slavný fotograf Ivan Pinkava, mi navrhnul, abych kontaktoval tuto legendární postavu v oblasti vzdělanosti a emancipace Romů v České republice. Nastínil jsem jí představu o projektu a ona mi velice pohotově nabídla pomocnou ruku a zkontaktovala mě s některými lidmi, kteří se nakonec stali součástí projektu. pokračování

Policie opět nezasáhla proti neonacistům KŘTĚTICE – Více než 500 příznivců hnutí skinheads se sešlo 18. září na největším letošním koncertě neonacistických skupin v Křtěticích na Strakonicku. Ačkoliv ochránci lidských práv a jiní očití svědci potvrdili, že účastníci koncertu hajlovali, vykřikovali rasistická hesla a provolávali jméno někdejšího nacistického pohlavára Rudolfa Hesse, policie pouze přihlížela. pokračování

Slovenské osady: kdo sežene práci, vyhraje! Za osm měsíců jsme pomohli zaměstnat 32 lidí z osady, říká Albín Cina (31), zaměstnanec Centra lokálního pracovního poradenství (CLPP) ve Zborově. „A to je práce nad plán. Naším hlavním úkolem je vytvářet databázi uchazečů o práci a také potenciálních zaměstnavatelů. Pomoci klientovi, aby se o nabídnuté místo zajímal, prošel vstupním pohovorem a uzavřel pracovní smlouvu, je úkol pro terénního sociálního pracovníka.“ pokračování

Elida Ivy Bittové v Arše Iva Bittová přijela do Prahy představit svůj nový autorský projekt, na němž se významně podílel newyorský soubor Bang On Can All Stars. Projekt pod názvem Elida podpořilo vedení newyorské Carnegie Hall, která si autorku hudby Ivu Bittovou přála uvést po jejím loňském úspěchu v roli Elvíry v opeře Don Giovanni. Na společném vystoupení v pražském Divadle Archa bylo ve dnech 11. a 12. září pokřtěno stejnojmenné album. Název Elida odkazuje ke značce mýdla z autorčina dětství. Jedná se o první významnější nahrávku Ivy Bittové v USA po jejím debutu u hudebního vydavatelství Nonesuch Records v roce 1998. pokračování

Žít v porozumění a harmonii Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala. pokračování

Sar džalas amari nevi historija Bari buči pes chudľa te kerel pre koda, kaj pes te hazdel romaňi politicko sera, u kio agor beršeste 1989 (21. 11.) thode o Roma deklaracija, kaj džan jekhetanes andro nevo dživipen le gadženca. Mek koda čhon pes o JUDr. Emil Ščuka, Láďa Rusenko the o Vojtěch Žiga dovakerde le gadženca, kaj e romaňi reprezentacija džal andro Občanské fórum. Akor pes chudľa te del avri bulletin Romano lav, u savori buči pes lidžalas kie koda, kaj pes te hazdel nevi romaňi politicko sera. Kada pes ačhiľa 2. 3. 1990 kana sas registrimen Romská občanská iniciativa – Rojka. Le Romen sas imar akor jekh poslancos andre Česká národní rada. Sas oda o Ing. Karel Holomek, savo sas andre ČNR kooptimen vaš o Roma. pokračování

zprávy ČESKÉ BUDĚJOVICE – Spory mezi romskými a neromskými obyvateli sídliště Máj II se vyhrotily. Na nátlak rodičů neromských dětí byla po začátku školního roku vytvořena speciální třída pro romské žáky. Údajně nejsou dostatečně připraveni na školní docházku a brzdí ve výuce ostatní. O 19 Romů se stará jedna učitelka a tři asistentky. Nejpozději po druhém ročníku mají být začleněni do klasických tříd. pokračování

Nové výstavy v Muzeu romské kultury BRNO – Muzeum romské kultury ve čtvrtek 13. října představilo svým návštěvníkům tři nové výstavy. Vernisáž zahájila cimbálová muzika Ivana Hriska ve složení: Ivan Hrisko – prim, Viliam Oračko – viola, Ján Šariský – basa, Petr Horváth – cimbál. Hriskovci vystoupili během podvečera několikrát a svou hudební produkcí se postarali o příjemnou atmosféru v sále. pokračování

Divadlo Líšeň hraje romské pohádky BRNO – Soubor brněnského Divadla Líšeň nastudoval tradiční romské pohádky. Uvedl je 18. října pod názvem Paramisa – Chytrý hloupý Rom. Jde o společný projekt líšeňských divadelníků a romských umělců, kteří na představení po několik dnů zvali chodce v brněnských ulicích spolu s hlavní kulisou hry – železnou loutkou draka „nacisty“. pokračování

Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové. pokračování

Rasismus je strach z neznámého „Jde o pocit doteku. Ve skutečným městě chodíš, míjíš lidi, lidi do tebe vrážej. V LA se tě nikdo nedotkne. Jsme pořád schovaný za sklem. Ten dotek nám tak chybí, že se radši srazíme, abychom vůbec něco cítili.“ Film Crash (2004) je provokativní a velmi odvážnou sondou do protínajících se životů několika obyvatel Los Angeles z různých etnických skupin a kulturních tradic. Příběh se odehrává během jedné noci a jednoho dne. Začíná srážkou dvou aut, která je příznačná pro celý snímek, a stejně končí. Anglické slovo „crash“ totiž znamená náraz, srážku či dopravní nehodu. pokračování

Sbohem, paní Mileno Všechny nás ta zpráva o smrti Mileny Hubschmannové zasáhla nepřipravené. 8. září při autonehodě tragicky zahynula kdesi v jižní Africe. Nikdo tomu nechtěl uvěřit. Ani já ne. Před nedávnem prodělala složitou operaci sleziny, dlouho se po ní zotavovala. Nakonec se po dlouhé době cítila opět při síle a plánovala si, co všechno ještě musí udělat. Kdo ji znal, věděl, že byla velmi pracovitá. Věřila, že kdysi v minulém životě žila v Indii, studovala na Indologickém ústavu indické jazyky. Před 23 lety se rozhodla věnovat se józe. Cvičila jógu, změnila od základů způsob stravování. Přestala jíst maso a jedla pouze rostlinnou stravu. Všichni, kdo jsme ji znali, jsme to respektovali. Vždy, když se ohlásila na návštěvu, vařila jsem bezmasé jídlo. Nekouřila, nepila alkohol, žila velice střídmě a tudíž zdravě. Měla všechny předpoklady, pominu-li operaci sleziny, z níž se zotavila velice dobře, aby se dožila vysokého věku a pobyla tady s námi ještě dlouho. pokračování

Co tu zůstane? Byl jsem na pohřbu Viktora Sekyta i na zádušní mši Mileny Hübschmannové. V takových okamžicích se člověk zamýšlí nad tím, co tu po někom, kdo právě zemřel, zůstane. Tím všechno končí? Správná otázka, zejména pro toho, kdo už není nejmladší. A nevíme dne, ani hodiny! To je také nejvhodnější čas zařadit zpátečku pro toho, kdo páchá nepravosti na běžícím pásu. Aspoň že to. Lepší, než zůstat lotrem dále! V okamžiku pohřbu nás uspokojí množství smutečních hostů. Je-li jich dost, pak se říká: to byl velký člověk! Kolik lidí se s ním přišlo rozloučit! Ale co už za týden, měsíc, rok? Ano, čas je ten prubířský kámen, podle něhož vážíme přínosy na vahách spravedlivých. pokračování

napsali jste nám - Křest prvního CD byl úspěšný V sobotu 19. listopadu ve 21 hodin se v po strop nabitém blanenském klubu Black Hill odehrál koncert a křest zbrusu nového a zároveň prvního CD s názvem Pal o bara (Po kamenech), které vydali vlastním nákladem členové kapely Devla Drom (Boží cestou). pokračování

Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky: I. Příplatek k důchodu Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení. pokračování

Iveta Kováčová na besedě v Muzeu romské kultury BRNO – Skupina Triny besedovala v Muzeu romské kultury v Brně v rámci diskusního cyklu Romský podzim. Iveta Kováčová (známá též jako hlasatelka České televize) tam při té příležitosti představila s Janou Tyšerovou a Dagmar Podkonickou novou desku Aven. Hostům z ní také zapívala několik písní. pokračování

Dopis předsedovi vlády České republiky Jiřímu Paroubkovi V minulém čísle RH jsme upozorňovali na vývoj případu vystěhovávaných rodin z hotelové ubytovny. Mimo jiné jsme se odvolávali na dopis, který náš šéfredaktor a 2. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity zaslal premiéru Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise jsme žádali premiéra o vysvětlení, proč právě sociální demokracie rukama a hlavou svého starosty v Bohumíně uplatňuje pravý opak toho, co doporučuje vládní program při řešení těchto záležitostí, tj. vyvarovat se umisťování romských rodin do ghett. Před uzávěrkou tohoto listu jsme dostali odpověď Jiřího Paroubka, s níž si vás dovolujeme v krátkosti seznámit. Se zněním našeho dopisu máte možnost se seznámit v tomto čísle na str. 9. pokračování

Ženu ani dlažební kostkou neuhodíš aneb Jesenický případ znovu před soudem Téměř dva a půl roku od napadení Brutální rasově motivovaný útok na rodinu Žigových z Jeseníku znovu projednával Okresní soud v Jeseníku téměř dva a půl roku po jeho spáchání. Připomeňme oč šlo: trojice sympatizantů hnutí skinheads, kteří se vydávali za policisty, napadla 28. června 2003 nad ránem romský pár v jejich bytě na Tyršově ulici v Jeseníku. Paní Lýdii Žigovou, která byla tou dobou těhotná, zasáhl jeden z útočníků, Martin Stiskala, do levého oka dlažební kostkou a způsobil jí tak závažné zranění, jehož následkem dnes na oko prakticky nevidí. Jan Žiga byl útočníky zkopán a pořezán v obličeji i na dalších částech těla. Kromě prokazatelné fyzické újmy s trvalými následky v případě Lýdie Žigové tak byli oba vystaveni i psychickému utrpení, a to jen proto, že jsou Romové. pokračování

Křišťálová noc 1938 V noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, který bývá označován poněkud zavádějícím a eufemistickým názvem Křišťálová noc (německy Kristallnacht). Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938. Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Jeho rodina se stala obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastných Židů, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. pokračování

Informační manuál Policie České republiky Policista v multikulturním prostředí V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni. Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti. pokračování

Spolupráce je správná cesta k řešení Mnoho romských organizací se věnuje práci v terénu, tedy zcela konkrétní pomoci při řešení složitých problémů v romských komunitách. Terénní sociální práce se stává velmi významnou pomocí těm, kteří se sami nemohou vyrovnat s vzniklými problémy. Samozřejmě to není všelék. Možnosti a rozsah terénní práce má své limity. Nicméně kde se pro ni podařilo vytvořit potřebné podmínky a zázemí, tam se začínají objevovat výsledky. O tom, jak se v této oblasti daří v Karlových Varech, jsme hovořili s Květou Bílou, vedoucí občanské poradny a koordinátorkou terénních pracovníků na Karlovarsku. pokračování

napsali jste nám Ad Hotelový dům v Bohumíně Po přečtení článku pana Holomka na adresu hotelového domu v Bohumíně musím reagovat touto formou, jelikož jsem tímto problémem nepřímo zainteresován. Zaměstnanec, který u mne pracuje, byl na tomto hotelovém domě ubytován a se čtyřmi dětmi musel své bydliště opustit s tím, že do dvou měsíců mu bude nový byt přidělen. Doposud se nic nestalo. Před nedávnem, zhruba před dvěma měsíci, jsem navštívil zdejší městský úřad, a byl jsem ubezpečen, že chyba není na straně úřadu, nýbrž na straně mého zaměstnance, který odmítl možnost náhradního bydlení. Posuďte sami: byt 1+1 nebo 1+ 2 čtvrté kategorie bez teplé vody a topení, se společným WC a se čtyřmi dětmi? Hodilo by se panu starostovi a úřednicím říct o tomto člověku, že je dlužníkem, neplatičem atd., ale není. A tak je třeba položit si otázku, kde se poděly ony sociální byty, když pan starosta se bije v prsa a řve jak lev, že byty město prodávat nebude, protože budou sloužit jako byty sociální. Skutek, utek… sociální… kup si. Toto město není chudé, když si může dovolit takový husarský kousek, aby jednomu nejmenovanému fotbalovému družstvu odkoupilo hřiště za cca 1200 000 Kč, údajně bude sloužit k volnočasovým aktivitám, ale zkuste se tam dostat! A tak je lepší to pronajmout zpět klubu za korunový nájem a jako bonus mu postavit šatny za několik milionů a paradoxně na přilehlém zimním stadionu, kde se ovšem nebudou pro nedostatek kapacity převlékat hokejisté. A tak, co na závěr říct, ať si každý udělá obrázek sám. ...@ pokračování

Paměti romských žen I. Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933 pokračování

Kampaň proti rasismu – Projekt tolerance 2005 Ve středu 9. listopadu se uskutečnila v budově Úřadu vlády ČR tisková konference k průběhu letošní vládní Kampani proti rasismu – Projektu tolerance 2005. Na tiskové konferenci byli přítomni předseda vlády Jiří Paroubek, místopředseda vlády Pavel Němec, zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek, zástupci realizátorských subjektů a tzv. tváře kampaně – osoby a osobnosti, které se do ní zapojily, nebo jí propůjčily svoji tvář. Vláda ČR podporuje projekty zaměřené k posílení tolerance a porozumění mezi etnickými menšinami a majoritou v rámci vládní kampaně proti rasismu již pošesté. Stejně jako v předešlých letech byla pro tento účel vyčleněna částka čtyři miliony Kč. Z ní jsou financovány různé, na sobě nezávislé projekty, zaměřené na rozdílné cílové skupiny a využívající specifické komunikační kanály a strategie. Smyslem kampaně je podpora tolerance, snášenlivosti a multikulturního porozumění. Představuje oficiální ge- sto, kterým vláda odmítá rasově, národnostně či etnicky motivované předsudky a nesnášenlivost. Slouží jako protiargument k názorům, kterými se pravicoví extremisté pokoušejí oslovit nevyhraněnou majoritu ve společnosti a nabízí těm, kteří mají zájem o jinou kulturu, aby se s ní mohli seznámit. Kampaň koordinuje vládní zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s nevládními organizacemi a profesionálními agenturami. pokračování

Gulo čar: osvědčené hity i novinky BRNO – Skupina Gulo čar vystoupila první listopadový pátek v brněnském klubu Fléda. U příležitosti brzkého vydání svého druhého alba zahrála během dvouhodinového koncertu i několik nových kusů. Ačkoliv se přišlo na jedny z nejznámějších romským interpretů podívat poměrně hodně lidí a klub byl zaplněn, atmosféra první poloviny vystoupení nebyla příliš uvolněná. pokračování

Romové a jejich identita Romský národ je národem mnohými jinými národy nenáviděný, opovrhovaný a odmítaný. Ale i opěvovaný a milovaný. Naše kultura sahá daleko do doby, kdy v dávné Indii kvetla světoznámá a dosud tajemná kultura měst Mohendžodaro (4000 let před Kristem) a Harrapa (2400 let před Kristem). V těchto městech byla známa kanalizace, vodovodní potrubí, byly tam již městské lázně, upravené cesty. A také tito lidé znali i první dětskou hračku. pokračování

DOMY HRŮZY Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Páter František Lízna vzkazuje Romům: Nenechte si vzít své romipen Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista. A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé. pokračování

Komentář - Ransdorf „bezuzdně“ lže! Před časem jsme se dověděli od pana Ransdorfa, takto vzdělávaného historika, jeho klasifikaci tábora v Letech u Písku, o němž dnes každé dítě ví, že to byl v letech 1942 až 1943 tábor pro Romy, z něhož jediná cesta vedla na smrt do Osvětimi a plynových komor. Mnozí jiní historici, také profesionálně vzdělaní, jako například Jana Horváthová z Brna, tento tábor nazývají koncentračním s dodatkem, že v něm lidé umírali na extrémně špatné životní podmínky, na podvýživu, hlad a mučení ze strany českých dozorců. Tedy žádný normální shromažďovací tábor pro asociály a kriminální živly. pokračování

Názor návštěvníka Djangofestu Radost slyšet. Příjemný večer Čtvrtý ročník Djangofestu na Flédě, pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v rámci akce Romský podzim, proběhl – podpořen solidní organizací večera – v příjemném duchu spojení „černých a bílých“ muzikantů od django hudby, přes funky, jazz, estrádu, balady s notnou dávkou romského patosu až po romskou kytarovou klasiku. pokračování

Delegáti do pléna ERTF byli zvoleni Volbou delegátů do pléna European Roma Travelers Forum (ERTF) bylo vytvořeno zastoupení romských organizací z ČR v plénu ERTF, registrovaných jeho sekretariátem ve Štrasburku. Volby se konaly v Karlových Varech a jejich organizační přípravu zajistilo Grémium romských regionálních představitelů. Delegáty byli zvoleni Ondřej Giňa z Rokycan a Josef Duna z Pardubic. pokračování

napsali jste nám - Učitelka se srdcem na dlani Nedávno naše milá paní učitelka a vychovatelka Vlasta Cigánková oslavila své kulaté narozeniny. Již pět let učí a vychovává předškoláky. Patří mezi ty pedagogy, kteří svou práci berou jako poslání, a v naší škole je jich většina. pokračování

Ojedinělá kniha s lidskými příběhy a dobovými fotografiemi (NE)BOLÍ – Vzpomínky Romů na válku a život po válce V letech 2001 až 2002 realizoval Člověk v tísni projekt Pomoc při odškodnění romských obětí druhé světové války. Desítky pracovníků a dobrovolníků zaznamenali příběhy téměř dva tisíce Romů, pomáhali jim s přípravou žádosti o odškodnění u německé nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (které bylo realizované její partnerské organizace Česko-německý fond budoucnosti). pokračování

Světová zdravotnická organizace varuje před domácím násilím Bije vás váš partner? Pokud ne, máte zřejmě poměrně velké štěstí. Podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) prožívá domácí násilí každý šestý člověk na světě – v drtivé většině to jsou ženy. Podle odborníků WHO je domácí násilí na ženách rozšířený, hluboce zakořeněný a především celosvětový problém, který je třeba neodkladně řešit. pokračování

Čtvrtý Djangofest se rozhodně povedl S koordinátorem Michalem Kročilem o současnosti a budoucnosti festivalu Obecně prospěšná společnost Společenství Romů na Moravě uspořádala za finanční podpory ministerstva kultury a Magistrátu města Brna již čtvrtý ročník multikulturního festivalu Djangofest. Název každoročního festivalu se inspiroval jménem legendárního romského jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910–1953), který za svou kariéru vystupoval s nejzvučnějšími jmény tehdejší jazzové scény. Letošní ročník se konal dne 22. listopadu v brněnském klubu Fléda a zaměřil se výlučně na produkci romských kapel, jako jsou kupříkladu Roma tino, Big Situation, Le čhavendar, Kmeťoband, Devla Drom, Matuš Bagár band či Bratři Lázókovi. Návštěvníci festivalu tak měli možnost poslechnut si nejen moderní kombinaci jazzu a funky, ale i úpravy tradičních romských písní. Mladé začínající romské kapele byl dán prostor i letos – přehlídku kapel zahájila na velké scéně anglicky zpívající skupina Big Situation. pokračování

Jak jsem promluvil v Evropském parlamentu Rada německých Sintů a Romů, vedená Romani Rose, připravila výstavu romského holocaustu v Evropě. Tato výstava měla svoji vernisáž dne 17. ledna přímo ve foyeru Evropského parlamentu ve Štrasburku. pokračování

Zahajuje Romská debatní liga Se zajímavou iniciativou přichází mezinárodní Asociace vzdělávání debatou IDEA. Česká republika je první středoevropskou zemí, ve které podporuje vznik „debatních“ soutěží pro děti a mládež, tzv. Romskou debatní ligu. pokračování

Den památky obětí holocaustu Dvacátý sedmý leden je Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. V ČR má šestiletou tradici, oficiálním významným dnem je jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti dokonce teprve podruhé. Proč se na obě ti holocaustu vzpomíná právě 27. ledna? pokračování

Nezapomínejme a připomínejme BRNO – Dvacátý sedmý leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na mnoha místek republiky si lidé mohli v tento den připomenout utrpení židovského a romského obyvatelstva za druhé světové války. pokračování

Jak dosáhnout rovného zacházení? Přestože v našem právním řádu jsou zavedeny normy, které mají občany chránit před rasovou diskriminací ve všech oblastech života, v praxi je situace taková, že Romům nejsou nic platné. Přijetím Směrnice Rady Evropské unie ze dne 29. června 2000 se také u nás „zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ“. pokračování

Výzva k mezinárodní spolupráci Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat. pokračování

Pan prezident Romy chápe (ke schůzce romských představitelů na Hradě v lednu 2006) Můžeme se právem domnívat, že pan prezident pojal úmysl napravit své poněkud neuvážené vyjádření o koncentračním táboře v Letech. Protože u něho na stole nebo spíše na stolech jeho dosti povedených poradců ležel nezodpovězený dopis Ivana Veselého už nejméně sedm měsíců, mohl být nyní s výhodou použit k pozvání několika romských osobností, u nichž byla naděje, že nebudou dělat problémy. I stalo se. Kromě těch, které jste jistě shlédli na stránkách MFD, tam ještě byl pan Bílý z romského sdružení v Karlových Varech. Proč nebyl na té fotce je záhadou. To snad je proti protokolu! Nebo odmítl účastnit se toho představení? pokračování

Kterak se vlastenci klaněli štěrku Dne 21. ledna vyvrcholil mediální rozruch kolem provokace Národní strany v Letech u Písku. Ve zkratce šlo o „památník obětem války“ – čtyřtunový kámen s nápisem Obětem, který se Národní strana (NS) rozhodla umístit kousek od prasečáku stojícího na místě bývalého cikánského lágru. Tímto aktem měla podle svých proklamací ušetřit státu 800 milionů korun, což je cena, na kterou odhadla firma vlastnící prasečák náklady na jeho přesunutí jinam. pokračování

Kde se vzali aneb Historie Národní strany Přesně před rokem, 29. ledna 2005, se sjednotila česká krajní pravice pod vedením Národní strany (NS), která na sebe v tuto dobu upozorňuje nechutnou kauzou kolem památníku v Letech. (viz reportáž z místa) Od té doby se mnoho věcí změnilo, proto bych chtěl ve zkratce shrnout vývoj na oficiální krajně pravičácké scéně za poslední rok. Je vskutku o čem psát, protože žabomyší války jednotlivých partají a skupinek jsou vskutku úsměvné. pokračování

Sar džalas amari nevi historija – Romfest Nilaje beršeste 1990, sas le Romen baro inepos, bo pes kerdža peršo baro festivalis savo sikhadža e romaňi kultura avke, sar la likeren o Roma. Kada festivalis sas kerdo Brnoste, leskero nav sas Romfest, u bari buči pre leskeri organizacija kerde o manuša khatal e Rojka, o poslanci khatal e Česká národní rada JUDr. Milan Tatár, Ing. Karel Holomek, Dezider Balog, Ondřej Giňa the o Zdenek Guži. O JUDr. Emil Ščuka sas angluno, ko pre kada baro inepos andža le presidentos Václav Havel, savo avľa maškar o Roma dži andre lengero kher u diňa len bari pačiv. pokračování

Portréty českých Romů ve Washingtonu Ve výstavních prostorách českého velvyslanectví ve Washingtonu začala 9. února výstava portrétů českých Romů. Portréty lidí, kteří to „v životě někam dotáhli“, zachytil v letech 2001 až 2004 americký fotograf Chad Evans Wyatt. Kolekce černobílých portrétních fotografií představuje romskou komunitu v ČR dosud zcela opomíjeným pohledem. Ukazuje Romy, kteří uspěli ve svém profesním životě a jsou zcela přirozenou součástí české společnosti. Chad Wyatt na svých portrétech představuje nejen vynikající muzikanty, ale také úspěšné podnikatele, pedagogy, právníky, lékaře, politiky, novináře, občanské aktivisty, policistu, duchovního. Výstava tak má kromě své umělecké hodnoty důležitý sociální rozměr. pokračování

Z jednání výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů Štrasburk – První zasedání Výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) 18. února mělo na programu především organizační a koncepční záležitosti. Hlavním bodem programu bylo stanovení komisí pro konkrétní oblasti problémů v každodenním životě romské populace. pokračování

Když chceme něco dokázat, musíme být hrdé První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21. Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále. pokračování

Právo a spravedlnost – pouze pro vyvolené Národní stranu a její svéráznou formu ultrapravicové politiky jste asi většinou zaregistrovali, ale ruku na srdce, kdo ze čtenářů o této pidistraně slyšel před její nesmyslnou akcí v Letech u Písku? V minulém čísle jsem psal o vývoji skupiny, která si říkala „Národní síly“ a od ledna 2005 se tvářila jako jednolitý celek. Jak už to ale v historii (nejen) naší ultrapravice bývá, žádné spojení netrvá věčně – inu jedni fašisté s dalšími moc dlouho nevydrží. pokračování

citáty slavných - Joseph Butler biskup z Durhamu (1692–1752) „Divoká zvířata jsou nadána a vybavena nejrůznějšími pudy a instinkty; to platí i pro nás… Zdá se, že jsme uzpůsobeni k tomu, abychom se hrozili falše, bezdůvodného násilí a nespravedlnosti, a abychom milosrdenství k jedněm schvalovali více než milosrdenství k jiným.“ pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity. pokračování

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace Praha – Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace připadá každý rok na 21. březen. Je připomínkou z událostí roku 1960, kdy byla v jihoafrickém městě Sharpeville policií rozstřílena antirasistická pokojná demonstrace. Zahynulo při ní 69 lidí, kteří protestovali proti zákonům apartheidu. pokračování

Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká: Bez mateřštiny není národ U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila. Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat. pokračování

Básnická sbírka Vlada Oláha Zdá se, že tato básnická sbírka je vyvrcholením tvorby Vlada Oláha. To byste však tohoto vitálního člověka nemohli znát, kdyby to byla pravda. Básník má v záloze ještě řadu dalších básní. Velkolepé je, že jeho básnická tvorba nalézá svoji členitost, strukturu. Názvy básnických sbírek dosud vydaných, ale i plánovaných, vyjadřují systematickou a cílevědomou cestu za komplexním vyjádřením filozofie a etiky romského národa prostřednictvím básnického umění. pokračování

Paměti romských žen XIV. Považovali za ostudu být svobodnou matkou? Gadže ne, cigáni. Gadže vůbec ne, neukazovali na to, ale cigáni. Až jste porodila, vrátila jste se do Čech? Ano. Tak jsem to udělala a šla jsem zpátky do Hradce a hledala jsem práci a přišla jsem do největšího hotelu i s děckem. Přišla, pozdravila a povídám: „Dobrý den,“ upravená, „prosím vás, já bych si potřebovala s vedoucí nebo s panem vedoucím nebo s někým promluvit.“ Jako dnes ho slyším. Z. povídá: „Paní, počkejte, za chvíli za Vámi přijde vedoucí“. To kdybys viděla! On se na mě podíval, já jsem se na něj podívala, a: „Vy chcete do práce?“ Pam (povídám): „Jo, ale nemám kam dát dítě. Má dva roky a půl,“ a pam (povídám): „Mně je to jedno, co budu dělat, mně je to fuk! Jenom, abych si vydělala peníze, abych já měla co jíst a moje děcko.“ On se podíval na mě a povídá: „Víte co, běžte s tím dítětem na prohlídku.“ A já povídám: „A kam, keď (když) to tady neznám?“ „Vy to tady neznáte?“ „Ne, já jsem teprve dnes ráno přijela a já nemám kam jít.“ Tak on mě zavezl, dítě prohlédli a dítě bylo zdravé. A tady byl hotel (ukazuje na pravou stranu), tamhle školka (ukazuje na levou). … Já jsem byla čistě jenom u kafe. Vařila jsem vajíčka, točila jsem kafe, šlehačku a byla jsem oblečená v černém, bílou zástěru, čelenku. Když jste přijela do Hradce, podpořili vás rodiče? Podporovat mě nemohli, to neměli z čeho. A měla jste mateřskou? Ne, nic! Ne. A oni mně na úřadě řekli, když jsem žádala peníze, abych šla tam, kde jsem si nechala „udělat“ děcko. To mně řekli na NV (národní výbor) na Slovensku. A rodila jste v nemocnici? Ne, doma. pokračování

citáty slavných Každý pokrok v sobě nese pokus o sebeuskutečnění. Zdravý narcismus – zdravá sebeláska – je významnou hnací pružinou každého vývoje, každého výzkumu a všech lidských výkonů. Bez konstruktivní stránky této energie by lidské soužití nemohlo fungovat. Proto je důležité, aby hodně lidí ve společnosti, zvláště ale ti, kteří ji chtějí vést, disponovalo skutečným, silným pocitem vlastní hodnoty, aby sami v tomto směru nestrádali a neměli nutkání stávat se svůdci mas proto, aby kompenzovali vlastní méněcennost. Fenomény „Hitler“ a „třetí říše“ jsou strašlivými negativními příklady. (…) pokračování

Romové na Slovensku bojují s chudobou Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili. Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu. pokračování

Jak český stát přistupuje k řešení problematiky Romů Rád bych se v této diskuzi dotkl nejen aktuálního tématu, ale ve stručnosti připoměl i několik vlastních poznatků z předchozích let, jak český stát v celé své struktuře přistupoval a přistupuje k řešení problematiky Romů. Od roku 1989 se této oblasti nevěnovala ze strany státu téměř žádná pozornost. Vláda ani obce a jejich úřady na místní úrovni neměly žádný koncept, který by se toutou problematikou systematicky zabýval. Domnívám se, že zde nebyla ochota ani politická vůle začít se v této věci angažovat. Podle mého názoru se úřady chovaly tak, jako kdyby tento problém neexistoval. V horizontu několika let se ale začala situace měnit v neprospěch státních institucí. Kulminace problémů uvnitř romské komunity i navenek začaly být neudržitelné. Problém se přenesl do zahraničí, zejména Kanady, a následně do Velké Británie. Ani předchozí rasové útoky, které si vyžádaly i oběti na životech, nepřinutily stát, aby se touto problematikou vážně zabýval. pokračování

Osmý duben – den nejen romské identity Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie. pokračování

V Mladé Boleslavi byla otevřena poradna pro cizince Sdružení Jekhetani Luma – Společný svět rozšířilo své služby i o poradenské služby pro cizince. Poradna, která cizincům poskytuje informace o sociálním a právním systému a v případě potřeby i doprovod na úřady či pomoc s vyřizováním písemností, byla otevřena ve druhém dubnovém týdnu. Do projektu se mohou zapojit i jazykově vybavení dobrovolníci. Poradna sídlí v kanceláři sdružení Jekhetani Luma na Havlíčkově ulici. Sdružení zde rovněž provozuje Občanskou poradnu a agenturu podporovaného zaměstnávání LUMA. Poradna pro cizince zatím funguje pouze ve zkušebním provozu. Zájemci mohou kontaktovat ředitelku sdružení Martinu Brzobohatou na čísle 774 607 840 a objednat se telefonicky, či se osobně dostavit ve středu 3. května. Tento poslední den zkušebního provozu bude otevřeno od 17 do 18 hodin. (red) pokračování

Návrat romských uprchlíků ze západní Evropy do Kosova zhorší situaci Na přelomu března a dubna se ve Skopji a Vídni uskutečnila několikadenní jednání o situaci Romů v Kosovu. S představiteli ERTF a OSCE/ODIHR se setkali zástupci romských komunit z Kosovské Mitrovice, Montenegra a dalších lokalit, aby společně posoudili situaci zejména s ohledem na možný návrat romských uprchlíků ze západoevropských zemí. pokračování

Komentář The New York Times hodnotí diskriminaci Romů v ČR střízlivě Dozvídám se, že velvyslanec Kolář vyslovil pobouření české ambasády v USA proti komentáři k situaci Romů v ČR asi těmito slovy: „Pokud se někdo naváží do Česka a já je tady zastupuji, budu na to reagovat.“ Pan velvyslanec má na mysli samozřejmě reakci pobouřenou a má za to, že komentář The New York Times hrubě zkresluje situaci Romů v ČR a že tím je poškozována ČR. Tvrdí, že problém je pouze v sociokulturních rozdílech, nikoliv v rasových předsudcích. pokračování

Jaké je cítit se celý život jako zloděj Na sobotu 8. dubna připadl Mezinárodní den Romů. Víte, proč se připomíná právě tento den? A s jakou provokativní akcí jej letos spojují občanská sdružení? Na zákazníky jednoho pražského nákupního centra čeká nepříjemná situace: křivé obviňování, že kradou. A to za přihlížení Romů, kteří budou po vysvětlení situace dotčeným osobám předávat letáky s výzvou, aby si představili, jaké je cítit se celý život jako zloděj. pokračování

Něco z historie MDR Mezinárodní den Romů byl ustaven coby oficiální mezinárodní svátek ve Varšavě v roce 1990 na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie. Od té doby se slaví na počest prvního mezinárodního setkání romských představitelů, které proběhlo 8. dubna 1971 poblíž Londýna. Na kongresu došlo k oficiálnímu navázání mezinárodní spolupráce Romů a byly mimo jiné přijaty symboly mezinárodního romského hnutí: mezinárodní romská hymna a romská vlajka. Iniciátory tohoto setkání byli Grattan Puxon a Donald Kenrick z Anglie, Jarko Jovanović z Jugoslávie Matéo Maximoff z Francie, který zastupoval francouzské Manuša. Členové českého Svazu CikánůRomů a slovenského Zväzu CigánovRomov zastupovali ČSSR. Třebaže je Mezinárodní den Romů pro Romy jedním z mála mezinárodních svátků, o jeho existenci a mezinárodním charakteru zatím příliš nevědí nejen někteří příslušníci majoritní společnosti, ale i samotní Romové. pokračování

Sar džala amari nevi historija – Kongresis Andre nevi romani hostorija sas majzoraleder o kidipen, savo sas andro berš 1971 Londynoste. Andro dživesa 7.–12. 4. sas internacionalno kongresis, savo hazdla nevi romani organizacija Internacijonalno Romani Unija (IRU). Kada sas baro kidipen the anglo Roma khatal o Československo, bo adarik gela andro Londynos romani delegacija khatal o Svaz CikánůRomů (SCR), andre savi sas o Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demeter the Antonín Daniel. pokračování

Jak kráčela naše novodobá historie V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel. pokračování

Indián a sestřička Na nedávném brněnském Febiofestu měl místní premiéru v současné době velmi diskutovaný film Indián a sestřička. Jedná se o klasickou love story ve stylu Romea a Julie, kterou dějově částečně kopíruje. Základní osa je vcelku jednoduchá. Romská dívka Marie, která pracuje jako zdravotní sestra, se zamiluje do dělníka na pile Františka. Jako by nestačily citové vnitřní zmatky obou hrdinů, rozbíhá se kolotoč předsudků a překážek, které jim do cesty staví okolí. V romské komunitě je Marii vyčítáno, že se zapletla s bláznivým gadžem, který si hraje na indiány, místo toho aby se věnovala vztahu s romským podnikatelem Martinem, rodinným přítelem a podporovatelem. Marie sama nemá ve svých citech jasno. Martin jí imponuje svým postavením, rozumem a nadhledem, ale není do něj zamilovaná a spíše má strach z jeho plánů do budoucna a nechce zabřednout do středostavovské nudy na malém městě. František zase musí snášet úšklebky od kolegů v práci a vyrovnat se s jejich otevřeným i skrytým rasismem. Pochopení nenajde ani u rodičů, kteří jsou zděšeni z toho, že si přivedl domů Romku. pokračování

citáty slavných Svobodný výběr partnera na základě osobní náklonnosti je v naší kultuře relativně novým jevem. Ještě před několika málo desetiletími zprostředkovali partnerské vztahy zpravidla rodiče, nebo se na jejich výběru alespoň podíleli. (…) Ve srovnání s generacemi první a druhé světové války došlo k dalekosáhlým změnám. Generace před rokem 1968 si často vybíraly partnery, kteří měli tendenci uchovat úzké svazky s původní rodinou, což bylo na úkor milostného vztahu v páru. Partneři se často vybírali podle dosažitelnosti ve stejném prostoru nebo sociální vrstvě, což většinou implikovalo podobné názory a postoje. Partneři se důvěrně znali ze školy nebo ze sousedství. Nevýhodou přitom bylo, že častěji než dnes šlo o podřadné partnery a že se také brali častěji kvůli nastalému těhotenství (sňatky z nutnosti). V manželském stavu lidé chránili větší osobní distancí. pokračování

Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky. „Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols. pokračování

Předvolební horování V minulém čísle vyšly dva články na téma voleb. Jeden od Ladislava Horvátha, který nás neutrálně vyzývá k účasti ve volbách (i když sám je členem ČSSD a horuje pro tuto stranu) a druhý od Karla Holomka, otevřeně propagující Stranu zelených (SZ). Karel Holomek se domnívá, že SZ prosazuje politiku přátelskou vůči romské komunitě a její účast v parlamentu může Romům jedině prospět. Pojďme se tedy na SZ podívat trochu kritičtěji. pokračování

Komunitní plánování sociálních služeb v Brně Komunitní plánování je jedna z metod plánování sociálních služeb určité komunity – obce, města, kraje. Základním cílem této metody je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané přejí, aby byly dostupné a efektivní. pokračování

Křest katalogu Muzea romské kultury Katalog sbírek výtvarného umění pokřtilo ve čtvrtek 27. dubna v brněnské Literární kavárně knihkupectví Academia Muzeum romské kultury. Významnou událost zahájila ředitelka muzea Jana Horváthová, která vytvářela tuto ojedinělou publikaci za pomoci svých spolupracovníků. pokračování

Legenda o králi Adarovi Divadelní představení Legenda o králi Adarovi mělo premiéru sice už loni v listopadu, bylo však rovněž uvedeno v rámci letošních oslav jako slavnostní tečka za Dny romské kultury 2006. Ty uspořádalo 3. až 10. dubna o.s. Vzájemné soužití ku příležitosti Mezinárodního dne Romů za podpory Magistrátu města Ostravy a Ministerstva kultury ČR. Partnery byly Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Knihovna města Ostravy a Střední škola profesora Zdeňka Matějčka. Přestože se může zdát, že tato informace přichází se značným zpožděním, Romano hangos chce ukázat, jakým způsobem naložili se svým volných časem mladí lidé, kteří se do projektu zapojili pod vedením paní Elen Mirgové. pokračování

Anketa Protagonistů hlavních rolí jsme se zeptali: Jaká je tvoje role a jak jste se na ni připravovali? Marie Tokárová (14 let) Já jsem hrála roli princezny. Každý jsme dostali svůj scénář, zkoušeli jsme každý den v centru i doma. Rodina se pak přišla podívat na představení a měla velikou radost. Ráda bych hrála divadlo i nadále a zkoušela další role. Měli jsme nádherné kostýmy. Ivana Kanalošová (17 let) Já jsem hrála královnu. Moje rodina byla ráda, že mne divadlo baví, a když rodiče viděli představení, byli nadšení. Na vystoupení jsem se připravovala téměř každý den. Máme za sebou už čtyři divadelní představení s hudebním doprovodem i krásnými kostýmy. V hraní divadla bych ráda pokračovala i nadále. Už dva roky navštěvuji taneční soubor Amare čhave. Michal Oláh (21 let) Já jsem si zahrál krále. Toužil jsem dostat právě tuto roli. Zkoušel jsem asi dva měsíce intenzivně, protože jsem se musel učit i verše. Moji rodiče bohužel na představeních nebyli, protože jsou už staří, ale často jsem zkoušel i doma, tak mě viděli aspoň takto. Rád bych hrál divadlo dál, právě mne v blízké době čeká role čerta, na kterou se moc těším. Sára Žigová (11 let) V této pohádce jsem hrála služku. Vlastně jsme toto představení zkoušeli odděleně v komunitních centrech během jednoho roku a pak poslední dva měsíce intenzivně dohromady. Připravovala jsem se i doma. Můj herecký a pěvecký vzor je Jeniffer Lopez, proto bych ráda hrála divadlo dál. Připravily Lucie Fremlová a Jana Kabeláčová pokračování

Je třeba, aby mladí vstoupili do politiky Posledním z kroků, který směřoval k vytvoření romské reprezentace v České republice, bylo ustavení Parlamentu Romů ČR. Milan Ščuka se ujal této náročné práce a energicky prosazoval myšlenku volených zástupců Romů, kteří by obhajovali a prosazovali zájmy a potřeby ostatních. pokračování

Akana kampel, kaj o terne te džan andre politika Agorutni buči savi sas kerdži pal koda, kaj pes te hazdel romani reprezentacija andre Čechiko, sas te kerel Parlament Romů ČR. O Milan Ščuka pes andre kadi buči thodža zoraha, u ispidelas kie koda, kaj peske o Roma te alosaren manušen, save pes tovena vaš savoro, so lenge kampel. Koda, so pes kalestar užrelas, naavila majbuter the angle koda, kaj adažives barol terni generacija, savi kamelas te džal andre politika, kajča varesar lage nadžal. Kadi generacija kamelas te lel abdro vast savoro, so pes kerdža andro 90. berša. pokračování

Většinu Romů diskriminují nové vztahy mezi majitelů domů a nájemníky Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak. pokračování

Mikuláš Dzurinda na fakultě v Brně BRNO – Nestává se často, aby po brněnských školách cestoval vysoký představitel sousedního státu. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda si udělal čas v hektickém předvolebním období a přijel diskutovat se studenty na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. Politik izolovaný za osm let u moci byl překvapený, že studenti si neberou servítky a tvrdě kritizují jeho politiku. Z jejich přístupu odjížděl mírně rozčarován a překvapení neskrýval ani děkan fakulty Ladislav Rabušic a stínový ministr školství Walter Bartoš. Zkrátka neoliberální reformy nejsou všem po chuti. O tomto svědčí i předpokládaný výsledek slovenských voleb, ve kterých míří Dzurindova vládnoucí koalice k drtivé porážce. Diskuse směřovala i na postavení Romů na Slovensku. Premiér se oháněl novými sociálními programy a zvýšenou podporou zaměstnanosti v „krizových“ regionech. O brutálních zásazích proti Romům s desítkami zraněných a jedním mrtvým se vůbec nezmiňoval – jako kdyby nikdy nebyly. Ve všech pádech bylo skloňováno slovo reformy. Ty reformy, které systematicky ožebračují chudé lidi na Slovensku, a které naplno doporučuje i pro Českou republiku. Recept Dzurindy na prosperitu je jasný: seškrtat důchody, sociální dávky, nemocenské, zavést školné a tvrdě omezit práva zaměstnanců. Prosperita to sice je, ale asi pro pět až deset procent privilegovaných. Text a foto: J. S. Sláma pokračování

Báječný dětský svět Sedmý ročník brněnské Bambiriády (aneb Maratonského běhu Báječným dětským světem) se konal v brněnském parku Lužánky pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka a primátora města Brna Richarda Svobody. Na akci finančně přispěl Jihomoravský kraj a statutární město Brno. Hlavním partnerem akce byla pojišťovna Generali, a. s., a mediálním partnerem byla Česká televize. pokračování

Muzejní noc nebyla temná Muzejní noc se stává pro Brňany stále oblíbenější kratochvílí, které se účastní každoročně tisíce lidí. V noci z 19. na 20. května zůstala otevřena všechna brněnská muzea, zájemci se přesunovali od jednoho k druhému, anebo zůstali jen v tom jediném, které si vybrali. Také Muzeum romské kultury pro ně připravilo bohatý program, poskytující naplnění pro všechny smysly. pokračování

Komentář: Volby 2006 Vítězem voleb se stala strana ODS a v tomto smyslu dopadly volby podle očekávání. K sestavení vlády byl prezidentem již v pondělí 5. června vyzván šéf vítězné strany Mirek Topolánek. Sestavit vládu je však jedna věc a dosáhnout její podpory v Parlamentu je věc druhá. A to je oč tu běží. Protože počet poslanců, kteří podporují tzv. levici (ČSSD a KSČM) a pravici (ODS, KDUČSL a Strana zelených) je totožný. V tomto smyslu dopadly volby naprosto nečekaně. Dá se říci, že i ČSSD byla velmi úspěšná a nemusela by se stavět na zadní, kdyby její předseda Jiří Paroubek neměl přemrštěné ambice, do kterých zapletl celou stranu k její škodě. Dost možná, že se nějaký poslanec ČSSD postaví na zadní a spočítá mu to. Být sociální demokrat, styděl bych se za něj. pokračování

Jan Keller: Soumrak sociálního státu Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept „modernizace“ sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskurzu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit. Tematizuje otázku starých a nových sociálních rizik, problém bludných kruhů ve fungování sociální politiky a zkoumá, jakých podob dnes nabývá sociální otázka. Zvláštní pozornost věnuje postavení středních vrstev a jejich zásadnímu významu při reprodukci sociálního státu. Sociologické nakladatelství (SLON), 160 str., 199 Kč http://www.knihovnice.cz/knizninovinky/ pokračování

citáty slavných Lidská přirozenost a obraz sebe sama Je rasismus něco, čemu se naučíte, nebo čím jste vybaven od přírody? Myslím, že správná odpověď není ani jedno z toho. Nepochybně existuje bohatá a složitá lidská přirozenost. Nejsme kamení. Každý duševně zdravý člověk ví, že velká část nás samých je dána geneticky, včetně aspektů našeho chování a našich postojů. Mezi duševně zdravými lidmi se to bere za fakt. pokračování

Štěstí a vítr jedno jsou Kdo poprvé uvidí černobílé fotografie překladatelky, redaktorky, romistky a vysokoškolské profesorky Hany Šebkové (1952–2004), zasáhnou ho do srdce jako přesně mířený šíp svou opravdovostí, autenticitou, silou výpovědi a přirozeností. pokračování

Současný životní styl je velmi nemotivující Zpráva o situaci Romů v Brně Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 se ke svému romskému původu přihlásilo v Brně pouze 374 obyvatel (nejspíš je pravdou a zároveň paradoxem, že právě tito Romové jsou těmi integrovanými). Různé studie pak uvádějí oficiální odhady, pro pracovní účely lze používat údaj 15 až 20 000 Romů v Brně. pokračování

Čaras – byliny Řebříček obecný kvete od června do listopadu. Plodem je zploštělá, bezžeberná, šedá nažka bez chmýru. Podzemní část tvoří plazivý oddenek, vytvářející hustou spleť drobných kořínků. Bylina je neobyčejně hojná, roste zejména na suchých loukách, u cest, v příkopech a při okraji lesů. Nejčastěji se sbírá a používá nať, někdy jen květ. Bylinu můžeme sbírat do pozdního podzimu, což dále zvyšuje její hodnotu. Obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Tyto látky patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Již farář Kneipp před více než sto lety nazval řebříček „králem v léčbě ženských nemocí“, a rozhodně nikoli neprávem. pokračování

Khamoro na rozcestí? Světový romský festival Khamoro 2006 měl svoje velké galapředstavení v pražské Lucerně v sobotu 27. května. Vystoupilo na něm osm souborů. Měl jsem možnost sledovat šest z nich, a tak mi uniklo vidět dva poslední: Puerto Flamenco ze Španělska a Ilo z Ruska. Škoda, soubor španělský byl určitě mimořádný a skvělý. Ruským souborem si tím tak zcela nejsem jist. Je nepochybné, že Khamoro si už vytvořilo jistou tradici a že vstoupilo do povědomí širší kulturní i laické veřejnosti a že má velké zásluhy o pozitivnější vnímání Romů také jako kulturní pospolitosti. Zatím nic na takové úrovni v ČR není, co by zřetelněji pozitivně propagovalo Romy. Je to vlastně kampaň k toleranci a proti rasismu. pokračování

E lichva hin produktos khatal o sistemos O gadžikane godžaver šere akana den bari duma pal e situacija andro romane getti. O Ministerstvo vnitra peske akana mangla rodipen pal koda, či existujinel „specialno romani kriminalita.“ Kada nane nič nevo, bo imar anglo mariben kerenas kajse rodipena o nacisticka antropologa andre Němciko. Antropologa khatal e Západočeská universita kerde „rodipen“ andro romane ghetta, kaj te prindžaren sar kerdžol „specificko romani kriminalita,“ kajča mušinde te pridžanel hoj vareso kajso naexistinel. „Nevo prindžaripen“ našči sikadža nič nevo. Šaj sikadža ča koda, so hin andre sociologija prindžardo. Andro nacisticka koncentračna lageri o but civilizimen the godžaver manuša pes nalikerenas kavke, sar sas pre sloboda. Avre lavenca šaj phenas, kana lenge ile o manušane čačipena the dživipnaskere šajipena, mušinde te dživel avke sar oda andro koncentraki sas, u te dikhel pre koda, kaj te predživen. Romano ghetto, oda hin kajso cikno koncentrakos, kaj o manuša mušinen te dživel sar pes del, u mušinen te respektinel o kriterija save ode hin, hjaba či kamen abo nakamen. Avral lenge niko nadela o vast, bo len o aver manuša „avrunestar“ thode pre sera, koncentrujinde len andro ghetto, u mukle len korkoren peske. Koda, kaj ode hin nalačhipen? Sar šaj el aver. Lichva, prostitucija, čor, drogy, te cirdel le manušen andro bilačhipen, oda savoro kerel o ghetto. A kada nane savoro. Andro koncentračna lageri demenas avri bare epidemiji tyfusiha, uplavicaha the avre nasvalipenenca. Andro ghetti šaj užaras kaj pes sikavena moros, cholera, neštovici, žlutenka, AIDS. pokračování

Lichva je produktem systému S velkou vážností se nyní gádžovští mudrlanti vyslovují o situaci v romských ghettech. Ministerstvo vnitra si dokonce objednalo výzkum o tom, jestli existuje „specifická romská kriminalita“. Není to nic nového, protože již před válkou prováděli podobné výzkumy nacističtí antropologové v Německu. Antropologové ze Západočeské university provedli „výzkum“ v romských ghettech, aby zjistili, jak se vyvíjí „specifická romská kriminalita“, ale museli přiznat, že něco takového prostě neexistuje. „Nová studie“ nemohla prokázat nic nového. Pouze to, co je sociologicky obecně známo. V nacistických koncentračních táborech se vysoce civilizovaní a vzdělaní lidé chovali zcela jinak, než tomu bylo na svobodě. Jinými slovy řečeno, když byli zbaveni základních lidských práv a existenčních možností, museli se přizpůsobit poměrům v koncentračním táboře a dělat vše pro přežití. pokračování

„O čoripen amenge phagel o sascipen the o dživipen...“ Aver manuša pes khatal o romane ghetta likeren serate. Pal koda sar ode o manuša dživen, nadžanen nič. Sar pes manuš dochudel andro ghettos the savo ode hin dživipen, mange vakerelas jek romni, sava hi štar čhave the ochto vnučata. Koda, so pes ačhila lakera famelijake, pes ačhila the but avrenge, kajča so joj vakerelas amenge sikavel koda, so avral nadičhol. Soske pes o romane fameliji dochuden dži pro agor, u soske peren andro ghetto. „Dživahas andre bytovka, u sar mek o rom kerelas buči, varesar pes likerahas. Kajča sar našadža e buči ta gela pre podpora, palis samas pre socialka, u kalestar pes nadel te dživel. Le čoripnaha the la bidaha manuš siklol te dživel. Te amen hin vareso te chal, hin amen šukar džives. pokračování

Mládež „z ulice“ snad bude mít kam jít Občanské sdružení Jekhetani Luma – Společný svět chce zřídit klub pro mládež „z ulice“. V současné době organizace jedná s městem Mladá Boleslav o přidělení vhodných prostor. Klub bude mít statut nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Tyto kluby nabízejí zdarma programy pro děti a mládež, kteří si nemohou nebo z různých důvodů nechtějí vybrat ze stávající nabídky jiných zařízení. pokračování

napsali jste nám Existuje latentní diskriminace asistenta pedagoga? V živé paměti mám dobu, kdy začali ve škole působit romští asistenti. V té době se začínalo prakticky z ničeho a postupem času se asistenti vypracovali na plnohodnotné členy kantorského sboru. To byla cesta dlouhá sedm let a od té doby se mnohé změnilo. Funkce romského asistenta byla zařazena do katalogu prací pod novým názvem a zní vychovatel asistent pedagoga. Jsou zařazeni mezi pedagogické pracovníky a s tím jsou spojené výhody jako např. dva měsíce prázdnin. pokračování

Bez stigmatu cizosti Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů „Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty. pokračování

Historická šance upozornit na život evropských Romů - Výstava o holocaustu bude i v New Yorku Putovní výstava o romském holocaustu, která je nyní k vidění v Brně, bude v příštím roce v New Yorku. Brněnského organizátora této výstavy Karla Holomka informoval o tomto velkém úspěchu Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. „V těchto dnech mi z kanceláře kompetentního státního podtajemníka Organizace spojených národů Shashi Tharoora přišla zpráva, že naše výstava v anglickém jazyce The Holocaust against the Roma and Sinti and present day racism in Europe bude v následujícím roce představena u příležitosti mezinárodního pamětního dne holocaustu (27. ledna) v sídle Spojených národů v New Yorku. Zahajovací akce se bude pravděpodobně konat 24. ledna 2007,“ píše Rose ve svém dopise. pokračování

Karvinský romský festival ve velkém stylu Prvního července se konal v Karviné v amfiteátru parku Boženy Němcové úspěšně 7. romský festival. Účast byla nejméně tisíc diváků a tím se může jen málokdo pochlubit z těch, co podobné festivaly pořádají. To je nesporně největší úspěch, který tento festival provázel. Je to jistě výsledek manažerských schopností pořadatelů, jimiž byli početní bratři Ferencovi a jejich rodinný tým. Udělali to totiž šikovně: vedle romských souborů pozvali i populární osobnosti popmusic - Petra Muka a Vlastu Horvátha. Tím dosáhli hned dvou úspěchů najednou: přilákali spoustu návštěvníků a spojili Romy s Čechy. To je totiž to, oč tu běží a co se má dělat! pokračování

Prázdniny začaly, ne však pro ultrapravici Začátek prázdnin znamená pro školáky prázdniny a pro ty ostatní mírnější pracovní tempo a dovolené. Opačně tohoto letního času využili neofašisté a neonacisté 1. července ve dvou městech ČR. pokračování

O OSN kerdža nevi institucija pal o manušane čačipena Angluneste andre kada berš hazdla o Valné shromáždění OSN nevi Rada anglo manušane čačipena, savi kamelas te kerel dijader e buči pal e Komisija anglo manušane čačipena. Angluno kidipen sas 19. 6. 2006 Ženevate u sar precedas sas alosardo mexicko bičhado, savo pes thovel vaš o manušane čačipena o Louis Alfonso De Alba. Soske pes kerdža kada nebipen? pokračování

OSN zřídila nový orgán pro lidská práva Počátkem tohoto roku byla rezolucí Valného shromáždění OSN ustavena Rada pro lidská práva, která po šedesáti letech nahradila činnost předchozí Komise pro lidská práva. Inau-gurační zasedání se uskutečnilo 19. června v Ženevě a předsedou Rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba. Proč k této významné změně vlastně došlo? pokračování

Pal o prazdnini pro úřad práce Le čhavenge ela akana mište, bo duj čhon naphirena andre škola. Angle kole phureder, svae imar andre škola maphirena agorisaľol jek koter andre lengero dživipen. But džene džana dijader te sikľol u varesave džana andro učeder školi the andre kole mekučeder. Kavke oda hin maškar o gadžikane čhavore, kajča paš o romane oda nane avke. Talam savore džan avri andal o zvlaštna školi, u lengere šanciji pes oleha phanden. Varesaven ela bacht u džana te sikľol vareso lokeder, kajča imar the kada nane avke sar varekana. Andal e zvlaštno škola le romane čhaven nane kaj te džal, vaš oda lenge naačhol nič aver ča te džal pro úřad práce. Kavke pes hazdel lengero pharipen andro dživipen, u kada murdarel o dživipen savore Romenge. O gadže dikhen pro roma sar pro džuva angle koda, kaj mušinen te dživel le podporendar. pokračování

Sar sas arado Romano lageris andre Osvětim Koncentračno lageris andro koncentračno lageris. Kavke pes delas te phenel koleske, so o nacisti kerde andre Osvětim. Kode sas natradle ezera Roma the Sinti andal savore evropakere phuva, kaj avile o nacisti andro dujto mariben. Ode arakhle peskero meriben the o Roma khatal o protektoratos Čechy a Morava, majbuter kole, so sas khatal o koncentračna lageri Lety u Písku the Hodonín u Kunštátu. pokračování

Protektorátní „cikánské tábory“ po vzoru rakouských Výnos o potírání cikánského zlořádu se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Vzory pro zřízení těchto táborů byla již existující podobná zařízení např. v rakouském Lackenbachu. pokračování

Lety u Písku: zpočátku jen muži, potom rodiny „Cikánský tábor“ v Letech vznikl na místě bývalého kárného pracovního tábora. Kapacita tábora byla sice zvětšena tak, že byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno více než 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Navíc byli v táboře až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 tady ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny. Počet vězňů tak nadále nestoupal, ale neuspokojivé podmínky v táboře zůstaly prakticky stejné. pokračování

Tábor v Hodoníně u Kunštátu „Cikánský tábor“ v Hodoníně u Kunštátu sloužil jako místo nucené koncentrace moravských Romů. Podobně jako v Letech byly na začátku srpna 1942 do tábora nahnány romské rodiny v počtu značně převyšujícím kapacitu, která byla stanovena na 800 osob. Ubytovací, stravovací i hygienické podmínky byly stejně katastrofální jako v Letech a táborový řád byl také totožný. I v tomto táboře byl dozorčí personál tvořen protektorátními četníky. V čele tábora stál Štefan Blahynka, který dočasně v zimě 1943 odešel do letského tábora, aby pomohl zažehnat následky epidemie tyfu a zajistil podmínky pro transport vězňů do Osvětimi. Po splnění tohoto úkolu se vrátil zpět do Hodonína, kde vykonával funkci velitele tábora až do jeho likvidace. pokračování

Zastřelen při pokusu o útěk Osud Jaroslava Heráka Kon man chala, to man chala, a Sasos man zamarela. Devla, Devla, chasuvava bo me sfero na dykhava. Jakživ se odtud nedostanu, Němci mne umučí. Bože, Bože, shořím, já již svět nespatřím. pokračování

Komunitno centrum Rokycaňate But buči tel trin berš pes kerdža pre khangeri Nejsvětější Trojice Rokycaňate, u kave pes kerdža čačutni khangeri angle kole, ko kamen te phirel pal o Del. But bari buči peskera famelijaha kerdža o romano rašaj David Dudáš. pokračování

Chudoba je nejčastější příčinou odebrání dítěte Hana Ševčíková (29) pracuje v ostravském sdružení Vzájemné soužití jako sociální pracovnice a koordinátorka projektu terénní asistence pro rodiny, které jsou ohrožené odebráním dítěte do ústavní výchovy nebo kterým bylo odebráno dítě a nyní usilují o jeho návrat. Na Fakultě zdravotně-sociální Ostravské univerzity vystudovala sociální práci. „K práci s Romy jsem se dostala na letní táboře v roce 1998, který pro děti z rodin postižených záplavami z roku 1997 zorganizoval Kumar Vishwanathan. Moje sestra tehdy pracovala na Charitě, která poskytla humanitární pomoc zaplaveným rodinám. Kumar se na ni obrátil s prosbou, jestli nezná někoho, kdo by tam mohl dělat zdravotníka,“ vzpomíná Hana Ševčíková. pokračování

Tři talíře Kde jedni budují svá sídla a defilují před svými veliteli, pohybují se jiní stranou doporučených cest a místo reflektorů a koberců jim stačí čisté nebe nad hlavou a tráva pod nohama. Jít vlastní cestou znamená také držet se svých tradic, umět chodit tak jako tančit, zpívat a hrát tak jako si povídat. Kolik rozhodnutí a svobodných kroků je však zapotřebí k naplnění této jednoduché věty! pokračování

Zprávy Brodce nad Jizerou – Ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma – Společný svět podala trestní oznámení na člověka, který chtěl vyhodit z bytu na ulici romskou rodinu s dětmi z Brodců nad Jizerou. Dotyčný v posledních měsících opakovaně a před svědky Romům vyhrožoval, že pokud s ním neuzavřou nové nájemní smlouvy na byty, které užívají na základě jiných nájemních smluv, zařídí odebrání dětí do dětského domova a že nechá ji okamžitě vyhodit na ulici. pokračování

Hin amen but charno nabisteriben But kolestar so prindžaras džal avri koda, kaj o romano nipos kerel peskere nabisteribnaha aver buči. Aver hin koda, kaj o Roma šoha narandenas peskeri historija, u vaš koda nadžanas nič pal koda, sar dživenas amare anglune. Savoro, so hin pal o Roma randlo šaj genas andre koda, so pal o Roma randle o gadže. pokračování

Pharipena andro sakodživesutno dživipen Andre amaro dživipen mušinas sako džives te prikerel varesave cikneder, abo bareder pharipena. Varekana pre amende peren problemi, save amenge keren bare komplikaciji. Majbuter hin pahare problemi, save aven maškar o manuša. Andre kada hin but phares te arakhel zor the drom, so lenca te kerel. pokračování

Sam diline či nasvale Kada, so tumenge kamav te phenel pes ačhiľa buter sar anglo duj berš andre jekh foros. Sar andre aver fori the adaj hin nange khera (holobiti). Adaj bešen vajkeci romane fameliji. Maškar lende the jekh phureder Rom. Vičinen les Kašuko. Na došunel mište pre jekh kan. Jov vaš kada na rušel. Avka peske upre sikhľiľa, hoj te les vareko vičinel le naveha sar pes čačes vičinel, ta pes aňi na del anglal, sar te oda na perlas pre leste. pokračování

Česká ghetta na počátku 21. století Jak se dostat z pasti sociálního vyloučení – obtížně řešitelný problém Sociologický výzkum, na kterém posledních několik měsíců pracovali odborníci, prokázal fakt, před kterým vlády – ať levicové, či pravicové – shodně zavírají oči. Rozšířenost ghett v ČR je alarmující jev, který hrozí přerůst ve velký sociální konflikt. pokračování

Ohlédnutí za výstavou romského holocaustu v Brně Putovní výstava o romském holocaustu opustila 8. září prostory sídla veřejného ochránce práv v Brně, nabízí se proto malé ohlédnutí. Výstavu si prohlédlo na 400 návštěvníků plus 300 žáků základních škol a středoškoláků, pro něž odborníci z Muzea romské kultury připravili zajímavý program s přednáškou a promítáním dokumentu o vzpomínkách pamětníků na holocaust. Promítání dokumentu bylo zároveň zpřístupněno i návštěvníkům, kteří projevilio tuto tematiku hlubší zájem. pokračování

Diskriminace potrestána před soudem O diskriminaci Romů jsme na stránkách RH psali již mnohokrát. Málokdy se však stane, že by byl případ diskriminace z důvodu etnické příslušnosti projednáván před soudem, a ještě méně často, že by byla prokázána. pokračování

O problemi naprikerena o bivladakere organizaciji So majbuter romane aktivistenge avel pre godži koda, kaj pes mušinel te kerel nevi buči pal o problemi, save hi andro romane komuniti. Majbuter namište pes kada sikavel andro regioni u konkretno kada hin andre Plzňakero koter. O romane aktivisti phenen, kaj kada bilačhipen džal avri kolestar, kaj pro telune uradi nane dzeka te kerel buči pal o Roma. pokračování

Problémy nevyřeší nevládní organizace Stále více romských aktivistů si uvědomuje, že je nezbytné změnit přístup k řešení existujících problémů romských komunit. Zvláště nepříznivá situace se projevuje na regionální úrovni, konkrétně v Plzeňském kraji. Podle romských aktivistů to vyplývá z nezájmu místních úřadů zabývat se záležitostmi Romů a také proto, že vládní koncepce romské integrace již neodpovídá aktuální situaci, která v romských komunitách existuje. pokračování

Vlado Oláh: Visarav man / Vracím se Visarav man andre miro terňipen, kije veša, mal'i, luki, ke Ondava, kijo agata parne l'ul'ud'enca. pokračování

Pre lavkica Ehin ňilaj. Kerado, šukar, sar kamel te el. Te avena kije Rokicaňa pro uštakos (náměstí) pašal deš ori raťi a avri ehin šukares, tates, hoj pes aňi te sovel na kamel, arakhena adaj le Romen sar bešen pro lavkici a dumazinen. Nekbuter šunďol le ternen. Lengero than ehin paš e khangeri. Te džana pašeder kije lende, šunena sar peske vakeren pal oda, kaj sas te khelel, kaj hin nekšukareder čhaja the o čhave, kaj nekfeder bašavnas, kaj džana te khelel. A so šunďol nekbuter, oda ehin lengero asaben. pokračování

Židovské muzeum má pobočku v Brně První mimopražská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea byla otevřena na sklonku září v Brně. Stalo se tak u příležitosti stého výročí jeho založení. pokračování

Umíme se domluvit? Umíme! Olomoucký stadion atletického klubu TJ Lokomotiva hostil již počtvrté netradiční společenskokulturní akci, zaměřenou na menšiny. Festival Umíme se domluvit se tak stává jistotou, na kterou se lidé z Olomouce a okolí těší již dopředu. A že se jich tentokrát pěkných pár stovek během dne na stadionu vystřídalo. pokračování

Žonglovací víkend Ve dnech 30. září a 1. října pořádá v Brně občanské sdružení IQ Roma servis ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky Žonglovací víkend. pokračování

Problém Rožďalovice v emailové korespondenci (mezi MUDr. Danou Janotovou, lékařkou, a PhDr. Janou Horváthovou, ředitelkou Muzea romské kultury) Dana Janotová píše: (…) Snad máte kontakty k někomu, kdo může pomoci obci Rožďalovice a taky mně. Asi před 10 lety jsem si koupila starý domek ve zmíněné obci, který se snažím zvelebit, moc peněz i práce jsem vložila i do zahrady. Vše se velmi pomalu zlepšovalo do okamžiku, kdy vedlejší dům zakoupil p. Bouma a ubytoval Romy. Není jich tak moc, není to žádné ghetto. Mluví česky, mají auta, kola, podle všude se válejících odpadků si kupují potraviny, které já si těžko můžu dovolit. Neměla jsem do té doby žádný negativní vztah k tomuto etniku. Zničená zahrada, vytlučená okna, vykradený dům a trvale na můj pozemek vnikající lidé a psi mě však vůči Romům těžce zatvrdily. Jsem matka samoživitelka, na vše si vydělávám sama, nepobírám sociální dávky a moje dvě děti chodí do školy. Zmíněným obyvatelům vedlejšího domu jsem nikdy nic neudělala. pokračování

Představte Romy, kteří pro nás něco dělají Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte: pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 9. Mistři stylu a techniky Alfred (Fredi) Ullrich Narodil se 8. července 1948 v bavorském Schwabmünchenu (Německo), dětství a školní léta strávil ve Vídni. Pochází z rodiny rakouských Sintů (německých Romů), která se stala v době druhé světové války obětí rasové perzekuce, podobně jako většina rakouských Romů a Sintů. Rodinné vzpomínky na válku, tíživá sociální situace v dětství i otázky soužití jsou silnou inspirací pro Ullrichovo umělecké vyjádření. pokračování

Fórum 2000 V Praze začal 10. ročník konference Fórum 2000. Mohl jsem být na zahájení v neděli večer v odsvěceném kostele svaté Anny v prostorách zvaných Pražské křižovatky. Konferenci s tématem Dilemata globálního soužití zahájil prezident Václav Havel, krátce též promluvil americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel a Yohei Sasakawa, spoluzakladatel Fóra. pokračování

Rasistická ostuda v Bulharsku BRUSEL – Předseda Evropského parlamentu (EP) Josep Borrell vyzval bulharského poslance v roli pozorovatele za ultrapravicovou stranu Ataka Dimitara Stojanova, aby „vzal zpět své urážlivé a provokativní poznámky“ na adresu romské europoslankyně Livie Járókaové. pokračování

Sar oda dopela le Romanca andro Slané Kavke sar andro aver fori, the andro Slané hin le Romen pharipena andro bešiben. Jekfar o šerale pre peskero bešiben phende, kaj andre legero foros kerena „Program nulové tolerance“ u kavke džana zoraha pal kole, ko kerena varesavo nalačhipen. Anglune, pre kaste kada „Program“ pela sas o Roma, save dživenas andre foroskeri ubitovna. pokračování

Trastune benga Trastune benga, kavke pes vičhinel gendži, savi irindža e Ilona Ferková. Kavke kamla te sikavel pre but baro pharipen, savo hin maškar o Roma, u pre savo dopočinen but romane fameliji. O perša geblera pes maškar o Roma sikade andro dešupanč berša palal, u but manuša hine andre kada chudle talam avke, sar andro drogi. pokračování

Cirkusová taškařice Na přelomu září a října se konal v parku na Hybešově ulici v Brně žonglovací víkend, který pořádalo sdružení IQ Roma servis ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky. Na tomto místě byl postaven veliký cirkusový stan CIRKUS LE GRANDO a účast byla opravdu hojná. Prostřídalo se zde několik desítek romských dětí, které si vyzkoušely nejrůznější atrakce: chůzi po míči a po laně, žonglování, fakírské dovednosti, akrobacii a jiné lákavé kousky. V neděli pak svým rodičům a dalším návštěvníkům předvedly to, co se naučily v šapitó. Dostalo se jim za to bouřlivého potlesku, a také drobných cen a diplomů. Odcházely s obrovskou radostí, že dokázaly něco, co pro ně bylo doposud velkým tajemstvím. (red) pokračování

Na projekt Domovník 2004 lidé v Brně nezapomněli Dnes: odpadky, špína, zápach S terénním sociálním pracovníkem Pavlem Dirdou jsme obešli několik domů v centru Brna, kde probíhal v roce 2004 projekt s názvem Domovník; jeho realizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. Projekt se zaměřoval na bydlení brněnských Romů a cílem bylo určit u vybraných domů domovníka, který se bude o dům starat a udržovat ho v čistotě. Vybrané domy jsou ve správě městské části Brno sever a Brno střed. Domovníci dostávali symbolický plat z projektu, který vyhlásila a financovala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Smysl byl tedy jasný: přispět ke zlepšení životních podmínek Romů jejich vlastním přičiněním. Přišli jsme se podívat, jak to vypadá v domech teď, po dvou letech. pokračování

Zdeňka Jařabová pomáhala Romům, navíc byla výborný člověk Zpráva o smrti Mgr. Zdeňky Jařabové mě hluboce zasáhla, protože jsem stále věřila, že tato nezvykle statečná žena svůj boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Už třeba jen proto, že nepodléhala poraženeckým náladám. S nemocí bojovala tak příkladně racionálně a nejvíce tím, že na ni nemyslela a o to více se věnovala své práci. Přesně tak, jak si neumím představit, že bych to někdy dokázala já. Ona vůbec nepřipouštěla možnost nezdaru léčby, vždy byla tak pozitivní a optimistická. Jen za tato fakta ji nebylo možno neobdivovat. Jenže ono nasazení, s jakým bojovala s nemocí, bylo jen projevem její duchovní síly, energie, jejího založení. Mnohem zásadněji se toto její založení a charakter projevilo v práci pro Romy a s Romy a také v oblasti vysokoškolského vzdělávání. pokračování

Čaras – byliny Lopuch větší je dvouletá bylina s přímou, rýhovanou lodyhou, dorůstající výšky přes jeden metr a není ji třeba zvláště představovat. Jeho lidové názvy „chytavky“, „ježek“ a podobně jistě každému rychle připomenou, co je tato bylina zač. Přesto však překvapí svým využitím v lidovém léčitelství. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10. Osobité a originální pojetí „Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“ (David Zeman) pokračování