Výsledky vyhledávání: romsk

Ve škole studenti nacházejí sami sebe Uplynuly již čtyři roky od založení Romské střední školy sociální v Kolíně. Vedení školy a její kantoři už připravili jednu třídu 25 studentů k maturitním zkouškám. Poslední rok studijního období byl pro maturanty rokem napětí, očekávání, podobně jako pro profesorský sbor a zakladatele školy. Zhruba polovina studentů se již uchází o studium na vysokých školách. Při rozhovoru s JUDr. Gejzou Orletem, učitelem práv, jsme se dozvěděli, že součástí školy je také domov mládeže, který poskytuje studentům ze vzdálenějších koutů republiky ubytování a celodenní stravování. K dispozici mají klubovnu, tělocvičnu, studentský bar, knihovnu a počítačovou učebnu s internetem. pokračování

Brněnská Kociánka slouží postiženým dětem BRNO – Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež budí v mnoha lidech představu něčeho hrůzného. Je vnímán jako ghetto, kde jsou dívky a chlapci zavřeni před světem. Ústavem sociální péče je i brněnská Kociánka. pokračování

Česká národní expozice v Osvětimi Ve Státním muzeu v Osvětimi se uskutečnila 8. května vernisáž expozice věnované vězňům z českých zemí v koncentračním táboře v Osvětimi. Spolu s ní byla otevřena expozice věnovaná slovenským Židům vězněným v tomto komplexu koncentračních táborů. pokračování

Romové z Rožnova mají problémy s bydlením Před časem informovala redakce Romano hangos čtenáře o situaci romské komunity v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení města tady zvolilo strategii – podobně jako mnoho dalších měst a obcí – postupně vystěhovat nájemníky obecních bytů, kteří dluží za nájemné. pokračování

Volební program Romské občanské iniciativy ČR Stranou, která se již ve svém názvu hlásí k hájení zájmů Romů, je Romská občanská iniciativa ČR (ROI). Tato strana již měla v parlamentu své zastoupení. Také letos vstupuje do volebního klání. Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji. pokračování

Anketa k volbám 2002 Půjdete v červnu k parlamentním volbám a víte již, koho budete volit? Co očekáváte od vítězné strany ve volbách? pokračování

Kandidát na poslance Vážení přátelé, Romale, jmenuji se Vladislav Suchánek a jsem Rom. Je mi 52 let, jsem ženatý a pracuji jako správní rada odboru pro místní správu Ministerstva vnitra ČR. Narodil jsem se ve Varnsdorfu, matka pochází z Gajar, otec z Bratislavy. Vyučil jsem se kuchařem a nyní studuji Vyšší sociálně právní školu evangelickou v Praze. pokračování

Evo, bičhav mange fotka – Evo, pošli mi fotku Etnografka Eva Davidová shromažďuje už více než 40 let dokumenty, fotografie a písně z romských osad na Slovensku, ale i od Romů usazených v Čechách. Při fotografování upřednostňuje skutečnost a umělecký pohled se objeví, až když je fotografie hotová. Podle snímků poznáte, jak Eva přemýšlí, jak vidí a cítí a jak jsou jí Romové blízcí. Když fotí, záběr hledá srdcem, a proto vždy na jejích snímcích najdete upřímnost, cit, charakter, romskou bídu, utrpení a člověčenství. Její fotografie mluví, pláčou, radují se, tancují, zpívají i bolí. pokračování

Vařte s Romano hangos Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí. pokračování

Romští poradci se obávají o svá místa Romští poradci se obávají, že po zrušení okresních úřadů nepřejdou na obce třetího stupně, tedy obce pověřené státní správou po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002. Zaznělo to na semináři ve Velkých Karlovicích věnovaném mj. reformě veřejné správy a s ní spojenému postavení romského poradce (podrobně o semináři píšeme na jiném místě). Postavení romských poradců není ohroženo v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. pokračování

Seminář romských poradců ve Velkých Karlovicích Poslední tři dny měsíce dubna proběhl ve Velkých Karlovicích seminář romských poradců, kteří dosud pracovali na rušených okresních úřadech. pokračování

Zeptali jsme se romských poradců Myslíte si, Že se pro vás najde uplatnění i po zrušení okresních úřadů? pokračování

Zeptali jsme se občanů Myslíte si, Že jsou romští poradci na okresních úřadech potřební? S jakými problémy se na ně nejčastěji obracíte? pokračování

Byla to past! Výběrová komise, která se sešla na ministerstvu školství (MŠMT) počátkem května, rozdělovala částku dvou milionů korun, určených pro program integrace Romů, a to na základě předložených projektů. Nejrůznější nevládní organizace, nejenom romské, od těch největších až po zcela miniaturní, předložily 87 projektů. Výběrová komise stála před úkolem „vytrhnout z dlaně chlup, který tam není“. pokračování

Zpověď prostitutky Dříve byla prostituce mezi Romy tabu. Bylo nepředstavitelné, že by se romská dívka stala prostitutkou. V současnosti je však mezi nimi prostituce dost častá. Na jedné straně za to mohou neutěšené sociální poměry, na straně druhé však také narušení romských tradic a zvyklostí. Jednou z dívek, z níž se stala před dvěma roky prostitutka, je osmnáctiletá Mária. Bydlí střídavě v Holíči a v Hodoníně, městech na moravsko-slovenské hranici. pokračování

Khamoro rozproudilo krev v žilách PRAHA – Romské melodie znovu rozproudily krev v žilách milovníků romské hudby i jazzu. Od 21. do 25. května se konal v Praze již čtvrtý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko). Pražané a návštěvníci hlavního města tak měli možnost sledovat mistrovství romských muzikantů, zpěváků a tanečníků z Evropy i ze zámoří. pokračování

Mladí neonacisté z Aše budou souzeni CHEB (ror) – Tři mladí násilníci z okruhu neonacistických skinheads, kteří loni v červenci přepadli romskou rodinu v jejím bytě v Aši, obžaloval chebský státní zástupce z trestných činů šíření rasové zášti a porušování domovní svobody. Hlavní líčení nařídil samosoudce Zdeněk Johann na červen. pokračování

Holčičku zavraždil bývalý přítel babičky ČESKÁ TŘEBOVÁ (ror) – Sedmiletou romskou holčičku Marcelu Ferkovou z České Třebové, která byla od pátku 24. května pohřešována, zavraždil bývalý přítel její babičky. Jde o čtyřiatřicetiletého slovenského Roma, který byl v minulosti již desetkrát potrestán za majetkové trestné činy. „Muž se k činu doznal,“ uvedla mluvčí orlickoústecké policie Eva Sichrová a dodala, že důvodem vraždy byla pomsta. pokračování

Hrát fotbal znamená žít Josef Rafael je zakladatelem amatérského fotbalového mužstva složeného z olašských a východoslovenských Romů, Čechů, Albánců a jednoho černocha. Mužstvo nese název FC Guláš. A proč Guláš? Protože jeho zakladatel a vedoucí týmu Josef Rafael je mezi Romy přezdívaný Guláš nebo Vinnetou. Josef říká, že jeho velkým snem je kopat za Brno první ligu. Fotbal je pro něj radost a štěstí, každodenní chléb a lék. Fotbal je pro něj tak velkým koníčkem, že i přes vážné zranění nohy, která si už vyžádala čtyři operace, kope dál, ale už jen jako obránce nebo brankář. Dozvěděli jsme se, že v květnu jeho mužstvo Guláš vyhrálo futsalový (halový fotbal) turnaj TOBRO GENERATION CUP 2002, který zorganizovala Brněnská Asociace Futsal. pokračování

Diskriminace Romů včera a dnes PRAHA – Diskriminaci Romů v minulosti i současnosti se věnovala konference, kterou uspořádal Výbor pro odškodnění romských obětí holocaustu (VPORH) v prostorách židovské radnice v pražské Maiselově ulici. Symbolicky se tak setkaly národy, které v evropské minulosti nejvíce vytrpěly ze strany svých sousedů. „Oba naše národy mají více společného než rozdílného. Je to především animozita ze strany většinové společnosti,“ poznamenala na úvod konference tajemnice Pražské židovské obce Olga Dostálková. pokračování

Sochy připomínají utrpení Romů LETY, MIROVICE – Oběti letského koncentračního tábora, které zemřely před vypuknutím epidemie tyfu a byly pohřbeny na hřbitově v Mirovicích (okr. Písek), mají konečně svůj pomník. Sousoší umělecky ztvárňuje utrpení Romů a bylo odhaleno 13. května při tradičním pietním obřadu. Pomník vysvětil místní katolický farář a solidaritu s osudem Romů připomněla i představitelka židovské liberální komunity Bejt Simcha Sylvie Witmannová. pokračování

Současná ochrana proti diskriminaci je málo účinná PRAHA – Požadavek na vznik antidiskriminačního zákona je obsažen v návrhu vládní Zprávy o stavu lidských práv v ČR v roce 2001, kterou předkládá vicepremiér a předseda legislativní rady Pavel Rychetský. Potřeba vzniku jednotného právního předpisu je zdůvodněna skutečností, že za současné situace, kdy ochrana před diskriminací je upravena v různých právních předpisech a dohlížejí na ni různé orgány, chybí účinný mechanismus kontroly. Pro jednotné řešení hovoří i to, že v praxi se často vyskytují případy vícenásobné diskriminace (např. z důvodu pohlaví, příslušnosti k etnické skupině a věku). Bez jednotné úpravy by byla ochrana proti diskriminaci málo účinná. pokračování

Phare – strašák, nebo vydatná pomoc? Specializované semináře s názvem Jak žádat o programy Phare a Access 2000 uspořádalo v nedávné době občanské sdružení Athinganoi spolu s Informačním centrem neziskových organizací (ICN), které bylo za tímto účelem osloveno Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS). pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity Již druhé zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity se konalo dne 16. května, tentokráte v Kolodějích. Seznamujeme vás s nejpodstatnější částí jednání. Byla projednána a schválena zpráva o činnosti tehdy ještě Meziresortní komise za rok 2001. pokračování

Podnikatel odvedl špinavou práci za radnici MLADÁ BOLESLAV – Více než stovka romských rodin z Mladé Boleslavi byla vystěhována z města. Jde o další případ, kdy se česká a moravská města pokoušejí zbavit svých romských obyvatel. V tomto případě použila radnice fintu, kdy za ni špinavou práci odvedl romský podnikatel Tibor Potor. Ten levně odkoupil od města čtyři činžovní domy, Romy vystěhoval a se ziskem prodal domy zpět městu. pokračování

Ministerstvo dopravy má romského poradce PRAHA – Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling má nového poradce pro otázky národnostních menšin. Stal se jím podnikatel ve stavebnictví Milan Polhoš, předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR. pokračování

Zapomenuté tóny Milan Horváth (27), žádaný a všestranný houslista z Brna, vydal své první CD s názvem Zapomenuté tóny. Milan vyrostl v rodině romského primáše Eugena Horvátha, který svého syna usilovně vedl k muzice, odhaloval mu její taje, vštěpoval styl a projev primáše, zasvěcoval ho do tajů houslových variací a romské harmonie. pokračování

Vařte s Romano hangos Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka pokračování

Blátivý den Většina Romů přišla do České republiky z romských osad a dodnes mají svá rodná místa ve svých vzpomínkách. Život v osadách přinášel radosti i strasti. Na to, jak se obyvatelé jedné osady vypořádali s menší povodní, vzpomíná Jozef Tancoš z Ostravy. pokračování

Chtělo by to změnu Letos již po čtvrté Khamoro v Praze předvedlo romskou muziku z rozličných koutů světa. V České republice tak mají lidé možnost vidět to nejlepší, co v romské muzice je. Významná je též možnost srovnání, vždyť pro mnohé Romy i Čechy jsou romskou muzikou jen čardáše. Na Khamoru mohou návštěvníci slyšet rozdíly mezi romskými hudebními styly z různých částí světa a poznat určité světoobčanství Romů – jejich schopnost přijmout mnoho prvků z kultury okolního většinového etnika, přijmout, pozměnit a prezentovat svým neopakovatelným způsobem. Platí to o uherských čardáších, španělském (andaluzském) flamenku, jazzu. Romové vlastně ve všech zemích, kam přišli, vstoupili do místní kultury, přejali ji, pozměnili a nadále zůstali Romy. Za možnost poznat tyto kulturní odlišnosti mohou být lidé, kteří mají zájem o hudební bohatství skryté pod pojmem romská muzika, organizátorům vděčni. pokračování

Je to příběh paní Aranky, který nám vyprávěl její bratr Příběh se odehrál na sklonku války ve vesnici v okrese Rožňava na jihovýchodě Slovenska u maďarských hranic. Vesnici několikrát denně ostřelovali, domky tam byly postavené z válců z nepálené hlíny. Když začala houkat siréna, začali jsme všichni utíkat, dospělí popadli malé děti, ty větší běžely samy rovnou k lesu, kde jsme se vždy ukrývali. Němci byli na vysokém kopci nebo skále a stříleli po běžících. Strýc křikl, abychom zalehli a plazili se k lesu. Kulky kolem nás svištěly, nebylo to nic příjemného, děti se bály a plakaly. pokračování

Dženo mezinárodně Sdružení Dženo, ze všeho, co o něm známe, splňuje podmínky pro udělení statutu roster u ECOSOCO. pokračování

Šunen Romale! Rada Romům, jak volit Vím, mnozí z vás si říkají: Za komunistů to bylo lepší, a proto se chystáte volit právě je. Rád bych vám vysvětlil, proč by to bylo nerozumné, dokonce nebezpečné, a proč to nepřinese vůbec žádný užitek. pokračování

Hlas pro komunisty – hlas pro Klause Blíží se volby a dát svůj hlas některé straně se chystají také Romové. Většina z nich se bude snažit dát najevo svou nespokojenost se současnými poměry. Nelíbí se jim nárůst otevřeně projevovaného rasismu, nezaměstnanost a neutěšené bytové poměry. Svou nespokojenost chtějí mnozí dát najevo hlasem komunistům. Na druhé straně je jeden politik a strana, které velká část Romů upřímně nesnáší: Václava Klause a jeho Občanskou demokratickou stranu (ODS). pokračování

Nepřipomíná vám to něco? Dívám se na jednu z fotografií uveřejněných v Lidových novinách dne 21. května z volební kampaně ODS. Stojí tam 150 příznivců této politické strany a drží v rukou portrét Václava Klause. Bezpochyby spíše než příznivci ODS, jsou to příznivci Václava Klause. Ale to, jak víme, jedno jest. pokračování

Romské děti na výletě v Polsku V rámci výuky dějepisu organizovalo občanské sdružení Lačho lav z Karviné školní výlet do Polska. Děti ve věku 14 a 15 let navštívily koncentrační tábor Osvětim, kde během druhé světové války (konkrétně od roku 1942 do roku 1945) hitlerovští vojáci vyvraždili šest milionů lidí. Jejich velkou část tvořili Židé a Romové. Dvacet osm jednoposchoďových baráků na děti udělalo silný dojem: nedokázaly si představit, že v jedné místnosti o rozměrech 3x4 metry bylo vtěsnáno 50 až 60 osob. V životě neviděly nic podobného. V jedné místnosti viděli žáci obroučky od brýlí, v druhé hromady dětských botiček, v třetí dětské oblečení, v další pytle s vlasy a další traumatizující věci. Dospělí lidé mají problémy s projevením citů, ale na romských dětech bylo vidět, že emoce jsou u nich silně vyvinuté. Po prohlídce jsme ještě zhlédli film natočený ruskými vojáky, když osvobodili tento koncentrační tábor. pokračování

Příznivý ohlas veřejnosti HODONÍN – S nápadem vypracovat a uvést do praxe projekt, kterým by se aspoň částečně řešila nezaměstnanost Romů z Hodonína, přišel za romskou poradkyní Vlastou Bláhovou předseda Sociálního sdružení Romů Richard Daniel již loni. Spolu pak kontaktovali Úřad práce v Hodoníně, kde žádali o finanční spoluúčast na tomto projektu. Finanční pomoc jim byla přislíbena asi na deset zaměstnanců. „Oslovili jsme zejména mladé lidi a nabídli jim podstatně víc, než kdyby seděli doma na sociálních dávkách,“ řekla Vlasta Bláhová. Loni však projekt úspěšný nebyl. „Bohužel jsme se nesetkali s takovým ohlasem, jaký jsme očekávali,“ vysvětlil Richard Daniel. pokračování

Vlado Oláh – 55 Narodil se ve Stropkově v rodině hudebníků, pastýřů a dělníků. K dosud nejlepším výsledkům jeho práce patří básnická sbírka Slunečnice. pokračování

Pechancův bratr i snoubenka jsou obviněni HRADEC KRÁLOVÉ (ror) – Policisté obvinili kvůli výtržnostem, které se odehrály na začátku dubna uvnitř a před budovou královéhradeckého krajského soudu, dva sedmnáctileté skinheady a třiadvacetiletou dívku za Svitavska. Všichni se zúčastnili vynesení rozsudku nad dvaadvacetiletým Vlastimilem Pechancem, kterého soud poslal za rasově motivovanou vraždu Roma Oty Absolona na 13 let do vězení. pokračování

Práce s menšinami mě baví, říká Miloš Vraspír PhDr. Miloš Vraspír (55 let) už tři a půl roku vykonává funkci poradce pro národnostní menšiny na odboru sociální péče Magistrátu města Brna. Říká, že chce poznat život a kulturu nejen Romů, ale i ostatních menšin žijících v Brně. pokračování

Romská škola v Kolíně Romská střední škola sociální v Kolíně poskytuje absolventům základních škol denní, ale i dálkové studium. Počínaje školním rokem 2000/2001 umožňuje legislativa přijetí i absolventů zvláštních škol. Ve čtyřletém denním studiu a v pětiletém dálkovém poskytuje naše škola středoškolské vzdělání v oboru sociální péče se zaměřením na etnické skupiny. Obě formy studia jsou ukončeny maturitní zkouškou s možností pokračovat ve vzdělávání na jakékoliv vysoké škole. Absolventi najdou uplatnění jako romští poradci a asistenti ve státní správě, jako pracovníci referátů sociálních věcí a okresních správ sociálního zabezpečení, v různých státních i nestátních zařízeních sociální péče a komplexně v neziskovém sektoru a humanitárních organizacích. pokračování

Romcentrum slouží dětem JIHLAVA (ror) – Jihlavská Oblastní charita se věnuje práci s romskými dětmi již šest let. Začátky byly v dosti nevyhovujících prostorách – v klubovně v místním romském ghettu. Dnes již působí v Romském centru, které se stále ještě rekonstruuje a oficiálně bude otevřeno v červnu. pokračování

Jak je důležité míti Filipa Pan Filip na mě vždycky čeká v Karviné. Poprvé před dvěma lety, teď před pár týdny naposled. Povoláním je řezbář, založením místní buditel: autorské divadelní hry, předčítání poezie po klubech a tak podobně. Idealista. Proto také – ač Nerom – napsal romské pohádky. Jeho žena, učitelka, je s velkým úspěchem předčítá ve škole romským dětem. pokračování

Opět romské pohádky (aneb jak je důležité míti Filipa) Nedávno odezněl nářek českých učitelek, které již nepožírají žraloci na Jadranu jak za dob prvorepublikových, nýbrž je k smrti poděsily autentické romské pohádky, sebrané naší přední romistkou PhDr. Milenou Hübschmannovou (nakladatelství Fortuna 1999). Romské pohádky jsou totiž vyprávěním dospělých pro dospělé a neprošly generačními cizelujícími úpravami jako u jiných národů. pokračování

Ida zpívala v Divadle Husa na provázku Doslechl jsem se, že zpěvačka Ida Kelarová vydala se skupinou Romano rat nové CD Staré slzy. Do brněnského Divadla Husa na provázku jsem šel 14. dubna na koncert Idy, protože jsem očekával, že tam nové písně uslyším. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. pokračování

Jeden svět ukazuje jiné lidi BRNO – Čtvrtý ročník festivalu Jeden svět 2002, jehož hlavním pořadatelem je společnost Člověk v tísni, opět ukázal, že svět není jen místem plným radosti. Promítané filmy představily nejen rozdílnost kultur, ale také jak násilí, utrpení a otroctví prostupuje současnou civilizací, nebo jak honba za ropou vede k porušování lidských práv. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům. pokračování

První Rom odškodněný BRATISLAVA – První slovenský Rom se dočkal první splátky odškodnění za otrockou práci za druhé světové války. Jozef Balogh (74) z Košic obdržel hodnotu 7500 marek, tedy polovinu sumy, kterou má dostat z německého fondu Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Balogh byl vězněn v Dachau od podzimu 1944 do května 1945, kdy tábor osvobodili Američané. Do Dachau se dostal i s dalšími obyvateli romské osady v Ťahanovcích u Košic. Slovenským občanům odškodnění za otrocké a nucené práce ve prospěch třetí říše vyplácí Mezinárodní organizace pro migraci, která zatím zaregistrovala více než čtyři tisícovky žadatelů, mezi nimi i 49 Romů. pokračování

Práce mě baví Světlana Pokutová z Brna je jednou z romských žen, která se nevyzná na úřadu práce. Má to štěstí, že je už třináctým rokem zaměstnaná v brněnské nemocnici U milosrdných bratří. I když se vyučila švadlenou, pracuje jako uklízečka na porodním oddělení. Působení ve zdravotnictví se jí líbí především proto, že pomáhá lidem, je v hezkém a čistém prostředí a jako věřící jí vyhovuje atmosféra nemocnice. „Lékaři i sestřičky se ke mně chovají hezky a myslím si, že mne mají rádi,“ řekla Světlana Pokutová. Až se jednou vdá a bude mít děti, udělá všechno, aby šly do života nejméně s výučním listem. Foto: Dana Teinitzer – Šarköziová pokračování

Romština na vysoké škole Ačkoliv dnes Romové a vše, co s nimi často třeba jen okrajově souvisí, přitahují zájem veřejnosti, o možnosti studovat romštinu na vysoké škole se toho příliš neví. pokračování

Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností. Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé. pokračování

Pořad Bez imunity – Volby 2002 Poslední pořad volebních stran v televizi na téma Bohatí chudí, nezaměstnanost mne naplnil beznadějí. Upřímně mně bylo líto moderátora pana Pokorného. S takovým materiálem pracovat – to je zoufalost sama. Když si představím, že toto je výkvět naší volební nabídky, jímá mne děs. Mezi účastníky panelu, natož mezi těmi, co měli klást otázky, nebyl nikdo, kdo by byl schopen k tématu říci něco podstatného. Vzájemné osočování mezi poslanci parlamentních stran beru jako předvolební folklor. Výčitky diskutérů z pódia bych bral, kdyby aspoň někdo z nich přišel s něčím rozumným. Nic, absolutně nic. Bída – a nuda! pokračování

Protančený večer na Koncertě pro bezdomovce Koncert, který pořádalo občanské sdružení Kale jakha – Rožnovský svaz Romů za podpory sdružení Zdravý Rožnov v sobotu 1. června v sále Společenského domu v Rožnově pod Radhoštěm, nebyl zdaleka prvním večerem plným romské muziky, který jsem navštívila. Určitě pro mne byl ale nejživějším – pokud tedy nepočítám Romfest ve Strážnici před pár lety. pokračování

ČSSD vyhrála rozdílem třídy Ať žije vítěz parlamentních voleb 2002! Stala se jím sociální demokracie. Zvítězila rozdílem třídy nad svým největším soupeřem ODS. Bohužel však velké vítězství zaznamenali i komunisté. Drtivou porážkou skončila Koalice. Celých 42 procent občanů nevolilo. Především to způsobilo, že bodovali komunisté. Jejich příznivci ukázněně volili všichni. Je však právě teď zapotřebí hodně nahlas říci, že KSČM volili její příznivci právě proto, že se nedokázala oprostit od své temné minulosti. Proto to také není strana demokratická, a proto také přes velký volební úspěch nemůže dostat šanci k podílu na moci. Doufám, že to není jen mé zbožné přání. pokračování

Drobničky OSTRAVA – První schůzku k problematice lichvářských půjček uspořádalo 7. června občanské sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Zájem o ni projevila více než desítka Romů, představitel mezinárodní organizace – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zástupci policie, města, neziskových organizací aj. Policie odhaduje, že jen v Ostravě mohou být desítky lichvářů, kteří především nezaměstnaným Romům půjčují peníze až na stoprocentní úrok a zpátky je dostávají výhrůžkami a násilím. Zástupce moravskoslezského hejtmana řekl, že se o problému dověděli teprve nyní a musí ho začít řešit. pokračování

První absolventi Romské střední školy sociální Slzy štěstí a radosti u maturitních zkoušek Romská střední škola sociální byla schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Činnost zahájila v září 1998 a letos má své první absolventy. V maturitním ročníku bylo 26 studentů, avšak jedna dívka nebyla k závěrečným zkouškám připuštěna. Zkoušku dospělosti tedy skládalo 25 dívek a chlapců, pět z nich získalo vyznamenání. Studenti si odnesli první maturitní vysvědčení s razítkem Romské střední školy sociální. Většina si podala přihlášku na vysokou školu. pokračování

Ředitelka školy Jarmila Turková říká: Maturitou vzdělávání nekončí Co byste mohla říci o vašich studentech? Ředitelkou jsem sice rok, ale studenty jsem poznala už při vzniku školy. Závěr školního roku vždy doprovází nervozita a tento rok obzvlášť tím, že končí náš první maturitní ročník. Všichni cítíme, že právě teď se navenek ukazuje výsledek práce v uplynulých čtyřech letech. Něco jiného to bude za pět nebo deset let. Co se týče studentů, měla jsem pocit, že maturity ještě neberou dostatečně vážně. Situaci ztížily také časté změny vyučujících. Ačkoliv se vedení snažilo zabezpečit stálý profesorský sbor, nepodařilo se to docela. Myslím ale, že teď už je stav konsolidovaný a že jsme tento nepříjemný problém už vyřešili. pokračování

Romové v naší zemi prodělávají své národní obrození Středoškolská profesorka Eva Samková, jejíž oborem je dějepis, dějiny umění a český jazyk, byla předsedkyní komise při maturitních zkouškách na Romské střední škole sociální. pokračování

Kdo se učí, má šanci Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat. pokračování

Kdo se učí, má šanci Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat. pokračování

Mamukhen peskre čhavoren khere Romale, kas tumendar hin čhavore, so phirde avri e zakladno škola, ta den len te študinel andre Romaňi stredno škola socialno Kolinoste. Te kamen kaj tumare čhavore odoj te džan, te sikhľol, ta pisinen avri e prihlaška he bičhaven odoj andre škola. pokračování

Je současná ROI pro nás to pravé? Šestý sjezd Romské občanské iniciativy, který se uskutečnil v únoru v Nymburku, významně poznamenal dnešní situaci této strany. Do kandidatury vstoupilo pět kandidátů, mezi nimi i Marek Herák, student Romské střední školy sociální v Kolíně. Jeho kritický projev překvapil drtivou většinu Romů v sále. Poté následoval výstup současného předsedy ROI Štefana Ličartovského, který tvrdě zkritizoval Herákův projev. Tím se významně snížila Herákova doposud velká šance stát se místopředsedou strany. To, že nebyl zvolen, není ani tak problém Marka Heráka, jako spíše strany samotné. Její vedení ani účastníci sjezdu nedali příležitost vzdělávajícímu se člověku patřícímu do naší komunity, který má snahu pro Romy něco rozumného udělat. pokračování

Spolupráce ROI s NDS Značná část romské veřejnosti je pobouřena spoluprací, která se těsně před volbami uskutečnila mezi ROI a Národně demokratickou stranou (NDS). Redakce získala zřejmě jen neúplné informace a to těsně před vydáním čtrnáctideníku, proto uveřejňuje jen stanovisko a komentář šéfredaktora Karla Holomka na jiném místě. pokračování

Ličartovský napadl kolínskou školu Redakce Romano hangos poskytla názor studenta Romské střední školy sociální Tomáše Ščuky na současnou situaci ROI předsedovi Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanu Ličartovskému. Ten ve své odpovědi tvrdě napadl zakladatele školy a bývalého předsedu ROI Emila Ščuku. Současně zpochybňuje úroveň školy. pokračování

Redakce ke spolupráci ROI a NDS Redakce RH odmítá a pokládá za nešťastnou jakoukoliv formu spolupráce mezi ROI a NDS. Jsme romské periodikum, zastupujeme a vyslovujeme se k zájmům Romů, a proto můžeme zaujmout i toto stanovisko. pokračování

Dohoda vyvolala mezi Romy odpor Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák. pokračování

Prohlášení některých Romů ke spolupráci ROI ČR a NDS U vědomí již Starým zákonem reflektované skutečnosti, že pro posouzení skutečných záměrů a úmyslů každého konatele jsou rozhodné výsledky jeho činů, u vědomí mefistofelské zkušenosti, že koalice se zlem, ba dokonce i samotné neodporování mu, nemůže přispět k dosažení dobrého a chvályhodného cíle, reflektujíce politickou realitu Československa i České republiky posledních padesáti, avšak především posledních dvanácti let, pokračování

Amare čhavorenge kerdžam džives pherdo khelibnaha Pro ty, kteří neumí romsky (a věřte mi, že mezi námi je mnoho Romů, kteří již bohužel neumí ani slovo romanes, anebo nechtějí umět, kdo ví?), titulek mého článku v překladu zní: Našim dětem jsme připravili den plný her a soutěží. pokračování

Stipendijní program pro romské vysokoškoláky Roma Memorial University Scholarship Program – Akad Všeobecné informace Nadace Open Society Institute (OSI) vyhlašuje nový stipendijní program pro romské studenty vysokých škol. Finanční zdroje pro tento program pocházejí ze zlata uloupeného nacisty za druhé světové války, které bylo do nedávné doby drženo spojenci. Část finančních prostředků z něho získaných byla vyčleněna pro Romy. Program je spolufinancován OSI. pokračování

Karvinou zněly romské písně KARVINÁ (ror) – Romské melodie v podání skupin z České republiky, Slovenska i Polska zněly v sobotu 29. června Karvinou. V místním letním kině se již po třetí uskutečnil festival, který se věnuje nejen tradiční, ale i populární romské písni. Na 2500 návštěvníků, mezi kterými nechyběl ani hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský slyšelo písně světoznámé Věry Bílé, sourozenců Gondolánových nebo bruntálského Romdisku. Ze Slovenska přijela známá cimbálová kapela Klincovci, Ternipen či romskému popu se věnující trnavští Citi Boys. Přivést publikum do varu dokázala i polská skupina Don Vasil, která festival uzavírala. pokračování

Londýnský soud projednával stížnost na ruzyňské kontroly LONDÝN/PRAHA (ror) – Po třech dnech skončilo ve středu 24. července u londýnského vrchního soudu projednávání stížnosti šesti českých Romů na britské ministerstvo vnitra, aniž padl verdikt. Žaloba, kterou předložili loni v říjnu za žalující stranu právníci londýnského sdružení obránců lidských práv Liberty, vycházela ze skutečnosti, že britští imigrační úředníci odepřeli Romům fakticky vstup do země, když jim znemožnili nastoupit na palubu letadla směřujícího do Londýna. Žalující stranou je šest českých Romů a Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). pokračování

Jako v Beverly Hills Chomutov/Jirkov (red) – Tři romští sociální pracovníci ze Slovenska byli minulý týden na stáži v Chomutově a Jirkově. Slovenská vláda schválila program terénních sociálních prací teprve v květnu. Osmnáct terénních pracovníků čerpalo zkušenosti z práce českých zástupců v sedmi městech. Tři z nich přijeli do Jirkova. „Chomutov a Jirkov byly zvoleny také proto, že se tu udělal v bytové, sociální i občanské otázce Romů největší kus práce,“ vysvětlil Jozef Cicko ze společnosti Člověk v tísni důvod, proč volba padla právě na Chomutovsko. Rozdíl oproti slovenským romským osadám je prý značný. „Když jsem uviděla bydlení Romů v Jirkově, měla jsem pocit, že je to Beverly Hills,“ prohlásila Mariana Dlugošová, která pracuje s Romy již dva roky. Rozdíl je prý také v oblasti vzdělávání. Vybavení zvláštních škol, kam chodí spousta romských dětí, nemají podle ní na Slovensku ani základní školy. Dva ze slovenských pracovníků nikdy práci v terénu neprováděli, učí se proto, jakých problémů si všímat a jak navazovat první kontakty s oddělenou romskou komunitou. pokračování

U svého otce žije jako cizinec Richard Orlet (25 let) je slovenským občanem a rozhodl se žít v České republice, protože hlas jeho srdce mu velel jít za otcem, který se tady natrvalo usadil v Zastávce u Brna. pokračování

Lepší je dát argumenty, než přilévat olej do ohně Historička Jana Horváthová je v současné době na mateřské dovolené s 2,5letou dcerkou Natálkou. Neznamená to však, že by se věnovala jen rodině a na práci úplně zanevřela. Aktivně se podílí na přípravě budoucí expozice Muzea romské kultury v Brně a napsala knihu Kapitoly z dějin Romů. Kniha vznikla v rámci projektu o. p. s. Člověk v tísni a přístupnou formou přibližuje dějiny Romů od minulosti do dneška. pokračování

Kapitoly z dějin Romů Historie Romů již byla několikrát zpracována. Povětšinou jde o publikace určené odborné veřejnosti anebo o články či studie roztroušené v různých časopisech. Ucelená publikace přístupná širší veřejnosti zatím chyběla. I to může být jeden z důvodů, proč v české veřejnosti přetrvávají různé předsudky. Nyní tuto mezeru zaplňuje kniha historičky Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů. pokračování

Léčebné pobyty pro děti Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové v Bukovanech (okres Příbram) nabízí léčebné pobyty dětí s diagnózami chronických onemocnění horních a dolních cest dýchacích a dalších onemocnění podobného druhu. pokračování

DROBNIČKY HORNÍ SLAVKOV – Z výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa a rasy stíhá policie dva Romy (23 a 17 let) z Horního Slavkova na Sokolovsku. V místním Mix Clubu fyzicky napadli na sklonku června 27letého číšníka a 18letého hosta. pokračování

Jen poukazovat nestačí Romové už dlouho řeší jen sami své problémy. Češi po Romech vyžadují splnění kritérií a podmínek, které si kladou oni sami. Je tomu tak i ve školství. Když romské dítě přijde do školy, nestačí na tempo, které české děti normálně zvládají. To ne proto, že by bylo romské dítě hloupé, ale proto, že je jiné a je vychováváno v jiné kultuře, v jiných hodnotách a podmínkách. Důkazem toho, že romské děti nejsou hloupé je i skutečnost, že při nástupu do školy už mluví dvěma jazyky. Tvůrci školních osnov s jiným dítětem než s českým vůbec nepočítali. Ale na tom nenesou vinu jen oni, ale i samotní pedagogové. Neví, jak k romským dětem přistupovat, i když s Romy už desítky let žijí. Spousta z nich ještě nepochopila, že romské děti jsou jiné. Jen poukazují na jejich nedostatky, na to, že si neplní své povinnosti a o školu se nezajímají děti, ani jejich rodiče. Když jsem se některých pedagogů zeptal, jestli vůbec něco romské dítě umí a má v sobě něco dobrého, mlčeli, neuměli mi hned odpovědět. pokračování

Zánik Romano kurko se blíží Tak napsal Ondřej Giňa do Romano kurko č. 6. Můžeme s ním souhlasit a sdílet společně obavy z takového kroku. Horší je to, že Ondřej Giňa staví Romano kurko do polohy jediného romského periodika, které tu něco dělá pro Romy. Jako by neexistoval už nikdo jiný a jiná romská periodika, která při nejmenším činí totéž, co Romano kurko a Ondřej Giňa. pokračování

Anketa Před koncem školního roku jsme se zeptali romských žáků a studentů, co budou dělat po prázdninách. pokračování

Žijí mezi námi Fotografie Romů vystavuje v Akademii věd ČR v Praze PhDr. Jaroslav Balvín, CSc., o němž kdosi řekl, že je dvorním fotografem Romů. Podle mne je to pravda. Proč? S romskou komunitou spolupracuje v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které na mě působí emotivně a esteticky. Zachycují nejenom současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Cítím v nich krásu romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi. pokračování

Můj otec byl kovář Žili jsme na Slovensku v obci Kurim u Bartvy na Bardějovsku. I když nás bylo čtrnáct dětí, žilo se nám dobře, otec uměl vydělat peníze. Vyráběl pálené cihly. Vzal hlínu, rozředil ji vodou, přidal dřevěné piliny a vše hnětl, dokud nebyla hmota tvárná. Potom ji napěchoval až po okraj do dřevěné bezedné formy obdélníkového tvaru. Formu stáhnul a hmota se proměnila v cihlu. Takto vyráběl cihlu za cihlou, a když jich měl dva až tři tisíce, suché je naskládal kolem čtyř, pěti kamen tak, že z nich vytvořil bunkr. Cihlový bunkr z vrchu pomazal hlínou, aby teplo neunikalo. Malými otvory se dostával ke kamnům a přikládal na oheň osm až deset dní. Když bunkr vychladl, začal ho otec rozebírat a cihly skládat do štosů. Prodával je Romům i gadžům po pěti halířích. pokračování

Občané národnostních menšin jako policisté Na základě rozhodnutí ministra vnitra byl v roce 1999 zpracován pilotní projekt Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Police ČR. Projekt byl vypracován na základě předchozích zkušeností s plněním vládního usnesení č. 686/1997, ve kterém se hovoří o přístupu romských uchazečů ke studiu na středních policejních školách. Pilotní projekt se netýká jenom romských občanů, ale i občanů dalších národnostních menšin, neboť je odvozen od předpokladu integrace České republiky do evropských struktur, kdy do služebního poměru budou přijímáni nejen Romové, ale i občané dalších národnostních menšin. pokračování

Napsali nám Ve školství pracuji už 30 let: čtyři roky na Slovensku a 26 let v Čechách. Za tu dobu jsem měla možnost poznat přístup Romů ke vzdělání. Za minulého režimu děti chodily povinně do školy a rodiče dbali na to, aby se něčím vyučily. Dnes je tomu jinak. Romové ztratili zájem o vzdělávání svých dětí. Dokonce někteří rodiče říkají, že jejich děti nemusí mít vzdělání, Romové nebyli vzdělaní ani v minulosti a žili, tak co. Vím, kdo to říká. Jsou to rodiče, kteří nechtějí mít starosti a yodpovědnost za své školou povinné dítě. Nezáleží jim na tom, zda bude mít výuční list, či maturitní vysvědčení a už vůbec nemluvím o vysokoškolském diplomu. Tito rodiče žijí v omylu. Dnešní doba vyžaduje lidi, kteří něco mohou společnosti nabídnout, kteří něco umí a jen tak mohou existovat a žít. Vzdělání člověku otevře cestu do života. pokračování

Dětské odpoledne Společenství Romů na Moravě, Muzeum romské kultury a Klub Pavlač uspořádaly dne 28. června Dětské odpoledne, hurá prázdniny na faře v Brně-Zábrdovicích. Na programu byla soutěž o nejlepší vysvědčení, představil se divadelní kroužek pod vedením Simony Pekové s hrou Zvířátka a Petrovští. Klub Pavlač vystoupil s pohádkou o perníkové chaloupce. Další část jeho programu byla doprovázena písničkami a tanečky. Po občerstvení, které dětem přišlo vhod, přišel kouzelník, který svým vystoupením bral dech nejen dětem, ale i dospělým. Foto: Katka Danyiová pokračování

DROBNIČKY KARVINÁ – Karvinští Romové se stali před časem terčem žhářského útoku. Neznámí pachatelé vhodili v noci na jeden z domů, který obývají, tři zápalné láhve. Naštěstí ani jedna z nich nespadla dovnitř. Oheň venku stačili nájemníci včas uhasit. Policie předpokládá, že šlo o násilný čin s rasovým podtextem. pokračování

Před rokem byl zavražděn Ota Absolon SVITAVY (ror) – Příbuzní a známí, ale také zcela neznámí lidé, přišli v sobotu 20. července na svitavský hřbitov, aby uctili památku Oty Absolona, který byl před rokem zavražděn. Celý den přinášeli občané desítky květin, které zcela zaplnily hrob zavražděného. S věncem na hřbitov přišli i zástupci Evropského střediska pro práva Romů a Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu. „Cítil jsem vnitřní potřebu uctít památku člověka, který zemřel zbytečně,“ poznamenal předseda VPORH Čeněk Růžička. pokračování

Pamětní den Romů v Hodoníně u Kunštátu Poslední transport vězňů z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (okres Blansko) do Osvětimi byl vypraven 21. srpna roku 1943. pokračování

Význam mateřského jazyka K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině. pokračování

Má záliba se stala mou profesí Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila. I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny. pokračování

Který je ten správný úhel? Obyvatelé Brna vnímají romskou otázku velmi intenzivně a vědí, že problémy byly, jsou a budou. A právě teď, krátce po volbách, je nejvhodnější chvíle k zamyšlení, jakým směrem půjde další vývoj v řešení této problematiky. Stagnace není možná, ignorování romské otázky totiž znamená další propad, prohlubování problémů a nárůst překážek. Podívejme se tedy, jak Romové žijí a co prožívají. pokračování

Stačilo by několik dominantních státních zakázek... V ČR je nadprůměrná nezaměstnanost Romů, která regionálně dosahuje až 98 procent. Především je to kvůli v průměru nízké kvalifikaci a ekonomickým neznalostem, ale i kvůli rasovým předsudkům a ztíženému přístupu k zaměstnání. pokračování

Otevřený dopis redakci Romano kurko Tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof postoupil redakci Romano hangos otevřený dopis z 23. července k situaci v Romano kurko, který zveřejňujeme v plném znění. pokračování

Máme se na koho obrátit! Již podruhé realizovalo o. s. Athinganoi v měsících lednu až dubnu prestižní projekt Výcvik pro zvýšení poltické angažovanosti Romů v České republice. Stalo se tak za finanční podpory Open Society Institute New York. pokračování

Co může přinést nová vláda Romům? Ve vládním programu ČSSD, lidovců a US-DEU je jen malá zmínka o tom, že vláda se hodlá věnovat i menšinám a jejich právům. Teď můžeme jen říci, že to rozhodně nebude patřit mezi priority nové vlády. Je tu již zákon o ochraně práv národnostních menšin a s tím se EU spokojí, ačkoliv příslušníci menšin, sdružení v Asociaci národnostních menšin, s ním vyjadřují zásadní nespokojenost. pokračování

Proč další vlna romské migrace V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet. pokračování

Nikdo neví, co ho v životě potká Napsat rozhovor s vlastním bratrem je těžké. Já jsem však dostal úkol napsat o maturitních zkouškách, které se konaly 21. června na Evangelické akademii v Praze, kde studoval dálkově pět let i můj bratr Štefan (34 let). pokračování

Ještě se všichni Romové nesešli Občanské sdružení Slovo 21 uspořádalo v červenci mezinárodní tábor romských dětí v Srbsku na Mladboleslavsku. Tyto tábory se organizují proto, aby se mladí Romové z různých států Evropy setkali a blíže poznali; dovědí se, jak se kde žije a co mají společného. pokračování

Romsky se nemluvilo Prázdniny jsou téměř v polovině a jistě mnoho rodičů přemýšlí, jak naloží s volným časem dětí. Některé rodiny si mohou dovolit odjet na společnou dovolenou, ale většina jich zůstává doma a děti pošlou na letní tábor. Před mnoha lety jsem se osobně zúčastnil několika takových táborů. V rámci řešení cikánské otázky pořádaly tehdejší okresní úřady pro děti z cikánských rodin letní i zimní tábory. V evidenci obyvatelstva jste v té době mohli najít přesné záznamy o tom, kolik má která cikánská rodina dětí. Ještě před začátkem prázdnin docházely úřednice sociálního odboru do rodin a zapisovaly si velikosti jejich obuvi a oblečení. Před odjezdem na tábor dostalo každé dítě zdarma sportovní obuv a oděv. Mezi Romy se našlo hodně takových, kteří tam děti poslali jenom proto, aby měly zadarmo tenisky a tepláky. Hned po příjezdu do tábora na ně čekala odvšivovací kůra. Nepamatuji si již na název té chemikálie, ale oči a kůže pálila, jako když si hlavu polijete čisticím prostředkem savem. Program většinou spočíval v přednáškách o vedoucí úloze komunistické strany a v přednáškách o sexualitě. Romsky se na táborech mluvit nesmělo a ani písničky při pěvecké soutěži nemohly být romské. Naštěstí si nyní mohou rodiče vybrat, na jaký tábor své děti pošlou a hlavně si mohou vybrat organizátora takovýchto táborů. Alojz Vašek pokračování

Velká voda zaplavila Čechy Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy. Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel. pokračování

Na výstavbě dálnice se budou podílet Romové Předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a poradce ministra dopravy a spojů ČR Milan Polhoš (45 let) nám sdělil důležité a zajímavé informace, které jistě zaujmou také romské firmy a romské podnikatele. Jaký užitek přináší Romům Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR? Naším cílem je zaměstnávat Romy a zajistit zakázky romským firmám. V současné době máme možnost zaměstnat více než 200 Romů na pět až šest let. Sdružení bude podepisovat smlouvu na výstavbu dálnice D 47 s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a s izraelskou firmou, která celou výstavbu financuje. Dálnice povede z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu a Bohumín až k polským hranicím. Na tuto výstavbu vypíše sdružení výběrové řízení pro romské firmy. pokračování

Po vodě zůstává bahno a smrad Při sledování povodňových zpráv jsme se také zajímali, jak prožili tuto katastrofu Romové. Několika známým, které v zaplavených místech redakce Romano hangos má, jsme zatelefonovali, abychom jejich prostřednictvím přiblížili čtenářům situaci. České Budějovice „Hrůza, katastrofa. Naše krásné město je úplně zničené,“ popisuje dnešní podobu Českých Budějovic Markéta Šestáková. Ona sama má trochu štěstí, jde-li to tak nazvat. Ulice, ve které bydlí, zaplavena nebyla, ale všechno v okolí ano. pokračování

Pietní akt v Osvětimi Jako již každoročně proběhl v Osvětimi dne 2. srpna pietní akt za zemřelé Romy v tzv. „cikánském táboře“. Přítomní si tak připomněli hrůzystrašnou noc ze 2. na 3. srpna 1944, kdy během jedné noci našlo smrt 2898 Sintů a Romů v plynových komorách. Tak po 17 měsících skončil cikánský tábor. Tento den byl svojí hrůzou výjimečný, a proto se stal pamětním dnem. pokračování

Romská píseň 2002 Letošní osmý festival Romská píseň se konal 26. a 27. července v přírodním skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Organizátorem byla již tradičně Demokratická aliance Romů ČR. Hostem byl také ministr kultury Pavel Dostál. Festival umožňuje romským souborům předvést tradiční muziku, dědictví předků i muziku novodobou. Osmého ročníku se zúčastnilo 250 českých a slovenských účinkujících. Největší potlesk diváků sklidil tradičně košický Romathan. Na pódiu se vystřídaly soubory a skupiny Problém (Vsetín), Lačhe Roma (Prostějov), Šukar čhaja (Hodonín), Kale bala (Rožnov pod Radhoštěm), Děti slunce (Jihlava), Ternipen (Banská Bystrica), Perum (Praha), Romaňi Čercheň (Vysoké Mýto), Romvalmez (Valašské Meziříčí), Čilágos (Náchod) a nechyběla ani stálice Antonín Gondolán. -av- pokračování

Výzva Vladimíra Špidly Prohlášení předsedy vlády Vladimíra Špidly z počátku srpna k romskému exodu V posledních měsících opět dramaticky narůstá počet českých žadatelů o azyl v zemích Evropské unie, zejména ve Spojeném království. Mnozí příslušníci romské komunity přitom žádají o azyl přesto, že si musejí uvědomovat, jak malé mají šance na úspěch. Je tedy zřejmé, že spíš než o poskytnutí azylu – tj. ochrany před pronásledováním – usilují o dočasné požívání výhod plynoucích z postavení žadatele o azyl. Vyzývám proto naše občany, kteří patří k romským komunitám – neodcházejte! Pojďte se společně s vládou podílet na řešení problémů tady, v České republice. Vláda si uvědomuje, že vaše postavení – postavení Romů – je někdy obtížné. Že v každodenním životě narážíte na problémy sociálního a ekonomického rázu, občas i na diskriminaci nebo projevy rasismu. Chápu, že to pro vás není jednoduché, ale odchodem nic zásadního nevyřešíte. Vaši předkové přišli do této země začátkem 14. století, a ať si to myslíte nebo ne, vaše kořeny jsou dnes tady. Mohu slíbit, že vláda bude podporovat už zahájené úspěšné projekty začlenění Romů do společnosti a využívat dosavadních romských poradců, aby zkušenosti jimi získané nepřišly nazmar. pokračování

Emigrace Romů z ČR Dne 1. srpna proběhlo další zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Hlavním bodem programu bylo projednání enormně se množících případů emigrace Romů z ČR do Velké Británie. Tentokrát jsou to Romové z Ostravy, kteří houfně utíkají. Využívají při tom autobusů a transferu přes kanál, čímž unikají do značné míry pozornosti britských úředníků na letišti v Ruzyni. pokračování

Komplexní řešení PRAHA – Premiér Vladimír Špidla vyzval Romy, aby neodcházeli pryč z ČR. Není sice prvním politikem, který tak učinil, ale to význam jeho slov nesnižuje. Když tak udělal Pavel Bratinka, byl ministrem přímo odpovědným za řešení romské problematiky. Teď se k odpovědnosti za řešení tíživé situace Romů přihlásil nejvyšší představitel výkonné moci. pokračování

Nejen o sociálních dávkách Místopředseda vlády Petr Mareš postoupil 20. srpna redakci RH vyjádření určené Ondřeji Giňovi a členům Grémia romských regionálních představitelů. Zveřejňujeme je v plném znění. Považuji za svou povinnost reagovat formou otevřeného dopisu na Vaši Otevřenou výzvu vládě České republiky, v níž označujete doporučení Rady vlády pro záležitosti romské komunity ze dne 1. srpna 2002 za protiústavní. pokračování

Emigrovat, či ne? Co vlastně nutí Romy emigrovat? Ptají se nejen Romové, ale především Češi. Proč vlastně Romové chtějí opustit republiku, stát, ve kterém se narodili, kde slunce svítí nejvíc, kde chodili do školy, kde se poprvé zamilovali, oženili či provdali a zplodili své děti? Proč odcházejí Romové ze státu, kde slzami kropili hroby svých blízkých? pokračování

Co nám přišlo elektronickou poštou Milan Grulich, Zlín Vážení Romové! Emigrovat do Anglie, prohlašovat, že v České republice je nezaměstnanost, diskriminace a rasismus, když sami máte na svědomí nejvíce kriminality, 90 procent z vás nikdy dělat nebude a žijete ve svých obydlích jako zvířata, jděte do prdele a nedělejte nám ostudu ve světě. pokračování

Opatření Rady vlády proti zamezení emigrace Romů Rada vlády na svém posledním zasedání mimo jiné navrhla vládě zřízení agentury, na podporu konkrétních opatření v úsilí o alespoň omezení romské emigrace. Co se tímto opatřením sleduje? pokračování

Anketa Jaký je váš názor na romskou emigraci? M. Ištánková, Přerov Žiji tady 40 let, a to co je dnes, jsem ještě nezažila. Děti nám ve škole napadají, práce pro nás není, na sociálce nám vyhrožují, že nám nenáleží žádné peníze, tak co tady máme dělat? Já bych odjela do Anglie hned, ale nemám na cestu. Mám dvě děti a jsem na sociálce. V Anglii už dlouho žijí naše rodiny a říkají, že s nimi jednají jako rovný s rovným. pokračování

Krok do neznáma Každá emigrace, pokud nemá předem zajištěno přijetí, je velmi riskantním krokem do neznáma a do nových, často velmi těžkých a ponižujících začátků. Český a slovenský národ má s opouštěním vlasti osudové zkušenosti. Ve třech emigračních vlnách (1939, 1948, 1968) opustilo tuto zemi ze známých důvodů kolem 400 tisíc Čechů a Slováků. Mnoho z nich se po sametovém převratu roku 1989 rádo vrátilo do vlasti. Shodně říkají tuto moudrost: Úspěch emigranta je podmíněn nejenom prokazatelnými důvody, ale hlavně dobrým zdravím, velkým kusem štěstí a usilovnou pílí k překonání jazykové bariéry. A dále: Nostalgie, která emigraci doprovází, je nevyléčitelnou nemocí! Domnívám se, že Romové, kteří se rozhodli odejít do západních zemí, si tyto zákony úspěšné emigrace ve své většině neuvědomují. Dále si myslím, že jejich emigrace je ztížena nejednoznačnou pozitivní pověstí. O to více si vážím našich romských spoluobčanů, kteří tuto známou a bohužel vžitou pověst svým životem, prací a vstřícností aktivně napravují. Právě tito Romové jsou našimi obdivovanými přáteli a jak je mi známo, tak vůbec o dobrodružství emigrace nestojí. Ale chtěl bych říct, že o příčinách, motivacích a důsledcích emigračních tendencí současných českých Romů by se dala napsat zajímavá dizertační práce. ing. arch. Karel volavý, Brno pokračování

Bič na pendlery? Vláda se rozhodla omezit romskou migraci. Jedním ze způsobů má být i pohlídání toho, jak se vyplácejí sociální dávky. Podle ministra Škromacha půjde o to, aby lidé, pokud sociální dávky pobírají, přiznali i své příjmy ze zahraničí. Jde o pokus odbourat jeden z motivů žádostí o azyl – něco si našetřit. pokračování

Je to degradace Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání navrhla mimo mnohá jiná opatření, aby sociální dávky Romů, kteří žádají o azyl, nebyly po dobu nepřítomnosti žadatelů v ČR vypláceny. Při tom je jasné, že Velká Británie v tomtéž čase vyplácí těmto žadatelům na naše poměry dosti lukrativní dávky, ačkoliv je nenechává na pochybách, že budou vypovězeni zpět. pokračování

Názor na vládní kroky rozděluje Romy Romští předáci přijali vyhlášení vlády o tom, že chce bojovat proti vlnám migrace Romů do západní Evropy také omezením vyplácení sociálních dávek pro žadatele o azyl a tvrdým stíháním lichvy značně rozdílně. Nejostřeji se proti tomu postavilo Sdružení romských regionálních představitelů, kteří proti němu vystoupili ještě v době, kdy šlo o pouhý návrh Rady vlády pro záležitosti romské komunity. pokračování

V šestadvaceti prošel stezkou smrti Barman R. Volkmer a majitel herny Bonver Michal Novák v Přerově surově zmlátili své romské hosty Marka Ištánka (22 let) a Vladimíra Jano (26 let), a jednoho z nich navíc okradli o mobilní telefon. Vladimír Jano, předseda Romského sdružení mládeže v Přerově, projel svou stezkou smrti v kufru auta, zbitý, v bezvědomí, svázaný na rukou a na nohou, s ucpanými ústy a zavázanýma očima. Probral se až v řece Bečvě, kam ho hodili barman a majitel herny Bonver. „Mysleli si, že už mě zabili a chtěli za sebou zahladit stopy,“ vysvětluje si Jano důvody, proč skončil ve vodě. pokračování

Také Přerov má svůj Chanov Mostecké sídliště Chanov je známé nejen u nás, ale i ve světě jako romské ghetto, kde jeho obyvatelé ničí paneláky, rozbíjejí okna, dveře a sypou odpadky kolem sebe. Slova „pomoc Chanovu“ byla jeden čas skloňovaná ve všech pádech, ale zůstalo jenom u slibů; zato jedni se zviditelnili a druzí si nacpali kapsy. A budovatel ghetta, před kterým kdysi smekali a ohýbali záda velcí papaláši, zůstal pro nás obyčejné lidi dál nepoznán a nepotrestán. Budete-li chodit s otevřenýma očima, najdete podobná romská ghetta po celé ČR, i když se nejmenují zrovna Chanov. pokračování

Všichni společně do EU Rada mimovládních organizací romských komunit uspořádala před časem v Holíči na Slovensku kulturně-společenské odpoledne na podporu vstupu Slovenské republiky do Evropské unie. Do realizace se zapojilo také regionální sdružení Zahorie i samotné město Holíč. Setkání se uskutečnilo v rámci kampaně Všichni společně do EU. Předsedů holíčských občanských sdružení jsme se zeptali, co očekávají od této kampaně. pokračování

Výzva k účasti ve výběrovém řízení Muzeum romské kultury v souvislosti s přípravou stálé muzejní expozice vás vyzývá k účasti na výběrovém řízení na návrh výtvarného díla, které bude důležitou součástí stálé muzejní expozice Muzea romské kultury. Smyslem zakázky je vytvoření objektu, který bude součástí tématu Holocaust Romů za 2. světové války. Dílo bude umístěno ve světlíku, kolem něhož budou návštěvníci procházet do další části expozice, jejímž obsahem bude historie Romů po roce 1945 a Romipen – tradice a kultura. pokračování

Tři lichváři z Matiční byli odsouzeni Ústí nad Labem – Historicky první rozsudek nad romskými lichváři vynesl 8. dubna Okresní soud v Ústí nad Labem. Dvojici bratrů Josefa a Milana Tamašových a jejich komplice Romana Běláka, žijící poblíž Matiční ulice, uznal vinnými z trestného činu vydírání a porušování domovní svobody. Nejtvrdší trest, čtyři roky vězení, dostal Josef, který měl dluhy vymáhat s nožem v ruce. Milan Tamaš dostal podmínečný trest 18 měsíců a Roman Bělák deset měsíců nepodmíněně. Souzena byla i matka Tamašových Rosálie Tamášová. Tamašovi popřeli, že by od Romů v Matiční ulici vymáhali více peněz, než jim půjčili. Po vynesení rozsudku se Josef Tamáš na místě odvolal. pokračování

Stalo se MLČECHVOSTY – Tragicky skončilo pátrání pro potápěče a rodiče osmiletého romského chlapce Josefa Ondiče, který utonul o velikonočním pondělí ve Vltavě v Mlčechvostech na Mělnicku. Chlapec si s kamarády hrál na betonovém políři u řeky, spadl do ledové vody a už se nevynořil. pokračování

Mezinárodní den Romů PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé. pokračování

Jak žijí chánovští Romové Při návštěvě Mostu jsem zavítal i na proslulé sídliště Chánov. Zajímal jsem se, jak se tam Romům žije, co řeší, jaké mají problémy. Byl jsem překvapen, že se mnou skoro nikdo nechtěl mluvit, i když jsem s nimi mluvil romsky. Na otázky většinou neodpovídali, byli znechucení a říkali: „Takových už tady bylo, naslibovali nám hory doly a nic pro nás neudělali.“ Vysvětlil jsem jim, že nejsem ten, který by jim mohl pomoci, ale že jsem novinář a chci o nich napsat. Nevěřili mi. Ale když jsem jim ukázal naše noviny, změnili názor a dali se do řeči sami. pokračování

Milý host je vítán všude Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích. pokračování

Jarní den v osadě V zimě byla osada pokryta sněhem, zem byla uložena k spánku a život v osadě byl smutný. Staří Romové trávili volné chvíle doma u kamen, kde hráli karty nebo si jen tak povídali a ženy si zkracovaly dlouhé zimní večery trháním peří. Radost a veselí bylo slyšet v osadě jen tehdy, když si děti hrály, sáňkovaly nebo koulovaly se. Za to však, když přišlo jaro, osada najednou ožila. pokračování

Vařte s Romano hangos Nudle Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda. V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu. pokračování

Napsali nám Vážená redakce, jsem velice rád, že mohu své úvahy a názory na život vyjádřit právě v časopise Romano hangos. Patří k mým oblíbeným. Dle mého mínění se tyto noviny prezentují skvělou úrovní. Moje dnešní úvaha se týká společnosti, ve které žijeme. Každý občan tohoto státu má stejná práva a povinnosti. Věta známá i dětem. Bohužel, jak sleduji život kolem sebe, obávám se, že větě chybí nějaký dodatek – například pokud tento občan není snědé pleti… Vím, že se mnozí čtenáři budou domnívat, že mám na mysli pouze romskou komunitu. Chci se ale zmínit též o cizincích, kteří se v naší zemi usadili, studují tady či pracují. Mnozí z nich se tu s diskriminací setkali jen proto, že mají jinou barvu pleti. Člověk nenese zodpovědnost za to, zda se narodil tmavý, žlutý či bílý, ale za to, zda je špatný nebo dobrý. Bohužel v naší republice se v mnoha případech lidé hodnotí podle jiných kritérií. Ze zkušenosti vím, že jsou měřítka skutečně různá. Já osobně považuji za samozřejmost slušné chování zrovna jako to, že vzdělání je základ úspěchu. A pro všechny, kteří nepatří do kategorie slušných a řádných lidí existuje zákonodárství, které by mělo umět zjednat nápravu. Jsou ale i neproblémové romské rodiny, které jsou diskriminovány na trhu práce kvůli barvě pleti. Pokud rodina nemá finanční zajištění a zaměstnání, vede to k jejímu sociálnímu i společenskému úpadku a následnému živobytí ze státní podpory. Na tyto rodiny je celkově pohlíženo s opovržením. Nejsmutnější je, že toto naše společnost nepřizná. Upřímně řečeno, ani se nedivím, když se řešení hledá třeba v opuštění republiky. Každý by měl mít právo na práci, aby mohl uživit rodinu, na slušné bydlení, jehož nájem je schopen platit. Vláda se touto problematikou mnoho nezabývá a především na ni nemá čas. Konstatuji, že u nás již existuje romská inteligence, která by byla schopná mnohé problémy řešit dokonce ujmout se vedoucích pozic. Bohužel schází důslednost, vůle, podpora a pomoc na obou stranách. Apeluji na všechny mladé vzdělané Romy, aby se nevzdávali a více se angažovali, protože jsou to právě oni, kteří by měli usilovat o lepší budoucnost Romů. Antonín Gondolán, Praha pokračování

Dětské květinové dny BRNO (kd) – V rámci Mezinárodního dne Romů, který se konal 8. dubna, uspořádalo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Muzeem romské kultury a Domem dětí v Brně-Zábrdovicích Dětské květinové slavnosti. Oslavy Mezinárodního dne Romů byly zahájeny v Muzeu romské kultury výstavou výtvarných prací dětí z Olomouce. Pokračovaly házením květin do řeky Svratky, čímž se připomíná tisícileté putování Romů světem. Poté na faře v Zábrdovicích vystoupila romská dětská folklorní skupina z Vysokého Mýta Romaňi Čercheň, Jiří Somsi s hudební skupinou z Olomouce a dětský divadelní soubor Divadlo hrou. Také se předvedly děti z tanečního kroužku při brněnské Zvláštní škole Sekaninova a dětský hudební soubor, který působí při faře v Zábrdovicích. Brněnské oslavy Mezinárodního dne Romů se konaly za laskavé finanční podpory Evropského společenství a Open Society Fund Praha. Tisícileté putování Romů si v Brně připomělo více než čtyři stovky Romů. Program přilákal především děti. Tvořily asi dvě třetiny zúčastněných. pokračování

Vzpomínka Dne 18. dubna by se dožila naše milovaná maminka a babička Aurelie Horváthová, roz. Domeová, 70 roků. Narodila se v romské osadě v Nededu u Šali na jižním Slovensku v rodině romského hudebníka. Jak bývalo kdysi dávno nepsaným pravidlem a zvykem, starší sourozenci vychovávali mladší a rodiče měli od rána do večera co ohánět, aby vychovali kupu dětí. I naše maminka měla spoustu sourozenců, někteří již nejsou na tomto světě, stejně jako naše maminka – amari dajori. pokračování

Z mého života Redakce obdržela dopis mladé romské dívky Denisy Zikmundové, která líčí své životní osudy v dětském domově. Nechali jsme dopis v původním znění, protože právě způsob podání Denisy se nám zdál neobyčejně poetický a výstižný. Moje máma vyrůstala v dětským domově, potkala mého otce, otěhotněla a měla mne v 18 letech. Můj otec od nás odešel, ale nevím proč. Já jsem ho v životě neviděla, ale moje máma řekla, že byl tanečník. pokračování

Snadnější je mlčet Reaguji na článek pana Ivana Jemelky Snadnější je přece nadávat Knížákovi, uveřejněný v Hospodářských novinách dne 12. 3. 2002. Jemelka tvrdí, že „podstatou problému, soužitím Romů s neromy, se zabýval málokdo. Zatímco prostřednictvím otevřených dopisů, poslaneckých interpelací, článků či prohlášení se rozhořel boj o Knížáka, romská minorita a česká majorita žily vedle sebe jako dříve“. Dovoluji si tvrdit, že soužitím Romů s okolím (nerom je pro mne děsivé prznění jazyka – nenárod?) se zabývali a zabývají početní zástupové, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Naprostá většina dotčených, ať již Romů, či jejich sousedů, však toto netuší. Média se nezabývají zprávami o seminářích vládních projektů (PHARE), doporučeními Rady Evropy, dotačními tituly ministerstev či samospráv. Odpověď na základní otázku, prezentovanou redaktorem Jemelkou: „Potřebují Romové pomoc státu, nebo ne?“ přece již dávno padla, a to jak za vlády Klausovy (Bratinkova zpráva, 1997), tak za vlády sociální demokracie (Koncepce romské integrace, 2000 a 2001). Sociální propad romských komunit je díky historicky odlišnému postavení většiny tohoto etnika takový, že bez zásahu státu dojde z velké části k jeho postupné ghetoizaci, tedy česky k sestěhování do holobytů, a tak ještě k většímu sociálnímu vyloučení. Pokud ředitel Národní galerie prohlásí, že „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor“, uráží tím obviněním z neschopnosti sdílet prostor všechny Romy, mezi nimiž byli a jsou lidé sdílející prostor, sdělní a dělní. Takovéto výroky jsou skutečně na pováženou. Knížák se totiž staví do role hrdiny, který otevírá tabuizované téma, ale přitom jsou jeho výroky opakováním těch nejběžnějších a bohužel i nejprimitivnějších stereotypů. Tisk je zaplaven strašením pozitivní diskriminací, o níž se prý u nás stále hovoří. Kdo o ní hovoří? Vláda rozhodně ne. Píše-li redaktor Jemelka, že (Romové) „Od státu dostávají relativně štědré sociální dávky. Je to tak správné?“, pak jde o otázku zavádějící, pomíjející fakt toho, že Romové pobírají stejné sociální dávky jako ostatní občané této republiky. Nebo snad existují speciální romské dávky pro Romy? Takovouto otázkou jsou Romové z občanského svazku odsouváni. Proti tomu je nutno křičet. Mlčení již od časů dávných totiž znamená souhlas. Roman Krištof, ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pokračování

Marná snaha Vždy, když máte snahu, aby se k sobě navzájem Romové a Češi přiblížili, míváte radost i z malých a dílčích úspěchů, kterých dosáhnete. Organizujete přednášky, besedy, pořádáte plesy a přehlídky krásných romských dívek. Zakládáte sdružení, doučujete děti a v době prázdnin s nimi místo dovolené u moře jezdíte na letní tábory. Snažíte se ukázat Romy v jiném světle. Když už máte pocit, že se vám to skutečně daří, přihodí se něco, co vás srazí na kolena a přistanete zpátky na zemi. Usoudíte, že váš úspěch nebyl až tak velký, jak jste si původně myslel a přemýšlíte o smyslu věcí, které děláte. pokračování

Úvahy mladé dívky Většina gadžů nás nemá příliš v lásce. Myslí si o nás, že jsme lehkomyslní a neuznáváme žádná pravidla. Možná jsme lehkomyslní, ale máme své romské zákony, které ctíme a ještě navíc ctíme a respektujeme zákony majority. Na jednoho člověka je toho trochu moc, nemyslíte? pokračování

Můj mateřský jazyk Všichni lidé na světě mají svůj mateřský jazyk, který se děti učí od svých rodičů a předávají si jej z pokolení na pokolení. Mateřským jazykem mluví lidé po celá staletí, i když nemusí mít uzákoněnou spisovnou podobu a nevyučuje se na základních školách. Stačí, že lidé, kteří tímto jazykem hovoří, k němu mají citový vztah. Tak je to i s romským jazykem, tedy romštinou. V životě jsem se setkal hned s několika dialekty romštiny. pokračování

Elena Lacková se dožívá 81 let PRAHA – Nejvýznamnější romská spisovatelka Elena Lacková se dožila 22. března 81 let. Tato žena, narozená ve Veľkém Šariši, dokázala svým talentem, pílí a cílevědomostí stát se příkladem mnoha romským osobnostem. Elenu Lackovou označila za svůj vzor a učitelku nejen zakladatelka moderní české romistiky Milena Hübschmannová, ale také prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka. Na něj jako žáka základní školy zapůsobilo jako zjevení, když si přečetl, že Elena Lacková promovala na Univerzitě Karlově. To bylo počátkem 70. let, Lacková již byla tenkrát babičkou – bylo jí 39 let. Vyjmenovat komu všemu byla Elena Lacková vzorem, je zřejmě nemožné. Jedním z nich byl i její synovec – básník Emil Cina. pokračování

Stavba vesničky se opět rozjíždí OSTRAVA (ror) – Pozastavení výstavby vesničky Soužití v Ostravě-Hrušově je u konce. Od poloviny března se zase rozbíhají práce na vesničce, která bude sloužit pro romské i české obyvatele Ostravy postižené povodněmi. Přerušení stavby koncem loňského roku bylo způsobeno nedostatkem finančních prostředků; od října probíhaly pouze udržovací práce. Nyní se potíže podařilo vyřešit. „Dostali jsme přislíbenu dotaci devět milionů korun od ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil našemu listu Pavel Obluk z oblastní Charity, která projekt vesničky investorsky zajišťuje. Dotace ministerstva z větší části pokryje investice nutné k dokončení výstavby. Na úplné dokončení vesničky je třeba ještě dalších pět milionů korun. Podle Obluka je již přislíbena podpora i z některých nadací. Stavba vesničky by měla být hotova do léta a během prázdnin proběhne kolaudace. Rodiny mají stěhovat na přelomu srpna a září, kdy bude zahájen také plný provoz komunitního centra. pokračování

Dženo chce založit romské rádio PRAHA (ror) – Občanské sdružení Dženo hodlá založit profesionální romské rádio. Podle předsedy sdružení Ivana Veselého by celoplošné vysílání v romštině, češtině a angličtině mělo začít během tří let. Za cíl připravované romské rozhlasové stanice označil vytvoření mezinárodního informačního servisu a působení na veřejné mínění. „Pokud by podobné médium v posledních deseti letech v Česku fungovalo, mohlo být soužití romské menšiny s většinovou společností lepší,“ uvedl. Vlastní práce na projektu začnou v červnu a na přelomu roku by rádio mělo zahájit vysílání na internetu. Zpočátku bude vysílat tři hodiny denně, vždy v pondělí, ve středu a v pátek. Tři pětiny programu zabere hudba, zbytek mluvené slovo. V každém kraji ČR by měli působit dva reportéři. V rámci vysílání chce Dženo spolupracovat i se stanicemi, jako je Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a BBC. Sdružení Dženo vzniklo v roce 1994 a kromě jiných aktivit vydává i časopis Amaro Gendalos. pokračování

SRNM zřídilo právní poradnu Společenství Romů na Moravě zřídilo právní poradnu, kam se mohou Romové v Brně obracet se svými problémy. Mgr. Miroslav Zajda poskytuje veškeré právní služby kromě trestních. Naše redakce mu položila pár otázek: S čím se na vás Romové obracejí nejčastěji? Většinou jde o problémy v oblasti sociální a bytové, o možnosti různých sociálních dávek. Často nevědí, na co mají nárok, neznají právní věci při rozhodování o sociálních dávkách. Když například nesplní nějakou podmínku a následně je jim odebrána sociální dávka, nevědí, jak dále postupovat. V právní poradně jim vysvětlím podmínky pro přiznání sociálních dávek a co pro ně mají udělat. V sociální oblasti jsem přímo ve spojení se sociálním odborem Magistrátu města Brna. Jeho sociální pracovnice mě seznámí s konkrétním problémem a já se ho následně snažím vyřešit tak, aby rodina mohla dále dané dávky pobírat. Řešil jsem také případ na úřadě práce, kdy byli čtyři Romové vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Odvolání bylo ve všech čtyřech případech vyhověno. pokračování

Policejní šéf v Prešově přišel o křeslo BRATISLAVA (red) – Odchod prešovského policejního ředitele z řad strážců zákona způsobila aféra, která nedávno vypukla na východě Slovenska. Na počátku bylo gesto policisty z obce Jarovnice, který odmítl přijmout podanou ruku od romské novinářky Denisy Havrľové a dožadoval se od ní hygienického průkazu. Reportérka vzápětí obvinila policistu z rasismu a požadovala, aby byl propuštěn. Prešovský ředitel se však zastal podřízeného, který na novinářku podal trestní oznámení kvůli údajnému útoku na veřejného činitele. pokračování

Zasedání Rady vlády pro romské záležitosti Praha – Romská část Rady vlády pro záležitosti Romů se sešla 11. března a projednala vytvoření výborů této Rady. Byly vytvořeny čtyři výbory a sice: Výbor pro koncepci integrace Romů do společnosti, jehož vedoucím se stal Karel Holomek, Výbor pro realizaci funkce romského koordinátora Vyšších územně správních celků, jehož vedením byla pověřena Iveta Millerová, Výbor pro dotační politiku Rady, vedený Janem Balogem a Výbor pro spolupráci se samosprávami, který povede Jiří Daniel, člen dřívější Meziresortní komise nyní Rady vlády, a proto v tomto výboru zastupuje stávajícího člena Rady paní Annu Cínovou. Výbory mají za úkol předkládat Radě podrobné návrhy vyplývající z jejich činnosti a tím přispět ke zkvalitnění práce celé Rady. Během jednání bylo konstatováno, že současný vývoj prokazuje neochotu některých zástupců vyšších územněsprávních celků k ustavení romského koordinátora a tím je jeho pozice ohrožena. Všichni zúčastnění byli vyzváni, aby ve svých územních celcích vešli ve styk s příslušným hejtmanem a pokusili se o vytvoření této funkce. (red.) pokračování

Výroční sněm SRNM Dne 19. března Společenství Romů na Moravě uskutečnilo svůj výroční sněm za rok 2001. Jednání probíhalo v Brně v prostorách Muzea romské kultury. Sešli se všichni delegáti ze sedmi moravských regionů. Účastníci sněmu velmi kriticky zhodnotili práci za rok 2001 a projednali program na rok 2002. Bylo projednáno nové znění stanov, protože ty původní po jedenácti letech činnosti už neodpovídaly novým podmínkám. pokračování

Multilaterální mítink Romů v Maďarsku BUDAPEŠŤ – Ve středisku evropské mládeže při Radě Evropy v Budapešti se konal od 17. do 18. března multilaterální mítink několika romských organizací a jejich zástupců z Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, Litvy, Srbska, ČR a jiných balkánských zemí. Tento mítink pořádala Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva ve Štrasburku. Jeho tématem byla „Role a práce romské reprezentace v oblasti poradenství Romům v otázkách romské problematiky“. pokračování

Bludný kruh Když se mluví o romském problému, tak většina Čechů říká, že romský problém je jen proto, že my Romové jsme ve všem špatní. Velká část společnosti se diví, proč jsme nespokojení a co bychom ještě chtěli, když do práce nemusíme a sociální dávky dostáváme. Myslím si, že to zlo, které nám Češi připisují, není jen v Romech. Například problém nezaměstnanosti se týká celé české společnosti. Na trhu práce se my Romové setkáváme i s diskriminací. Myslím si, že za to je odpovědný stát, jeho orgány a děravá legislativa. Majorita to nechce vidět a pouze říká, že příčinou neúspěšnosti Romů na trhu práce je naše nízká vzdělanost a kvalifikace. Je to pravda, ale já to vidím i jinak. Za posledních 40 let jsme byli zařazováni do zvláštních škol. Proto máme tak málo vzdělaných lidí. Připouštím, že o této skutečnosti většina lidí neví nebo nechce vědět. O nás o Romech se říká, že jsme nepřizpůsobiví a společnost má s námi jen ty špatné zkušenosti. Tento názor zevšeobecněl a je tak propagován, že tomu skoro každý věří. Pro nás je to jen další překážka, která nám stěžuje komunikaci s majoritou a sebeuplatnění ve společnosti. Říkají nám: „Buďte více aktivní. Pomozte si sami. Máte své romské organizace, obracejte se na ně.“ Jenže oproti státnímu sektoru romská sdružení nemají žádné pravomoci a stejně tak romští poradci. Myslím si, že vláda zřízením romských poradců chtěla dát najevo, že Romové mají stejné šance jako Češi. Skutečnost je však jiná. My Romové jsme odkázáni na sociální síť, s jejíž pomocí jen živoříme a někteří z nás proto opouštějí tuto zemi. Vláda se snažila a snaží exodus zastavit a říká: „Romským občanům není v ČR ubližováno a mají stejné postavení jako ostatní.“ Mluví o demokracii, kterou Romové na letišti v Ruzyni poznají tak, že je utlačuje, ponižuje a ubírá jim jejich právo na svobodné rozhodování. Pěkně děkuji za takovou demokracii, která je jen pro bílé, ale přitom hlásá ideu, že jednou ze základních svobod člověka je i svoboda pohybu. Doufejme, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se změní také situace nás Romů. Milan Vágai, Holasovice – Kamenec (redakčně upraveno) pokračování

Národnostní literatura se představila v Praze PRAHA – Tvorba spisovatelů z řad národnostních menšin byla představena v rámci akce Schola Pragensis 20. března na výstavišti v Praze-Letňanech. Stánek na této přehlídce vzdělávacích aktivit měly i národnostní menšiny. Společně byly vystavovány knihy romských, slovenských, německých či židovských spisovatelů. Šlo především o publikace, jejichž vydání podpořil pražský magistrát. Město Praha zatím přispělo na vydání 34 publikací národnostních menšin. pokračování

Ňiko nane lačhes urdo, te na asal Nikdo není dobře oblečen, nenosí-li úsměv) Tak zní motto, které si zvolili studenti 4. ročníku Romské střední školy sociální v Kolíně na své stužky, kterými byli dekorováni na svém stužkovacím večírku a zároveň prvním maturitním plese v historii této mladé školy, konaném 14. března v Kulturním domě v Kolíně. Maturitní ples si organizovali studenti 4. ročníku sami, včetně vyhledávání sponzorů, rozesílání pozvánek významným osobnostem i institucím v naší republice. Dá se říct, že takto velkoryse pojatý projekt dopadl na výbornou. Této pro Romy významné akce se zúčastnilo mnoho významných osobností romské i české společnosti. Jmenujme alespoň některé: Ladislav Goral a Roman Krištof z Úřadu vlády ČR, Richard Samko z ČT, Jarmila Balážová, Jelena Silajdžič, předsedkyně o. s. Slovo 21, organizátorka festivalu Khamoro, místopředseda ROI Marek Polák, významný romský výtvarník Eduard Oláh, Milan Ščuka a Jaroslav Holub, podnikatelé z Brna, kteří významnou měrou sponzorovali ples, sekretářka prezidenta IRU Marta Tulejová, Ivan Veselý, předseda o. s. Dženo, předseda Asociace romských poradců, Rudolf Zajda. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. 200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo. pokračování

Proti segregaci Institut otevřené společnosti (Open Society Institute) v Budapešti se nyní pokouší realizovat neobvyklý a dle mého názoru neobyčejně obtížný a složitý projekt školy, v níž by byly prvky jakékoliv segregace odstraněny. Jde v podstatě o to, zabránit, aby bylo zabráněno tomu, aby se v jedné škole shromažďovaly děti převážně jedné etnicity, např. romské. Aby se na takové škole vyskytovaly děti nejrůznějších národností a ras v procentu, které je ve společnosti obvyklé. Aby, pokud to poměry dovolí, zmizely typicky české školy jenom a pouze s typicky českými dětmi. Myšlenka skvělá a jednoduchá a ve svých důsledcích neobyčejně užitečná. Ale při tom jak složitá a obtížná, kdyby měla být realizována! Posuďte sami. pokračování

Studium pro romské asistenty a poradce Na Evangelické akademii v Praze, vyšší odborné škole sociálně právní a střední sociální škole, probíhá už pátým rokem výuka oboru sociální činnost v prostředí etnických minorit zaměřená na přípravu romských asistentů a romských poradců. Dvoustupňové studium trvá pět let. První stupeň, dvouletý, je zakončen závěrečnou zkouškou a jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského asistenta. Druhý stupeň navazuje na první, trvá tři roky a je zakončen maturitní zkouškou. Jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského poradce. Obor vznikl z naléhavé potřeby zlepšit postavení národnostních menšin v naší republice. Romská menšina je nejpočetnější a je rozptýlená prakticky po celém území ČR. pokračování

Je to příběh paní Aranky, který nám vyprávěl její bratr Příběh se odehrál na sklonku války ve vesnici v okrese Rožňava na jihovýchodě Slovenska u maďarských hranic. Vesnici několikrát denně ostřelovali, domky tam byly postavené z válců, to je nepálená hlína. Když začala houkat siréna, všichni jsme začali utíkat, dospělí popadli malé děti, ty větší běžely samy rovnou k lesu, kde jsme se vždy ukrývali. Němci byli na vysokém kopci nebo skále a stříleli po běžících. Strýc křikl, abychom zalehli a plazili se k lesu. Kulky kolem nás svištěly, nebylo to nic příjemného, děti se bály a plakaly. pokračování

Na cestě bez návratu BRNO – Před 59 lety se vydali moravští Romové na cestu bez návratu. První transport Romů z Brna do Osvětimi byl vypraven 7. března 1943. V brněnské Masné ulici, kde byli tenkrát moravští Romové soustředěni, se 6. března letošního roku sešli obyvatelé Brna, aby si připomněli etnikum, které bylo za II. světové války téměř vyvražděno. pokračování

Spravedlnost v nedohlednu BRUNTÁL, KARVINÁ – V případu žhářství a napadení romské rodiny z měsíce ledna roku 1998 v Krnově vynesl Okresní soud v Bruntále tento rozsudek: dvacetiletý Radek Berki byl odsouzen na dva roky nepodmíněně do věznice s dozorem. Jeho spolupachatele Jaroslava Bahníčka a Jana Bučka soud zprostil obžaloby. Podle předsedy senátu Okresního soudu v Bruntále Lumíra Čáblíka nebylo v tomto případě dostatek přímých důkazů. K usvědčení Berkiho vedl pouze řetězec nepřímých důkazů. Karvinští Romové však zastávají jiný názor; podle nich na místě trestného činu nikdo nezajistil stopy. pokračování

Marian Hamburg monitoruje činnost policie Marian Hamburg (28 let) je zaměstnancem Ekologického právního servisu (EPS) v Brně. Společnost EPS je nevládní nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k prosazování veřejných zájmů. Jejich cílem je eliminovat případy nezákonného a nekorektního rozhodování úřadů ve věcech ochrany životního prostředí a lidských práv, pomáhat lidem v přístupu k soudům, zvyšovat odbornou úroveň pracovníků neziskových organizací a napomáhat vzniku kvalitní právní úpravy. Tento způsob využívání úderné síly právních prostředků pro ochranu a podporu důležitých společenských hodnot se nazývá „public interest law“. EPS je tedy „public interest law“ organizace. Marian Hamburg zde pracuje na projektu zabývajícím se monitoringem činnosti policie v programu lidských práv. Na několik našich zvědavých a pro vás určitě zajímavých otázek nám Marian rád a ochotně odpověděl. pokračování

Spolupráce romských sdružení v Hodoníně Hodonín – Romská poradkyně Vlasta Bláhová svolala na popud předsedy Sdružení Romů a národnostních menšin ČR Ladislava Galbavého na 14.února jednaní s představiteli romských občanských sdružení. Hlavním tématem tohoto jednání bylo navázání spolupráce v otázkách vzdělávání, nezaměstnanosti a bydlení Romů. pokračování

Vládní rada bodovala Hned první zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity poznamenaly protesty proti jejímu složení. Během jednání se dostavili Štefan Ličartovský a Ondřej Giňa starší a předali Pavlu Rychetskému protest ROI proti složení rady. Ve svém písemném protestu označili výběr členů za zmanipulovaný v neprospěch Romské občanské iniciativy. pokračování

Romský národnostní tisk Na Úřadu vlády ČR se 27.února sešli redaktoři romských periodik, zástupci romské komunity zasedající v Radě pro národnosti a konečně i pracovníci Úřadu vlády, aby společně posoudili zaměření a profilaci jednotlivých romských periodik. pokračování

Škola získala mimořádnou dotaci PRAHA (red) – První zasedání nově jmenované Rady vlády pro záležitosti romské komunity proběhlo 19. února. Téměř celé zasedání řídil její předseda Pavel Rychetský, místopředseda vlády. Zasedání bylo zaměřeno ke konkrétním a naléhavým úkolům. Schválilo jednací řád rady a stanovilo plán práce na letošní rok. V plánu je zahrnuta administrace programu podpor romských žáků na středních školách, terénní sociální práce v izolovaných romských komunitách, sledování programu Phare ve zlepšování vztahů mezi romskými a českými komunitami, uspořádání konkurzů na podporu projektů romské integrace mezi občanskými nevládními organizacemi, rozpracování tématických oblastí koncepce romské integrace a konečně prosazení funkce romského koordinátora ve vyšších územně správních celcích a metodické vedení jeho práce. pokračování

ROI protestovala proti složení vládní rady pro záležitosti Romů PRAHA (red) – Rada Romské občanské iniciativy (ROI) se postavila proti složení nově vzniklé Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Svůj protest předala místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému 19. února během prvního zasedání Rady. Přinášíme plné znění prohlášení ROI stejně jako reakci Romana Krištofa, výkonného ředitele sekretariátu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. pokračování

Vyjádření R. Krištofa k prohlášení ROI Je nutno uvést, že konzultace nejsou pro předsedu rady, tedy místopředsedu vlády JUDr. Pavla Rychetského, který podle článku 2, odstavce 4 jmenuje a odvolává členy, povinností. Své „radní“ si určuje vláda, jakožto suverénní orgán, sama. Předseda rady však samozřejmě očekával od svých místopředsedů návrhy. Vzhledem k autonehodě a pracovní neschopnosti prvního místopředsedy, zmocněnce vlády pro lidská práva, jsem byl pověřen ve věci jmenování nových členů jeho zastupováním. pokračování

Odpověd vicepremiéra členům ROI Vážení čtenáři,na tomto místě vám přinášíme odpověď místopředsedy vlády JUDr. Pavla Rychetského na prohlášení Rady ROI. V Praze dne 6. března 2002 Vážený pane předsedo, obracím se na Vás v návaznosti na prohlášení Rady Romské občanské iniciativy ze dne 16. února 2002. Musím bohužel konstatovat, že toto prohlášení mi nedává dostatečný prostor pro navázání vzájemného konstruktivního dialogu, na němž mám upřímný zájem. pokračování

Napsali jste nám Vážená redakce, zarazila mě anketa dětí ve vánočním čísle, že v dnešní době 10letý chlapec kupuje rodičům pod stromeček kameru a zlato, to je tedy šok. Asi jste tam samí „barvale Roma“ (bohatí Romové). Taky bych se ráda dozvěděla, jak se říká zelené barvě romsky a neříkejte mi prosím, že želeno! Vánoční povídky se mi moc líbily. Jednoduchost procítěná velkou láskou, tak byli krásné a tak obyčejné všední prožitky dvou Romů. No moc krásný. Děkuji. Jinak vám všem v redakci přeji hodně nápadů. Šestáková Markéta, České Budějovice pokračování

Co mi vyprávěl strýc mé maminky „Bylo mi devatenáct let, začala druhá světová válka. Byl jsem čerstvě ženatý, zamilovaný mladík. Slovo válka jsem nikdy neslyšel. Rozhodl jsem se stát partyzánem a bojovat proti fašistům. Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý, že já, Rom, partyzán budu bojovat po boku s bílými proti neprávu a utrpení nevinného národa. Nikdy nezapomenu, co jsem prožil a viděl, jaké hrůzy a likvidace se dopouštěli fašisté na romském národu. pokračování

Vařte s Romano hangos Kapustňáky Toto tradiční romské jídlo Romové připravovali především svým dětem, když je chtěli dosytit. Přikryté utěrkou na pekáči je děti vždy našly podle vůně, která se nesla místností. Horký čaj a chutné kapustňáky ještě ani nevychladly a děti si na nich už pochutnávaly. 1 kg polohrubé mouky, 1 vejce, 50 g droždí, 1 l mléka, sůl, hlávkové zelí, tuk. pokračování

Cigán Jako jediná romská rodina ve městě jsme na tehdejší poměry bydleli v hezkém bytě na velkém sídlišti. Otec byl zaměstnán u ČSD a matka se měla co ohánět, aby se o nás sedm dětí dobře postarala. Už coby malému dítěti mně hodně vadilo, že se mi ve škole posmívají a nadávají do „cigánů“. Co jsem se naplakal v šesti, sedmi letech, když si ze mne spolužáci dělali legraci. pokračování

Kaštanová alej „Narodila jsem se roku 1918 a su stará jako naše republika. Pocházím z jižní Moravy, z malé vesničky Hrotovice v okrese Třebíč, kam mne, mého bratra a sestru přivezli rodiče z Vídně, kde jsem se narodila. Byli jsme chudí, tatínek pracoval jako krejčí a maminka se starala o domeček, na který jsme horko těžko našetřili. Protože jsme dlouho neměli peníze, připadla na stavbu domku až poslední parcela v Hrotovicích směrem na Jaroměřice. Za nama byly veliké lány pšenice a žita a naproti přes ulicu nádherná kaštanová alej asi půl kilometru dlóhá, která každé jaro nádherně kvetla, a rok co rok tam dojížděli Cikáni. Měli tentýž povoz, který jsem viděla na výstavě v romském muzeu, ale jejich měl plachtu. Tam blízko byl veliké stoh jednoho statkáře, oni si tam vždycky došli pro čerstvou slámu, kterou si čistě vystlali vůz a také pod vozem. Někteří spali ve voze a někteří pod ním. pokračování

Lidská práva a zvláštní školy O lidských právech jsem v uplynulých dvou či třech letech mluvila v rámci činnosti Amnesty International s nepřeberným množstvím mladých lidí ze základních a středních škol. A přestože se besedy velmi často vydařily, netrvalo mi dlouho, než jsem si uvědomila, že na žádné z těchto besed jsem za celou dobu nepotkala jediného Roma či Romku. pokračování

Výchova dívek a chlapců na Slovensku Čas od času se mi do rukou dostane nějaká zahraniční tiskovina. V úterý 12. 2. jsem při zpáteční pracovní cestě z Prahy zakoupila výtisk slovenského listu SME, aby mi čas ve vlaku utíkal rychleji. Stereotypů je v dnešní společnosti bezpočet. Poslední dobou je jedním z nejčastěji a jistě oprávněně diskutovaných stereotypů rasismus. O něm však hovořit nechci, přestože mne osobně velmi tíží. V zakoupených slovenských novinách jsem narazila na článek, za který jsem byla upřímně ráda. Pojednával totiž o rodových stereotypech a nerovnostech, tedy o rolích mužů a žen, určených a vytvořených společností, o nichž se v posledních deseti či patnácti letech živě debatuje hlavně v západní Evropě a severní Americe. Rodové stereotypy představují jednu ze stěžejních oblasti „gender“ studií (studií o rodu), které tvoří součást společenských věd a vycházejí z nich přední představitelky feministického hnutí (ve Francii např. Héléne Cixous, Julia Kristeva, u nás Eva Hauserová či Alexandra Berková). pokračování

Za kolik si Knížák kupuje svá díla? Omlouvám se za svoji možná poněkud opožděnější reakci na události okolo výroků ředitele Národní galerie v Praze Milana Knížáka. Milan Knížák pro mě jako člověk vůbec nic neznamená a odmítám výroky směřujícími k jeho osobě vyčerpávat svoji energii. To, co mě ale velice výrazně začalo zajímat, je pozice a pravomoci ředitele Národní galerie v Praze. Instituce, která je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, a to pro nás všechny znamená, že je to organizace, která je placená z peněz nás daňových poplatníků. Znamená to, že ředitel Národní galerie v Praze je vlastně státní úředník taktéž placený z peněz daňových poplatníků. pokračování

Otevřený dopis V Brně 23. 2. 2002 Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi. pokračování

Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník. pokračování

Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80. Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz. Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz. Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62. Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz. Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz. Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz. Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz. Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz. Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz. Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz. Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz. Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz. (red) pokračování

Vrah Oty Absolona ještě není odsouzen SVITAVY, PARDUBICE – Skinhead Vlastimil Pechanec (22) stanul 5. února před Krajským soudem v Hradci Králové za rasisticky motivovanou vraždu Oty Absolona v Národním domě ve Svitavách. Soud pokračoval ve čtvrtek 7. února a byl odročen. pokračování

Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání. Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho. pokračování

Velvyslanec Evropské komise navštívil Muzeum romské kultury Velvyslanec Ramiro Cibrian při své cestě do Brna navštívil v doprovodu brněnského primátora také Muzeum romské kultury. Seznámil se s nově rekonstruovanou budovou a vedle stávajících výstav shlédl i stav příprav stálé expozice muzea. V průběhu více než hodinové návštěvy byl seznámen s některými souvislostmi práce muzea a jeho prezentací romské kultury na veřejnosti. pokračování

Drobničky BUDAPEŠŤ – Předseda Katolické biblické společnosti svatého Jeronýma Béla Tarjáni oznámil na tiskové konferenci v Budapešti, že má na podzim vyjít bible v romštině. Bible bude psána olašským dialektem rumunských Romů, který je nejrozšířenější ve střední Evropě. K vydání knihy chybí již jen souhlas Maďarské katolické biskupské konference, na který se nyní čeká. KOŠICE – Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že belgické úřady při deportaci Jána Čonky a jeho rodiny z Belgie na Slovensko porušily lidská práva. Belgická vláda mu má nyní zaplatit odškodné ve výši přibližně 320 tisíc korun. OSTRAVA – Krajský soud v Ostravě odsoudil 6. února pět mužů za rasově motivovaný žhářský úrok na romské rodiny. Na tři roky poslal do vězení jednoho z mužů Libora Kubelu (28). Ostatní, Martin Balcar (23), Petr Hanzel (23) Roman Kovařík (24) a Miroslav Mielcárek (26), byli odsouzeni k podmínečným trestům v rozmezí od 18 měsíců do tří let s odkladem až na pět let. V únoru 1996 žháři hodili do dvou Romy obydlených bytů v Krnově, čtyři zápalné láhve. KOŠICE – Slovenští Romové podali k Ústavnímu soudu stížnost na nedodržování ústavou zaručených práv Romů na vzdělávání v jejich rodném jazyce. Romové se ohrazují tím, že ostatní menšiny mají právo vzdělávat se ve svém rodném jazyce. TACHOV – Okresní soud v Tachově odsoudil dva Romy k souhrnnému ročnímu trestu a čtyřem stovkám hodin obecně prospěšných prací za ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Před dvěma lety v Chodové Plané oba Romové násilně vnikli do bytu muže, s kterým se nepohodli. V bytě napadli jeho syna a způsobili mu zranění hlavy, žeber a krku. PROSTĚJOV – Prostějovská radnice poskytla nenávratné půjčky několika tamním romským rodinám na zakoupení rodinných domků. Půjčené peníze nebudou muset Romové vracet, pokud dodrží stanovené hygienické a stavební podmínky. Dále v zakoupených domech budou muset bydlet nejméně pět let, svá vlastnická práva nesmějí převádět na jiné osoby. Pokud kteroukoli z podmínek Romové poruší či nedodrží, budou muset peníze vrátit a platit úroky jako u běžné půjčky. CHOMUTOV – Romská občanská iniciativa chce založit společnost s názvem Kerav, která bude nápomocna v hledání pracovních příležitostí pro Romy. Zaměří se na Chomutov, kde je vysoká míra nezaměstnanosti, a do budoucna má v úmyslu spolupracovat i s tamním úřadem práce. (kd) pokračování

Někdo pomaloval dům nacistickými symboly PRACHATICE – Čtyřmi hákovými kříži o velikosti několika desítek centimetrů, nápisy Juden a blesky, jaké nosili na výložkách vojáci německých divizí SS za druhé. světové války, pokreslil někdo během druhého lednového víkendu stěnu domu, ve kterém žije romská rodina Biháryových. Podobně dopadlo i před domem stojící auto. pokračování

Anketa Jak vysoký trest by měl podle Vás dostat Vlastimil Pechanec, vrah svitavského Roma Oty Absolona? Helena Danielová, 25let, Blansko Přikláněla bych se k trestu patnáct let odnětí svobody a výše, aby si uvědomil, co udělal, a mohl se popřípadě i změnit. Měl by pochopit, že takové věci se nedělají a jen jeho svědomí mu to může říct. Třeba časem změní názor na Romy a jiné menšiny. Pokud by se ten člověk nezměnil, bylo by lepší, aby dostal doživotí. Naše soudnictví se vůči rasismu, diskriminaci a trestným činům s rasistickým podtextem nechová moc zodpovědně a uděluje velmi nízké tresty. pokračování

Otevřená perspektiva stále muzejní expozice Rekonstrukcí a přestěhováním do nové budovy na Bratislavské ulici se pro Muzeum romské kultury v Brně konečně otevřela perspektiva vybudování stálé muzejní expozice. Je pro ni určeno celé jedno patro, kde budoucím návštěvníkům představíme důležité události z dlouhé historie Romů, jejich putování Evropou a světem, tradiční řemesla a jiné způsoby obživy, setkávání a střetávání se s majoritou i nejtragičtější období, které ještě mnoho současníků pamatuje – holocaust Romů v době druhé světové války – jako snahu o jejich fyzickou likvidaci z důvodu odlišnosti rasy. Stálá výstava ukáže staré a bohaté tradice romského života, hodnoty, kterými obohatili evropskou kulturu, zejména hudbu. pokračování

Bulletin Muzea romské kultury č. 9/2000 Muzeum romské kultury každoročně informuje o svých aktivitách prostřednictvím obsáhlého bulletinu. Dovolujeme si Vás upozornit na některé zajímavosti zde obsažené, které mohou být nečekaným a příjemným překvapením i pro velkého znalce romské kultury. Objevují se zde informace o činnosti Muzea, jeho projektech, výstavách a přednáškách, ale také odborné příspěvky, které přinášejí mnohdy zcela nové poznatky. Bulletin poskytne překvapující pohled pro nezasvěceného, možná i zasvěceného čtenáře, dokumentující šíři a rozsah práce této nevelké instituce. pokračování

Vařte s Romano hangos Romský perkelt patří k pokrmům, které jsou nedílnou součástí jídelníčku, je velice chutný a vydatný. Připravuje se z různých druhů masa, z vepřového, hovězího, telecího i skopového. Perkelt může být vydatným obědem i večeří. Perkelt je mnohdy chutnější až druhý den, podobně jako guláš. Perkelt 1 kg masa, 2 cibule, pár stroužků česneku, mletá paprika, sůl, pepř, kmín, olej, špetka pálivé mleté papriky, 4 rajčata, 1 zelená paprika. pokračování

Je to vyprávění mojí babičky Moje babička se jmenuje Helena. Narodila se na Slovensku v Čemerné v okrese Vranov nad Topľou. Zde prožila celé své dětství za druhé světové války. „Bylo mi asi 10 let. Do vesnice přijelo mnoho Němců. Jednou večer jsme šli všichni spát. Maminku jsem upozornila, že když usnu a přijdou Němci, ať mě vzbudí. Němci opravdu přišli. Rodiče vzali všechny sourozence a utekli k sousedce, které jsme říkali Bangi. Mě už nestihli vzbudit. Až později jsem se vlastně dověděla, co se kolem mě dělo. Dva Němci se dohadovali, co se mnou udělají. Byla jsem prý moc hezká dívka. Zda mě zastřelí, nebo znásilní. Ale jeden z nich řekl, že nebude znásilňovat malé dítě. A druhý řekl, že mě raději zastřelí. Ale Romové je pozorovali a chtěli mi pomoci. Nahrnuli se všichni do místnosti a začali je prosit, aby mě nechali, že jsem ještě dítě. pokračování

Etnologické rozpravy Vyšly Etnologické rozpravy 2/2001 – časopis Ústavu etnológie SAV, Etnografického múzea SNM a Slovenské národopisné spoločnosti při SAV. Kontakt: uetbenus@klemens.savba.sk pokračování

Romové a škola Na svých cestách za prací se setkávám s lidmi při reportážích, rozhovorech, anketách, a tak mám možnost slyšet názory nejen Romů, ale i Čechů. V rámci projektu Open Society Fund – Škola pro všechny – jsem se zúčastnil několika besed na základních školách v ČR. Cílem projektu bylo vyvolat zájem rodičů o vzdělání svých dětí a zlepšit přístup pedagogů k romským dětem. pokračování

Konečně slovo do rvačky Karel Kühnl v souvislosti se svojí rezignací na lídra Čtyřkoalice mimo jiné řekl: „Lidi naše krize moc nezajímá. Zajímá je dálnice, jak to bude v EU, romská otázka. A já bych se rád vrátil k těmto diskusím. Místo neustálých diskusí o vlastním vnitřku!“ Takové vyjádření velmi vítám a oceňuji zvláště od politika, který byl ještě nedávno členem nejvyšší státní exekutivy a stále zůstává v parlamentu. Ještě pořád může ve zmíněných problémech hodně učinit a já doufám, že to nebyla jen kost hozená z bohatě prostřeného stolu. Musím však pana Kühnla usvědčit z omylu. Pokud jde o Romy, rozhodně nejde o návrat k nějaké dřívější diskusi. Nezmínil se o tom ani jako ministr, a nevím ani o tom, že by Čtyřkoalice nebo její jednotliví členové, když ještě byli samostatní, někdy měli nějaký program pro řešení problematiky soužití. A už vůbec nic o tom, že by přijali na svoji kandidátku někoho z Romů namísto poslankyně Mihaličkové, která končí. A to mohli! Nabídek bylo dost! Karel Holomek pokračování

Brněnský Bronx Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Příční, Hvězdová, Spolková, Körnerova…, všichni tušíme, proč se této části Brna říká Bronx. V povědomí Brňanů je tato část města zapsána jako místo nevalné pověsti. Kdokoli tudy prochází, nebo přijíždí tramvají či autem, všimne si, že romských občanů zde žije mnohem víc než v jiných lokalitách Brna. Na této skutečnosti není celkem nic divného. pokračování

Ve Flédě zněl Balkán BRNO (gh) – Restaurace U kouřícího králíka ve středu 13. února praskala ve švech. Prostory kdysi známé Flédy byly plné mladých lidí, příznivců balkánské muziky, kterou s sebou do sálu vnesla bulharská cikánská dechovka Karandila. Celé dvě hodiny svými rytmy uváděla do pohybu sál plný Romů a Čechů. Ve svém repertoáru měla dechovka i mezinárodní romskou hymnu Gelem, gelem lungone dromenca, s kterou koncert zahájila. Závěr se naopak nesl ve svižném dixielandovém, swingovém rytmu. Po vystoupení bulharských Romů nastoupili na pódium Romové z Brna, bratři Lázokovi. Ti hráli až do pozdních večerních hodin. Představili publiku svoji autorskou tvorbu, ale i staré tradiční romské písně ve vlastním aranžmá, kterými roztančili napěchovaný sál. pokračování

Romské studentské informační centrum po čtyřech měsících činnosti Svým způsobem jedinečná instituce, Romské studentské informační centrum, které bylo otevřeno loni v září v centru Prahy, vstupuje do povědomí romské i neromské veřejnosti. Co se nám podařilo či nepodařilo za tuto dobu udělat? Zřídili jsme knihovnu, jež nyní čítá přibližně 400 knih (z toho je asi sto různých titulů) s romskou tematikou, nechybí vybrané knihy z oblasti ochrany lidských práv. Knihy jsou v češtině, romštině a angličtině. Brzy bude jejich seznam dostupný na našich webových stránkách. Knihovnu zatím využívají Romové i Češi, a zvláště studenti pro studijní účely. pokračování

Do ostravské Vesničky soužití se už začínají stěhovat první obyvatelé Ostrava (kd) – První rodiny, které v roce 1997 velká voda vyhnala z domovů, se v těchto dnech začaly stěhovat do Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově, kde bude společně bydlet romská a česká populace. pokračování

Starosta s Romy počítá Ján Eštok (40 let) je starostou slovenské obce Skrabské (v okrese Vranov nad Topľou). Tamním Romům pomohl založit romské občanské sdružení Terno jilo (Mladé srdce), na jehož činnost obec vyčlenila ze svého rozpočtu pro začátek 10 tisíc korun. Do Brna přijel starosta Eštok povzbudit skrabské romské fotbalisty při mezinárodním přátelském romském turnaji. Chtěl, aby dali Brňanům na frak. Nestalo se tak, Skrabští prohráli, ale starosta nadále stojí o partnerské vztahy s občanským sdružením Společenství Romů na Moravě. A doufá, že v budoucnu se budou brněnští a skrabští Romové setkávat i při jiných příležitostech, nejen při fotbale. pokračování

Fotbal mezinárodně Brno – Na sklonku měsíce srpna, v sobotu čtyřiadvacátého, se odehrával na Lesné v Brně mezinárodní přátelský fotbalový turnaj, který zorganizoval Josef Mucha za podpory Společenství Romů na Moravě. Ze Skrabského na východním Slovensku přijeli romští fotbalisté, fanoušci a zastupitelé obecního úřadu v čele se starostou Jánem Eštokem. Proti nim se postavilo vybrané mužstvo brněnských Romů, jehož někteří hráči pocházejí právě ze Skrabského. pokračování

Romové uspořádali v Poličné pouť Romská pouť k blahoslavenému Zeferinovi proběhla začátkem srpna v osadě Poličná u Valašského Meziříčí. Zúčastnilo se jí na osmdesát příslušníků romské i neromské komunity ze Vsetínska a Zlínska. Jejich průvod s romskou vlajkou a Zeferinovým obrazem v čele prošel z parku Abácie do více než kilometr vzdálené kapličky Nanebevzetí Panny Marie. Zde se konala slavnostní bohoslužba, po které následovalo opékání buřtů a vystoupení romské kapely Kandráči. pokračování

Stálá výstava muzea se opozdí BRNO – Muzeum romské kultury neotevře svou stálou expozice letos, jak původně plánovalo, ale až příští rok v červnu. Důvodem je, že sedm milionů korun potřebných na vybudování stálé výstavy, muzeum shání z různých zdrojů. Sdělila to ředitelka muzea Ilona Lázničková. Podle ní by bylo možno vybudovat expozici i levněji, její význam by se tím však značně snížil. „Chceme moderní expozici, která osloví i mladé návštěvníky. Expozici, ve které budou mít své místo multimédia, audiovizuální programy.“ pokračování

Vláda uvažuje o změně sociálních dávek PRAHA – Vláda ČR připravuje změny v systému vyplácení sociálních dávek. Vede ji k tomu strmý nárůst počtu romských žadatelů o azyl v západní Evropě. Ve vysílání Českého rozhlasu to 30. srpna uvedl premiér Vladimír Špidla. pokračování

Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002) Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje. pokračování

Jak to vidí Stanislavs Stanislavs Lei Gombele (35 let) pochází z rovníkové Afriky, z bývalého francouzského Konga. Do České republiky přijel studovat medicínu. Zamiloval se, oženil a nedostudoval. Nyní je Stanilavs hráčem romského fotbalového mužstva AC Roma. Co děláš v romském fotbalovém mužstvu? Miluji fotbal a jsem rád, že hraji právě za Romy, protože je chci poznat. Je to nejlepší sport, který spojuje všechny národy. Poprvé jsem byl na takovém turnaji, kde byli samí Romové. Jsou temperamentní a přátelští. Kdo u nich má strach, trpí komplexem. pokračování

Slováci budou rušit romské osady Romano hangos navštívil Karol Ruszó, Rom ze Slovenska, který do České republiky přijel jako turista, aby poznal nové lidi a nahlédl do života Romů tady u nás. Původně nepřišel proto, aby se s námi seznámil, ani kvůli rozhovoru, ale přišel s problémem a očekával od nás pomoc. Okradli ho, neměl peníze na jídlo ani na vlak a chtěl se dostat domů. Po dlouhém přemlouvání jsem vytáhl z peněženky nějaký finanční obnos a daroval mu jej. Nečekal jsem, že mi peníze vrátí, ale říkám si, že za rozhovor s ním mi to stálo. No posuďte. pokračování

Povídka o volbách ve Skrabském Mnoho Romů v Brně pochází ze Skrabského. To je takové malé městečko na východním Slovensku. I teď tam žije mnoho Romů, určitě více než polovina z jeho obyvatel. Proto jsme založili takovou tradici vzájemných setkávání. Jednou zajedou brněnští Romové do Skrabského, podruhé zase skrabští do Brna. Jejich fotbalové týmy si zahrají přátelský fotbal juniorů i seniorů a večer pak je společná zábava s romskou muzikou. pokračování

Oda kalo čirikloro Oda kalo čirikloro, lidžal mange mro iľoro, lidžal, lidžal, jak ov pejľa, mre romeske andre žeba. Hej, ode čhaje, mri dajori pre blakica, jaj, bešel, tel o blaka, jaj, bešel, churde apsa, jaj, perkeren. Ma rov, mamo, ma rov, mamo, ma čhinger tu tre balora, tre balora, jaj, čhingeres, mange žaľa, jaj, tu keres. Oda kalo čirikloro mangel mandar mro iľoro, mangel, mangel, sig te merav, kaj mre čhave te na dikhav … Čhajori romaňi, Výbor z romské písňové poezie, 1999 pokračování

Na návštěvě v Amaro gendalos Každé romské periodikum hraje mezi Romy i ve společnosti velkou roli. Má obrovské pole působnosti – může promlouvat k desítkám, tisícům, milionům lidí, ovlivňovat jejich názory, jejich pohled i vychovávat je. pokračování

Romové dělají problémy Romové dělají problémy a zneužívají záplav – takový pocit mohl člověk získat snad ze všech českých médií. Pozornost se tentokrát opět zaměřila na Romy z ústecké Matiční ulice. Vzhledem k povodním byli totiž Romové evakuováni na vysokoškolské koleje a podle údajů tisku člověk mohl získat pocit, že i při evakuaci byl uplatněn segregační princip Romové zvlášť a Češi zvlášť. V rozličných článcích si čtenář mohl přečíst, jaké konflikty Romové způsobovali. Náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek dokonce obvinil místní evakuované Romy, že zneužívají humanitární pomoc ve svůj prospěch a označil je za sarančata. Objevila se tvrzení, že Romové devastovali zařízení kolejí, což však vedení ústeckých kolejí popřelo. pokračování

Povodně a protiromská propaganda Dne 20. srpna navštívil místopředseda vlády Petr Mareš, který byl jmenován předsedou vládní Rady pro záležitosti romské komunity, areál vysokoškolských kolejí Na Klíši v Ústí nad Labem, kde jsou ubytovány evakuované romské rodiny z povodněmi postižených ulic Matiční a Svádovské. Společně se zástupci odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a Úřadu vlády ČR se setkal s postiženými Romy, pracovníky humanitární organizace Člověk v tísni a vedením správy kolejí. Všichni se přesvědčili, že zprávy o údajném ničení zařízení kolejí evakuovanými Romy, které se objevily v tisku, se nezakládají na pravdě. Zařízení kolejí bylo už předáno uklizené a neponičené. pokračování

Jaká jsou pravidla vydávání periodik národnostního tisku? Vláda podporuje vydávání asi dvanácti národnostních periodik, z toho čtyři romská a sice: čtrnáctideník Romano hangos a měsíčníky Romano kurko, Amaro gendalos a Kereka. To není určitě málo a dá se říci, že vláda je vůči romským periodikům oproti jiným národnostem opravdu vstřícná. Vláda žádnou jinou národnost nepodpoří více než v jednom periodiku, kromě romských. pokračování

Pár poznámek k manuálu pro učitele Společnost Člověk v tísni v rámci velkého programu Phare (kampaň proti rasismu) vydala též manuál pro učitele. Je nazván Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské učitele. Jeho hlavním úkolem je dát učitelům do rukou prostředek, který jim umožní orientovat se při výchově a vzdělávání dětí na základních a středních školách v otázkách obecné tolerance vůči příslušníkům nejdůležitějších menšin v ČR. Obsahově je manuál zaměřen na obecnou část, která vysvětluje základní pojmy tematiky interkulturního vzdělávání a pak na jednotlivé národnostní a jiné menšiny. Nejvíce prostoru je zde věnováno Romům. Tato kapitola je ještě doplněna prací Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů. pokračování

Společnost tolerance Společná jízda (podzim 2002) je dalším pokračováním protirasistického vzdělávacího projektu zaměřeného na středoškolskou mládež v České republice. Jeho základem je práce multietnických lektorských týmů, které navštěvují střední školy, kde se studenty diskutují o toleranci, předsudcích, rasismu a dalších tématech s tím souvisejících. Lektoři zároveň hrají se studenty psychosociální hry, jejichž cílem je přivést je k zamyšlení nad negativní podstatou rasismu. pokračování

Kritika do vlastních řad je také pomoc Vladimír Horváth (42 let) je předsedou městské organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM) ve Frýdku-Místku, je jediným Romem v městském zastupitelstvu a v krajském zastupitelstvu v Ostravě pracuje ve výboru pro národnostní menšiny. Je to schopný člověk, ví, co chce, za čím jde a ví hlavně, o čem mluví. Romům nejen pomáhá, ale také je kritizuje, za což je mnoha ostatními zavrhován a osočován. On však říká, že kritika do vlastních řad je také pomoc. Jak dlouho existuje pobočka SRNM ve Frýdku-Místku? Jsou to už dva roky, před tím jsme spadali pod Demokratickou unii Romů. Po roce jsme odešli pro velké názorové neshody s jejím vedením. pokračování

Hungary cup Brno (gh) – Koncem srpna se odehrával na hřišti Základní školy na Vranovské ulici v Brně turnaj Hungary cup v minikopané, který zorganizovali Petr Farkaš a Tibor Döme. Turnaje se zúčastnilo devět místních romských mužstev a jedno mužstvo z Přerova. Mužstva byla rozdělena na skupiny A a B. Hrálo se dvakrát osm minut a postupovala vždy dvě mužstva z každé skupiny. Ze skupiny A se dostaly do finále AC Roma a Sokol; z B skupiny AS DROM a Flamengo. Pořadí nejlepších bylo následující: Sokol, AS DROM, AC ROMA, Flamengo. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Ernest Dirda, hrající za Sokol. Nejlepší brankář byl Tibor Döme z AS DROM, nejlepším střelcem se stal Ladislav Fedák (AS DROM). Na školním hřišti bylo plno a veselo. S průběhem turnaje byli spokojeni také organizátoři: „Romští fotbalisté jsou temperamentní, ale perfektní hráči. Musí trénovat, mít disciplínu a potřebují dostat do těla.“ Turnaj Hungary Cup zakončila romská zábava. pokračování

Krajková nechce Romy Krajková – Středisko pro romské rodiny plánuje v Krajkové na Sokolovsku zřídit Společenství (Jan 10). Komunitní centrum pro několik rodin z Chodova by mělo sídlo v budově fary, počítá se rovněž s pracovními příležitostmi. Obyvatelé obce se však postavili proti a nesouhlas vyjádřili v petici, organizované obecním úřadem. Během tří dnů ji podepsala naprostá většina místních. O vzniku petice rozhodlo zastupitelstvo obce, které zároveň pověřilo starostu Bohumíra Zajíčka, aby vyjednával s plzeňským římskokatolickým biskupstvím zrušení pronájmu nevyužívané fary Společenství (Jan 10) a budovu pronajalo obci. pokračování

Důvodem k odvolání starosty byl i postoj k Romům Mimoň – Střet mezi starostou Mimoně Pavlem Ráčkem a jeho zástupcem Lubomírem Majlišem vyhrál místostarosta: 5. září se mu podařilo prosadit odvolání starosty z funkce. Jedním z důvodů byl i vztah k Romům. Zatímco Ráček s Romy vycházel a tři Romové jsou i na mimoňské kandidátce sociální demokracie v nadcházejících volbách, Majliš se rozhodl uplatňovat vůči Romům tvrdý postup. pokračování

Volební kampaň jako druhá živelní pohroma Ústecké Romy označil za druhou živelní pohromu a za sarančata náměstek primátora města Ústí nad Labem Tomáš Jelínek. Svého zástupce později podpořil i primátor Miroslav Pátek, když odmítl výzvu vicepremiéra Petra Mareše, aby se veřejně distancoval od takových výroků. Ústecká radnice využívá k obhajobě svých protiromských postojů i náklady nutné na zprovoznění kolejí (byli tam evakuováni Romové, postižené povodněmi), které vyčíslila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Město obdrželo od univerzity vyčíslení nákladů za ubytování a jejich zprovoznění. Za zničené podlahové krytiny, rozbitá osvětlovací tělesa, zcizené vařiče, poškozený nábytek, dveře i hasicí přístroje zaplatí město UJEP 174 tisíce korun,“ napsal primátor ve svém dopise vicepremiérovi. Místní regionální tisk se široce rozepisoval také o tom, že na kolejích musela zasahovat policie. Přitom šlo o pouhou slovní potyčku mezi skupinou ubytovaných a vrátným a tento konflikt nezpůsobil žádné větší problémy. pokračování

Návrh akčního plánu k omezení žádostí Romů o azyl v zemích EU Na základě jednání Rady vlády pro záležitosti romské komunity vláda zřejmě projedná v nejbližší době návrh opatření, které by měly omezit žádosti Romů z ČR o azyl v zemích EU. Seznámíme vás s některými opatřeními v tomto návrhu. Vláda v nich ukládá: ministru vnitra Stanislavu Grossovi: - pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách; - do konce roku předložit návrh Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám; pokračování

Zelená padesátka – proti komu a s kým? V červenci přišel šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka s nápadem zapojit 50 ekologických a jiných aktivistů do reformy Strany zelených (SZ). Objevila se tak šance, že zeslábne zakořeněný odpor nekonformní mládeže k partajní politice a že SZ, v níž začnou spolupracovat seriózní staří i noví členové, bude připomínat sesterská uskupení v západní Evropě, prosazující mj. zájmy menšin. „Zelená padesátka“ (Z50) má navíc šanci oslabit vliv některých „pseudozelených“ ve straně. Ti chtějí věnovat dva miliony korun z volebního příspěvku svému manažerovi Daliboru Vachulkovi (členem strany je teprve od února 2002), i když strana vězí až po uši ve 12milionovém dluhu. Další podivnosti nedávno projednávala Ústřední revizní komise strany: chybějící účetní doklady, problematické půjčky (od Emila Zemana, Radka Lanče, firem Eurospectrum, Melfex a Abatys) atd. Komise též zjistila, že onen vykutálený manažer zadržuje přihlášky nových členů SZ, jejichž počet se od března do srpna 2002 zvýšil z 239 na 400. pokračování

Tisíce lidí zaplnily pražskou Štvanici PRAHA – Dvacetihodinový happening Music Beats Local Nazi přilákal na pražskou Štvanici tisíce mladých lidí. Během víkendu od 14. do 15. září tak tento ostrov patřil akci zaměřené proti rasismu, násilí a xenofobii. Na návštěvníky tu čekaly koncerty více než 30 rockových kapel na dvou pódiích, fotografické výstavy a videoprojekce, ale také diskuse s odborníky. pokračování

Romské internetové rádio Ivan Veselý (37 let) je zakladatelem Sdružení Dženo a také zakladatelem romského internetového rádia. Když jsem se ho zeptal, kdo přišel s myšlenkou založit romské internetové rádio, velice hrdě odpověděl: „Já, já jsem to vymyslel, nikdo jiný.“ A mně se to moc líbilo. Jeho způsob vyjadřování je impulzivní, hrdý, pyšný, ale upřímný. Při rozhovoru o rádiu jsem se hodně nasmál a on také. Člověk by si myslel, že jen tak kecá, ale když ho posloucháte pozorně a hlavně mu rozumíte, zjistíte, že to, co říká myslí vážně, má to hlavu a patu. pokračování

Ida Kelarová říká: Nepovažujem sa za duchovného guru Nad Svojanovským hradom svietili dve slnká a dva mesiace. K tým dvom na oblohe sa pridali rómske slnko Khamoro a rómsky mesiac Čhon a spoločne putovali päť dní a nocí nad hradom, ktorého múry sa rozozvučali rómskou hudbou. Konal sa Gipsy Celebration – rómska (ale aj nerómska) oslava hudby. Tak ako to sľúbila organizátorka festivalu Ida Kelarová. pokračování

Romská kultura v Liberci Organizátorem Krajské přehlídky romské kultury v Liberci 31. srpna byl Dušan Kotlár, učitel hudby Základní umělecké školy v Liberci. Hned v úvodním slově upozornil na to, že se jedná o nesoutěžní přehlídku. Od samého rána se na pódiu střídaly soubory jeden za druhým. Jako všude jinde, i tady měly největší úspěch děti. Každému se dostalo sladké odměny, a tak není divu, že o možnost předvést se byl obrovský zájem. Zpívalo a tančilo se všude, i ve volném prostoru určeném pro publikum. Nálada byla po celý den skvělá a lidé se dobře bavili. Vyvrcholením celého dne byla večerní zábava, na které k tanci hrála nymburská skupina Gipsy Billy. Daniela Cincibusová pokračování

Júlinka a Jožka V romské osadě rostlo děvče krásné jako obrázek a zvěst o ní, jak je pracovitá a jaká je to dobrá kuchařka, se nesla široko daleko. Když byla Júlinka ještě malá, zemřela jí matka a vychovával ji jen otec. Čas letěl a Júlinka rostla. Když už měla patnáct let, chtěla jít na tancovačku nebo jen tak se procházet s ostatními děvčaty, ale otec byl na ni tuze přísný a hlídal ji: „Nikam nepůjdeš, doma budeš sedět! Nejsi ještě dospělá, počkej tři roky a pak si choď, kam chceš.“ pokračování

Zamyšlení k začátku nového školního roku Všichni víme, že po volbách máme novou ministryni školství a možná se ptáme, jak se bude situace ve školství vyvíjet dál. Na rok 2002 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na vzdělávání národnostních menšin 15 milionů Kč a na rok 2003 se tato částka navýší o pět milionů. Ale zda budou tyto finanční prostředky uvolněny, je otázkou budoucnosti, neboť nyní je nejpalčivějším problémem situace škol v záplavových oblastech. pokračování

Setkání romských organizací v Berouně Sdružení Dženo v čele s předsedou Ivanem Veselým ve spolupráci s Grémiem romských regionálních představitelů zorganizovalo počátkem září v Berouně třídenní seminář Postavení romského nevládního sektoru z hlediska participace na životě občanské společnosti. Zúčastnili se ho zástupci úřadu vlády Viktor Sekyt a Ladislav Goral a na 50 zástupců romských nevládních organizací a občanských sdružení. pokračování

Městská policie představuje V řadách strážníků Městské policie v Liberci pracuje již dva roky čtyřiadvacetiletý Rom Martin Torák. Naši redakci zajímalo, jaké jsou jeho dosavadní zkušenosti, a proto jsme jej požádali o krátký rozhovor. Proč jste se rozhodl pracovat u městské policie? Chtěl jsem sám sobě dokázat, že takovou práci zvládnu a dát příklad ostatním Romům, že mohou bez problémů pracovat v městských organizacích. Přijetí však nebylo jednoduché. Musel jsem projít školou a sám prostudovat mnoho materiálu. Čekaly mě psychotesty, fyzické prověrky a závěrečné pohovory, při nichž byl přítomen i psycholog. Nejprve jsem pracoval jako pochůzkář, nyní patřím mezi ty, kteří jezdí ulicemi Liberce v automobilu. Stále se však musím vzdělávat. Prověrky na ministerstvu vnitra probíhají každé tři roky, a to znamená, že musím znát veškeré právní předpisy včetně novel. pokračování

Úřednická zvůle? Už ten pojem sám. Není to příliš troufalé, používat jej s vědomím, že existuje spousta poctivých úředníků, jejichž krédem je upřímná a vstřícná služba občanovi? Nevím. Dobře však vím, že vedle toho existují konkrétní důkazy zvůle, jež by si zasloužila i výraz ostřejší. V ČR stále platí stereotyp bývalé komunistické moci, že úředník je všemocný a není tu ke službě občanovi, nýbrž k jeho hrozbě, aby občan byl za všech okolností poslušný. Takový způsob nakládání s občanem ukazuje až na systémovou závadu – a to už je horší. Není-li tomu skutečně tak, pak případné selhání úředníka bychom mohli pokládat za pochybení, které systém nepřipustí a ztrestá. Jenže systém bohužel přehmaty připouští a chybující úředníky netrestá. Zažíváme to denně a kritika jde i z Evropy, dokonce jednou z podmínek našeho vstupu do EU je zlepšení chování úřednického stavu k občanovi. K tomu by měly přispět i zákonné úpravy zjednodušující byrokratické úkony k dosažení nejrůznějších cílů občanů. pokračování

Svíce hořely za jednotu romského národa Praha – Letošní Mezinárodní den Romů – 8. duben – byl ve znamení hořících svící. Jednu z prvních zapálil tibetský duchovní vůdce dalajláma, který se současně pomodlil za jednotu romského národa. Svíce hořely po celém světě a výjimkou nebyla ani ČR. pokračování

Zprávy PLZEŇ – V soutěžní přehlídce českého filmu, která skončila 5. dubna v Plzni, uspěly snímky s romskou problematikou. Zvláštní ocenění Kodak Vision za mimořádný počin udělila mezinárodní porota filmu Zdeňka Tyce Smradi. Jde o příběh rodiny, která adoptovala dva romské chlapce. Zlatého ledňáčka v kategorii Nejlepší dokument do 30 minut získal film Martina Řezníčka Úžera, který se v příběhu romské rodiny zabývá fenoménem úžery (lichvy). pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, rádi bychom se s vámi podělili alespoň o některé ukázky ze sbírek brněnského Muzea romské kultury. Na stránkách RH budeme pravidelně přinášet zejména historické ukázky z našeho dobového tisku i staré fotografie Romů. Novinový výstřižek a fotografie spolu nemusejí vždy souviset, což ozřejmí popis pod fotkou. U novinových článků zase nepřehlédněte rok, v němž vyšel a můžete zkusit porovnat, jak byla tehdejší situace Romů odlišná, anebo podobná ve srovnání s tou dnešní. Připravila Jana Horváthová pokračování

romská kuchařka Salátová polévka 1 hlávka salátu, 1 l mléka, 4 brambory, 2 lžíce oleje, 2 cibule, hladká mouka na jíšku, 2 lžíce másla, na zlepšení polévky trochu smetany, sůl, pepř, pár kapek citronové šťávy Hlávku salátu rozebereme na listy a dobře opláchneme. Na másle zpěníme cibuli, zasypeme moukou a připravíme jíšku. Zalijeme vodou a dobře povaříme. Doplníme salátovými listy. Necháme přejít varem a odstavíme. Můžeme přidat i smetanu, nakonec zakapeme citronem. Příloha: vařené brambory polité osmaženou cibulí. Romové dříve tuto polévku vařili z dýně. Říkali jí duduma. pokračování

Buzková by se měla zlobit na sebe V minulém týdnu, těsně před Velikonocemi, se ve všech celostátních denících objevovaly titulky: „Buzková se zlobí na Jařaba“, „Jařab neposlouchá výtky ministerstva“, „Diskriminace romských školáků“, „Vládní zmocněnec se hádá…“ a tak dále. Příčinou toho všeho byl spor, zda romští rodiče jsou či nejsou vinni tím, že jejich děti navštěvují neoprávněně zvláštní školu, která je pak nezadržitelně handicapuje na celý život. pokračování

Romano centro pomáhá porozumění V poklidné vídeňské čtvrti nedaleko Jižního nádraží funguje již několik let Romano centro, jehož práce směřuje především k vytváření porozumění mezi romským etnikem a většinovou společností. Výsledky potvrzují, že se práce daří, a to je podstatné pro Romy i gadže. pokračování

Jazz, Romové a svoboda Hudba je významnou součástí kultury Romů, spojuje je a doprovází během jejich celého života. Muzikou se dorozumívají, je pro ně prostředkem, který v nich vyvolává stejné pocity, zážitky a připomíná různé životní události. V jejich hudbě je ztvárněné bezpráví, utlačování, omezování lidských práv a svobod. pokračování

Dva měsíce s Vojtou Vojta za svého mladí dělal všechno proto, aby navštívil dědu, který se odstěhoval v době první světové války do Ameriky a žil tam v Clevelandu. Třikrát zkoušel utéct, ale pokaždé ho chytli a zavřeli. Napočtvrté se mu to povedlo, utekl a padesát let jsme ho neviděli. Za tu dobu mu umřeli rodiče i sestra a on ani jednomu z nich nebyl na pohřbu, protože nemohl a ani to nešlo. Loni jsem se dozvěděl, že Vojta přijede do Čech a bude tady dva měsíce s manželkou, se synem a dcerou. Já i ostatní Romové byli moc rádi, moc jsem se těšil na jeho příchod, který se mi zdál být nekonečným. Objímali jsme se potom, smáli i brečeli. Jeho manželka je černoška, syn je po ní, ale dcera už je cikánka. pokračování

Ohlédnutí za Mezinárodním dnem Romů Slavily i děti ve Šternberku Den Romů oslavily 8. dubna také děti v romském komunitním centru ve Šternberku u Olomouce, kde Charita provozuje zařízení pro děti předškolního věku Jiloro. pokračování

Parodie se televizi nevyplatila BUDAPEŠŤ – Maďarská rada pro rozhlasové a televizní vysílání nařídila komerční televizní stanici TV2, aby na 30 minut vypnula vysílání jako trest za uvedení komediálního pořadu, který využíval negativních stereotypů k tropení si žertů z romské menšiny. Rada tak učinila po stížnostech romských organizací na pořad s názvem „Velká tlustá romská svatba“, který byl vysílán 6. dubna. Šlo o parodii na úspěšný film Moje velká tlustá řecká svatba, na jehož základě americká televizní stanice CBS připravuje volné pokračování ve formě seriálu Můj tlustý řecký život. pokračování

Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí. pokračování

Letáky vyzývají ke genocidě Romů OPAVA (red) – Letáky vyzývající ke genocidě se objevily v Opavě. Autor letáků s nenávistí útočí na Romy i Vietnamce, a dosud je neznámý. Na třech počítačově zpracovaných plakátech se podepsal jako Geier. Opavští policisté se případem zabývají od druhého dubnového týdne. pokračování

Ministryně Buzková odmítá diskriminaci romských školáků Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab předložil vládě ke schválení zprávu o stavu lidských práv za rok 2002. V ní je kapitola o romských dětech v české škole a konstatování, že tyto děti jsou často přeřazovány nebo přímo umisťovány do zvláštních škol bez oprávněného důvodu. pokračování

Vídeňské jednání o Romech a Sintech Ve dnech 10. až 11. dubna se ve Vídni uskutečnilo zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), věnované záležitostem Romů a Sintů. První den byl věnován lidské dimenzi a problémům, jež se v této oblasti projevují v souvislosti s vylučováním Romů a Sintů ze společnosti, dále projevům intolerance, rasismu a diskriminace. Druhý den se hovořilo o problému migrace zejména Romů ze zemí střední a východní Evropy. pokračování

Krizi ROI má vyřešit všeromský sjezd PRAHA – Romská občanská iniciativa (ROI) se rozhodla radikálně vyřešit krizi, ve které se ocitla. Vedení strany odvolalo mimořádný sjezd, který se měl konat 12. dubna, a chce svolat všeromský sjezd. pokračování

z policejní kroniky Plzeň – Roční vězení vyměřil 10. dubna plzeňský soud mladistvému Milanu Martinézovi za pokus o vraždu. Nezaměstnaný a nedoučený automechanik při vyhlašování rozsudku plakal. Mladý muž stál před soudem za rvačku, která se před pěti roky odehrála před jednou z plzeňských restaurací. Hájil se tím, že tehdy šlo o bitku mezi Romy a skiny. On prý hájil proti skinheadům menšího kamaráda. pokračování

Jeden svět není jen o filmu PRAHA/BRNO (ror) – Filmový festival Jeden svět se stále více rozšiřuje za hranice Prahy. Jeho nedílnou součástí jsou nejen filmy, ale také různé doprovodné akce. Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na oblast lidských práv, představují se v jeho rámci také Romové. Hlavní část festivalu byla v Praze a poté se rozšířila do dalších 14 měst. Tradičně druhá největší přehlídka probíhá od 12 do 17 dubna v Brně. pokračování

ZPRÁVY Praha – Velká Británie vrátila 15. dubna do Prahy dalších 89 českých občanů, kteří neuspěli s žádostí o azyl. Jak informovalo britské velvyslanectví, jedná se o desátou hromadnou deportaci. Britové žádosti lidí, mezi nimiž převládají Romové, neuznávají. pokračování

Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru. pokračování

„Fotím lidi, jak je Bůh stvořil,“ říká Jana Tržilová Fotografie dokáže zachytit okamžik. A pokud to člověk s fotoaparátem umí, snímek řekne i něco víc. Takové jsou snímky mladé fotografky Jany Tržilové, která v Praze vystavovala v rámci festivalu Khamoro. Říká, že fotí lidi, jak je Bůh stvořil. A něco na tom bude. Její fotky dovedou inspirovat. Svojí romskou tematikou inspirovaly hudebníka Jaze Colemana, který na jejich motivy složil Concero Grosso. pokračování

Náchodský hospodský musí zaplatit Hradec Králové (ror) – Náchodský hostinský Karel Svoboda se bude muset písemně omluvit čtyřem Romům, které personál jeho restaurace Sport odmítl loni v únoru obsloužit. Navíc je povinen každému z nich zaplatit 20 tisíc korun jako nemajetkovou újmu za znevážení důstojnosti a náklady na soudní řízení. pokračování

ZPRÁVY Karlovy Vary – S nezájmem radnice Karlovarského kraje se setkal seminář s pracovníky Rady vlády pro záležitosti romské komunity, kteří vysvětlovali problematiku sociálních terénních pracovníků. Ač odešly pozvánky na 132 obcí, dostavili se jen zástupci Karlových Varů, Ostrova, Toužimi a kraje. Zástupci jiných měst o problematiku zájem neprojevili. A to přesto, že v mnoha místech západních Čech žije poměrně početná romská komunita. pokračování

Khamoro svítilo týden na Prahu již popáté PRAHA – Již pátý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko) prosvítil ulice a koncertní síně Prahy. V hlavním městě tak od 26. do 31. května opět zněly tóny romských hudebních špičkek z celého světa. Nebyl to však jen jazz a tradiční romská muzika, co lákalo Pražany. Ke Khamoru patří i výstavy a semináře, které možná nejsou tolik viditelné, ale jsou taktéž zajímavé. pokračování

Česká justice pracuje stále pomalu Po rozpadu Československa se mnoho měst snažilo zbavit svých „slovenských“ občanů. Samozřejmě, že šlo téměř výhradně o Romy. Města zneužila neznalosti lidí a chtěla je vystěhovat na Slovensko. pokračování

Na Bambiriádě vystoupil také taneční soubor Čercheňa BRNO – Dva dny plné atrakcí i kultury prožily brněnské děti v parku Lužánky. Podobně jako v jiných městech i tady se o víkendu 23.24. května konala Bambiriáda, což je veletrh dětských organizací, které se chlubí tím, co dělají. pokračování

anketa k referendu o vstupu do EU Pokusila jsem se v brněnských ulicích oslovit náhodně vybrané chodce a zeptat se, co si myslí o vstupu České republiky do EU. Tázala jsem se mimo jiné, co to pro ně znamená a zda se vysloví pro, či proti. Neobracela jsem se jen na Romy, ale také na ostatní Brňany i cizince. Ne vždy jsem se setkala s ochotou. Převážná většina dotázaných Romů řekla, že Čechům, kteří jim vykládají o výhodách vstupu, převážně nevěří. Kampaň byla totiž spíš organizovaná „gadži“ a od romské reprezentace se toho prý moc nedozvěděli. pokračování

Romská účast v referendu Na webových stránkách MF Dnes jsem si přečetla článek Ondřeje Černého Jak získat Romy pro EU? Těžko. Vrací se v něm k nedávné kampani k referendu, kterou v Chanově u Mostu zorganizovali lidé z o. p. s. Dům romské kultury. Snažili se Romy oslovit a motivovat je, aby hlasovali pro vstup. Problém tkvěl však v tom, že převážnou většinu návštěvníků tvořily děti, pro které „světle modré stěny se žlutými hvězdičkami symbolizujícími státy EU jsou (…) asi jen výzdobou.“ pokračování

My a oni V jednom malém městečku, v jednom malém kraji jedné malé země se lidé rozhodli, že chtějí vědět, jaké to bude, až jedno malé městečko, v jednom malém kraji v jedné malé zemi bude patřit do regionálněpolitického útvaru, který je velký mezi jinými velkými útvary na jedné velké planetě v jedné velké sluneční soustavě. A nebyli to lidé ledajací. Byli to lidé, kteří se i v té malé zemi cítí malincí, menší než ostatní – byly to ženy-matky. Ženy, které kromě toho, že vychovávají jiné malé lidi = děti, a tedy pracují na mnoho úvazků, se také zajímají o dění ve společnosti. Mimo jiné i proto, aby ti malí lidé, kteří jsou nyní v jejich péči, vyrostli do lidí velkých, které jiní nepřehlédnou a nebudou je odsouvat na vedlejší kolej. pokračování

Šance pro Bronx Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to. pokračování

Často chybí zájem o řešení romské problematiky Na setkání s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem a dalšími významnými hosty se sešli v Olomouci 2. června krajští koordinátoři z celé republiky. Akci připravila koordinátorka Olomouckého kraje Renata Köttnerová. pokračování

Měli byste nést světlo poznání Maturitní vysvědčení převzali 22. května absolventi dálkového a denního studia Romské střední školy sociální v Kolíně. Stalo se tak na radnici za účasti místostarosty města a četných hostů – ředitele Sekretariátu prezidenta republiky Ladislava Jakla, Heleny Dluhošové z Kanceláře prezidenta republiky, Ladislava Gorala z Úřadu vlády ČR, Ivana Veselého (předseda sdružení Dženo), Cyrila Koky (krajského romského koordinátora Středočeského kraje), romského aktivisty Lubomíra Horvátha aj. pokračování

Evropská konference o holocaustu zájem širší veřejnosti nevzbudila V době od 22. do 25. května proběhla v Berlíně konference o holocaustu, aniž by vzbudila širší zájem veřejnosti. Konference byla doprovázena festivalem romských hudebních skupin. Organizátorem obou akcí byla nevládní romská organizace Romano rat, vedená Dr. Rajko Djuričem, ještě donedávna prezidentem Romani union. pokračování

Nečas si nepřeje, aby k nám chodili Romové Podle neoficiálních informací přišlo do naší země od loňského června asi 20 000 slovenských Romů. Při svém setkání 23. května o tom hovořil český premiér Vladimír Špidla se svým slovenským kolegou Mikulášem Dzurindou. Shodli se, že se nejedná o klíčový problém, nicméně že se situací budou zabývat dvě pracovní skupiny, jejichž úkolem bude najít řešení. pokračování

ERRC a antidiskriminační zákony Téma prvního a druhého čísla pravidelného zpravodaje Evropského střediska pro práva Romů, která vyšla v druhé polovině května, se týká otázek antidiskriminačních zákonů v Evropě. Zákaz diskriminačních praktik stanovují mezinárodní úmluvy i další právní nástroje. pokračování

Policista z Prahy stojí před obviněním Policistovi pražské zásahové jednotky hrozí trestní stíhání za omezování osobní svobody, porušení domovní svobody, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, protože v noci na 13. května v Popovicích u Jičína spolu s dalšími čtyřmi policisty vtrhl do bytu romské rodiny a fyzicky napadl její členy. (O incidentu jsme podrobně informovali v Rh č. 16.) Událost byla prošetřena Inspekcí ministra vnitra, která podala návrh státnímu zástupci k obvinění policisty. Marie Masaříková, mluvčí ministerstva, uvedla, že ostatním policistům se nepodařilo prokázat trestný čin spolupachatelství. Také se nepotvrdilo, že by se policista dopustil trestných činů z rasových důvodů. pokračování

Sterilizace v agendě EU Existenci a statut Evropské kanceláře pro informace o Romech (Erio) již uznala i belgická legislativa. Podle tiskové zprávy Erio vydal Jan Marius Wiersma, socialistický poslanec, který v Evropském parlamentu zastupuje Nizozemsko, prohlášení týkající se slovenského referenda o vstupu do EU. pokračování

Humanitární a sociální pomoc PRAHA (red) – Romové, kteří se narodili před 9. květnem 1945, mají šanci na získání sociální a humanitární pomoci. V České republice z pověření mezinárodní organizace pro migraci zajišťuje poskytování pomoci Liga na pomoc romským obětem války. pokračování

Romští asistenti učitelů se mohou dál vzdělávat v Mostě Setkání romských pedagogických asistentů učitelů se konalo ve dnech 20. až 21. května v Praze. Asistenti učitelů základních, zvláštních a speciálních škol téměř z celé republiky po dva dny rokovali o své budoucnosti, o tom, jak dál při výchově a práci s dětmi a mládeží. pokračování

KHAMORO 2003 Když jsme vyjížděli za Sluncem (festival Khamoro 2003) do Prahy, sluníčko už hřálo. Cesta rychle ubíhala a sváteční nálada narůstala. Těšili jsme se do pražského klubu Roxy na vystoupení romských folklorních hudebních souborů. pokračování

Čtvrteční večer v Roxy V pražském klubu Roxy zněla lidová hudba českých, ruských, maďarských a makedonských Romů. Večer byl žánrově pestrý, soubory se lišily hudbou, zpěvy, tanci i kroji, ale všechny spojoval romský temperament. Jako první nastoupil romský soubor Čilagos z ČR. Pozoruhodný tím, že měl typické romské obsazení: dvě harmoniky, housle a dvě kytary, rytmus podporovala bonga. Dohromady to vytvořilo typický romský zvuk a náladu, umocněnou sedmi zpěváky. V jednohlasném zpěvu byla síla, a když se zpěv rozdělil na dva hlasy, připomínalo to večer v romské osadě, kdy si Romové sedli k ohni a zpívali. Čilagos svým upřímným a syrovým folklorem, který už je slyšet jen zřídka, upoutali publikum a získali si jej. pokračování

Páteční večer v Roxy Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu. pokračování

Průvod přilákal Pražany i cizince Postávající Romové v krojích a s hudebními nástroji na Václavském náměstí byli pro Pražany a turisty překvapením, zvláště pro ty, kteří o průvodu účinkujících městem nevěděli. Na Můstku se rozrůstal dav Romů, dav fotografů, kameramanů, novinářů a pří znivců festivalu. Postávající Romové si jen tak hráli, tancovali a zpívali. pokračování

Anketa Při průvodu městem jsme se ptali kolemjdoucích, jak se jim líbí festival a co pro ně znamená. pokračování

Tradiční a současná romská hudba Stalo se již tradicí, že vystoupení romských kapel na světovém romském festivalu Khamoro provázejí odborné semináře. Jsou jeho integrálním doplňkem, který se snaží na odborné úrovni (ovšem určené nejen úzkému okruhu odborníků) představovat a diskutovat témata, která jsou aktuální ve vztahu k romské tematice. pokračování

Na začátku byla reakce na špatnou zkušenost Jedna z organizátorek festivalu Khamoro Jelena Silajdžič pochází ze Sarajeva. Vystudovala žurnalistiku, pracovala jako producentka filmu, spolupracovala například s Emirem Kusturicou. Mimo Khamoro v rámci občanského sdružení Slovo 21 uspořádala Letní mezinárodní romskou školu, projekt ženské skupiny Manuše a další. V rámci produkčního studia Studio production Saga organizuje nejrůznější kulturní akce, výměnné kulturní projekty, spolupracovala také např. se Sarajevskou filharmonií. Festival Khamoro zorganizovala už popáté. pokračování

Je romský světový festival pro Romy? Jen málokteří Romové z ČR mohou navštívit světový romský festival Khamoro, protože na to nemají. Vstupné je tak vysoké, že si to nemohou dovolit. Devadesát procent Romů je bez práce a většina z nich žije na hranici životního minima. Kdyby si zaplatili cestu do Prahy a k tomu ještě vstupné, narušilo by to jejich měsíční rozpočet. A už vůbec nemluvím o tom, že by chtěli vidět všechna vystoupení. Finanční náklady by vysoko převyšovaly částku jejich sociálních dávek, a proto do Prahy nejedou, i když vím, že by chtěli. Z toho vyplývá, že Khamoro je určen pro jiné lidi a vůbec nepočítá se sociálně slabou vrstvou Romů, kterých je nejvíc. Při tom právě u nich jsou zachovány ty pravé romské hodnoty: hudby, zpěvu, tance, tradic a zvyků, které festival prezentuje. pokračování

Kam směřuje Khamoro? Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music. pokračování

Zprávy PRAHA – Jedenašedesát českých občanů, kteří ve Velké Británii neuspěli se žádostí o azyl, se vrátilo 10. června zvláštním letadlem do Prahy. Jedná se již o jedenáctou deportaci. Od loňského září úřady takto vrátily téměř 700 lidí. V Británii nyní příliv žádostí o azyl od českých občanů, hlavně Romů, ustává. Jejich žádosti neuznávali, neboť hlavním důvodem byly podle Britů ekonomické důvody. pokračování

Občané rozhodli o vstupu do Evropské unie BRNO – Občané v referendu rozhodli o vstupu České republiky do Evropské unie. Hlasovací lístky vhodilo do uren přes 55 procent občanů. Pro vstup se z nich vyslovilo více než 77 procent. Vzhledem k poměrně jednoznačné podpoře není relativně nízká účast překvapivá. pokračování

Čeští vzdělanci o Romech vědí málo PRAHA (red) – Čeští vzdělanci mají o svých romských spoluobčanech chabé znalosti. Vyplynulo to z ankety mezi představiteli veřejného života, kterou zorganizovala Společnost přátel časopisu Romano džaniben. pokračování

Podnikatel si na nedostatek zakázek nestěžuje Mnoho romských podnikatelů si stěžuje, že nemohou získat zakázky, a své firmy předkládají jako lék na řešení problému nezaměstnanosti Romů. Prý k tomu stačí maličkost, jen dostat státní zakázky. Někteří podnikatelé však mají důvěru ve své síly a prohlašují, že sice jsou při získávání zakázek problémy, ale jejich firma je dokáže zvládnout. Toto podnikatelské sebevědomí má i Miroslav Tancoš z Nového Boru. pokračování

z policejní kroniky VSETÍN – Tříletý romský chlapec zahynul v polovině června pod koly jedoucího automobilu ve Vsetíně. Podle policejního šetření vběhl zpoza popelnic přímo před automobil a dvacetiletý řidič již nestačil zareagovat. Policisté vyloučili také požití alkoholických nápojů na straně šoféra. Podle Romů, kteří seděli před domem a viděli vůz přijíždět, jel nepřiměřenou rychlostí. pokračování

Tři minuty slovenského vicepremiéra Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás. Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům. pokračování

Dialog mezi romskými představiteli a zástupci EU Organizace Erio uspořádala v polovině června první úspěšné setkání představitelů evropských Romů z členských a kandidátských zemí EU a členů Evropského parlamentu na téma Budoucnost romské otázky v Evropě. pokračování

I v Jeruzalému je těžké být Cikánem O původu Romů žijících v Evropě toho nebylo napsáno málo. O něco méně se však u nás píše a ví o osudu Romů, kteří ze své pravlasti putovali do jiných koutů světa. Nedávno jsem se ze článku Avivy Lori, který vyšel letos v červnu v izraelských novinách Haaretz, dozvěděla o neblahém údělu romské komunity na území Jeruzaléma, která se tam podle tvrzení pisatelky usazovala v 18.a 19. století. Domové, tedy Romové, platí na Blízkém východě za nejnižší společenskou vrstvu, o níž koluje mnoho mýtů a nepravd. Dívky jsou předurčeny stejně jako chlapci nejen k žebrání, ale i k prostituci. Běžně se označují výrazem Nawar, což je podle zmíněného článku vulgarita, která v arabštině znamená „černý“ a „necivilizovaný“. Nemají prakticky přístup k základním lidským právům, nemluvě o možnosti vzdělání, bydlení či majetku. pokračování

Menšiny v Evropě Občanské sdružení RAJE, Regionální evropské informační středisko, IQ Roma servis, Eurion a Fórum městských částí pořádaly 12. června, den před referendem ke vstupu do Evropské unie, v Muzeu romské kultury v Brně besedu na téma Menšiny v Evropě, nazvanou také „Aven te phučel so amen užarel andre Evropska Unia“. Vystoupili na ní Jan Přenosil a Martin Giňa z IQ Roma servisu. pokračování

Ohlédnutí za světovým romským festivalem Khamoro Improvizace je pro mě svoboda Jan Polyák (45) je kytarista a baskytarista, narodil se v rodině profesionálního muzikanta, který svého syna zasvěcoval do tajů muziky tak, že sám hrál na harmoniku a syn ho doprovázel na kytaru. Když bylo Honzovi 13 let, hrál už světové evergreeny, polku, valčík, tango, swing, ale i cikánské melodie. S bratrancem zase hrál v parku skladby od Beatles, Rolling Stones a holky za ním šílely. Už jako kluk dělil muziku na dobrou a špatnou. Učil se odposloucháváním a odkoukáváním. Protože vyrůstal v prostředí dvou kultur, měl možnost poznat rozdíly ve stylech a v harmonii, což poznamenalo jeho hudební vývoj tak, že dnes hraje nejen pop, ale i jazz. „Improvizace je pro mě svoboda,“ vysvětluje, proč inklinuje víc k jazzu, který mu dává velký prostor, aby se mohl projevit a improvizovat. „Sleduji historii jazzu a jeho vývoj, hru a styly jazzových světových osobností, je to pro mě velká škola.“ pokračování

Dokážeme se pohádat a hned zapomenout Po vystoupení skupiny Diabolske husle na Khamoru jsem požádal o rozhovor její violoncellistku Silvii Šarköziovou (30). pokračování

Téma: Romové známe je? Dlouhé tmavé ulice s polorozbořenými domy, poházené odpadky na chodníku, smíchané se střepy rozbitých výkladů a oken. Neoholení zachmuření muži s potrhanými rysy v tváři. Nejedenkrát jsem se brouzdala těmito ulicemi lemujícími nádraží. Temný, nelibě zapáchající opar mi stahoval hrdlo a srdce strachy málem vyskočilo z hrudi. To jsou ulice, kde žijí. Kde ženy vychovávají své děti, kde muži plánují své slunné zítřky. Tam nacházíme jejich svět, jejich zvyky a způsob života. pokračování

Práce tenkrát nebyla a život byl těžký Ondrej Oračko (79) je jedním z mnoha slovenských Romů, kteří se stěhovali za prací do Čech a na Moravu. S rodinou se usadil v Brně. Při našem rozhovoru obracel stránky svého života a vzpomínal na dětství, ale také to, jak přecházel z jednoho politického režimu do druhého. Narodil se pod Tatrami v Ruskinovcích, kde žil jen do svých pěti let. Poté se přestěhovali s rodiči do nedaleké obce Holumnice, kterou obývali převážně Němci. Vzpomínal na dobu prezidenta Masaryka; práce tenkrát nebylo a život byl těžký… pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (3) Někdy vzniká dojem, že Romové nemají zájem vylepšovat obraz romské komunity v očích české veřejnosti. Je možné to pochopit, ale je to škoda! Například při sčítání lidu (2001) bylo k nevíře, že tolik Romů mělo strach z následků, kdyby se přihlásili k romské národnosti. Nebo jak je možné, že se za 12 let nezmohli na romskou vlajku… pokračování

co nám přinese Evropská unie Co nás tam čeká? V referendu se ukázalo, že naši občané jsou rozumnější než naši politici. Rozhodně a jasně řekli vstupu ČR do EU své ANO. Nemyslím si, nýbrž vím, že je to dobře, aniž bych si nebyl vědom rizik, která ten krok přináší. pokračování

Starosta si nevidí na špičku nosu Starosta města Slaného, vzletně nazývaného královským, se jmenuje Ivo Rubík. Není zbytečné toto jméno uvést v plném znění, protože od tohoto času bude synonymem pravého opaku toho, co si lze pod pojmem starosta představovat. To nepochybně v duchu českého jazyka znamená starat se – a protože je to v obci, starat se o blaho občanů. Pan starosta se postaral jen o pohodlný klid a blaho spořádaných občanů, kteří se cítí ohroženi tím, že přijdou o klid a pohodlí. Ti mu teď jistě tleskají, ale jen do té doby, než jejich klid bude narušen. Právě tímto krokem „vystěhovávání“. Jeho starost o ty nejpotřebnější se soustředila jen na nejtvrdší zákrok, jaký si mohl vymyslet. A také nejpohodlnější. Určitě mu to poradili právníci, ti se vždy tvrdě drží zákona, někdy i zcela nesmyslně v uplatňování jeho pravého opaku. Smyslem zákona není pořádat hon na nejubožejší z ubohých! pokračování

Invaze, která není vidět Česká média a čeští politici hovoří o přílivu Romů ze Slovenska do České republiky. Hovoří se o desetitisících Romů, kteří jdou za lepším do západní poloviny kdysi společného státu. Nejeden politik si na tom přihřívá polívčičku a snaží se vystupovat jako důsledný ochránce českých zájmů. Poslanec Petr Nečas (ODS) dokonce vzkazuje Romům ze Slovenska, že tady nemají co dělat, ať vypadnou. Podívejme se tedy, jaká ta „romská invaze“ vlastně je. pokračování

Muzejní okénko Cikáni staví na svém. Plzeň bude mít cikánský dům. Dobré zkušenosti s cikány v řádném zaměstnání. Od doby, kdy byli cikáni zákonem přinuceni vzdáti se svého kočovného života a věnovat se pořádné práci, ubylo na venkově podstatně drobných krádeží. Ve většině případů cikáni pochopili, že je možno také se živit poctivě. Obce, v nichž se cikáni podle své domovské příslušnosti usídlili, neměly zprvu z těchto přírůstků velkou radost. Ukázalo se však, že si cikáni poměrně brzy zvykají na pravidelný život a že není na ně slyšet žádných větších stížností. pokračování

Sar kampel te vakerel, kaj amenge te achaľuvas? Sar avav maškar o Roma, ta šunav sar vakeren kole džene, save dživen andro bare pharipena the problemi, u paľis šunav kolen, save kamen le čore Romenge te pomožinel. Kajča sakosera vakerel vareso aver. pokračování

Luhačovice: První seminář o romském jazyce Ve dnech 12. až 14. června uspořádalo Společenství Romů na Moravě jako vydavatel periodika Romano hangos a ve spolupráci s vydavatelstvím Amaro gendalos, v Luhačovicích seminář o romském jazyce. pokračování

Já rodilý Rom versus lingvisté O našem romském jazyce lingvisté říkají, že je krásný, bohatý a že se za něj nemusíme stydět, ale naopak, máme být pyšní. Já říkám, že je to pravda, ale na rozdíl od nich jsem s ním vyrůstal a žil. Například když jsem se něčeho bál, máma mi řekla: „Madara.“ (Neboj se) a doprovodila to obejmutím, pohlazením, políbením a přitom se na mě dívala laskavýma očima. Z takto doprovázeného slova jsem cítil zázemí, jistotu a bezpečí. A já se opravdu nebál. Takhle bych mohl povídat snad o každém romském slovíčku, protože každé je pro mě důležité a významné. A co tím vlastně chci říct? Že je rozdíl naučit se romský jazyk jako cizí řeč a romský jazyk cítit – narodit se s ním, vyrůstat, žít a myslet v něm. Poprvé se zamilovat, vyznat romsky někomu lásku, radovat se, plakat, být šťastný i nešťastný. pokračování

Minianketa Některé účastníky luhačovického semináře jsme požádali o odpověď na otázku, zda pro ně byla tato akce přínosem. pokračování

Každá kultura je postavená na víře Nového vysvěcení pravoslavného chrámu Nejsvětější Trojice v Rokycanech 17. června se zúčastnilo mnoho významných hostů, církevních představitelů a věřících. Téměř stovka účastníků naplnila chrám, který světil vladyka Kryštof, arcibiskup pražský a českých zemí. Otec David Dudáš, romský pravoslavný kněz a členové Rady starších místní pravoslavné církevní obce, tak naplnili své předsevzetí připravit chrám Nejsvětější Trojice k znovuvysvěcení a naplňování jeho poslání. pokračování

Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat. pokračování

Celonárodní romská konference Chtěl bych krátce popsat historii romské konference: vznikla v roce 1999 a pořádali ji bratři z různých křesťanských církví. Především to byli lidé, kteří pracovali nebo pracují s Romy. Postupem času se vše proměňovalo, až se komise Ekumenické rady církví, která monitoruje práci s Romy, shodla na tom, aby se konference konala každý rok. pokračování

Příležitost pro zájemce o studium v příštím školním roce Stipendia ERRC a OSI pro romské studenty Evropské středisko pro práva Romů nabízí stipendia vhodným romským studentům práva nebo veřejné správy. Vhodnými studenty se rozumí osoby, které byly přijaty od podzimu 2003 do prvního ročníku studií práv nebo veřejné správy, či osoby, které studují v druhém či vyšším ročníku na jedné z uznávaných univerzit v jejich rodné vlasti či v místě trvalého pobytu. Dále musí splňovat níže uvedená kritéria v části označené Jak zažádat. ERRC nebude zvažovat žádosti podané romskými studenty z České republiky, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Bulharska, Srbska a Černé hory či Slovenska, kteří svá studia zahájí ve školním roce 2003/2004 z důvodu dohody, díky níž poskytuje stipendia od zmíněného školního roku Open Society Institute. pokračování

Komunitní práce v Chanově Od ledna běží v mosteckém Chanově projekt komunitního centra, jehož hlavním cílem je pomáhat klientům ze sociálně znevýhodněného prostředí. Finančně je podpořen státní dotací a také grantem Nadace rozvoje občanské společnosti. Vedoucím projektu je Milan Sivák, který pro tuto práci získal profesionální přípravu v době své osmileté působnosti pracovníka sociálního odboru města Mostu. pokračování

Nic tady nemáme Součástí prvního městského obvodu v Plzni je sídliště Vinice, charakteristické panelovou výstavbou z konce osmdesátých let. Odhaduje se, že tady žije na 400 Romů, ale ještě před několika lety jich bylo asi 600. Tato třetina odešla do zahraničí, většinou do Velké Británie. pokračování

Komunitno centrum Chanovoste Kada berš januaristar džal Mostende andro Chanov buťi andro komunitno centrum, savo kerel anglo kole manuša, save hin andre phari situacija. Love pre kada projektos avle khatl o štatos the khatal Nadace rozvoje občanské společnosti. Šeralo andro projektos hin o Milan Sivák, savo pre kadi buťi sikhľila te kerel ochto berš, kana sas bučaris pre socialka Mostende. pokračování

Viceprezident na východě SR Viceprezident Světové banky pro Evropu a střední Asii Johannes Linn navštívil východoslovenské romské osady Spišský Hrhov, Raškovce, Žehru a Letanovce, aby se přesvědčil, v jakých podmínkách žijí Romové. Jeho návštěva souvisela s konferencí, které se 30. června a 1. července v Budapešti zúčastnili předsedové vlád, finančníci a představitelé romské komunity. Ti budou mimo jiné diskutovat o řešení romské otázky v zemích střední a východní Evropy. pokračování

Romský den na divadelním festivalu HRADEC KRÁLOVÉ – Královéhradecký festival Divadla evropských regionů zasvětil 23. červen romské inspiraci. Romský den zahájilo divadlo Drak pohádkou Josefa Krofta a Zory Vondráčkové Jak se Janči stal králem v Indii. Odpoledne Malé divadlo České Budějovice představilo romské pohádky v inscenaci Paramisa a vystoupil dětský soubor z Neratovic Čhavorikani luma vedený Olgou Fečovou. Hlavní večerní inscenací v Klicperově divadle byl Bareder Papežis – Šéf papežů, kterého ústecké Činoherní studio nastudovalo se skupinou romských neherců. ror pokračování

Pravidla a zodpovědnost i v ghettu léčí Na webových stránkách Společnosti Člověk v tísni (www.infoservis.net) byl dne 25. června zveřejněn článek Tomáše Feřteka. Protože redakce Romano hangos považuje tento příspěvek za přínosný, po domluvě s jeho autorem ho otiskujeme v plném znění. pokračování

Úkoly by to byly impozantní Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů: pokračování

Letní čtení na pokračování Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (1) Maminka řekla: „Musíš chodil do školy, nebo nám zavřou tátu.“ Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já – ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: „Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš.“ Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zametala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí. pokračování

Romský festival v Karviné se vydařil Sdružení Romů severní Moravy uspořádalo ve dnech 20. a 21. června již čtvrtý ročník Karvinského romského festivalu. Součástí letošního bylo otevření nově vybudovaného Romského kulturního centra v KarvinéNovém Městě. Zúčastnil se ho ostravský primátor Aleš Zedník, představitelé romských organizací, Rady vlády pro záležitosti romské komunity, ministerstva kultury, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a další hosté. Festival zahájil hejtman Evžen Tošenovský a předseda pořadatelské organizace a hlavní organizátor Milan Ferenc. pokračování

představujeme romské osobnosti : Tera Fabiánová Tera Fabiánová se v devadesátých letech profilovala jako jedna z prvních výrazných romských spisovatelek. Jak o ní píše Milena Hübschmannová, je „první v tom smyslu, že je to ona, kdo po Eleně Lackové píše romsky, a tak jejími verši a povídkami vlastně počíná romská literatura u nás“. Do hlubšího povědomí veřejnosti se zapsala knížkou pro děti, kterou sepsala ve spolupráci s Milenou Hübschmannovou. pokračování

Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) Na Slovácku v Čejkovicích se ve čtvrtek 19. června konala aukce portrétních fotografických obrazů známých osobností. Uspořádal ji fotograf Jadran Šetlík. Nejúspěšnější v dražbě byl portrét ministra Zdeňka Škromacha. Hádejte, kdo ho koupil? Přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem, a to za pouhých 150 000 Kč! Pan Polhoš řekl, že mají pana ministra moc rádi, protože je to jediný člen vlády, který jim pomáhá. pokračování

Mučení není doménou středověku Elektrošoky v Egyptě, mučení jako prostředek teroru v Guatemale, mučení a vraždy lidskoprávních aktivistů v Indonésii, vyhrožování obráncům lidských práv v Turecku, mučení právníka v Zimbabwe, další nepřípustné praktiky v Indii, Kolumbii, Francii, USA i ČR. Mučení a nelidské zacházení je i v 21. století realitou ve více než sto padesáti zemích světa. Proto byl 26. červen Organizací spojených národů vyhlášen Světovým dnem na podporu obětí mučení; tento den připomněli veřejnosti aktivisté v Praze, Brně a Pardubicích. pokračování

Rada vlády zasedala Dne 25.června opět zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Na programu bylo projednání otázky, zda vláda plní přijatý program integrace Romů s dostačující účinností a zda se lze s její prací spokojit, či mít výhrady. pokračování

Spravedlnost pro romské oběti pogromu Téměř deset let po davovém násilí v rumunské vesnici Hadareni souhlasil na začátku června Evropský soud pro lidská práva s revizí žádostí, které podalo 24 obětí. Soudci shledali, že stížnosti upozorňují na rozpory mezi zákony obsaženými v Evropské úmluvě o lidských právech a jejich skutečné uplatňování. Žadatele zastupuje budapešťská lidskoprávní organizace Evropské středisko pro práva Romů. pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4) Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV. pokračování

Drogy je třeba řešit na místní úrovni BRNO – Na problematiku drog se zaměřila mezinárodní konference Komunitní spolupráce v ČR, kterou 24. až 26. června uspořádalo v Brně sdružení Podané ruce. Téma bylo podle názvu jasné: spolupráce na místní úrovni a napříč institucemi. pokračování

z policejní kroniky PRAHA – V pátek 20. června byl v PrazeVršovicích ubodán 29letý Rom, který se právě vrátil z vězení. Vrahem je podle vyšetřovatelů 46letý muž, kterého již následující den dopadli severomoravští policisté. Vrah i oběť se zřejmě znali, motivem byly údajně nevyřízené účty. Vrah údajně patřil k lidem, na které kdysi Rom zaútočil nožem. Přesné motivy budou nyní zkoumat policisté. Obviněnému hrozí až 15 let vězení. pokračování

IOM rozděluje humanitární pomoc PRAHA – Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) byla celosvětově určena k realizaci humanitární pomoci starým a potřebným lidem na základě rozhodnutí soudu ve sporu obětí holocaustu vůči švýcarským bankám. pokračování

Zprávy DĚČÍN – Multikulturní den se konal 24. června na Základní škole Máchovo náměstí v Děčíně. Děti se formou hry seznamovaly na jednotlivých stanovištích s romskou, čínskou a íránskou kulturou. Soudě podle ohlasu zřejmě nejvíce zaujala kultura romská: muzika strhla děti ke zpěvu i tanci a podívaly se také, jak vypadá romská svatba. Na stanovišti s čínskou kulturou je zase zaujalo karate a navíc mohly ochutnat pravý čínský čaj. pokračování

Hurá, prázdniny! Dnešním dnem, kdy máme uzávěrku tohoto čísla, to je v pátek 27. června, začínají dětem školní prázdniny. Ach, ta slast, na kterou my všichni dospělí s nostalgií už jen můžeme vzpomínat. pokračování

Zprávy ÚSTÍ NAD LABEM – Stálo 65 tisíc korun, přesto bude malé. Víceúčelové betonové hřiště za 65 tisíc korun dostaly k prázdninám děti z Matiční ulice v Ústí nad Labem. Jde o malý betonový plácek, kde je basketbalový koš a dvě malé branky. Hřiště částečně využije komunitní centrum v Matiční, které provozuje společnost Člověk v tísni a které pravidelně navštěvuje asi 50 dětí z okolí. pokračování

Semily se zbavují romských domů SEMILY (red) – Zchátralých domů v semilské čtvrti Kolonky, které obývají převážně Romové, se chce zbavit místní radnice. Šest domů s celkem sedmapadesáti byty chce město prodat za dva a půl milionu korun. Tento záměr již schválilo městské zastupitelstvo. pokračování

Romští narkomani slyší na metadonový program Sdružení Podané ruce vzniklo původně jako nadace v roce 1991. Šlo o jakousi svépomocnou skupinu lidí, kteří užívali drogy a dostali se z toho. Dnes jde o profesní sdružení, které má kolem 80 zaměstnanců z různých oborů, jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry, pedagogové, psychoterapeuti, ale také lidé, kteří sami užívali drogy a již delší dobu abstinují. Činnost sdružení představuje jeho předseda Jindřich Vobořil. pokračování

z policejní kroniky Jeseník – Tři opilí skinheadi ve věku 18 a 21 let napadli v sobotu 28. června mladý romský manželský pár v jejich bytě v Jeseníku. Útočníci se vydávali za policisty, a když jim manželé otevřeli, udeřili ženu dlažební kostkou do oka a muže pořezali v obličeji a na hrudi. Dva z útočníků policie zadržela krátce po činu a třetího vypátrala v pondělí dopoledne. Násilníci jsou stíháni za pokus o ublížení na zdraví a porušování domovní svobody, za což jim hrozí až osm let vězení. pokračování

RIS dala podnět kontrolnímu úřadu BRATISLAVA (rpa) – Podnět na slovenský Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ohledně využívání peněž z eurofondů a ze státního rozpočtu na romské projekty podala Rómska iniciatíva Slovenska (RIS). Podle předsedy RIS Alexandra Patkolóa bylo doposud vynaloženo na řešení romských problémů téměř 2,5 mld Sk, přitom se život Romů nijak výrazně nezlepšil. NKÚ by proto měl přešetřit účelnost využití těchto prostředků. pokračování

Anetka Pohřeb u Romů je velká událost, pozůstalí žijí smutkem, bolestí, žalem, trpkostí a křivdou. V rodině pozůstalých vartujeme a jsme s ní až do konce pohřbu. Mluvíme o zemřelém, jaká to byla osobnost. Stejně tak tomu bylo i v rodině mých příbuzných, kde zemřela devítiletá holčička – srazilo ji auto. Přišel jsem k nim na vartování, lidi už nemohli ani brečet, ani mluvit, jen křičeli a lomili rukama, vzpírali je k Bohu, a tím vyjadřovali, co ztratili a jakou bolest prožívají. Cítili křivdu a nespravedlnost, protože byl zmařen život jejich dítěte, které pro ně bylo bohatstvím. pokračování

ČR se připojí k Desetiletí integrace Romů BUDAPEŠŤ/BRNO – Česká republika se zapojí do mezinárodního projektu Desetiletí integrace Romů. Je rozvržený do let 2005 až 2015 a jeho garantem je nadace Open Society Američana maďarského původu George Sorose. Zdroje pro realizaci projektu by měla zajistit Světová banka a fondy EU. pokračování

Romové podle ERRC Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) vydalo letošní první dvě čísla čtvrtletníku Roma Rights Quarterly. Ze zpravodajské části brožury s podtitulkem „Antidiskriminační zákony“ budeme na pokračování čtenáře informovat o situaci Romů v Evropě, tak jak ji za poslední čtvrtletí roku 2002 a první kvartál 2003 zaznamenalo ERRC. pokračování

Ad Křižíkova 46 V čísle RH 14 ze dne 15. května 2003 redakce otiskla článek o incidentu, ke kterému došlo mezi některými skinheadskými hosty restaurace U Schillerů a romskými nájemníky domu na Křižíkově 46, v jehož prostorách se restaurace nalézá. Článek Pomozte, máme strach se netýkal pouze incidentu, ale i následné návštěvy redakce Romano hangos, zaměstnanců Společenství Romů na Moravě (dále jen SRNM) a dvou příslušníků místní městské policie, kteří se situaci snaží řešit. Přestože byla majitelka domu požádána, aby se dostavila a oficiálně se k situaci, která podle nájemníků trvá již několik let, vyjádřila, nestalo se tak. Aby zaměstnanci SRNM získali co nejobjektivnější informace, kontaktovali rovněž královopolskou radnici. Tam jim však bylo sděleno, že o žádném incidentu neví. Článek byl z důvodu naléhavosti celé situace otisknut bez vyjádření majitelky, s níž pak komunikovali jak zaměstnanci SRNM, tak redaktoři Romano hangos. Majitelka přesto tvrdí, že ji nikdo z výše uvedených osob neinformoval ani nekontaktoval. Její stanovisko se redakci podařilo získat až na konci června, a nyní jej zveřejňujeme. pokračování

Chudoba Romů je problém Zpráva Světové banky označila „obtížný cyklus chudoby Romů“ za jeden z nejkritičtějších bodů, které zbývají v agendě států střední a východní Evropy připravujících se na členství v EU. Zpráva z 24. června vyšla šest dní před zahájením dvoudenní konference v Budapešti, spolupořádané maďarskou vládou, Světovou bankou, Open Society Institute a Evropskou komisí, na níž představitelé sedmi evropských států hovořili o politickém řešení životních problémů Romů a sjednocení sil v boji proti diskriminaci. Českou republiku na konferenci zastupoval místopředseda vlády Petr Mareš. pokračování

Policie už zase jede! Vzpomínám si dobře, jak těsně po „sametové revoluci“ a ještě nějaký rok po ní policisté chodili jak tělo bez duše a nic do nich nebylo. Člověku jich skoro bylo líto. Chudáčci, nevěděli pořádně komu sloužit, když noví mocní byli tak zcela jiní proti těm minulým, a co se vlastně stalo. Profesionální opatrnost jim velela do ničeho se moc neplést, a tak se raději nepletli, zas ke škodě věci. Kdo by jim to vyčítal, kdyby se jaksi pořádně chytili a sloužili správné věci? To nedokázali, protože nevěděli, jak posuzovat zákony a lidsky nebyli dostatečně připraveni, aby rozpoznali dobro od zla. Zakrátko se však skutečně chytili! Ale jaksi jinak, než bychom předpokládali. Zase se stali mnohdy neomezenými pány nad životy i smrtí a opět to pokládají za normální. pokračování

Příval energie ústeckého Rom–festu ÚSTÍ NAD LABEM – Letošní ročník Romfestu, který do minulého roku pořádal dlouholetý předseda občanského sdružení Jekhetane pan Vojtěch Makuňa, se v pátek dne 27.června musel poprvé obejít bez jeho účasti vzhledem k jeho nedávné smrti. pokračování

Divadlo Romathan slavilo desáté výročí své existence 27. června 2003 jsem se zúčastnil v Košicích vystoupení Divadla Romathan. Možná nic zvláštního, kdyby to nebyla již 36. premiéra tohoto souboru a kdyby zároveň nebyla hrána při příležitosti desátého výročí vzniku Divadla Romathan. pokračování

představujeme romské osobnosti : Ladislav Goral Ladislav Goral se stal v poválečném období jednou z nejvýraznějších romských osobností. Od začátku devadesátých let působí jako pracovník sekretariátu Rady pro národnosti Úřadu vlády ČR. Jeho profesionální pozice romského poradce vlády České republiky logicky vyplynula z celého předchozího přístupu k rozvoji romské komunity v Praze v sedmdesátých letech a z jeho velkých znalostí o romských rodech v České republice. Ladislav Goral je všestrannou osobností. Aktivně se podílel na vytváření nových pedagogických přístupů na Fakultní základní škole v Praze 3 na Žižkově. Známá je jeho pěvecká kariéra v cimbálových kapelách, zejména ve skupině Jožky Feča. V této tradici pokračuje Ladislav Goral i každoročním vystupováním a konferováním na romských festivalech ve Strážnici a v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho umělecké schopnosti byly využity i řadou filmových režisérů, kteří jej angažovali do dílčích filmových rolí v dvaceti sedmi českých filmech s romskou tematikou (např. Causa králík – režie Dušan Klein, 1983, Skalpel, prosím – režie Jiří Svoboda, 1985, Kdo se bojí, utíká – režie Dušan Klein, 1986, Bony a klid – režie Vít Olmer, 1987, televizní seriály Druhý dech – režie Hynek Bočan, Doktor na vejminku – režie Zdeněk Podskalský, Přítelkyně z domu smutku – režie Hynek Bočan). pokračování

Naše cesta k dětem Oblastní charita Přerov byla ustavena 3. února 1992 olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Má vlastní právní subjektivitu a poskytuje charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, zřizuje romské komunitní centrum Lačho Jilo – Dobré srdce, sociální poradnu, provoz charitního šatníku a humanitárního skladu nábytku, návštěvy v léčebně dlouhodobě nemocných, humanitární pomoc do zahraničí aj. V charitě Přerov pracuje skoro 30 zaměstnanců; o rozhovor jsme požádali ředitelku Ing. Martu Valenčíkovou. Vysvětlila, že mají velkou škálu působnosti, věnují se práci v domácnostech, poradenství charitnímu klubu, kde jsou převážně děti od 4 do 15 let. Jak šel čas, navázali spolupráci i se staršími dětmi a se Sdružením romské mládeže. Zároveň poskytují záštitu přerovským fotbalovým družstvům. pokračování

Mezinárodní projekt romské integrace Desetiletí integrace Romů je mezinárodní projekt, který se má realizovat v letech 2005 až 2015. Jeho realizaci iniciovala nadace Open Society amerického finančníka a filantropa George Sorose. Místopředseda vlády Petr Mareš po setkání se Sorosem v Budapešti řekl, že Česká republika se k realizaci projektu připojí. pokračování

Prasečí farma v Letech u Písku versus tuneláři a podvodníci nejrůznějšího kalibru Ještě před pěti léty jsem připouštěl, že zrušení prasečí farmy v Letech u Písku může představovat kontroverzní záležitost, která by se mohla v očích veřejnosti obrátit proti Romům, jakkoliv jsem jednoznačně cítil provozování této farmy jako znesvěcení památky zde zemřelých Romů. Teď je vše jinak. Miliardy, které unikly ze státní pokladny neznámo kam, ale nejspíš do kapes všech těch tunelářů, slavných bankéřů, kteří vytunelovali banky a kampeličky a tím připravili drobné střadatele o miliardy, mediálního magnáta, za jehož chyby zaplatíme miliardy, za všechny, jejichž jména vstouila do obecné paměti jako synonyma podvodů a krádeží známá pod jmény Kožený, Železný, apod. Ti všichni zůstanou bezpochyby nepotrestáni díky naší neschopné justici a legislativě. To vše mne nutí ke změně názoru. pokračování

Některá města se chovají jako stát ve státě To, k čemu dochází v některých městech, vyvolává vážné obavy Romů o jejich další osud v této zemi. Vystěhování romských rodin na ulici se zavádí jako způsob řešení „cikánské otázky“, a Romové jsou proti tomu zcela bezbranní. Lidé se obávají dalšího vývoje a ztrácejí naději v lepší život. pokračování

muzejní okénko Vláda chce policejními prostředky řešit otázku cikánů. V plenární schůzi senátu byl rozdán vládní návrh zákona o potulných cikánech a podobných tulácích. Podle tohoto zákona se potulnými cikány mají rozuměti nejen cikáni s místa na místo se toulající, nýbrž i jiní tuláci po cikánsku žijící, a to v obojím případě i tehdy, majíli po část roku – hlavně v zimě – stálé bydliště. Jak je patrno je tato „definice“ cikána dosti široká, aby se jí mohlo použíti i na ubožáky, kteří jsou již dlouho bez zaměstnání a právě proto nemají stálé bydliště, ale hledají práci po celém kraji. Tito všichni lidé mají býti povinni se dostaviti k soupisu a udati při něm správná osobní data. Bezpečnostní úřady mohou kdykoliv prováděti u potulných cikánů, tedy i u těch, kteří se naprosto poctivě živí (na př. kotláři) zjišťování antropometrická a daktyloskopická a přikázati jim, aby se po dobu, než jejich totožnost bude zjištěna, nejdéle však po 14 dnů, nevzdalovali z určitého místa, jakož i učiniti vhodná opatření k zajištění tohoto příkazu. Každý potulný cikán starší 14 let dostane zvláštní cikánskou legitimaci, v níž budou uvedena jeho osobní data a připojen otisk prstů. Cikáni smějí kočovati v rodinách, anebo s vozidly i se zvířaty, určenými k tahu jen tehdy, když dostanou zvláštní list kočovnický. V listě může být také zapsán směr a druh cesty a určeno území, v němž mohou kočovati. Tábořiti mohou cikáni pouze na místech, která jim určí starosta. Cikáni mohou býti kdykoli podrobeni lékařské prohlídce a všem obmezením, jichž je třeba v zájmu jejich zdraví anebo v zájmu zdravotnictví veřejného (na př. očkování, desinfekce, ostříhání, isolace, nucené dodání do léčebných ústavů, atd.). Děti mladší 14 let mohou býti kdykoliv cikánům odňaty a dány na výchovu do ústavů anebo do rodin. Z rozhodnutí o tom, že se cikánům děti odejmou, není vůbec odvolání. Kdo poruší tato ustanovení, může býti trestán vězením až do 3 měsíců. Kdo si neopatří kočovnický list, tomu se zabaví vozidla, zvířata i zbraně ve prospěch státu. Odsouditi cikána k takovému trestu může již policejní úřad. pokračování

Zprávy Náchod – Rodinný dům, ve kterém bude romské komunitní centrum, předala 4. července zástupcům romských sdružení náchodská radnice. V centru bude například nultý přípravný ročník pro základní školy, kroužky vaření a kreslení, zkoušet tam budou tři romské kapely. Město zaplatilo za rekonstrukci domu zhruba 150 000 korun, peníze na vybavení a provoz mají sdružení získat z grantů. pokračování

Klára VeseláSamková do ÚS? PRAHA – Prezident Václav Klaus oznámil 7. července další jméno kandidáta do Ústavního soudu (ÚS). Senátorům chce navrhnout známou obhájkyni lidských práv, pražskou advokátku a někdejší poslankyni Federálního shromáždění za ROI Kláru VeselouSamkovou. pokračování

ČT připravuje pořad pro menšiny PRAHA (red) – Nový televizní pořad zaměřený na kulturní zvyky a zvláštnosti má v budoucnu vysílat Česká televize (ČT). Půjde o dvacetiminutové relace vysílané v týdenním cyklu, které budou určeny pro menšiny i většinovou společnost. pokračování

Romských stížností dostává ombudsman málo Úřad veřejného ochránce práv neboli ombudsmana si získává u veřejnosti a úřadů stále více respektu. Není všemocný, nemá právo nařizovat, ale jeho upozornění jsou brána vážně. Nemalou zásluhu na tom má samotný ochránce JUDr. Otakar Motejl. pokračování

z policejní kroniky Jičín, Praha – Vyšetřování květnového útoku pětice policistů ze zásahové jednotky, kteří v Jičíně vtrhli do bytu romské rodiny a napadli ji, údajně komplikují chyby vyšetřovatelů. Podle advokátů zpackali rekognici, tedy klíčový úkon, kdy poškození a svědci měli ukázat prstem na útočníky. Během rekognice vyšetřovatelé prý zapomněli na poučení podezřelých. pokračování

Policie vyšetřuje útočníky na svobodě JESENÍK (ror) – Romové v Jeseníku zažívají obavy a někteří z nich údajně uvažují o emigraci. Vlnu strachu vyvolal rasistický útok tří mladých rasistů na romský manželský pár v jeho bytě a následné propuštění útočníků a jejich vyšetřování na svobodě. Útočníci muže pořezali a ženu udeřili dlažební kostkou. pokračování

Nová podoba programu odstraňování sociálního vyloučení v roce 2004 Po špatných zkušenostech s administrací a distribucí finančních prostředků vyčleněných v letošním roce na odstraňování sociálního vyloučení Romů, dojde snad v roce 2004 ke zlepšení. pokračování

Stav žádostí o vydání osvědčení čs. politického vězně Jedná se o osvědčení československého politického vězně ministerstva obrany podle zákona č. 255/1946 Sb., což je současně spojeno s jednorázovou dávkou od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). pokračování

Lichva ani drogy prý zlínské Romy nezasáhly (Rh 15. května 2003) Na rozhovor s krajskou koordinátorkou romských poradců za Zlínský kraj Jiřinou Bradovou reagoval člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity PhDr. Petr Tulia následujícím textem: pokračování

Skinhead neútočí nikdy sám Vážím si velmi nabídky redakce Romano hangos vyjádřit se ke kauze poslední ze série vražd spáchaných skinheady. Sedmnáct let trestu odnětí svobody pro Vlastimila Pechance nepovažuji za úspěch a důkaz opravdové vůle státu vypořádat s rasismem a diskriminací, ale naopak prohru spravedlnosti a názornou ukázku pokrytectví a neochoty skutečně se důsledně vypořádat s organizovaným diskriminačním násilím a vymýtit je až do jeho kořenů. K tomuto názoru mě opravňuje 13 let intenzivního zabývání se touto problematikou. Jako nezávislý publicista a aktivista spolupracující s romskými organizacemi veřejně upozorňuji na nebezpečnost skinheadů již od roku 1990. Stejně jako mnoho Romů, zavraždili skinheadi mé přátele Filipa Venclíka (1993) a Zdeňka Čepelu (1994). Od roku 1996 zastupuji v trestních řízeních oběti skinheadských útoků, někdy bohužel už jenom pozůstalé. Zastupuji Romy i ty, kdož se stali terčem útoků pro svou odvahu proti skinheadům veřejně vystoupit. V roce 2000 ocenila tuto mou práci Nadace Charty 77 Cenou Františka Kriegela za „boj s předsudky a netečností policie a justice“. pokračování

Sedmnáct let vězení pro neonacistu Vlastimila Pechance Vlastimil Pechanec, mladík ze Svitav, je neonacistickém vrahem. Na začátku března takto rozhodl Vrchní soud v Praze. Tento den se stal rozsudek pravomocným. Martin Zelenka, soudce Vrchního soudu, nedal za pravdu jen Krajskému soudu v Hradci Králové, který už dvakrát posoudil kauzu taktéž, ale také Renatě Věsecké, státní zástupkyni z Hradce Králové. Ta od začátku požádala výjimečný trest pro vraha, který v červenci roku 2001 zavraždil Roma Ottu Absolona pro jeho etnický původ. Z původních 13 let trest byl zvýšen na 17 let odnětí svobody v nejtěžším žaláři. pokračování

minirozhovory o emigraci Mnoho Romů se rozhodlo po revoluci žít v jiných zemích Evropy a někteří se rozhodli odejít až za moře. Učinili tak proto, že se dostali do finančních potíží a nebyli schopni zaplatit nájemné, někteří si chtěli jen vylepšit svou ekonomickou situaci a jiní zase utíkali před rasismem. V Novém Jičíně jsme hovořili s několika Romy, kteří odešli do zahraničí a zase se vrátili zpět. pokračování

Ve Valašském Meziříčí dostanou Romové byty Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo letos v únoru Program na podporu bydlení. Na základě vyhlášení tohoto programu Demokratická aliance Romů ČR (DAR ČR) začala připravovat druhou fázi projektu na podporu bydlení – tak zvaný Dům na půl cesty II. pokračování

Chov prasat se setkal s úspěchem KOŠICE (ror) – Romské rodiny z východoslovenské Spíše uspěly v chovu prasat. Do projektu americké nadace Heifer International a nevládní organizací ETP Slovensko se zapojilo 29 rodin, které za čtyři měsíce odchovaly 297 selat. pokračování

Pozor na podvodníky Praha – Sdružení Dženo zveřejnilo na svém webu varování před podvodníky, kteří od romských obětí holocaustu lákají peníze. Vyhlédnutým lidem tvrdí, že je to podmínka k vyplacení mnohonásobně vyšší částky. pokračování

Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí. pokračování

Báseň romskému národu Vendula HlínováGrundzová Co to je Rom? Kdo to je Rom? Kaj leskero drom, phirel, phirel ča te rodel, kaj te bešel, kaj te dživel. Manuš lačho, manuš kalo, o jilo les hin igen baro. Soske ňiko nadžanel, soske ňiko nairinel, kaj leskero drom, kaj leskero šero te thovel. Devla, Devla, Devloro! Phuterav Tuke jiloro, sikhav mange sikhav! Andro miro sunoro. Božíčku, Bože! U nás otevřené dveře máš, nechť za naše hříchy se Ty na nás nehněváš, proto z vůle Boží – říkáme Ti Otče Náš! pokračování

muzejní okénko Zakládá se cikánská matrika Evidence cikánů v Československu byla téměř úplně provedena, takže nyní se započalo zakládání cikánských matrik, obsahujících seznam všech cikánů podrobených cikánskému zákonu z roku 1927 s podrobnými osobními daty a záznamy o charakteristických známkách jejich činnosti. C e l k e m b y l o d o s u d v y d án o t é m ě ř 10.000 c i k á n s k ý c h l e g i t i m a c í, čemuž předcházel soupis cikánů rasou i způsobem života, provedený v době od 15. července 1928 do konce srpna 1929. pokračování

představujeme romské osobnosti - Emil Cina Emil Cina pracuje v současné době jako správce v Českém rozhlasu v PrazeKarlíně. Kromě toho od roku 1991 velmi úspěšně moderuje spolu s Alžbětou Janíčkovou rozhlasový pořad pro Romy s názvem Klub dorozumění (Český rozhlas Praha.) pokračování

Cena z Mělníka putovala do Nymburka Mělník – Romské rytmy zněly v sobotu 12. července mělnickým zimním stadionem. Poměrně početné publikum tam dokázalo zaujmout 22 skupin a souborů. „Festival jsem uspořádal ve spolupráci se sdružením Šukar Dživipen. Podobné akce bývají i jinde, ale u nás nic takového dosud nebylo. Protože máme romskou muziku rádi, šli jsme do toho,“ sdělil RH hlavní organizátor Milan Oračko. pokračování

Ve Velkém Krtíši působí dětské krizové centrum Velký Krtíš (RPA) – Od začátku července funguje ve Všeobecné nemocnici ve Velkém Krtíši dětské krizové centrum. Iniciátorem projektu je MUDr. Július Boldiš, primář dětského oddělení. Podle jeho slov tak nemocnice reaguje na krizovou situaci, kdy se mnoho zejména romských rodin, ocitá na sociálním dně. pokračování

Jenom doma u plotny žena sedět nemůže Nedávného setkání romských žen na Orlické přehradě se účastnila také Jarmila Kuchárová z Chomutova. Zajímalo nás, co ji na romském ženském hnutí zaujalo a co ji na toto setkání přivedlo. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejich sférách. pokračování

Romské ženy se sešly na Orlíku Orlická přehrada – V krásném prostředí Orlické přehrady se sešly v půli července romské ženy ze sdružení Manushe, aby si užily týden volna od rodin a přitom se vzdělávaly v programu přednášek a seminářů. pokračování

Romové na Slovensku trpí bezprávím BudapešŤ/Košice (rpa, ror) – Ostrý rasismus, diskriminace a rasově motivované násilí vůči Romům na Slovensku podle Evropského centra pro práva Romů (ERRC) způsobuje vážné obavy v souvislosti s dodržováním závazků vyplývajících z Mezinárodní smlouvy o občanských a politických právech. Romskou tiskovou agenturu (RPA) o tom informoval Claude Cahn, programový ředitel ERRC se sídlem v Budapešti. pokračování

O diskriminaci romských žen Ženská romská charitativní nadace Čirikli uspořádala v červnu v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě konferenci na téma Romské ženy: dvojí diskriminace ve spolupráci s Mezinárodní nadací Renaissance a projektem Ukrajinští Romové. pokračování

Romská rodina se stala obětí žhářství ERRC podalo k Evropskému soudu pro lidská práva stížnost na Ukrajinskou republiku. Evropské středisko pro práva Romů tak učinilo na konci června v souvislosti se žhářským útokem, který měl za následek smrt romské rodiny a zničení jejího domu. pokračování

ČR musí platit pokuty za pomalé soudy! ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno. pokračování

Prohranou bitvou nemusí končit válka I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos. pokračování

V Pohořanech začal první letní tábor SRNM V termínu od 7. do 13. července začal první letošní letní dětský tábor pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v Olomouci. Sešlo se na něm 30 romských dětí z Olomoucka. Hlavní vedoucí, zkušená a obětavá Jiřina Somsiová, nám řekla: „Tábor v Pohořanech pořádáme už třináctým rokem, velice se nám tu líbí: jsou tady ideální podmínky pro turistiku a také velmi přátelští lidé, kteří nám vycházejí vstříc. Místní děti se každý rok těší na fotbalový turnaj, často se zapojují i do dalších her. Vždycky je rádi uvítáme. Děti se o prázdninách někdy nudí, tak proč bychom je nezapojili do naší činnosti.“ pokračování

představujeme romské osobnosti - Jan Horváth Jan Horváth je nyní jedním z nejvýznamnějších romských aktivistů a v oblasti literatury vynikl jako básník. V jednom z jeho nejobsažnějších portrétů, uveřejněném v Romano džaniben, je nazýván romským vlastencem a buditelem. pokračování

Mladí kluci umějí oslovit Pokud se člověk podívá do programu různých folkových festivalů, nestačí se divit. Téměř na každém z nich mají Romové nějakého svého zástupce. pokračování

Letní tábory pro chudé romské děti Některým romským dětem z tzv. sociálně znevýhodněného prostředí se v průběhu školních prázdnin dostane možnosti pobytu v letních táborech organizovaných občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a církvemi. Rodiče hradí pouze část nákladů, finančně jsou pobyty podporovány granty různých nadací nebo krajskými úřady. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (I) Někteří politici říkají: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“ Každý měsíc odchází ze Slovenska do České republiky větší počet Romů. Značná část z nich tam žádá o azyl. Podle některých odhadů tak přišlo od loňského června do ČR více než dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým příbuzným. pokračování

Protiromský apartheid V souvislosti s uzavíráním evropského integračního procesu se záležitosti Romů stávají stále výrazněji předmětem zájmu evropských institucí, organizací i sdělovacích prostředků. V Radě Evropy probíhá jednání o zapojení Evropského romského fóra do evropských struktur, v Bruselu pracuje Evropské romské informační středisko (ERIO), Světová banka se připojuje k iniciativám na podporu integrace Romů. pokračování

Drobničky ÚSTÍ NAD LABEM – Ústecké romské sdružení Jekhetane shání peníze na letní tábor pro 70 romských dětí. K zajištění čtrnáctidenního pobytu ve Staré Olešce na Děčínsku potřebuje zhruba 120 000 korun. V Olešce již romské děti znají z dřívějška a počítají s nimi na druhou půli srpna. Jekhetane požádalo o peníze nejdříve ministerstvo školství, leč kvůli formální chybě s žádostí neuspělo. Nyní žádá o pomoc krajský úřad. pokračování

Vzdělávací a rekvalifikační projekt pro nezaměstnané Romy Demokratická aliance Romů ČR (DAR ČR) začala v lednu 2003 připravovat ve spolupráci s městem Valašské Meziříčí, nizozemským městem Bussum, Obchodní akademií, Středním odborným učilištěm stavebním a Středním odborným učilištěm potravinářským ve Valašském Meziříčí vzdělávací a rekvalifikační projekt pro Romy s názvem Romprojekt. pokračování

Zprávy Kraslice – Romského poradce má od poloviny července Městský úřad v Kraslicích. Jak informoval mluvčí kraslické radnice, novým poradcem se stal Vojtěch Gabčo z Rotavy. Mimo jiné má zjišťovat životní podmínky romských rodin a pomáhat jim s vyřizováním úředních záležitostí. pokračování

Festival Romská píseň 2003 už podeváté Pravidelně každým rokem pořádá Demokratická aliance Romů ČR v Rožnově pod Radhoštěm festival Romská píseň. Tato akce je očekávaná, těší se na ni posluchači i účinkující. Romská píseň se koná již tradičně ve známém skanzenu – v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě. Letošní ročník probíhal ve dnech 25. a 26. července. pokračování

Rumunští Romové možná přijdou o pasy BukurešŤ (red) – Rumunským Romům, kteří při svém pobytu v zahraničí spáchají trestný čin, budou odebrány v souladu s platnými předpisy cestovní pasy až na pět let. Oznámil to státní tajemník rumunského ministerstva vnitra na poradě s romskými představiteli v Bukurešti. pokračování

Slovenská pracovní síla vždycky do Čech chodila Předseda vlády Vladimír Špidla byl jedním z mála politiků, který se nepřipojil k řečem o invazi slovenských Romů do ČR. Je premiérem vlády, která si klade za cíl ozdravit finance a přitom příliš nepoškodit ty nejpotřebnější, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. pokračování

Romské děti chtějí studovat PRAHA (ror) – Romské děti se chtějí vzdělávat a pokračovat ve studiu i po základní škole stejně jako ostatní žáci. Ve srovnání s jejich vrstevníky je u nich ale větší pravděpodobnost, že budou opakovat ročník, nedokončí základní školu, nebo že nepostoupí na střední školu. pokračování

Děti na hradě Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu. pokračování

z policejní kroniky ZLĺN – Čtveřice mladíků ve věku od 16 do 24 let čelí podezření z rasově motivovaného útoku na romskou rodinu. V polovině července v Trnavě na Zlínsku mladíci posilnění alkoholem napadli Romy, vyhrožovali jim lahvemi od piva a kameny rozbili několik okenních tabulek a střešních tašek na jejich domě. Vyšetřovatel je obvinil z výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel i jednotlivci. K činu se přiznali, napadeným se omluvili a škody, které Romům způsobili, již nahradili. pokračování

Rodina Červeňákových dostane odškodnění Romská rodina Červeňákových vede řadu let spor s městem Ústí nad Labem, od něhož požaduje omluvu a osm milionů korun odškodného za to, že město v roce 1993 tuto rodinu vystěhovalo na Slovensko. Případ se dostal až k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ale vláda předešla rozsudku tím, že se sama zavázala vyplatit rodině Červeňákových 900 tisíc korun. pokračování

Bezútěšná situace Romů na Slovensku Komise OSN pro lidská práva, jež má na starosti monitoring dodržování závazků vyplývajících z účasti jednotlivých států na Mezinárodní úmluvě o občanských a politických právech, začala revidovat způsob, jakým ji Slovensko dodržuje. pokračování

Romové podle ERRC (I) Ve 20. čísle RH jsme čtenáře informovali o životě romské komunity v Lotyšsku v první polovině tohoto roku. Vycházeli jsme přitom ze zprávy Střediska pro práva Romů v Budapešti. Nyní přinášíme informace o událostech v dalších postkomunistických státech. pokračování

Romové a Evropský parlament Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejích sférách. pokračování

Bruntál má nový projekt Romale jekhetane Bruntál – Liga za lidská práva, práva dětí a mládeže v Bruntále nedávno zahájila projekt Romale jekhetane (Romové společně). Pro zviditelnění projektu, který si klade za cíl zlepšit soužití většinové společnosti s místní romskou komunitou v ulicích Dlouhá, Pěší a Rýmařovská, organizace uspořádala koncem června v Městském divadle přehlídku romských hudebních skupin a souborů. Akce proběhla rovněž jako součást oslav výročí vzniku města. Kromě dětského pěveckého souboru Čiriklore z Krnova se představily i skupiny Jiloro, Romdisk a Romano Jilo. pokračování

Když jsou spokojeni festivaloví diváci, jsem spokojen i já Petr Tulia, předseda Demokratické aliance Romů ČR, pořádal festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm letos podeváté. Představitelé města již pokládají tuto akci za tradiční. Když Petr Tulia přivede účinkující na náměstí T. G. Masaryka, lidé sedící na lavičkách a v letních zahrádkách se seběhnou a s obdivem a nadšením je povzbuzují. A když je potom představuje v amfiteátru na pódiu, mezi diváky jsou domácí, zahraniční i domácí turisté a samozřejmě také Romové. pokračování

Pohodový festival ovládl hrad Svojanov Svojanov – Vynikající muzikanti a publikum z celého světa, které lačnilo po romské muzice, se sešlo 25. až 27. července na hradě Svojanov u Poličky. Zpěvačka Ida Kellarová tady pořádala již třetí ročník festivalu Gipsy Celebration (Romská oslava). pokračování

Pro lidi je strašná dřina otevřít své srdce Ida Kellarová patří k nejznámějším zpěvačkám z ČR. Její nahrávky je možno vidět v music shopech po celém světě, což je více, než lze říct o současných hvězdách české pop music. Není však jen zpěvačkou, ale i vyhledávanou pedagožkou. Na její školu zpěvu se do vesničky Hartmanice na Vysočině sjíždějí lidé z celého světa. Bez podpory sponzorů také dokázala nedávno uspořádat jeden z nejpříjemnějších festivalů nejen romské hudby na hradě Svojanov. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II) „Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“ Útěk před lichvářem Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného. pokračování

Násilné sterilizace východoslovenských Romek v centru pozornosti mezinárodních organizací Slovensku se opět dostává mezinárodní pozornosti v souvislosti s případem nezákonných sterilizací romských žen na východě země. pokračování

napsali jste nám Pane šéfredaktore, velmi podrobně sleduji periodika národnostních menšin, zejména však periodika romská. V poslední době jsem zneklidněn z toho, jak se z relativně dobrého týdeníku Romano hangos za pomoci státní dotace stává „štvaný plátek“ zaměřený na Policii ČR. Nevím, jestli Vám došel dech a nemáte o čem psát, nebo vyjadřujete Vaše osobní postoje k policii městské nebo ČR. V osmistránkovém týdeníku číslo 20 jsou krom policejní kroniky tři velké články o Policii ČR. Domníváte se, že toto je jediná věc, která zejména romské spoluobčany zajímá a pomůže jim? Několikrát jste v různých jednáních prohlašoval, že je velká nedůvěra Romů v Policii ČR. Otevřeně se Vás ptám, co jste udělal pro získání větší důvěry, kde jsou Vámi doporučení Romové, kteří by pracovali u policie, aby sami Romové neměli pocit, že „bílý“ policista má rozdílné přístupy k majoritě a příslušníkům národnostních menšin, zejména k Romům. Pro Vás pravděpodobně není zajímavé ani to, že od roku 2000 nastoupilo k policii 21 příslušníků národnostních menšin a že z toho je 16 Romů. Osobně se domnívám, že by prospěl rozhovor s některým z těchto policistů, ale radit Vám mně nepřísluší. Nevím, jestli Vám uniká skutečnost, že Policie ČR je jediná v Evropě, která od roku 2000 realizuje na Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Brně projekt Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR, že 7. července 2003 byl zahájen již 7. běh výše uvedeného projektu. Jenom pro Vaši informaci (policie žádné rozlišování na policisty z majoritní společnosti nebo z řad minorit nevede): je to největší počet, jaký v historii policie byl. Je to největší počet v Evropě. Ovšem to by byl klad policie a to Vás, ani Vaši redakci pravděpodobně nezajímá. Jsem si úplně vědom toho, že existuje v naší společnosti svoboda slova, a není možná cenzura, přesto si však dovoluji oslovit členy Rady vlády pro národnostní menšiny, aby pečlivě zvažovali přidělování státní dotace na národnostní tisk, zejména jeho úroveň a přínos nejen pro příslušníky národnostních menšin, ale i celou společnost. Závěrem si Vás, pane šéfredaktore, dovoluji požádat o zveřejnění tohoto článku v týdeníku Romano hangos. pplk. Bc. Stanislav Daniel zmocněnec ministra vnitra pro otázky ochrany národnostních menšin před projevy rasové diskriminace (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.) pokračování

Romové v neustálém pohybu Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK. pokračování

Zprávy Ústí nad Labem – Osmnáct skautů z celé republiky strávilo čtyři dny v ústecké Matiční ulici. Podle koordinátorky vzdělávacího kurzu Barbory Tichavové se ve dvou skupinách věnovali dětem z Matiční a Romům z ústecké čtvrti Předlice. V kurzu si měli budoucí vůdci skautských oddílů vyzkoušet pedagogickou praxi v trochu neobvyklých podmínkách a naučit se pracovat v týmu. pokračování

Klára VeseláSamková v Senátu neuspěla PRAHA (ror) – Kandidatura Kláry VeseléSamkové do Ústavního soudu byla neúspěšná. Je jedním ze tří prezidentem navržených kandidátů, které senátoři na jednání 6. srpna odmítli. Úspěšná ve své kandidatuře byla pouze senátorka za ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími neúspěšnými kandidáty byli Václav Pavlíček a Vladimír Balaš. pokračování

Kritéria na výstavbu jsou prý diskriminační BRATISLAVA (ror) – Výběrová kritéria na výstavbu infrastruktury ve slovenských romských osadách považuje Parlament Romů (PR) Slovenska za účelová. Některá z nich označil předseda sdružení Ladislav Fízik za diskriminační. pokračování

Právnička ze Sarajeva je pyšná na to, že byla uklízečkou Největší romský festival v České republice, Khamoro, pořádá občanské sdružení Slovo 21. U jeho zrodu stáli lidé, kteří nejsou ani Romové, ani Češi. Přišli sem z bývalé Jugoslávie, ze Sarajeva. Khamoro však není jedinou aktivitou, kterou Slovo 21 vůči Romům vyvíjí. Při Slovu 21 působí i Romská ženská skupina Manushe (manuš = člověk, pozn. red.). O tom, co přivedlo lidi ze Sarajeva ke spolupráci s Romy, hovoří právnička Lydie Grebo. pokračování

Policistům hrozí pět let vězení Hradec Králové (ror) – Královéhradecká státní zástupkyně obvinila dva z pěti policistů z pražské speciální pořádkové jednotky, kteří v Popovicích nedaleko Jičína údajně zbili romskou rodinu Danišových, z porušování domovní svobody. pokračování

Jubilejní hudební festival Bašaviben V sobotu 2. srpna byly Smetanovy sady v Hořicích místem, kde se již popáté konal pod záštitou romského občanského sdružení ROS klub Festival romské hudby a souborů 2003. pokračování

Věda se přibližuje k menšinám PRAHA (red) – V šesti evropských zemích se nedávno rozběhl projekt s názvem Ethnic. Jeho cílem je přiblížit etnickým menšinám nejnovější vědecké poznatky a motivovat je k zájmu o akademické obory. pokračování

z policejní kroniky Chrudim – Policejní rada zahájil pro zpronevěru trestní stíhání dvou romských aktivistů (27 a 40 let). Podle Ivety Beránkové z tiskového oddělení okresního policejního ředitelství zodpovídali jako členové občanského sdružení Asandos za hospodaření se státní dotací ve výši přes milion korun. Z této sumy údajně zpronevěřili nejméně 210 tisíc. Oběma mužům je kladeno za vinu, že hospodařili v rozporu se stanovami zmíněného sdružení. pokračování

Město Ústí prý očerňuje rodinu Červeňákových Ústí nad Labem, Praha (ror) – Štrasburský Evropský soud pro lidská práva 29. července oznámil, že spor mezi Českou republikou a romskou rodinou končí smírem a stát Červeňákovým zaplatí do tří měsíců 900 tisíc korun. pokračování

AuschwitzBirkenau – vzpomínka na 2.3. srpen 1944 Osvětim, Polsko – Dne 2. srpna se konal v Osvětimi pietní akt na památku romským obětem, které zemřely v koncentračním táboře AuschwitzBirkenau. Pořádalo ho Sdružení Romů v Polsku v čele s Romanem Kwiatkowskim. U památného pomníku dostali slovo polští vládní představitelé, představitelé romských organizací i jeden Rom z Německa, který Birkenau přežil. Pietního aktu se zúčastnilo na 200 Romů, ponejvíce z Polska, Německa, Rakouska, Maďarska, ČR atd. Ti všichni si připomněli hrůzy hitlerovské moci. Při této příležitosti poskytl naší redakci rozhovor Hendrik Hauf, který lágr přežil. pokračování

G E N O C I D A Větší – relativně bezproblémová část Romů – byla prozatím ponechána v klidu, ale zároveň již v tichosti probíhaly přípravy k pozdější koncentraci. Bylo tak rozhodnuto v prosinci 1942: výnosem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera o deportacích Cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora AuschwitzBirkenau (OsvětimBřezinka), kde byl k tomu účelu vytvořen speciální rodinný tzv. cikánský tábor. Od jara 1943 do července 1944 byla postupně deportována naprostá většina Romů z protektorátu do největšího komplexu koncentračních táborů. V této fázi již byli deportováni také Romové, kteří se spořádaně živili vlastní prací a nečinili společnosti žádné problémy. Rozhodujícím hlediskem pro zařazení dětí ze smíšených manželství do transportu byly vnější znaky: barva očí, vlasů a odstín pleti. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (III) Mnozí říkají: Kdybychom měli víc peněz, jeli bychom jinam Proč Česká republika Mnozí Romové uvádějí, že by jeli do jiné země, kdyby měli dostatek peněz. Další důvody jsme již uvedli dříve. Vysoce je hodnocená rovněž doba „za komunistoch bolo najľepši“, anebo tzv. „Havlova amnestia“. Uveďme příklad rodiny, která žije už od 70. let v ČR: stále udržuje čilé kontakty se Slovenskem, syn si vzal manželku ze Slovenska. Rodina je integrovaná, má vlastní bydlení, televizi, video, pračku atd. Všichni pracují a děti získaly vyšší vzdělání. To může být pro slovenské Romy pozitivním impulsem. Migrace do ČR byla navíc dlouhé roky nejenom možností, ale také vynucovaným přístupem státu k této menšině. V 70. letech byl odchod ze Slovenska do Čech masovou záležitostí. pokračování

Romy školení nezajímá Sdružení Athinganoi organizuje letos cyklus školení zaměřený na posílení rozvoje romského neziskového sektoru. Možnost zúčastnit se projektu Jak se stát dobrým managerem v NNO jsme začátkem roku nabídli 250 romským organizacím. pokračování

Jaromír Stibic zemřel Když mne Jaromír Stibic z Pardubic požádal o Vánocích minulého roku s vážnou tváří, abych promluvil na jeho pohřbu, nebral jsem to vůbec jako žert. Ta racionalita v uvažování o blízkém konci života mne zaskočila. Jaromír však už věděl dobře, že jeho čas je vyměřen. Zemřel 25. července ve věku nedožitých 73 let. pokračování

Zprávy Brno – Projekt na vybudování sportovního a vzdělávacího centra pro mladé Romy připravuje majitel boxerského klubu v Brně Ladislav Gaži společně se svým bratrem Josefem Bajerem, jenž vlastní mládežnický boxerský klub Direkt Brno. Hlavní myšlenkou je podchytit a přitáhnout do Brna talentované romské sportovce a kromě podmínek k přípravě jim poskytnout i odpovídající vzdělání, aby se mohli po skončení aktivní činnosti začlenit do běžného života. Gaži již má i vytipovaný objekt s dostatečnou ubytovací kapacitou i tělocvičnou a nyní čeká na schválení úvěru, aby jej mohl koupit. pokračování

Společenství Romů otevřelo další centrum Další komunitní centrum otevřelo Společenství Romů na Moravě dne 13. srpna v OstravěZábřehu. Otevření bylo do značné míry umožněno vládní podporou určenou pro projekty, které mají eliminovat sociální vyloučení Romů v České republice. pokračování

Na Luniku působí katolická misie Košice (rpa, ror) – První mše svatá v dějinách „romského“ košického sídliště Lunik IX se uskutečnila v neděli 10. srpna. Římskokatolickou misii na sídlišti, kde žije asi pět tisíc obyvatel, vedou kněží Jozef Červeň a Emanuel Čurík. Oba již mají zkušenosti z práce s romskou komunitou. pokračování

Klubovna pěstounských rodin i pro romské děti Sdružení pěstounských rodin sídlí v Brně. S romskými dětmi přichází do styku poměrně často. Tím se však vztah sdružení k Romům nevyčerpává: svou klubovnu otevřelo i pro romské děti z okolí a ty ji začaly skutečně navštěvovat. O kontaktech sdružení s Romy jsme hovořili s Karolinou Krátkou. pokračování

z policejní kroniky BŘECLAV – Policie žádá o pomoc při pátrání po muži podezřelém ze série vloupání do rodinných domů na Břeclavsku a zřejmě i na Hodonínsku. Ve čtyřech případech vloupání na Břeclavsku, které byly provedeny obdobným způsobem, odcizil neznámý zloděj peníze a cennosti asi za sto tisíc korun. Při násilném vniknutí do rodinného domku ve Valticích byl vyrušen majitelem. Nic nestačil ukrást, naopak policie získala popis pachatele. Jednalo se o muže snědé pleti s černými, krátce střiženými vlasy, s největší pravděpodobností romského původu. Muž je vysoký 180 až 185 centimetrů, má pevnou, zavalitější postavu. Oblečen byl v červené košili s krátkými rukávy, ve tmavé vestě a riflových kalhotách. Hovořil česky s romským akcentem. pokračování

Pražský magistrát rozděloval granty PRAHA – Pražští radní 12. srpna rozdělili 4,5 milionu korun na pomoc romské komunitě. Granty půjdou na projekty například z oblasti zaměstnávání a vzdělávání Romů. Informovala o tom radní Hana Halová. Peníze pro tyto účely dostal magistrát od státu. pokračování

Lidská práva slovenských Romů Zejména na segregaci ve školství, policejní brutalitu, případy nucené sterilizace žen a rasistické útoky upozornila zpráva Komise OSN pro lidská práva týkající se stavu lidských práv slovenských Romů. pokračování

Přijela jsem si udělat názor V rámci mezinárodního projektu výměny dobrovolníků přijela do ústecké Matiční ulice s dalšími osmi cizinci i Kanaďanka Veronique Lussier. Doma v Montrealu pracuje jako učitelka francouzštiny pro dospělé imigranty. V ČR se čtrnáct dní účastní workcampu, což v praxi znamená, že za odvedenou práci obdrží ubytování se stravou. Pro mnoho účastníků to obnáší nejen možnost cestovat, ale i poznat novou zem a společnost. pokračování

Prázdninový tábor brněnských dětí byl v Lančově Společenství Romů na Moravě uspořádalo týdenní dětský tábor v rekreační oblasti Lančov, která se nachází poblíž Vranovské přehrady na Znojemsku. Dne 28. července nastoupilo 72 nedočkavých dětí do autobusu a s nimi i deset vedoucích v čele s Irenou Bagárovou a Darinou Říčkovou. Děti byly ubytovány v chatkách, v krásné přírodě, kde dováděly a věnovaly se zábavným i sportovním aktivitám. Největší radost měly z toho, že mohou být v parném létě u vody, kde bylo možné zapůjčit si loďky. Samozřejmě nechyběly různé soutěže, stezky odvahy a celodenní výlet na zámek v Lančově, po kterém byly všichni řádně unavení. pokračování

hudební okénko : Gipsy Hery Band V poslední době vzniklo mnoho romských kapel, ale jen málo z nich se proslavilo tak, jako karlovarská kapela Gipsy Hery Band, která vznikla v roce 2000. Je složena z hudebníků dvou blízkých rodin v tomto obsazení: Miroslav Sivák – kytary, zpěv, percusion, sbory; Lubomír Kiš – kytara, sólový zpěv; Julius Drevňák – kytara, sólový zpěv, sbory; Roman Danč – basová kytara, zpěv; František Bednarik – klávesy, sbory. pokračování

Věra Bílá a skupina Kale Světoznámou romskou zpěvačku Věru Bílou není třeba představovat, ale poněkud v jejím pozadí je doprovodná kapela, která si říká Kale. Jedná se o partu ostřílených muzikantů, kteří se „vyučili“ u významných romských hudebníků. Jejich hudební kariéra má počátek před mnoha lety, kdy začali hrát tradiční romskou hudbu, ze které dodnes čerpají inspiraci pro svoji tvorbu a umělecké působení. pokračování

Terénní sociální práce v praxi V mnoha romských komunitách se uplatňuje terénní sociální práce jako forma, která doplňuje běžné metody řešení sociálně ekonomických a dalších existujících problémů. Předností je přímé zapojení Romů a především to, že se problémy řeší tam, kde vznikají. Samozřejmě existuje mnoho důležitých věcí, které je třeba v systému dořešit a upravit, aby samotný systém fungoval co nejlépe. Nicméně v zásadě se jedná o systémové opatření, na které jsme velice dlouho čekali, shodli se v názoru představitelé Grémia romských regionálních představitelů na svém setkání 11. srpna v Rokycanech. pokračování

Romové podle ERRC (II) Ve 23. čísle RH jsme zveřejnili první část mnohdy pohnutých osudů Romů v Bulharsku, Maďarsku a Litvě. Dnes se podíváme do západní Evropy. pokračování

Sjednotitelé virtuálních Romů Čas od času někdo vystoupí s tím, že chce sjednotit Romy žijící v České republice. Naposledy se tak stalo v Mostě. ČTK přinesla zprávu, že tam vzniklo nové občanské sdružení Pospolitost, které chce sjednotit Romy žijící v ČR. „Důvodem snahy sjednotit potřeby a požadavky tuzemských 600 000 až 700 000 Romů je současná deformace romského etnika. Nikoli v sociální oblasti, ale zejména v otázce vzdělávání mládeže, bytové problematice či kultuře a sportu. Úkolem sdružení je umožnit vzájemné poznávaní se nejen Romů, ale i ostatních národů a národnostních menšin,“ vysvětlil předseda Pospolitosti Evžen Lalkowicz. pokračování

napsali jste nám V Praze 10. července 2003 Prohlášení Pane Holomku, v červencovém vydání, jste ve Vašem týdeníku Romano hangos zveřejnil v rubrice Komentáře článek Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) a to v souvislosti s aukcí portrétních fotografických obrazů známých osobností, která se uskutečnila 19. června t. r. v Čejkovicích. V článku mimo jiné informujete o prodeji portrétu ministra práce a sociálních věcí ČR Ing. Zdeňka Škromacha, který zakoupili přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem. V této souvislosti tvrdíte, cituji: „Pan Polhoš a spol. je totiž jediný, který je mezi Romy obšťastňován pozorností této instituce, nepochybně díky ministerskému poradci Ladislavu Bodymu.“ K mé osobě dále v článku uvádíte, cituji: „To by mně nevadilo, kdyby ta pozornost byla rozdělována rovnoměrně mezi všechny romské podnikatele a kdyby pan Body měl čisté ruce.“ V článku dále uvádíte, cituji: „Netroufnul bych si něco takového říci, kdybych neměl výrok soudu, který potvrzuje, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, když se věc provalila.“ K Vašemu tvrzení, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, prohlašuji, že jsem nikdy nebyl vyšetřován, nebyl obviněn či postaven před soud a odsouzen za přijetí a vrácení úplatku. Vaše útoky na mou osobu považuji za dlouhodobě cílenou nenávistnou kampaň, jejíž počátek se datuje od 1990, v souvislosti s mou veřejněpolitickou činností poslance ČNR a Parlamentu ČR. Na základě těchto faktů Vás důrazně žádám ve smyslu zákona č. 46/2000, Sb. v platném znění (tiskový zákon) o právech a povinnostech jako autora článku a zároveň šéfredaktora Romano hangos, o zveřejnění mého prohlášení v plném znění. Ladislav Body Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.) pokračování

Otevřený dopis V Romano hangos č. 23 v rubrice Napsali jste nám jsme zveřejnili dopis pplk. Bc. Stanislava Daniela, v němž si stěžoval, že se z našeho tisku stává štvavý plátek zaměřený na Policii ČR. Jelikož pan Daniel podal stížnost na náš tisk i na Ministerstvo kultury ČR, otiskujeme dopis, který naše redakce adresovala ředitelce Odboru hromadných sdělovacích prostředků Mgr. Editě Novotné. pokračování

Zprávy KARLOVY VARY – Bezplatné právní služby nejen pro Romy z Karlovarského kraje poskytuje právní poradna, která byla 15. srpna otevřena v Romském společenském a kulturním centru. O provoz se budou starat členové Romského občanského sdružení, jehož předsedou je Ladislav Bílý. Jako externí poradce jim pomůže karlovarský právník Josef Havlíček. Neoficiálně již poradna fungovala od začátku srpna a za tu dobu pomohla 15 klientům. pokračování

Infocentrum zatím sídlí v obýváku PARDUBICE – Pět z deseti pardubických romských občanských sdružení se dohodlo, že budou vzájemně koordinovat činnost. Jednotlivá sdružení nezanikla, ale více se specializují na témata jako jsou drogy, zaměstnanost, bytová problematika či ochrana lidských práv. Společně založila Informační centrum, které svou činnost zahájilo začátkem srpna. pokračování

Na východním Slovensku vysychají studny Ondavské Matiašovce (RPA) – Letní horka a sucho způsobily vysychání studní v romských osadách na Slovensku. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že většinou nejsou napojeny na obecní vodovod. Ve východoslovenské osadě v obci Ondavské Matiašovce začali vysýchající studny zásobovat pitnou vodou z cisteren. pokračování

S drogami musíme něco dělat i my sami V Pardubicích se dohodlo na vzájemné spolupráci pět z deseti místních romských organizací. Jednou z nich je Sdružení pardubických Romů, které zaměřilo svou činnost na protidrogovou prevenci. O tom, co dělají, jsme hovořili s předsedou sdružení Františkem Peštou. pokračování

Mladí Romové mají získat práci Košice (RPA) – Na Slovensku nyní probíhá vzdělávací program zaměřený na zlepšení podmínek mladých Romů na trhu práce. Do projektu jsou zapojeny kraje Banskobystrický, Košický a Prešovský. Na Prešovsku se projekt soustředí na okresy Humenné, Prešov, Sabinov, Vranov, Kežmarok, Bardejov a Starou Ľubovňu. pokračování

z policejní kroniky ÚSTÍ NAD LABEM – Z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení a výtržnictví viní policisté 39letého muže ze Všebořic. Ten z balkonu svého bytu křičel na o šest let mladšího muže kromě jiných nadávek i „Ty česká svině!“ Mluvčí ústecké policie Veronika Beranová uvedla, že mu v případě uznání viny hrozí až dva roky vězení. pokračování

Romům z unimobuněk hrozí vystěhování Rousínov (ror) – Třem romským rodinám z Rousínova na Vyškovsku hrozí vystěhování z unimobuněk, ve kterých žijí. Unimobuňky, které se nacházejí na městském pozemku, jsou navíc nezkolaudované a jejich obyvatelé nemají v Rousínově ani trvalé bydliště. pokračování

Volná místa pro romské redaktory Transitions Online (TOL) vyzývá kvalifikované kandidáty, aby se hlásili na místo interního redaktora v rámci projektu Roma Journalist Internship Program na rok 2003/04. Budou vybráni tři začínající romští novináři, kteří budou po dobu tří měsíců bydlet v Praze a působit v kanceláři TOL. Jejich úkolem bude kromě redaktorské práce i pomoc v kanceláři. Úspěšní kandidáti budou mít možnost podílet se na vytváření zpráv pro nové webové stránky TOLu i pro sesterskou stránku Central Europe Review, která informuje o událostech v kultuře. pokračování

Shromážděme jména zavražděných Romů Na nejtragičtější dobu v historii romského národa vzpomněli Romové v Americe, Velké Británii, Polsku, České republice a mnoha dalších zemích. Před 59 lety, 2. srpna 1944, byl ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim zlikvidován Zigeunerlager (cikánský tábor) a jeho obyvatelé byli posláni do plynu. Holocaust evropských Romů a Židů se v lidské civilizaci stal nejkrvavější událostí a nelze na ni nikdy zapomenout. pokračování

Kradené goja za dvě stě korun Byl krásný letní večer. Já, manžel, děda, babička a soused Ďula jsme seděli u televize, srkali horkou kávu a se zatajeným dechem sledovali příběh, jak krásnou Angeliku připravuje na seně o panenství Nicolas. Angelika vzdychala, Nicolas se třepal a babička s dědou se při této scéně styděli tak, jako by se to milovali oni. pokračování

Frýdecký tábor – ukázka spojování odlišností Na čtrnáct dní plných zábavy a zážitků odlišných od běžných dnů se sešly děti na táboře pořádaném Pionýrskou skupinou Staříč ve spolupráci se Společenstvím Romů na Moravě. Podařilo se to díky vstřícnosti Základní školy ve FrýdkuMístku – Skalici, která laskavě zapůjčila své prostory. A tak na zahradě školy stály stany a ve škole dobrovolní pracovníci připravovali bohatý program a chutnou stravu pro děti. pokračování

Horké léto romských nepokojů v jihovýchodní Evropě V situaci, kdy po celé Evropě roste míra nespravedlnosti vůči Romům, vzrostla i vlna nekoordinovaných, avšak účinných protestů. Zdá se, že dosáhly maxima v týdnu od neděle 10. srpna, kdy v bulharském městě Silistra došlo k vraždě Roma Gunala Taliata. Událost rozpoutala jedny z nejbouřlivějších demonstrací v poslední době. Stovky demonstrantů se shromáždily před místní policejní stanicí. pokračování

Romové podle ERRC (III) V minulém čísle RH jsme vás informovali o stavu lidských práv Romů ve Velké Británii, Dánsku a Itálii. Tentokrát jsme se zaměřili pouze na Rumunsko. Z informací ERRC totiž vyplývá, že situace, která tam vládne, je k romské komunitě velmi nepřátelská. pokračování

Národnostní politika vyžaduje změnu Představitelé romských organizací se již delší dobu zabývají otázkou vládní politiky při zajišťování práv příslušníků národnostních menšin a především záležitostmi občanů romské národnostní menšiny. Vedle vládního Konceptu národnostní politiky, který byl přijat v době Klausovy vlády, se záležitostmi občanů romské národnosti zabývá tzv. Koncepce romské integrace do společnosti. Při realizaci koncepce však existuje mnoho potíží a problémů především na místní úrovni, kde mnohdy dochází ke zcela opačnému vývoji, k segregaci občanů romské národnosti. pokračování

Zprávy Šumperk – O titul královny krásy se utkaly mladé dívky v rámci romského dne Romano Džives, který uspořádala 23. srpna občanská sdružení Savore (Šumperk) a Společně – Jekhetane (Ostrava). Šumperskou Miss Roma 2003 se stala 17letá blondýnka se světlýma očima Ladislava Kokiová. Romský den se odehrál už potřetí. Padesát účinkujících přišly podpořit stovky diváků. pokračování

Gorolovým hrozí ztráta i nevábného bydlení Rousínov/Kučerov – Na kraji Rousínova na Vyškovsku žijí tři bratři Gorolovi se svými rodinami. V unimobuňkách, které už dávno mají své lepší časy za sebou. Přesto se bojí, že zde bydlet nebudou. Na černo postavené unimobuňky stojí v místě průmyslové zóny a rousínovská radnice chce pozemek prodat. pokračování

Romprojekt má zajistit lidem práci Valašské Meziříčí (ror) – První zářijový týden odstartoval na valašskomeziříčské radnici českonizozemský Romprojekt. Jeho cílem je poskytnout Romům rekvalifikační kurz a následně najít práci. Garantem projektu je nizozemské město Bussum. pokračování

Rasismus využívá odlišnosti k ideologii o nerovnosti lidí Rasismus je téma, které se romské populace bezprostředně a často bolestně týká. Přitom pojem rasa je užíván často v mnoha různých významech. Nauka o rasách je součástí vědní disciplíny antropologie. O tom, co to jsou rasy a co to je rasismus, hovoří RNDr. Vladimír Šedivý z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. pokračování

z policejní kroniky Rychnov nad KněŽnou – K požáru obytného domu na Pelclově nábřeží v Rychnově nad Kněžnou vyjížděli hasiči v pátek 30. srpna večer a dvakrát v sobotu. Vyšetřovatel rychnovských hasičů Jiří Václavík celkovou škodu odhaduje na 200 tisíc korun. Vzhledem k opakovaným požárům je nejpravděpodobnější, že požár někdo založil úmyslně. V domě se šesti byty žijí romské rodiny. pokračování

Velkolepé zahájení školního roku v Chanově Most – V Chanově byl 1. září slavnostně zahájen nový školní rok. Stalo se tak v Domě romské kultury, který přivítal prvňáčky 5. základní školy. Ceremoniálu se zúčastnilo na čtyři sta lidí, mezi nimi i rodiče prvňáčků. Pracovníci školy a Komunitního centra Chanov připravili pro děti i zábavný program s koncerty romských skupin Kalo Jilo a Sam Roma Sam. pokračování

V Rumunsku korunovali cikánského krále Bukurešť – Rumun romského původu Ilie Stanescu byl poslední srpnovou neděli prohlášen mezinárodním cikánským králem. Psaly o tom Lidové noviny 2. září. Barvitou korunovační ceremonii, která se odehrála v klášteře Curtia de Arges, přenášela rumunská televize. Stanescu získal svůj nový titul na základě „dekretu“ podepsaného samotným „císařem Romů celého světa“, Iulianem Raduleskem. Jeho jmenování stvrdila zlatá koruna, vážící více než jeden kilogram. Novému panovníkovi několikrát požehnal během bohoslužby pravoslavný kněz. „Je to velký den nejen pro mne, ale i pro všechny pravoslavné věřící,“ prohlásil Stanescu, když opouštěl klášter postavený v 16. století. Právě v něm byla korunována řada rumunských princů. (red) pokračování

V Karviné se objevila úplavice Karviná (ror) – Epidemie bacilární úplavice propukla koncem srpna na Karvinsku. Tato vysoce nakažlivá střevní choroba se rozšířila v romské komunitě v osadě Vagónka především mezi malými dětmi. V souvislosti s epidemií bylo v nemocnicích v Havířově, Třinci a Ostravě v době uzávěrky našeho listu více než třicet osob. pokračování

ERRC o Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace V 25. čísle RH jsme vás informovali o zahájení zasedání Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace. Jednalo se zejména o objasnění historie a činnosti výboru. Nyní přinášíme zprávy o průběhu a výsledcích ženevského zasedání, které bylo ukončeno 22. srpna. pokračování

Starosta Rubík a ministryně Buzková odmítají respektovat nález ombudsmana Město Slaný vystěhovalo tři romské rodiny nezákonně. Tak zní verdikt ombudsmana a je doplněn podrobně těmito nálezy: pokračování

Upozornění pro zájemce o středoškolské studium Vyhlášení programu Podpora romských žáků středních škol na období září – prosinec 2003 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romským žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol), včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok. Prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladů žáků v těchto položkách: školné stravné ubytování cestovné školní potřeby pokračování

Dva romské festivaly v jednom kraji V sobotu 23. srpna zněly v Libereckém kraji romské melodie hned na dvou festivalech, které od sebe dělilo jen 70 kilometrů. Diváci však zaplnili do posledního místečka obě hlediště: v Lysé nad Labem i v Jablonci nad Nisou. Na oba festivaly jsme se zajeli podívat i my. pokračování

hudební okénko Gulo čar má opět nové CD Devítičlenná romská skupina Gulo čar dnes hraje soul funkovou hudbu silně ovlivněnou cikánskou melodikou a harmonií. Pop taneční rytmy a typické frázování funky hudby s jedinečným feelingem je kombinace zaručující této kapele nezměrné množství energie. Autorské texty písní vycházejí z tradiční romské poetiky a jsou také v romštině interpretovány. Gulo čar vkládá do své hudby invenci, energii, ale hlavně radost a srdce. pokračování

představujeme romské osobnosti : Vlado Oláh Vlado Oláh se narodil ve slovenském Stropkově v rodině hudebníků, pastýřů a dělníků. Praděd byl velmi známým hudebníkem z rodu Oláhů (z babiččiny strany), dědeček byl po celý život pastýřem a hudebníkem – kontrabasistou. pokračování

Černí, bílí, černobílí „Cikáni jsou nervózní. V štěstí jásají, v neštěstí si zoufají, v radosti se opíjejí. (...) Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Čest je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. (...) Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. Mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. pokračování

Problémy s rasismem u nás přetrvávají Nespokojenost se situací v tom, jak se naše společnost vyrovnává s problémy rasismu a diskriminace, vyjádřil Výbor OSN pro lidská práva ve své zprávě na závěr 63. zasedání v Ženevě. pokračování

muzejní okénko : Připravují se další cikánské slavnosti Bude v Košicích zvolen cikánský král? K o š i c e (jkv). Oznámili jsme již, že košičtí cikáni oslavovali ve středu večer a v noci 500. výročí příchodu cikánů do střední Evropy. Podobné oslavy se v Maďarsku a na některých místech i u nás konaly již loni a také v Košicích byly připravovány již na minulé léto. Sešlo z nich tehdy jen proto, že iniciátoři chtěli mít na oslavách jako největší atrakci krále polských cikánů Jana Kwieka, ale nemohli ho najít. Posílali mu do Polska pozvání, ale král neodpovídal. Soudilo se, že snad si odpykává nějaký trest v polském vězení. Jinak by byl jistě přijel, když ho jeho košičtí soukmenovci tak horlivě zvali a připravovali mu královské uvítání. pokračování

Zprávy Náchod – Náchod podpořil zřízení Komunitního centra, které bude sloužit pětici místních romských sdružení. Město také přislíbilo, že do konce roku bude hradit i jeho provozní náklady. Ve středisku má být například předškolní výchova, kurz vaření či taneční kroužek. pokračování

Jana Horváthová se stane od října ředitelkou Muzea romské kultury Brno – Na základě výběrového řízení se od 1. října stává novou ředitelkou Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová. Ve čtvrtek 11. září pro ni hlasovalo všech osm přítomných členů správní rady Muzea romské kultury, o. p. s. (rada má devět členů). pokračování

Děti z Luniku nemohou do školky Košice – Dětem v předškolním věku na košickém „romském“ sídlišti Lunik IX hrozí, že nebudou letos absolvovat přípravu na základní školu. Důvodem je nedostatečná kapacita místní mateřské školy, neboť část jejích prostor využívá zvláštní škola. Informoval o tom starosta Luniku IX Ladislav Šaňa. pokračování

Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration O názor na festival Gypsi Celebration jsme požádali muzikanta Jana Polyaka. Zajímal nás jeho pohled na jazzový den festivalu, protože on sám hraje jazz, je fandou jazzové muziky, jazz miluje, jazzem žije. pokračování

z policejní kroniky Štěpánov u Skutče – O střechu nad hlavou přišla v noci ze soboty 6. září na neděli početná romská rodina ve Štěpánově u Skutče. Jejich domek z dosud nezjištěných příčin vzplál, z větší části vyhořel a oni se museli vystěhovat k příbuzným. Jednalo se o rozsáhlý oheň, při němž zcela shořela střecha. Škodu hasiči odhadují přes 270 tisíc korun. pokračování

O černého medailistu není příliš zájem Sokolov – Úspěšní sportovci a reprezentanti republiky většinou nemusí mít strach, že by jejich ambice ztroskotaly na nedostatku peněz. Pro Desidera Hlaváče ze Sokolova, který má několik medailí z národních soutěží v kickboxu a na podzim bude reprezentovat ČR na mistrovství Evropy, je shánění peněz na sportovní výdaje oříškem. Je totiž Rom. pokračování

Na Slovensku mají asi 600 ubohých romských osad Třetí svět uprostřed Evropy BRATISLAVA (red) – Halda odpadků, ze které stoupá kouř – to je první, co je vidět z romského sídliště na okraji obce Plavecký Štvrtok. Obec sice jednou za dva roky odstraní nejhorší odpad, který obyvatelé na kraji odloží, toalety ani vodovod tam však nejsou, píše německá agentura DPA. pokračování

Projekt odsouhlasili, i když s připomínkami Vsetín (red) – Vsetínská Charita získala příspěvek 103 000 Kč z městského rozpočtu na projekt s názvem Vzdělávací centrum pro znevýhodněné romské matky a děti. Projekt vznikl na podnět městského úřadu ve snaze zlepšit situaci v soužití s romskou komunitou a zároveň přispět k její lepší integraci. pokračování

Táboření před palácem pomohlo BRATISLAVA (red) – Slovenský prezident Rudolf Schuster přislíbil pomoc Romům v Ľubici u Kežmarku, kteří se 1. září utábořili před prezidentským palácem. Po svém setkání s prezidentem 8. září o tom informoval starosta Ľubice Otto Dovjak. pokračování

Výběr delegátů do Budapešti je kritizován Mezinárodní konference o postavení Romů v zemích střední a východní Evropy v Budapešti vzbudila značný zájem, protože se jednalo o mimořádnou událost. Organizoval ji americký finančník a filantrop společně s představiteli Světové banky a nadačních fondů Open Society Institut. pokračování

Vyhlášení programu Podpora romských žáků středních škol na období září – prosinec 2003 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romských žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol), včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok. pokračování

ROS chystá rekvalifikační kurzy Karlovy Vary (red) – Pro lidi, kteří jsou bez práce a mají zájem o rekvalifikaci, připravilo od září Romské občanské sdružení (ROS) v Karlových Varech rekvalifikační kurzy. Účastníci kurzů budou docházet do Romského společenského a kulturního centra v Tuhnicích. pokračování

Komunitní klub pro děti Rokycany – Středisko Přemysla Pittra provozuje od roku 2001 tzv. nízkoprahový klub děti ve věku 8 až 14 let, které by jinak trávily většinu volného času na ulici. Středisko zároveň systémově řeší problémy romské komunity, která je v Rokycanech výrazně zastoupena, aniž by však potlačovalo potřeby Neromů. pokračování

Vzpomínka na prázdniny Romské občanské sdružení Lačho lav z Karviné pořádalo od 2. do 15. srpna multietnicky zaměřený tábor v krásném prostředí Vsetínských vrchů v KarolínceBzové. Pobytu se zúčastnilo 18 dětí, které by se jinak nikam o hlavních letních prázdninách nedostaly a většinu svého volného času by prožily na ulicích. O program a organizaci se staral předseda sdružení Igor Malík s pomocí Dušana Toráče (terénní sociální pracovník) a Kateřiny Slepčíkové (romské asistentky), která se zapojila do práce s děvčaty. Děti jsme záměrně vybírali z rodin sociálně slabých, smíšených a neromských. Záměr se nám podařil, protože navázaly nová přátelství. pokračování

představujeme romské osobnosti : Emil Ščuka Emil Ščuka patří k nejznámějším romským politikům v České republice. Na jeho osobě můžeme dokumentovat fakt, že osobností se člověk stává nejenom dlouhodobým úsilím a prací na realizaci určitého plánu, avšak i tím, jak tvořivým způsobem a v relativně krátkém historickém okamžiku dokáže reagovat na nejdůležitější potřeby své komunity. pokračování

napsali jste nám Romové mají k policii negativní postoj Pravidelně odebírám romský týdeník Romano hangos a jsem vděčen vydavatelům za jejich práci a snahu co nejobjektivněji psát o Romech a jejich nelehkém osudu. Je pravdou, že o nás, o Romech, český tisk až na světlé výjimky informuje jen negativně. Co kde Romové ukradli, jak vybílili své byty, o stěhování do holobytů atd. Veřejnost si tak již bohužel zvykla posuzovat Romy jen z té špatné stránky. Lidé o Romech vědí jen to špatné, a to dobré, co v nás je, nějak zapadá, nepíše se o tom. I z těchto důvodů máme svůj romský tisk, své noviny a časopisy, ve kterých se romští novináři snaží překlenout staleté předsudky tím, že píši o kladných vlastnostech romského národa, o jeho kultuře, zvycích a tradicích. pokračování

Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky. pokračování

Ve Slaném se lidskost nepěstuje Velkou odezvu mezi lidmi má realizace Programu nulové tolerance, který přijalo město Slaný rozhodnutím svého zastupitelstva. Protože z programu vyplývají velice závažné důsledky pro některé občany, situací se musel zabývat ombudsman prostřednictvím své zástupkyně Anny Šabatové. pokračování

Slovenští Romové si vydělávají v Německu MNICHOV (gh) – Někteří Slovenští Romové si vydělávají i starým romským řemeslem. Už od začátku letošního roku žebrají v ulicích mnoha německých měst. Skupiny mají svého šéfa, kterému povinně odevzdávají denní výdělek. Šéf – aristokrat posílá denně do ulic skoro stovku otroků (žebráků) a každý pěšák vyžebrá až sto eur denně, které musí povinně odevzdat svému otrokáři. Do jeho osobní pokladny tak přibývá každý den asi 7500 eur (tj. asi 225 tisíc Kč). Žebráci si ale z vydělaných peněz mohou denně nechat jen 10 eur. pokračování

PLÁČ , Emílie Horáčková Každé slovo má dvě mince, chvíli ruby, chvíli líce. Pláč má také dva významy, pláčeš radostí, pláčeš smutkem i bolestí! Když narodí se dítě, pláčeš, slzy stékají po tvářích úbytě. Pláčeš radostí – vidíš, to malé stvoření krásné – to dítě. Když smutek máš, „plač“, uleví se ti. Pláčeš bolest, kterou v sobě máš! Někdy jsou slzy vidět, někdy je skrýváš. Jdeš stranou do ticha, kde tě nikdo nevidí. Kde nic neslyšíš jen svůj bolestivý pláč! Když vítáš člověka, někdy úsměv i slzy naráz vstanou v jednu tvář! Když loučíš se s osobou milovanou, pláčeš a říkáš: „Na brzkou shledanou!“ Pláč – slzy, které se řinou jak malý vodopád. Kdo je vidí – nezávidí, jsou to jen slzy slané?! BaNe! Pláčem bolest ustane, pláčem radost projevíš. Však my to známe, ty to také víš! Co dělají s námi slzy, když je zříš. Co slovem neřekneš – slzami, pláčem odpovíš. Slzy vytrysknou – ty je nezastavíš. To cit a láska, v srdci řídí, ten slaný malý vodopád. Na každý pád, i když slzy otřeš, z očí je to znát! Že, plakal jsi pro něco, co máš rád. Že, plakala jsi, protože tě něco bolí. Pláč jiného člověka? Nás dojímá k slzám též. Hudbu romskou, tu když si poslechneš. Tvé srdce zasáhne – srdcem projevíš svůj pláč. Jen samé slzy, bolest a jen pláč… „Neodoláš.“ Každý pláč má dvě mince, chvíli ruby, chvíli líce. pokračování

muzejní okénko Souzení smutné i veselé Dr. Hynek Bulin Nevím, jak jsem k tomu přišel, že jsem se stal útočištěm všem cikánům, kteří se na svých bludných a často křivých cestách dostali do styku se spravedlností; byl pro ně vždycky nepříjemný. Tak ke mně našli cestu i cikáni z Perpignanu v jižní Francii, když upadli v podezření, že cestou po pražské silnici mezi Brněnskými Ivanovicemi a Řečkovicemi formanovi, jenž se před nimi do prudkého kopce plazil, něco ukradli. Nebylo proti nim opravdu žádného důkazu; byli také osvobozeni. Jejich prošedivělý stařešina děkoval za to soudu s hlubokou poklonou a s nábožným přáním: Dieu benisse les juges – Bůh žehnej soudcům! pokračování

Zprávy NÁCHOD – Výběrové řízení na romského poradce připravuje náchodská radnice. Romský poradce by se měl věnovat zejména práci v komunitním centru a připravovat žádosti o granty na jeho činnost. Nyní ve městě působí dva romští terénní pracovníci. Radní teď musí rozhodnout, jak poradce organizačně začlenit a jak by měla vypadat spolupráce všech tří pracovníků. pokračování

Společná jízda se rozjede zase do škol Praha – Zhruba 4400 středoškolských studentů z 21 českých a moravských měst se zapojí do pokračování osvětového a vzdělávacího protirasistického projektu Společná jízda 2003. Projekt je stejně jako loni součástí vládní Kampaně proti rasismu. pokračování

Situace ve Slaném vyžaduje společný postup Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána. pokračování

Přestaňte s námi manipulovat a dejte nám rovné šance Vydavatel měsíčníku Amaro Gendalos Ivan Veselý společně s Jakubem Polákem, šéfredaktorem měsíčníku Amaro Gendalos a Štěpánem Kotrbou z Britských listů podali stížnost generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi a tiskovému mluvčímu ČT Richardu Klatovskému ve věci zkreslení informací prostřednictvím reportáže o situaci ve městě Slaný. Požádali jsme proto Ivana Veselého, aby nám detailně osvětlil celou kauzu. pokračování

z policejní kroniky ZÁBŘEH – Opilý mladík (24) bezdůvodně zaútočil ve vestibulu nádraží v Zábřehu na romské manžele: nejprve rasistickými nadávkami a poté fyzicky. Konflikt viděla pokladní, která ihned přivolala policii. „Nadával nám do cikánských kurev a černých sviní. Prý na nás nebude dělat. Přitom jsme mu nikdy nic neudělali,“ popsal napadený muž. Jeho manželka dostala kopanec do břicha, a když upadla na zem, kopl ji násilník ještě do ramene a manžela do nohy. Policejní hlídka mladíka odvedla na služebnu, kde byl obviněn z výtržnictví. „Pokud se najdou svědkové, kteří slyšeli rasistické nadávky, bude stíhání rozšířeno o hanobení národa, rasy a přesvědčení,“ uvedl šumperský policejní mluvčí. pokračování

Nové komunitní centrum Ústí nad Orlicí – Včera bylo slavnostně otevřeno romské Vzdělávací, informační a poradenské centrum, které vzniklo pod záštitou místního občanského sdružení Rozvoj. pokračování

Vesnička soužití slaví první výročí Ostrava – V roce 1997 zatopila velká voda Hrušov, část Slezské Ostravy, kde žilo hodně Romů. Místo bylo natolik postiženo, že magistrát rozhodl, že není vhodné k bydlení. Všechny domy se měly zbourat a místo nich byla plánována výstavba průmyslové zóny. pokračování

Měsíc pro děti, mládež a rodiny Brno (jk) – Po čtyři týdny budou Nadace rozvoje občanské společnosti a společnost Tesco Stores ČR ve spolupráci s občanským sdružením Ratolest Brno představovat na 40 neziskových organizací Jihomoravského kraje. pokračování

Problém v Českém Krumlově Český Krumlov – Přestože byl Český Krumlov uváděn jako příklad bezproblémového soužití s romskou komunitou, došlo v poslední době k jisté změně. Ta údajně nastala poté, co se do města přistěhovalo několik romských rodin, které se chovají jinak než romští starousedlíci. Podle Lidových novin si někteří obyvatelé stěžovali formou petice na jejich hlučné chování a nepořádek na sídlišti Mír. Aby byl problém vyřešen, byla ustavena pracovní komise, v níž budou působit i etnografové. Rovněž se uvažuje o vytvoření služebny městské policie na zmíněném sídlišti. Úklid této části města budou mít na starosti romské firmy. (jk) pokračování

Na návštěvě v Uliči Nedávno jsem hovořila se známým, o kterém vím, že jako lesní inženýr jezdí často pracovně na Slovensko, a tak jsem se mu zmínila, že se chystáme vyjet s kolegou fotografem na reportáže na východní Slovensko. „V tom případě nesmíš vynechat Ulič. Je na hranici s Ukrajinou, asi 20 kilometrů za Sninou. Žijí tam výborní Romové. Velmi pracovití, postavili si zděné domy a také kostel. Uvidíš, že nebudeš zklamaná.“ pokračování

Boží slovo je pro mne zákonem Ján Surmajovi z Uliče je kolem padesátky. Je ženatý, má dvě dcery. Narodil se a žije v nejvýchodnější části Slovenska. Celý život pracoval, nejdéle – třicet let – v místním podniku Tvarona. Tvaronu dokonce pomáhal stavět, protože předtím pracoval ve stavební firmě. Bylo to pro něho poučné, pochytil základy, takže pak nebyl problém, aby postavil vlastní dům. pokračování

Festival Terňipen 2003 Ve dnech 5.–7. září se ve východoslovenském městě Snina konal třetí ročník celoslovenského festivalu Terňipen 2003. Festival vznikl z iniciativy ředitelky tamního Romského centra Terňipen Jarmily Kotlárové. pokračování

Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo. pokračování

E lavuta bašavel , Jan Horváth O Pištas bašavel šukar giľi romaňi. E Eržika šunel, jakhenca žmurkinel. labuto, lavuto, chude giľori! Khelav, pijav, giľavav, šukar giľi romaňi. Ajsi šukar amari. pokračování

Romové jednají se zástupci EU Brusel – Angela Kocze, výkonná ředitelka Evropské romské informační kanceláře (ERIO) se setkala v Bruselu s velvyslancem a vedoucím maďarské mise EU Petarem Balazsem. V tentýž den, tedy 12. září, se sešel její zástupce Valeriu Nicolae s velvyslancem a vedoucím rumunské mise EU. pokračování

Romská sdružení pro děti a mládež Zhruba před pěti lety se v Plzni ustavila romská misijní organizace, která svoji činnost zaměřuje především na děti a mládež. Tehdy začaly mezi romskou mládež pronikat drogy a vše nebezpečné, co s tímto jevem souvisí. Především na sídlišti Vinice se zhoršila situace natolik, že přímo rodiče začali aktivně chránit děti před hrozbou drogové závislosti. pokračování

napsali jste nám Ad: Ohlédnutí za festivalem Gypsy Celebration 18. září vyšlo vydání Romano hangos, které vždy poctivě pročítám a jsem vděčná za každý řádek. Chtěla bych zareagovat na článek Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration (pozn.: anglicky se píše Gypsy). pokračování

Ombudsman koná dobře Sdružení Dženo vyslovilo vážné výhrady vůči nálezu ombudsmana ve věci postupu města Slaného, které vystěhovalo některé z romských rodin na ulici. Tyto výhrady spočívají v tom, že (řečeno ve zkratce): nález ombudsmana neobsahuje výtky vůči radnici z pohledu práv dítěte, nezabývá se změnou právních vztahů a porušováním práv radnicí v rámci uzavřených smluv a spokojuje se pouze s informacemi radničních úředníků, zatímco postižení Romové se vyjádřit nemohli. Pokládá za nedostačující okolnost, že ombudsman se zaměřil ve svém nálezu na aspekty sociální nedostatečnosti radnice, a zejména z tohoto pohledu poukazuje na nedodržování zákonů radnicí. pokračování

Sto milionů ročně a pořád nic Když na začátku července přišli zástupci Světové banky během konference v Budapešti s tvrzením, že ještě nikdy v moderní historii na tom východoevropští Romové nebyli tak špatně jako teď, říkala česká delegace: To se nás netýká. My tady přece nemáme žádné nelegální romské slumy, do kterých by bylo potřeba zavádět elektřinu a pitnou vodu. Romové u nás nejsou tak chudí jako třeba na Slovensku a my ještě na řešení jejich potíží sypeme ze státního rozpočtu hromady peněz – letos to dělá přes sto milionů korun. pokračování

muzejní okénko Cikána marno mýt cig. – I kdybys jej každého dne koupal, cikán zůstane černý. A Antonína Mesteka kdybys jakkoli se snažil napravovat, pořádného člověka už z něj neuděláš. Už šestnáctkrát byl trestán, a byly to tresty od 24 hodin vězení za potulku a žebrotu až k 1 a půl roku za krádež, podvody a zlý čin násilného smilstva. Dvakrát také byl už v donucování pracovně. pokračování

Zprávy MOST – Práce na prvním studiovém albu chanovské romské skupiny Kalo Jilo – Černé srdce jsou u konce. Potvrdil to Martin Nebesář, ředitel společnosti Dům romské kultury, která mladé hudebníky zaměstnává. Skupině tak zbývá pouze dotočit naživo čardáše, jež si zahraje přímo v prostorách chanovského kulturního střediska Svět. pokračování

Červený kohout řádil již popáté RYCHNOV NAD KNĚŽNOU – Opakované požáry v domě na Pelclově nábřeží v Rychnově nad Kněžnou mají na svědomí zřejmě neznámí žháři. Ve zchátralém domě, kam radnice stěhovala především romské obyvatele, hořelo 22. září již popáté, opět na půdě dvoupatrového domu. pokračování

Chtěla jsem se učit od zkušenějších kolegů PhDr. Jana Horváthová (36) nastoupila do funkce ředitelky Muzea romské kultury v Brně 1. října 2003. Doposud tam působila jako vedoucí odborných pracovníků a zástupkyně ředitelky. Při nástupu do funkce jsme s ní hovořili o změnách v profesionálním i osobním životě a vizích budoucnosti muzea. pokračování

z policejní kroniky KLATOVY – Šarvátku mezi školáky, při níž nechyběl nůž, vyšetřují policisté. Při vstupu do školy žák deváté třídy neúmyslně strčil do sedmáka. Hoši se začali navzájem urážet, až nakonec starší kopl mladšího, chytil ho za rameno a dal mu ránu pěstí. Mladší vytáhl vyhazovací nůž a máchl jím. Jak starší chlapec před nožem uskakoval, pořezal se na dlani. Kantoři nevylučují, že jde o rasově motivovaný útok. Napadený je totiž Rom. Ředitel školy přiznal, že útočník se zaměřuje právě na romské spolužáky. pokračování

Pomáháme lidem, aby si pomohli od závislostí Lichva, drogy a herní závislosti byly tématem čtyřdenního kurzu, který absolvovalo na třicet terénních sociálních pracovníků minulý týden ve Žďáru nad Sázavou. pokračování

Přibylo další romské centrum Ústí nad Orlicí – Romské občanské sdružení v Ústí nad Orlicí otevřelo vzdělávací, informační a poradenské centrum. Centrum bylo otevřeno na základě finanční podpory Krajského úřadu v Pardubicích a vládní dotace, která má napomáhat ke snižování vylučování Romů ve sférách společnosti. pokračování

V pražském Mánesu o integrovaném systému spolupráce Situací romských rodin vystěhovávaných z domovů, se zabývali představitelé romských organizací společně s aktivisty, kteří se věnují práci v oblasti lidských a občanských práv. Jednání se zúčastnil také Cyril Koky, romský koordinátor středočeského krajského úřadu. pokračování

Za některé soudce se můžeme jenom stydět Nic jiného nám opravdu někdy nezbývá. Okolnost, že naši soudcové jsou nezávislí a odpovídají se pouze svému svědomí a zákonu, ovšem neznamená, že nejsou kritizovatelní a odsouzeníhodní. Už je těch soudcovských selhání trochu příliš. Snad tomu nový pan ministr Čermák učiní přítrž, jisti si ovšem být nemůžeme. Ovšemže mám na mysli případ známého recidivisty a násilníka Jaroslava Brože v západních Čechách. pokračování

Milí rodiče, milí kantoři, milé děti! Týdeník Romano hangos vyhlašuje výtvarnou soutěž na témata inspirovaná námi vydávanými články. Vyzýváme každého, kdo má představivost a rád maluje, aby zaslal své práce na adresu redakce Romano hangos nejpozději do 30. října. Soutěžní práce budou vystaveny v Muzeu romské kultury a tři nejlepší budou odměněny a zveřejněny v týdeníku Romano hangos s krátkým profilem dětského autora. Těšíme se na vaši účast. Soutěž a výstava jsou součástí projektu, který SRNM realizuje ve spolupráci s Muzeem romské kultury v rámci programu Dživas Jekhetane – Žijeme společně, za podpory NROS. pokračování

představujeme romské osobnosti - Stanislav Tišer Stanislav Tišer je bývalým mistrem republiky v boxu. Rozhodl se sám – ze začátku mimo jakékoliv oficiální programy a téměř bez podpory – bojovat sportem proti drogám a kriminalitě … V patnácti letech se začal zúčastňovat boxerských soutěží – ze začátku v papírové váze (do 48 kg), potom postupoval přes muší až po lehkou (do 60 kg). Trénoval ho František Capl, ale i mistr světa Július Torma. pokračování

napsali jste nám Konkurz bez konkurzu Od 2. června jsem zaměstnaná pod městským úřadem jako terénní pracovnice pro problémové menšiny na čtyři hodiny denně. Už při sepsaní smlouvy se mi jisté záležitosti nelíbily. Smlouva nemá charakter úvazku, ale je něco jako smlouva o dílo, a to jen do konce roku s odůvodněním, že tento projekt už končí. Projet probíhá minimálně tři roky a z ministerstva práce a sociálních věcí bylo vyhrazeno 160 000 Kč na rok pro jednoho terénního pracovníka. pokračování

Jaké mám jako lékař zkušenosti s Romy? Dobré i špatné. Když jsem pracoval na obvodě, setkával jsem se s těmi, které jsem za dobu působení znal. Mohu říct, že mi ná vštěva některých pacientů byla více a jiná méně příjemná. Tím nemyslím jen na Romy. Myslím, že v té době jsem poznal bílé i snědé lumpy. pokračování

Školský zákon – připomínky V předminulém čísle Romano hangos jsme vám slíbili, že se vyjádříme k návrhu školského zákona, který je již v paragrafovaném znění a před projednáváním ve sněmovně parlamentu. Nyní tedy s mírným zpožděním svůj slib plníme. pokračování

muzejní okénko 70 cikáňat ve školní lavici. Život v cikánské škole v Užhorodě. Doby, kdy cikáni řádili netušenou měrou na venkově, jsou již pryč a snad ještě některé cikánské rodiny snaží se udržovat nepěknou pověst svých předků. Ovšem ty jsou vedeny ve velké pozornosti u našeho četnictva a jakmile se dopustí nějakého přečinu, ihned putují do vězení. Zásluhu o výchovu cikánů a odstranění jejich nebezpečnosti mají ti, kteří se starají hned v počátku o výchovu mladých cikáňat. V první řadě je to vrch. odb. rada Šimek, který za svého šestiletého pobytu v Užhorodě vykonal velký kus práce, který je všemi oceňován. Věnoval se s veškerou energii výchově mladých cikánů. pokračování

Červeňákovi prozatím bydlí v tělocvičně ÚSTÍ NAD LABEM (red) – Ve středu 1. října se začala stěhovat romská rodina Červeňákových z domu v Předlicích za asistence městské policie do provizorních prostor školní tělocvičny. Rozhodl tak stavební úřad, který kvůli podmáčený základům nařídil dům vyklidit. Podle starosty Radka Vonky (ODS) tam zůstanou nejdéle čtrnáct dnů. pokračování

Ředitelská role je především manažerská Czeslaw Walek (28) je novým ředitelem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Žije v Praze a je příslušníkem polské menšiny v ČR. Práva vystudoval na univerzitě v Polsku, poté studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Půl roku působil v maďarské metropoli jako spolupracovník Evropského střediska pro práva Romů a po návratu do České republiky pracoval pro organizaci Transparence International, jež se zaměřuje na boj s korupcí. pokračování

z policejní kroniky BÍLOVEC – Policisté odhalili na Novojičínsku čtyři případy lichvy. Všichni lichváři jsou nyní obžalovaní z lichvy, jedna žena také z vydírání a zastrašování svědků; hrozí jí za to až osm let vězení. Podle žalob zneužili lichváři finanční tísně devatenácti lidí. Od roku 1997 od nich na úrocích z půjček získali více než milion korun. Úroky brali až stoprocentní. Několik svědků bude vypovídat v utajení. pokračování

Ondřej Giňa čelí obvinění Koncem týdne proběhla v několika médiích zpráva o tom, že Ondřej Giňa je trestně stíhán pro podezření za nezdaněné příjmy a současné vyplácení sociálních dávek. pokračování

Svědectví o České Lípě Na pozvání několika romských rodin a zejména rodiny Lydie Balogové jsem navštívil Českou Lípu, seznámil se s podmínkami života tamních Romů a vyslechl jejich názory. Vesměs tam Romové žijí v části zvané Parlament – vlastně nevím, proč. Ale když jsem se zeptal na cestu, kde tu čtvrť mohu najít, každý mi to bez problémů vysvětlil. pokračování

Manželé Horváthovi mají platně uzavřenou nájemní smlouvu Takto zní závěr právního stanoviska Advokátní kanceláře JUDr. Stanislava Křečka k obsahu nájemních smluv manželů Horváthových, které Městský úřad ve Slaném hodlá vystěhovat z jejich bytu. pokračování

Revize vládního programu integrace Romů Výsledkem posledních zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity bylo přece jen věcné konstatování, že vládní program integrace Romů do společnosti se nedaří plnit úspěšně. Konkrétním projevem tohoto konstatování bylo ustavení úzkého odborného týmu, vedeného vládním zmocněncem, který se zabýval Revizí této koncepce, nikoliv už pouhou každoroční aktualizací. pokračování

Sto cikánských houslí – Budapest Gypsy Symphony Orchestra Mezinárodní hudební festival Brno – Moravský podzim na téma Motus sonant uspořádalo město Brno ve spolupráci s ministerstvem kultury a Nadací Leoše Janáčka. Pod záštitou předsedy Senátu Petra Pitharta, ministra kultury Pavla Dostála a brněnského primátora Petra Duchoně se konal ve dnech 24. září až 11. října. pokračování

Nezapomeneme na tebe, Janku Nabisteraha pre tute, Janku Nedávno uplynulo pět let od tragické smrti bývalého předsedy slovenské ROI Jána Kompuše. Janko, jak mu všichni říkali, pocházel z romské osady Medzev u Košic. Poznali jsme se v Praze počátkem roku 1990, kdy jsme pomáhali zakládat první romskou politickou stranu – Romskou občanskou iniciativu. pokračování

představujeme romské osobnosti - Jan Rác Jan Rác je předsedou Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky. Místem jeho hlavního působení je Zlín, ale svými aktivitami přesahuje toto sdružení význam regionu. pokračování

Romano hangos v terénu Vydavatel týdeníku Romano hangos, Společenství Romů na Moravě, zaměstnává několik terénních pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu se sociálně slabšími příslušníky romské komunity, tudíž s lidmi, kteří potřebují pomoci. Spojili jsme se s nimi, abychom upozornili na problémy zdánlivě neřešitelné a eventuálně dosáhli prostřednictvím RH pozitivní změny. S Romano hangos tak chceme přijít k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují a zároveň jim chceme dát šanci, aby se vyjádřili k vlastním problémům. Ty jsou často zapříčiněny společenskými stereotypy. Cestou na brněnskou Dukelskou ulici vyslovil Vladimír Dirda (terénní pracovník) zajímavou myšlenku: „Proč jezdit do slovenských osad, kde Romové žijí po dlouhou dobu dobrovolně v úzkém vztahu s přírodou, když nám ve městech rostou nedobrovolná ghetta?“ Dům na Dukelské 88 v BrněHusovicích vypadá od pohledu jako ostatní renovované domy – žlutá fasáda, plastová okna. Nic nenasvědčuje tomu, co se odehrává uvnitř. Když však vejdete do dvora, přenesete se o několik desítek let zpátky. Mokré stěny, popraskané, s opadanou omítkou. Na dvorku, kde by si mohly hrát děti, je bahno, nepořádek a odpadky, mezi kterými pobíhají krysy. Člověk rychle nabude dojmu, že se dům co nevidět sesype. Je to pravděpodobně jen otázka času. Zastavili jsme se s několika nájemníky, jejichž názory vám přinášíme. pokračování

muzejní okénko Král Janusz I. – diktátor cikánů Rozpustil vládu, aby ušetřil peníze Mezi potulnými cikánskými tlupami v Polsku propuklo vření a nespokojenost s rázným činem cikánského krále Janusze I., který se z úsporných důvodů rozhodl rozpustit vládu a parlament. Král totiž brzy poznal, že vydržování dvanácti ministrů a členů parlamentu stojí mnoho peněz, a proto je propustil. Tím se stal prakticky diktátorem. pokračování

Všichni nejsou lhostejní Když se v devadesátých letech objevily první romské občanské iniciativy, našla se řada Čechů, kteří nabídli své znalosti, ochotu a zájem pomáhat při vybudování základů pro jejich činnost. Šlo o velice náročný úkol, protože se muselo vše vytvářet od počátku, „na zelené louce“. Prvním z těch, kteří podali pomocnou ruku, byl novinář Josef Bednář z Tábora. Radil, informoval a především varoval. Nic naplat, přes všechny jeho výstrahy jsme si „šáhli na rozpálená kamna“ a pořádně si popálili prsty. pokračování

Zprávy Praha – Velká Británie vrátila do Prahy dalších 51 Romů z ČR, kteří v ostrovní zemi neuspěli s žádostí o politický azyl. Je to v pořadí již třináctá deportace. Od loňského září londýnské úřady takto vrátily již přes 700 českých občanů. pokračování

Odmítnutá Romka se dočkala odškodnění HRADEC KRÁLOVÉ – Romka Marcela Zupková dostala 200 tisíc korun za tzv. nemajetkovou újmu od firmy Akyma, která ji počátkem roku odmítla zaměstnat v kuchyni. Jako odůvodnění pro úřad práce uvedla romský původ uchazečky. Provozovatelky jídelny na univerzitě v Hradci Králové, Eva Panochová a Marie Řeháková, se nyní Zupkové omluvily. pokračování

Na Karvinsku řádí bacilární úplavice KARVINÁ/ORLOVÁ – Karvinsko podruhé za tři poslední měsíce postihla epidemie špinavých rukou. V holobytech na Sovinci se šíří bacilární úplavice. Hygienici zaznamenali u dětí předškolního věku čtyři nové případy. Pětiletá romská holčička je nyní v péči infekční kliniky. „Dcera to určitě chytila od sousedů, ti měli návštěvu ze Slovenska,“ řekla její matka Miriam Tulejová. pokračování

Romští poradci u vojáků PRAHA – Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci s ministerstvem obrany uspořádala školení romských poradců a dalších zájemců k problematice vydávání osvědčení podle § 8 odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb. romským spoluobčanům v důsledku romského holocaustu v době 2. světové války. pokračování

z policejní kroniky ŠUMPERK – Požár, který vypukl 7. října v domě v Jesenické ulici v Šumperku, vyvolal starosti u romských rodin, které se obávají dalších incidentů. Na chodbě domu kdosi podpálil koberec a plameny se rozšířily na dveře od čtyř bytů. Hasičům se požár podařilo zlikvidovat, škoda činí 10 tisíc korun. „Bojíme se o život, máme tu malé děti, už jsme se setkali i s jinými schválnostmi, ale tak daleko to nikdy nedošlo,“ řekla nájemnice Věra Dirová. Viníka se zatím nepodařilo dopadnout. pokračování

Festival v Liberci se vydařil Také druhý ročník festivalu v Liberci, který pořádalo občanské sdružení Kulturní tradice Dušana Kotlára, opět ukázal své kvality: výbornou organizací a až poněkud nadčasovým nápadem. V čem nadčasovým? Už jste někdy viděli Romy v galeriích, divadlech a podobných zařízeních? Vidíte, a tento druh hodnotného umění jim Dušan Kotlár nabídl. Samozřejmě ne přímo, ale pěkně po soustech. Použil při tom svoji oblíbenou taktiku. pokračování

Výroba košíků přilákala i profesory Brno – Dvouměsíční kurz pletení košíků zahájilo počátkem října romské středisko DROM v Brně. Projekt financuje ministerstvo kultury a kurz probíhá za velké návštěvnosti již šestým rokem. Letos se prozatím přihlásilo třináct zájemců. pokračování

Odejdou Romové do jiných zemí Evropské unie? Britský liberálnědemokratický poslanec lord Avebury v rozhovoru pro internetový server BBC vyjádřil názor, že Romové z východní Evropy využijí vstupu do EU k odchodu do Velké Británie, pokud se jejich stávající životní podmínky nezlepší. pokračování

Písečtí neplatiči půjdou na ulici? Písek (red) – Město Písek se od příštího roku nechystá prodloužit smlouvy nájemníkům bytů, které pro neplatiče spravuje občanské sdružení Naděje. Bez střechy nad hlavou by se tak mohlo ocitnout celkem patnáct lidí, včetně původních neplatičů a dvou romských rodin, které měly holobyty nezákonně v pronájmu. pokračování

Zpronevěru šetří auditor FRÝDEKMÍSTEK – Případ zneužitých peněz Vladimírem Horváthem, kerý je dnes frýdeckomísteckým zastupitelem za ČSSD, se chýlí ke konci. Stále však přetrvávají určité nejasnosti. pokračování

Stanovisko ústředí Společenství Romů na Moravě k případu Vladimíra Horvátha aneb Jak se poučit z chyb Případ Vladimíra Horvátha z FrýdkuMístku ze Společenství Romů a jeho údajného zneužití finančních prostředků se neúměrně dramatizuje, zejména, jak už to u Romů bývá, ze stran znepřátelených romských skupin. Je mojí povinností k tomu říci toto: pokračování

Tak je to všude Ať přijdete do jakéhokoliv trochu většího města v naší republice, setkáte se se stejným průběhem událostí v bytových záležitostech romských rodin. Stejná režie, stejný průběh, stejné výsledky. Brno, Olomouc, Slaný, Česká Lípa – to jen namátkou. Všude stejná pachuť čehosi nepatřičného, především lhostejnosti. pokračování

V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov II. Když jsem se dala po tak náročném výletě do pořádku, začala jsem si všímat okolí. Pomalu jsem si zvykala. Zajímala jsem se úplně o všechno. Nejvíc mě ale žralo, že nerozumím, co si povídají. Nevlastní máma mě začala učit základní věci: podej, jdi, přines, chleba. Učila jsem se dost rychle. Našla jsem si kamarádky. Práce žádná nebyla a tak jsem pomáhala, jak se dalo. Takovou bídu, jaká byla v osadě, jsem už nikdy neviděla. Lidé sice měli domky, ale bez záchodů a koupelen, bez pitné vody. Pro vodu chodili ke studni uprostřed osady. Koupali jsme se v potoku, který tekl kolem. V zimě musela stačit vana. pokračování

Vyjádření městské části Brnosever Ad: Jak se žije Romům v Dukelské 88 (RH 31/2003) Holobyty Byty na Dukelské 88 jsou vedeny jako holobyty, jež jsou určeny neplatičům. Postup úřadu MČ Brnosever se přitom řídí platnými právními normami. Znamená to, že všichni máme občanská a lidská práva, ale i povinnosti. Pokud nejsou dodržovány, úřad má prostřednictvím upomínek dotyčného k tomu, aby své povinnosti dodržoval. Pokud je však i nadále ignoruje, úřad je ze zákona povinen dotyčného sankcionovat, upozorňuje místostarosta JUDr. Jan Musil, PhD. pokračování

muzejní okénko První cikánský advokát na Moravě To opravdu není urážka, jak by se při letmém pohledu na titulek zdálo, ale skutečnost, že Morava dala světu prvního cikánského advokáta, tj. diplomovaného JUDra, jenž překonal v sobě všechny kočovné pudy neklidné orientální rasy a dal se na řádná studia. pokračování

lékař radí - Průjmová onemocnění Průjmy jsou velmi častým onemocněním. Naštěstí jen výjimečně končí smrtí. Nejčastějším původcem jsou mikrobi. Jiné příčiny jsou podstatně vzácnější. Z bakteriálních průjmů u nás převažují nákazy způsobené salmonelami. Vzácněji se vyskytují průjmy vyvolané Shigelami. Jaký je rozdíl a co mají tyto průjmy společného? K nákaze salmonelou je zapotřebí stovek mikrobů, neli tisíců. K vyvolání bakteriální úplavice stačí několik (opravdu několik) bakterií. Z toho plyne, že úplavice je mnohem nakažlivější než salmoneloza. Společným znakem obou průjmů je tzv. serkoorální přenos, česky řečeno přenos ze stolice do úst. Je to sice nechutné, ale je tomu skutečně tak. V podstatě každý, kdo onemocní průjmem, pozřel malinkou část stolice nakaženého člověka. A co z toho vyplývá? Průjmy se šíří převážně z nedodržování hygienických norem, nemytí si rukou. Mohu potvrdit, že skutečně stačí proud teplé, ale mnohdy i studené vody a umytí si rukou mýdlem a opětovné opláchnutí rukou tekoucí vodou. pokračování

Zprávy VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Částku 24 180 eur, tedy zhruba 760 tisíc korun, obdržela radnice ve Valašském Meziříčí od společnosti MMC z nizozemského partnerského města Bussum. Je to příspěvek tamní vlády na realizaci Romprojektu – vzdělávacího programu pro mladé Romy. Dotaci rozdělí město na tři střední školy, které Romové navštěvují. pokračování

Společná jízda dojela za středoškoláky do Blanska BLANSKO – Součástí vládní Kampaně proti rasismu je vzdělávací projekt Společná jízda, který je zaměřen na středoškolskou mládež. Během akce navštěvuje multietnický tým studenty z různých škol a měst a diskutuje s nimi o problémech rasové nesnášenlivosti. Má se setkat přibližně s 4400 středoškoláky. pokračování

Tříletý romský chlapec z Josefova utonul v řece Jizeře MLADÁ BOLESLAV – V úterý 14. října před půlnocí našli policisté mrtvé tělíčko tříletého romského chlapce Jiříka Kupčiny z Josefova Dolu na Mladoboleslavsku. Chlapec ležel v řece Jizeře asi kilometr od domova. Po Jiříkovi pátral i vrtulník s termovizí, desítky policistů, hasičů, dobrovolníků a záchranářští psi s kynology. Stopy po násilí na chlapci lékař nenašel. Přesné příčiny smrti určí až pitva. pokračování

z policejní kroniky STARÉ MĚSTO POD SNĚŽNÍKEM – Jedenačtyřicetiletá místní žena se bude zodpovídat z trestných činů výtržnictví a hanobení národa, rasy a přesvědčení. Činů se dopustila v době konání Anenské poutě v červenci, kdy se opila a ohrožovala poutníky. V podnapilém stavu slovně i fyzicky napadla několik občanů. „Poté na náměstí před množstvím lidí urážela občany romské národnosti, když jim spílala do černých sviní a použila i další, ještě vulgárnější výrazy,“ uvedl šumperský policejní mluvčí. pokračování

Boxeři nezahálejí Boxerský klub Gaži Brno uspořádal turnaj druhého kola extraligy boxu v hale na Vodově ulici v BrněKrálově Poli. Konal se v neděli 12. října za účasti hostujícího týmu Slovan Liberec. Zápasy zahájila vystoupení dvou romských tanečních skupin. Ve všech kategoriích vyhráli domácí. (jk) pokračování

Problémy rodiny Horváthových, která dluží městu 20 tisíc na nájemném, neberou konce Také ombudsman upozornil, že vedení slánské radnice chybuje SLANÝ – Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o situaci Romů ve slanském ghettu, byl zaskočen arogancí mocipánů tamní radnice, kteří nechali vystěhovat rodinu Horváthových v době, kdy na radnici o této záležitosti jednali s veřejným ochráncem práv. pokračování

Nejcennější je důvěra lidí Rokycany – Existují jisté úřední záležitosti a problémy, s nimiž se lidé vyrovnávají velice obtížně. Ještě složitější jsou pro Romy – zejména kvůli jejich nízké úrovni vzdělání. Proto jim mají být nápomocny hlavně radou četné romské organizace. pokračování

Husovický skřivánek opět zazpíval Brno – Přehlídka volnočasových aktivit romských dětí a mládeže – Husovický skřivánek – se konala ve čtvrtek 16. října v Brně. Tuto každoroční přehlídku připravilo občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění ve spolupráci se sdružením Drom. pokračování

Romský národ v depresi? Romský národ je charakterizován, stejně jako jiné národy svojí historií, kulturou, jazykem, zvyky a do značné míry i způsobem života a mentalitou. V poslední době se však stáváme svědky o pokusy hodnotit Romy jako skupinu, která se nachází na sociálním dně, má špatné bytové podmínky a je téměř zcela izolována od struktur společnosti. Také veškeré programy hovoří o pozvednutí úrovně Romů cestou sociálního a vzdělanostního pokroku. Jen jaksi mimoděk se připouštějí zvláštnosti, které Romy charakterizují jako národ, ale zdá se, že to je spíše ke škodě. Jako by tohle byla ta nejvážnější překážka pozvednutí Romů na vyšší úroveň. pokračování

Presahy 2003 Když zhruba před rokem končilo v Brně historicky první setkání českých a slovenských terénních sociálních pracovníků nazvané Presahy 2002, mnozí z účastníků si pomysleli, že by bylo dobré scházet se pravidelně. Toto přání se vyplnilo na začátku října – ve dnech 1. až 3. 10. se v Tatranské Lesné na Slovensku uskutečnily Presahy 2003 – terénna sociálna práca po roku. Organizátorem byl Úřad vlády SR ve spolupráci se slovenskou Asociací terénních sociálních pracovníků, Nadací Milana Šimečky a organizací Partners for Democratic Change Slovakia za podpory Regionálního servisního centra US AID – Agentury pro mezinárodní rozvoj v rámci Programu integrace Romů. pokračování

Slovenským účastníkům setkání Presahy 2003 jsme položili tyto otázky: 1) Má podle vás terénní sociální práce v romských komunitách smysl? 2) Co vám přineslo setkání Presahy 2003? pokračování

Na Flédě vystoupila Ida Kelarová se skupinou Romano rat a hosty Brno – Každoroční Jazz fest na Flédě tentokrát odstartovala Ida Kelarová. V brněnském klubu vystoupila ve čtvrtek 9. října v rámci svého letošního turné. Mimo skupinu Romano rat ji doprovodilo i duo vokalistek Marie Duždová a Tanda Corróns, dále zpěvák a Idin partner Deziderius Dužda. Návštěvníci si ten večer poslechli směs jazzu, romské hudby a samby. pokračování

Indigo představuje nebe Indigo je občanské sdružení fungující od roku 1998 v Děčíně. V názvu má modrou barvu, symbol nebe s jeho nekonečným prostorem a otevřenou náručí pro všechny, kteří chtějí pracovat pro blaho ostatních. pokračování

Romský jazyk v českých školách V čísle 28 šéfredaktor romského týdeníku Romano hangos reagoval na připravovanou novelizaci školského zákona. Naše národností menšina, tedy romská, má k tomuto zákonu mnoho co říci. Jen se divím našim aktivistům ve školách a neziskových organizacích, že mlčí. Až na světlé výjimky nereagují na připravované změny, které se bytostně dotknou každého z nás, včetně romských žáků a jejich budoucnosti. pokračování

muzejní okénko Smrt dvou cikáňat v plamenech Psi se vrhli na mrtvolky. – Jak došlo k neštěstí Zlín, 21. ledna. hm – Ve čtvrtek ráno ohlásil rolník Josef Urbášek z Březůvek u Zlína starostovi obce, že hoří dřevěná bouda v lese, zv. Hutě, obývaná pětičlennou rodinou cikána Jaroslava Daniela, jeho družky Amalie Herákové, jejím jednoročním synkem a dvěma dcerkami. Starosta s rolníkem se odebrali k boudě, kam přišli v téže chvíli také dva členové zlínské četnické stanice, jsoucí právě na obchůzce. Četníci zpozorovali sami požár a dali se hned do hašení, utrhávajíce hořící kusy dřeva a házejíce je do sněhu. Když se konečně dostali do vnitřku boudy, spatřili ležeti v koutku úplně ohořelé mrtvoly dvou děvčat, 4leté Milady a 11leté Otylie. Podrobným vyšetřováním, k němuž přijel na místo neštěstí také okresní četnický velitel, poručík Slovák a revírní inspektor Sokol ze Zlína, byla celá tragédie objasněna. Daniel s Herákovou a s nejmladším děckem odešli ve středu do Zlína na pohřeb jednoho dítěte, jež zemřelo cikánu Kašparu Danielovi, jemuž byla Heráková kmotřenkou. S mrtvolkou tohoto dítěte ztrávili celou noc, podle zvyků svého kmene. Když odcházeli z domu, zanechala Heráková své dceři doma snídani a řekla jí, aby si ji ráno uvařila. Ráno asi dítě uposlechlo jejího příkazu, počínalo si však neopatrně při rozdělávání ohně a zapálilo slámu, rozhozenou v boudě. Sláma se chytla a od ní se chytly peřiny a celá bouda byla zakrátko naplněna dusivým kouřem. Obě děti zahynuly udušením, jak zjistil obvodní lékař dr. Mikulec z Velkého Ořechova. Teprve pak jejich mrtvolky uhořely. U boudy byli dva hladoví cikánští psi, kteří vnikli po požáru dovnitř boudy a ohlodali ohořelé maso z mrtvolek až na kost. Vyšetřením četnictva podařilo se vyvrátiti domněnku, že cikán Daniel se svojí družkou způsobili zúmyslně smrt svých dětí. AZet, 22.1. 1937 Připravilo Muzeum romské kultury pokračování

Soudní vystěhování? Romové to vnímají jako velikou křivdu Myslím si, že mnoho Romů má malé právní vědomí a někteří ho nemají vůbec. Setkal jsem se s tím už mnohokrát, nejvíc však v případech, kdy je jim nařízeno soudní vystěhování. Mnozí podceňují tento verdikt a někteří se dokonce ani nenamáhají napsat odvolání, kterým by mohli situaci zvrátit, oddálit a získat čas k řešení. pokračování

Zprávy Bratislava – Slovenská vláda definitivně odmítla zprávu nevládní organizace Tělo a duše, podle které lékaři nelegálně sterilizují romské ženy. Podezření neprokázalo vyšetřování policie ani ministerstva zdravotnictví. Středisko pro práva na reprodukci v New Yorku, které zprávu vypracovalo spolu se slovenskou Poradnou pro občanská a lidská práva, prohlásilo, že vyšetřování bylo zmařeno atmosférou zastrašování. Vláda údajně nikdy neměla v úmyslu důkazy nějakého špatného jednání zjistit. Vicepremiér Pal Csáky to odmítl. pokračování

Důležité informace k odškodnění Téměř po roce od podání žádostí o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. dostávají někteří žadatelé odpovědi z Ministerstva obrany ČR. Jsou to spíše výzvy k tomu, aby žadatel doplnil svou původní výpověď o konkrétní údaje. pokračování

Romští poradci nastavují zrcadlo problémům odškodnění Krajští koordinátoři, romští poradci, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, představitelé státní správy a zástupci nevládních organizací se sešli 15. až 17. října ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku. Cílem akce bylo především zprostředkování kontaktu a výměny informací mezi pracovníky z různých resortů a svolala ho Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Hovořilo se mj. o možnostech spolupráce členů Rady s krajskými koordinátory především v souvislosti se současnou politikou měst a krajů vůči romské komunitě. Velký zájem vyvolala přednáška vedoucího oddělení vydávání osvědčení odboru pro veterány ministerstva obrany JUDr. Pavla Lišky o odškodňování obětí romského původu, které se ukrývaly za druhé světové války. Samotné osvědčení totiž úzce souvisí pouze s poskytováním jednorázové částky podle zákona 261, ne s odškodněním. V parafrázované podobě ji přinášíme také našim čtenářům. pokračování

Rád pomohu, pokud to bude v mých lidských silách Při setkání romských poradců a koordinátorů ve Velkých Karlovicích jsme položili několik otázek Vladislavu Suchánkovi. pokračování

Flamenco a beseda Společnost Nová škola Praha společně s Výborem odškodnění romského holocaustu ve spolupráci s Centrem Romů Španělska jsou organizátory vzdělávacích besed pro základní školy o životě a kultuře Romů. Jednu z nich jsme s žáky šestých tříd nedávno navštívili v Ostravě. pokračování

O vzdělávání a výchově Romů Tradiční přednáškový cyklus začal v Muzeu romské kultury v Brně. První přednáška byla zaměřena na vzdělávání romských dětí, speciální programy a přístupy. Jmenovala se Vzdělávání, výchova a Romové? Mezi posluchači byli hlavně pedagogové a studenti pedagogické fakulty. pokračování

Týden národnostních menšin zahájili Romové Brno – Přednášky, koncerty, taneční vystoupení a filmové produkce měly za úkol prezentovat kulturu národnostních menšin žijících v Brně. Akci uspořádala ve dnech 20. až 23. října Knihovna Jiřího Mahena a statutární město Brno pod záštitou náměstka primátora Rostislava Slavotínka. pokračování

Případ Vladimíra Pechy opět odložen Již poněkolikáté odročila Inspekce ministra vnitra případ Vladimíra Pechy, který přišel o život za dosud nevyjasněných okolností po pádu z okna policejní stanice v Malátově ulici v Brně. Třiadvacetiletý muž romského původu zemřel v Úrazové nemocnici loni 19. června, den poté, co měl napadnout přítomné policisty. Případ byl odložen navzdory kritice českých i mezinárodních organizací požadujících řádné vyšetření kauzy. pokračování

Klášter ožívá díky romským dětem Ukradený, zneužitý, navrácený, opuštěný: to vše by mohla být synonyma pro státem chráněnou památku, areál kláštera sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. V polovině 90. let minulého století byl vrácen původním majitelům, řádu dominikánů. Kvůli nedostatku smysluplného využití rozlehlých prostor kláštera, kostela a zahrady však odtud dominikáni odešli. pokračování

Změna statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity v jednání PRAHA – V pátek 24. října proběhlo zasedání romské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen Rady). V úvodu představil zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab nového ředitele Kanceláře Rady, Czeslava Walka. pokračování

Lichva nepotrestána Jak jistě čtenáři zaregistrovali, nedávno proběhlo soudní jednání s několika lichváři na Novojičínsku. Byli obviněni dva muži a dvě ženy romského původu. Půjčovali některým lidem, zejména Romům, různé částky na vysoký úrok. Oběti, kterých bylo několik, se takto dostaly do spárů romské mafie, která díky jim žila na vysoké noze. pokračování

napsali jste nám Ostatní čekají, já si o pomoc říkám Nesouhlasím s tím, co prezentujete v týdeníku Romano hangos. Jsem Rom a je mi 42 let, momentálně jsem ve vězení a právě tady jsem se setkal s vašimi novinami. Již mnoho let se snažím nějakým způsobem zapojit do práce s Romy. Bohužel se mi nepodařilo nalézt lidi, kteří by mi tu možnost dali. Pocházím z České Lípy, snad tam nějaká organizace je, ale nikdo o ní neví a ona sama nejeví zájem se nějak prezentovat a zviditelnit se. V Romano hangos postrádám jakoukoliv snahu Romům pomoct žít a přežít. Píšete, co dokázali, napíšete o několika zpěvácích, hudebnících, umělcích, ale to je jen nepatrný zlomek romské populace. Daleko více Romů obyčejných profesí a povolání, kteří by rádi uplatnili svůj um, dovednost a v mnoha případech i odbornost. Ano, existují romští poradci, o kterých jsem se ale dozvěděl až tady ve vězení. pokračování

Na programu bylo opět město Slaný V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí. pokračování

Rada přijala usnesení Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity přijala na svém zasedání 24. října následující usnesení: Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyjadřuje znepokojení nad postupy těch obcí, které uplatňují vůči sociálně slabým Romům nepřiměřeně represivní opatření, a to zejména v oblasti bydlení. Jak vyplývá z již přijatých usnesení vlády, především z Koncepce romské integrace, musí být cílem politiky státu ve vztahu k romské komunitě předcházení sociálnímu vyloučení a jeho překonávání. pokračování

Romové ze Slovenska chtějí azyl v ČR Koncem předminulého týdne odjela skupina deseti romských rodin ze Slovenska do České republiky s cílem požádat o azyl. Podle Miroslava Lacka, místopředsedy Romské iniciativy Slovenska (RIS) směřují z východoslovenských osad do Českých Budějovic, Děčína a Ústí nad Labem. pokračování

Dům romské kultury koupil bývalé nákupní středisko Chanov – Chanovská obecně prospěšná společnost Dům romské kultury, která připravuje rekvalifikační kurzy, poradnu a další programy, koupila v centru sídliště objekt bývalého nákupního střediska. pokračování

Django Fest již podruhé v Brně Rok uběhl jako voda, ani jsme se nenadáli a opět nadešel čas Django Festu, který připravilo už podruhé Společenství Romů na Moravě. Že Django Fest již vešel ve známost, bylo znát i podle toho, že brněnská Fléda praskala 22. října ve švech. Festival zahájil dětský soubor Čhavoro dzivo aneb Nebojte se zpívat. Bylo příjemné vidět a slyšet skupinu hrající různorodý repertoár ve stylu funky, jazzu a popu. Samozřejmě nechyběl ani romský folklor. Na programu byly také evergreeny, staré a věčně zelené melodie, zdobené tóny houslí. Dále pódium patřilo muzikálově laděnému souboru Čercheňa z Vysokého Mýta, který se divákům velice líbil. Jejich program byl sestaven ze zpěvu a tance. Velkému aplausu se těšil soubor Terne čhaja, který svým podáním romských tanců vyprovokoval k tanci i diváky v hledišti. Dětské vystoupení zakončila romská taneční moderna, skupina Džop. Svou rytmikou, pohyby a atraktivním oblečením strhla diváky tak, že po celou dobu jejich vystoupení pískali, tleskali a křičeli. A potom je vyvolávali dlouhotrvajícím potleskem zpět na pódium. pokračování

Romano hangos a my Brno (kd) – Redakce Romano hangos ve spolupráci s Muzeem romské kultury uspořádalo 30. října vernisáž soutěžní výstavy výtvarných prací dětí ze základních a zvláštních škol. Soutěž byla vyhlášena jako součást projektu Vydávání romského čtrnáctideníku Romano hangos v roce 2002/2003 financovaného Nadací pro rozvoj občanské společnosti v rámci programu Dživas Jekhetane – Žijeme společně. pokračování

Chci vydat knihu pohádek Veronika Kuchařová se narodila v Senici na Slovensku, teď žije na Moravě v Kopřivnici. Píše básně a pohádky, a ráda zpívá. Jednou chce vydat svou knihu pohádek. Rodiče s ní doma romsky nemluvili a ani ji romsky nevychovávali. pokračování

Diskuse o Romech stále primitivní V neděli 26. října proběhla na Primě diskuse v rámci pořadu Nedělní partie také o Romech. Vyznamenali se v ní obzvláště poslanec Martin Říman (ODS) a ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDUČSL). Jejich názory stojí za povšimnutí, protože takové žvásty skutečně posluchač nezaznamená ani od lidí na ulici, natož od ministra a poslance silné opoziční strany v parlamentu. pokračování

Nejvážnějším problémem je chudoba a sociální vyloučení Ve Velkých Karlovicích se uskutečnilo 15. až 17. října třídenní setkání členů Rady vlády ČR pro záležitosti Romů, představitelů jednotlivých resortů, nevládních organizací, nově jmenovaných krajských koordinátorů a romských poradců. pokračování

Zprávy KLADNO – V Kladně se školí v oblasti drobného podnikání dvacet Romů z Mostecka. Kurz je projektem vzdělávací instituce Sepac, organizuje ho kladenské vzdělávací sdružení Aisis. Po úspěšném absolvování si mohou kurzisté založit vlastní firmy. Kromě českého jazyka se učí kupříkladu marketing, základy administrativy, práci s počítačem či účetnictví. pokračování

Muzeum romské kultury trápí nedostatek peněz Brno – Muzeum romské kultury na své tiskové konferenci 6. listopadu uvedlo, že se potýká s finančními problémy. Provozní rozpočet pro letošní rok činí téměř sedm milionů korun, nyní ke konci roku však chybí půldruhého milionu korun. pokračování

Jařab souhlasí s kritikou kvůli diskriminaci PRAHA – Pozitivní, vyrovnávací postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti se zatím nepodařilo prosadit, uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v reakci na kritiku Evropské komise kvůli diskriminaci Romů. Právě problémy s přijímáním Romů do zaměstnání jsou jednou z výtek obsažených v posledním posudku Česka před vstupem do EU. pokračování

z policejní kroniky OLBRAMOV – Oheň zachvátil dům v Olbramově na Tachovsku. V době požáru se v něm nacházelo osm obyvatel romského původu, kteří stačili včas odejít. Tamnímu obecnímu úřadu oheň způsobil škody za 300 tisíc korun. Podle vyjádření vyšetřovatele hasičů vznikl požár poté, co 35letý muž zatopil v kuchyňských kamnech a následně usnul. Od kamen se oheň dále rozšířil po celém domě. pokračování

Koncepce a koordinace romské politiky v ČR Velice zajímavý materiál k současnému řešení záležitostí a potřeb Romů v ČR zpracoval Ing. Josef Holek, krajský koordinátor národnostních menšin a pro integraci cizinců v Libereckém kraji. Vychází především ze skutečností, které nastaly v tzv. romské politice při plnění požadavků Evropské unie a Rady Evropy v souvislosti se vstupem ČR do evropských struktur a v důsledku reformy státní správy. pokračování

Kraj dá prostředky na sociální oblast Praha – Středočeský kraj vyhlásil řízení o poskytnutí příspěvků z Humanitárního fondu Středočeského kraje na sociální oblast pro rok 2004. O příspěvky mohou žádat právnické a fyzické osoby. Tématickými oblastmi jsou protidrogová specifická prevence (podpora kontaktních center, zdravotnické péče o drogově závislé atd.), prevence kriminality zaměřená na práci s potenciálně ohroženými jedinci, integrace a podpora vzdělávání romské menšiny a podpora sociálních služeb pro občany v nouzi. Uzávěrka řízení je 1. prosince. (red) pokračování

Terénní pracovníci cvičně před kamerou Žďár nad Sázavou – Brněnské romské středisko DROM s finanční podporou vlády ČR a ve spolupráci s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity v rámci vzdělávacího dvoustupňového programu pro terénní sociální pracovníky (TSP) uspořádalo seminář Práce s médii. Konal se 3. až 6. listopadu ve Žďáře nad Sázavou. Další finanční podporu programu poskytly UNHCR – Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky, ministerstvo vnitra, Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové. pokračování

Společenské vyloučení a nezaměstnanost Nedávno jsem si přečetla článek Mozek vnímá osamocenost jako bolest od Evy Hníkové. Vyšel 18. října v Lidových novinách. Problematika sociálního vyloučení souvisí dle mého názoru úzce s problematikou nezaměstnanosti, o níž jsem psala v Romano hangos č. 29. Ráda bych dala svůj článek do souvislosti s příspěvkem zveřejněným v LN. Už proto, že míra sociálního vyloučení, mnohdy vyplývající z nezaměstnanosti, je u Romů několikrát vyšší než u neromského obyvatelstva. pokračování

Muzikant musí být pohotový, znalý, musí perfektně slyšet Roman Horváth (25 let) se narodil v rodině muzikanta, jeho otec hrával v romských vesnických kapelách na saxofon. Svoje děti vedl k muzice, ale nechtěl, aby Roman hrál romskou muziku, zasvěcoval ho do muziky univerzální. Učil ho světové evergreeny, operetu, valčík, polku, ale i jazz. Chtěl, aby jeho syn byl vzdělaný muzikant, proto ho dal učit do hudební školy na akordeon. Tam zjistili, že je velice nadaný. A tak ho dali hned do třetí třídy místo do první. pokračování

STIPENDIA PRO ROMSKÉ STUDENTY Chcete studovat v zahraničí a získat mezinárodně uznávaný akademický titul? Že vaše angličtina není dost dobrá nebo jste na univerzitě nedosáhli výborných známek? Víte však, že jste talentovaní a nechybí vám nadšení. Středoevropská univerzita (CEU) nabízí za podpory Fordovy nadace denní studium v desetiměsíčním přípravném kurzu, jehož cílem je zpřístupnit romským studentům další vysokoškolské vzdělání. Tohoto mimořádného programu, který se bude konat v Budapešti, se zúčastní 16 romských studentů. Na konci kurzu si můžete podat přihlášku na postgraduální studium na CEU či na jakoukoli jinou univerzitu. Při této příležitosti se udělují stipendia v plné výši, pokrývají cestovné, školné, ubytování a stravování. pokračování

Šou na Flédě BRNO – Ve středu večer 5. listopadu romská hudební skupina Gulo čar (Sladká tráva) koncertovala v brněnském klubu Fléda. Koncert se vyvedl. Navštívilo ho nejméně 350 mladých lidí. Nebylo možno postřehnout, kdo je Rom a kdo nikoliv. To je ostatně dobrá vlastnost Flédy. Tam chodí všichni za zábavou a nic jiného je nezajímá. pokračování

Gulo čar a jejich Dlouhá cesta Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn. pokračování

Musíme prezentovat výsledky naší práce Velice zajímavý rozhovor jsem měl s Emilem Pupou Mikem, zpěvákem a baskytaristou skupiny Kale, když se vrátil z turné po zemích Apeninského poloostrova. Za dobu své existence skupina procestovala Evropu a Ameriku. Jiná situace je doma, v České republice. pokračování

Romská princezna a oko Bruselu Ideálu evropské multikulturní budoucnosti je nutno zatleskat. V praxi však zakopává o nástrahy, na něž nebude snadné se připravit. Ukázala to např. začátkem října kauza „romské princezny“ z Rumunska. Říjnová svatba dcery tamního „romského krále“ Florina Cioaby překročila hranice pouhého kuriózního folkloru. „Princezně“ totiž bylo dvanáct, a rodině ženicha byla „prodána“ za „pět set zlatých“. Rumunské zákony umožňují sexuální vztahy od 15 let a svatby dívek o rok později, zahrozila Bukurešti evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Rumunské úřady pak poslušně srazily podpatky a rychle prohlásily sňatek za neplatný… pokračování

Antidiskriminační zákon – šance nejen pro Romy Před více než měsícem, 20. září, schválila vláda po bouřlivé diskusi a dramatickém průběhu jednání věcný záměr zcela nové ho zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací. Pro mne jako zmocněnce pro lidská práva to bylo vyvrcholení více než dvouletého úsilí, jehož součástí byl roční pobyt předvstupního poradce Evropské unie Warwicka Maynarda a další rok systematické práce našeho odborného týmu (Veronika Doležilová a Martina Štěpánková z odboru pro lidská práva, Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva) na řešení četných legislativních problémů s touto úpravou spojených. Úspěch věcného záměru antidiskriminačního zákona považuji za jeden ze zásadních kroků ke zlepšení ochrany lidských práv v ČR. pokračování

Mám dát dítě do zvláštní školy? Podobnou otázkou se trápí dost romských maminek, které si již neví rady se špatným prospěchem svých dětí na základní škole. O tomto problému bylo už napsáno hodně: romský žák nerozumí české škole, není dostatečně rozumově a jazykově vybaven pro dril a rychlost školních osnov. Žáci v běžné škole jsou vystaveni tlaku učitelů, musí se na hodiny připravit, něco umět, podat nějaký výkon. Zatím co ve zvláštních školách se učí „pomalu“. Pedagogové je nevystavují takovému stresu jako v základní škole, na všechno mají čas. pokračování

Panychida za všechny zesnulé „Vzpomínka na zesnulé sbližuje a posiluje jednotu církve,“ řekl mi otec David Dudáš, když jsem jej požádal o několik slov k svátku zesnulých, který většina z nás zná jako Dušičky. „Za naše zesnulé bychom se měli modlit neustále, protože nevíme, s jakým hříchem odešli. Naše modlitby je přiblíží k Bohu a také nás sbližují. V chrámu Nejsvětější Trojice jsme sloužili již druhou panychidu (tryznu), při které jsme si připomněli památku svých blízkých i těch, kteří zemřeli proto, abychom my mohli žít. V době heidrichiády zemřelo mnoho nevinných mučednickou smrtí. Patří k nim také pravoslavný biskup Goras, který byl prohlášen za svatého, a nyní se on modlí za nás. Hovořímli o událostech z doby války, musím připomenout všechny nevinné oběti pracovních táborů v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. Ti, kteří tam zemřeli, zemřeli jen proto, že byli Romové. Zesnuli jako mučedníci a těch, kteří zůstali, bylo jen několik. Proto se musíme za ně všichni modlit za naše mučedníky, abychom jim pomohli přiblížit se k Bohu.“ pokračování

Zprávy JABLONEC NAD NISOU – Pokračovat ve své práci budou i v příštím roce terénní sociální pracovníci v Jablonci. „Terénní pracovník mapuje aktuální problémy v romských komunitách, zajišťuje dohled nad úklidem domů a okolí, placením nájemného atd., kontroluje stav a užívání bytů a snaží se pomáhat sociálně slabým v problematických situacích,“ uvedla Milena Jelínková, mluvčí jablonecké radnice. pokračování

Klaus odmítl tvrzení o diskriminaci Romů LONDÝN/PRAHA (red) – Prezident Václav Klaus 11. listopadu v televizi BBC World v programu Hardtalk odpovídal na otázky týkající se Evropy, Romů, vztahů Čechů s Němci a vývozu zbraní. Na celém světě si diváci mohli vyslechnout řadu kontroverzních odpovědí, v nichž také kategoricky odmítl kritiku postavení Romů v ČR. pokračování

Budoucí podnikatelé obhajovali závěrečné práce KLADNO (kd) – Devatenáct romských frekventantů kurzu pro zakládání a vedení malých a středních podniků obhajovalo 14. listopadu své závěrečné práce před odbornou komisí. Byli v ní zástupci Úřadu práce v Mostě a lektoři v čele s Miroslavem Ročkem z Aisisu. Na dvanáct nezaměstnaných mužů a sedm žen z Mostecka se předtím zúčastnilo tříměsíčního kurzu, který pořádalo sdružení Aisis ve spolupráci se vzdělávacím institutem Cepac a Úřadem práce v Mostě. pokračování

Romové proti neofašistům U příležitosti Mezinárodního dne proti fašismu, antisemitismu a protiromství se konaly 9. listopadu v Bělehradě diskuse mezi nejvyššími představiteli romské a židovské komunity. Byla to reakce na stále se stupňující útoky proti Romům ze strany neofašistů. pokračování

z policejní kroniky LYSÁ NAD LABEM – Zatím neznámý zloděj způsobil škodu za 130 tisíc korun provozovatelům vzdělávacího centra romských občanů v Lysé nad Labem. Z objektu odnesl počítačovou sestavu, telefon s faxem, zesilovač, kytary a fotoaparát. pokračování

Nemravné metody vyšetřování v Německu Kolín nad Rýnem, Německo – Německá romská organizace Rom e.V. koncem října informovala o případu zneužívání nezletilých kapsářů ze strany tamní policie. pokračování

Slovenští Romové zatěžují své české příbuzné PRAHA/BRATISLAVA (rh) – Příliv slovenských Romů do ČR výrazně se systémem sociálních dávek nezahýbal. Zhoršil ale hlavně životní úroveň Romů, k nimž se jejich slovenští příbuzní nastěhovali. Pozastavil také jejich začleňování do společnosti. Vyplývá to z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, připravené pro českou vládu. pokračování

Poslední bloky v Prostějově padly Prostějov (red) – Poslední ze čtyř bloků někdejší romské kolonie U svaté Anny v Prostějově padlo 14. listopadu dopoledne k zemi. V průběhu uplynulých tří let z ní město vystěhovalo na tři stovky lidí, z nichž asi jedna třetina vůbec neměla právní nárok tam bydlet. Rodina Antona Hangurbadža, která zůstala v kolonii jako poslední, se rozdělila. Část se odstěhovala do dvou městských bytů v Prostějově, ostatní žijí u příbuzných a čekají, až jim město zajistí náhradní bydlení. pokračování

Romen již brzy oslaví první výročí Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou. pokračování

Mezinárodní organizace kritizují postavení Romů v ČR Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uspořádala ve Vídni konferenci, která byla zaměřena na otázky diskriminace, rasismu a xenofobie. Konference se zúčastnilo na 400 delegátů z 55 zemí a nevládních organizací, mezi nimiž byli zástupci Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Mezinárodní helsinské federace (IHF). pokračování

Vzniknou evidence o cikánech/Romech? V březnu vláda projednala informaci o plnění usnesení vlády, které se týká realizace Koncepce romské integrace a návrh její druhé aktualizace. V této souvislosti uložila předsedovi Českého statistického úřadu (ČSÚ) úkol ke zpracování návrhu postupu, kterým se bude zjišťovat statistické zastoupení příslušníků romských komunit ve školách, v evidenci úřadů práce a v jiných institucích. Spolu s předsedou ČSÚ tento úkol zajišťuje zmocněnec vlády pro lidská práva a předseda Úřadu na ochranu osobních údajů. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov IV. Bylo strašně pozdě a já si říkala: „Teď už mě na ubytovnu nepustí. Kde budu spát?“ A on hned na to: „Pojď se mnou, přespíš u nás.“ Nepřišlo mi to vůbec divné, protože ze Slovenska jsem věděla, že Rom nechá vyspat každého, kdo k němu přijde. „A také se najíš,“ řekl. pokračování

Jsou Romové diskriminováni? To je taková hloupost a nesmysl, že na to nebudu ani reagovat, řekl Václav Klaus v rozhovoru pro BBC, když přišla řeč na diskriminaci Romů. Je hezké, že prezident hájí čest své země a jde hlavou proti zdi. Není to však stejně legrační, jako by s vážnou tváří popřel fakt, že taxikáři okrádají cizince nebo že se u hranic lacino nabízejí lehké dívky? Což jsou další dvě věci, kterých si většinou cizinec na první pohled všimne. pokračování

Ad: Antidiskriminační zákon - šance nejen pro Romy V minulém čísle se zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab dotkl závažného dokumentu, který se po jeho přijetí stane jedním z nejdůležitějších v oblasti lidských práv. Romská národnostní menšina v České republice, jak nakonec potvrdila i zpráva Evropské komise, je denně vystavena nebezpečí rasové diskriminace části české veřejnosti. Hnutí holých lebek tzv. skinheads se netají nenávistí vůči všem barevným, zejména vůči Romům. pokračování

Klaus na BBC nepřekročil svůj stín Britská televize BBC odvysílala 10. listopadu rozhovor mezi Václavem Klausem a moderátorem BBC Timem Sebastianem. Nás zajímá to, co prezident Václav Klaus řekl na otázky týkající se Romů. Pana prezidenta musím citovat, protože jeho odpovědi svědčí o mnohém. Sebastian s odkazem na zprávy z Londýna a Bruselu od Evropské komise Klausovi nejprve připomněl, že Romové v ČR stále čelí diskriminaci a vyčlenění z většinové společnosti. „To je takový nesmysl a hloupost, že na to ani nebudu reagovat,“ odpověděl Klaus. pokračování

Češi a Romové na jednom sídlišti v Bruntále Při svých cestách za reportážemi o Romech se setkávám i s Čechy. Když se dozví, že jsem romský novinář, hned začnou vykládat o svých zkušenostech a problémech s Romy. Málokdy je chválí, většinou je jen kritizují a někdy i po právu. V Bruntále tomu bylo stejně tak. Paní Alena Bečáková, která žije v paneláku vedle Romů, mně vyprávěla o problémech, které s nimi má nejen ona, ale i ostatní. pokračování

Fotbalový turnaj o pohár JUDr. Tomáše Holomka Vážený pane šéfredaktore, Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vznikla brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílela na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

muzejní okénko CIKÁNI NA SLOVÁCKU Kdo projížděl, nebo prošel Slováckem, jistě si povšiml cikánských táborů, které jsou rozloženy téměř u každé větší obce, nebo každého města. Jest to zjev, se kterým se nesetkáváme nikde jinde na Moravě a v Čechách pak již vůbec ne. Ještě před světovou válkou projížděli našimi kraji cikáni ve velkých tlupách. S těmito tlupami však cikáni ze Slovácka neměli nic společného. Moravský cikán se liší od cizích soukmenovců, až na malé výjimky, usedlejší krví. Je to prostě usedlík, jehož praděd rozbil kdesi svůj tábor u vesnice nebo města, někde v chráněném místě proti větrům, blízko vody a od té doby tam jeho potomstvo žije. Jen ženitba bývá příčinou vystěhování se příslušníků, nebo příslušnice tábora. pokračování

Anonymové nás pasují do role vůdců Dostávám spoustu anonymů. Teď už i elektronickou poštou. Jsou všechny na jedno brdo. Nedávno jsem obdržel jeden obzvláště výhružný: „Vyřiďte laskavě (aspoň že to, pozn. redakce) všem svým nezletilým soukmenovcům, že jestli ještě jednou mi některý z nich sáhne na auto, tak tentokrát už bez výzvy ho rovnou zastřelím svou 45 Smith and Wesson! A to jak na ulici Bratislavská, tak i kdekoliv jinde!“ pokračování

Zprávy CHEB – Jedenáct romských policejních asistentů bude pomáhat policii v Chebu v boji proti dětské prostituci. Usnesli se tak zástupci policie a představitelé ministerstva vnitra s jedenácti předáky různých romských skupin. Nedávná mediální kampaň v Německu označila Cheb za ráj pedofilů. Na projekt romských asistentů vyčlenilo peníze ministerstvo vnitra. Vybraní asistenti mají informovat o případných pokusech pedofilů získat za peníze romské děti k sexuálnímu zneužívání. Osloveným rodinám mají za jejich svědectví zaručit anonymitu. pokračování

Obavy z příchodu dalších slovenských Romů Praha (jk) – V České republice žije dnes odhadem na 10 až 14 tisíc slovenských Romů (některé statistiky uvádějí tento počet ještě vyšší), kteří se sem stěhují již celá desetiletí. Dne 19. listopadu proto vláda schválila upravenou podobu analýzy současné situace, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra. Ta se zabývá nejen příčinami, ale i důsledky přílivu rozvětvených romských rodin s vidinou lepších ekonomických zítřků. pokračování

Anketa1 Romská iniciativa Slovenska informovala, že momentálně žádá o politický azyl v České republice přibližně tisíc Romů především z východního Slovenska. Dalších tři sta je připraveno vycestovat do Belgie, Nizozemska a jiných západních zemí. Několika lidem jsme položili otázku: Co soudíte o přílivu slovenských Romů do České republiky? pokračování

Zdeněk Škromach předpokládá zavedení domovského práva v ČR Hned po roce 1989 se v tehdejší České národní radě objevily návrhy na obnovení a zavedení tzv. domovského práva. Tím by se posílila možnost obcí a měst rozhodovat o tom, kdo v nich bude a nebude žít. Naštěstí zdravý rozum zvítězil. pokračování

Eva Šimečková zemřela BRATISLAVA – Náhle a nečekaně zemřela v Bratislavě 17. listopadu paní PhDr. Eva Šimečková. Byla ženou známého slovenského disidenta Milana Šimečky, prvního šéfa poradců prezidenta Václava Havla v roce 90 , také autora dnes už klasické knihy Obnovení pořádku, dokonale popisující fungování totality v Československu. (Doporučuji jako povinnou četbu pro generaci dnešních pětatřicátníků a mladších.) pokračování

Terénní pracovníci a policisté Žďár nad Sázavou – Odebrat dítě matce, vystěhovat rodinu z bytu a také přesvědčit svědka lichvy, aby svědčil u soudu, takové úkoly dostali terénní sociální pracovníci, kteří se sjeli ve dnech 18.21. listopadu na Vysočinu. Naštěstí nešlo o skutečné splnění těchto zadání, ačkoli byli přítomni městští strážníci a policista. pokračování

Anketa2 Na vzdělávacím kurzu pro terénní sociální pracovníky Spolupráce s policií, který se konal ve Žďáru nad Sázavou ( podrobně o něm píšeme na str. 2), jsme položili několika účastníkům následující otázky: a) Jak jste se dostali ke své práci? b) Setkali jste se s nějakou zajímavou kauzou, kterou jste řešili? pokračování

Místo poradců mají poradenská centra Dvě nově vzniklá Poradenská informační centra při sdružení Romano Jasnica, která zahájila činnost 1. října, podpořil finančně Krajský úřad Ústeckého kraje. Romano Jasnica je občanské sdružení zaměřené na využití volného času dětí a v Ústí nad Labem vzniklo už v roce 1999. pokračování

Pozice Romů v jednotné Evropě Většina z deseti milionů evropských Romů žije v otřesných podmínkách a je diskriminována. Jejich situace se neustále zhoršuje, přestože existují programy na její zlepšení. Je proto třeba přehodnotit a přeorientovat dosavadní politiku. Je třeba vidět nejen přímou diskriminaci Romů, ale i takové metody jejich sociálního vyloučení a odlidštění, jako jsou kupříkladu paternalismus, korupce, společenské a jazykové (většinou hanlivé) stereotypy. pokračování

Fyzickou likvidací vyhrožují jedni Romové druhým Romové z České Kamenice jsou údajně napadáni Romy z Nového Boru. Říkají, že dobře organizovaná skupina novoborských Romů jim vyhrožuje fyzickou likvidací. Požadují po nich sociální dávky i výpalné, a jestliže peníze nedostanou, napadnou je v jejich bytech. Všichni, kterých jsme se na tento případ zeptali, řekli, že nechtějí být jmenováni, protože se bojí o život. Z tohoto důvodu jsme jména českokamenických Romů, kteří nám poskytli informace zatím jen po telefonu, vypustili. pokračování

Andro Gremium avle neve manuša E situacija maškar o Roma hin but komplikimen u kampel kaj pes o romane organizaciji te hazden kie jekhetaňi buťi, savi džala andro konkretna problemi. Pre kada akana keren o manuša khatal o Gremium, save pes kidle Prahate u ile maškar peste neve manušen, save kerena buťi andro regioni. Nevo manuš, savo kerel andro Gremium hin o Ludvik Csonka Plzňatar, savo hino prindžardo maškar o Roma majbuter andro zapadna Čechi. Aver manuš savo avľa andro Gremium hin o Milan Torák Prahatar, saves džanen but Roma mek akorestar, kana sas Prahate zoraľi e Rojka. O Gremium akana lidžan panč manuša u lengeri buťi si te koordininel so pes kerel andro regioni. Anglal terdžol o Ondřej Giňa, tajemikos hin o Ladislav Bilý, Josef Duna, Ludvík Csonka the Milan Torák. O romane organizaciji save keren andro Gremium hin ča khatal o čechika regioni, bo o Gremium nakerel buťi pre Morava. pokračování

AD: Romská princezna a oko Bruselu Nemohu se ubránit dojmu, že mravokárci odsuzují jiné kulturní zvyklosti a tradice a mají plné huby morálky, hlavně když se jedná o nás, Romáky, nebo o kteroukoli jinou odlišnou (tím pádem méněcennou) kulturu. pokračování

napsali jste nám AD: Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) RH č. 19/2003 Jsem nucen touto cestou uvést na pravou míru zkreslené informace v komentáři šéfredaktora časopisu Ing. Karla Holomka Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu). V první řadě chci uvést, že předmětný obraz nezakoupili přerovští Romové, nýbrž právnická osoba Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR. pokračování

Foto ministra za státní peníze Praha – Majitelka údajně nejhezčího poprsí v zemi Iva Kubelková – 16 tisíc korun, modelka Simona Krainová – 15,5 tisíce, ministr Zdeněk Škromach – 150 tisíc korun. pokračování

Romové a internet Dnešní doba přináší nové a nové poznatky o dění ve světě formou internetu. V každé základní, a doufám i zvláštní, škole je internetová učebna, kde se naše děti učí ovládat počítač. pokračování

Gulo čar v Ostravě Příznivci romské hudby v Ostravě a okolí nemají mnoho příležitostí k poslechu vynikajících romských kapel. Velmi mě potěšilo, když jsem se v RH dočetla o koncertu romské kapely Gulo čar v Ostravě. pokračování

Komentář : Od komunistů nelze nic očekávat AD: Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní Možná někomu přijde absurdní, že právě v Romano hangos se objevuje článek tohoto druhu, když na druhé straně se tu objevují ankety, názory Romů a texty vyjadřující nářky na dnešní dobu a řeči o tom, že za komunistů bylo lépe. Je to v pořádku. Noviny mají zrcadlit názory lidí a mohou tedy být i diametrálně odlišné. Zrovna nedávno jsem na docela oficiálním zasedání slyšel neuvěřitelný názor jednoho romského vůdce: komunisti jsou prý zlatí a že už se těší, až budou ve vládě. Zřejmě tím chtěl vyjádřit naději, že oni budou ti praví, kteří konečně něco pro Romy udělají. pokračování

muzejní okénko CIKÁNKA Snědá cikánka Pola zavířila svou širokou suknicí, plná lýtka se naposledy zablýskla, a pak malebnou úklonou zakončila svůj tanec. Bouře potlesku naplnila varieté a vytryskla smějící se Pole k nohám. Milovala opojení z úspěchu a byla nadšena, když potlesk trval hodně dlouho. Maje srdce naplněno radostí, spěchala po ukončení svého vystoupení do šatny, bzučíc si veselou písničku. Vtančila do své šatny, ale na prahu se zarazila. Kam jen oko zahlédlo, všude samé květiny, z nichž překrásná vůně se jí linula vstříc. Zatleskala svýma ručkama a s dětinnou radosti zavolala do chodby, „Míšo, Míšo, podívej se na tu nádheru“. Váhavě vešel za ní do šatny mladý muž a zavřev dveře, pohlížel na spoustu květinových darů. Neměl z těchto pozorností mužů vůči Pole velkou radost, bál se, aby mu neodešla, zlákána jejich nabídkami. Cítil se zodpověden, za ni, protože ji přivedl do města, kde na mladou hezkou ženu číhá tisícero nebezpečí. Pozoroval již několik dnů, že Pola odcházela odpoledne ven, a vracela se s divně rozzářenýma očima, bývala pak velmi tichá, jakoby někoho myslila. „Míšo, podívej se, pozvání od našeho řiditele“, zvolala v tom Pola, a přerušila jeho další úvahy. pokračování

Zprávy KARVINÁ – V karvinské kolonii Vagonka opět onemocnělo pět Romů úplavicí. Nemoc vypukla v jedné rodině, dva dospělí a tři děti skončili na infekčním oddělení nemocnice v Havířově. Od konce srpna, kdy epidemie vy pukla, se jí nakazilo zhruba 40 lidí a jedna žena nemoci podlehla. pokračování

O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové. pokračování

Ministr Gross žádá důkazy o dětské prostituci v českém pohraničí Již nějakou dobu se vede podivná diskuse o tom, zda především na Chebsku a Karlovarsku existuje obchod s dětskou prostitucí či nikoliv. Zvláštnost do celé situace vnesli romská koordinátorka chebské radnice Jaroslava Rymešová a představitelé místních romských organizací. Tím dostává celý případ velmi výrazný etnický rozměr. pokračování

Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý: Romové vyzvou vládu k uzákonění voleb zástupců menšin PRAHA – Romové chtějí vyzvat vládu, aby připravila zákon o volbách národnostních menšin. Jejich příslušníci by si tak vybrali své reprezentanty, kteří by je zastupovali a hájili jejich zájmy při jednání s místními i celostátními úřady a institucemi. ČTK to dnes řekl předseda romského Sdružení Dženo Ivan Veselý. Podle něj se chtějí Romové co nejdříve sejít s premiérem Vladimírem Špidlou pokračování

z policejní kroniky JESENICKO – Dvě romské zlodějky vydávají se za podomní obchodnice, se dostávají do bytů pod různými záminkami. Pak jen čekají na příhodný okamžik, kdy mohou své oběti okrást. O své úspory tak již přišla žena ze Zlatých Hor. „Nabídly ji ke koupi deky. Po jejich odchodu pak zjistila, že jí schází padesát tisíc korun,“ řekla mluvčí jesenické policie. Po ženách se stále pátrá. pokračování

Velkým problémem Romů je neznalost práv a povinností ROKYCANY – Sdružení Vize Romů Rokycany připravilo ve spolupráci s Občanskou poradnou Plzeň pro své terénní sociální pracovníky dvoudenní školení na téma bydlení. Mezi účastníky byla Květa Tůmová, která působí zejména v holobytech vybudovaných na okraji města. Při své každodenní práci se setkává především se starostmi romských rodin vyloučených na okraj společnosti. pokračování

Příběhy malých Romů zaujaly Praha – Čtení příspěvků šestého ročníku celostátní literární soutěže Romano suno bylo hlavním bodem programu Romského večera, který se konal 21. listopadu v literární kavárně Globe v Praze. Akci pořádala společnost Nová škola, která se zaměřuje na vzdělávání menšin s důrazem na romskou komunitu. pokračování

Nejsem kriminálník díky Salesiánskému středisku Teplické Salesiánské středisko mládeže (SaSM), jehož oficiální název je Dům dětí a mládeže, je druhým školským zařízením ve městě, které se zabývá mimoškolní činností dětí a mládeže. Nabízí pestrou paletu činností pro každodenní trávení volného času: od seznámení se se základními křesťanskými hodnotami po zájmové kroužky, klubová setkání a výuku náboženství. pokračování

Úspěch při místních volbách navzdory protiromské propagandě Kdo považuje Romy v bulharské vládě a místní správě za nežádoucí? Takové bylo téma semináře, který se konal v půli listopadu v Sofii. Při nedávné předvolební kampani do místních zastupitelstev totiž byla několikrát použita protiromská rétorika. Seminář připravily romské noviny Drom Dromendar, organizace Human Rights Project (HRP) a Bulharský helsinský výbor. Zúčastnilo se ho na 40 předních romských politiků, novinářů, společensky činných osob a členů místního zastupitelstva z měst Montana, Sliven, Samokov, Razlog. pokračování

Romové by vlastní děti neprodávali? To tvrdí pan Rudolf Puška, romský podnikatel v Chebu o dětské prostituci a připouští prostituci pouze u dospělejších romských děvčat, která označuje za vyspělejší „mladistvé štětky“. Rád bych mu věřil a docela mu rozumím, když se snaží očistit jméno Romů. Obávám se ale, že skutečnost je mnohem horší, než si kdokoliv z nás umí představit. Neměli bychom před ní zavírat oči nebo si nasazovat růžové brýle. pokračování

Nebojme se „etnických“ průzkumů Na přelomu června a července uspořádala Světová banka spolu se Sorosovým Open Society Institute v Budapešti velkoryse pojatou konferenci o postavení Romů ve střední a východní Evropě. Její součástí byl i seminář věnovaný etnicky diferencovaným statistikám, jež by umožnily hodnotit socioekonomické postavení Romů v jednotlivých státech. Špičkoví odborníci z vyspělých zemí, zejména anglosaských (USA, Velká Británie, Kanada), jakož i z Evropské unie, v Budapešti přesvědčivě argumentovali ve prospěch získávání etnicky diferencovaných dat. Vysvětlovali, proč se jich není třeba bát – právě ty země, které mají nejdelší tradici „etnických“ dat, jsou totiž těmi vzorovými i z hlediska ochrany osobních údajů. Statistická, hromadná data jsou prostě něco jiného než data individuální, osobní. pokračování

Než přišly děti do centra, neznaly básničky ani pohádky, dnes hrají divadlo Komunitní centrum s mateřskou školou bylo letošního 13. srp na otevřeno v jedné ubytovně v OstravěZábřehu, kde žijí převážně Romové. Zasloužila se o ně Marie Holubová (23 let), která s tímto nápadem přišla na vedení a. s. Banami, provozovatele ubytovny. pokračování

Chtěla jsem dokázat, že všechno jde, když se chce Součástí nového komunitního centra v OstravěZábřehu je mateřská škola, kterou vede Marie Holubová starší (42). pokračování

muzejní okénko CIKÁNČINO PROROCTVÍ Bst - Mnohého z vás nejednou obtěžovala cikánka dotěrnou prosbou, že vám bude hádat z ruky. Jestliže jste se dali nachytat a ona podivně rychle přečetla váš osud ze záhadných čar vaší dlaně, nasadila vám zároveň červa do hlavy: Splní se, co ta stará brebentila? Jistě že se většina proroctví nesplní, avšak lidé si pamatují ty, jež se naplnily. Setkal jsem se s osmdesátiletým bačou a ten mi vyprávěl: Před několika lety žil v naší dědině mladý kovář Zaremba. Silný, zdravý chlapík a galánky se na něho lepily. Ale byl samotář. Konečně si přece namluvil děvče, které patřilo k nejhezčím v celém okolí. Nemělo věna kromě krásy a nějak to s tím Martinem Zarembou umělo. Byl do Kláričky Šebestíkové blázen. Vědělo se, že mladík dostane hodně peněz, byl z bohatého statku, a kdejaká tetka, co měla dceru na vdavání, na Kláričku žárlila. pokračování

Zprávy PRAHA – Část slovenských Romů se po přestěhování do ČR stává drogovými dealery. Vyplývá to z šetření Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), které sloužilo jako podklad pro analýzu MVČR o migraci a usazování slovenských Romů na českém území. Materiál schválila vláda. Terénní výzkum provedla IOM v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji a došla k závěru, že trh s tvrdými drogami ovládají v této oblasti výhradně Vietnamci. Ti využívají k distribuci drog členy místní romské populace. pokračování

Romská hudba zněla na Strunách podzimu Praha – Roby Lakatoš se svým ansáblem a dívčí trio Triny vystoupili v Jízdárně Pražského hradu v závěru 8. ročníku festivalu Struny podzimu. Od 26. září až do 4. prosince zájemci slyšeli mnoho známých hudebníků. pokračování

Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě. pokračování

Peníze od Komunitní nadace putují na tři desítky projektů národnostních menšin ÚSTÍ NAD LABEM – V otevřeném výběrovém řízení Komunitní nadace Ústí nad Labem bylo finančně podpořeno 30 projektů. Sedm z nich je zaměřeno na problematiku národnostních menšin žijících na Ústecku, Děčínsku, Litoměřicku a Teplicku. Občanským sdružením, která se snaží integrovat například Romy, Ukrajince, Afričany či Rusy, bylo přiděleno 250 000 Kč. pokračování

z policejní kroniky NOVÝ JIČÍN – Temné zákoutí průchodu z Kostelní ulice na Žerotínovu v Novém Jičíně se stalo osudným 20letému mladíkovi z Dolního Benešova z Opavska. Obstoupili jej dva muži, údajně Romové, a bylo zle. „Jeden z pachatelů muže uchopil zezadu kolem pasu, druhý jej prohledal,“ sdělila novojičínská okresní policejní mluvčí. Lupič mu vytáhl ze zadní kapsy peněženku s 500 Kč, občanský průkaz a další doklady a zmizel i se svým komplicem. pokračování

Romen oslavil první výročí PRAHA – Romský Obchůdek Romen oslavil 4. prosince první výročí svého vzniku. Hlavním bodem programu bylo čtení z knihy O velké Ramě a jiné příběhy od Agnesy Horváthové, kterého se ujala Iveta Demeterová a Helena Demeterová z Radia rota. Jan Slepčík je prokládal svými písničkami. pokračování

Kočování po obrazech Brno – Vernisáž výstavy Kočování po obrazech se konala 4. prosince v Muzeu romské kultury v Brně. Je to mimořádná výstava v podmínkách tohoto muzea za celou dobu jeho existence. pokračování

Takhle ne! K polemice Amaro gendalos s Janem Jařabem Poslední listopadové číslo Amaro gendalos je věnováno dosti kruté polemice s Janem Jařabem. Je jí věnováno skoro celé číslo. Kdo to bude číst? I mně to dalo dost práce a přemáhání. A já toho přečtu hodně! Některé myšlenky se mi zdají být v této polemice zcela neúnosné. A tak čím méně čtenářů se o nich doví, tím lépe. Jako bychom se dostali někde na začátek let devadesátých, co do kultury oné diskuse, i obsahu. pokračování

Věnujeme více pozornosti sami sobě Za uplynulých čtrnáct let se romský nevládní sektor pěkně rozvinul a je třeba ocenit práci mnohých romských aktivistů při jeho budování. Velice dobře si vedou také někteří z bývalých romských poradců. pokračování

Romské ženy čelí dvojí diskriminaci O postavení romských žen v rozšiřující se Evropské unii, hovořila 26. listopadu výkonná ředitelka ERIO Angela Kocze v Evropském parlamentu. Stalo se tak poprvé v historii romského hnutí na pozvání výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovné příležitosti. pokračování

Upřímnost za zdmi heřmanického vězení V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti. Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě. pokračování

Rytmus za mřížemi Romskou popovou kapelu Rytmus tvoří pětice mladých odsouzených vězňů, kteří si odpykávají svůj trest v Heřmanicích. U Romů je zvykem, že se muzika dědí, a tak každý z nich začal s muzikou už v dětství. Jsou to muzikanti srdcem i duší. Mají obsáhlý repertoár z převzatých i vlastních písní. Rytmus hraje v obsazení dvakrát syntetizér, kytara, baskytara a zpěv. Muzika je postavená na zpěvu, je dobře promyšlená, ucelená a je z ní cítit trend nové romské muziky. Poetika jejich romských textů je o životě, o lásce, pravdě a spravedlnosti. Aranž je postavena na jednoduchosti, ve které je muzikantský um, krása a melodie vyniká za podpory bohatého vokálního zpěvu. Swing v jejich podání je milý a zajímavý. Rytmus používá harmonii širokou, prolínají se v ní prvky romských akordů s jazzovými, ale zároveň i s moderní harmonií. Barva jejich zvuku je sametová, měkká, lehce vtíravá a jim slušivá. pokračování

napsali jste nám Milý pane Horváthe, z Vašeho článku (RH 38) byl cítit smutek, že nemáte o Vánocích plný dům příbuzných. A já si říkám: zaplaťpánbůh, že býváme sami. Každý vycházíme z jiné zkušenosti. pokračování

ČR je jedinou zemí, kde jsme hráli třikrát v roce Hlavní hvězdou posledního dne festivalu Struny podzimu byl Roby Lakatoš se svou skupinou. Tento houslový virtuóz je přímým potomkem uherského Orfea nebo Krále cikánských houslí, Jánoše Biháriho, který působil na uherském dvoře v první polovině 18. století. Jeho dynastie ovlivnila houslové hry na celém Balkáně. Roby Lakatoš poprvé vystupoval už v devíti letech. Hudbu později studoval i na konzervatoři. V letech 1986 až 1996 působil v bruselských Les Atéliers (Dílny), kde se těšil velké přízni publika. Nyní vystupuje na mnoha známých festivalech v USA, Japonsku, Číně, Austrálii a v Evropě. pokračování

Obchodování (nejen) s romskými ženami očima La Strady La Strada ČR je česká nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporu obětí obchodu se ženami, ovlivňování zákonodárství a informování veřejnosti o tomto problému. La Strada považuje obchod se ženami za závažné porušování lidských a tedy i ženských práv. Činnost v ČR zahájila v roce 1995 jako projekt nadace proFem (Středoevropské konzultační středisko pro ženské projekty) a tři roky poté byla zaregistrována jako samostatná organizace. Romská komunita, která se nyní odhaduje zhruba na 250300 tisíc osob, je v některých místech stižena bídou, nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Na mnoho Romek, které žijí především v místech blížících se ghettům, nahlíží La Strada jako na důležitou cílovou skupinu, k níž je potřeba směřovat prevenci. Obchod se ženami se stává od roku 1989 stále závažnějším problémem. ČR je nejen zemí tranzitní, ale i zemí, odkud oběti obchodování pocházejí. O projektu Lidská práva v praxi – Prevence obchodu se ženami v romské komunitě jsme hovořili s koordinátorkou projektu Petrou Kutálkovou z Prahy. pokračování

Příběhy romských klientek (ale mohly se stát komukoliv jinému) Lucie, 20letá Romka, se narodila v Plzni. Od 15 let vyrůstala ve výchovném ústavu, po dosažení zletilosti se vrátila k rodičům do Plzně. Tam se seznámila se svým partnerem, 21letým Tiborem H., se kterým žila zhruba dva roky na ubytovně, kde Tibor bydlel. Po půl roce ji začal nutit k poskytování sexuálních služeb, vyhrožoval, že ji opustí, někdy ji i fyzicky napadal. Nutil ji dělat prostitutku i v době, kdy byla těhotná. pokračování

muzejní okénko Kočovný národ cikánů. Nikdo je neznal, nikdo nevěděl, odkud přicházejí. Cikáni do pracovních táborů. Psal se rok 1417, když se na evropském západě objevili podivní lidé se zvláštním zabarvením pleti, s černýma, lesklýma očima a s hustými vlasy potulní cikáni, kteří od té doby nabyli smutné proslulosti. O svém původu nedovedli tito lidé říci nic určitého. Ve svých vozech krytých plachtou vezli s sebou papežské doporučovací listy, v nichž byli označeni jako „vyhnaní křesťané“, kteří patrně museli uprchnouti před pohany z Egypta a odtud putovali bez plánu s místa na místo. Z počátku vzbudil osud lidu „Romi“, jak se sami nazývali, účast a soucit. Ale velmi brzy změnily se tyto city v nenávist a odpor, když cizinci projevili nevšední pohotovost v krádeži a podvodech a nelekali se ani násilných činů. Následek toho byl, že „Egypťané“, třebaže měli též ochranný list císaře Zikmunda, byli vyháněni a dokonce prohlášeni za psance. Ochranný list císaře Zikmunda byl ostatně nestoudným padělkem černovlasých chlapíků. pokračování

Zprávy BRNO – Speciálně vyškolení policisté budou pracovat v Brně s Romy a dalšími etnickými menšinami. Naopak romští zájemci se zúčastní kurzů, které je připraví na práci u policie. To jsou výsledky tříletého programu organizovaného britským ministerstvem zahraničí, do kterého se zapojily radnice a městské policie v Brně a Pardubicích a Střední policejní škola v Brně. Za tři roky prošlo těmito kurzy desítky lidí, část z nich už u policie pracuje. Součástí výuky jsou kurzy romštiny. Program se uskutečnil také na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku. pokračování

V Divadle Bolka Polívky se sešli zástupci národnostních menšin žijících v Brně Brno – Předvánoční koncert s názvem Žijeme v jednom městě se konal 10. prosince v Divadle Bolka Polívky v Brně. Během večera, který pod záštitou primátora Petra Duchoně pořádalo folklorní sdružení Púčik, se divákům představily soubory, kroužky a sólisté národnostních menšin žijících v Brně. Diváci viděli pěvecká, taneční a recitační vystoupení zástupců řecké, maďarské, jihoslovanské, polské, slovenské, bulharské a ruské obce. Romy na přehlídce prezentovalo Společenství Romů na Moravě a jeho taneční soubor Terne čhaja. pokračování

Diskuse s Mirkem Topolánkem Jednou z možností, jak ovlivnit nepříznivé dění v samosprávách vůči sociálně slabým a jejich vylučování ze středů měst, je diskuse se šéfy politických stran. Otázka zní, jak může a jestli vůbec může politická strana, která má své zastupitele, starosty, hejtmany ve městech a regionech nějak toto dění ovlivňovat. Je to jistě otázka na místě, když uvážíme, že vláda má tuto možnost velmi omezenou poté, co reforma státní správy selhala. pokračování

z policejní kroniky PRAHA – Před základní školou v Sokolovské ulici v PrazeLibni čekali dva Romové a jedna Romka se se zlodějskými úmysly až skončí vyučování. Vyhlídli si pětičlennou skupinku chlapců, která seděla na lavičce před školou. Jednomu z nich ukradli mobilní telefon v hodnotě 3500 korun. Policisté po zlodějích pátrají. pokračování

Akční plán na zlepšení situace Romů a Sintů Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) uvítalo přijetí akčního plánu, jež si klade za cíl zlepšit situaci Romů a Sintů, žijících na území spadajícím do působnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Plán přijala v Maastrichtu 2. prosince Rada ministrů OBSE. pokračování

Nové centrum ve Frýdku Dne 10. prosince otevřelo Společenství Romů na Moravě ve FrýdkuMístku denní bezprahové centrum dětí a mládeže umístěné ve speciální škole v části města Frýdek, a to nákladem více než 100 000 Kč. Otevření centra bylo umožněno v rámci projektu sledovaného Moravskoslezským krajem pro eliminaci vylučované romské komunity. (red) pokračování

Charita nabízí ruku všem potřebným Farní charita v Rumburku, která provozuje poradnu pro ohroženou mládež, mateřskou školu, občanské poradny a též poskytuje obnošené oděvy a obuv (tzv. šatník), vznikla v roce 1992. V otvírací dny, tedy od úterý do pátku, tam docházejí především romské děti a mládež od 5 do 18 let. Nechybějí ani jejich vrstevníci ze sociálně slabých rodin. pokračování

Přibyli další profesionální pomocníci sociálně slabých rodin Všech třicet terénních sociálních pracovníků, kteří podstoupili závěrečné ústní zkoušky dvoustupňového vzdělávacího programu, bylo úspěšných. Zkoušky i slavnostní předání certifikátů, které po nich následovalo, se konaly 3. prosince v Praze. pokračování

Vánoce jsou jako nekonečný příběh Přestože víme co nás čeká a nemine, pokaždé nás Vánoce uvedou do zvláštní nálady plné naděje a rozechvění. O této zvláštní době jsem hovořil se svým přítelem Igorem Malíkem a romským spisovatelem Andrejem Giňou. Igor si připomněl zážitky z Vánoc, které prožíval jako kluk. pokračování

Ze zkušeností našich předků bychom se měli poučit Je mnoho věcí a záležitostí, které Romové bez podpory majoritní společnosti nemohou nikdy vyřešit. Stejně je na tom majorita bez podpory Romů. V poslední době se zdálo, že někteří liberálně orientovaní státní úředníci pochopili skutečný stav věcí a začali uvažovat střízlivě a realisticky o krocích, které je třeba dělat pro postupné zlepšování situace romské menšiny. pokračování

Na Vánoce u dědečka a babičky budu stále vzpomínat Pamatuji se, že večer před Štědrým dnem, to mi bylo asi deset let, jsem musel brzo do postele, protože brzy ráno jsem jel s rodiči za babičkou a dědečkem. Spal jsem v místnosti, kde byla taková zima, že jsem musel být skoro oblečený, s čepicí na hlavě, zpod velké péřové duchny mně vykukovaly jen oči. Dlouho jsem nemohl usnout, těšil jsem se na cestu vlakem, na prarodiče a myšlenkami jsem už byl u nich. Probudil jsem se ještě za tmy. V místnosti byla zima, a tak jsem ještě zůstal chvíli ležet pod obrovskou peřinou. Nakonec jsem vstal, ale v kuchyni mně máma řekla: „Běž ještě pod peřinu, máme čas, vlak jede až v šest hodin.“ V kuchyni byla zima, okno bylo pokryté námrazou s různými obrázky a táta zatápěl v kamnech. Když se oheň rozhořel, dřevo začalo praskat a jeho vůně se mísila s vůní vánočních koláčů a cukrovím, které máma napekla. Umyl jsem se v lavoru studenou vodou, oblékl se a učesal vlasy. Pozoroval jsem se v zrcadle, ve stoje jedl závin s mákem a srkal vařící čaj. Bylo krásné sváteční ráno, byly Vánoce! pokračování

Karačoňa ič the adadžives O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake. pokračování

Silvestrovský střípek Právě jsem dočetl knížku Júlia Satinského Z mého deníku. Kouzelné čtení! Poslyšte jeho vzpomínku starou téměř dvacet let. Na straně 87 posledního vydání této knihy Július Satinský vzpomíná na rok 1974 v Bratislavě: pokračování

muzejní okénko Žeravičtí Danielové To už bylo po druhé, co jsem se setkal s tou podivnou řečí. Tenkrát před lety mezi zaměstnanci jednoho z největších evropských cirkusových podniků, a podruhé v letošním létě za návštěvy stálého cikánského tábora v Žeravicích u Přerova, kam jsem se vypravil zachytit několik snímků ze svatby dvou mladých členů tohoto prapodivného nárůdku, rozvanutého snad po celém světě z původního sidliště v Indii. Hi tuke lóve tázali se mne často po představení dobří známí cirkusáci, kteří chtěli vědět, kolik mám peněz, abychom podle toho zvolili levnou nebo náročnější restauraci k besedě o bohatých zážitcích z okruží cirkusové areny. pokračování

Zprávy Olomouc – Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) zařadila do evropského programu PHARE Agenturu podporované zaměstnanosti Spolu z Olomouce, která u NROS uspěla se svým projektem. Ta hodlá v příštím roce a půl najít zaměstnání zhruba 20 Romům. Již nyní hledá nezaměstnané, kteří se chtějí do programu zařadit. „Když to bude nutné, poskytneme jim i pracovního asistenta, který je naučí pracovním dovednostem a bude se snažit citlivě je začlenit do kolektivu. Bariéry vůči Romům v lidech jsou a my se budeme snažit je prolomit,“ řekla vedoucí agentury Hana Fišerová. pokračování

Tříletý podmíněný trest Romy pobouřil JESENÍK – Okresní soud v Jeseníku odsoudil 5. ledna 2004 Petra Blajze, Martina Stiskala a Martina Jaše k tříletému podmíněnému trestu za předem připravený rasistický útok na romskou rodinu loni v létě v Jeseníku. Rozsudek vyvolal značné rozhořčení mezi Romy, kteří se v této záležitosti setkali s Janem Jařabem, vládním zmocněncem pro lidská práva, a Karlem Čermákem, ministrem spravedlnosti. pokračování

Vicepremiér Mareš odmítnul poskytnout azyl Romům Praha – Poté, co vicepremiér Petr Mareš po jednání s místopředsedou slovenské vlády Pálem Czákym v polovině prosince prohlásil, že žádný z Romů nedostane azyl (doslova „žádný z nich azyl nedostane“), začali protestovat odborníci z uprchlických organizací. pokračování

Slovo šéfredaktora k začátku šestého ročníku RH Naši milí čtenáři, začal rok 2004 a začátkem každého nového roku je mnoho věcí nejasných. Mimo jiné i náš rozpočet, se kterým můžeme počítat. Jisté je jen to, že Romano hangos bude vycházet i letos, a rádi bychom udrželi týdenní periodicitu. Zatím nás však tíží nedostatek finančních prostředků a jistou, doufáme že jen krátkou dobu, jsme nuceni přejít z úsporných důvodů na periodicitu čtrnáctidenní. Jakmile bude vše jasné, bude Romano hangos vycházet pravidelně každý týden. Doufám, že to bude nejpozději počátkem února. pokračování

z policejní kroniky Žďáru nad Sázavou – Napadení občanem romské národnosti ve Žďáru nad Sázavou ohlásil na služebnu městské policie místní občan. „Rom na poškozeného zaútočil v prostoru Žižkovy ulice a podle jeho výpovědi ho zbil a sebral mu brýle a čepici, které po něm následně mrštil. Na místo se ihned dostavila naše i policejní hlídka. Vzhledem k tomu, že stěžovatel je nám známý člověk, s nímž už jsme řešili nějaké problémy, je těžké říci, jak vážný konflikt opravdu byl. Případ následně převzala Policie ČR,“ popsal incident zástupce šéfa žďárských strážníků. pokračování

Amare bez problémů Krupka – Sdružení Amare, které se zaměřuje na využití volného času romské mládeže, může i nadále používat dosavadní prostory ve městě Krupka, přestože nájemní smlouva bude uzavřena s jiným nájemcem. pokračování

Vzájemná podpora zvýší zaměstnanost Romů z Teplicka Prezentační den projektu Komunitní centrum vzdělávání Teplice se konal loni 18. prosince a pořádalo ho občanské sdružení Vzájemná podpora. Sdružení působí v Dubí u Teplic a realizuje program prevence sociálního vyloučení v romských komunitách. V Teplicích získalo od městského úřadu areál bývalého podniku Bonex, kde otevíralo slavnostně svou nově vybudovanou krejčovskou dílnu. pokračování

Vánoce a křest CD v romském muzeu Brno (gh) – V Muzeu romské kultury v Brně proběhlo 16. prosince Vánoční zastavení – předvánoční povídání o tradicích romských Vánoc, spojené se křtem hudebního CD. Sešli se na něm nejen Romové, ale i zástupci různých úřadů, muzeí, občanských sdružení, muzikologové, hudební kritici a příznivci Romů. pokračování

Giľa Ďíla Giľora (Písně olašských a usedlých Romů) CD Giľa Ďíla Giľora je nahráno z písňové sbírky Evy Davidové a vydalo je Muzeum romské kultury v Brně. Jsou na něm písně olašských Romů a usedlých Romů žijících na Slovensku. V části, kde jsou pomalé písně (halgata) olašských Romů, které působí exoticky, jsou jejich typické a originální projevy s prvky orientu a orientálního náboženství (modlitební písně). Je to jeden z mnoha důkazů, že Romové pocházejí z Indie. Z jejich výrazu je znát a cítit, že při svých cestách z původní země do Evropy byli ovlivněni kulturou asijských a balkánských zemí, kulturou Maďarska, ale nejvíce Rumunska. Pro maďarské romské muzikanty byly a jsou olašské písně silným hudebním tématem, který je vyzývá k hudebnímu zpracování. Což se také stalo a tím pádem olašské Romy ovlivňovaly a ovlivňují. pokračování

Okouzlení barvou Damián Dudáš pochází ze slavné romské rodiny Dudášů ze Starého Plzence u Rokycan. Je malíř. Bydlí pod starou románskou rotundou v rodinném domě v krásném romantickém prostředí. Už v Plzenci prožil krásné dětství, přestože jeho rodiče přišli z východního Slovenska a tady se trvale usadili. Malovat začal ve 14 létech. Ve škole měl z kreslení známku dvojku, nebo i trojku. Až pak uviděl v obchodě tempery a chtěl je za každou cenu mít – dostal je k Vánocům. Potom už měl z kreslení jedničku a začal dokonce vystavovat. Maloval krajinu ze svého okolí, rotundu na kopci. První výstavu měl v 16 létech mezi výtvarníky dospělého věku. V každé jeho práci hraje nejdůležitější roli barva. Sám o svých obrazech říká, že je okouzlen barvou. Pokračoval i na vojně. Jen téma se měnilo a přecházelo více do abstraktní formy a toho, co lze nazvat „konstruktivismem“. Jeho vzory byli Mikoláš Aleš, Michelangelo, francouzští impresionisté. V mládí měl soukromého učitele – výtvarníka pana Benedikta. Nyní velmi úzce spolupracuje s paní Suttnerovou, rovněž výtvarnicí, která působí ve Starém Plzenci v centru alternativní péče. Vytvářejí spolu tzv. Domalovánky, což jsou kreace určené pro děti v mateřských a základních školách. Damiánu Dudášovi jsme položili několik otázek. pokračování

Sálem se vznášel Djangův duch Na začátku každého nového roku sám pro sebe bilancuji, s jakou výjimečnou hudební nahrávkou jsem se v uplynulém období setkal, jakou působivou knihu jsem četl, jaký koncert jsem navštívil. Kulturní akcí, za kterou se stojí ohlédnout zpět do roku 2003, se stal říjnový Djangofest. pokračování

Chytněte se Bílého kruhu bezpečí – pomůže vám Bílý kruh bezpečí (BKB) je občanské sdružení působící již několik let v ČR. Od roku 1991, kdy vznikla první poradna v Praze, se jeho činnost zaměřuje především na poskytování bezplatné odborné a diskrétní pomoci obětem trestných činů a na prevenci kriminality. Nabízená pomoc může mít několik forem: od poradenství právníka a pomoc psychologa, až po doprovod obětí či pozůstalých při návštěvě nemocnice, k soudu, ve velmi závažných případech spojených s násilným trestným činem pak i v místě bydliště. Cíl je však stejný: návrat postiženého do každodenního života, rychlé vzpamatování se obětí z následků trestného činu a mimo jiné i zlepšení jejich pozice při jednání s úřady. Od roku 1999 spolupracuje BKB s Nadačním fondem Filipa Venclíka zejména při poskytování operativní finanční pomoci obětem těch nejzávažnějších trestných činů či jejich pozůstalým, kteří se často ocitnou v těžké životní situaci a nemají žádné prostředky. O tom všem jsem hovořila s Mgr. Petrou Vitoušovou, prezidentkou Bílého kruhu bezpečí. pokračování

Miss Roma do 18 let Ostrava (jah) – Ostravské sdružení Jekhtetane – Společně, které se zaměřuje na účelné využití volného času romských dětí, připravilo soutěž o nejkrásnější romskou dívku Miss Roma do 18 let. pokračování

Romistiku otevírá už počtvrté Univerzita Karlova PRAHA – Už počtvrté otevírá Filozofická fakulta Univerzity Karlovy obor romistika. Zájemci se mohou hlásit do jednooborového bakalářského studia a poté pokračovat navazujícím magisterským nebo dvouoborovým magisterským studiem. Přijímací zkoušky jsou dvoukolové a znalost romštiny se v nich neprověřuje, uchazeči si ji však mohou zvolit jako cizí světový jazyk, jehož znalost se ověřuje v prvním kole zkoušky. pokračování

muzejní okénko Cikáni nebudou mít vlastní stát V několika zemích, zvl. v Polsku, ožívá opět projekt, jehož dušev. původcem je označován zemřelý cikánský král Kwiek I.: Kwiek I. vydal z Budapeště anglické vládě žádost, ve které prosil, aby Anglie dala cikánům k disposici uzavřenou oblast v Indii pro kolonisační účely. Odpověď Anglie nezněla příznivěji než odpověď rumunské a polské vlády, které Kwiekovy dřívější žádosti zamítly. Je podivuhodné, že dostal vůbec odpověď, neboť u evropských ne-cikánů, kteří tvoří ovšem většinu, nebyl Kwiek I. oděn ani stínem autority, kterou je přece jen vyznamenáván autonomní černošský král z Ugandy. Zář směšnosti nebyla nikdy odlučitelná od osobnosti krále cikánů. Proto byly předem odsouzeny k zániku všechny kroky, které zaměřovaly k vytvoření národního cikánského státu, jak obdrželi na základě Balfourovy deklarace Židé právo na národní domovinu. Paralelita nutnosti cikánské otázky a nutnosti židovské otázky ještě dodnes není jasná žádné vládě, ačkoliv se v obou případech zdá zřejmá vnější podoba v tom, že oba národy žijí ve velkém počtu států jako skupina podobná menšině, aniž by měly vlastní, autonomní stát. Na světě je více než 2 miliony cikánů. Většina z nich žije v balkánských státech, ve střední Evropě, ve Španělsku, v Malé Asii a v Severní Africe. Mají svou vlastní řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají téměř výlučně, ačkoliv rozumějí a většinou také ovládají řeč země, ve které se právě zdržují. Liší se podle rasy a obyčejů nápadně od okolních obyvatelů. Ačkoliv se popírá, že přišli do Evropy ze severozápadní Indie, a ačkoliv se též tvrdí, že pocházejí z africké pravlasti, liší se přece jen jasně od svého okolí. Schází jim přání po asimilaci, po přizpůsobení. Asimilisace by pro ně znamenala podřízení pod zákony, které nechtějí uznávat; asimilisace by mezi jiným přinesla s sebou usazení, a tomu nelze vyjma několika výjimek, cikány naprosto přivyknout. pokračování

Zprávy BRATISLAVA – Slovenské ministerstvo vnitra se chystá zřídit speciální policejní odbor pro styk s Romy. Podle romských představitelů je to však nedemokratické, nehumánní a je to návrat k fašismu. „Tyto záměry ministerstva vnitra vracejí Slovensko do totalitních režimů a až do období druhé světové války,“ řekl předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkoló. „To už tady bylo, že Romové byli označováni písmenem C a Židé Davidovou hvězdou,“ dodal. Vnitro však namítá, že policejní specialisté budou řešit jen drobné přestupky a spory v romských osadách. pokračování

Případ napadení romské rodiny z Jeseníku se podruhé vrací k soudu Jeseník – Mladíci, kteří napadli vloni v červnu romskou rodinu Žigových, stanou opět před soudem. Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala k nim tenkrát vnikli nad ránem do bytu pod záminkou, že jsou od policie. Těhotné Lydii Žigové rozbili dlažební kostkou hlavu a muže pořezali. pokračování

Německá vláda přehlíží vážná znevýhodnění Romek a Sintek BudapešŤ/New York (jk) – Historicky první zpráva zabývající se situací romských a sintských žen v Německu uvádí, že čelí diskriminaci mezi jednotlivými společenskými vrstvami. Ta zesiluje dopad genderové a etnické, popř. rasové diskriminace. Sintky a Romky jsou jasně znevýhodněny ve vzdělávání, zaměstnanosti, lékařské péči či účasti na veřejném a politickém životě. Navíc zatím nedosáhly stejnou emancipaci jako Němky z jiných společenských vrstev. Znevýhodněny jsou zejména Romky, které do země přišly ze zahraničí. pokračování

z policejní kroniky BOHUMÍN – Dva pachatelé údajně romského původu napadli ženu z Bohumína a obrali ji o zlato a mobil. „Řekli, že pokud jim nedá peníze, budou v útoku pokračovat,“ sdělila policejní mluvčí Zlatuše Viačková. Žena se odmítla podřídit, jeden z pachatelů ji proto chytil za ruku a stáhl jí zlaté šperky. Poté ji prohledali a vzali také mobilní telefon. Nakonec jí rozbili dioptrické brýle. Způsobená škoda činí 9000 korun. pokračování

Poradna úspěšně pomáhá Šumperk – Občanská poradna, kterou před půl rokem otevřelo šumperské romské sdružení Savore, si na nedostatek klientů nemůže stěžovat. Jako jediné zařízení ve městě lidem radí, jak postupovat na úřadech. pokračování

Útok, který skončil smrtí, projednával plzeňský soud Plzeň/Karlovy Vary (kd) – S úmyslem loupit vtrhla do bytu romské rodiny v Karlových Varech loni v únoru trojice mužů. Odešli sice tenkrát bez lupu, ale případ skončil smrtí jednoho z přepadených. pokračování

Romský národ teď může s důvěrou volit Romské hnutí je v současnosti na vzestupu. Pozici si v roce 2004 pravděpodobně upevní v daleko větší míře než kdykoli předtím od svého vzniku před 70 lety. Milion přistěhovalců nyní samostatně volí, včetně tisíců Romů žijících na Slovensku a v ČR. Na místní úrovni se v poslední době objevují signály o existenci mladšího a militantnějšího politického vedení. Jeho role by v kontextu geograficky rozptýleného, avšak nyní o něco semknutějšího romského národa mohla být rozhodující. pokračování

Naše zrcadlo V ostravské Vesničce soužití našli své nové domovy lidé ze záplavami postižených oblastí. Rok žili v klidu a míru, ale dnes už jsou rozdělení na dvě části. Jejich soužití narušily rozbroje, které nastaly mezi Diecézní charitou ostravskoopavskou a občanským sdružením Vzájemné soužití. A ještě tomu není konec. Rojí se problémy další, jako včely kolem úlu. Televize Nova vysílala 13. ledna sestřih několika reportáží pořadu Na vlastní oči, kde mimo jiné poukázala na problémy kolem vesničky. Romští ostravští politici dali v pořadu silně najevo, že jsou schopni postarat se o Romy sami a nepotřebují k tomu indického dobrovolníka, ani gadža, ani Vesničku soužití. Prvotní plány jim připomínaly oplocený koncentrák, kde budou bydlet trpící a psychicky zhroucení lidé. Podle nich by romské děti měly vyrůstat na sídlišti, a ne v oplocené rezervaci, na kterou se bude chodit dívat celý svět. pokračování

Presbyter David Dudáš David Dudáš chtěl být původně katolickým knězem. Ten úmysl pojal už na základní škole, ale nikdo, ani rodiče, ho nebral vážně. Při studiu však stále více inklinoval k východnímu křesťanství, které se mu při porovnání s jinými náboženstvími jeví být více původní a více se blížící stylu života apoštolů. Už ve 13 letech se pro něj pravoslaví stalo tou pravou vírou. Později, jednou brzy zrána, aniž komu co řekl, odcestoval do Rumunska, kde začal studovat v nejstarším pravoslavném klášteře. Studium trvalo pět let. Nastoupil v srpnu. Představený mu řekl: „Do Vánoc se naučíš rumunsky, jinak musíš odejít.“ David to zvládl a zůstal. V semináři byl jediným Romem. To mu přinášelo jisté výhody, protože představení ho návštěvám ukazovali, jako zvláštní výjimku a velmi si ho vážili. Na druhé straně v době studií David cítil i povinnost splnit své vnitřní poslání sounáležitosti s rumunskými Romy. Pořádal a organizoval pro ně humanitární pomoc z Ostravy. To se mu podařilo uskutečňovat až pětkrát do roka. pokračování

Náš sen se nám už splnil, tancovali jsme s Parno Gratz Taneční soubor Čercheňa z Brna, který vede Darina Čonková, není žádným nováčkem. Jeho členové za sebou mají již mnoho vystoupení a také úspěchy. Ačkoliv se jedná o početný soubor, nejvíce mezi nimi vyniká mladý taneční pár Renata Čonková a Mário Lakatoš, který občas vystupuje i sólově. Renata studuje na osmiletém gymnáziu v Brně-Líšni, kde ji baví zvláště němčina; kromě tance také ráda hraje basketbal a volejbal. Mário je v deváté třídě. Kromě tance hraje fotbal, ale hlavní je pro něj tanec. pokračování

Vyhlášení programu Podpora romských žáků středních škol, leden červen 2004 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romským žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol) včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok. pokračování

Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR. Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka. pokračování

Další napadení Romů v Jeseníku Po vynesení nedávného kontroverzního rozsudku Okresním soudem v Jeseníku nad pachateli rasového útoku na romskou rodinu (červen 2003), se situace komplikuje dalším útokem na Romy. K události došlo 20. ledna přímo na jesenickém náměstí, kde Romy slovně napadla skupina českých mladíků. Rasistické nadávky a hrozby fyzickým násilím zřejmě mají Romy zastrašit od protestů proti podmíněným trestům, které soud uložil pachatelům zmíněného rasistického útoku. Napadená rodina obdržela v posledních dnech mnoho anonymních dopisů, ve který je nejen hrubě urážena, ale je jí také vyhrožováno dalším násilím. Na druhé straně se k situaci v Jeseníku vyslovují lidé, kteří pachatele rasového útoku odsuzují a vyjadřují nespokojenost s rozhodnutím okresního soudu. pokračování

napsali jste nám Romové se učí číst Romská národnostní menšina je jako jedna z mála menšin v České republice, která po revoluci začínala s vydáváním svých novin a časopisů. Měl jsem to štěstí a byl jsem, jak se říká, u toho. Společně s některými nadšenci z řad majority a samozřejmě s Romy a za podpory státu se na trhu začaly objevovat Romano kurko, Amaro lav, Romano ľil, Roma, Gendalos a další. Některé již zanikly, troufám si dnes říct i díky naší „cikánské“ ješitnosti a malosti. Bohužel tak zanikl i časopis Lačho lav – Dobré slovo (později se nazýval Amaro lav – Naše slovo). V této redakci jsem kdysi dávno začínal, působil jsem také v redakci Romano kurko – Romský týden, který vycházel v Brně a jehož vydavatelem byla agentura Romart pod vedením Romské občanské iniciativy. pokračování

muzejní okénko Tři příčiny smrti mladé cikánské matky. (Krajský soud trestní v Praze.) V druhé polovině září loňského roku asi ve tři čtvrti na sedm večer jelo po státní silnici směrem od Prahy k Táboru osobní auto, řízené Josefem Znamenáčkem, hotelierem z Tábora. Bylo již šero. Mezi osadami Babice a Křiváček přijíždělo proti němu s kopce nezjištěné auto, které bylo osvětleno a které Znamenáček velmi dobře viděl. Na silnici mezi oběma auty jel ve směru jízdy Znamenáčkova auta neosvětlený vůz tažený voly, který řídil rolník z Řehenic, Antonín Platil. Tohoto povozu Znamenáček nespatřil a teprve, když byl od něho vzdálen asi na šest metrů, zpozoroval překážku. Protože však jel rychlostí 50 km v hodině, nemohl již zataviti a proto strhl prudce své auto na stranu silnice, při čemž sice předjel neosvětlený povoz s voly bez nehody, ale při tomto neveselém tanci zachytil mladou ženu, která tam šla klidně se svým dítětem, vedouc ho za ruku. Děcko na štěstí se včas pustilo a uskočilo. Jeho matka byla však autem vlečena několik metrů a pak stržena jeho koly s jedenáctimetrového návrší do pole. Byla tak těžce zraněna, že svým zraněním vkrátku podlehla. pokračování

Zprávy BRUNTÁL – Radnice v Bruntále chce zachránit historicky cenný, ale značně zdevastovaný Společenský dům. Objekt čeká rekonstrukce. Ještě před tím jej ale musí vyklidit a zabezpečit před vandaly členové romské pracovní čety, která se přes léto v Bruntále starala o opravy chodníků. pokračování

Velká Británie se obává nového přílivu Romů V poslední době se věnoval britský tisk úvahám o tom, jak se zachovají Romové v zemích, které v květnu vstoupí do Evropské unie. Podle nich lze očekávat, že asi 1,6 milionů Romů z východní Evropy bude z ekonomických důvodů migrovat. V této souvislosti britský premiér Tony Blair vydal nařízení, které tvrdě zasáhne do vyplácení sociálních dávek těchto lidí. pokračování

Úřady i policie se zajímají o Romskou zaměstnaneckou agenturu Úřady i policie se zajímají o Romskou zaměstnaneckou agenturu z Ostravy. Ta slibovala, že rekvalifikuje asi 500 Romů a sežene jim práci při stavbě dálnice D47. Na to taky dostala od státu a Evropské unie dotaci 12 milionů korun. Vypadá to ale, že na docházkových listech kurzů je víc lidí, než jimi opravdu prošlo. pokračování

Bulharská policie podnikla razii na Romy Sofie (jk) – Lidskoprávní organizace Nadace Romany Bacht, Bulharský helsinský výbor, Projekt Lidská práva a Evropské středisko pro práva Romů svolaly 21. ledna tiskovou konferenci věnovanou policejní razii na romskou čtvrt Fakulteta v Sofii. K razii došlo dvakrát: 16. a 20. ledna. Zástupci všech čtyř organizací vyjádřili rozhořčení nad nezákonným počínáním policistů i znepokojení, že případy policejního násilí na Romech se stávají běžnou praxí. pokračování

z policejní kroniky Hradec Králové – Deset let by si měl odsedět v káznici šestašedesátiletý důchodce Miroslav Hajný z Liberce. Poslal jej tam 30. ledna senát královéhradeckého Krajského soudu za to, že po dobu deseti let pohlavně zneužíval či znásilňoval minimálně jedenáct převážně romských dívek, jimž ještě nebylo patnáct let. pokračování

Přehlídka romských oděvů v Domě umění Brno – Přehlídka romských historických i současných tradičních a netradičních krojů včetně šperků nazvaná Luminita tančí... se uskutečnila na vernisáži výstavy V rytmu letu bělásků. Výstavu věnovanou přírodě v tvorbě současných výtvarných umělců jižní Moravy uspořádal Jihomoravský kraj ve spolupráci s Domem umění v Brně. pokračování

Změny v sociální potřebnosti Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti novela zákona o sociální potřebnosti, zákon č. 422/2003 Sb., který přináší celkem zásadní změny při posuzování sociální potřebnosti občana. Nebudeme vyjmenovávat nová ustanovení, paragrafy, ani odstavce a články. Řekněme si jednoduše, čeho se základní změny týkají a jak se promítnou do běžného života občanů. pokračování

Střet zájmů ve vydavatelství menšinových periodik? Z veřejně přístupného záznamu z jednání Rady vlády pro národnostní menšiny ČR jsme se dověděli: členství vydavatelů národnostních menšinových periodik ve výběrové dotační komisi není vnímáno touto Radou jako střet zájmů. Důvod? Není dost lidí, kteří by mohli tu kterou menšinu zastupovat. Dozvídáme se, že pouze pět členů Rady hlasovalo proti, aniž bychom tušili, kolik členů hlasovalo pro. pokračování

Komentář - Blair se bojí expanze Romů z ČR Především nutno poznamenat, proč se bojí jen Romů z ČR? Nebezpečí – a daleko větší, hrozí přece ze Slovenska, které rovněž vstupuje do EU v tomto roce. Je dobře známým faktem, že situace tamních Romů je nepoměrně horší než u nás. Integrace Romů do společnosti v ČR postoupila přece jen výrazně dopředu. O Slovensku to nelze tvrdit, dokud nedojde ke zlepšení zejména v osadách na jeho východě. pokračování

Vzpomínání na Jožku Kubíka Brno – První z únorových akcí cyklu Povídání před obrazy věnovalo Muzeum romské kultury v Brně známému romskému houslistovi Jožku Kubíkovi. Nazvalo ji Vzpomínání na Jožku Kubíka a hlavní slovo v něm patřilo profesoru Dušanu Holému. Zavzpomínat si přišlo mnoho těch, kteří se s muzikantem znali osobně, a tak beseda občas připomínala večírek abiturientů. pokračování

Nic podobného u nás není Václav Polyak, bývalý terénní pracovník Byl to Václav Polyak, terénní sociální pracovník Magistrátu města Olomouce, bohužel dnes už jen bývalý, kdo nás koncem listopadu upozornil na kamery v Domě hrůzy. Pracovní poměr s ním byl ukončen 7. prosince loňského roku. Pověděl nám: pokračování

Co na to říkají lidé z Přichystalovy ulice Jan Richter Mám tři děti a žijeme tady už třetím rokem. Kamerový systém nechceme, protože je zbytečný. Myslím si, že kamery tady nejsou proto, že by se tady něco ničilo, ale že je v domě spousta lidí, kteří mají problémy se zákony a oni je mohou sledovat. Je tu vrátnice, ale ta je k ničemu. Prý tady chodí paní Millerová z domovní správy, technička, která si každý týden bere videokazetu a doma si ji přehrává. Asi sleduje lidi, co dělají, kdo co ničí, nebo tak. Chodí sem policie v 10 hodin ráno a pak večer. Anna Danielová Byla jsem hodně dlouho terénním pracovníkem, vím tedy, že do tohoto domu dávají většinou Romy nebo lidi, kteří nutně potřebují vyřešit tíživou bytovou situaci. To byl i můj případ. Já jsem chtěla bydlet někde jinde. Město tu dělá jen romské kolonie. Kamery jsou mně nepříjemné, protože si připadám jako ve vězení. Cítím to jako diskriminaci. Teď se budou obnovovat nájemní smlouvy a upozornění na kamery je už v nich uvedeno. Policie tady kontroluje zacházení s veřejným majetkem a zjišťuje nepořádek. Chceme odsud pryč, protože jsou tady veškeré sociální případy, spodina Romů a spodina Čechů, kteří přišli z výkonu trestu a nemají kde bydlet. Normální občan by sem nikdy nešel. Už kvůli kamerám tu nechci zůstat. Jan Gábor Jsem tu čtyři roky a s kamerami nesouhlasím – copak jsem v kriminálu? Chci odtud pryč, ale byt jsem dostal na žádost, kterou jsem měl podanou 19 let. Když nastěhují všechny Romy na hromadu, tak žádná výchova kamerami nepomůže. Nikdo se mne neptal, zda souhlasím s jejich instalací: přišli a namontovali je. Pavel Gábor Bydlím tu dva roky. Ty kamery jsou tady jako v kriminále. Je to omezování osobní svobody. Vadí mi, že jsme pod stálým dohledem. Proč by měl někdo vědět, že jsem přišel domů ožralý? Emil Rajs Mám tři děti, máme 1+1 byt, žádost na byt jsem měl podanou necelý rok a půl. Prošel jsem výběrovým řízením: byt většinou nabízeli Čechům, ale ti ho odmítli. Já jsem ho vzal s podmínkou, že musím zaplatit dluh 22 tisíc. Nájemní smlouvu mám na dobu určitou, když poruším podmínky, tak mi ji neprodlouží. Jarmila Bandyová Kamery pro mne znamenají ještě větší ohrožení. Navíc je tu i vrátnice, a přesto mě ta dy nedávno napadl soused a ochranka ani nezasáhla, nic s tím neudělali. Zasáhnou, jenom když se jedná o jejich majetek. S kamerami nesouhlasím. Omezují mě. Je to ještě horší než v kriminále. Je to diskriminace. Věra Ištofová Měla jsem 20 let podanou žádost na byt a město to vyřešilo tak, že nás dali sem. Tady jsme tři čtvrtě roku. Kamery jsou tu úplně zbytečné, protože bordel je tady pořád. Nikdo se nás neptal, jestli kamery chceme nebo nechceme. Vadí mně. To mi ji mohli dát i na toaletu, ne? Jsou to zbytečně vyhozené peníze. Věra Cínová S těmi kamerami se připadáme jako v kriminále. A bordel je tady mnohem větší, než když tu nebyly. Vadí mi, že nás tady hlídají, ví, kam jdeme a tak. Nikdo se nikoho nezeptal, jestli s tím souhlasíme. S dvěma dětmi tady bydlím už šest let v 1+1 a platím 4700 Kč. To bych mohla bydlet někde jinde a bez kamer. Chci odsud pryč. X. Y. (jediná česká obyvatelka, která se vyjádřila na diktafon, ale nechtěla se fotit) Kamery jsou tady asi proto, že když někdo něco poškodí, tak škodu nebudou platit všichni. Mně nevadí. Nic špatného tady nedělám. Do bytu mi nelezou, takže mě to nezajímá. pokračování

Vyjádření kompetentních osob RNDr. Josef Kaštil obchodní náměstek Správy nemovitostí Olomouc, a. s. Byty v Přichystalově ulici 70 jsou byty první kategorie, v žádném případě se nejedná o holobyty. V domě, který se svým dispozičním řešením podobá spíš ubytovně, je na 70 bytových jednotek. Nejprve v něm byla kasárna pro sovětská vojska, poté byly byty přiděleny v r. 1992 amnestovaným lidem a tak postupně získal nechvalnou pověst. I teď jsou někteří nájemníci, kteří mají nájemní smlouvy, ve výkonu trestu. Někteří měli v minulosti problémy s bydlením, jiní žijí v neúnosných podmínkách a my jim dáváme možnost bydlet. Nájemní smlouva je na půl roku a prodlužuje se podle toho, jak se lidé chovají. Někteří mají smlouvu na dobu určitou a jiní ve formě tzv. exekutorského zápisu. pokračování

Školský zákon a romští žáci Jen málokdo z romských kruhů tuší, o jak důležitý zákon se jedná a jaké vážné dopady na romského žáka jsou v něm obsaženy. Alespoň podle reakcí, které nezaznamenávám. Připomínám jenom pro toho, kdo není zcela v obraze, že jde v podstatě o dvě rozlišné a jak se zdá, i nesmiřitelné tendence: mezi místopředsedou vlády Petrem Marešem a ministryní školství Petrou Buzkovou. Pan Mareš tvrdí, že zákon je jen nesourodým slepencem dobrých i špatných opatření a že by bylo lépe ho z gruntu předělat. Paní ministryně naopak je toho soudu, že zákon je dobrý a že je lepší nějaký zákon mít než vůbec nic. My se teď podívejme na to, co nás zajímá. pokračování

Co dělají romské organizace, poradci a koordinátoři V poslední době se stalo několik významných věcí, které měly pro Romy zvláštní význam. Rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, vystěhování rodin ve Slaném, sestěhování rodin do kontejnerů v Kladně, zrušení státní dotace pro Amaro Gendalos (znamená ukončení jeho vydávání). To jsou jen některé. Na všechny události by měly reagovat především romské organizace, ale také romští poradci, koordinátoři a členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity. pokračování

muzejní okénko O cikánské hudbě Již po mnohá století se toulá světem kočovný cikánský kmen, který nemá vlasti, ale je na světě dobře znám. Jeho pravlastí je asi Indie nebo Egypt. V Evropě se objevují po prvé ve 13. století, a to v Maďarsku jakožto proslulí hudebníci. V 15.století je jich již mnoho v celé Evropě. Jaký měli a mají názor cikáni na život, stačí si přečíst Arbesovu povídku „Český Paganini“ a moravskou pověst z okolí Mírova „Kříž v lese“ v Havelkových cestách po Moravě. Trpěni byli jen v Uhrách, Sedmihradsku, Rusku a Turecku. V Uhrách měli taková výhodná postavení, že se jim hudba stala dokonce jejich pramenem poctivé výživy a součástí národního života v Maďarsku. Jejich kapely se staly oblíbenými při všech národních slavnostech i v nejvyšších společenských kruzích. pokračování

Zprávy PRAHA – Pětina dlouhodobě nezaměstnaných by měla v roce 2006 projít rekvalifikačními kurzy a školeními. Týká se to také nejohroženější skupiny – Romů. Předpokládá to nový Národní akční plán zaměstnanosti na příští dva roky, který schválila nedávno vláda. pokračování

Další zápalná láhev skončila na zdi domu Brno – Tři zápalné lahve vhodili neznámí pachatelé v noci z 18. na 19. července do domu, kde bydlí Romové, v brněnské čtvrti Židenice. Lahve však neproletěly okny do přízemních bytů, jejich plameny ožehly pouze fasádu domu. Romové tvrdí, že jim už dva dny předtím neznámý cizinec telefonicky vyhrožoval zapálením domu. Policisté nevylučují, že jde o rasově motivovaný útok. Pachatele ale zatím nemají. pokračování

z policejní kroniky KARVINÁ – Romské děti se jako kobylky vrhly v parku U Bažantnice v Karviné na ženu (40) a sebraly jí tašku s oblečením, botami a penězi. Zlodějíčci využili toho, že seděla na lavičce a přezouvala se. pokračování

Až nová vláda rozhodne o Agentuře Dne 19. července zasedala mimořádně Rada vlády pro záležitosti romské komunity s jediným bodem programu: vypořádání se s připomínkami ke studii proveditelnosti Agentury. pokračování

Pochybení České televize Praha – Rada ČT se zamýšlela nad stížností ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové na mylnou informaci o tomto zařízení v květnovém pořadu ČT Velký vůz. Po prošetření, zhlédnutí příspěvku a konzultacích, připravil radní Petr Uhl odpověď, že ČT pochybila a radní s ním většinou souhlasili. „Byla to opět chyba redaktora, a ne porušení zákona,“ řekl předseda Rady Mrzena. Generální ředitel ČT Jiří Janeček však nebyl zjevně i slovně s postojem rady příliš spokojen. „My děláme pro Romy nejvíc ze všech televizí, na obrazovce jich zaměstnáváme několik. Nerozmazávejte tady jednu chybu, která může smazat vše pozitivní, co pro tuto menšinu a mínění lidí o ní děláme,“ oponoval. pokračování

Nebezpečná nákaza řádila v Chrastavě Meningokok zabil romskou holčičku CHRASTAVA – Obětí meningokoka typu A se stala 18. července 16měsíční romská holčička z Chrastavy na Liberecku. Od začátku roku je to už šestý případ meningokokové nákazy v Libereckém kraji. pokračování

Romská zaměstnanecká agentura bude vracet miliony korun Praha (red) – Podle ministerstva pro místní rozvoj se závažných chyb, včetně falšování dokumentů, dopustili lidé z romské zaměstnanecké agentury. Dostali téměř 10 milionů korun dotací z Evropské unie na rekvalifikační kurzy pro Romy. Nyní ministerstvo žádá většinu peněz zpět. Případem se zabývá i protikorupční služba. pokračování

Romové spáchali dvojnásobnou vraždu ÚSTÍ NAD LABEM (red) – Dva romské prostituty, kteří zavraždili v únoru dvojici gayů v pražské ulici V Olšinách, zadrželi policisté 10. července v Ústí nad Labem. pokračování

V Mikulově ani perly nesbírají V mikulovském amfiteátru se v sobotu 17. července odpoledne a večer uskutečnil první festival romské kultury. Zmiňujeme se o něm též na jiné stránce našich novin. Mohl se uskutečnit díky několika sponzorům z Mikulova a díky bezkonkurenční aktivitě Alexandra Vilhema a jeho přátel z Mikulova a Brna. pokračování

Bůh mluví romsky Posledních deset let jsem sloužil v dětském klubu, kam chodily ze dvou třetin romské děti. Bůh mi k nim dal zvláštní vztah a probudil ve mně touhu se jim nějak přiblížit. Po několika letech mi otevřel dveře do jejich rodin. pokračování

Krok zpět aneb Dozvuky rasistického výroku z Bratislavy Během uplynulých dvou měsíců věnovala média v reakci na tiskové prohlášení ERIO požadující odvolání šéfa delegace Evropské unie v Bratislavě velkou pozornost kauze van der Linden. Rozpoutala se debata o osobě Erika van der Lindena, úloze internátních škol a vzdělávání Romů. pokračování

Jak se žije Romům v ČR Z roku na rok je život Romů ovlivňován vládní politikou, ekonomikou, volbami, zdražováním, rasismem, diskriminací a médii. Toto vše diktuje jejich životní úroveň. Téměř žádná politická strana nemá ve svém programu řešení romské problematiky, a ty nejsilnější strany už vůbec ne. A právě ty by mohly pro Romy udělat nejvíc. pokračování

napsali jste nám Vážený pane Horváthe, přestože jsem se snažila, abyste do reakce RH včas obdrželi informaci o Zlíntalentu 2004, zřejmě jsem to do uzávěrky RH nestihla. Poté, co jsem si přečetla RH č. 13 z 1. 7. 2004 byly by vedle sebe dvě protichůdné zkušenosti. Česko hledá SuperStar jsem nikdy neviděla, pouze jsem četla některé články, názory apod. V této soutěži hlasují občané, kteří ne vždy přihlédnou jen ke kvalitám hlasu a projevu osobnosti, bohužel! Proto i váš článek Černá se u nás nenosí. Ale za velmi pozitivní i v této souvislosti považuji, kolik lidí z české většiny vyslovilo svůj názor – rozhořčení, že Martina Balogová nepostoupila a co za tím stojí. Nesouhlasím s vámi vysloveným názorem, že český národ přišel o hvězdu světového formátu. Nemyslím si totiž, že by pouze přední umístění v této soutěži umožnilo hvězdou se stát. Věřím, že Martina Balogová krásně zpívá (já jsem ji neslyšela) a i krásné čtvrté místo ji u nás dostatečně zviditelnilo! pokračování

Zprávy Rokycany – Představitelé státu by se měli zasadit, aby byla definitivně odstraněna velkovýkrmna prasat na místě sběrného tábora v Letech u Písku, kde byli za druhé světové války drženi převážně Romové. Vyzvalo je k tomu Romské občanské sdružení – Grémium romských regionálních představitelů. pokračování

60. výročí hromadné likvidace Romů v Osvětimi OSVĚTIM – Druhého srpna se konal už tradičně v polské Osvětimi, v místě někdejšího cikánského rodinného tábora, pietní akt k uctění památky jeho obětí. pokračování

Na táboře Klubu hurá kamarád Svojanov (jk) – Pardubické občanské sdružení Klub hurá kamarád, které pracuje s dětmi a mládeží v nesnadné životní situaci, uspořádalo již třetí ročník mezinárodního tábora. Sešly se na něm romské i neromské děti a děti zahraničních účastníků mezinárodní Letní školy hlasu, kterou každoročně pořádá Ida Kelarová. pokračování

Potlačování diskriminace v Bulharsku je úspěšné Nový komplexní antidiskriminační zákon, který v Bulharsku platí od 1. ledna 2004, přinesl první hmatatelné výsledky. Dne 23. července Krajský soud v Sofii přiznal Sevdě Nanové odškodnění ve výši 300 euro, které ji vyplatí společnost Vali EOOD. Společnost, která provozuje obchod s oblečením na sofijské tržnici, ji odmítla obsloužit a vykázala ji z areálu prostřednictvím svých zaměstnanců. Ti ji opakovaně vulgárně uráželi kvůli romskému původu. Rovněž jí bylo vyhrožováno násilím. pokračování

Evropské romské fórum si zvolilo vedení Registrací statutu u štrasburského soudu byla završena práce na ustavení Evropského romského fóra (ERF). Plénum zakladatelů přijalo usnesení k volbě předsednictva, které bude dále pracovat na tvorbě programu, organizačních a koncepčních záležitostech. pokračování

Prázdniny a letní tábory pro děti Již podvanácté se konal letní tábor olomoucké pobočky Společenství Romů na Moravě v Pohořanech u Olomouce. Třicet dětí bylo se svými vedoucími ubytováno v budově místní základní školy. Hlavní vedoucí Jiřina Somsiová si pochvalovala prostředí a přátelské chování místních obyvatel, kteří vnímají pravidelný romský tábor jako samozřejmou součást prázdnin. pokračování

Hledejme a rozvíjejme lidské zdroje Od roku 1990 mnoho Romů na vlastní kůži pocítilo, co to je být nezaměstnaný, nemít kde bydlet, mít černou kůži, být jiným než ostatní atd. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Narodil se 12. srpna 1950 v Brně, žije v Rajhradě u Brna. Vyučil se lešenářem. Nyní pracuje jako vedoucí a trenér boxerského klubu v Brně. Za svůj životní úspěch považuje fakt, že přežil vážnou dopravní nehodu. Do budoucna se chce plně zaměřit na trénink mladých sportovců a na dosahování sportovních úspěchů. Jeho životním mottem je dobré zdraví, štěstí a spokojenost pro celou rodinu. pokračování

Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům. pokračování

Na Svojanově byli všichni svoji Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu. pokračování

vzdělávací okénko Dnes si řekneme, proč je druhý srpen památným dnem Romů a proč právě v Osvětimi, na místech tzv. cikánského rodinného tábora, se koná u zbudovaného památníku obětem romského holocaustu vzpomínkový akt. pokračování

Tradiční festival Romská píseň v Rožnově slavil své jubileum Festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm má již dlouholetou a bohatou tradici. Každý rok se sejdou Romové v tamním skanzenu a zaplaví ho barevnými oděvy, hudbou, písněmi a tanci. Skoro pokaždé jim do toho svítí bohatě slunce, hlediště amfiteátru praská ve švech a nálada Romů, majoritní společnosti a cizinců je vynikající. pokračování

muzejní okénko EF. Č.: Značky řemeslných žebráků S žebrotou i s žebrotou řemeslnou setkáváme se denně v domech i na ulicích. Jest tedy třeba o této věci promluviti opět jednou v tomto odborném časopise. Žebrota byla ovšem vždy, provozuje se dnes a bude se pravděpodobně provozovati i v budoucnosti. Dnes jest její příčinou jistě také krise na poli pracovním, krise v obchodech a podnikání, kdy mnozí obchodníci, kteří v obchodě přepnuli, byli neopatrní nebo lehkomyslní, skončí svoje podnikání jako žebráci. Tyto okolnosti vedou k tomu, že za dnešní hospodářsky tak kritické doby se posuzuje žebrota celkem velmi shovívavě a to shovívavě i před úřady a soudy, i když se tam neschvaluje. pokračování

zprávy Hořice – Smetanovy sady v Hořicích byly již pošesté dějištěm romského festivalu Bašaviben. Vystoupily především hudební a taneční soubory z blízkého okolí, ale například i z Bruntálu a z Nizozemí. V programu byly také ukázky břišního tance a break-dance. pokračování

Klára Veselá-Samková již nezastupuje Červeňákovy PRAHA – Advokátka Klára Veselá-Samková po jedenácti letech už nebude zastupovat romskou rodinu Červeňákových z Ústí nad Labem. Má strach z nacionálně orientovaných skupin. „Cítím se být profesně i osobně ohrožena,“ tvrdí. pokračování

Děti z Liberecka se rozjely hledat poklad olašských Romů do přírody Hamr na Jezeře – Letní pobytový tábor pro padesát dětí od 6 do 15 let ze sociálně slabých rodin uspořádalo ve dnech 6.–15. srpna Liberecké romské sdružení v rekreačním středisku Zátiší v obci Hamry na Jezeře. Tábor finančně podpořily ministerstvo školství (160 000 Kč) a liberecký magistrát (14 000 Kč na stravování, 10 000 Kč na odměny pro děti). pokračování

Náchodský restauratér se omlouvat nemusí Praha – Náchodský restauratér Karel Svoboda vyhrál spor kvůli rasové diskriminaci. Čtyřem Romům se nemusí ani omlouvat, ani platit odškodné ve výši 20 tisíc Kč za to, že je podle žaloby odmítl personál jeho restaurace obsloužit kvůli barvě pleti. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze. Zrušil tím původní rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož se měl Romům doporučeným dopisem omluvit a každému zaplatit. pokračování

Festival v Karviné O prázdninách jsme se v Romano hangos dočetli o mnoha kulturních akcích a romských hudebních festivalech na různých místech naší vlasti. Na severní Moravě se konal 26. června již pátý Karvinský romský festival. Stalo se tak za podpory Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Města Karviná v příjemném prostředí areálu parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě. O významu akce svědčí také to, že ji zahájil karvinský primátor Antonín Petráš a předseda Sdružení Romů severní Moravy (pořadatel festivalu) Milan Ferenc, přítomen byl také hejtman Evžen Tošenovský. pokračování

Romské vysokoškolačky na letní škole gender studií Brno – O postavení romských žen ve společnosti, ženských hnutích ve světě, rovnosti v rodině, reprodukčních právech, násilí na ženách, obchodu se ženami či rodových teoriích se dozvěděly české a slovenské studentky romského původu na letní škole genderových studií, jež měla přímou souvislost s romskou komunitou. pokračování

Mezinárodní letní škola 2004 Ve dnech 3. až 10. července se uskutečnila již popáté mezinárodní letní škola, tentokrát na přehradě Orlík. Účastnili se jí mladí Romové z ČR, Slovenska, Švédska, Srbska a Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Holandska. Na Orlíku se potkaly tři romské kultury – Olaši, Sintové i „rumungři“. pokračování

Chování bulharských číšníků se dočká soudu Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) podalo 9. srpna žalobu na dvě restaurace v bulharském Blagoevgradu za to, že jejich personál odmítl obsloužit Romy. Jde o první případy svého druhu, jež bylo možné zahájit díky novým ustanovením vyplývajícím z bulharského antidiskriminačního zákona. Ten od 1. ledna 2004 umožňuje nevládním organizacím postoupit podobné případy bulharským soudům. pokračování

Polemika okolo průzkumu mezi Romy Docela živou odezvu vyvolala ve veřejnosti informace, že by se v romských komunitách měla zmapovat situace v problémových oblastech. Cílem je získat kvalifikované informace například o tom, jak skutečně vypadá nezaměstnanost v romské populaci. pokračování

Platforma pro spolupráci Praha – Čtyřicet delegátů romských organizací z ČR se sešlo 19. srpna v Praze k projednání koaliční dohody mezi Parlamentem Romů v ČR a Romským občanským sdružením – Grémiem romských regionálních představitelů. Koaliční dohoda dvou zastřešujících organizací mění dosavadní situaci uvnitř romského nevládního sektoru a vytváří platformu pro spolupráci romských organizací při realizaci programových cílů. pokračování

Roma Rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Letní tábor v Hamru aneb Za pokladem olašských Romů Když jsme dorazily na letní tábor nejen romských dětí v obci Hamr na Jezeře bylo třicet stupňů ve stínu. Uprostřed prosluněného tábořiště stál žlutý nafukovací bazén, ale padesát dětí, které kolem něj běhaly, si ho ani nevšimlo. Připravovaly se totiž na vystoupení. Byl totiž poslední den před odjezdem domů a každý oddíl si měl připravit vystoupení pro vedoucí, rodiče i zájemce z nedalekého rekreačního střediska. pokračování

kvíz o historii Romů Pro 6 až 15leté děti byly připraveny níže uvedené otázky. Dokážete na ně odpovědět také vy správně? 1. Romové pocházejí: a) z Egypta b) z Indie c) už tu byli 2. Vyber romské jídlo: a) řízek s bramborem b) halušky, goja c) vepřo-knedlo-zelo 3. Kdo jako první počítal s Romy jako obyvateli své země? a) Karel IV. b) sv. Václav c) Marie Terezie 4. Kteří Romové jsou od ostatních viditelně odlišní? a) maďarští b) olašští c) všichni jsou stejní 5. Co je diskriminace? a) nášlapná mina ve tvaru disku b) potlačování základních práv a svobod c) porucha, vada 6. Mezinárodní den Romů je: a) 8. dubna b) 24. prosince c) 5. července pokračování

Romské organizace se představují - Liberecké romské sdružení Už pátým rokem působí v Liberci Liberecké romské sdružení, které využívá prostory Romského komunitního centra jako své zázemí, kde uskutečňuje většinu svých projektů, podpořených dotacemi a granty z různých zdrojů. pokračování

Záplavy na Slovensku dramaticky mění životy lidí Jako by se už na Slovensku stalo zvykem, že s příchodem léta každoročně přicházejí i povodně. Asi si ještě pamatujete na tragédii, která způsobila povodně v Jarovnicích, Hermanovcích ... Vodní živel si nevybírá podle národnosti, jednoduše přijde a za pár minut změní život lidem v postižené oblasti. Několikadenní vytrvalé deště způsobily nedávno značné škody na Prešovsku a Košicku. Hladiny řek se po přívalových deštích rapidně zvedly a ohrožovaly život a majetek lidí. Zlá situace byla také na Zemplíně. Rozvodněná Ondava tam způsobila nemalé škody. pokračování

Klubové karty - Diskriminace? Rasismus? Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku. Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní? pokračování

muzejní okénko - Vpád cikánů do Olomouce před 600 lety Jak se cikáni chtěli v Olomouci násilím usadit ko.-Potulný lid cikánský, táhnoucí po staletí z místa na místo, nebyl v minulosti jen nebezpečím pro venkov, ale nevyhnul se ani městům obehnaným pevnými hradbami. Tak v r. 1340 přitáhl k bráně města Olomouce podivný průvod lidí temné pleti a černých vlasů, neobvyklého zjevu, poskakujících kolem vozíku, taženém hubeným koněm. pokračování

Fotbalista tělem i duší Jan Mucha (55) z Brna je ještě dnes aktivním fotbalistou. Zorganizoval hned několik romských fotbalových turnajů i s mezinárodní účastí. Jan Mucha fotbalem žije. Dokázal stáhnout mladé Romy z ulic a přivedl je k tomuto sportu. Dnes místo poflakování se po ulicích tráví tito Romové svůj volný čas na trénincích. Nyní Jan Mucha pořádá již třetí ročník fotbalového turnaje Memorial Jana Muchy, kam přijedou i hráči ze Slovenska. Přijďte se i vy 28. srpna podívat na skvělé utkání na stadionu v Brně-Lesná. pokračování

Zprávy PRAHA – Ministerstvo pro místní rozvoj chce zpátky zhruba 10 milionů korun, které poskytlo Romské zaměstnanecké agentuře. Agentura prý zneužila peníze z evropského fondu PHARE určené na rekvalifikace a kurzy pro nezaměstnané Romy. Ti měli pracovat na stavbě dálnice D 47 do Ostravy. pokračování

Ma bisteren! Nezapomeňme! Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války. pokračování

Na silnici zemřelo šest Romů Svitavsko – Tragická nehoda se stala 28. srpna mezi Litomyšlí a Moravskou Třebovou u obce Gajer. Zemřelo při ní šest Romů, z nich dvě děti. Nehodu přežil pouze roční Patrik, který spal v zavazadlovém prostoru a se zraněními byl převezen do nemocnice. Chlapec přišel o rodiče, sestru, strýce s tetou a sestřenici. Nehodu zavinil 29letý opilý řidič vozu Ford Tranzit z Litomyšlska, který předjížděl v nepřehledném úseku. pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, v současné době vám zasíláme žádosti o předplatné, které, mimochodem, je velmi nízké. Mnozí z vás přesto odebírání našich novin vypovídají. To nás samozřejmě velmi mrzí. Svědčí to také o jistém nedorozumění, které panuje. Rád bych tedy znovu vysvětlil některé okolnosti, které provázejí vydávání národnostního tisku. pokračování

Umíme se domluvit při zábavě Sobota 28. srpna patřila již druhým rokem setkání zdravotně postižených a příslušníků národnostních menšin žijících v Olomouckém kraji. Akci navštívili v hojném počtu Romové, Bulhaři, Bělorusi, Slováci, Rusové, Řekové, Ázerbajdžánci, Ukrajinci, Arabové a Vietnamci. pokračování

Osud Romů za druhé světové války nedojímá V Hodoníně u Kunštátu byl v době protektorátu sběrný koncentrační tábor pro Romy. Byl situován kousek za vsí v lese a dnes je tam rekreační středisko. Stále tu zůstává jeden z původních vězeňských baráků. pokračování

Odškodnění vázne kvůli nedostatku důkazů Mnoho Romů, kteří z obav o svůj život byli nuceni se v době druhé světové války ukrývat, už nedoufá, že budou odškodněni. Ministerstvo obrany totiž vyžaduje tak přísné a přesné důkazy, že je nejsou schopni splnit. Svědci většinou už nežijí a žadatelé kvůli svému staří si nepamatují na místa, kde se přesně ukrývali. Proto se obracejí na romské organizace a žádají o pomoc. Jenže ani ony nemohou ovlivnit podmínky přiznání odškodnění. Někteří Romové říkají, že požadavky ministerstva jsou záměrně těžko splnitelné. pokračování

Komentář : Média a ti druzí Nedávno mě velice potěšil článek Michala Komárka O ženském mužství (Reflex, 19. srpna). Autor se v něm zamýšlí nad způsobem, jakým se olympijští komentátoři vyjadřovali o výkonu ženských družstev (často o nich hovořili jako o „mužstvech“) a dává jej do souvislosti s poznatky postmoderní genderové jazykovědy, jejíž principy srozumitelně popisuje. Ta si totiž mimo jiného všímá i toho, co říkáme a jakým způsobem svou myšlenku formulujeme, včetně rodů podstatných jmen a jejich politicky korektního užívání. Můj příspěvek nemá s olympijskými hrami nic společného. Využiji argumentů pana Komárka a aplikuji je na majoritní vnímání nemajoritní společnosti, jež je do značné míry utvářeno právě médii. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Na táboře v Beskydech se poznávali navzájem policisté a děti Za pokladem Alvareze Před nedávnem se v médiích objevila informace o neobvyklé akci. Ostravské občanské sdružení Vzájemné soužití v čele s ředitelem Kumarem Vishwanathanem uspořádalo v srpnu dva desetidenní turnusy letního dětského tábora v obci Krásná pod Lysou horou. pokračování

Vzdělaní se u Romů nenosilo Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací. pokračování

Ústecká YMCA měla o prázdninách nejvíce romských dětí a mládeže Nízkoprahové centrum YMCA v Ústí nad Labem je otevřeno pro děti ve věku 12 až 17 let, mají možnost zahrát si tam počítačovou hru, nebo se zapojit do turnaje ve stolním fotbálku YMCA Euro 2004 – Summer Soccer, který se konal o prázdninách. pokračování

napsali jste nám : Bydlení je největší problém Romů Pracuji jako terénní sociální pracovník a specializuji se na bydlení, respektive na ubytovny. Na pravidelných poradách v Libereckém Romském komunitním centru je bydlení častým tématem. Bohužel byty nejsou a pro sociálně slabé občany už vůbec ne. Novinové inzeráty jsou sice plné bytů k prodeji ať nových 2+1 za milion nebo starších 1+1 za půl milionu. Většina mých klientů ale nemá deset dní po sociálních dávkách ani 500 Kč natož 500 000 Kč. pokračování

Kniha, kterou čtou děti celého světa Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly. Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“ pokračování

Nezaměstnaní Romové v Olomouci mají plnou podporu Projekt Podporované zaměstnávání Romů v občanském sdružení SPOLU Olomouc, Agentura podporovaného zaměstnávání, chce, řečeno slovy naší pracovní konzultantky Magdaleny Mandatové, jít v ústrety Romům, poskytovat jim podporu při hledání pracovních míst na otevřeném trhu práce a při uplatnění se ve společnosti. pokračování

vzdělávací okénko V tomto vzdělávacím okénku vás seznámíme s podstatnými fakty o táboře v Hodoníně u Kunštátu, které jsme čerpali z projevu ředitelky Muzea romské kultury, proneseném při pietním aktu přímo na místě 21. srpna. pokračování

muzejní okénko Maďarští sedláci zapálili cikánský tábor Čtyři životy za králíka V maďarské obci Gonyi, poblíže rakouských hranic, se strhly ve středu v noci krvavé výtržnosti. Jeden sedlák zastřelil králíka a doma si ho pověsil na okno. Přes noc maso zmizelo. Okradený šel večer do cikánské čtvrti, aby pátral po zloději. Brzy ucítil vůni králičí pečeně. Vrátil se domů, ozbrojil se puškou, zavolal na pomoc všechny sousedy a táhli do cikánské čtvrti. Několik žen přineslo s sebou konve s petrolejem, kterým polévali cikánské chatrče. Cikánská čtvrť se změnila v několika minutách v jedinou obrovskou pochodeň. Mezi cikány nastala panika. Šílené ženy a křičící děti prchaly z hořících stavení. Sedláci na ně zahájili zuřivou palbu. Do vřavy se pojednou začaly mísit tklivé zvuky houslí. Skoro ve všech chatrčích začali cikáni hráti na housle, které byly jejich jedinou zbraní. Konečně přijeli ze sousedního města četníci, kteří sedláky rozehnali. Na spáleništi zůstalo mnoho raněných cikánů, mezi nimi ženy a děti. V nemocnici již čtyři zemřeli. Několik sedláků bylo zatčeno. A-Zet č. 72, 26. 3. 1938 Připravilo Muzeum romské kultury V této rubrice uveřejňuje Muzeum romské kultury historické novinové články ze svých sbírek. Rok, ve kterém byl článek napsán, je uveden na konci příspěvku, stejně jako deník, v němž byl tehdy uveřejněn. Informace zde uvedené tedy nejsou v žádném případě aktuální, mohou být i neobjektivní a zkreslené. pokračování

A máme tu začátek školního roku! V druhý den nového školního roku jsme zavítali do Zvláštní školy na Štolcově ulici v Brně. Žáci měli před sebou na lavici obrázek, který nakreslili během první vyučovací hodin. Zeptali jsme se jich, zda se těšili do školy a co je tam nejvíce baví. Při loučení nám společně s paní učitelkou a romskou asistentkou zazpívali písničku Kočka leze dírou, pes oknem. pokračování

Zprávy Jihlava – Dobrovolníci v Jihlavě učí romské děti, jak mohou trávit volný čas. Přímo na sídliště, mezi početnou romskou komunitu, přijel misijní autobus Evangelické církve metodistické a připravuje pro děti denně zábavu. Akci financuje německá církev a finančně se na ní podílejí i místní farníci. pokračování

Nucené sterilizace v ČR V posledních dnech projevily sdělovací prostředky zvýšený zájem o nucené sterilizace romských žen v ČR. Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a IQ Roma Servis proto vydaly společné prohlášení s úmyslem více objasnit tento závažný problém. Ihned po zveřejnění tiskového prohlášení se k němu připojilo Společenství Romů na Moravě. Prohlášení otiskujeme v plném znění: pokračování

Předsedu romského sdružení viní policie ze čtrnácti podvodů Ústí nad Labem – Předsedu romského sdružení Pospolitost Evžena Lalkowicze viní policie ze čtrnácti podvodů. Podle ústeckých kriminalistů měl během jednoho roku od lidí a firem vylákat desítky tisíc korun na akce svého sdružení, které se nikdy nekonaly. pokračování

z policejní kroniky Písek – Ze spáchání trestných činů hanobení etnické skupiny a výtržnictví je podezřelý 20letý mladík. V autobusu ČSAD na trase Písek – Vodňany napadl 21letou romskou ženu. Když si k němu chtěla přisednout na volné sedadlo, začal ji slovně napadat a nakonec ji napadl i fyzicky. „Ke zranění ženy sice nedošlo, ale i tak hrozí obviněnému trest odnětí svobody na dva roky,“ uvedla policejní mluvčí. pokračování

Zájezdy do romských osad Bratislava (kd) – Jednodenní zájezdy na Slovensko začaly nabízet polské cestovní kanceláře v Zakopaném. Turisty lákají na mnoho atrakcí, a také na prohlídku romských osad. pokračování

Ida Kelarová zpívala v Brně BRNO (jk) – Benefiční koncert Idy Kelarové, skupiny Romano Rat a smíšeného sboru Apsora se konal 4. září v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Výtěžek koncertu byl věnován na tradiční letní tábor pro romské i neromské děti převážně z dětských domovů na Svojanově. Organizátorem bylo občanské sdružení MIRET. pokračování

Romové dnes jako před staletími Brno – V Muzeu romské kultury se 14. září konala vernisáž výstavy Romové dnes jako před staletími, která ukazuje fotografie Jana Josefa Horvátha. pokračování

Udržet si zaměstnání není dnes pro Roma jednoduché Že Romové obtížně získávají práci, je obecně známé. Příběhy o tom, jak Rom žádá po telefonu o práci a jak to dopadne, když se dostaví osobně, už patří do kategorie folkloru. Podobně vypadá kritika jejich pracovní morálky – tvrdí se, že se práci vyhýbají a pokud někam nastoupí, není to na dlouho. Právě o tom jsem se bavil s mladým Romem, který již několik let pracuje v zahraniční firmě. (Bližší podrobnosti o sobě si nepřeje uvést.) pokračování

Nucená sterilizace je nepřípustná Došlo u nás v posledních letech k případům sterilizace romských žen, aniž k tomu daly plně informovaný souhlas, či ne? To ponechme na rozhodnutí ombudsmana, avšak fakta předložená Evropským střediskem pro práva Romů v Budapešti hovoří sama za sebe. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Autorské čtení a hraní v muzeu Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností. pokračování

Nové CD romských písní Ačo Slepčíka Pod názvem Gipsy Songs v těchto dnech vychází unikátní CD s písněmi osobitého romského kytaristy a zpěváka Jána Ačo Slepčíka. Album s více než dvacítkou romských písní, doplněné brožurkou s texty písní v romštině a jejich českým i anglickým překladem, vydává Amabile v koprodukci se sdružením Dženo a za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. pokračování

Psychologie Romů – autor Petr Bakalář, vyd. Votobia, Praha 2004 Na zmíněnou knihu mě upozornila moje téměř celoživotní přítelkyně, která několik desítek let pracovala na brněnské univerzitě v oboru pedagogiky. Domnívala se, že bych si ji neměla nechat „ujít“, protože v ní autor pečlivě nashromáždil „všechno“ o Romech. Vychází z velikého množství literatury. Ona sama se nikdy o problematiku romských lidí zvlášť nezajímala. Knihu jsem koupila. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

napsali jste nám - Scéna jak vystřižená z brožurky Český rasismus Tak jsem byl s naší skupinou Mobius na festivalu Forfest v Kroměříži a podnikl jsem tam jednu akci s místními Romy. Na velkém náměstí jsme v době fotbalového mistrovství Evropy postavili branku – bílou plochu a místní romské děti na mne útočily míčem namáčeným do dřezu s černou barvou. Já jako bílý brankář jsem bránil svoji bílou plochu – branku, aby mně tam nedal někdo „černý gól“. pokračování

Zemřel pražský romský politik Milan Torák S bolestí v srdci oznamuji, že dne 24. srpna 2004 zemřel po dlouhé nemoci pan Milan Torák. Prosím, vy, kteří se modlíte, věnujte mu modlitbu na jeho cestě k věčnosti. Ostatní mu, prosím, věnujte tichou vzpomínku. Pan Milan Torák byl zakladatelem ROI v Praze a založil také Hnutí angažovaných Romů. Poslední dva roky vedl Evropské romské centrum v Praze. Čest jeho památce! Za všechny Romy přítel Vlado Oláh pokračování

Přípravné kurzy pro budoucí romské vysokoškoláky Občanské sdružení Slovo 21 realizuje druhé kolo projektu Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy pro romské studenty a absolventy SŠ. Kurzy se budou konat od listopadu 2004 do května 2005 a jsou určeny romským středoškolsky vzdělaným zájemcům. pokračování

muzejní okénko - Sociální činnost brněnské policie Řemeslná žebrota a tuláctví omezeny Rázným opatřením v posledních dvou letech řemeslná žebrota a tuláctví byly značně omezeny. V minulém roce bylo zadrženo 107 osob pro potulku a žebrotu, do sociálního opatření a k zařadění do práce bylo předáno 55 žebráků a do kárného tábora byli dodáni tři. pokračování

Zkoušejí dramaterapii Salesiánské sdružení mládeže v Teplicích připravilo pro děti několik akcí už na září – diskotéku, víkend v přírodě a orientační běh na Doubravku. Než se ale činnost v novém školním roce rozběhne naplno, mohou se zapojit také do podzimního malování ve středisku. pokračování

Zprávy Praha – Údajnou sterilizaci romských žen prošetří komise ministerstva zdravotnictví. Bude ustavena v nejbližších dnech. Podezření již prověřuje také ombudsman Otakar Motejl. Na případy sterilizace upozornilo Evropské romské centrum. pokračování

Zpráva o situaci slovenských Romů je alarmující Praha – Mezinárodní organizace pro migraci na objednávku vlády České republiky vypracovala zprávu, která kritizuje životní podmínky slovenských Romů. Jejich život se zhoršil po zavedení sociálních reforem, mezi Romy nastává chudoba a hlad. pokračování

Neználek v říši divů Rozruch v českých médiích kolem nucených sterilizací Romek v České republice z konce 90. let, který nedávno vyvolala zpráva ERRC, již poměrně ustal. Deset žádostí teď prošetřuje kancelář ombudsmana. pokračování

I muzikant může být dobrým senátorem Známý hudebník Antonín Gondolán se rozhodl kandidovat do senátu ČR za stranu Nezávislých. Náš list ho požádal o rozhovor a on rád odpověděl na naše otázky. pokračování

z policejní kroniky OSTRAVA – Ze zpronevěry obvinili policisté 38letého šéfa romského regionálního sdružení Dženo Mikuláše Horvátha. Podle obvinění přijal peníze na různé projekty řešící nezaměstnanost mezi Romy, které ale nerealizoval a peníze nevrátil. Celkem tak měl způsobit škodu 270 000 Kč. Horváth je vyšetřován na svobodě. Hrozí mu až tři roky vězení. pokračování

Premiér Gross Břeclavským nepomůže Starosta Břeclavi píše Grossovi: Pomozte nám s Romy. Obávám se, že to pan premiér neudělá. Kdyby chtěl, mohl to udělat už dávno jako ministr vnitra. Na stolech ministrů leží už čtyři roky vládní program integrace Romů do společnosti. Ministři si ho jen málo všímají, pokud vůbec. V programu jsou obsaženy návrhy, jak problémy v soužití majority a Romů řešit. Na mnohé z těch návrhů na řešení nereagují ani starostové měst. Místo toho zavádějí nulové varianty řešení a situaci jen zhoršují. Pan starosta sám ze své funkce i ze zákona může učinit v Břeclavi nepoměrně více než v tomto případě může učinit premiér. Je to zas jen taková hra na schovávanou a hledání viníků tam, kde nejsou. Faktem zůstává, že problémy jsou, jen se musí hledat cesty, které by přijaly obě strany. Zatím se z řad autorit ozývá: bude to tak, nebo bude zle! To není cesta! Je ale dobré, když konečně zaznívá hlas vyzývající k otevřené diskusi. Je na ni nevyšší čas! Karel Holomek, člen vládní Rady pro záležitosti romské komunity a předseda Společenství Romů na Moravě pokračování

Metropolita USA a Kanady v Rokycanech Do rokycanského chrámu Nejsvětější Trojice zavítali velice vzácní hosté. Po nedělní liturgii (19. září) navštívil místní pra-voslavnou církevní otec Herman, metropolita USA a Kanady z Washingtonu v doprovodu vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí. pokračování

Luminita tančila ve Vídni Vídeň (hd, gh) – Dne 21. září se v Českém centru ve Vídni konala vernisáž putovní výstavy V rytmu letu bělásků. Součástí byla netradiční módní přehlídka Luminita tančí… připravená Muzeum romské kultury v Brně a hudební vystoupení Gejzy Horvátha. pokračování

Rozmanitost v knihovnách Na otázku Kolik myslíte, že žije v České republice Romů, odpověděl jeden žák, že tak 1 250 000. Úsměvné, že? Ale není divu. Když žijete ve městě, kde Romové bydlí a není jich málo, dala se podobná odpověď očekávat. pokračování

Bulharské soudy proti diskriminaci Romů Od 1. ledna 2004, kdy v Bulharsku vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, podalo ERRC společně s Nadací Romani Baht a Bulgarian Helsinki Committee několik žalob, týkajících se případů diskriminace příslušníků romské komunity. Necelý rok od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, obdrželo ERRC a jeho místní partneři od bulharských soudů pět významných rozsudků. První rozhodnutí se týkalo zaměstnanců společnosti VALI Ltd., kteří odmítli obsloužit Sevdu Nanovou kvůli romskému původu a vyhrožovali jí násilím. Soud tehdy dal ženě za pravdu a přiznal jí odškodnění, které jí společnost musí vyplatit. (RH č. 17.) pokračování

komentář - Nova pořád postaru S napětím jsem očekával pořad televize Nova Na vlastní oči, kde byla mimo jiné i reportáž s olašským králem. Po shlédnutí pořadu jsem pochopil význam přísloví Hup na krávu a je tu tele. Nad světlo jasnější bylo, že Nova v souvislosti s Romy byla opět mimo. Připomnělo mně to reportáž, kterou natočil reportér Klíma před léty s romskými emigranty v Kanadě. Byla sestřihaná tak, že doslova vyzývala ostatní k emigraci. A také se tak stalo: Klíma na pořadu vydělal, ale Romové potom neměli ani na letenky zpět domů. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Špička romské hudby v Liberci V sobotu 25. září uspořádalo Liberecké romské sdružení Romské slavnosti, na kterých vystoupily přední romské hudební kapely v čele s Antonínem Gondolánem a jeho sestrou Věrou. pokračování

Tradiční přehlídka poprvé v letním kině Na pět set diváků se přišlo podívat na 11. ročník Festivalu romské kultury, který se tentokrát konal v areálu letního kina v Ústí nad Labem 4. září. Pořadatelem bylo Kulturní středisko města Ústí nad Labem, partnery Ústecký kraj, město Ústí nad Labem a Teplárna Trmice. pokračování

Elis je svá, ale je také naše Romská hudební skupina Elis z Ostravy vznikla v roce 1990 a zakládal ji Ladislav Koky. Hrála čtyři roky a poté se rozpadla. Ale protože všichni milují muziku a hlavně styl, který cítí všichni společně, rompop a folkrock, nedalo jim to a po sedmileté pauze v roce 2001 se opět dali dohromady. Skupina je složená z rodinných příslušníků pocházejících ze slavných muzikantských rodin, kde se hrála z velké časti romská muzika. pokračování

Romská pouť přilákala už pošesté stovky lidí Olomouc (gh) – Pravidelná romská pouť na Sv. Kopečku u Olomouce se konala v neděli 25. září už pošesté. Více než tři stovky Romů se sešly v tamním kostele, kde sloužil mši pražský monsignor Ladislav Hučka a sbor farářů, mezi nimiž byli také František Lízna a Jiří Rous. Na téměř dvouhodinové mši seděli v kostelních lavicích Romové i Češi. Monsignor Ladislav Hučka promlouval k Romům nejen božím slovem, ale bylo poznat, že je to člověk, který vnímá jejich problémy. Hovořil o dění ve světě, o válkách, o nespravedlnosti i katastrofách, které jak řekl, jsou předvěstí příchozích událostí. pokračování

Moje zážitky ze Svatého Kopečka Jakožto aktivní řeckokatolík, který se zajímá o romské otázky, využil jsem nabídky našeho biskupa Mons. ThDr. RNDr. Ladislava Hučka, CSc. k účasti na romské pouti, která se konala v sobotu 25. září v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopeč-ku u Olomouce. Pozorně jsem z chrámové lavice sledoval romské bratry a romské sestry při jejich příchodu do chrámu, v průběhu celé bohoslužby, kterou sloužil náš otec biskup a také na počátku jejich kulturního vystoupení. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky II. Vracím se ještě několika poznámkami k Romským osadám, jako tradičním enklávám společnosti, o nichž jsem se už nestačil zmínit v minulém čísle RH. A sice o pojmu „rituální čistoty“ a rodině označované jako „famelia“ ve vztahu jejich významu k tradiční romské pospolitosti. Cituji: „Myšlenka přirozené lidské rovnosti zde absentuje, základem sociálního řádu v tradiční romské kultuře je představa o bytostné nerovnosti mezi lidmi.“ Nemohu zcela odmítnout závažnost rituální čistoty i hodnot rodiny v životě Romů a musím uznat jejich platnost do jisté míry. To je neoddiskutovatelné a připouští to i citované autority jako Marušiaková, Hübschmannová, Horváthová. Problém je v něčem jiném. pokračování

Poprvé zasedne plénum Evropského romského fóra Koncem roku by se měly dokončit organizační přípravy pro první zasedání pléna Evropského romského fóra (ERTF). Shodli se na tom představitelé přípravného výboru ve dnech 23.–26. září ve Štrasburku. Předseda výboru Rudko Kawczynski se domnívá, že organizační a procedurální záležitosti je možné dopracovat ještě letos tak, aby se romské organizace v jednotlivých zemích mohly připravit na volbu svých delegátů. pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně. Tentokrát představujeme knihu Blanky Blanické Dornička-cikánečka, kterou vydalo v Praze roku 1946 Nakladatelství B. Smolíkové-Mečířové. Spisovatelka se nechala inspirovat životem Romů, což dokazují příhody romského děvčátka Dorničky. Domov Dorničky – cikánečky Prašnou cestou, mezi hlubokými lesy, táhl vyhublý koník malý vůz. Při koni kráčel statný cikán a pohvizdoval si. Pátravým zrakem pronikal hloubky zasmušilých borů. Za vozem šla cikánka a co chvíli zpěvavým hlasem pobízela černobílou, dobře vypasenou kozu. pokračování

Zprávy Kladno – O pacienty v kladenském Geriatrickém a rehabilitačním centru se stará 20 Romů. Tato praxe je součástí rekvalifikačního kurzu v oboru sociální práce, péče o nemocné a nepohyblivé lidi. Rekvalifikační kurzy pro Romy pořádá kladenské sdružení Aisis. Po jejich absolvování mohou pracovat v nemocnici a sociálních zařízeních. pokračování

Muzeum romské kultury bude státní organizací Brno – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., se od 1. ledna 2005 stane příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky. pokračování

Parlament Romů ČR bude usilovat, aby Jařab nepůsobil při EK PRAHA (ČTK) – Sdružení Parlament Romů ČR se chce obrátit na českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, aby nepřijímal do svého týmu nynějšího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Organizace hodlá o podporu v této záležitosti požádat i evropské romské instituce. ČTK to dnes řekl předseda sdružení Milan Ščuka. Podle něj Jařab práci s menšinami nezvládá. Vládní zmocněnec iniciativu Ščukovy organizace odmítl komentovat. pokračování

Otevřený dopis Stanislavu Grossovi Vážený pane předsedo vlády, oslovuji Vás jako druhý místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity z pověření romských členů Rady. Jsme vážně znepokojeni situací, kdy vláda nerozhodla o obsazení funkce předsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, zatímco dne 29. září 2004 jmenovala pana JUDr. Pavla Němce, místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti, předsedou Rady vlády pro neziskové organizace a Rady vlády pro národnostní menšiny. pokračování

Očima filmových tvůrců Podzimní projekce v Muzeu romské kultury Muzeum romské kultury připravilo pro veřejnost od října do prosince promítání známých filmů s romskou tematikou. Každý měsíc je věnován určitému státu, odkud film pochází. V říjnu tak mají zájemci možnost zhlédnout známé i méně známé ruské filmy. Listopad bude věnován projekci jugoslávských filmů a prosinec českých. pokračování

Je třeba více informací Mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě, která se uskutečnila loni v červnu v Budapešti, přinesla významnou iniciativu. Jejím cílem je podporovat proces společenské integrace Romů a zlepšení jejich sociálně ekonomického postavení. pokračování

Jan Jařab potvrzuje odchod z funkce Praha (red) – Zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab, který je z titulu své funkce předsedou Rady pro lidská práva a místopředsedou Rady pro záležitosti romské komunity, odejde z funkce k 31. říjnu. Jeho odchod z funkce souvisí s nástupem do Evropské komise v Bruselu. pokračování

Záměr, který nedostal „zelenou“ Hudebníci, spisovatelé a výtvarníci se radili začátkem roku v Karlových Varech o možnosti spolupráce v oblasti romské kultury. Zazněly tam skvělé nápady a myšlenky, protože se sešli tvůrčí lidé schopní reagovat na podněty a výzvy. pokračování

Znát, kdo je kdo V souvislosti s nedávným přijetím představitelů Parlamentu Romů u prezidenta republiky se znovu vynořilo před veřejností několik naléhavých otázek. Zvláště, když se kriticky vůči legitimnosti jejich vystoupení vyjádřil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Sdílím jeho názory. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Na setkání zněly písně mládí Olomouc – V rámci projektu Děti války uspořádalo 7. října občanské sdružení Eduko posezení romských důchodců z Olomouce. Sešla se na něm více než stovka seniorů, známých, přátel i rodinných příslušníků. pokračování

ROMAN KVINTET Roman kvintet je brněnská hudební jazzová skupina, která se zaměřuje na instrumentální hru. Hraje standardní evergreeny, skladby velkých jazzové osobností, ale i romské čardáše či foxy v jazzovém kabátě. Hudebníci Roman kvintetu pocházejí z významných muzikantských rodin, takže k hudbě byli vedení už od dětství. pokračování

Děti války i příští rok Na nedávném setkání romských důchodců v Olomouci jsme požádali o rozhovor vedoucí Eduka Libuši Oláhovou. Zajímali jsme se hlavně o projekt Děti války. Řekněte našim čtenářům podrobněji o projektu Děti války. Chtěli jsme pomoci lidem narozeným do roku 1945, kteří se ocitli v sociální tísni. Projekt začal v březnu a skončil v září, ale jeho příprava trvala více než devět měsíců. Povedlo se nám sestavit perfektní tým třinácti lidí od koordinátorů po terénní pracovníky. Navázali jsme dobrou spolupráci s aktivisty z různých měst Olomouckého kraje, kteří nám obětavě pomohli. Tak se podařilo zajistit důstojné prostory pro sociální klub romských seniorů. Oslovili jsme na tři stovky starých Romů, kterým jsme poskytli kvalitní služby a pomoc. Kdo se na projektu ještě podílel? Realizátorem projektu bylo olomoucké občanské sdružení Eduko, které se věnuje vzdělávání, kultuře, sociální a humanitární činnosti. Spolupracovalo s námi další občanské sdružení Romské ženy a přátelé, které zastupuje Helena Molnárová, a nezávislý členem obou sdružení Ladislav Danis. Jaké byly cíle projektu? Zájemcům jsme poskytovali poradenskou pomoc, potravinové a hygienické balíčky, pomáhali jsme jim při domácím úklidu, doprovodili je k lékaři apod. Pokud bylo třeba, poskytli jsme individuální péči, zajistili zdravotní pomůcky. Někteří potřebovali zimní oblečení, nebo jsme jim pomohli zajistit lázeňské pobyty, fytoterapeutické služby s romským léčitelem, pořádali jsme výlety. Mohli také využít nabídky denních služeb v klubu se sociální asistencí a programem, kde pořádáme také aktivity pro volný čas, například přednášky s léčitelem. Jak chcete těmto starým lidem pomáhat dál? Pokud získáme další finanční podporu, hodláme v našem projektu nadále pokračovat. A rádi bychom v tom případě rozšířili nabídky o další zdravotní služby. Gejza Horváth pokračování

Před jednadvaceti lety Dne 29. října 1983 byl v hlavním městě indického státu Paňdžáb zahájen 2. mezinárodní festival Romů. Zúčastnili se ho významní romští hudebníci, spisovatelé a kulturní činitelé z různých zemí. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky III. Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek). Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč. pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně. Fond šperků Fond šperků už podle názvu soustřeďuje šperky, bižuterii, ale i bankovky a mince. Muzeum je shromažďuje především prostřednictvím terénních výzkumů. Sbírkové předměty jsou získané od Romů zejména z východního Slovenska, některé od olašských Romů, jiné jsou darované nebo koupené od odborníků nebo Neromů. pokračování

napsali jste nám Prostřednictvím vašich novin bychom chtěly poděkovat p. řediteli M. Zímovi z romského střediska Drom na ul. Bratislavská 41 za uskutečnění výletu pro romské děti z projektu „Podpora vzdělávání romských dětí a mládeže“, který je financován granty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výlet proběhl dne 12. října pro žáky ZŠ Merhautova. V dopoledních hodinách si děti prohlédly hrad Konopiště a potom nás čekala Praha. Navštívili jsme Pražský hrad a chrám Sv. Víta. Prošli jsme Zlatou uličkou a pokračovali jsme na Staroměstské náměstí. Po Praze jsme cestovali metrem, což pro děti byl velký a nezapomenutelný zážitek. Tímto za všechny spokojené děti, které se účastnily našeho výletu, ještě jednou děkujeme. romské asistentky, ZŠ Merhautova, Brno pokračování

Zprávy Kladno – Dvacet Romů ukončilo v Kladně rekvalifikační kurz pro práci v pečovatelských a zdravotnických službách. Získají osvědčení pro práci v sociálních službách. pokračování

Djangofest již potřetí úspěšně v Brně Brno – Již třetí ročník festivalu Djangofest se konal v brněnském klubu Fléda. Organizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity V otevřeném dopise předsedovi vlády, který jsme zveřejnili v minulém čísle Romano hangos, jsme upozornili, že vláda dosud nejmenovala předsedu Rady vlády pro záležitosti romské komunity. To mohlo způsobit zpoždění startu dotačních programů pro obce a nevládní organizace. Proto 1. místopředseda Rady, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, svolal na 22. října mimořádné zasedání. Současně se s Radou rozloučil, protože odchází do týmu evropského komisaře Vladimíra Špidly do Bruselu. Rada mu poděkovala za práci a ocenila jeho vnímavý přístup a z toho plynoucí ochranné kroky vůči všem ohroženým skupinám i jednotlivcům v oblasti lidských práv a jejich ochrany. pokračování

Romové na práci do ústavů Jablonec nad Nisou (av) – V jabloneckém dětském domově, nemocnici, domovech pro seniory a domově důchodců zahájí v listopadu stáž deset Romů z Jablonecka, kteří se rekvalifikovali pro práci v pečovatelských a zdravotnických službách. Absolvovali zkoušky ze zdravovědy, obslužné péče, epidemiologie a hygieny, stravování a duševní hygieny. pokračování

Děti a jejich klub Už téměř rok funguje při Muzeu romské kultury v Brně dětský klub. Romským i neromským dětem nabídl výtvarné aktivity, pohybové hry a hry rozvíjející motorické a jazykové dovednosti. V březnu 2004 byla poprvé vidět jejich výtvarná dílka spolu s pracemi dalších dětských kroužků na výstavě Děti a jaro, pořádané klubem Vesna. Další výstavku výtvarných prací uspořádala fara v Brně-Zábrdovicích na konci školního roku. pokračování

Velkolepá maškarní veselice Brno (hd) – Základní a mateřská škola Křenová v Brně uspořádala ve spolupráci s občanským sdružením Ratolest 20. října pro romské i neromské děti maškarní veselici. pokračování

Romská křesťanská konference Praha – V prostorách sboru Českobratrské církve evangelické v Praze pořádala 16. října Matice romská a Komise ekumenické rady církví pro práci s Romy již pátou romskou křesťanskou konferenci, tentokrát na téma Bojuj dobrý boj víry. Souběžně s odpoledním programem se konal pro vedoucí romských společenství, zástupce církví a další zájemce seminář Církve a Romové, Romové v církvích. pokračování

Emancipace Romů je věcí demokratické společnosti MFD uvedla 18. října v rubrice Názory článek Tomáše Hirta Válka o „etnopočítadlo“ Romů. Jsem nucen na tento článek reagovat, ačkoliv jeho pokleslá úroveň by si zasloužila spíše ignoraci. MFD však čte příliš mnoho lidí a nelze je ponechat v mystifikaci z pera páně Hirtova. Žádná válka o „etnopočítadlo“ Romů se nekoná a konat nebude. MFD můj článek nezveřejnila, a tak doufám, že alespoň někteří z odborníků prostřednictvím Romano hangos mohou dostat k dispozici moji reakci. pokračování

Romové etnikem jsou V oznámení o konání tiskové konference a semináře Mýty a realita integrace Romů (pražský klub Mánes 26. října) jsem si přečetla anotaci příspěvků semináře, na němž vystoupili pánové Ing. Petr Víšek, výkonný ředitel Socioklubu, Roman Krištof, projektový koordinátor IOM Praha, Tomáš Pojar, ředitel společnosti Člověk v tísni – společnost při ČT a Mgr. Tomáš Hirt ze Západočeské univerzity. pokračování

Romský podnikatel obviněn z podvodu Pelhřimov – Po několikaměsíčním vyšetřování policejní komisař shromáždil dostatek důkazů a třiapadesátiletého romského podnikatele z Pelhřimova obvinil z trestného činu podvodu. Ten měl údajně vylákat více než čtyři miliony korun od státu na nemocenských dávkách a podporách v nezaměstnanosti. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Padesátiny jsou jen jednou Do řad brněnských padesátníků vstoupil manžel, tatínek, dědeček, strejda, přítel, podnikatel a známý muzikant Josef Krajčovič. Ve sklípku brněnského Dromu se sešli na oslavě 20. října gratulanti ze všech koutů republiky. Přišli zejména muzikanti, aby oslavenci poblahopřáli k jeho padesátce. Gratulacím nebylo konce a oslavenec měl ruce plné květin a darů. pokračování

Památka zesnulých Když se blíží Památka zesnulých neboli dušičky, nastává deštivé a ponuré počasí, které patří k tomuto dni. Popadané barevné listí člověku dodává podzimní náladu a vůbec celý podzim je dobou, kdy se všechno proměňuje. Avšak samotné kouzlo spočívá právě v blížících se dušičkách. Sháníme se po kyticích a věncích, najednou je i na hřbitovech více lidí. Ano, naši blízcí či vzdálení příbuzní a přátelé, kteří ze světa odešli dříve než my a s nimiž se o něco později třeba znovu setkáme na onom světě, mají druhý den v listopadu svátek. Chtějí nás tak upozornit, že bychom na ně neměli zapomenout. pokračování

Kapela Kontrafakt Tak se jmenuje slovenská hiphopová kapela z Piešťan, která je mezi mladými velmi oblíbená, sklízí úspěchy v hitparádách a skutečně trefila do černého svým originálním stylem, plným síly, energie a štiplavosti. Kontrafakt tvoří piešťanské trio MC Ego, DJ Aneška a Rytmus, které vydalo debutové album E.R.A. Světlo světa album spatřilo docela nedávno, 22. října, a je na něm patnáct skladeb. Pilotním singlem je skladba s názvem E.R.A., videoklip již hrají televizní stanice na Slovensku i v ČR. Klip rapeři natáčeli v Praze pod vedením Michala Dvořáka. Fanoušci skupiny Kontrafakt měli už také možnost zhlédnout videoklip k písni Dáva mi, kde v jedné části byl záznam natočen v domácím prostředí mezi Romy. pokračování

Romové si zahráli ve filmu Indián a sestřička Film Indián a sestřička, ve kterém si zahráli v hojném počtu Romové, se začal natáčet koncem srpna na Prachaticku. Struktura příběhu je podobná jako Romeo a Julie. Obsah filmu přibližujeme čtenářům. Film se dostane do kin příští rok. pokračování

Válka o miliony Není všechno zlato, co se třpytí a Romové asi mají pravdu, když říkají, že Parlament Romů ČR není lesk, ale bída. Už od svého vzniku si kope hrob. My ho nerespektujeme, protože ho nezastupují šéfové romských organizaci, romští aktivisté, politici a uznávané romské osobnosti. pokračování

napsali jste nám (Tyto texty nemusí nutně odpovídat názoru redakce. Uveřejňujeme je bez jakýchkoliv úprav jako příspěvek do veřejné diskuse. Tento příspěvek je určen šéfredaktorovi našeho listu.) Vážený pane Holomek, reaguji na článek ze dne 18. 10. 2004 v Mladé frontě dnes. Týká se Romského parlamentu ČR a jeho představitelů. pokračování

muzejní okénko - Romové , výrobci nožů Nejznámější romská tradiční řemesla jsou kovářství, košíkářství nebo korytářství. Avšak některá řemesla již zanikají nebo existují v modernější podobě. Například potomci tradičních romských kovářů se dnes zaměřují více na zhotovení uměleckých kovářských výrobků (třeba i interiérového typu), někteří romští košíkáři vynikají v současnosti ve výrobě proutěného nábytku apod. Jedním z řemesel, jemuž se Romové také věnovali, je výroba nožů. Nože uměli vyrobit především kočovní Romové. Nože na obrázku Muzeum romské kultury získalo od skupiny bulharských kočovných Romů v roce 1998, kteří se výrobě nožů dodnes věnují. Připravilo Muzeum romské kultury pokračování

Druhé CD Terne čhave Pokud se někomu mohlo zdát letošní léto ne dost horké, pak hradečtí Terne čhave tímto problémem rozhodně netrpěli. Od kytar se jim jen kouří, i když mrzne (viz např. silvestrovský koncert na olomouckém náměstí), natožpak v létě. A to letošní bylo navíc hodně rušné. Kapela jen od května do konce září odehrála 50 koncertů po českých i zahraničních festivalech a klubech. Jmenujme aspoň některé: romský festival Khamoro – Praha, klub A38 – Budapešť/HU, Mezi ploty – Praha, MFF – Karlovy Vary (kde je pochválil i Jiří Bartoška), Colours of Ostrava, Sázava Fest, Sziget festival – Budapešť/HU, Prázdniny v Telči, Sabalowe Bajania – Bukowina/PL atd. Na mnoha z nich se setkali s hvězdami evropské i světové world music (Esma Redžepová, Bratsch, Romano Drom, Kálmán Balogh & Gipsy Cimbalom Band, Golec Orkiestra aj.) a nutno říct, že měli úspěch, což dokazují pozvání již na příští rok. pokračování

Zprávy Jeseník – Okresní soud v Jeseníku se téměř po roce vrátí ke kauze tří mladíků obžalovaných z rasově motivovaného útoku na místní romskou rodinu. Podle obžaloby se opilí muži loni v červnu dobývali do bytu romských manželů, kterým se představili jako policisté. Těhotnou ženu údajně zasáhli dlažební kostkou do oka a jejího manžela pořezali. Jeseničtí soudci potrestali v lednu útočníky tříletou podmínkou. Olomoucký krajský soud ale rozsudek zrušil. Nové líčení bude v prosinci. pokračování

Nucených sterilizací žen dále přibývá Brno – Kancelář ombudsmana Otakara Motejla se v současné době zabývá již padesáti případy nucených sterilizací na území ČR z doby nedávné i před rokem 1989. V převážné většině jsou stěžovatelkami romské ženy. pokračování

Jak to vidím Poté, co mi několik lidí, především z řad Romů, vyčetlo, že jsem byl příliš silný ve výrazech, které hodnotily kvality šéfů Romského parlamentu v souvislosti s jejich návštěvou a přijetím u prezidenta, chci vysvětlit své postoje a úhel pohledu. Chci být mimořádně kritický nejen vůči sobě, ale i těm, kteří mne kritizují. Prosím, aby to bylo přijato jako naprosto seriózní a věcný přístup. Už proto, že se v politice pohybuji zřejmě mnohem déle než většina z mých kritiků a že mám zkušenost i z období, kdy se přímočaré přístupy nenosily a přinášely s sebou úhony existenční, ne-li horší. Byl to i můj případ. pokračování

Eurotel podpořil Ratolest Brno – Brněnská Ratolest, která se orientuje především na romské děti a mládež ve věku 11 až 22 let, patřila k letošním vítězům v kategorii Malorozpočtových projektů a od Nadace Eurotel dostala 20 000 Kč. Nadace Eurotel letos uděluje 10 milionů korun na podporu více než 50 projektů nestátních neziskových organizací. Získané finanční prostředky pomohou především dětem, které mají zhoršený vstup do společnosti ať už kvůli svému sociálnímu zařazení nebo zdravotnímu postižení. Do grantového řízení Nadace Eurotel se letos přihlásilo 310 organizací z celé ČR. (av) pokračování

Řecká vláda nezakročila proti vystěhování Romů Na konci října došlo k demolici domovů osmi romských rodin v Řecku. Ve zprávě z nouzové mise, která byla podniknuta v městě Patras během prvního listopadového týdne, se uvádí, že tak došlo k porušení mezinárodního i domácího práva. pokračování

Nejen o vzdělávání a projektech Seč – První krajská konference Středočeského kraje k romské problematice se konala koncem října v Seči. Pořádal ji Krajský úřad Středočeského kraje a občanské sdružení AGNES a byla určena především pro zaměstnance místních úřadů, romské asistenty ze škol a pracovníky romských občanských sdružení ze středních Čech. Jednalo se o první krajskou konferenci tohoto zaměření v ČR a zúčastnilo se jí více než 80 osob. pokračování

Informace pro žadatele o odškodnění Podané žádosti o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., které řeší Ministerstvo obrany ČR, se nyní nacházejí ve fázi postupného ukončování řízení. pokračování

Romové na hřišti OSTRAVA – Romové pomáhají v Bruntále při stavbě dětského hřiště v Dlouhé ulici. V jejím okolí dosud místo pro odpočinek chybělo. Děti si proto často chodily hrát do zchátralých objektů a hrozilo nebezpečí, že by se mohly zranit. Iniciátorem projektu je romský poradce Městského úřadu v Bruntále Jozef Baláž. pokračování

S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí? pokračování

První romský ples reprezentačně V brněnském hotelu Voroněž se konal v sobotu 30. října první reprezentační ples Romů Jihomoravského kraje. Za účelem vzájemného poznání a spolupráce v oblasti politické, kulturní, sportovní a podnikatelské se sešli zastupitelé Jihomoravského kraje a města Brna, romští podnikatelé, občané a partneři večera. pokračování

Na Flédě hrály i neromské kapely Ve středu 27. října hostil brněnský klub Fléda již třetí ročník romského minifestivalu Djangofest. Tentokrát dramaturgie nabídla pódium také kapelám neromským, a tak se po celý večer střídaly soubory romské a neromské. Hlavní část večera odstartovala po sedmé hodině mladá kapela Bongo boys. Posluchače zaujala nasazením, upřímností projevu a také přímočarostí svých textů. Formace Na jednu noc v obsazení vokál, akustická kytara a bicí naservírovala porci jazzových standardů ve vlastní originální úpravě. Posluchačsky se jedná rozhodně o zajímavou kapelu, hodící se ale především do komorní atmosféry klubů. Nálada v sále během jejich produkce trochu spadla. pokračování

Dobrá praxe? V sobotu 30. října uspořádala sekce romských poradců 1. reprezentační romský ples Jihomoravského kraje v brněnském hotelu Voroněž. Není nám sice nic známo o praktické činnosti této sekce romských poradců, ale z průběhu plesu lze usuzovat, že tato sekce se má čile obchodně k životu. Vstupné zřejmě nebylo vybíráno, protože dosti početný houf sponzorů umožnil hradit jistě nemalé náklady a tím dosáhnout i přítomnosti početných návštěvníků. pokračování

Ohlédnutí za třemi ročníky Djangofestu Už třetím rokem pořádá vždy v říjnu Společenství Romů na Moravě ojedinělý festival Djangofest. Koná se v Brně a v uplynulých ročnících vystoupili muzikanti tak zvučných jmen jako klavírista Ondrej Krajňak nebo kontrabasista Josef Fečo. pokračování

Žaloba na ochranu osobnosti Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi Dne 18. října 2004 MF Dnes uveřejnila dva články pod názvem Klaus nevědomky podpořil podivné bossy a Šéfa romského parlamentu stíhala policie. pokračování

Špidla se věnuje postavení Romů BRUSEL – Až do Evropské unie vstoupí Rumunsko a Bulharsko, dosáhne počet Romů v EU deseti milionů. Už proto je třeba jejich postavení věnovat pozornost, provádět vůči nim cílenou sociální politiku, vyložil v Bruselu skupině starostů českých měst a obcí designovaný český komisař Vladimír Špidla. pokračování

Za svými názory si pevně stojí Anton Horvátko alias Guglo (45 let), soukromý podnikatel, vlastník jednoho brněnského hotelu. Jeho jméno je všeobecně známé nejen mezi Romy ale i mezi majoritní společností. Vrylo se do paměti těm, kteří s ním přišli do styku, nebo navštívili jeho hotel či vinárnu zařízenou v indonézském stylu s teráriem s krokodýly, hady, pavouky a dalšími živočichy. V jeho hotelu se pořádaly plesy, bály a romské večery při cimbálové či popové muzice. Guglo je olašský Rom, který jako první ve své rodině porušil tradice a oženil se s rumungricou (tak nazývají Olaši Romy z východního Slovenska). I když ctí olašské tradice, přesto žije životem, který se jeho komunitě vzdaluje. Děti vede ke vzdělání a vychovává je v hodnotách, které jsou všeobecně uznávané. Říká, že Olaši se musí změnit a přizpůsobit většině, jinak je jejich tradice budou jen omezovat a poškozovat. Jako příklad uvádí ostatní Romy žijící v Čechách. Jeho vlastní komunita jej zato odsuzuje, ale on si za svými názory pevně stojí. Při nedávném rozhovoru nás zajímal zejména jeho názor na olašského krále. pokračování

Presumpce neviny? Vážení a milí čtenáři, v článku Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi zveřejňujeme pro vaši informaci žalobu na ochranu osobnosti, která je mířena na moji adresu. Chci se při této příležitosti, aniž bych jakkoliv zpochybňoval právo Milana Ščuky k takovému kroku a aniž bych jakkoliv komentoval podrobnosti tohoto případu, zmínit jenom, co znamená presumpce neviny, jíž se obvykle každý zaštiťuje ten, kdo se do nějakého podezření dostane. Co to znamená pro občana a co pro politika, který se uchází o čelní místo na žebříčku společenském a politickém? pokračování

Co pro mě znamená romský jazyk Romský jazyk pro mě do mých čtrnácti let nic neznamenal. U nás doma nikdo romsky nemluvil. A z rodiny na mne mluvila romsky jen moje babička. pokračování

Program Muzea romské kultury E luma romane jakhenca – Svět očima Romů vernisáž 24. listopadu v 16.30 hod. výstava děl profesionálních i neprofesionálních romských výtvarníků. Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10 do 17 hod., potrvá do konce března 2005. 8. prosince – beseda s výtvarnicí Boženou Přikrylovou, mladou nevidomou sochařkou, jejíž díla můžete obdivovat na výstavě E luma romane jakhenca, ale také v sídle českého ombudsmana. Společně s výstavou probíhají programy pro školy a organizované skupiny. Romové očima filmových tvůrců – projekce českých filmů s romskou tematikou 2. prosince – Marian, režie P. Václav, 1996. 9. prosince – Smradi, režie Z. Tyc, 2002. 16. prosince – Mistři, režie M. Najbrt, 2004. Kdo jsou Romové? přednáškový cyklus 14. prosince – Romský tanec, předvádí Zambra – Rena Milgrom 7. prosince – Mikulášská nadílka spojená s programem připraveným dětmi s volnočasových klubů při MRK. Stálé programy pro školy a organizované skupiny Animace v knihovně – Rajo a motýl: pro děti ve věku 5–9 let O romském životě a tradicích: program pro všechny věkové kategorie pokračování

muzejní okénko - Cinka Panna (1711-1772) Cinka Panna se narodila v roce 1711 v obci Gemer (nyní okres Rimavská Sobota) ve slavné romské muzikantské rodině. Její otec byl vynikající hudebník, primáš a dvorní muzikant knížete Františka Rákocziho. Výjimečný talent a virtuozita jí otevřely dveře do šlechtických dvorů. Cinka Panna je autorkou později zlidovělých písní Píseň tří set vdov, Tanec mrtvých, Písně starých otců, Přileť vlaštovičko na její okno. Její jméno se uvádí také v zahraničích lexikonech a encyklopediích hudby. pokračování

Fotbalový turnaj v Ostravě Sdružení Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vzniklo brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílelo na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

Zprávy Český Dub – Příjemné odpoledne a potřebný rozruch připravili pro obyvatele Domova důchodců Na Zámku v Českém Dubu mladí romští zpěváci a hudebníci, kteří jim přišli zahrát a zazpívat. Pod vedením primáše cimbálové muziky Dušana Kotlára dokázali účinkující z Výchovného ústavu a Dětského domova se školou v Chrastavě seniory i rozezpívat romskými a českými písněmi. pokračování

Programy romské integrace na rok 2005 mohou být zpožděny, nebudou však zrušeny V souvislosti s nově jmenovaným předsedou Rady vlády pro záležitosti romské komunity Pavlem Němcem, ministrem spravedlnosti a místopředsedou vlády může dojít k pozdnímu vyhlášení programů romské integrace na rok 2005, v žádném případě však nemůže dojít k jejich zrušení. Důvodem je fakt, že finanční obnos určený na tyto programy je již zahrnut ve státním rozpočtu na rok 2005 a jen stěží lze předpokládat, že by mohl být zrušen. pokračování

Na sídlišti hořelo Chomutov – Čtyři romské a jedna česká rodina se probudily 16. listopadu o půl čtvrté ráno do černého dýmu a ohně. Oheň zachvátil dvě patra obytného domu a sedm bytových jednotek na sídlišti, kde žije asi stovka romských rodin. Nikdo nebyl zraněn, děti však vzhledem k chladnému počasí záchranáři převezli do chomutovské nemocnice. Hasičům se podařilo požár zlikvidovat, avšak škody jsou vysoké. pokračování

Miss Gypsy World a dobročinnost Nejkrásnější Romka světa bude zvolena v Praze Nejkrásnější Romka na světě by měla být zvolena v nové soutěži Miss Gypsy World a mělo by se tak stát příští rok na podzim v Praze. Akci v tuzemsku zaštítil projekt Šance, který výrazně pomáhá se začleňováním romské komunity do společnosti. Není tedy náhodou, že celý výtěžek z volby Miss Gypsy World bude věnován na dobročinné účely. pokračování

Romský tisk včera a dnes Praha (red) – Občanské sdružení Romea připravilo výstavu s názvem Romský tisk včera a dnes. Výstava představila širší veřejnosti okolnosti vzniku a existence romského tisku v České republice i zahraničí. Nevynechala ani zmínky o romských televizních a rozhlasových pořadech cyklického charakteru, stejně jako informace související s existencí čtyř romských regionálních televizí (v Bulharsku, dvou v makedonské Skopji a třetí v Nišavě). pokračování

Romské sdružení otevře svou ubytovnu Lysá nad Labem – Sdružení romských občanů Lysá nad Labem chystá otevřít 2. ledna ubytovnu pro lidi, kteří se ocitli v krizové situaci a jsou bez přístřeší. Ubytovna pro tři až čtyři lidi nebude sloužit pouze Romům, ale všem, kteří potřebují na nějaký čas ubytování. Například po návratu z výkonu trestu, protialkoholní či jiné léčbě. Zařízení poslouží nejen místním občanům, ale i lidem z přilehlých obcí. pokračování

E luma romane jakhenca – Svět očima Romů Brno (hd, ip) – Výstava z děl romských výtvarníků E luma romane jakhenca – Svět očima Romů byla otevřena v Muzeu romské kultury v Brně. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Pavel Dostál. Výstava vznikla jako putovní v roce 1997 a navštívila již USA, Norsko, Švédsko, Dánsko, Rusko a Nizozemí, kde sklidila velký úspěch. pokračování

So kampel tumenge te džanel pal e onkologija? Co potřebujete vědět o významu prevence v onkologii? Příručka s tímto názvem vznikla na základě projektu Podpora programu o významu primární a sekundární prevence v onkologii a tisk informačních letáčků a brožurek pro širokou veřejnost s ohledem na etnické minority žijící v České republice, který koordinovala Blanka Dvořáčková, zaměstnankyně Masarykova onkologického ústavu v Brně (www.mou.cz). pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV. Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek) Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována. pokračování

Komentář - Co je to mentalita? V posledních několika dnech jsem se zaměřila na slovo mentalita, obzvlášť pak na způsoby, jak je užíváno zejména v kontextu života etnických menšin v ČR. Na mnoha frontách, nejvíce však v médiích, ho slýchávám, když je řeč o romské komunitě či příslušnících jiných etnik, které členové majoritní společnosti považují za nepřizpůsobivé či v případě rasisticky anebo xenofobně smýšlejících jedinců dokonce za podřadné. pokračování

roma rising/romské obrození Milan Horváth Narodil se 22. ledna 1953 v Bohumíně, nyní žije v Lysé nad Labem. Je majitelem stavební firmy, předsedou Romského občanského sdružení a členem městského zastupitelstva. Za svůj největší osobní a pracovní zdar považuje nejen úspěšnost své firmy, ale i to, že postavil dům, v němž sdružení funguje. Kandidoval v místním volbách, což mu umožnilo účastnit se i politického života a života Romů ve městě. Těší se úcty i ze strany, za níž kandidoval. S manželkou společně vychovali pět dětí, které dnes mají možnosti, jež oni dva nikdy neměli. Dostalo se jim také lepšího vzdělání a dnes jsou úspěšní ve vlastním podnikání. Chtěl by kandidovat na vyšší post. Co se práce týče, nedokáže předpovídat budoucnost. Do budoucna si přeje, aby mu nestoupla sláva do hlavy, aby zůstal tím, kým je nyní, a jeho povaha se nezměnila. pokračování

Patřit mezi vyvolené S Ivonou Parčiovou, pracovnicí Muzea romské kultury v Brně, jsem se poznala při vyřizování odškodnění romským obětem za utrpení v době druhé světové války. Muzeum se na zprostředkování odškodnění podílelo již od roku 1998. Nejprve to bylo formou humanitárního příspěvku ze Švýcarského fondu, poté spolupracovalo s Česko-německým fondem budoucnosti a Mezinárodní organizací pro migraci na dalších akcích zaměřených na odškodnění romských obětí holocaustu. pokračování

K diskusi o Parlamentu Romů ČR Už dlouhou dobu sleduji veškeré dění kolem nás Romů, dokonce se sám již pátým rokem pokouším o nějakou tu změnu jako předseda sdružení Amare v Krupce u Teplic. Dost mě překvapilo pozvání od našich romských aktivistů na konferenci do Prahy, kde se projednával návrh na zřízení romského parlamentu. V té době jsem byl bohužel na školení terénních sociálních pracovníků, takže jsem nemohl jet, ačkoli jsem chtěl. pokračování

napsali jste nám - Víkend ve škole Jedná se o víkendové pobyty žáků ZvŠ Lidická v Brně spolu s jejich učiteli, které se střídají s víkendovými schůzkami. V nich se žáci za pomoci lektorů učí různé techniky, prvky arteterapie, ergoterapie, muzikoterapie apod. Cílem projektu je zvyšování odolnosti žáků ve vztahu k negativním vlivům společnosti, jako je nabídka drog či alkoholu nebo jiných sociálně patologických jevů. Zvyšování sebevědomí, potlačování agresivity, intolerance, rasismu. Zlepšení komunikace a vztahů mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem. Naučení se komunikovat s okolím, s rodiči, učiteli, s celou společností. pokračování

Co pro mě znamená moje řeč Co pro mě znamená romština? Mluvím jí už odmalička, s tatínkem, maminkou, s bratry, se sestrou. S těmi mluvím romsky nejraději. Chtěla jsem romštinu studovat na univerzitě, protože je mi nejbližší. Romština nemá tolik slov jako ostatní jazyky, proto se používá obtížně, nebo je těžké do ní překládat z jiných jazyků. To je pro mě nejtěžší. Ale když se snažím, tak se dá přeložit každé slovo. Jednou budeme umět romsky říct všechno, to bych si moc přála. Radka Kováčová, Praha pokračování

Takovýhle končí většinou na E 55 Čtenářka Helena Patyiová z Liberce popsala naší redakci příhodu, kterou zažila s vnučkou na dětské pohotovosti. Její příběh měl dohru u ředitele Krajské nemocnice v Liberci. Korespondenci, kterou nám Helena Patyiová poslala, přinášíme i ostatním čtenářům. pokračování

muzejní okénko - Cikánský snář Když se řekne magie, člověk si představí kouzla a čáry. K magii však patří i umění věštby. Magické umění v sobě skrývá ještě dnes určité tajemství a tak se nezřídka stává, že některé jevy s ním spojené jsou pro nás nelogické či neuvěřitelné. Romové se také dříve věnovali věštění z karet, ovládali i věštbu z kávové sedliny nebo z ruky. Nepsaným pravidlem bylo hádání a věštba pouze Neromům. Tato oblast je však pro odbornou veřejnost ještě stále neprobádanou. Možná i proto, že Romové neradi o svých schopnostech mluví a pokud je někdo z nich má, považují jej ostatní za výjimečného. O věštění již bylo publikováno několik knih a příruček, veřejností velmi žádaných. Ukázky z některých jsou uvedeny níže. K romské duchovní kultuře patří i výklad snů, neboť svět duchovna je velice úzce spjat s všedními životy Romů. Romové věří i dnes na pověry a rádi si vyprávějí smyšlené příběhy. pokračování

Zprávy Mostov – Většina účastníků dvoudenní konference o komerčním sexuálním zneužívání dětí, která se konala v Mostově na Chebsku, se shodla, že medializace dětské prostituce v Chebu způsobila zvýšení poptávky po sexuálním využívání dětí. Dětská prostituce je ojedinělá, pokud se vyskytuje, tak zejména mezi romským etnikem. pokračování

Proces s bývalými policisty u soudu Již více než rok se táhne soudní proces s dvěma bývalými policisty obžalovanými z toho, že v noci z 12. na 13. května 2003 v Popovicích u Jičína, kdy byli mimo službu, si společně s dosud nezjištěným třetím mužem vymohli násilím vstup do romské rodiny Danišových. Tam potom hrubě fyzicky a slovně napadli Danišovou, jejího syna a dceru v devátém měsíci těhotenství. Při útoku padaly četné rasistické nadávky. U všech napadených došlo samozřejmě k velkému psychickému šoku, jehož následky nesou dodnes. pokračování

Romové diskriminovaní na Ruzyni Praha – Podle nejvyšší britské soudní instance diskriminovala rasově britská vládní nařízení pro přistěhovaleckou politiku Romy z České republiky. Soudci posuzovali systém kontrol na pražském letišti v Ruzyni, které byly spuštěny v červenci 2001. pokračování

Slovo šéfredaktora Tak zase máme další rok za sebou. Také vám ten rok jako mně tak neuvěřitelně rychle uběhl? Byl špatný nebo dobrý, tážeme se vždy na jeho konci. Možná je to špatná otázka. Spíše bychom se měli ptát, co se nám podařilo dobrého a co jsme udělali špatně, aby byl k obrazu našeho výkonu. Nuže, lapidárně bychom mohli říci – není nad čím jásat, ale ani plakat. Lidé si zvykli brát věci jak jsou a jen málo se bouří proti autoritám, když si začínají dělat, co se jim zamane. Málo chodíme k volbám a tím dáváme najevo sice své opovržení vůči politikům, kteří nás zklamávají na všech frontách, aniž si ovšem uvědomujeme, že jsme jim tak dali volné pole ke způsobu konání, který odsuzujeme. Tohle bychom měli brát v úvahu a nenechat bez povšimnutí poklesky, které už se stávají zvykem. Zvyk je pak železná košile a velmi těžce se odstraňuje. pokračování

z policejní kroniky Záblatí – Šest tisícovek vytrhla sedmašedesátileté ženě zatím neznámá Romka, která jí nabízela k prodeji vlněné deky. Důvěřivá žena ze Záblatí na Prachaticku totiž s koupí deky souhlasila, a když začala peníze odpočítávat, Romka neváhala a všechny bankovky jí z ruky vzala. Následně nastoupila do vozidla a odjela. pokračování

Americký velvyslanec dal základ nové tradici Praha – Desátý prosinec je dnem lidských práv, jak se zmiňujeme na jiném místě. Při malé oslavě, kterou americký velvyslanec pan Cabaniss William ve své rezidenci 7. prosince uspořádal, oznámil, že založil cenu Charlotty Masarykové, kterou bude každoročně udělovat nejproslulejšímu ochránci lidských práva v České republice. pokračování

Rada vlády jednala V pátek 10. prosince jednala Rada vlády pro romské záležitosti. Navrhla vládě přijetí těchto programů: - Terénní sociální práce v rozsahu 10 mil. Kč, který je určen pro obce a umožňuje jim zaměstnávat terénní sociální pracovníky; pokračování

Hodně sil Pavlu Dostálovi Redakce Romano hangos a jeho vydavatel Společenství Romů na Moravě touto cestou přejí ministru kultury do nového roku uzdravení. Pavel Dostál je jako ministr kultury ČR velkým podporovatelem rozvoje kultury Romů a zasloužil se nebývalou měrou o transformaci Muzea romské kultury na státní muzeum. Pan ministr si zaslouží naše uznání. (red.) pokračování

ERRC v ČR uspořádala seminář k boji s rasovou diskriminací Praha – Třídenní seminář od 1. do 3. prosince pořádala Globea ve spolupráci s kanceláří Rady vlády pro romské záležitosti. ERRC je zkratka European Roma Rights Center – Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti. To je mimochodem instituce, která upozornila na problém sterilizací romských žen v ČR. pokračování

Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Romové včera, dnes a zítra O Romech se už toho napsalo mnoho, i já sám jsem napsal dost. Ale vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, nedá mi, abych se nepodělil o atmosféru Vánoc z mého dětství. V minulosti si byli všichni rovni, nebylo rozdílu. Byli chudí, ale bohatství spočívalo v počestnosti, úctě, spravedlnosti, ochotě, slušnosti a v hodnotách, kterým se říkalo a říká pačiv (romství). Romové si věřili, respektovali se, nic před sebou neskrývali, byli si vzácní a jeden druhého nezavrhovali. Pomáhali si jak mohli, byli jednotní, mohli se na sebe spolehnout. Cizí se chovali k sobě jako rodina a rodina to znamenalo nejen závazky, ale také vztahy, které byly nade vše. Úctu a lásku si projevovali Romové i jídlem, které bylo pro ně božím darem. Čerstvě uvařené ho poslali nejen rodině, ale také sousedům. Jídlem uctívali očekávané i neočekávané návštěvy. Romové nenechali o hladu nikoho – když rodina jedla a někdo přišel třeba jen tak, dostal jídlo také. pokračování

Nadílka v muzejním klubu Brno – V úterý 7. prosince odpoledne se dveře muzea otevřely nejen dětem a jejich rodičům, ale také Mikuláši a jeho pomocníkům – andělovi a čertovi. S nadílkou si sice dali na čas a Muzeum romské kultury navštívili již po termínu, ale o to větší radost z nich děti měly. Kromě nadílky je čekal také bohatý program. pokračování

Mikuláš, čert a anděl v SRNM Frýdek-Místek (šv) – Již třetí ročník dětské pěvecké soutěže Romský slavík uspořádalo 25. listopadu Společenství Romů na Moravě (SRNM) ve Frýdku-Místku. Pětičlenná porota složená ze zástupců Městského úřadu, SRNM a rodičů zpívajících dětí vybírala slavíka ve věkových kategoriích od 5 do 10 a od 11 do 15 let. pokračování

Sto lidí, sto názorů O Parlamentu Romů v ČR jsem už napsal článek pod titulkem Válka o miliony, který vyšel ve 22. čísle Romano hangos. Protože jsem popsal, co si myslí Romové, nedá mi, abych nenapsal, co si myslím já. Nechci válčit a už vůbec ne z pozice síly. Sám jsem už jednou zažil, že jsem v jedněch romských novinách nedostal možnost říct svůj názor. A nejen já, ale i mnoho dalších Romů. Při tom je normální a přirozené, že lidé nesouhlasí jen se vládní politikou, ale jsou i v opozici. Vydavatelé zmíněných novin s námi válčili z pozice síly a pod rouškou spravedlnosti nás ve svém tisku špinili. Prezentovali nás jako nepřátele Romů. Skutečnost však byla taková, že prali svoji špínu. A protože RH jsou noviny Romů, my to dělat nebudeme! Ctíme svobodu slova, zveřejníme každý názor na tento parlament. A hlavně očekávám, že se vyjádří jeho zástupci. pokračování

napsali jste nám Jak uspořádat romský festival? Chcete-li uspořádat romský hudební festival, měli byste sehnat sponzory – státní, obecní nebo soukromé instituce, které festival finančně podpoří. Poté vyberete z nabídky romské hudební scény několik kapel a přidáte-li pilnou organizační práci včetně propagace, máte úspěch téměř zajištěn. Můžete s uspokojením sledovat, jak se romská kultura prezentuje v tom nejlepším co má – hudbě, a když se roztančí sál, můžete konstatovat: hudba a tanec jsou Romům vlastní a spolu s nimi na chvíli také těm, kteří si do skvělé živelně autentické atmosféry odskočí za relaxací z náročného světa studií či profesní kariéry. A tak se na různých místech ujaly romské festivaly reprezentující romskou kulturu, nutno říct, že po dlouhé době totalitního půstu to bylo opravdu zapotřebí. pokračování

Pohár Dr. Tomáše Holomka V úterý 30. listopadu uspořádala Unie olašských Romů v Ostravě pod vedením Josefa Stojky už tradičně turnaj v sálovém fotbale. Účastní se v něm mužstva romská i česká. Jde o čestné a sportovní klání, ne o vítězství. Unie olašských Romů tak dává dobrý příklad všem v budování mostů přátelství v naší společnosti. To bylo i krédo Tomáše Holomka, po němž je pohár pojmenován. Snímkem se k uspořádání turnaje vracíme. (red.) pokračování

Košice mají ojedinělou romskou konzervatoř Na houslích jsem závislý už od 17 let Romové mají bezesporu hudební talent, však se také říká, co cikán to muzikant. A vztahuje se to i na Lukáše Čonku (23) z Brna, který se narodil v rodině, kde je muzikantem každý. Už když jako dítě začal hrát na housle, byl pýchou rodiny, připomínal všem dědu, velkého primáše. Na rodinné oslavy přicházel Lukáš s housličkami a vždy ukázal, co umí. A tak rodiče rozhodli, že se musí hudebně vzdělávat. Chodil do hudební školy, ale i na soukromé hodiny navíc. Účinkoval na dětských vystoupeních a koncertech hudebních škol, účastnil se různých soutěží a vždy se uplatnil. V rodině rostl nadějný muzikant, který se musel dál vzdělávat. Jen co ukončil základní školu, kde byl také dobrým žákem, šel na konzervatoř. pokračování

Co pro mě znamená moje řeč Romština je něco, co nám Romům zůstalo. Ačkoliv nás gádžové chtěli asimilovat, ať už to byla Marie Terezie nebo komunisti, romština nám zůstala jako náš poklad. Když se na to podíváme tak, že Romové nemají svůj stát, svou zem, můžeme být rádi, že máme svůj jazyk. pokračování

Zprávy Mladá Boleslav – Stížnosti na hluk a nepořádek, desetitisícové dluhy na nájmu, nezaměstnanost, to vše jsou problémy, které řeší vznikající poradna Jekhetaňi Luma – Společný svět, již v Mladé Boleslavi nově provozuje stejnojmenné sdružení. To se zaměřilo na komunitu sociálně slabých obyvatel. „Ne všichni z této skupiny jsou Romové, ale je jich velká část,“ říká pracovnice poradny Martina Brzobohatá. pokračování

Do bytu přiletěly kameny Ostrava – Terezii Levaiové z Ostravy před čtrnácti dny někdo v noci prohodil kuchyňským oknem ve Veleslavínově ulici dva kameny. V kuchyni svítilo světlo, takže útočníci museli vidět, že tam někdo stojí. Kdyby ženu kámen zasáhl, mohla utrpět i vážné zranění. pokračování

Parlament Romů bez zájmu širší veřejnosti Některým romským organizacím je vyčítáno, že se neúčastní jednání Romského parlamentu s podezřením, že později už budeme moci jen kritizovat. Připouštím, že to je možné, ale jen na půdě nekompetentní. Co tím chci říci? Účastnil jsem se prvního zasedání v Praze a to mi stačilo. Co se dělo a jak se to dělo, nepřipouštělo vstup rozumných úvah. Nepadly by na úrodnou půdu. To, co nyní říkám, není výsledkem pohrdání, nýbrž rezignace nad situací, která od počátku začala mimořádně neobratně a primitivně, promiňte mi ten výraz. V určitém věku zjistíte, že děláte věci, u nichž odhadnete, že jsou rozumné a mají naději na úspěch. Vzniklý Romský parlament toho druhu není. Je to škoda, protože myšlenka je dobrá. Sleduje již delší dobu příkaz doby vytvářet legitimní a důvěryhodnou romskou reprezentaci. Zdůrazňuji výrazy „legitimní“ a „důvěryhodnou“. Podívejme se na Romský parlament z tohoto pohledu. pokračování

Le Čhavendar zvítězili Zlín – V Městském divadle ve Zlíně se 25. června konala hudební soutěž Zlíntalent 2004. Do letošního ročníku bylo zasláno 532 přihlášek. Autorské soutěže se zúčastnila i romská kapela Le Čhavendar z Rokycan, která se dostala mezi dvanáct finalistů. Le Čhavendar zahráli a zazpívali svou písničku Sako vakerel a zvítězili. V odborné porotě zasedali např. Ondřej Soukup, Petr Malásek, Petr Spálený, Petr Muk, Vašo Patejdl, Miloš Skalka a další osobnosti české i zahraniční hudební scény. O den později se uskutečnil finálový večer soutěže interpretů. Galakoncert vysílal Český rozhlas – Radiožurnál v přímém přenosu, zazněla při něm také vítězná skladba skupiny Le Čhavendar. (zp) pokračování

Romský festival v České Lípě V sobotu 26. června probíhal romský festival v České Lípě. Zúčastnilo se jej jedenáct souborů z Mimoně, Frýdlantu, České Lípy, Semil, Mladé Boleslavy, Chrastavy a Liberce. Pořadatelem festivalu byl Robert Tuleja. Na snímku pohled na část tanečního vystoupení. Foto: Miroslav Kotlár pokračování

Také jeden nepovedený pokus Mezi romskými členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity se objevila myšlenka oslovit představitele politických stran, které mají své starosty na radnicích, a hejtmany krajů. pokračování

Stigmatizace Romů v českém školství O spojitosti mezi tzv. romskou otázkou a situací v českém školství se v posledních letech mluví mnohem více než dříve. Role vzdělání se zdůrazňuje především v souvislosti s katastrofální mírou nezaměstnanosti v ČR a šancemi romských žáků na budoucí uplatnění na trhu práce. Problémem však je, že současný systém školství umožňuje studovat na základní škole pouze hrstce Romů. Ti „ostatní“, „neasimilovatelní“, mnohdy nedokončí základní vzdělání, či jsou přeřazeni do speciální, čili zvláštní školy. pokračování

Závěr soudobého cestopisu z východního Slovenska Z chatrčí do paneláků, z paneláků do … Východoslovenské město Krompachy v okrese Spišská Nová Ves má bohatou historii a tradice. Kdysi malé průmyslové městečko se rozrostlo, zdobí ho panelové domy, do nichž se nastěhovali lidé z okolních dědin, kteří tam přišli za prací a usadili se natrvalo. pokračování

Všichni černí odsud vypadnou Rožnovské hodiny smutně bijú ... Takový byl titulek článku (RH 26. 2.) o Romech z Rožnova pod Radhoštěm, kteří jako neplatiči byli vystěhování bez náhrady bytu rovnou na ulici. Našli si bydlení v chatkách rekreačního střediska v oblasti Prostřední Bečvy za jedenáct tisíc korun měsíčně. Tolik peněz samozřejmě nebyli schopni zaplatit, sociální podpora stačila jen na přežití. A tak jim majitel chatek v zimě vypnul vodu, elektriku a plyn. Všichni věřili, že do léta se odtamtud dostanou pryč. Ani ne po půl roce jsme se rozjeli na Prostřední Bečvu znovu. pokračování

Další nízkoprahová klubovna v Brně Brno – Ve čtvrtek 24. června proběhlo slavnostní otevření nízkoprahové klubovny Sdružení pěstounských rodin pro aktivity romských dětí a Romů vůbec na Václavské 15 v Brně. pokračování

Muzikál Dušana Kotlára Je 12. června, 13 hodin, sálem libereckého Babylonu se to hemží romskými dětmi v civilu i ve třpytivých krojích, jejich rodiči a dalšími návštěvníky. Dušan Kotlár, pořadatel festivalu, pronáší úvodní slovo. A potom už na jevišti výskají čerti, kteří chrastí řetězy, hrají karty a tancují. Jedná se sice o romský festival, ale čerti v něm hrají důležitou roli. Jde totiž o první, v České republice premiérové uvedení muzikálu na motivy pohádky Eleny Lackové Tancující basa v režii a nastudování Dušana Kotlára. Také scénář, návrh scény i kostýmů je jeho práce. pokračování

Romská kultura za to stojí Program III. festivalu romské kultury občanského sdružení Dušana Kotlára byl tzv. hozenou rukavicí romským komunitním centrům, romským asistentům a pedagogům vůbec. Vždyť pohádka i mše za patronku Romů svatou Sáru byla naprosto neutrální a přitom ojedinělá témata letošní náplně, která mohla významně obohatit širší výchovu ve společnosti. To, že byly děti podchyceny a navíc mohly své vědomosti ukázat jiným, je přínosná a záslužná práce. Výkony tanečních hudebních souborů kraje byly velice příjemným zpestřením, bylo se na co dívat. pokračování

muzejní okénko - CIKÁNKY BYLY NA LOVU Kohout kokrhal pod sukněmi. Na četnické stanici zjistili, že cikánka má pod sukněmi celý kurník. Do obce Březová přišly dvě cikánky. O. Hartmannová a M. Danielová. Dávaly dobře pozor, kde není nikdo doma. Jak to zjistily, tak hned na dvůr a kdejakou slepici sebraly. Hartmannová měla v chytání drůbeže obzvláštní cvik. Jen rukou zakroutila a už slepice nebo kachna zmizela ve velkém vaku, který měla uvázaný pod zvlášť širokou sukní. Dostaly se také na dvůr rolníka Josefa Špundy. Tam chytila Hartmannová dvě slepice a ještě popadla kohouta. Ten však ne a ne se dát. Jak vsunula cikánka kohouta do vaku, začal kokrhat a ke všemu se ještě pustil do slepic, které měla cikánka už ve vaku. Popral se se slepicemi tak, že z nich létalo peří. To už vyšel ven rolník a zpozoroval, jak se cikánčiny sukně podivně nadouvají a jak z nich létá peří. Ke všemu uslyšel jak z pod sukní kokrhá kohout. Cikánku sebral a dovedl na četnickou stanici. Když tam cikánku prohlédli, vyklubalo se na svět několik slepic a kohout, které měla schovány pod sukní. České Slovo 17. 4. 1942. Připravilo Muzeum romské kultury V této rubrice uveřejňuje Muzeum romské kultury historické novinové články ze svých sbírek. Rok, ve kterém byl článek napsán, je uveden na konci příspěvku, stejně jako deník, v němž byl tehdy uveřejněn. Informace zde uvedené tedy nejsou v žádném případě aktuální, mohou být i neobjektivní a zkreslené. pokračování

Zprávy Hejnice – Zcela ojedinělá mše za patronku Romů, Sáru, se konala 20. června odpoledne v Hejnicích na Liberecku. V zaplněném chrámu Navštívení Panny Marie ji sloužil místní farář Miloš Raban. Pro návštěvníky to byl obřad s nádechem romského folkloru. pokračování

Devatenáct policistů hájilo své kolegy PRAHA/JIČÍN – Do budovy Okresního soudu v Jičíně 23. června přijelo devatenáct policistů z pražské pořádkové jednotky. Dostavili se jako svědci případu, v němž jsou obžalováni jejich bývalí kolegové Marek Vraštil a Karel Berousek z napadení romské rodiny Danišových. pokračování

z policejní kroniky Teplice – S řeznými ranami na těle skončili na chirurgii teplické nemocnice Romové, kteří se poprali 21. června večer na Výšině. Do nemocnice k ošetření je převezla přivolaná teplická záchranka. Teplická policie incident potvrdila. Příliš informací k němu ale nesdělila. „Policie řeší incident mezi občany romského původu. Ostatní okolnosti případu jsou předmětem šetření,“ sdělila k případu Helena Pikalová, policejní mluvčí v Teplicích. pokračování

Romský sen už posedmé Tři přání, Jakým bych chtěl být, Místo, které mám rád či Jak žijí Romové u nás – to byla témata letošního ročníku soutěže Romano suno. pokračování

Prolínání kultur Liberec – Romská menšina je bezesporu nejpopulárnější menšinou. Ale co kdo o ní opravdu ví? Těmito slovy začala v liberecké Krajské vědecké knihovně beseda na téma Romové, kterou připravilo Romské komunitní centrum s Krajskou vědeckou knihovnou a Technickou univerzitou v Liberci. Cílem bylo nejen ukázat na kulturní odlišnosti Romů, ale také na vzájemné ovlivňování české a romské kultury. pokračování

Romští asistenti s osvědčením Brno – Na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity převzali 11. června osvědčení o absolvování frekventanti kurzu Pedagogicko-psychologické přípravy romských asistentů. Osvědčení převzali Romové, kteří úspěšně zvládli ústní závěrečné zkoušky z pedagogiky a psychologie. Kurz byl zahájen loni v říjnu, kdy nastoupilo 35 zájemců, k závěrečným zkouškám jich postoupilo patnáct. pokračování

Časovaná bota poputuje do brněnského klubu Pavlač Česká asociace streetwork (ČAS) vyhlásila 17. června vítěze výroční ceny Časovaná bota. Cena je určena pracovníkům a zařízením poskytujícím sociální služby v nízkoprahových programech. Ty se profilují podle metody práce – jejich pracovníci buď sami vyhledávají potřebné osoby nebo alespoň co nejvíc snižují „práh“ vstupu pro ty, kteří službu potřebují. Služby mají velké spektrum podob a jsou určeny uživatelům drog, ohroženým dětem a mládeži, bezdomovcům, prostitutkám či jiným skupinám na okraji společnosti. pokračování

Asociace romských žen hodlá vstoupit brzy do Grémia Známá romská spisovatelka a aktivistka Ilona Ferková stojící v čele občanského sdružení Asociace romských žen se domnívá, že se dostatečně nevyužívá zájmu romských žen o jejich účast při řešení záležitostí, které se jich týkají. Podle ní se řešení sociálních problémů, otázky rodin a výchovy dětí nedají řešit bez přímé účasti Romek. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Představuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich představíme v RH. pokračování

Čtvrté pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Osady, osady, osady Když se vydáte za krásami Slovenska, poznáte, že jeho krajina má osobité kouzlo. Je zasazená v oblasti přírodních krás, lesů, hor, kopců, strání a vod. Ve městech se dochovala z velké časti starobylá architektura, ale zároveň se v nich podepsala ruka architektů budovatelů. pokračování

Chtěla bych si postavit novou chatrč Jsem Romka z romské osady Rudňany, moje rodina je ta nejchudobnější. Nemám žádný majetek, mám 13 dětí, některé jsou velmi těžce nemocné a nemá mně kdo pomoct. Manžel pracuje pro obecní úřad zadarmo a já píši do novin Romano nevo ľil, ale dostávám za to málo peněz. pokračování

Věra Bílá a Kale koncertovali v Londýně Vzpomínám si, jak Věra Bílá na počátku své kariéry vyslovila v televizním pořadu Romale přání vystupovat v New Yorku, Paříži, Stockholmu, Římě a mnoha dalších městech. Tehdy to znělo neskromně a skoro až naivně. Ale po několika letech se všechna její přání splnila. Koncertovala nejen skoro ve všech velkých městech Evropy, ale i v USA. Zpívala v Moskvě, Oděse, Archangelsku a docela nedávno také v Londýně. pokračování

Trestanci vydali své první CD Ostrava (red) – Trestanci z věznice v Ostravě-Heřmanicích natočili své první CD. Je směsicí tvrdého rocku, country muziky, romských i lidových písní, které včera zněly místní káznicí. Samotné vystoupení trvalo zhruba půldruhé hodiny. Na CD se dostane šedesátiminutový výběr toho nejlepšího. „Myslím, že se není za co stydět. Celou dobu jsme se těšili na to, až s námi někdo takové cédéčko udělá. Teď jsme se dočkali,“ uvedl Václav Mika (34 let) ze skupiny Rytmus, který si odpykává desetiletý trest za loupež. „Muzika mi dává strašně moc. Přináší obrovskou úlevu. Je zároveň i koníčkem. Jsem rád, že se jí mohu věnovat i ve vězení,“ řekl Mika. V heřmanickém žaláři nyní působí čtyři skupiny a pěvecký sbor, v jehož čele stojí pracovník nápravného zařízení Václav Curylo. „Hudba je pro odsouzené velmi důležitá. Přicházejí na jiné myšlenky, je to i jistá forma antidepresiva, díky kterému jsou ve větší pohodě,“ prohlásil Curylo. pokračování

Pastoři v Pardubicích Na konci dubna se konalo v Pardubicích romské shromáždění s romskými pastory. Pořádalo je Křesťanské společenství Pardubice a šlo o evangelizaci Romů a svědectví bratří z Velké Británie a Francie o tom, co Bůh mezi Romy ve světě dělá. Kázali bratři Brova Lee, pastor sítě anglických romských sborů, a pastor Ouéta z Francie. Nesměly chybět ani romské chvály. Vedl je bratr jménem John, který se naučil dokonce i pár romských písní rozšířených u nás. pokračování

muzejní okénko - CIKÁNI ČERNÍ A BÍLÍ -bor. Ve Španělsku se říkalo kdysi cikánům Egypcianos, v Anglii se nazývají Egypcions, Řekové nazývají cikány jménem Gifti. Je zřejmo, že tyto názvy nějak souvisí se jménem Egypt. Cikáni totiž vypravovali, že přišli z Egypta a že jim jejich biskupové uložili jakési očistné putování světem, poněvadž prý odpadli od křesťanství. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

Zprávy Praha – Parlament Romů ČR chce navrhnout českému parlamentu a vládě, aby přijaly zákon o povinném zaměstnávání Romů ve státních podnicích a institucích. Ti by v nich měli tvořit nejméně desetinu zaměstnanců. Romský parlament přijal toto rezumé na svém prvním zasedání. pokračování

Khamoro Na festivalu Khamoro se sjíždějí již tradičně Romové z celého světa a představují svoji hudební kulturu – muziku, zpěvy a tance. V jediný večer tak je možno vidět na jednom pódiu různé hudební soubory. Duše příznivců festivalu Khamoro jsou spjaté a jejich zážitky z barevných oděvů, hudebních žánrů, zpěvu a tanců se proměňují v trvalé potlesky. pokračování

Hrál jako král Přední makedonský klarinetista, saxofonista a představitel romské tradiční svatební hudby Ferus Mustafov (54), vystoupil na galakoncertu Khamora, který se konal v sobotu 29. května. Přestože mezi účinkujícími bylo mnoho významných hudebníků, ráda bych věnovala těchto několik řádků člověku, jehož energická hudba po půlnoci zvedla ze židle spolu se mnou i ostatní diváky a posluchače v Lucerně. pokračování

Už první z koncertů tradiční romské hudby se povedl Přehled romské hudby je nedílnou součástí každého festivalu Khamoro. Letos se návštěvníci seznámili s tradičními romskými skupinami i jazzovými formacemi. První z koncertů hudby tradiční se konal ve čtvrtek 27. května v pražském klubu Roxy a setkal s velkým ohlasem. pokračování

Defilé účinkujících v pražských ulicích. Konalo se jako vždy za velkého zájmu příznivců romské kultury a náhodných kolemjdoucích. Průvod začal jako obvykle na Můstku a za doprovodu tradiční romské hudby a tance došel až na Staroměstské náměstí. V čele jel na voze taženém koňmi Viktor Buzyljov a jeho Zlatí cikáni Ruska. Za ním následovaly další skupiny doprovázené tanečnicemi v tradičním romském oblečení. Cestou přibývali příznivci zejména z přihlížejících cizinců, kteří se snažili udělat co nejlepší snímky na památku. Na Staroměstském náměstí se pak oslavy rozproudily naplno. Všude se tančilo a zpívalo a diváci se mohli přesvědčit, že se na večerních koncertech v Roxy bude opravdu na co dívat. (zl) pokračování

Kdo chce být slyšen, musí být schopen naslouchat Ke Khamoru patří také přednášky a debaty týkající se Romů. Letos byly čtyři a zabývaly se sociálně politickými otázkami ve vztahu k romství. Poslední z nich (27. května) měla název Je romství znevýhodňující faktor? pokračování

Holocaust Romů a Sintů (vystoupení Karla Holomka na setkání k 60. výročí likvidace Romů a Sintů v Osvětimi) Vážené dámy a pánové, pronásledování romského obyvatelstva za 2. světové války, které vyústilo v holocaust, je historickou zkušeností spojující německé Sinti a Romy s romskými menšinami v ostatních evropských zemích. Na mysli mám v této souvislosti především Romy v bývalém Protektorátu Čechy a Morava, za něž dnes hovořím. Tak jako v Německu a Rakousku, byli Sinti a Romové i na území bývalého Československa pevně integrovaní do společnosti. Především na venkově již odedávna žili jako řemeslníci a obchodníci. Po obsazení Československa hitlerovskými vojsky v březnu 1939 bylo toto národní soužití systematicky destruováno. Proti protektorátní romské menšině byly nacistickými okupačními orgány vynášeny stejné diskriminující výnosy a stejná ustanovení s cílem vyřazení Romů ze společnosti jak tomu bylo předtím u Sintů a Romů v Německé říši. Těmito výroky bylo v Protektorátu např. zakázáno uzavírání sňatků mezi Němci a tzv. cikány. Občanské legitimace příslušníků romské menšiny byly označeny velkým písmenem Z (něm. Zigeuner = cikán). Sinti a Romové byli odvlečeni do koncentračních táborů, kde museli vykonávat těžké nucené práce. Ve dvou takových lágrech – českých Letech a moravském Hodoníně – byli od srpna 1942 vězněni výhradně Sinti a Romové. Účelem těchto táborů bylo „vyřazení romské národnostní menšiny ze společnosti“, jak se doslovně uvádí v táborovém řádu. V obou těchto koncentračních táborech, za jejichž správu (a zásobování) zodpovídaly české úřady, panovaly naprosto nelidské podmínky. Přes 500 lidí tam zemřelo na následky nedostatečné stravy a nezadržitelně se rozšiřujících nemocí jako byl např. tyfus. pokračování

Nizozemská vláda financuje Muzeum romské kultury Muzeum romské kultury v Brně o. p. s. získalo od nizozemského ministerstva zdraví, sociální péče a sportu ve spolupráci s Domem Anny Frankové v Amsterdamu grant ve výši 53 000 eur. Je určen na dokončení části stálé expozice, konkrétně na dobudování místností týkajících se vývoje romské kultury, tradic a životní situace po 2. světové válce do současnosti (se zaměřením na území bývalého Československa). pokračování

I tady budou jednou Romové součástí společnosti Chad Evans Wyatt (58 let), se narodil v New Yorku, své dětství prožil tam i v Paříži, nyní žije ve Washingtonu D. C. Pochází z muzikantské rodiny, otec byl jazzman, hrál se všemi slavnými osobnostmi své doby, matka zpívala v opeře. Muzika Chada velmi ovlivnila, právě přes ni se dostal až k fotografování. pokračování

Setkání k 60. výročí likvidace Romů a Sintů v Osvětimi Bez zájmu české veřejnosti proběhlo v Berlíně 16. května vzpomínkové setkání za účasti nejvyšších představitelů Německa k 60. výročí likvidace německých Sintů a Romů v Osvětimi. O shromáždění se zasloužil německý Rom Romani Rose, ředitel Kulturního a informačního centra Romů v Heidelbergu. Centrum a sám Romani Rose sehráli a sehrávají nadále vůdčí roli v získávání prostředků pro odškodňování Romů v celé Evropě, kteří přežili koncentrační tábory. pokračování

Agentura opět na světě V pondělí 7. června mimořádně zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity, aby projednala Studii proveditelnosti agentury k předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách. Tento návrh má být vládě ke schválení předložen 31. července. Oč se vlastně jedná? pokračování

Chomutov navštívili španělští Romové Chomutov – Dvoudenní seminář Boj proti sociálnímu vylučování romské komunity se konal 8. až 9. června v Chomutově. Své pracovní zkušenosti si vyměňovali Romové z ČR se španělskými Romy, konkrétně z nevládní organizace Fundación secretariado General Gitano v čele s Fernandem Villarrealim. pokračování

Soud potvrdil rasovou diskriminaci v přístupu k bydlení Ostrava – Krajský soud v Ostravě 2. června rozhodl – první český případ rasové diskriminace v přístupu k bydlení. pokračování

Jekhetanutňa čhibaha … Společným jazykem Společenství Romů na Moravě koncem minulého roku vydalo sborník s tímto názvem. Shrnuje závěry konference, kterou loni SRNM uspořádalo k romskému jazyku a způsobu jeho používání v písemné formě. pokračování

Romové očima amerického fotografa Brno – V Muzeu romské kultury se konala 1. června vernisáž výstavy fotografií amerického profesionálního fotografa Chada Evanse Wyatta pod názvem Roma Rising – Romské obrození. Na snímcích je zachycena téměř stovka Romů, kteří se prosadili v majoritní společnosti, přestože od narození čelili silně zakořeněným předsudkům. Otevřeli tím do budoucna cestu k porozumění a k úspěšnému začlenění romské menšiny do české společnosti jako rovnocenného partnera. pokračování

Projekt na deset let V roce 20052015 se uskuteční projekt Dekáda, který se zaměřuje na rychlejší včlenění Romů do evropské majoritní společnosti a zlepšení jejich hospodářské situace. Podnět k iniciativě vzešel z konference Romové v rozšiřující se Evropě. Konala se loni v červnu pod záštitou maďarské vlády ve spolupráci s Open Society Institute, Světovou bankou a Evropskou unií. Podporu poskytly UNDP, Rozvojová banka Rady Evropy, finská a švédská vláda. Co se týče provedení projektu, měl by být stanoven určitý počet cílů v rámci jednotlivých států, a také bude zřízena informační základna. Rovněž by mělo dojít k vytvoření a uskutečnění národních akčních plánů a k pravidelnému monitorování plnění úkolů. A jak je na tom Dekáda v tuto chvíli, tedy v přípravné fázi? Maďarský premiér se nabídl, že zřídí sekretariát, který bude koordinovat a sledovat veškeré aktivity. Projekt bude řízen Mezinárodním výborem pro Dekádu. Ten prozatím stanovil následující priority: vzdělání, zaměstnanost, zdraví a bydlení včetně zlepšení postavení romských žen, potlačování chudoby a diskriminace Romů. Národní akční plány budou financovány z již existujících zdrojů jednotlivých státních rozpočtů, předpokládá se však také účast dárců. (jk) Z podkladů o. s. Athinganoi pokračování

Třetí pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Jarovnické utrpení V naší reportáži z cesty po východním Slovensku tentokrát zamíříme do romské osady Jarovnice, kde přišlo při povodni v roce 1998 o život skoro 60 lidí včetně dětí. Z dědiny jsme tam přijížděli už po polní cestě. Na okraji osady měli Romové stejné baráky jako gadžové: zachovali podobnou architekturu, před baráky byly zahrádky s ovocnými stromy a květinami, nechyběla ani velká plechová vrata a za nimi štěkající pes. Jenže dál do osady už se stavby změnily v hliněné a dřevěné chatrče. Kolem našeho auta pobíhaly děti a cosi pokřikovaly. Stáhl jsem okénko a zeptal se: „So kamen čhavale?“ (Co chcete, děti?) Jedno z nich se chytlo za hlavu a povídá: „Jaj, sem oda hin Roma.“ (Však to jsou cigáni.) Byly překvapené a zároveň i šťastné a provázely nás při naší pomalé jízdě až do centra osady. Když jsme zastavili, prosily nás, abychom jim něco dali. Neustále nám otvíraly kufr od vozu, myslely si, že tam najdou jídlo. Dali jsme jim vše, co jsme měli včetně Romano hangos. Noviny ale pro ně nebyly tak zajímavé jako sladkosti. pokračování

Dvoustupňový vzdělávací program pro terénní sociální pracovníky Terénní sociální práce zaměřená na klienty v sociálním vyloučení, z nichž velká část jsou z nejrůznějších příčin Romové, je poměrně mladým, ale rychle se vyvíjejícím oborem sociální práce. O jeho systematický rozvoj se zasloužila společnost Člověk v tísni při České televizi a Rada vlády pro záležitosti romské komunity, která již několik let podporuje zaměstnávání terénních sociálních pracovníků (TSP) v obcích, městech i v nevládních organizacích. pokračování

Michal Kratochvíl: nová tvář ve vzdělávání Poměrně novou tváří ve vzdělávacím programu terénních sociálních pracovníků je Michal Kratochvíl. Loni pracoval jako TSP v brněnském IQ Roma Servis a zároveň úspěšně absolvoval oba stupně vzdělávacího programu Drom. Od letošního března sbírá zkušenosti coby koordinátor tohoto programu a v nejbližší době převezme po Laďce Češkové kompletní řízení vzdělávacích programů v Dromu. Jeho schopnosti jej předurčují být odvážným a sympatickým ředitelem vzdělávacích programů. pokračování

Anketa Několika účastníků druhého cyklu vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky jsme se zeptali: 1. Můžete nám stručně popsat vaši práci? 2. Nakolik splňuje výcvik terénních sociálních pracovníků vaše představy? pokračování

Zprávy PRAHA – Specialisté z protiextremistického oddělení Policejního prezídia ČR začali studovat novou knihu psychologa Petra Bakaláře Psychologie Romů. Výsledkem má být zjištění, zda se tento provokativní titul ještě pohybuje v mezích zákona, či zda už spadá do trestněprávní kategorie hanobení národa, etnické skupiny a rasy. Autor prezentuje tezi, že Romové mají v průměru o 20 procent nižší IQ než Neromové, protože mají menší mozek. pokračování

V Brně se sešli zástupci Romů z České republiky, Slovenska a Maďarska Brno – V Brně se ve dnech 18. až 19. května sešlo 25 zástupců romských komunit z České republiky, Maďarska a Slovenska, aby si vzájemně vyměnili nápady na možnosti zlepšení sociálních podmínek Romů a jejich účasti na veřejném životě. Skupinu tvořili Romové různých profesí – sociální pracovníci, učitelé, zaměstnanci místní správy, ale i běžní zástupci romské menšiny, kteří si kladou za cíl nalézt odpovědi na problémy dotýkající se každodenního života romských komunit, především v oblasti vzdělání, zaměstnání, zdravotní péče, poskytování sociálních služeb, aktivit pro mládež a bydlení. pokračování

Afirmativní zákony usnadňují život menšinám v USA Setkání zástupců romských komunit z Maďarska, Slovenska a ČR navštívil také zástupce amerického velvyslanectví v České republice Benn Raquell, který se zabývá lidskými právy. Využili jsme možnosti a položili mu několik otázek. pokračování

Útok na mladé Romy v Krnově Krnov (red) – Skupina maskovaných mladíků ve věku 20 až 22 let z Opavy napadla 7. května romskou mládež, která se u bývalého smetiště v Krnově učila řídit automobil. Mladíci tyčemi vymlátili v autě okna, dvacetiletou dívku udeřili do zátylku a způsobili jí viditelný otok, 16letému chlapci způsobili odřeniny a bouli. Další dívka vyvázla bez zranění. pokračování

Cítím se čím dál více jako Romka Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady. pokračování

z policejní kroniky NOVÝ JIČÍN – První obviněná putuje do vazby v případě romských lichvářů z Bílovce na Novojičínsku. Je jí 68letá Helena Klinkovská, obžalována z lichvy za zhruba 700 tisíc korun. Podle mluvčí policie jí policejní rada sdělil obvinění z trestných činů vydírání a lichvy. Klinkovská veškerá obvinění popírá a tvrdí, že jde o spiknutí. „Všem jsem pomáhala, dokonce mi říkali, že jsem jako Matka Tereza,“ hájila se již dříve před soudem. pokračování

Bambiriáda: jsme na jedné zemi V pětadvaceti městech ČR se uskutečnily o předposledním květnovém víkendu ukázky z činnosti sdružení dětí a mládeže a středisek volného času – Bambiriáda. V Brně to bylo již tradičně v parku Lužánky, kde více než 40 dětských a mládežnických organizací lákalo spoustou atrakcí, programů a soutěží malé i velké na cestu kolem světa. Heslem tohoto ročníku bylo Jsme na jedné zemi. A tak děti za jediný víkend navštívily egyptské pyramidy, ohřály se v Karibiku, podívaly se na skotské slavnosti, na ruskou Sibiř atd. Ani Romové se letos neztratili. Společenství Romů na Moravě se pod barvami indické vlajky snažilo přiblížit část romské historie, kterou osladilo nabídkou tradičních romských koblih pampušek a ještě ji „okořenilo“ zábavnou soutěží. Nedělní podiová vystoupení obohatila také mladá romská kapela Rytmy a Styly, kterou SRNM podporuje. Přestože se teploty letos blížily spíše severským oblastem, Bambiriádu provázela dětská hravost a společná radost z toho, že jsme na jedné zemi a že tady všichni máme své místo. Barbora Veselá pokračování

Tradiční návraty ke kořenům Brno – Národnostní menšiny žijící v Jihomoravském kraji se představily zájemcům v sobotu 15. května svou kulturou, tanci, lidovými písněmi, řemesly a tradiční kuchyní v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Stalo se tak pod záštitou jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka. pokračování

Segregované školy pro Romy Rasová segregace Romů ve školách střední a východní Evropy neustále trvá. Dá se dokonce říct, že se situace zhoršila a způsobila nenapravitelné škody generacím Romů, kteří byli vychováni se stigmatem podřadnosti. pokračování

Prohlášení Parlamentu Romů ČR Vláda projednala a vzala na vědomí zprávu o stavu lidských práv v ČR v roce 2003. V této souvislosti Parlament Romů ČR (PR ČR) se znepokojením konstatuje, že respektování lidských práv Romů v ČR není zajištěno stejně jako u většinového obyvatelstva. Romové jsou pro barvu své pleti diskriminováni při přijímacích pohovorech do zaměstnání. Ve zvláštních školách jsou romské děti zastoupeny více ne 70 procenty. pokračování

Domovník má zajistit kvalitní bydlení Programy sociálního začlenění romské komunity jsou důležitou součástí práce neziskových organizací. Dotýkají se takřka všech stránek života Romů, kteří jsou i dnes ze společnosti vyčleňováni v oblasti občanských a lidských práv, ať se jedná o vzdělání a výchovu, zaměstnání, lékařskou péči či bydlení. pokračování

Druhé pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Bída i lesk ve Svinii Romské osady na Slovensku existují už dlouhá léta, jen velmi zřídka se nacházejí u měst, většinou vyrostly v dědinách, nebo spíš daleko za nimi. Jsou projevem rasismu a diskriminace lidí. Romové tam žili a pořád ještě žijí v nedůstojných podmínkách, bez možnosti uplatnit svá lidská práva a jsou odsouzení k zániku. pokračování

Vajda Ivan Červeňák Po chvíli, co jsme do osady přijeli, jsme se lidí kolem ptali, kde najdeme vajdu. Všichni začali křičet do oken: „Ivan, Ivan, priď dole!“ Zanedlouho už stál před námi Ivan Červeňák (50) – vysoký, štíhlý a podával nám ruku. Zval nás k sobě domů. Pozvání jsme rádi přijali. Vyprávěl plynule a bylo vidět, že má všechno v hlavě srovnané. pokračování

Soutěž na Mírově Redakce Romano hangos vyjela 2. května na návštěvu do věznice Mírov, jedné z nejpřísnějších v ČR, kde si odpykávají své tresty mimo jiné i ti, kteří vraždili. pokračování

ČT na cestě odnikud nikam Vždy jsme si myslela, že by ČT mohla dělat více ve věci objektivního informování o menšinových otázkách, zejména těch, které podléhají stereotypům. Tedy hlavně ve věci menšiny romské, ke které patřím. Přesto ve výběru televizních stanic jsem vždy dávala přednost právě ČT. Sleduji i jistý posun od ještě nedávného nezájmu o jakékoliv informace o Romech, totiž jiné než stereotypní – jako třeba záběry rozpadajících se domů, bezzubých, obézních a tupě zírajících lidí. V hlavní zpravodajské relaci už máme šanci dozvědět se o páchání rasového násilí; taky o životě Romů samotných se dozvídáme více než dřív, i když jen ve specializovaných pořadech na ČT 2. Bohužel se s Romy na obrazovce stále ještě nesetkáváme zcela přirozeně jako s běžnými občany země – třeba coby publikum v diskusních pořadech nebo soutěžích, které se romského tématu přímo nedotýkají. pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

napsali jste nám Jsme Dětský domov v Ostravě, který je umístěn vedle speciální školy na Slezské Ostravě. V tomto domově jsou umístěny děti s nařízenou ústavní péčí a také děti z romských rodin. Všichny jsou začleněny mezi ostatní a zúčastňují se všech akcí a rekreačních pobytů pořádaných domovem. Největší zájem mají o sportovní dění, kde vynikají fotbalisté, kteří již mnohokrát reprezentovali nejen kraj, ale i na mezinárodní úrovni. Dále pak hudební kroužek se zpěvem, který v soutěži Vizinský slavík obsazuje přední místa. Zájem romských dětí o tyto kroužky je velký, a tak se pomalu zapojují mezi ostatní. Jejich volný čas není tedy utrácen „chozením k ničemu“, ale užitečným rozvojem jejich předností a zapojováním se do sportovních aktivit a jiných akcí. Přály by si ještě dále rozvíjet své zájmy, ale to brzdí nedostatek financí a také propagace. pokračování

První rok zkoušky Před rokem se v Rokycanech uskutečnilo setkání významných osobností, představitelů romských organizací a dalších hostů, kteří očekávali příjezd vladyky Kryštofa, nejvyššího představitele Pravoslavé církve v českých zemích. pokračování

Příležitost pro vás Letos v létě se vyškolí první romští mentoři a budou pomáhat odsouzeným, kteří vykonávají trest na svobodě, aby jej vykonali bez problémů a byli schopni lépe řešit své problémy. Mentoři ale nebudou sociálními pracovníky. Budou to laici spolupracující s Probační a mediační službou ČR (PMS). pokračování

S romskými podnikateli jednal plzeňský primátor Romští podnikatelé Štefan Bandy a František Duna se obrátili na plzeňského primátora Jiřího Šnebergera (ODS) se stížností na postup představitelů radnice obvodu městské části Plzeň 1. Na základě údajně zjištěných nedostatků požadovali zrušení smluv s romskými firmami zajišťujícími čištění a úklid komunikací a zeleně tohoto obvodu. Majitelé firem se cítí diskriminováni. pokračování

Zprávy STOCKHOLM – Hotel ve švédském městě Eskilstuna musí zaplatit odškodné dvěma Romům za rasovou diskriminaci v částce 200 000 švédských korun (asi 700 000 Kč). Personál hotelu je loni o Velikonocích odmítl pustit do hotelového bazénu. pokračování

Markéta Královcová: zřídit samostatnou romskou církev je poměrně kuriózní Oslovili jsme i Markétu Královcovou, ředitelku Nadačního fondu Klíček, kde Patrik Kraus působil. pokračování

Komentář ke zprávě o stavu romských komunit v ČR Vláda nedávno projednávala zprávu o stavu romských komunit v ČR, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pravděpodobně se na ní ještě podílel výrazným způsobem bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva pan Dr. Jařab. pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

Ian Hancock na návštěvě v ČR Brno/Praha – Americký romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock byl na týdenní návštěvě České republiky. Hancock, který přicestoval 3. ledna, se setkal s členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, poté navštívil Ostravu, kde se sešel se zástupci neziskových organizací. Posledním místem jeho návštěvy bylo Muzeum romské kultury v Brně. pokračování

Romové existují, dokonce nejenom v ČR V příloze Lidových novin Orientace vyšel dne 15. ledna článek Pavla Barši Konec Romů v Česku? Tento článek jsem přivítal a s jeho závěry souhlasím. Pavel Barša polemizuje s prací mladých badatelů z Plzeňské univerzity, zřejmě vedených antropologem Markem Jakoubkem. Na základě jejich výzkumů se snaží tito mladí výzkumníci prokázat, že Romové neexistují. pokračování

Romové dochytračili Zpravodajství Anopress vydalo 13.ledna následující zprávu: 1,5 % ze získaných dotací si žádal pro sebe čestný předseda Společenství Romů na Moravě, které je největší romskou organizací v Česku. Pak se přičinil o to, aby takové projekty měly šanci na přijetí. Takovou smlouvu uzavřelo společenství s Karlem Holomkem. Neziskové organizace tak získaly neoprávněně ze státního rozpočtu přes 4,8 milionu korun. Aby bylo jasno! Novinami se šíří zvěsti, které svou neúplností vedou k nejrůznějším dohadům. Jsou to zvěsti o využívání peněz Romy. Navíc jsou zveřejňovány s velkou radostí, která nezapře averzi vůči Romům. Proto ještě vysvětlení. pokračování

Za Arpádem Šarayem Arpád Šaray zemřel náhle 16. ledna ve věku nedožitých 75 let, pohřben byl 21. ledna na hřbitově v Brně-Židenicích. pokračování

Ceija Stojková vystavuje ve Vídni Přežila koncentrační tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu. Po válce se vrátila do Rakouska, kde však její etnická skupina byla i nadále diskriminována. Od konce 80. let minulého století píše, maluje a věnuje se i hudbě. Ceija Stojková je první romskou ženou v Rakousku, která s vyprávěním o svém nelehkém osudu vystoupila na veřejnosti. Její působivé obrazy jsou nyní vystaveny v Židovském muzeu ve Vídni. pokračování

Na stáži ve Štrasburku Vzdělání na prvním místě Jsou to již více něž tři měsíce, co jsem přijela do Francie a nastoupila stáž v Radě Evropy ve Štrasburku. Část jsem strávila v oddělení Romů a migrace, nějakou dobu jsem pobyla také v tiskovém oddělení Rady Evropy. Byly to pro mne zajímavé zkušenosti. Čtenářům Romano hangos nabízím rozhovory s pracovníky romského oddělení Michaelem Guetem (Francie) a Dianou Kirilovou a také Ilianou Tsankovou (Bulharsko), která absolvovala zmíněnou stáž se mnou. Romská divize přijímá každé tři měsíce dva romské stážisty. Pro období září až prosinec se mnou byla vybraná 23letá Iliana Tsanková z Bulharska. pokračování

Úřadování s Romy v Čechách V závěru roku 2004 došlo v záležitostech Romů k mnoha významným změnám, aniž si toho někdo v širší společnosti všimnul. Jediným úřadem, který vláda zřídila za účelem sledování těchto záležitostí a návrhům programů, které nějakým způsobem projevují snahu integrovat Romy do společnosti, byla Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, později přejmenovaná na Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Tato rada každoročně aktualizuje vládní program integrace Romů do společnosti. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Zaměstnat Romy se vyplatí Romové před listopadem 1989 pracovali, měli pravidelný plat a jejich sociální postavení bylo dobré. Jinak je tomu dnes. Romové se stali obětí demokracie, nezaměstnanost poznamenává jednotlivce, rodiny i jejich postavení ve společnosti. Sociální systém sice funguje, ale na to Romové ve skutečnosti doplácejí. Život z nich dělá dlužníky, neplatiče, kriminálníky, lidi závislé na hracích automatech, na drogách, na alkoholu a přináší jím různé nemoci. Jsem přesvědčen, že následkem toho v poslední době stoupá i úmrtnost Romů. pokračování

Seminář k dotačnímu programu hodně zájemců nepřilákal Také strategie řešení romské problematiky Dne 7. ledna se konal v prostorách úřadu Jihomoravského kraje informační seminář k dotačnímu programu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity – Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků pro rok 2005. Semináře zaštítěného romskými koordinátory Jihomoravského a Zlínského kraje Jiřím Danielem a Jiřinou Bradovou se zúčastnilo bohužel pouze několik zástupců větších romských a proromských neziskových organizací. pokračování

Je Dekáda romské inkluze jen trikem, jak skutečně řešit záležitosti Romů? S pompou a za slavnostní atmosféry byla 2. února v bulharské Sofii zahájena Dekáda romské inkluze (2005–2015). Romové, zástupci osmi účastnických států dekády a sponzorských organizací se sešli, aby společně deklarovali začátek zesílené snahy o zapojení Romů do společnosti střední a východní Evropy. pokračování

Projev Karla Holomka v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni Nedovedu si představit, že by jakákoliv vzpomínková akce na pohnuté události druhé světové války a jejich hrůz se konala, aniž by vyvolávala náležitý odraz ve společnosti. Dnes už není pochyb, a snad už to ve společnosti je známo, že v koncentračních táborech ze stejných důvodů vedle Židů umírali i Romové. Konec konců i dnešní vzpomínková událost to potvrzuje. A já se z tohoto faktu upřímně těším. Celá etnická skupina českých a moravských Romů byla takto zlikvidována v Osvětimi. Vrátila se jen hrstka. Z těch, kteří nešli do transportů a ukrývali se, přežilo také jen několik lidí – bylo to téměř nemožné. Romové neměli na území protektorátu kam utéci a kde se skrýt. Přesto se to některým podařilo. pokračování

z policejní kroniky JIČÍN – Okresní soud v Jičíně potrestal bývalé policisty Marka Vraštila a Karla Berouska podmíněnými tresty. Oba v květnu 2003 vtrhli po oslavě spolu s dalším nezjištěným mužem do několika bytů v Popovicích na Jičínsku a napadli tam romskou rodinu Danišových. Vraštil dostal trest 20 měsíců odnětí svobody podmíněně odložený na čtyři roky, Berousek roční vězení s odkladem na tři roky. pokračování

Luník bez elektřiny KOŠICE – Košické sídliště Luník IX, které je známé jako největší romské sídliště na Slovensku, je bez elektrické energie. pokračování

Za pokus o vraždu 10,5 roku OLOMOUC (red) - Bývalý terénní pracovník romského centra Igor Daňhel stráví deset a půl roku ve vězení. Igor Daňhel (38) loni 9. února nožem těžce zranil jednoho bezdomovce, který přežil jen díky rychlému zásahu lékařů. Vrchní soud mu definitivně potvrdil trest za pokus o vraždu, který mu už dřív vyměřil krajský soud. pokračování

Tři čtvrtiny romských dětí chodí do zvláštních škol OLOMOUC (red) – Britské velvyslanectví v Praze ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Krajským úřadem Olomouckého kraje, pořádaly ve dnech 27. a 28. ledna konferenci Romové v českých městech a obcích – Integrovaný přístup. pokračování

Muzeum se přibližuje dětem V úterý 25. ledna od 14 hodin se v Muzeu romské kultury v Brně uskutečnila výtvarná dílna pro děti nejen z klubů volného času, které působí při muzeu. pokračování

Putovní výstava Asi-milovaní? Brno – Ve vestibulu Muzea romské kultury v Brně se 2. února uskutečnila vernisáž putovní výstavy Asi-milovaní? Vznikla ve spolupráci občanského sdružení Cesta tam a zase zpátky a Anne Frank House Amsterdam. Muzeum romské kultury není prvním místem, kde lze výstavu spatřit. Asi-milovaní se již představili ve Znojmě, na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na brněnské Základní škole Merhautova. Výstava potrvá do 27. února, poté poputuje do Litomyšle, Prahy atd. pokračování

Etnické menšiny a česká politika Analýzu stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989 přináší nová publikace brněnského konzervativního nakladatelství CDK (http://www.cdk.cz). Na knize se podíleli členové a doktorandi brněnské katedry politologie na Fakultě sociálních studií MU, zpracována byla v rámci výzkumného záměru Etnika, minority a marginalizované skupiny v ČR. pokračování

Špidla vítá romskou dekádu Vítám vyhlášení romské dekády, která slibuje spolupráci členských zemí Evropské unie, kandidátských zemí i těch, které stojí dosud mimo proces jejího rozšiřování. Výměna zkušeností a sdílení dobré praxe mohou být velmi užitečné při hledání takových řešení, která povedou ke snížení socioekonomických rozdílů mezi Romy a majoritními populacemi. Tento úkol není vůbec jednoduchý, neboť řešení musí být kulturně citlivá a mít podporu Romů samotných. pokračování

Prohlášení Parlamentu Romů v ČR Na zasedání předsednictva Parlamentu Romů ČR dne 28. ledna bylo projednáno několik okruhů problémů, k nimž byla přijata stanoviska. Předsednictvo projednalo otázky spojené s šířením informací v médiích poškozující pověst předsedy parlamentu Milana Ščuky a místopředsedy Petra Jana. Po projednání bylo přijato stanovisko, jenž nepodložená obvinění svých představitelů jednoznačně odmítlo, a oběma představitelům vyjádřilo plnou podporu a důvěru. K aktuální situaci Romů schválilo stanovisko: přestože byla vládou ČR přijata řada konkrétních opatření k řešení existujících problémů Romů, očekávané zlepšení se dostatečně neprojevuje – míra nezaměstnanosti se prohlubuje, problémy v oblasti bydlení se zhoršují, počty romských dětí ve zvláštních školách se nesnižují. pokračování

Snížení životního minima se musí kompenzovat Předsednictvo PR ČR vyjadřuje velké znepokojení, že vláda na svém jednání 2. února vyslovila souhlas s budoucím snížením životního minima a změnou systému dávek. Snaha vlády reformovat systém mandatorních výdajů v oblasti sociální péče je jistě potřebná, avšak vzhledem k tomu, že více než 80 procent práceschopných romských občanů je nezaměstnaných a jejich rodiny jsou závislé na sociální pomoci státu vyžaduje, aby se to zohlednilo ve všech souvislostech navrhovaných změn. pokračování

Nerozumím tomu! Některým věcem nerozumím. Po 15 létech budování demokracie by člověk mohl očekávat, že budou jasné alespoň plány, jak co dělat, když už se musíme spokojit s tím, že pokroku dosud v některých oblastech nebylo dosaženo. Jak se říká: mít perspektivu, hned by se žilo veseleji. Mluvím o problematice Romů. Naše vláda bude v příštím roce už popáté schvalovat aktualizaci koncepce integrace Romů do společnosti. Už pět let mají naši ministři tento program na stolech, ale mám silné podezření, že si ho ještě mnozí z nich ani jednou nepřečetli. Je to poněkud troufalé, ale veškeré indicie ukazují, že tomu tak je! pokračování

Klavír mi změnil život Rozhovor s Pavlem Dirdou, členem a skladatelem Gulo čar. pokračování

Paměti romských žen I. Na život romských žen, vnímání sebe sama, dětství, dospívání a také jejich rodiny, byl zaměřen projekt Paměti romských žen – Kořeny I, jehož koordinátorkou je Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně. Některé rozhovory vyšly v publikaci Paměti romských žen – Kořeny I, který obsahuje pět rozhovorů s generačně rozdílnými Romkami. Rozhovor, který nyní zveřejňujeme v Romano hangos, dosud nebyl prezentován. Je veden přirozenou řečí. Pro autentičnost vzpomínek byla zachována mluvená podoba, zpracování a úprava k publikování byly učiněny jen s minimálním zásahem. Rozhovor nám poskytla paní Rosálie, nar. 1933. Jméno a další osobní data respondentky jsou pozměněna. pokračování

Sorbona mně dala strašně moc Loni v září začala pracovat v romské divizi Diana Kirilová z Bulharska. Ve Francii žije od roku 1998. Letos dokončila doktorandské studium na pařížské Sorboně a od 6. září pracuje v Radě Evropy v oddělení Romů a migrace na pozici projekt manažer. Zároveň je první Romkou v romské divizi. pokračování

Co bude dál Zamyšlení nad případným snižováním sociálních dávek Úroveň života v sociálním systému upadá každým rokem víc a víc, obzvlášť u Romů. Největší vliv na tom má nezaměstnanost, která zároveň ovlivňuje i jejich postavení ve společnosti. Na sociálních dávkách jsou už skoro všichni Romové a ani budoucnost nic dobrého nevěští. pokračování

Fejeton smuteční Dovolte ještě tichou vzpomínku na nedávno zemřelého Arpáda Šaraye, mého přítele. Arpád Šaray patřil mezi výrazné romské figury široko daleko v Brně. Jak už to mezi Romy bývá, někteří ho vynášeli až do nebes, jiní mu zase nemohli přijít na jméno. Když ale zemřel, přišli se poklonit jeho památce všichni. Do obřadní síně se nevešli a někteří stálí v předsálí i venku. Tolik lidí chodí na pohřby jenom Romům. Není to krásné a při tom symbolické gesto? „Co jsme si, to jsme si! Ale teď ti dáváme úctu!“ – jako bych slyšel z úst přítomných romsky. pokračování

Integrovaní Romové jsou taky Romy Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení. pokračování

Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna. pokračování

Úspěchy boxerů nejsou zadarmo Box Club – Gaži Brno vznikl v roce 1997, jeho zakladatelem, sponzorem a prezidentem je Ladislav Gaži. Vyrůstali v něm, boxovali a boxují dnes už známí a úspěšní boxeři, mnohonásobní mistři republiky, olympionici a držitelé různých cen a vyznamenaní. pokračování

Zprávy z Úřadu vlády ČR Podařilo se nám získat tyto zprávy z Úřadu vlády ČR. Dotační programy a) Podpora Terénní sociální práce Jak asi dobře víte, vláda na svém posledním zasedání v roce 2004 schválila náš návrh institucionálního zabezpečení programu TSP. Což znamená, že od roku 2005 je poskytovatelem dotace Úřad vlády. Metodický pokyn pro žadatele jsme v okamžiku schválení materiálu zaslali k připomínkám a ke schválení předsedovi Rady a vedoucímu Úřadu vlády. Ve čtvrtek 27. ledna 2005 byl program vyhlášen. b) Dotační program pro neziskové organizace Práce na novém metodickém pokynu pro žadatele trvala déle a to z důvodu nového záměru, který Rada schválila. Po připomínkovém řízení v sekci místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti jsme materiál odeslali k připomínkám ministru práce a sociálních věcí. V současné době čekáme na zaslání připomínek a po jejich zapracování budeme žádat o schválení metodického pokynu. Materiály do vlády a) Zpráva o stavu romských komunit Kancelář Rady připravovala na konci roku 2004 Zprávu o stavu romských komunit, jež byla určena pro informaci vládě. Materiál připravoval Viktor Sekyt ve spolupráci s Andreou Baršovou. Ministryně Buzková ale zažádala o její projednání. Což prakticky znamená, že tento materiál musí projít připomínkovým řízením. b) Zdravotně sociální pracovník Ministerstvo zdravotnictví připravilo materiál o zdravotně sociálních pracovnicích, kteří mají působit v romských komunitách. Na tvorbě tohoto materiálu se aktivně podílela Lýdie Poláčková za Radu a za kancelář Kateřina Jacques a Viktor Sekyt. Materiál byl předložen na jednání vlády, ale vláda jej neprojednala, protože ministryně zdravotnictví z neznámých důvodů materiál stáhla. To nic nemění na faktu, že organizace DROM připravuje pilotní dvouletý projekt v této oblasti. c) Informace k mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze Informace o Dekádě byla pravidelně předkládána na zasedáních Rady. Ucelená písemná verze byla zaslána do připomínkového řízení v prosinci. Většina resortů nesouhlasila s přestoupením České republiky k této iniciativě. Pokud by ČR z Dekády vystoupila, byla by jedinou zemí, která by tak učinila. Vláda nakonec 26. ledna rozhodla o přistoupení ČR k této iniciativě také díky mezinárodnímu nátlaku. Na slavnostní zahájení Dekády, které se konala v Sofii byl vyslán místopředseda vlády Pavel Němec, jeho náměstek I. Hartmann, jeho poradce Dubový a zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek. Je smutné, že se do delegace reprezentující náš stát nedostal zástupce romské části Rady. Je také smutné, že i když vláda schválila přistoupení k Dekádě neschválila nám 500 tis., které jsme na koordinaci této iniciativy žádali. Politická vůle, kterou vláda měla přistoupením k Dekádě vyjádřit, tedy ve značné míře pokulhává. Bez těchto (dovolím si říci pro státní rozpočet směšných) finančních prostředků se nám nebude dařit tuto iniciativu naplňovat. d) Agentura Nová verze návrhu zřízení Agentury v podobě odboru na Úřadu vlády byla rozeslána do připomínkového řízení v prosinci 2004. Připomínky, které jsme obdrželi od jednotlivých resortů, byly zdrcující: zas a opět nikdo nesouhlasil se zřízením takového tělesa. Proto bylo vedením rozhodnuto o zrušení úkolu. Což prakticky znamená, že Agentura ani nic podobného za současné vlády nevznikne. (red) pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

3. ročník neoficiálního mistrovství republiky v malé kopané, pořádaný občanským sdružením Džas dureder dživipnaha za podpory Města Broumov, se bude konat 10. července 2005 v Broumově u Náchoda. Motto: Sportem proti drogám! pokračování

Zprávy Větřní – Tábor plný tance, romských písniček, malování, kouzlení a hádání z ruky si tento týden užily v Zátoni u Větřní na Českokrumlovsku děti nejen z dětských domovů. Třetí ročník Cikánské pouti pořádalo písecké občanské sdružení Švagr. Děti si zopakovaly romská slovíčka, naučily se stavět maringotky, vyrábět pouťové růže atd. pokračování

V Liberci jednala Rada Péčí libereckého krajského úřadu a jeho romského koordinátora Ing. Holka byl uspořádán seminář, jehož se kromě členů Rady vlády pro romské záležitosti účastnili i krajští romští koordinátoři a zástupci vládních úřadů. pokračování

Sterilizované ženy se domáhají spravedlnosti Případy sterilizovaných romských žen se chýlí do další fáze. Zprávu ze šetření komise zřízené ministerstvem zdravotnictví jsem zatím jako právní zástupkyně stěžovatelek neobdržela. Je však nutné jednat, neboť ženy, na nichž byla vykonána sterilizace v rozporu s jejich přáním, se společně domáhají spravedlnosti. pokračování

Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru. pokračování

Hráči likvidovali Romy Budapešť (red) – Značné znepokojení vyvolala v Maďarsku počítačová hra Olah Action, která byla na jednom internetovém portálu zpřístupněna několik dnů. Jde o hru, při níž hráči likvidovali Romy v jednotlivých částech země. pokračování

Miss Gypsy 2005 Praha (red) – V pražském Kongresovém centru soutěžilo v pátek 11. února devět nejkrásnějších romských dívek o titul Miss Gypsy 2005. pokračování

Začíná pracovat sekretariát Evropského romského fóra Dočasný výkonný výbor Evropského romského fóra (ERTF) rozhodl, že první zasedání pléna se uskuteční v červnu. Organizační přípravu zajistí sekretariát v čele s Judsonem Nienbergem. Do 31. května budou přijímány přihlášky organizací z jednotlivých zemí, které bude posuzovat komise sestavená ze zástupců Rady Evropy, OSCE a ERTF. pokračování

České základní školství a Největší Čech Poslední dva týdny jsem se v rámci výzkumu ERRC zabývala mírou dopadu nového školského zákona na české školství s ohledem na úspěšnost romských žáků. Protože je účinný teprve přes měsíc, nečekala jsem razantní změny v systému speciálních, zvláštních a základních škol. Přestože jsou od 1. ledna 2005 speciální a zvláštní školy školami základními, na jejich budovách se vyjímají pořád tytéž staré cedule. pokračování

Romové na Slovensku – dávný středověk Poměry, v nichž žijí Romové na Slovensku, jsou stále pozorně sledovány mezinárodními organizacemi a institucemi. Na sklonku minulého roku se za nimi vypravila předsedkyně Mezinárodní organizace romských žen (IRWN) Soraya Post. Společně s představiteli dalších mezinárodních organizací navštívila několik romských osad na východě země v doprovodu zástupců slovenského ministerstva zahraničí a vládního výboru pro záležitosti Romů. Se Sorayou Post jsme hovořili o celkovém dojmu z této návštěvy. pokračování

Komentář Jasně řečeno (Pár slov o veliké hanbě) Chci říci jasně a hodně nahlas: reflexe holocaustu Romů není ve společnosti pozorovatelná a mezi našimi autoritami je dokonce pokleslým způsobem uskutečňována! Řekl jsem to dosti jasně 27. ledna v Senátu, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Bez viditelné odezvy! Oč jde? Jde o zákon č. 261, přijatý parlamentem v roce 2001. Tento zákon hovoří o možnosti odškodňování osob, které byly nuceny se ukrývat při ohrožení života z důvodů rasové persekuce během druhé světové války. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

„Neviditelné testy“ romské komunity Michael Guet pracuje v romské divizi při Radě Evropy od roku 2000 a je mimo jiné zodpovědný za stážisty: pokračování

Chce pomáhat všem, kteří to potřebují Romana Bagárová (20) studuje obor Sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vyrůstala v malé vesničce u Brna, kde chodila do základní školy, pak se přihlásila na střední školu sociální péče, obor pečovatelství. Její představa byla jasná: pomáhat lidem, být sociálním pedagogem. pokračování

Paměti romských žen II. Pak už mali prísť Rusi, tak řekli, „ženy a děti prepustit!“ Domů. Tak my jsme šli domů jako s mamú, nej… aj ty ostatný co tam byli, a táta tam zůstal. No ale táta když viděl, že Němci utíkají, tak on taky utékl! On utékl, prišel dom. Ale co! Musel se skovávat, tam u susedú na druhú stranu, tam sa skovával, no, tak myslím, ale tri týždně sa tam skovával, a jedna ženská nažalovala Němcom, že je tam. Prišli Němci, zas ho vzali… chceli ho vzít. Dali mu retízky, že ho zeberú pryč. Len on se pustil utekat. Utíkal Vám, tak ale… byla kukuřice, vysoká! Si to pamatám. Kukuřice byla a on sa pustil utíkat. Tak ale deset, ale deset kilometrů utíkal. A jeden chlap tam, že oral, a na něho kričí, „cigán, skovaj sa, žandári utekajů po tebe a Němci!“ Ale otec si myslel, že si robí z toho legraci, že z něho si robil legraci. Ale nerobil si legraci, řekl mu to ale trikrát! A on… ale už on ani nevládal, už utíkat a psi ho dohonili! Tak ho chytli. A zase ho zavézli tam zpátky! pokračování

Krach medializace romské dekády Na sdružení Dženo se obracejí Romové s žádostmi o informace ohledně Dekády romské inkluze, která byla slavnostně zahájena 2. února v Sofii. Ukazuje se, že pokusy o medializaci romské dekády skončily v ČR naprostým krachem, stejně jako účast Romů na přípravě akčního plánu dekády pro ČR. Považuji to za tak závažnou okolnost, že chci informovat o tom, jak se stalo, že medializace romské dekády zkrachovala a poukázat na souvislosti mezi tímto krachem a aktivitami Gabriely Hrabaňové, stávající ředitelky o. s. Athinganoi. pokračování

Vyjádření Gabriely Hrabaňové Po zveřejnění článku předsedy občanského sdružení Dženo, pana Ivana Veselého, Krach medializace romské dekády ze dne 18. 2. považuji za nutné podat své vlastní vyjádření k problému medializace romské dekády. Ani v této chvíli se nehodlám snižovat na úroveň pana Veselého a polemizovat o opravdových důvodech, které ho vedou ke kritice mojí osoby a práce celého sdružení Athinganoi, chci však veřejnosti podat úplné a pravdivé informace vztahující se k okolnostem, které vedly k posunu vydání časopisu o Dekádě. pokračování

Desetiletka zářných zítřků aneb vyčlenění Romů ze společnosti V bulharské Sofii byla začátkem února oficiálně zahájena Dekáda romské inkluze. Jedná se o projekt, jehož cílem je integrace Romů do společnosti. Zahájení se zúčastnili představitelé Bulharska, ČR, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Slovenska a Srbska a Černé Hory a také prezident Světové banky James Wolfensohn, šéf Open Society Institute George Soros a zástupci Evropské komise. Není sice jasné, do jaké společnosti se to Romové z dotčených států mají začleňovat, ani kteří se mají začleňovat – zda bohatí olašští Romové z Rumunska mezi chudé Makedonce, nebo chudí Romové z osad na Slovensku mezi privatizační novozbohatlíky v ČR atd. Ale budiž. pokračování

napsali jste nám Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají (RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005) Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu. pokračování

Problémy, množte se Demokracie přinesla Romům nejen svobodu, ale i problémy. Lidé uvízli v sociální síti, nastaly problémy se vzděláváním, zaměstnaností, bydlením, rasismem, diskriminací, chudobou a zdravím. Romové tak ztrácejí nejen naději na lepší život, ale i mnoho z lidských, občanských a menšinových práv. pokračování

Zprávy Most – Romové z Mostecka mají zájem o práci městských strážníků. Většinou odcházejí s nepořízenou záhy, co promluví. Podmínkou pro přijetí do zaměstnání je totiž mj. dobrá znalost češtiny slovem i písmem. Podle informací z městské policie zkouší u nich ročně hledat práci asi deset Romů. Většinou mají jen ZŠ nebo jsou vyučení. Ze zákona ale mj. vyplývá, že strážník musí mít střední školu s maturitou. pokračování

Studenti se přestěhovali z Kolína do Čáslavi Čáslav – Romská střední škola sociální sídlí od poloviny února v budově zvláštní školy v Čáslavi. O přesném datu stěhování nevěděl ani čáslavský městský úřad a představitelé Středočeského kraje. Krátkodobou smlouvu na 90 dní uzavřeli zřizovatelé školy pouze s ředitelem Františkem Boháčem, který má tento druh kontraktů ve své kompetenci. Majitelem budovy je však Krajský úřad Středočeského kraje. pokračování

Anketa Při naší návštěvě Střední romské školy sociální jsme se zeptali také studentů, jak se jim v novém prostředí líbí. 1. S jakým předstihem a jak jste se dozvěděli o stěhování? 2. Bylo to pro Vás dostatečně brzy? 3. Jak jste v nové škole a internátě spokojeni? pokračování

Marta Tulejová, jedna ze zřizovatelek školy, říká Jsme Romové, proto se o nás mluví Jaký byl důvod kvapného přestěhování vaší školy? Stěhování bylo plánované, už dva roky jsme hledali větší prostory než byly v Kolíně. Tamní budova nebyla svými rozměry dostačující k výuce, ani neposkytovala studentům potřebné zázemí. Studenti byli ubytováni po šesti až osmi v malých pokojích, postel na posteli, jedna skříň, na stoly už nebylo místo. Stravovací část byla v suterénu, k výuce jsme neměli dostatek tříd. Byli jsme nuceni zrušit jazykové třídy a udělat z nich třídy kmenové. Cizí jazyky se musí učit v malých seskupení a to v Kolíně nebylo možné – skupiny tam měly po dvaceti studentech. Učitelé už ani neměli kabinety. Stravovací část také nestačila, jedlo se na několik etap. Původně jsme zvažovali o přestěhování do Prahy, ale pak jsme od toho upustili a hledali dál. Když se naskytlo místo v této zvláštní škole, bylo to jako dar z nebe. Kdybychom toho neuvyžili, mohli jsme čekat také další dva roky. pokračování

O diskriminaci romských žen v Evropě V New Yorku se sešly přední romské ženské osobnosti, aby zhodnotily pokrok zatím dosažený v boji s diskriminací žen v Evropě. Cílem dvanáctidenní konference, která byla zahájena 28. února, bylo revidovat dva dokumenty, které byly před deseti lety přijaty na Světové konferenci o ženách – Pekingskou deklaraci a Platformu pro akci. pokračování

Evropský soud pro lidská práva posoudí rasovou segregaci v českých školách Štrasburk, Praha (red) – Evropský soud pro lidská práva konal 1. března ústní jednání ve věci D. H. a další proti České republice. Stížnost 18 romských dětí z Ostravy je první stížností směřující proti systémové rasové segregaci ve školství v Evropě podanou u Evropského soudu pro lidská práva. Všichni stěžovatelé byli zařazeni do zvláštních škol určených pro děti s mentálním defektem. pokračování

Romský a africký hip-hop Brno (red) – Brněnský klub Fléda hostil ženské hip-hopové trio Alif ze senegalského Dakaru, které vystoupilo společně s romským rapperem Gipsym z kapely Syndrom Snopp. pokračování

Vnitřní záležitosti Romů Chcete-li Roma v Německu k smrti vyděsit, řekněte před ním Loli Baba. Takto pojmenovali němečtí Romové antropoložku Evu Justinovou. V době nacismu prováděla na Romech různé „výzkumy“ podle tehdejších norimberských rasových zákonů. Hlavním objektem jejího „vědeckého zájmu“ byly děti. Výsledkem pak deportace Romů do Osvětimi, kde se jich ujal další „vědecký pracovník“ Josef Mengele. pokračování

Romské osady ve fotografii BRNO – Až do 18. března jsou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně k vidění fotografie Pavla Zuchnického z romských osad na Slovensku. Výstavu pořádá kabinet multikulturní výchovy. pokračování

Předpisy o hmotné nouzi a životním minimu S přípravou změn v právních předpisech o hmotné nouzi a životního minima vydala vláda souhlas dne 2. února. Mezi Romy to vyvolalo značný zájem i znepokojení, protože velký počet rodin je na sociální pomoci státu závislý. Podle odhadů se jedná asi o třicet tisíc rodin, kterých by se připravované změny týkaly. pokračování

Memoáry romských žen Muzeum romské kultury v Brně vydalo knihu Memoáry romských žen. Dvě seniorky rekapitulují svůj život. Ač se nikdy v životě nesetkaly, v jejich příběhu shledáváme překvapivě mnoho společného. pokračování

Vzestup Romů podporou identity Nezbývá mi nic jiného než říci pár slov k interview s Pavlem Baršou, které se uskutečnilo 26. ledna v Praze, také něco k reakci Petra Frischmana pro Romano voďi a k dosti útočnému článku Romana Krištofa, který se mi dostal do rukou, ale pokud vím, nebyl zatím nikde zveřejněn. Myslím, že dobře o věci napsal Vojta Lavička v posledním dvojčísle Romano voďi 1-2/2005. Souhlasím s ním. pokračování

Komentář - O stavu romských komunit v České republice Vláda nedávno projednávala v tomto listě jinde zmíněnou zprávu, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Protože zpráva nebyla připomínkována, což považuji za zásadní nedostatek, dovolím si nyní vznést několik podotknutí a výhrad. Zpráva se zabývá téměř výhradně sociální situací Romů a jejich vylučováním z jiných oblastí a sfér života společnosti. Popis této situace je podrobný a vystihuje reálnou situaci přesně. pokračování

Mladí právníci bojují za lidská práva Právo má především sloužit lidem Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. pokračování

S projevy rasismu se setkávám neustále Michaela Tomisová (25) pracuje v IQ Roma servis jako právnička. Pozornost českých médií se na ni soustředila poté, co se v loni v září začaly objevovat zprávy o sterilizovaných romských ženách v České republice. pokračování

napsali jste nám Pracuji v jednom malém občanském sdružení v Ostravě – Amaro Jilo v Radvanicích, kde bydlí velká část romských obyvatel. Obec nám na začátek přispěla částkou 6000 Kč a přidělila prostory pro výstavbu dětského hřiště a odpočinkové zóny. pokračování

K odškodnění V Romano hangos č. 2 byl zveřejněn váš projev v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi. Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni. Poté, co jsem se seznámila s tzv. odškodňováním Romů za období 2. světové války k tomuto tématu sděluji: pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. Miroslav Zíma pokračování

Paměti romských žen III. (Pokračování rozhovoru s paní Rosálií) A jak vypadala? Byla hezká? (maminka) No ona bola, ona ještě žije! Ona je bílá, vysoká, silná! Tady žije ve Znojmě nebo na Slovensku? Ne, na Slovensku. Tam v tej vesnici. Tam zůstala. No. Tam má vnučku pri sebe a tá vnučka ju opatruje. A nemůže sa vdat, pokial ona žije! Má dvacet šest roků! Bratova dcéra je to. No. pokračování

Zprávy BRNO – Nadační fond Verda podpořil dvanáct romských studentů, kterým rozdal dohromady téměř 50 000 korun. Ty jsou určeny hlavně na nákup školních pomůcek a hrazení školného. Hlavním kritériem pro výběr studentů byl jejich prospěch. Podle nadace je podpora vzdělávání romské menšiny jedním z mála účinných způsobů na zlepšení jejich obtížné životní situace. pokračování

Romská vládní rada zasedala Ve čtvrtek 10. března opět zasedala romská vládní rada pod předsednictvím vládního zmocněnce Svatopluka Karáska, místopředsedy rady. Předseda rady, ministr a místopředseda vlády Pavel Němec, se na zasedání nedostavil, rovněž ani jeho náměstek Ivo Hartman, který má panu ministrovi předávat návrhy a rozhodnutí rady pro vládu.Tuto okolnost rada vnímá s nelibostí a pokládá ji za snižování své autority. pokračování

Luhačovice Vlada Čecha O víkendu 4. až 6. března uspořádala nadace Milana Šimečky již tradiční seminář, který je vždy zaměřen k závažným vnitropolitickým i mezinárodním událostem. Pořádá se pokaždé na pomezí mezi Českou a Slovenskou republikou. Luhačovice jsou tím pravým místem, nejen v tomto ohledu. Trávit čas v zasněžených lázních, byť pracovně, je příjemným a povzbuzujícím osvěžením. pokračování

Nechtějí do nových bytů Ani vidina moderního sídliště s novými byty a s dětskými hřišti neláká obyvatele zchátralého pavlačového domu v centru Vsetína natolik, aby byli ochotni se přestěhovat na periferii města do lokality Poschle. pokračování

So džanas – Co umíme BRNO – Dne 4. března Muzeum Romské kultury ve spolupráci s o. s. Ratolest připravilo kulturní odpoledne pro děti, jejich rodiče a všechny se zájmem o hudbu a tanec. Program nesoucí název So džanas – Co umíme byl zahájen v sále Muzea romské kultury ředitelkou muzea doktorkou Janou Horváthovou a Jiřím Danielem (koordinátorem pro romské záležitosti Jihomoravského kraje, který nad celou akcí převzal záštitu). pokračování

Protiromské postoje ve francouzské televizi Francouzská veřejnoprávní televize TV 5 odvysílala pořad C dans l´air na téma Delikvence: cesta Romů, v němž moderátor Yves Calvi zeširoka diskutoval o spojitosti mezi Romy a organizovaným zločinem. pokračování

Kniha, která donutí zamyslet se Kniha Nechci se vrátit mezi mrtvé autorky Eriky Olahové je souborem 12 povídek vycházejících z romského prostředí psaných česky. Vznikaly v průběhu devadesátých let, avšak pouze jednu (Dítě) autorka publikovala již loni před vydáním knihy v romistickém časopise Romano Džaniben (č. 1–2/2001). pokračování

Pietní akt v Letech u Písku Již třetím rokem se Romové sejdou 8. dubna na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, aby si připomněli památku obětí romského holocaustu. Osmý duben slaví Romové na celém světě jako svůj svátek. pokračování

Většina problémů vyplývá z diskriminace Nerovnost v postavení romské a ostatní populace se projevuje stále velice výrazně. A to navzdory snahám vlády realizovat program, který má napomáhat integraci Romů do společnosti. Podpora terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách, zřizování přípravných tříd, systém romských poradců, koordinátorů a asistentů jsou konkrétní opatření, jimiž se snaží situaci zlepšovat. pokračování

Život Romů v Rumunsku je velmi odlišný Reghina Maruntelu (41), původem z Rumunska, žije v České republice již od roku 1992. V současné době pracuje jako průvodkyně v Muzeu romské kultury a Romanu hangos povídala o životě Romů v Rumunsku. pokračování

roma rising/romské obrození Ondřej Giňa mladší Narodil se 29. února 1971 v Rokycanech, kde také žije. Dnes působí jako reportér hlavního zpravodajského vysílání ČT v Praze. Za svůj životní úspěch považuje víru v jednoho Boha, v níž našel skutečnou svobodu. Za svůj profesní úspěch považuje, že se stal moderátorem hlavní zpravodajské relace ČT. Žije podle svých představ, třebaže se snaží o neustálé zlepšování. Přestože nemá žádné plány do budoucna, rád se řídí citací: „Pokud chcete rozesmát Boha, naplánujte si svůj vlastní život.“ Jeho životním krédem je víra, svoboda a solidarita bez opakování chyb současné společnosti. pokračování

Paměti romských žen IV. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií V kterém roce zemřel Váš manžel? V devadesátém prvém roku zemřel. A to už jste byla tady ve Znojmě? No ano! Ano. To už jsme bydleli tam v tom baráku, co jsme kúpili. Taky myslím, ale patnáct roků. Jsem už tam bydlela, myslím, že aji víc. Patnáct, tak myslím. Třináct nebo patnáct, no, presně nevím. No, len on dělal v keramice a já som dělala na tom bytovém podniku. No, tak on se nedočkal ani důchodu. On potom šel, si požádal o důchod, onemocněl, byl na játra, no a do roka byl pryč. pokračování

Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí. pokračování

Stín i na skutečné romské duchovní Podle římskokatolické věrouky k instituci kněžství platí, že tato svátost je udělovaná mužské osobě, která plní podmínky této kandidatury a následně vysvěcený kněz vykonává svátosti jako reprezentant samotného Pána Krista. Ovšem pravým vykonavatelem všech svátostí je Pán Ježíš. Ten, který uděluje kněžské svěcení, musí být řádně vysvěcený a ustanovený biskup. Nikdo se nemůže za kněze vydávat a všechny povinnosti i výsady kněžského stavu může používat jen opravdový duchovní. (Tit I, 5/ I Tim5.22) pokračování

Další příspěvky do diskuse o romské identitě O čem bych vám chtěl povědět Tento článek neodpovídá názoru redakce. Článek (redakčně zkrácený) zveřejňujeme – a rádi, na výslovné přání autora, jemuž evidentně činí potíže někam patřit. To není výčitka, pouhé konstatování faktu. Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda jeho učitelem na univerzitě, kde studuje antropologiii, není pan Jakoubek. Tím by mohlo být vše vysvětleno. pokračování

Nešiřme antinacionální mýty Týdeník Respekt uveřejnil v čísle 4 rozhovor s Tomášem Hirtem Nešiřme nacionální mýty. Rozhovor bohužel vykazuje veškeré rysy toho, co v posledních letech Hirt a jeho kolega Jakoubek publikují. Autor se v něm snaží ukázat sečtělost, rozhled po dějinách a schopnost uvažovat, naznačí nové trendy v antropologii, získá si humanisticky orientovaného čtenáře (vždyť kdo z nás by třeba po holocaustu ztotožňoval kulturní identitu a biologický původ, že?!), nakonec se však aprioristicky a humpolácky zmocní složitého tématu romské identity, které by přitom dalo zabrat i zkušenému romistovi. pokračování

Soužití karvinského gymnázia s okolím nelze redukovat pouze na otázku soužití s Romy Gymnázium v Karviné je výjimečná střední škola v mnoha ohledech – ať už vzhledem k výsledkům studentů při přijímacích řízeních na vysoké a vyšší odborné školy či úspěchům na soutěžích pořádaných ministerstvem školství. Může se však také pochlubit vcelku nezvyklou polohou – stojí totiž na okraji městské čtvrti, jehož obyvatelstvo tvoří z velké části Romové. Na to, jak vypadá soužití elitní školy s tímto prostředím, jsme se zeptali ředitele gymnázia RNDr. Bohumila Vévody. pokračování

Anketa Několika studentům prvního ročníku gymnázia jsem položila následující otázky (odpovědi byly anonymní): 1. Jak hodnotíš umístění školy? 2. Co je podle tebe největším problémem soužití školy a jejího okolí? 3. Dovedeš si představit, že bys měl/a romského spolužáka? pokračování

Žádné problémy nejsou Strážníci doposud nezaznamenali konflikt mezi romskými a majoritními dětmi, říká zástupce ředitele karvinské Městské policie Jaroslav Kolek. Pouze předloni ji vedení gymnázia požádalo o zvýšenou kontrolu před zahájením a po ukončení vyučování. pokračování

Zprávy NOVÝ BOR – V Novém Boru bude otevřeno romské společenské centrum. Prostory, které jsou k tomu vyhrazeny, však byly postaveny bez stavebního povolení. Sousedé budoucího centra proti této skutečnosti protestují. Nelíbí se jim postup radnice, která podle nich nerespektuje zákony, když dovolí, aby centrum sídlilo v budově, která vznikla nelegálně. pokračování

Staňte se mecenášem Informace pro romské podnikatele Z reklamy, jak známo, mají televize značné příjmy. Naší redakci se podařilo získat informaci, jak by reklama podnikatelské firmy v televizi umožnila natočit nekomerční dokument z prostředí Romů, jejich kultury nebo problematiky soužití, na který se jinak jen stěží dají získat peníze. Reklama by na určitém programu televize běžela 1,5 minuty, v níž by tři podnikatelé měli svůj vstup. S tímto vstupem by se objevila každá z firem 24krát. pokračování

Program vyhlášen Dnem 1. dubna byl konečně vyhlášen program Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování důsledků pro rok 2005 pro nevládní organizace. pokračování

Skinheadi napadli romskou rodinu ZÁKUPY (red) – Čtyři skinheadi zaútočili 3. dubna odpoledne v Zákupech na Českolipsku kameny na romskou rodinu. Jeden z nich údajně dokonce vytáhl střelnou zbraň a mířil s ní na děti, které si hrály před domem. Podle informací Mf Dnes přivolaná policie prvního z útočníků obvinila. Podle zákupské starostky Miloslavy Hudakové se ale celý incident odehrál jinak, než Romové popisují: „Parta mladých lidí se zastavila na pivo a když šli dál do města, pohádali se s Romy. Myslím, že je Romové z okna provokovali.“ pokračování

Bezprecedentní vítězství v oblasti bydlení na Slovensku Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) shledal, že Slovensko porušilo mezinárodní právní standardy tím, že nepodniklo opatření proti sociálnímu vyloučení Romů. pokračování

Proč je 8. duben Mezinárodním dnem Romů U příležitosti tohoto dne se konají na celém světě nejrůznější akce, které připomínají existenci romského hnutí a romského národa. Tradice má základy v 8. dubnu 1971, kdy bylo zahájeno první mezinárodní jednání romských představitelů. Od té doby bývá označováno jako 1. světový kongres Romů. Poprvé bylo toto datum připomenuto o sedm let později – na 2. světovém kongresu Romů v Ženevě. pokračování

Anketa V ulicích Brna jsme položili několika náhodně vybraným chodcům následující otázky: 1. Víte, kdy se slaví Mezinárodní den Romů? 2. Ke které události se toto datum váže? 3. Budete nějak slavit tento den vy? pokračování

Hovoříme s oběťmi nedobrovolné sterilizace Zprávy o prvních případech sterilizace romských žen z období po roce 1989 přinesla česká média poprvé loni v září. Zprvu se hovořilo pouze o podezření Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) z provozování těchto praktik v českých nemocnicích, na něž vláda reagovala odmítavě. Když se pak objevily informace, že deset případů sterilizovaných romských žen, jejichž právní zastupování převzala právnička Michaela Tomisová, bylo předáno ombudsmanovi k posouzení, obvinění ze strany ERRC začalo nabývat hmatatelnějších obrysů nejen pro českou vládu, ale i pro veřejnost. V médiích vystoupilo několik stěžovatelek s konkrétními výpověďmi i jejich právní zástupkyně. pokračování

Naše romská řeč - Vlado Oláh Ta naše romská řeč s námi se zrodila, s námi z Indie přišla. V té nám naše maminka první i poslední píseň zpívala. Píseň o přetěžkém romském životě. S ním nám Ciral i Ondis pohádky vyprávěl tak sladce. V naší romské řeči máme ukryto velké bohatství, naši cestu, v ní je náš život. V ní hledáme naši jednotu, v ní nalezneme pro naše děti, pro Romy pravdu! Chyťme se, Romové, jeden druhého, srdce za srdce, ruka v ruce. Držme se našeho jazyka, nestyďme se Rom před Romem. Jednou bude slunce svítit všem lidem šťastnou pravdou, voňavým svitem! pokračování

Kritika romských organizací by měla být konstruktivní Informace o tom, kolik romských organizací vlastně existuje, se různí. Na jejich adresu se snáší kritické dotazy, co vlastně dělají, jak fungují a především jak jsou prospěšné při řešení záležitostí, potřeb a problémů Romů. pokračování

Současnost Romů v zrcadle minulosti Postavení Romů ve společnosti je velmi složité a politicky „choulostivé“. Skutečné předpoklady a možnosti řešení jsou omezené nedostatkem politické vůle, která je ovlivňována negativním vztahem širokých vrstev společnosti vůči Romům – tedy voliči politických stran. Na druhé straně je hlavním zdrojem nedůvěry Romů vůči majoritě rasová diskriminace, která je postihuje ve všech oblastech života. pokračování

roma rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

napsali jste nám Vzdělání je cesta k úspěšnému uplatnění Obsáhlý příspěvek k novému školskému zákonu nám poslala do redakce Eva Dobšíková z Brna. Zamýšlí se v něm nad rolí rodiny a školy ve výchově dětí v nových společenských poměrech. Upozorňuje mj., že v době, kdy se prohloubily a neustále prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými, zároveň markantně klesají šance na přiměřenou výchovu a vzdělání. Je proto důležité různými způsoby odstraňovat handicapy dětí už od jejich předškolního věku. Eva Dobšíková dále píše: pokračování

Nesuďme Antonína Ferka podle barvy pleti V RH č. 5 jsem si přečetl článek O čem bych vám chtěl povědět od Antonína Ferka, kde zesměšňuje romistické pojetí „správného Roma“ a romskou kulturu jako takovou. Přišlo mi, že na rozdíl od Marka Jakoubka a jeho publikace Romové konec (ne)jednoho mýtu je Ferkův článek už jen samoúčelným výkřikem a nepřináší nové vědecké poznatky. Snad ani Marek Jakoubek by netvrdil, že romská kultura je pouze produktem kultury chudoby, i on chápe celou věc komplexněji (tím nechci říct, že mi jeho výzkum připadá objektivní). Považuji se za nositele romské kultury (ale opravdu si nemyslím, že by mi byla dána geneticky). Myslím si, že na našich zvycích, jazyku (kultuře) se nic nemění, ať se jí říká cigánská, cikánská a nebo romská. pokračování

Paměti romských žen V. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií Kdy jste potkala pana Š.? Já jsem byla v nemocnici dva měsíce. Mně drtili kameně a ono to zase nešlo ven. Roztahovali cévy, zase to nešlo! A primár mi povidal, „musíme Vás operovat, nemusíte se bát, já Vám to sám budu dělat“. Taký dobrý primár, aji ty doktori, velice dobrý, nemůžu říct! V Brně Bohunicích. Teď já jsem šla, vzali ma na tu operačku tam, a on mi to vytláčal tak, jak mi to tam řízl, ale všecko som cítila, všechno! On mi to… on s něčím, tak jak kdyby mi vodu tam nalil, ale všecko som cítila, ne, tak ale som nedbala. Aby čím skór mi to udělal. Vytláčal mi to, vytláčal, až to všechno vybral ty kameně z té ledviny. Ty polámané, víte, to byl, to bylo jak šutr. Jáj, a potom ze mňa až tak téklo od téj bolesti, já som sa držala tej posteli tam. A až som byla hotová, sestrička prišla za mnú. A chcela ma zavést tam hore, po operačním jak dávajú. A doktor, poví… „nechte ju“. „Já si ju odnesu tam.“ Tak vzal tu postel, ne, to je na ty kolečka, do toho výtahu, já som bola až na trináctém poschodí a na prvém operovali. Tak on ma vzal. Ale už jak ma dal do toho výtahu, už jsem nevěděla o sobě. Som zůstala v bezvědomí, aj na tu postel, keď ma dal. Jsem nevěděla nic. Až potom som nějak sa prebúdzala a vidím, primár stojí u té posteli. On se na mňa díval a pozoroval ma. A že on jak viděl, že oči otváram, on hned prišel ke mně a byl rád! „Já jsem už rád, že už jste po tem. Tolik jste vytrpela! Dva měsíce jste tady. Nebojte sa už bude dobře.“ pokračování

Zprávy Brno – Do dvou měsíců chce ombudsman Otakar Motejl vydat podrobnou zprávu k nuceným sterilizacím žen v České republice. Zatím ale čeká, k jakým výsledkům se dobere komise ministerstva zdravotnictví, která jednotlivé případy prošetřuje. Motejl se nyní sešel se zástupci sdružení, která se zabývají lidskými právy. Právě ta před časem upozornila na podezření z nucených sterilizací romských žen. pokračování

Vládní krize poškozuje všechny Celkem příznivý rozvoj ekonomiky ČR je častým argumentem, že nečinnost vlády v důsledku její krize má jen malý vliv na rozvoj společnosti. Ten názor nahrává postojům lidí, kteří říkají, že politika je špinavá věc, a proto ani nestojí za to chodit k volbám. Jde o hluboký omyl. Dovolím si poukázat na jeden praktický příklad, týkající se nevládního neziskového sektoru, zejména toho romského. pokračování

Drom otvírá řemeslné dílny BRNO – Na poptávku po práci z řad nezaměstnaných brněnských Romů se rozhodlo zareagovat romské středisko Drom tím, že bude od května realizovat projekt Řemeslné dílny podpořený Nadací VIA z grantového programu Romská iniciativa. pokračování

Autobus do Let u Písku Vládní zmocněnec pro lidská práva a první místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity Svatopluk Karásek uctí 13. května 2005 památku všech Romů, kteří přišli o život pod nadvládou nacisitcké okupace. Při této příležitosti navštíví Lety u Písku, kde se v místech někdejšího koncentračního tábora, kterým prošlo 1300 Romů zúčastní pietního aktu. pokračování

Nové centrum pomůže brněnským Romům najít zaměstnání BRNO – Nové multifunkční centrum bude již brzy pomáhat brněnským Romům najít zaměstnání či zlepšit kvalifikaci. V rámci svého projektu Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce ho založilo občanské sdružení IQ Roma servis. Dostalo na něj dotaci ve výši téměř 26 milionů korun. Na projektu s ním bude spolupracovat dalších patnáct organizací, mezi nimi např. Jihomoravský kraj, některé fakulty Masarykovy univerzity či základní školy Merhautova a Křenová. pokračování

Koncentrační tábor Lety u Písku (příběh zamlčené genocidy) V Evropském parlamentu se uskutečnila 19. dubna vernisáž výstavy dokumentárních fotografií VPORH (Výbor pro oběti romského holocaustu) Lety – příběh zamlčené genocidy. pokračování

Takoví jsme! Pravidelnou, trvalou a usilovnou četbou denního tisku se může člověk dovídat věci neuvěřitelné, a také zahanbující. Tak například čteme: „Starostka Zákup Miloslava Hudáková zpochybnila závěry, k nimž došla policie, a podotkla, že u nich problémy se skinhedy nikdy nebyly…“ Zastávala se tak výtržníka, který ve skupině napadl romskou rodinu v Zákupech na Českolipsku, všichni házeli kamení do oken a mířili pistolí na děti. Paní starostce je to málo, darebáctví neonacistů jí nevadí. No to je pěkné, když i hlava obce má takové smýšlení! Nepochybuji o tom, že v příštích komunálních volbách paní starostka bude jistě úspěšná, její jméno si dobře zapamatujme, ještě o ni uslyšíme. Poznáme, jak smýšlejí občané v Zákupech. pokračování

Jak jsme slavili Mezinárodní den Romů v ČR Hledání společného dialogu PRAHA – Jednou z mnoha forem oslav Mezinárodního dne Romů v Praze byl i pětidenní festival Šaj pes Dovakeras (Můžeme se domluvit), který se konal od 5. do 9. dubna. Obsahoval především mnoho přednášek a seminářů, ale také autorské čtení a promítání dokumentů i filmů. Nechyběla ani vystoupení romských hudebních skupin. Akci pořádalo občanské sdružení Athinganoi, ukončil ji společný koncert Bengas, Do konce a Black Chocolate v klubu Rock café. pokračování

Slavilo se i v Muzeu romské kultury Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea. pokračování

Cikánská noc se vydařila PRAHA – Oslavit Mezinárodní den Romů jinak, než hudbou a tancem, by bylo nemyslitelné. Stejného názoru byli i pořadatelé pětidenního festivalu Šaj pes dovakeras (Můžeme se domluvit), a tak závěrečný sobotní večer s datem 9. dubna patřil celovečerní oslavě s názvem Gipsy night (Cikánská noc). pokračování

Oslavy Dne Romů ve Frýdlantě Frýdlant – V sobotu dne 9. dubna se konala oslava Dne Romů. Pro nepřízeň počasí se odehrávala v sále restaurace Beseda ve Frýdlantě. pokračování

Pražský romský večer se příliš nezdařil Přehlídka romských tanečních a pěveckých souborů pořádaná pražským sdružením R-Mosty se konala v sobotu 16. dubna v Kulturním domě Eden. Patronaci převzala romská koordinátorka hlavního města Prahy Božena Fílová, jež se sdružením spolupracuje. pokračování

Paměti romských žen VI. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A Vaše děti ho mají taky rádi? Majú všeci! Všeci ho majú rádi. Oni si prv si nemohli… „mami, co´s to udělala?!“ A já povídám, „vy sa nestaráte o mě, máte každý svoju rodinu, a on aspoň sa postará o mě.“ „Vy víte, v jaké som situácii.“ No. Tak nechali tak, oni viděli, že jako teda on dělá okolo mě, když su nemocná. Ne. A když su v bezvědomí, on ma začne utírat s mokrú hadrú, na srdce mi dá hadru, na hlavu a ma rozebere z toho! A sa mi to stávalo moc rází (mnohokrát)! No, som to nemala dlouho, som byla na tom v nemocnici, tak mně od toho pomohli. No, ale teď zas to začíná, asi na druhý týden zas půjdu do nemocnice. pokračování

Nemám potvrzení od Hitlera . . . Z řad starších generací Romů lze stále častěji slyšet zklamání, údiv i rozhořčení nad tím, jak ministerstvo obrany řeší jejich žádosti o vydání osvědčení o tom, že byli za války pronásledováni. Hovořil jsem s několika žadateli, jejichž věk přesahuje sedm desítek let. Před více než šedesáti lety se museli ukrývat, aby se zachránili před nacistickou persekucí. pokračování

Le ternen hin školi – o phure prindžaren odživipen Akana pes phundradža duma pal koda, kaj kampel te mukel anglal le terne Romen, saven hin školi, u jon pes te thoven vaš savoro, so kampel le Romenge te prikerel. Kada hin godžaver mangipen, u talam sako achaľol koleske, kaj študimen manuša amenge but schazaľinen. Kajča varekana dičhol e duma avke, sar te maškar o terne the phureder romane generaciji elas konfliktos. Me džanav, kaj oda nane andal amare šere, kaj kada avel avral. Vaš oda kamav te sikhavel, sar hin o čačipen. Anglal phenav, kaj talam sako Rom kerel baripen koleha, kaj amen hin študimen manuša. But bari buči pre ada kerdža o JUDr. Emil Ščuka, savo imar vajkeci berša lidžal romaňi škola Kolinoste. Idea pal kada les sas imar beršeste 1991! Romane študenti hin the Prahate pre Universita, kaj bare berša sikhavel e Milena Hubschmannova. Hin šukares, kaj barol generacija savi ela sikhadži, u kavke talam barola avri čačutni romaňi inteligencija, savi amen angomis nasas. Kajča nane savoro avke, sar kampelas te avel. pokračování

Romové a romština (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) Romština je krásná. Romština je velmi starý jazyk. Romština je bohatá. Je bohatá anebo byla bohatá? Naši předkové uměli říct romsky všechno, co potřebovali. Uměli označit patřičným výrazem všechno, co viděli, co slyšeli, co pro ně v jejich životě něco znamenalo a o čem se chtěli bavit. Romsky se mluvilo od rána do večera, od malička až do smrti. Dvakrát třikrát do týdne se Romové scházeli a vyprávěli si pohádky. Jeden hrdinský příběh trval třeba i pět, šest hodin. Jaká krásná a šťastně vybraná slova uměli vypravěči v pohádkách použít! Jaké nádherné slovní ozdoby a metafory! Pamatujete si ještě? „Můj sladký, šťastný a spravedlivý Bože!“ Anebo: „Kdybys mě neuměl zdvořile oslovit, už bys teď nechodil po zelené trávě.“ (To říká čarodějka romskému hrdinovi.) pokračování

Romové a sociální změny Konferenci na téma Romové v sociálních změnách pořádá 20. května sdružení Dženo pod záštitou zmocněnce pro lidská práva a poslance parlamentu Svatopluka Karáska. Uskuteční se v prostorách Poslanecké sněmovny PČR a zúčastní se jí poslanci a senátoři, zástupci resortů a samosprávy, představitelé romských a dalších neziskových organizací, odborná veřejnost i novináři. pokračování

roma rising/romské obrození David Dudáš Narodil se 22. března 1981 v Plzni, nyní žije ve Starém Plzenci. Vystudoval teologickou školu a dnes působí jako vysvěcený pravoslavný kněz. Bůh je podle něj původcem jeho úspěchů, kdežto původcem svých neúspěchů je on sám. Žije podle svých představ a do budoucna by rád sloužil církvi a romskému národu. Jeho životní motto: Lidmi se nerodíme, lidmi se stáváme. pokračování

Zprávy PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů. pokračování

Neonacisté měli od města zelenou „Neonacismus není názor, ale zločin,“ hlásal v neděli 1. května transparent účastníků pokojného protestního pochodu proti rasismu a fašismu. Byli rozčarováni nejen postupem města, které povolilo pochod neonacistů středem Brna, ale i postupem policie, která proti nim zasahovala. pokračování

Zprávy PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů. pokračování

Úlety? Ano, ale vládní a společenské! Nejhorší je, když si někdo vybere téma, jemuž nerozumí a pak zasvěceně popisuje události způsobem tomu odpovídajícím – tedy špatně, bez patřičných souvislostí a nepravdivě. Vrcholem nevkusu je, když si při tom brousí svůj ostrovtip na těch, kteří jsou na tom nejhůře a nikdo a nic více je už do země nezadupe. pokračování

Problémy kosteleckých Romů stále trvají Kostelec nad Orlicí – Již více než dva měsíce trvá kauza dvanácti romských rodin z Kostelce nad Orlicí. Všechno začalo, když radnice oznámila, že jim neprodlouží nájemní smlouvy a že se musí do 4. dubna vystěhovat. Ve městě žilo zhruba šedesát Romů v prostorách bývalé kasárny, kterou radnice chtěla přestavět na moderní byty. pokračování

Zkušenosti a poptávka základem projektu Brno (red) – V dubnu zahájily občanské sdružení Ratolest Brno a ZŠ a MŠ Křenová projekt Lačhi buťi, který byl podpořen v rámci programu Phare 2003 RLZ. „Obě naše organizace pracují s dětmi ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, proto jsme se rozhodli, že by bylo dobré spojit síly a vytvořit ucelenou nabídku služeb, která by oslovila děti i jejich rodiče,“ sdělila Věra Růžičková, koordinátorka klubu Pavlač z Ratolesti Brno. pokračování

Evropský parlament přijal rezoluci k odstranění prasečáku v Letech Je smutné, že lidem v jiných zemích více než lidem v České republice vadí prasečák v Letech u Písku, což je možno považovat za ostudné! pokračování

Vládní koncepce rodinné politiky také pro Romy? Rodina je základní jednotkou společnosti. O tom, jak rodina funguje, jak plní své poslání především ve výchově dětí, rozhoduje mnoho vnějších vlivů a okolností. Patří k nim také politika státu vůči rodině. O budoucí koncepci státní rodinné politiky nedávno hovořil na tiskové konferenci náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. pokračování

Ostrá protiromská politika na místní úrovni Představitelé romských organizací jsou velice znepokojeni vývojem situace na místní úrovni, kde dochází k mimořádným událostem vytvářeným místní samosprávou vůči romskému obyvatelstvu. pokračování

Jsme jací jsme / We are what we are Aspekty romského života v současném umění „Protože ale vlastní kultura nestrukturuje pouze ten svět tam venku, nýbrž i moje vlastní poznávání, cítění a prožívání, naskýtá se otázka, zda je vůbec možné poznat a přijmout svou vlastní kulturu, neboť si to přece vyžaduje vystoupení ze sebe sama. Bude to asi tak, že člověk „normálně“ nemůže cizí kultury prožívat, ale jen poznávat, a vlastní kulturu nemůže poznávat, ale jen prožívat.“ Vilém Flusser (Bezedno, Hynek, Praha, 1998, str. 60). pokračování

Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy V roce 2000 dala česká vláda zhruba 10 milionů na programy romské integrace a na protirasistickou kampaň. Letos rozděluje už jen čtyři miliony korun. Vládní protirasistické programy vzbuzují u odborné veřejnosti přinejmenším rozpaky. Někteří tvrdí, že místo aby vláda dala peníze na informační kampaň přímo mezi Romy, marně se snaží převychovat širokou veřejnost. Zástupce vládního zmocněnce pro lidská práva se ocitl pod tvrdou kritikou na semináři o problematice romské integrace, kterého se účastnily asi dvě stovky lidí ze státních, komunálních i vzdělávacích institucí. Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi. pokračování

Paměti romských žen VII. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A měla jste tam na Slovensku, jak vy jste dřív bydleli, nebo i mezi sestrama, nějakou velkou kamarádku? No, měla. Měla jste čas i na kamarádky? Mala som bílé kamarádky. Raz ma navédly, abych šla s nima na pouť. Ono je to pri Bratislavě, také, velký pouť to bývaly. To bývaly také procestie pro…já nevím teď, já to nevidím teď. Občas to ještě bývá. V Olomouci třeba je taková pouť, procesí. A ony mi oblékly, ale pět sukeň, ty bílé takové, víte. pokračování

Vzniká ojedinělé poradenské shomáždění Evropské fórum Romů a travellerů Evropské fórum Romů a travellerů (EFRT) je autonomní orgán nezávislý na vládách a mezivládních organizacích. Mezi jím a Radou Evropy existuje partnerská smlouva, která mimo jiné umožňuje navázání vztahů s jejími různými úřady, Výborem ministrů, Parlamentním shromážděním apod. pokračování

Romové a jazyk neromský II. (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) V minulém čísle jsme chtěli ukázat, že pro Romy byla jejich mateřštinou romština. Romové na Slovensku mluvili romsky od rána do večera a všechno, co chtěl jeden druhému říct, řekl romsky. pokračování

Sociální situace v ČR si žádá systémovou spolupráci Sociální situace v ČR rozhodně není taková, jakou by si řadoví občané přáli. Řadovým občanům je též jasné, že vidina lepších zítřků se opět odkládá na neurčitou dobu. Takováto neradostná budoucnost včetně uplynulých 10 let může být roznětkou něčeho, co raději nazvu jen jako sociální otřesy. pokračování

Zprávy PROSTĚJOV – Půjčku od města na obstarání bytu zneužil jeden z bývalých obyvatel zrušené romské kolonie U Svaté Anny. Igor Hangurbadžo a jeho žena si za městskou podporu pořídili náhradní ubytování v Brodku u Konice, ale po dvou letech dům prodali a našli si jiný. Na prodeji vydělali přes 100 000 Kč. Radnice chce peníze zpět, protože jednou z podmínek půjček bylo obývání nového domu po dobu minimálně pěti let. pokračování

Vzpomínka Lety u Písku – V pátek 13. května se uskutečnil pietní akt na místě nouzového hřbitova bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku za přítomnosti asi 80 účastníků, ponejvíce Romů. Od roku 1995 se tedy tento pietní akt uskutečnil již podesáté. Bohužel stále také za přítomnosti znesvěcující prasečí farmy. pokračování

Roma probodli v autobusu mečem BUDAPEŠŤ – Dosud neznámí pachatelé probodli předminulý týden mečem 15letého romského chlapce Josepha Pataie. Stalo se tak za bílého dne v autobusu hromadné městské dopravy, když cestoval se svým 13letým kamarádem Toskou. Meč zasáhl vnitřní orgány. pokračování

Zástupci Romů a vlád osmi států budou jednat v Praze o Romech Dekáda romské inkluze 2005–2015 Dekáda je mezinárodní iniciativa osmi států, která probíhá od roku 2005 do roku 2015. Vznikla na popud Světové banky a Open Society Institute (nevládní instituce založené filantropem Georgem Sorosem). Je politickým závazkem zúčastněných států, jenž dává jedinečnou možnost řešit situaci romských komunit (jejich chudobu, vyloučení, diskriminaci) v regionálním měřítku. pokračování

z policejní kroniky Krnov – Sedmnáctiletý mladík z Krnova napadl minulý týden několik lidí na fotbalovém stadionu pěstí a kopanci do břicha, poté vyhrožoval fyzickým násilím i romským dětem. Podle policie provolával rasistická hesla, mj.: „Hitler je můj pán. Hitler byl nejlepší člověk na světě. Sieg Heil, Hitler je náš pán.“ Nyní je obviněn z několika trestných činů, výtržnictví, hanobení rasy a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. pokračování

Festival Respect začne už zanedlouho Druhý červnový týden se již poosmé uskuteční festival Respect zaměřený na etnickou hudbu a world music. Cílem této přehlídky bude, tak jako pokaždé, seznámit veřejnost s evropskými a mimoevropskými hudebními kulturami a styly. pokračování

United Islands spojuje pražské ostrovy, hudební žánry a lidi různého názoru i vkusu Festival United Islands zahajují 3. června na Střeleckém ostrově Romano Drom z Maďarska a Bengas z ČR. Festival navazuje na úspěšný loňský ročník, jehož programové vrcholy zajišťovali například finští recesisté Leningrad Cowboys nebo jazzový saxofonista Courtney Pine. Připomeňme, že v závěru festivalu vystoupila francouzská skupina Gipsy Kings, Bengas z Prahy a Gulo Čar z Brna. pokračování

Byla to komunistická provokace, či výkřik anticikanisty? Mnoho Romů starší generace se naivně domnívá, že za komunistického režimu se jim žilo lépe. Argumentují tím, že byla práce, nebylo tady tolik rasismu, s bydlením nebyl takový problém jako dnes atd. Jenže to vše je jeden velký omyl, protože většina problémů, s nimiž se potýkáme, pochází z doby, kdy komunisté byli u moci. pokračování

Vnitřní trh EU a Romové V Bratislavě 16. a 17. května proběhla další z mezinárodních konferencí o evropském vnitřním trhu a jeho dopadu na romskou menšinu. Zúčastnila se jí početná romská reprezentace ze zemí EU i zemí přistupujících, to je Bulharska a Rumunska. pokračování

Dekáda romské inkluze má přinést také vyšší zaměstnanost U Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity byl vytvořen Výbor pro Dekádu romské inkluze 2005-2015. Výbor je poradním orgánem při naplňování iniciativy v České republice. Členy Výboru jsou národní koordinátor, zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a ministerstva pro místní rozvoj, představitelé romské veřejnosti, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, zástupci nevládních neziskových organizací a jiné osobnosti občanské a odborné veřejnosti. Členy Výboru jmenuje předseda Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity na návrh předsedy Výboru. pokračování

Obchody s romskými výrobky Brněnská společnost DROM usiluje o vytvoření celostátní sítě obchodů, které budou odebírat a prodávat řemeslné výrobky Romů. V Praze a Brně byly již takové obchody zřízeny. Informoval o tom David Oplatek, spolutvůrce projektu. Do budoucna mají být podobné obchody v každém kraji. Výrobky budou dodávány z romských řemeslných dílen, jejichž činnost Drom spouští tento měsíc. Vivat Drom! (red) pokračování

Pravý význam slova sterilizace znají ženy až teď Případů sterilizovaných romských žen v České republice přibývá – po Ostravsku se Evropské středisko pro práva Romů bude zabývat i desítkami případů z mosteckého romského ghetta Chanov. Na kauze se podílí známý tandem právníků ERRC, v čele s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, kteří stejně jako v obdobných případech z Ostravy hodlají stížnosti postoupit ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. pokračování

Cítila jsem se méněcenná Jarmila Mirgová (50 let) Po kolikátém dítěti jste byla sterilizována? Mám dceru a syna, kteří jsou dnes už dospělí. Podvázaná jsem byla dva roky po narození druhého dítěte. Nepodařilo se mi dodnes získat z nemocnice lékařskou zprávu. Moje gynekoložka mi je ochotna zprávu vydat pouze pod podmínkou, že u ní podstoupím prohlídku. Ženského doktora se už ale bojím jako čert kříže od doby, kdy jsem byla sterilizována. pokračování

Paměti romských žen VIII. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A všecky tam zůstaly na vesnici, jak jste bydleli? Jenom vy jediná jste se odstěhovala pryč z těch kamarádek? Len já. Já, ale… už ty druhé rodiny, jak tam vedle nás bydlely, my jsme mali svoj pozemek. My máme, jako naša mama má svoj pozemek a tam barák postavený, zahrada je tam, stromy, … ale ty druhý bydleli jako na obecném, a za komunistů to bylo tak, že nechceli, aby bydleli pohromadě Romové moc. Aby boli tak mezi lidmi. Po mestách roznesený. Tak ony sú většinú v Trnavě, sú rodiny v Trnavě, Piešťanoch, Novém Městě, tak sú… Jen ta moje rodina, moja mama je tam akorát! Sama! Ostatný sú všecko pryč! No. Tak maminka tam byla celý život, vlastně, všechny děti vychovala… No, ona nechcela jít. Ona nechcela jít od tam. Tak tam zůstala. No. Co už. Stará, už tak nemůže ani chodit. Pomáli chodí akorát po baráku. A tolik roků a kdybych já tolik… Kolik ona teď má roků? Osmdesát osm. Osmdesát osm. No to už je požehnaný věk. Ale ona nemá ani vrásky! A co ona zkusila! Ona velice moc zkusila! Měly jste se rády s maminkou? No. Ona brečí, jak ma vidí. Pokaždý! pokračování

Cena pro Vzájemné soužití Projekt občanského sdružení Vzájemné soužití Romské policejní asistence získal ve Vídni druhou cenu v rámci ocenění Social Maria. Cenu uděluje nadace Unruhe Stiftung za inovativní sociální projekty ze střední Evropy. Cenu společně převzali policejní asistentky a další zástupci sdružení a Městského ředitelství PČR Ostrava. pokračování

Romové v sociálních změnách Praha – Romské sdružení Dženo uspořádalo 20. května konferenci Romové v sociálních změnách. pokračování

Každodenní řeč a „učený“ jazyk III. (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) V předcházejícím čísle jsme mluvili o tom, že romsky se kdysi dalo říct všechno, o čem Romové potřebovali mluvit. Jenomže Romové byli kdysi hudebníci, kováři, pletli košíky, dělali nejrůznější práce pro sedláky, sváželi v lese dřevo, roztloukali kamení na cestách, hloubili studny a podobně. Ale byli Romové lékaři? Inženýři? Učitelé? Spisovatelé? Politici? Důstojníci? pokračování

Prolomit bariéry nezájmu společnosti o romskou kulturu Ve sdělovacích prostředcích jsou Romové představováni téměř výhradně v souvislosti s mnoha vyskytujícími se problémy, tedy kriminalitou, drogovou závislostí, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným pobíráním sociálních dávek, problémy s bydlením, ve školství a další. Pouze výjimečně je dáván prostor, aby společnosti byl představován pozitivní obraz Romů, nejen veřejnoprávními médii, ale také místními samosprávami. pokračování

Romský festival Khamoro již posedmé PRAHA – Už sedmým rokem platí, že květen není pouze měsícem lásky, ale také měsícem romské kultury, která se již tradičně představuje poslední májový týden na světovém romském festivalu Khamoro. Letos se jej zúčastnili romští hudebníci, výtvarníci, řemeslníci a filmaři z více než patnácti zemí Evropy, Asie, a také jižní Ameriky. pokračování

Optimismus Rudka Kawczynského Jednou z nejvýznamnějších osobností mezinárodního romského hnutí je Rudko Kawczynski, prezident European Roma Travellers Forum (ERTF). Měl jsem možnost hovořit s ním docela nedávno o mnoha otázkách, které se nabízejí v souvislosti s Romy. Jeho názory jsou velice zajímavé, posuďte ostatně sami. pokračování

Proč zapadl Romfest a vzešlo Khamoro Tak tu byl opět „romský“ festival Khamoro a opět se nám dostalo možnosti přijít se podívat na romskou kulturu. Je to výjimečná příležitost vidět vlastní neschopnost a nemohoucnost. Myslím, že o takovou příležitost bychom se neměli nechat připravit. Je to výsledek našeho dohadování, rozepří a neschopnosti se domluvit. pokračování

Proč je nebo není třeba provádět výzkum cikánů? V rámci Dnů maďarské kultury a současně v rámci festivalu Khamoro byla v Maďarském kulturním středisku v Praze pronesena přednáška na téma, které je v titulku tohoto článku. Stalo se tak z úst pana Csaba Prónaie dne 25. května v 11.00 hod. Pan Csaba je pracovník maďarské Akademie věd. pokračování

Pozorovatel posuzoval praktiky makedonské vlády Zástupce Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva (IHF) a Evropského střediska pro práva Romů Björn Engesland byl v týdnu od 23. května na misi ve Skopje. Prošetřoval nejen situaci přibližně dvou tisíc romských uprchlíků z Kosova, kteří našli útočiště v Makedonii, ale i alarmující zprávy o údajném záměru makedonské vlády vyhostit je do Kosova či Srbska a Černé Hory. pokračování

Komentář - Dekáda romské inkluze v ČR nemá patřičnou pozornost Po nezájmu, který zaznamenalo sdružení Athinganoi s bulletinem Jekhetane, který měl sloužit k medializaci Dekády romské inkluze, se pozornost nepodařilo přilákat ani slavnostnímu zahájení Dekády romské inkluze v České republice. Start Dekády romské inkluze v režii vlády ČR proběhl bez pozornosti médií a veřejnosti. pokračování

Komentář - Vztah k Romům se v české společnosti zlepšuje Podle statistických průzkumů agentury STEM z dubna se vztah vůči Romům v české společnosti pomalu zlepšuje. Stále však 63 procent občanů vnímá Romy negativně. pokračování

Defilé opět roztančilo centrum Prahy Majoritní společnost nachází cestu k Romům zejména prostřednictvím jejich rytmické hudby, barevných krojů a procítěných písní. Koncerty tradičních i moderních romských skupin jsou velmi populární také u Neromů. I když se organizátoři snažili během festivalu upozornit také na společenské postavení Romů, zájmu laické veřejnosti se nejvíce těšily právě koncerty tradiční romské hudby v baru Roxy. Neméně populární se rok od roku stává také defilé všech účinkujících, které bylo součástí programu již popáté. pokračování

Dekáda romské inkluze zahájena PRAHA – Poslední květnový týden nebyl pro Romy významný pouze díky festivalu Khamoro. U příležitosti zahájení Dekády romské inkluze 2005–2015 v České republice se konala také dvoudenní konference Jekhetane, společně do Dekády romské inkluze, na které se sešli zástupci osmi států (Bulharska, Chorvatska, ČR, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Slovenska, Srbska a Černé Hory), významných mezinárodních organizací (Světové banky, Rady Evropy aj.) a delegáti spolupracujícího neziskového sektoru. pokračování

Muzeum praskalo ve švech Brno – V Muzeu romské kultury probíhala v pátek 20. května podobně jako na dalších sedmi místech v Brně muzejní noc. Tady ji zahájila vernisáž výstavy Kaľi phuv - parno maro / Černá země – bílý chléb, která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou. pokračování

Benefiční koncert sboru Apsora Sbor amatérských zpěváků Apsora (Slzičky) vznikl před dvěma lety a dnes má za sebou více než dvě desítky koncertů. Pod vedením Idy Kelarové vystupuje na benefičních koncertech v ČR i na Slovensku a letos poprvé i v Berlíně, kde vznikla před časem další Apsora. pokračování

Prohlášení Parlamentu Romů a Grémia regionálních romských představitelů S největší mírou znepokojení sledují Parlament Romů ČR a Grémium romských regionálních představitelů vývoj situace a způsob zacházení místních úřadů s občany romské národnostní menšiny. Sociální vylučování, segregace, porušování občanských a lidských práv jsou prostředky protiromského tažení uplatňované v mnoha městech České republiky. Jedná se o promyšlené postupy proti Romům, při nichž je zneužíváno právo, úřední moc a majoritní postavení. pokračování

Dejme ty peníze na vzdělávání romských dětí! Dost často tento názor slýchávám a je považován obecně za velkou duchaplnost. Naposledy jsem ho slyšel z úst komunistického europoslance Ransdorfa v diskuzi s jiným kolegou Horáčkem a dost mne to rozlítilo. Zvláště, že to zaznělo z úst nejméně povolaných. Komunisté nám vzdělávání romských dětí dost pokazili a navíc sám Ransdorf by si vzdělání měl doplnit. Jeho nehoráznosti týkající se Letů a zatvrzelost, s níž na nich trvá i po týdenní diskuzi v médiích, kdy si je měl čas zkorigovat, mluví za vše. pokračování

Vyjádření k prohlášení Parlamentu Romů a Grémia romských regionálních představitelů Jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a jako její druhý místopředseda jsem povinen se vyjádřit ke shora zmíněnému prohlášení. Kritika v prohlášení je na místě a lze ji přijmout i jako hodnocení současného stavu. Otázka zní, kam kritika směřuje a zda jsou z ní činěny správné a přijatelné závěry. To není v prohlášení zcela zřetelné, prohlášení je velmi neadresné a neurčité. pokračování

Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy Reakce na článek uveřejněný v Romano hangos 12. května Romano hangos otisklo příspěvek novináře renomované rozhlasové stanice BBC Mikuláše Kroupy, který podle nadpisu vzbuzuje očekávání, že přinese informace o vládní kampani proti rasismu. Ačkoliv o kampaních vím poměrně hodně, bylo pro mě víc než obtížné se v textu zorientovat a doteď si nejsem jistá, kam autor směřoval. Celý článek mi připomíná spíše narychlo uvařený eintopf než strukturovaný text a ani žánrově si ho nedokážu zařadit. Vzhledem k nízké informativní hodnotě se nejedná o zpravodajství a na publicistický příspěvek se zase málo dovídáme o stanovisku autora, který zcela rezignoval na to, aby jednotlivá sdělení a citace nějak zarámoval. pokračování

Kde se ukrývá romský Jungmann? IV (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) Češi byli tři sta let pod nadvládou německých Habsburků. Oficiálním jazykem v Čechách byla němčina. V „amtech“ (na úřadech) se mluvilo německy. Němčina pohlcovala a dusila češtinu, češtinou se opovrhovalo. Počátkem devatenáctého století mluvil česky jen nevzdělaný vesnický lid a chudí lidé ve městech. Kdo byl jen trochu vzdělanější, mluvil německy. Vždyť i velcí Češi, jako byla Božena Němcová nebo Josef Dobrovský, se naučili česky teprve v dospělosti. Doma je vychovávali poněmecku. A významný český historik František Palacký vyrůstal v rodině, kde se mluvilo více německy než česky. pokračování

napsali jste nám - Já o koze, ty o voze I tento rok se na Mezinárodní den Romů 8. dubna, kdy jsme se modlili v Letech u Písku, spustil silný déšť. Ano, i tento rok nebe plakalo. pokračování

Paměti romských žen IX. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií Jako vykropit, jako že svatý? Ano. No a můj táta zas donésl do nútra (dovnitř) slámu, jako že Ježíš se narodil na slámě. No tak aj on tak… režnú slamu, takovou dlouhou pod stůl dal. Potom šel ven a začal vinšovat. A keď vyvinšoval, ne, on vinšoval jako cigánsky. Tak potom se začalo večerat. A máma každému udělala křížek (na čele), já to nedělám teď (smích)… A dělávala jste to dřív? Jo. Udělala křížek a potom jsme mohli večerat. pokračování

Zprávy BRNO – Bezplatné kurzy práce na počítači a anglického jazyka, které pořádá o. s. Ratolest a mateřská a základní škola Křenová, navštívila během tří měsíců již více než stovka romských dětí. Ratolest se proto rozhodla po prázdninách nabídku rozšířit a nabídnout také ucelené programy, jež potrvají celý školní rok. Realizaci kurzů finančně podpořila EU. Výuky se mohou s dětmi zúčastnit také jejich rodiče. pokračování

Lety – příběh zamlčené genocidy V úterý 21. června proběhla v Senátu vernisáž výstavy o památníku v Letech u Písku. Své příspěvky pronesl místopředseda Senátu Petr Pithart, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička a Karel Holomek, zakladatel Muzea romské kultury. pokračování

Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště PRAHA – Před téměř zaplněným sálem pražského klubu Akropolis v polovině června Věra Bílá a skupina Kale pokřtili své v pořadí čtvrté album s francouzským názvem C'est Comme Ca (Takhle to chodí). Jako předkapela vystoupili rokycanští Le čhavendar. Nástup Věry Bílé a Kale pokazil manažer kapely Jiří Smetana. Když první členové Kale napochodovali na pódium, z publika na ně pokřikoval: „Ještě ne!“ V tu chvíli byl asi jediný, koho mrzelo, že Kale a Věra Bílá přicházejí. pokračování

Nemocniční galerie zrušila výstavu kvůli romské pacientce BRNO – Galerie Žlutý kopec v Masarykově onkologickém ústavu v Brně přerušila výstavu obrazů Ivany Baraziové po pěti dnech od otevření. Důvodem je hospitalizace romské pacientky. O událostech informoval 13. června týdeník TÝDEN. pokračování

Ani bohatý program nepřilákal na festival Respect příliš návštěvníků PRAHA – Již osmý ročník festivalu world music s názvem Respect se konal druhý červnový víkend na pražském ostrově Štvanice. Organizátoři dvoudenní přehlídky se zaměřili především na různé podoby africké hudby a k účinkování pozvali rockovou, taneční i tradiční skupiny z černého kontinentu. Etnický festival konaný v České republice se ovšem nemůže obejít bez zástupců romské hudby, a proto byli jednou ze sedmi vystupujících skupin také Terne Čhave z Hradce Králové. Ačkoliv byl program festivalu opravdu zajímavý, přilákal mnohem méně zájemců než v minulosti. pokračování

Rada vlády zasedala V úterý 21. června měla Rada vlády pro záležitosti Romů další řádné zasedání. Tentokrát ho řídil sám předseda, ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Pavel Němec. pokračování

Dětské odpoledne v muzeu BRNO – V pondělí 20. června se Muzeum romské kultury společně s dětmi z klubu rozloučilo se školním rokem. Celá akce začala v 15 hodin v přednáškovém sále muzea vyhlášením vítězů klubového bodování. Nad vyhlášením převzala záštitu ředitelka muzea PhDr. Jana Horváthová. pokračování

Rvačku v brněnském Bronxu ukončila rána mačetou Brno-sever – Ve čtvrti, kterou Brňané nazývají Bronxem, bylo o víkendu živo. Policie tam v sobotu (18. června) zasahovala u šarvátky, na jejímž konci skončila mačeta v hlavě jednoho z účastníků sporu. Den na to zase odtud záchranka odvezla muže s řeznými ranami na rukou. Při hromadné bitce rozvášněných obyvatel brněnského Bronxu ve Francouzské ulici tekla v sobotu v podvečerních hodinách krev. pokračování

Komentář Místostarosta Brno-sever je nekompetentní (další výkřik do prázdna!) Co byste tomu řekli, kdyby místostarosta nějaké radnice navrhl dlužníkovi, aby za něj dluhy uhradila místní romská organizace? Jednalo by se o maličkost, jenom o půl milionu korun. Určitě byste si řekli, co to jen může být za člověka, jaké scestné myšlení provází jeho způsoby řešení problémů, a to při nejmenším. Pravděpodobně byste řekli, to je darebák! pokračování

SuperStar byla zatím nejlepší protirasistickou kampaní Na SuperStar se nedívám, ale přece jen ji okrajově sleduji a vím, co se o ní píše. Zaznamenal jsem tedy, že vítězem se stal Vlastík Horváth – Rom. pokračování

Oslavili svatou Kaľi Sáru V Hejnicích u Liberce založili Romové pěknou tradici. Už druhým rokem pořádají v místním kostele oslavu činu svaté Kaľi Sáry. Přestože se akce koná v kostele, měla i tentokrát velmi neformální ráz a je pěkné, že to správa kostela umožnila. pokračování

z romské poezie Housle hrají Jan Horváth Pišta hraje krásnou píseň cikánskou. Eržika spustí bandurskou. Housličky moje, housle, zahrajte mně tu moji! Chci tancovat, pít, milovat, romskou písničku zazpívat. pokračování

napsali jste nám Vážená redakce, sledoval jsem na ČT2 pořad Hyde park, kde byl přítomen pan Holomek, který zodpovídal několik otázek a obhajoval tím Romy a jejich zájmy. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

Kolik slov svého mateřského jazyka člověk zná? (Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (V.) V minulém čísle jsme mluvili o tom, jak čeština před dvěma sty lety téměř zanikla. Češi byli podrobeni Habsburkům. V politice, v administrativě, v kultuře – všude vládla němčina. Česky – to znamená různými českými dialekty – se mluvilo na vesnicích. Teprve když se Češi rozhodli, že chtějí zůstat Čechy, začali češtinu křísit. Hovořili jsme o Jungmannovi a o stovkách nových slov, která vytvořil. Kolik Čechů ví, že třeba slova vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina a další a další nejsou od Boha, ale od Jungmanna. pokračování

Keci lava peskera dakera čhibatar manuš džanel? (Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (V.) Andro angomisuno numero vakerahas pal oda, sar anglo duj šel berš e čechiko čhib mišto na našľiľa pal o svetos. O Čechi sas telečhide le Hebsburkenge, e ňemciko čhib rajarelas andre politika, administrativa, kultura. Čechika – jekh aver čechika dijalekti – vakerelas o nipos pro gava. Ča akor, sar pen o Čechi dine drom, hoj kamen te ačhel Čechenge, chudne te džiďarel opre the te barvaľarel e čechiko čhib. Vakerehas pal o Jungmann, pal o šela neve lava, so jov arakahľa avri. Nabut Čechi džanen, hoj vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina… the but aver lava nane Devlestar, aľe le Jungmannostar. pokračování

Paměti romských žen X. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií To jste potom aji zabíjela nebo vám to někdo jinej zabíjel? On (manžel) keď prišel. Keď prišel, prase zabil. Tak kačeny jsem zabíjela, no. Slepice ne. Ještě aj ty morky jsem měla. Ježíš! Pořádná hospodářka. Mňa to bavilo! (smích) A já som to mala z čeho chovat. Já jsem tam chodila pre šrot, ne a on byl takový skladník, že mi dal víc jak bolo třeba. Mi dával. Bolo umení vtedy chovat. Obilí som dostala, co jáj, Ježíš Maria, tolik obilí přes celú chodbu! Já ani nevím, koľko to bylo pytlov! Cukru, dva metre cukru! No ale já som mala dva hektary repy. A to som s tú holkú okopávala, jedna sila, najprv sa plužkuje. Ručně sa plužkovalo. Potom jednou silo, dvakrát okopávalo a potom manžel prišel, tak už keď sa repa, už sekala. Osekávala. No. Tak už mi pomohol potom tam v té práci. Už tu repu osekávat. Preto som dostala dva metre cukru. A eště som aj druhým pomáhala. Byla tam jedna, ona na národném výbore byla, ale ona si tu repu vzala skrz ten cukr. Jen jeden ár mala ona. Ale ona byla taky starší, ne, a já som vtedy bola mladší, no. To měla vtedy, to som neměla, keď jsem byla v Č., som mala, myslím, ani čtyřicet som neměla. Tak jsem jej chodila též pomáhat, nosit, okopávat. Ona mi zas maso dávala uzené. A nemohla jest uzené maso, ona bola na žlučník. Mala len jedného syna a ten bol na vojně. A muža mala. Tak ona, myslím, ona mi tak půl prasete dala. Toho masa. No. Tam boli bohatý lidi, oni aji trikrát zabíjeli za rok. No. Dobrý lidi tam byli. Dobrý. No. Tady taky byli dobrý. No. Tak ten skupinár taky. Ženský vedle mě, že mám moc dětí. Tak mi vykopal hned brambory, ty rané brambory (úsměv) a on to kolikrázy viděl a on se len usmál a se len otočil. Byl hodný taky. pokračování

Zprávy PÍSEK – V jihočeské soutěži krásy Miss Roma zvítězila 15letá Lenka Terkelová z Kamenného Újezdu. Mladá vítězka touží stát se modelkou, po dosažení patřičného věku se chce přihlásit i do celostátní soutěž Miss. Jihočeská Miss Roma se za podpory místních podnikatelů a občanského sdružení Naděje konala letos poprvé. pokračování

Romská škola zůstává nadále v Čáslavi ČÁSLAV – Středočeský kraj pronajme Romské střední škole sociální část své budovy v Čáslavi na další rok. Škola se do ní zjara přestěhovala narychlo z Kolína a s ředitelem zvláštní školy, v jejíž volné části nyní sídlí, uzavřela pouze krátkodobou smlouvu. Ta měla vypršet na konci června a setrvání v nynějších prostorách bylo velmi nejisté. pokračování

Školáci se nakazili žloutenkou typu A ÚSTÍ NAD LABEM (kd) – O týden dříve začaly prázdniny ve straškovské škole na Litoměřicku. Dvacet sedm romských žáků a jedna padesátiletá učitelka ze Straškova leží na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Testy prokázaly žloutenku typu A, známou jako nemoc špinavých rukou. pokračování

O důvěru v Koncepci romské integrace je třeba usilovat Zcela základním předpokladem úspěšné realizace vládní Koncepce romské integrace je (krom jiného to), že ji Romové přijmou. Nejprve se vedla s romskými zástupci diskuze o jejím obsahu, zaměření a možnostech realizace. Pozitivně tehdy hodnotili programy Terénní sociální práce a Předcházení sociálního vyloučení romských komunit. Stát začal projekty finančně podporovat a to vyvolalo naděje na zlepšení situace. pokračování

Protiromští extremisté nečekaně uspěli v bulharských volbách SOFIE – Nedávné bulharské parlamentní volby skončily překvapením. Nečekaný vzestup xenofobní nacionalistické strany Útok, která získala osm procent hlasů, zkomplikoval situaci vítězným socialistům a potažmo celému Bulharsku. pokračování

Prezentace romských médií PRAHA – Prezentaci romských médií pro veřejnost uspořádalo sdružení Dženo 28. června v budově zastoupení Evropské unie v Praze. pokračování

Organizace žádají premiéra ČR, aby zastavil rasovou segregaci Romů BudapešŤ, Bohumín – Organizace Evropské středisko pro práva Romů, (ERRC), Centrum pro otázky bytových práv a vystěhování (COHRE), Evropská romská informační kancelář (ERIO), Vzájemné soužití a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF) zaslaly dne 30. června dopis českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Žádají v něm, aby zakročil v případě krize, která nastala v Bohumíně. pokračování

Servitus v Muzeu romské kultury BRNO – Na 30 dobrovolníků z více než deseti zemí světa se koncem června zúčastnilo přednáškového a diskusního cyklu v Muzeu romské kultury v Brně. Na programu byl cyklus přednášek a diskusních dílen na téma integrace Romů, které organizovala hostující organizace Servitus a o jejichž obsah se postarali pracovníci muzea a brněnského sdružení Drom. pokračování

komentář - Deregulace nájmů je nutná Výměny bytů kvůli dekretu ztratí smysl Mezi Romy se jen málo sleduje, jaké zákony v oblasti bytové politiky se připravují. Při tom jde o opatření, která zásadním způsobem změní trh s byty, nakládání s nimi ze strany nájemníků i majitelů a dotknou se velmi citlivě každého z nás. Zatím, bez nároku na přiklonění se k jakémukoliv názoru v té dosti pohnuté diskuzi, chci pouze upozornit, co se připravuje a jaké to může mít důsledky. pokračování

Na karvinském romském festivalu se tančilo, jedlo a pilo KARVINÁ – V dnešní době je slovo festival chápáno hudebním světem spíše ve smyslu přehlídky hudebních skupin a souborů. Návštěvníci 6. ročníku karvinského romského festivalu, pořádaného Sdružením Romů severní Moravy, však měli možnost přesvědčit se také o jeho původním významu – slavnost či oslava. pokračování

Fenomén zvaný Kalí Sára Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste. pokračování

Angelika Čonková první vicemiss v soutěži Miss Roma International 2005 Nadja Shaban z Německa vyhrála v sobotu 25. června v makedonské Skopje titul Miss Roma International 2005. Na druhém místě se v romské soutěži krásy s 14letou tradicí umístila Angelika Čonková z České republiky, druhou vicemiss je Timka Abazova ze Slovinska. Elena Abazi z Makedonie získala titul Miss publikum. pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Iveta Holubová pokračování

napsali jste nám V úvodu sděluji, že studuji na Filozofické fakultě v Brně obor knihovnictví. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dva roky pracovala jako terénní pracovnice a předpokládám, že se k této práci v nejbližší době vrátím, vnucuje se čtenáři otázka, proč právě tento obor. pokračování

napsali jste nám S velkou úlevou a potěšení jsem zjistil, že v případě vystěhování Romů z ubytovny, město Bohumín neporušilo žádný zákon. Od počátku této kauzy jsem byl přesvědčen, že tomu tak bude. Starostu města Bohumín Petra Víchu dobře znám a jsem si jist, že by nedopustil nějaké porušení zákona. Doufám, že i Rada vlády pro záležitosti romské komunity přehodnotí své stanovisko k případu a příště nebude naslouchat nepravdivým informacím. Vladimír Horváth, FrýdekMístek pokračování

Romská slova známá a neznámá (Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (VI.) V minulém čísle jsme hovořili o tom, že není na světě člověk, který by znal veškerá slova svého mateřského jazyka. To se vztahuje i na Romy. Kdy by se našel Rom, který zná všechna romská slova, patřil by do Guinessovy knihy rekordů. pokračování

Paměti romských žen XI. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií Tak ony chtějí dcery ušetřit, aby si žily lépe a přitom je to možná těžší život pro ně, bez práce. No teď, teď, to sa nedá bez práce žit! Teď je to všecko drahý, no a když nedělá, tak jak bude?! No. U tých je to jinše (jiné), u tých olašských. Ty ženy kradnú, tak ony majú z čeho žit. Ale jako my z čeho bysme žili? A ja som taky musela celý život dělat! Ja som mala malé děcka, ja to (dítě) mala na chrbátě a tak som okopávala. pokračování

Zprávy CHOMUTOV – Chomutovská radnice má pro neplatiče připravené stavební buňky. Chce do nich nastěhovat rodiny, které neplatily nájem v ubytovně v Dukelské ulici. Tato nedávno rekonstruovaná ubytovna je v dezolátním stavu. Většina z vystěhovaných rodin je romských. Slitování s nimi nemá ani romský aktivista Štefan Řáha. Podle něj si rodiny nezaslouží ani připravené buňky: „Dal bych jim stan.“ pokračování

Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999. pokračování

z policejní kroniky ROŽMITÁL – Tři mladíci se 10. července v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku pokusili zapálit rodinný dům obývaný Romy. V noci polili okenice a dveře romského domu benzinem a zapálili je. Uvnitř v té době bylo devět lidí. Jeho obyvatelům se oheň podařilo uhasit před příjezdem hasičů. Nikdo nebyl zraněn. Podle příbramského policejního ředitele Václava Stupka poslal soud podezřelé mladíky do vazby. Mladíci ve věku 18, 19 a 23 let byli obviněni z obecného ohrožení a násilí proti skupině obyvatel. pokračování

Památné dny romského holocaustu Dovolíme si upozornit naše čtenáře na dvě významné události, související s romským holokaustem a sice: Dne 2.srpna se uskuteční v Osvětimi pietní akt u příležitosti 61. výročí likvidace tzv. rodinného cikánského tábora Auschwitz-Birkenau, při němž bylo během jediné noci zavražděno v plynové komoře téměř 3.000 Romů, převážně českých, moravských a německých. Pietní akt bude zahájen v 11.45 u památníku zbudovaném na místě tohoto tábora. pokračování

INFORMACE O ZMĚNĚ ADRESY O.s. IQ Roma Servis, které působí přes tři roky na adrese Cejl 49, stěhuje svoje centrum na novou adresu Hybešova 41/Leitnerova 3. Kromě svojí stávající činnosti (terénní sociální práce, právní poradenství) rozšiřuje svoje služby také na školící a volnočasové centrum pro romskou mládež. V prostoru na Cejlu 49 budou nyní poskytovány služby zaměstnanosti: informace o volných pracovních místech, zprostředkování zaměstnání, v případě zájmu možnost využití služby asistence a doprovodu, ale také poradenství o vzdělávání a informace o studijních příležitostech. pokračování

Čeká nás boj s chudobou Vylučování romských komunit je nyní nejzávažnějším problémem a místní úřady se k tomuto zacházení s romskou populací uchylují stále častěji. Začátkem 90. let minulého století představovalo pro Romy rasové násilí nejtragičtější problém. Několik desítek zavražděných Romů je důkazem, jak velkému ohrožení bylo tenkrát třeba čelit. Jen díky obrovskému úsilí nevládních organizací, romských představitelů a aktivistů, díky mimořádné pozornosti, kterou tragickým událostem v České republice věnovali v zahraničí, se podařilo přimět státní orgány a instituce k přijetí opatření potlačujících toto rasové násilí. pokračování

Evropský soud pro lidská práva vynesl rozsudek v případě rumunského pogromu Podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) porušilo Rumunsko mnohá ustanovení vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech v souvislosti s pogromem z roku 1993 a jeho bezprostředními dozvuky. Dav rasistů při něm tehdy zabil tři Romy a následně zničil čtrnáct romských domů ve vesnici Hadareni na severozápadu země. Nyní byl 13. července vynesen rozsudek, který odsuzuje rumunskou vládu za to, že se jejím přičiněním nedostalo spravedlnosti obětem, jež byly následně nuceny přežívat za ponižujících okolností. pokračování

roma rising / romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising / Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám představujeme v RH. Eva Bajerová pokračování

Komentář - Nejvyšší čas uvažovat! Za rok nás čekají parlamentní volby. Je čas přemýšlet nad tím, koho volit. Mávnout rukou s poznámkou politika mne nezajímá, je to špinavá záležitost, není rozumné. V každé, i té nejmenší obci, je nějaké politické směrování, se kterým souhlasíte, máte výhrady či nesouhlasíte. V každém městě znáte starostu, místostarosty a ti už dali jednoznačně najevo, jak dobře to s městem myslí, nebo myslí jen na sebe. Je už zřejmé, kteří starostové si z politické platformy udělali dobrou základnu pro své podnikání a politika je jen dobrou pomůckou, aby se jim v tak zvaném „podnikání“ dobře dařilo, aby získali snadno lukrativní zakázky apod. Takhle to funguje skoro na každé radnici! pokračování

Pozvání k naději V Praze proběhlo od 17. 6. do 19. 6. setkání křesťanů z České republiky, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska a Maďarska, jehož hlavním tématem byla naděje. Naděje, která znamená otevřenou budoucnost nejen pro nás, ale i pro další generace. Program byl velmi pestrý. Konaly se různé přednášky, workshopy, divadelní představení, koncerty, prohlídky kostelů, celodenní prezentace projektů, hudebních a tanečních souborů nebo například romské bohoslužby. pokračování

Kauza Bohumín: Nevytvářejme další romská ghetta Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy. pokračování

Stále jsem považovaná za dlužníka Anna Michlová (44) Žiji tady tři roky. Než jsme se sem nastěhovali, bydleli jsme v bytě první kategorie. Manžel dostal práci, ale já jsem nemohla dlouho najít zaměstnání. Máme tři děti. Majitel domu nám řekl, že buď si do dvou měsíců byt koupíme za 220 tisíc, nebo se vystěhujeme a dostaneme byt stejné kategorie. Tolik peněz jsme pochopitelně neměli. Místo bytu první kategorie jsme dostali obyčejnou ruinu. I když nám řekli, že nás posílají do bytu první kategorie, který úklidová četa uklidila a je naprosto v pořádku. Vše se stalo strašně rychle před svátky a my jsme tam přijeli i s nábytkem. Najednou jsme zjistili, že stojíme uprostřed polorozpadlých místností s cihlami, cementem, uhlím a pískem. Později jsme se dověděli, že tam od roku 1991 nikdo nebydlel. Z posledních sil jsme sami dali všechno do pořádku, aby se tam dalo slušně bydlet. pokračování

Jediné, co si pro své děti přeji, je přiměřené a slušné bydlení Renata Ščuková (32) Bydlím tady už něco přes rok a mám rovněž podanou žádost o byt. Jsem vdaná 12 let, máme čtyři děti: šestnáctiletého syna, dvanáctiletou dceru, sedmiletého synka a s nejmladším, čtyřletým dítětem, jsem ukončila mateřskou. Nejde mi o získání vymožeností, pokud mi bude přidělen byt – jedná se mi jen o to, aby mé děti neskončily v dětském domově jen kvůli tomu, že nemáme kam jít. Nabídli mně k bydlení domek mé matky v romském ghettu Drátovny, kde už jsem dříve žila. Je to tam jak v chlívku, prakticky žádné sociální zařízení, o možnosti dodržování hygieny ani nemluvě. Není tam voda ani elektřina, kanalizace je špatná, venku je smetiště a dokonce tam bouchla žumpa. Bydlela jsem tam tři roky a utekla jsem, protože jsme tam všichni onemocněli. U synka se projevilo astma a ostatní jsou alergici – zdi jsou tam všude pokryté plísní. Provedli jsme nějaké základní opravy, abychom tam s dětmi mohli bydlet. Když bylo jasné, že si nás město přeje z hotelového domu vystěhovat, chtěli, abych se tam vrátila, protože se jedná o dům, který vlastní moje matka. Já však s matkou už dlouhou dobu nevycházím, nestýkáme se a navíc vím, že mi nepomůže, přestože jsme rodina. I v této finanční tísni jsem jí musela zaplatit nájem na tři měsíce dopředu, protože se podle dohody s mým bratrem, který je jejím jednatelem, jednalo o nájem pouze na tři měsíce. Předběžné opatření, díky němuž mohu opět bydlet v hotelovém domě, pro mne bylo záchranou – měla jsem už nastěhovaný nábytek zpět do matčina domu. Nevěděla jsem kudy kam, protože jsem věděla, že by mi odebrali děti. Jediné, co si pro své děti přeji, je přiměřené a slušné bydlení. Ke spokojenosti by mi úplně stačil sociální byt. Jen ať mám střechu nad hlavou, zbytek už nějak spravím. pokračování

Byty v ghettoizovaných lokalitách O případě v Bohumíně se nedělají jednoduchá prohlášení. V Bohumíně jsem byl a jednal se starostou, místostarostkou a příslušnými úřednicemi. Po setkání s panem starostou jsem také navštívil lokality, kde město nabízí náhradní bydlení nájemníkům hotelového domu. Byty, které jsem viděl, a které byly určeny jako náhradní bydlení, byly v klasických ghettoizovaných lokalitách na okraji města. Možná jsou v dobrém technickém stavu, což neumím posoudit, ale neodpovídají standardům obecně. pokračování

napsali jste nám Albový křest Věry Bílé jinak Je milé, když Romano hangos dá jako první téma na titulní stranu (číslo 11, 24. června) křest nového CD. Protože však autor zprávy (zkratka ChD) popsal celý večer v duchu svého titulku Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště, dovoluji si jako jeden z přítomných kmotrů i jako publicista, který se romskou hudbou dlouhodobě zabývá, něco namítnout. Neměl jsem dojem, že by manažer Jiří Smetana hudebníky „nepřestával organizovat ani u mikrofonů“ tak, že by proto „ztuhli“. A nepřišlo mi ani trapné, že Smetana nepřeložil pár slov ředitele francouzského institutu, mně se to naopak zdálo elegantní: Smetana by totiž musel přeložit i pochvalné Bravo na sebe sama co by producenta CD. Pro mne byla toho večera důležitější hudba než manažer. I když má zásadní podíl na zájezdech Věry Bílé do dvaceti šesti zemí. Jiří Černý pokračování

I když vyslovujeme každý trochu jinak, přece si rozumíme (Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VII.) V minulém čísle jsme ukázali, že se jazyk obohacuje, začleníme-li do své řeči slova z různých místních nářečí. Jednou můžeme pro slovo „otevřít“ užít prešovský výraz phundravel, jindy humennské phuterel nebo „západňárské“ phravel. Tato tři slova, která byla původně jen místní dialektismy, se ve „sjednocujícím se“ (zobecňujícím se) jazyce stávají synonymy. pokračování

Paměti romských žen XI. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií A měla vás ta první tchyně ráda? Byla na vás hodná? No, zprvu byla hodná a pak nebola. Já nevím, co jí bylo. To asi ty její holky. Ony sa na mňa stěžovaly ty holky. Jako jeho sestry. Od manžela. Jako jeho sestry. No, tak pak ma pomluvaly a ona jim to věřila, tak zůstala taká. A proč vás pomlouvaly? Že jako ju pomlúvam. Jeho matku. Ale to pravda nebyla. Mně ju bylo líto, protože ten manžel ju nechal. Rozvedl sa s ňú a to nejmladší děcko malo čtrnáct dní. A ona len brečela, brečela a brečela. A to bylo na tom dvore, v tej kolonii, ten její manžel s tú druhú. Mně ju bylo líto. Potom ona onemocněla, ona mala zápal plic a potom zostala na plica. Ta jeho matka byla nemocná. A ty boly u něj, při něj dvě holky a oni ju nechaly v tom baráku studeným a ony šly pryč. No a já som jej tam chodila topit. S drevom sa topilo. Jsem jej tam chodila topit a som jej tam nosila jest. Líto mi jí bylo. Nebyla taká najhorša. Nemožu říct. No. To dělaly ty holky. Ony maly vztek, že ona ma nechala vařit. No. pokračování

Apsora dětem Benefiční koncert velkého pěveckého sboru Apsora, který založila Ida Kelarová, se konal 19. června v žižkovském kostele sv. Prokopa v Praze. Sbor doprovázela kapela Romano Rat. Výtěžek vstupného (zhruba 60 000 Kč) poslouží k úhradě letního dětského tábora na hradě Svojanově, který každoročně organizuje Ida Kelarová pro děti z dětských domovů. Letos se tábora zúčastní 38 dětí. pokračování

Fejeton opět prázdninový Mám chalupu pod Králickým Sněžníkem a budoval jsem ji ještě za časů, kdy nebylo zrovna moc co dělat a materiál byl za babku. Je v takovém místě, že mne tam ani estébáci nemohli najít. Co nedokázali estébáci a policajti, dokázali Romové. Letos mě tu vyhmátli. pokračování

Našči bisteras sar džalas amari nevi historia O berša amenge džan sar paňi, u imar akana pes sikhavel, kaj o terneder romane generaciji nadžanen ňič pal koda, so sas le Romenca andro palune berša. Le terneder Romen nane informaciji pal koda, kaj andro 70. beša existinelas Svaz Cikánů – Romů andre savo sas chudle bare ezera Roma. Kajča o komunisti les čhide tele, u dži andro berš 1990 le Romen našči uľa peskeri organizacija. pokračování

Festival Zlínské besedování Mezinárodní festival tance a muziky pod názvem Zlínské besedování se letos konal ve dnech 30. června až 3. července ve Zlíně již pošesté. Zúčastnily se ho kapely z pěti zemí, nechyběli mezi nimi Romové ze Slovenska, které pozval romský aktivista a člen festivalového výboru Jan Rác. pokračování

Zapomenutá a současná romská řemesla U příležitosti Zlínského besedování, mezinárodního festivalu tance a muziky, se konala ve vestibulu Krajského úřadu za přítomnosti hejtmana Libora Lukáše, primátora Zlína Tomáše Úlehly, zástupkyně Úřadu vlády ČR Kateřiny Jacques a dalších hostů vernisáž výstavy prací romských řemeslníků, kterou připravil místní romský aktivista Jan Rác. pokračování

Romskou píseň v Rožnově pod Radhoštěm zradila technika ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – Jedenáctý ročník hudebního festivalu Romská píseň se konal třetí červencový týden v areálu Dřeveného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V duchu motta „Svět patří dětem“ byl první den festivalu určen přehlídce dětských tanečních a hudebních souborů. Další den vystoupily profesionální skupiny z Česka, Slovenska a Maďarska. pokračování

Zprávy OSTRAVA – Knihovna města Ostravy chystá otevřít první bibliotéku v ČR zaměřenou na romské čtenáře. Pobočka Romaňi kereka (Romský kruh) má sloužit také k setkávání příslušníků různých komunit. Knihovna nabídne zejména literaturu o romské historii, kultuře, jazyku. Spolu s romskými poradci budou knihovníci ve speciálních programech podporovat čtení a počítačové znalosti u romských předškoláků a školáků. pokračování

Ma bisteren, Romale Před jednašedesáti lety, během noci ze 2. na 3. srpna, byly nejméně 3000 Romů vyhnány z postelí do plynových komor nacistického koncentráku v Osvětimi. Druhého srpna si tak svět připomněl romský holocaust, zmaření životů nejen těch tří tisíc lidí, kteří se náhodou narodili ko Romové a museli v noci 2. srpna vstát, aby zemřeli. Druhého srpna si Romové po celém světě připomněli romské oběti holocaustu. Předčasně skončené životy dětí, jejichž smích nikdy neuslyšíme, romských žen a mužů, jejichž hudba nás nepotěší, a prarodičů, které jsme nemohli poznat. pokračování

O bytové situaci (nejen) ostravských Romů s vedoucí týmu sociálních služeb o. s. Vzájemné soužití Proč neprošly možné způsoby řešení bydlení Lucie Mynářová (29 let) vystudovala sociální práci a v současnosti pracuje v ostravském občanském sdružení Vzájemné soužití jako vedoucí týmu sociálních služeb. Ten tvoří čtyři terénní sociální pracovnice, dvě romské terénní asistentky, dvě sociální pracovnice v sociálně-právní poradně, jeden právník a dvě policejní asistentky. Lucie Mlynářová má na starosti koordinování a řízení týmu tak, aby klientům poskytoval kvalitní sociální služby. Tým sociálních služeb nabízí zejména komunitní práci, poradenství, kontaktní práci, terénní programy, policejní asistenci, sociální bydlení. Lucie Mynářová se věnuje též přímé práci s lidmi a podílí se na fundraisingu týmu a celého sdružení. pokračování

Chebští Romové zastoupeni v městské samosprávě CHEB – Chebští Romové se konečně dočkali. Po několikaletém úsilí o své zastoupení v orgánech městské samosprávy jim bylo vyhověno. Radní na doporučení sociálního odboru městského úřadu odsouhlasili zřízení sedmičlenné komise, v níž budou také dva až tři zástupci Rady romských organizací v Chebu. pokračování

Když hořelo v Kutné Hoře V neděli 31. července v odpoledních hodinách vyhořel dům, ve kterém žilo pět romských rodin. Ani včas přivolaní hasiči nedokázali zabránit tomu, že z objektu zůstala jenom ruina. Představitelé města v čele se starostou Šaládkem se o Romy ihned postarali. Nyní žijí v náhradních bytech, které jim město poskytlo. pokračování

Naši Němci a Romové jsou na tom stejně! Pana Oldřicha Stránského vyloučili z Českého svazu bojovníků za svobodu. Prý kvůli přátelským vztahům, které projevil vůči pražské Sudetoněmecké kanceláři. Pan Stránský strávil léta v koncentračních táborech. A jeho smířlivý postoj dozajista nesměřuje vůči nacistům, kteří ty tábory zřizovali, ale vůči Němcům, kteří se poctivě snaží vypořádat s traumatem své země, pocházejícím z minulosti a tady u nás nechtějí nic jiného, než nabízet diskuzi a ukazovat, jak to vlastně všechno myslí. Pan Stránský projevil statečný občanský postoj, jehož si musí každý vážit. Tedy, jak zřejmé, nemusí, ale měl by! pokračování

Je ODS občanskou demokratickou stranou, nebo již spíše nacionální demokratickou stranou? V předcházejícím čísle Romano hangos jsme si položili otázku, koho volit v nadcházejících parlamentních volbách a ubezpečovali jsme se, že to bude, bohužel, jen volba menšího zla. Ale že volit je vždy lepší než vůbec ne. A ukázali jsme si, co by rozumní poslanci mohli dokázat, kdyby nás slyšeli, a to hned na příkladu skandálního zákona č. 261/2001 Sb., o odškodnění, který Romy jako skupinu poslal k vodě. Romy k vodě poslali poslanci námi volení nebo zvolení mimo jiné i proto, že jsme volit nešli. Taková je logika současného volebního zákona. pokračování

Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě. pokračování

Otevřený dopis předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi Přetiskujeme v plném znění dopis, který poslali 22. července předsedovi české vlády Jiřímu Paroubkovi předseda ostravského sdružení Vzájemné soužití a člen Rady vlády ČR pro lidská práva a Mgr. Kumar Vishwanathan a sociální pracovnice Mgr. Hana Ševčíková. Píše se v něm: V celé České republice dochází k postupnému vytlačování chudých romských rodin z lukrativních částí obcí a měst, mnoho romských rodin se stává bezdomovci, žije přechodně v ubytovnách, v přeplněných bytech příbuzných či v nevyhovujících podnájmech. Jejich situace je spojena s mnoha negativními jevy, jako jsou zhoršení zdravotního stavu a hygienických podmínek, psychický tlak na děti i dospělé plynoucí z nestability prostředí a nejistoty, zhoršení školního prospěchu dětí, zvýšené finanční náklady na bydlení způsobené neúměrně nadsazenými cenami ubytoven. Rodiny jsou rozbíjeny a děleny, pokud se jim nepodaří si bydlení najít, často jsou jim odebírány děti do ústavní výchovy, odkud je jen velmi těžko získávají zpět. Romové jsou navíc při hledání bydlení prokazatelně znevýhodněni v důsledku obecně existujících negativních postojů české společnosti k romské menšině. pokračování

Pár slov k situaci v Novém Boru V posledních dnech rozdmýchal pan Miroslav Tancoš z Nového Boru, který je mimo jiné předsedou Romské sociálně demokratické strany (RDSS), která byla zaregistrována ministerstvem vnitra dne 22. 3. 2005 v Novém Boru, sérii provokativních akcí proti rodině Gorolových, které vyústily v otevřené provokace ze strany rodiny Tancošových, trvající několik dní. pokračování

Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety Vzpoura proti diskriminaci Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua. pokračování

napsali jste nám Vážená redakce, nedávno jsem vám psal a opět si vám dovoluji napsat. Dovolte mi, abych vám touto cestou mohl sdělit něco z běžné praxe čtení Vašeho (našeho) čtrnáctideníku Romano hangos. Nedávno jsem se setkal nad čtením tohoto listu se starším i mladším Romem. Nadšeně jsme pročítali všechny informace od titulní stránky až po poslední stranu. Pochválili jsme shodně obsah, avšak oba mí kolegové (mladší i starší), měli fakticky dosti zásadní výhrady k srozumitelnosti. pokračování

Granty nevládním organizacím nejsou privilegiem pro pohodlný život Veřejnost často žije v domnění, že peníze, které získají nevládní organizace prostřednictvím grantů poskytovaných státem a nejrůznějšími nadacemi, jsou nějakým zvláštním privilegiem pro posilování funkce občanské společnosti v demokracii a současně znamenají pohodlný život pro jejich příjemce. Zvláště je trnem v oku, když je dostane nějaká romská organizace, což je současně vnímáno jako rozkrádání, když ne zrovna podpora nekalé činnosti živlů vzdorujících úřadům. pokračování

Paní Svatava Kašpárková odchází na zasloužený odpočinek Paní Mgr. Svatava Kašpárková byla dlouhá léta – přesně 15 let – ředitelkou Zvláštní školy na třídě Kpt. Jaroše v Brně a později v přestěhované škole na Lidické ulici tamtéž, podle nového zákona už v základní škole. Dne 30. června l. r. se rozloučila s kolegy a kolegyněmi, spolupracovníky a přáteli před svým odchodem do důchodu. pokračování

Paměti romských žen XI. Dokončení rozhovoru s paní Rosálií A proč? Co já vím?! On byl taký spravedlivější. Aj když ma niekedy zbil, já jsem si z toho nic nedělala. Já som byla spíš jak kluk, keď som bola malá. Mladá. Som mala jedenáct, dvanáct rokov, já som hrala fotbal s klukama. Tam byla blízko cihelna a tam byl ten plac velký a kluci mě… som s nima chodila do školy! „Rosália, ideme hrát fotbal. A ty pojdeš na levé krídlo.“ (smích) A já som šla! Kopala. Fotbal som kopala, nebo večer som s nima chodila zpívat. A můj táta, „co z teba bude děvče?! Jsi jak kluk!“ A keď prišli za mnú kluci, „no pozrite sa, zas ide s týma klukama!“ Povidám, „a co budu dělat doma?“ Jáj! A to som s nima zpívala, už som byla aj vdaná. Keď som išla domů na návštěvu, a sme sa stavili v hospodě a kluci jak ma viděli, ne, za mnú. Za mnú a kolikrázu mi tak vypýtali štamprdle, ti kluci a zas manžel zase jim vzal. Zas dal, ne, a jsme vypili čtyry štamprdle, ne a „Rosália, jakú si zazpíváme?“ (smích) a on mi hovorí, manžel mi povidá, „a ty si s nima zpívala?“ No, hovorím, „ já jsem zpívala!“ Já jsem zpívala většinú s nima druhý hlas. No. Hmm. Aj keď som išla podávat si za komunistov tam ty papíry, som si vybavovala na Slovensku, a idem na národný výbor a s mamú som tam išla. A vidím tam kluka co se mnú chodil do školy. Ale on, on skvór (dřív) ma poznal jak já jeho! Už člověk jak je starší, tak už… a išla som tam podepsat ty papíry a on mi to aj vypísal všecko a on povidá, „Ježíš, Rosália, a ty ma nepoznáš?“ Já hovorím, „no, ani ne!“ Až potom mi povídal, kdo je, no… bol mi známý, bol, ale som nevěděla přesně. Kdo je. A předsedu tam dělal, no. pokračování

Jaké byly letošní letní tábory Ani přes problémy s penězi se děti nenudily Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí. pokračování

Liberecké prázdniny ve znamení romské historie a putování Již popáté se pro liberecké romské děti konal pobytový tábor, který připravilo Liberecké romské sdružení za přispění ministerstva školství a Magistrátu města Liberec. Padesát dětí se tak dostalo do velmi hezkého prostředí rekreačního střediska Zátiší na Českolipsku. Počasí dětem moc nepřálo, a tak přišly vhod chatičky, ve kterých byly ubytovány. Ani deštivé počasí nepřekazilo žádnou hru, kterou pro ně připravili táboroví vedoucí – terénní sociální pracovníci magistrátu a Libereckého romského sdružení. pokračování

Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně. pokračování

Za Milenou Hübschmannovou Pretorie – Zakladatelka české romistiky Milena Hübschmannová zahynula v Jihoafrické republice při těžké dopravní nehodě, která se stala ve čtvrtek 8. září přímo před policejní stanicí v Kameeldrifu, severně od Pretorie. Došlo k čelní srážce dvou osobních aut na nebezpečné dálnici Moloto road. pokračování

Romové ve fotografii Praha – Fotografie romských osobností, jejichž autorem je Američan Chad Evans Wyatt, jsou od 1. září vystaveny v Letohrádku královny Anny v Praze. Pod záštitou Livie Klausové a Svatopluka Karáska uspořádala výstavu Správa Pražského hradu a Nadační fond Dobrý soused za finanční podpory ministerstva kultury, Městské části Praha 1 a Velvyslanectví USA v ČR. pokračování

Tradiční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu V neděli 21. srpna proběhl pietní akt na místě bývalého koncentračního sběrného tábora Romů v Hodoníně u Kunštátu před jejich odsunem do Osvětimi. pokračování

z policejní kroniky KARVINÁ – Útoku téměř osmi lupičů museli čelit v Karviné dva mladíci (19, 20). Banda lupičů je přepadla na trávníku před jedním domem. Podle popisu mělo většinou jít o útočníky romské národnosti. Jednomu z napadených odcizili mobilní telefon, druhému z kapsy kalhot asi 450 korun. pokračování

Setkání ve Štrasburku K pracovnímu jednání ve Štrasburku se sejde prozatímní výbor Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) v průběhu měsíce září. Informoval o tom předseda výboru Rudko Kawczynski, který nedávno ukončil pracovní návštěvu v Polsku. Tam se setkal s představiteli romských organizací a informoval je o průběhu příprav volby delegátů do pléna ERTF. pokračování

Romové bez romantiky Takový byl název výstavy fotografií, které zachytily život romských rodin v Olomouci a v Bruntále v letech 1974–1975. Jejich autorem je světově uznávaný český fotograf Jindřich Štreit, žijící v Sovinci v Jeseníkách. V někdejší synagoze v Krnově byla výstava otevřena do 18. září společně s rozsáhlou expozicí fotografií židovských památek Čech, Moravy a Slezska a výstavkou etiket krnovského bylinného likéru Praděd. pokračování

Sněmovní volby jsou pro nás výzvou Nedávno proběhla v tisku informace, že nová romská politická strana Demokratická sociální strana Romů (DSSR) se chce zúčastnit sněmovních voleb v roce 2006. Je velice dobře, že takový záměr existuje, a to hned z několika vážných důvodů. Především je důležité aktivizovat romské voliče k účasti ve volbách, dát schopným Romům šanci kandidovat a vstoupit do volebního boje. Další významnou skutečností je, že proběhne legitimní volba romské politické reprezentace, což má obrovský význam zejména proto, že Romové nejsou schopni takovou volbu sami realizovat. Je to rovněž šance k objevení nových, vzdělaných a schopných romských osobností, které velice nutně potřebujeme. pokračování

Zpráva o situaci romské etnické menšiny Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“. Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké. Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou. Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace. pokračování

Děti z Frýdku-Místku si přijely o prázdninách prohlédnout Muzeum romské kultury. Jejich nadšení bylo obrovské: mohly si také vyzkoušet romské kroje. Exkurze byla součástí projektu podaného frýdecko-místeckou pobočkou SRNM. Tak se podařilo získat peníze na proplacení cestovného a vstupného. Foto: jk pokračování

Žhavé rytmy na konci prázdnin Žhavé romské rytmy se rozezněly na samém sklonku prázdnin v Ostravě-Přívoze. Občanské sdružení SPOLEČNĚ – JEKHETANE uspořádalo jako vyvrcholení prázdninových zájmových aktivit mladých Romů z Ostravy – Přívozu a Poruby minifestival Lačho Džives. pokračování

Na výlet do Prahy Pondělí 15. srpna – den jako stvořený k výletu, až na déšť, který, jak se zdá, nehodlá přestat. Brněnské hlavní nádraží a osm hodin ráno. Schází se skupinka jedenácti dětí, čtyři s doprovodem rodičů. Spolu s Irenou Bagárovou odjíždíme na celodenní výlet do Prahy. pokračování

Romské slavnosti v Liberci V sobotu 27. srpna v Liberci proběhly romské slavnosti, které již podruhé uspořádalo Liberecké romské sdružení. Svým vystoupením je podpořil Antonín Gondolán se sestrou Věrou. Její podmanivý hlas si okamžitě liberecké publikum získal. pokračování

Odešla legendární postava Doktorka Milena Hübschmannová vstoupila do mého projektu fotoportrétů pod názvem Roma Rising / Romské obrození velice zkraje, pouze několik měsíců po jeho zahájení. Můj dobrý přítel, slavný fotograf Ivan Pinkava, mi navrhnul, abych kontaktoval tuto legendární postavu v oblasti vzdělanosti a emancipace Romů v České republice. Nastínil jsem jí představu o projektu a ona mi velice pohotově nabídla pomocnou ruku a zkontaktovala mě s některými lidmi, kteří se nakonec stali součástí projektu. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme. pokračování

Milena se už nevrátí Letos v květnu jsem se společně s Milenou Hübschmannovou zúčastnila mezinárodní romistické konference v Istanbulu. Nikdy dříve jsem neměla možnost pobývat několik dnů v kuse s touto ojedinělou ženou, takže bylo pro mě velmi příjemné dělat jí společnost v letadle, těšit se z jejích postřehů i vzpomínek nejen na romistická, ale i životní témata. Potěšením mi bylo doprovodit ji v noci po příletu k hotelu v centru neznámého města. Naopak ona se stala pro mě doslova záchranou, když jsem při návratu na istanbulském letišti zjistila, že nemám pas. Pomohla mi situaci nejen zvládnout, ale i vyřešit, takže jsem se mohla šťastně vrátit domů. Tragická událost jednoho z nedávných dnů způsobily, že tuto nijak významnou cestu ukládám v sobě jako vzácnou nesmazatelnou vzpomínku. pokračování

Zprávy MOST – V rámci projektu Memento našel mostecký Úřad práce zaměstnání pro 50 Romů do 25 let. Od ministerstva práce a sociálních věcí na něj dostal dotaci dva a tři čtvrtě milionů korun. O romské pracovníky projevilo zájem osm zaměstnavatelů, kteří dostanou od státu příspěvek a ušetří tak na mzdových nákladech. Druhý projekt, Zenit, určený pro lidi nad 55 let, je méně úspěšný. Úřad pro ně nemůže najít práci, přesto že by každý zaměstnavatel dostal až 8000 Kč měsíčně. pokračování

Slovenské osady: kdo sežene práci, vyhraje! Za osm měsíců jsme pomohli zaměstnat 32 lidí z osady, říká Albín Cina (31), zaměstnanec Centra lokálního pracovního poradenství (CLPP) ve Zborově. „A to je práce nad plán. Naším hlavním úkolem je vytvářet databázi uchazečů o práci a také potenciálních zaměstnavatelů. Pomoci klientovi, aby se o nabídnuté místo zajímal, prošel vstupním pohovorem a uzavřel pracovní smlouvu, je úkol pro terénního sociálního pracovníka.“ pokračování

Kale samostatně bez Věry Bílé Po mnohaleté úspěšné spolupráci se skupina Kale rozhodla osamostatnit a přestává být doprovodnou kapelou zpěvačky Věry Bílé. To je zpráva, kterou zveřejnili členové kapely. Skupina začala spolupracovat s Věrou Bílou na konci 80. let a jako doprovodná kapela se výrazně podílela na úspěšné kariéře této romské zpěvačky z Rokycan. Hraje v ní mnoho uznávaných muzikantů. Patří k nim například kytarista Jan Dužda, syn legendárního romského multiinstrumenta-listy a především vynikajícího bračoše (violisty) Vojtěcha Duždy, přezdívaného Pagur. Mnoho písní pro Věru složil baskytarista Emil Pupa Miko, který v Kale působí především jako sólový zpěvák. Skupina tedy má posluchačům co nabídnout a doufejme, že tomu tak bude i v jejím samostatném působení. Emila Mika, neoficiálního vedoucího kapely, jsme se zeptali, proč přestávají být doprovodnou skupinou Věry Bílé. Odpověděl nám: pokračování

Elida Ivy Bittové v Arše Iva Bittová přijela do Prahy představit svůj nový autorský projekt, na němž se významně podílel newyorský soubor Bang On Can All Stars. Projekt pod názvem Elida podpořilo vedení newyorské Carnegie Hall, která si autorku hudby Ivu Bittovou přála uvést po jejím loňském úspěchu v roli Elvíry v opeře Don Giovanni. Na společném vystoupení v pražském Divadle Archa bylo ve dnech 11. a 12. září pokřtěno stejnojmenné album. Název Elida odkazuje ke značce mýdla z autorčina dětství. Jedná se o první významnější nahrávku Ivy Bittové v USA po jejím debutu u hudebního vydavatelství Nonesuch Records v roce 1998. pokračování

Výstava výšivek s romskou tematikou PRAHA – Netradiční pohled na umění s romskou tematikou nabídne knihovna Gender studies v Praze. Vernisáž výstavy Markéty Šestákové, na které představí své výšivky inspirované Romy, se uskuteční 4. října od osmnácti hodin. pokračování

Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zněla v sobotu 10. září romštinou. Na 500 poutníků z ČR i Slovenska se sešlo na tradiční, v pořadí již sedmé romské pouti. Tuto duchovní a kulturní slavnost pořádá Charita Olomouc společně s mnoha dobrovolníky od roku 1999. pokračování

Anketa Několika účastníků romské pouti na Svatém Kopečku jsme se zeptali, pokolikáté zde jsou, zda navštívili mši a co se jim tu líbí, případně k čemu mají výhrady. pokračování

Milena byla statečná a noblesní žena Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili. Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena. pokračování

Taková jsi byla vždycky Milá Mileno, na sobotní ráno 10. září letošního roku dlouho nezapomenu. Přišla mi SMS, že už nejsi mezi námi, že jsi zahynula kdesi daleko, až v Africe, při autohavárii. Nechtěla jsem tomu věřit a hned jsem volala dalším lidem, zda je to pravda. Bohužel, zpráva byla pravdivá. Nemůžu se s tím stále smířit. Určitě nebudu jediná, kdo po Tobě bude truchlit. Každý z nás si ponese v srdci vzpomínku na Tvůj úsměv, optimismus, dobré slovo, kterým jsi nikdy nešetřila. pokračování

Amari phenije Mileno - Naše sestro Mileno Mileno, Ty jsi nás povzbudila ke psaní. Mnozí spali a nevěděli o svém talentu. A Ty jsi v nás náš talent probudila. Ilona Ferková, Elena Lacková. Ty jsi je povzbuzovala, aby psaly romsky. Tera Fabiánová, Andrej Giňa... A také já. Já jsem Tě velmi obdivoval. Objevila jsi nám naši identitu. Ukázala jsi nám, že se nemáme za co stydět. Že pocházíme z kulturního národa, který je velmi duchovně na výši. V našich genech je pokoj, láska ke všem lidem. A Ty jsi nám to všechno ukazovala. Krásu romského jazyka, pohádek, přísloví, pověstí. Ukázala jsi nám cestu z bídy, temnoty a cestu ke vzdělání. Ukázala jsi nám, že jsme NÁROD BEZ HRANIC. Učila jsi nás, že jsme všude ve světě. Že k sobě patříme. I navzdory různým rozporům jsme schopni mezi sebou komunikace. Že máme svoje osobnosti, kterých si vážíme. Ukázala jsi nám naši lásku k dětem, ke starým lidem. Chodila jsi z osady do osady a probouzela v nás vědomí, že jsme hrdý národ. Objevila jsi pro nás, pro Romy, naši kulturu. Za to na Tebe, Mileno, nikdy nezapomeneme. Vryla jsi nám do srdcí velkou brázdu lásky a naděje. Stala ses jednou z nás. Naší sestrou, Romkou. Když nám ubližovali, cítila jsi s námi. Bránila jsi nás jako matka chrání svoje děti. Byla jsi pro nás nejen učitelkou, ale i matkou. Mnohým z nás jsi nasměrovala náš život. Nikdy na Tebe nezapomeneme. A budeme pokračovat Tvůj život, který jsi tu pro nás zanechala. Nechť Ti Bůh žehná. Nechť Tvoje duše se dostane tam, kde chce. Mezi naše Romy, kterým jsi oddala celý svůj život. Tvůj žák a oddaný přítel Vlado Oláh pokračování

Vyjádření k smutnému skonu Mileny Hübschmannové Těžko se vyjadřuje k nenadálé události. Odešla přední specialistka, odborně podporující i tvorbu romských autorů, kteří svá díla publikovali s finanční podporou hlavního města Prahy. Také vědecký časopis Romano džaniben, který Milena Hübschmannová v roce 1994 založila, byl v poslední době finančně podporován z programů podpory aktivit národnostních menšin na území hlavního města Prahy. pokračování

Žít v porozumění a harmonii Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala. pokračování

napsali jste nám Dnes po ránu jsem se docela rozčílila. A příčina? Televize Nova, konkrétně Radek John a jeho upoutávka na pořad Na vlastní oči. Cituji: „Vzala k sobě bydlet čtyři romské rodiny. Snažila se je vychovat. Jak to dopadlo?“ Reportáž jsem zatím neviděla. Věřím, že soužití není (nebo nebylo?) bez problémů. Tak je tomu asi vždy, když se jedná o soužití různých kultur. Mně jde o tu upoutávku. Proč by se dotyčná paní měla snažit rodiny vychovávat? Vzala si na byt samé malé děti? Nebo si snad zřídila nápravně výchovný ústav? Nesnažila se jim spíše vnucovat svoji představu o životě a způsobu žití? Soužití s jinou osobou – a je úplně jedno, jestli je nebo není odlišné rasy nebo národnosti – je vždycky o vzájemném přizpůsobování se. Je to stejné jako v manželství. Nemůže se přizpůsobovat jenom jeden a ten druhý pouze nařizovat. Myslím, že mi to odsouhlasí každý psycholog, že takové manželství celkem zákonitě dospěje ke krachu. Proč si ta paní k sobě ty rodiny brala? Chtěla skutečně pomoci, nebo si chtěla léčit nějaké svoje komplexy? Ale to už je zase trochu jiné téma. Vraťme se k té inkriminované upoutávce. Podle mého názoru splňuje všechna kritéria pro trestný čin podněcování k rasové nesnášenlivosti. Sylvia Trenčanská, Brno pokračování

zprávy ČESKÉ BUDĚJOVICE – Spory mezi romskými a neromskými obyvateli sídliště Máj II se vyhrotily. Na nátlak rodičů neromských dětí byla po začátku školního roku vytvořena speciální třída pro romské žáky. Údajně nejsou dostatečně připraveni na školní docházku a brzdí ve výuce ostatní. O 19 Romů se stará jedna učitelka a tři asistentky. Nejpozději po druhém ročníku mají být začleněni do klasických tříd. pokračování

Nové výstavy v Muzeu romské kultury BRNO – Muzeum romské kultury ve čtvrtek 13. října představilo svým návštěvníkům tři nové výstavy. Vernisáž zahájila cimbálová muzika Ivana Hriska ve složení: Ivan Hrisko – prim, Viliam Oračko – viola, Ján Šariský – basa, Petr Horváth – cimbál. Hriskovci vystoupili během podvečera několikrát a svou hudební produkcí se postarali o příjemnou atmosféru v sále. pokračování

Na Slovensku otevřeli středisko studia romistiky KOŠICE – V Košicích zahájilo v půli října svoji činnost středisko studia romistiky. Jeho otevření podpořila grantem ve výši bezmála 10 milionů Sk Evropská unie. Cílem je vypracovat metodické pokyny pro výuku romského jazyka, literatury a historie a poskytnout je všem institucím zabývajícím se zvyšováním úrovně vzdělání romské menšiny. pokračování

Letos rekordní počet nemocných žloutenkou Jedenaosmdesát lidí zatím letos onemocnělo na Ústecku žloutenkou typu A, které se také říká nemoc špinavých rukou. Takový počet hygienici nepamatují: v minulých letech evidovali totiž jen jednotlivé případy onemocnění. pokračování

z policejní kroniky Cheb – Čtveřici romských uspávaček poslal do vazby v polovině října chebský soud. V místních lokálech sváděly smilné cizince a přidávaly jim do nápojů uspávací prášek. Potom je obíraly o vše možné. Kriminalisté zatím netuší, kolik toho mají ženy na svědomí. Posledními, kterým se cesta do ČR nevyplatila, byli dva mladí němečtí lakýrníci. Omámené muže dovedly Romky k bankomatu a jakmile vyťukali PIN, sebrali jim kartu. Tak se jim podařilo vybrat 20 000 Kč, při třetím pokusu již banka kartu zablokovala. pokračování

Koncert na počest Mileny Hübschmannové Praha – Koncert převážně romských interpretů na počest české romistky a zakladatelky romistických studií na Univerzitě Karlově v Praze Mileny Hübschmannové se uskuteční 25. listopadu v Praze. Stane se tak pod záštitou exprezidenta Václava Havla. Výtěžek bude použit na dokončení projektu Bare Roma (Významní Romové), který je společným dílem Mileny Hübschmannové a jejích studentů. K doprovodnému programu bude patřit promítání filmů, autorské čtení Ilony Ferkové a výstava fotografií Hany Šebkové. Vstup na tuto část bude zdarma. (av) pokračování

Pozitivní diskriminace je protiústavní Košice – Část slovenského antidiskriminačního zákona je protiústavní. V Košicích o tom rozhodl slovenský Ústavní soud. Za odporující Ústavě považuje část, která měla zavést zvýhodňování, neboli tzv. pozitivní diskriminaci příslušníků romské národní menšiny. Zákon platí na Slovensku od loňského července. Vláda ho přijala hlavně proto, aby nedocházelo k porušování práv Romů, kteří prý mají kvůli barvě pleti problém získat práci nebo vzdělání. Podle ministra spravedlnosti Libšice ale slovenská ústava zvýhodňování lidí z důvodu jejich příslušnosti k určité rase nebo etniku výslovně zakazuje. (av) pokračování

Divadlo Líšeň hraje romské pohádky BRNO – Soubor brněnského Divadla Líšeň nastudoval tradiční romské pohádky. Uvedl je 18. října pod názvem Paramisa – Chytrý hloupý Rom. Jde o společný projekt líšeňských divadelníků a romských umělců, kteří na představení po několik dnů zvali chodce v brněnských ulicích spolu s hlavní kulisou hry – železnou loutkou draka „nacisty“. pokračování

SRNM získalo 350 tisíc korun Ve stylovém prostředí Zemanovy kavárny v Brně proběhlo ve čtvrtek 20. října slavnostní předávání cen Nadace Eurotel pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina za rok 2005. pokračování

Svoboda nevylučuje solidaritu Dne 30. července v Kavárně Lidových novin uveřejnil Mirek Topolánek článek Vraťme Evropě sílu svobody. Žasnu, že na tento článek nikdo nereagoval, asi že byly prázdniny, nebo o tom taky nevím. Podívejme se, jaké že to jsou myšlenky, které nám tu předkládá. Ve stručnosti toto: Evropská kultura se rozpouští v husté a zkažené polévce multikulturalismu. Jediný způsob, jak zabezpečit prosperitu a bezpečí, je vytvořit prostor svobody. Solidarity se lidé nenajedí. pokračování

Romové ze Slovenska žádají o azyl v ČR Více než dvě stě žádostí o azyl, které podali v první polovině roku Romové ze Slovenska, vyvolalo zneklidnění příslušných českých úřadů a pokud by se situace takto vyvíjela i nadále, znamenaly by jednání se slovenskou stranou. Téměř všichni žadatelé pocházejí z košického sídliště Luník IX, kde panují velmi špatné sociální poměry zejména po drastických úpravách sociálního systému. Téměř stoprocentní nezaměstnanost způsobuje obrovské zadlužení Romů na nájmu, nejsou schopni platit za plyn, elektřinu atd. Z těchto zlých poměrů se snaží uniknout, a žádost o azyl je jednou z možností. Jenže šance na to, aby s žádostí o azyl uspěli v České republice, je téměř nulová. pokračování

Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové. pokračování

Triny má nové CD – Aven Triny, to je vokální trio tvořené Ivetou Kováčovou, Janou Procházkovou a Dagmar Podkonickou. Všechny tři jsou výborné zpěvačky a příběh jejich tria je jednoduchý a krásný: Triny se porvé prezentovaly veřejně v květnu roku 2000 a brzy poté natočily své debutové album. Druhé album dívčí vokální skupiny opět vychází z romské lidové písně, zpracované pro trojhlas za doprovodu skvělých muzikantů. Radost a spontální zpívání trčí z každé písničky, zajímavé aranže vokálních linek se střídají s napaditými aranžemi nástrojů a celkově vytváří velmi působivé a příjemné album. Album se nahrávalo ve studiu Svengali pod kontrolou zvukového mistra Vladimíra Papeže a vychází v papírovém digipacku. Křest CD bude 7. listopadu v pražském kulturním Dobeška. pokračování

Sbohem, paní Mileno Všechny nás ta zpráva o smrti Mileny Hubschmannové zasáhla nepřipravené. 8. září při autonehodě tragicky zahynula kdesi v jižní Africe. Nikdo tomu nechtěl uvěřit. Ani já ne. Před nedávnem prodělala složitou operaci sleziny, dlouho se po ní zotavovala. Nakonec se po dlouhé době cítila opět při síle a plánovala si, co všechno ještě musí udělat. Kdo ji znal, věděl, že byla velmi pracovitá. Věřila, že kdysi v minulém životě žila v Indii, studovala na Indologickém ústavu indické jazyky. Před 23 lety se rozhodla věnovat se józe. Cvičila jógu, změnila od základů způsob stravování. Přestala jíst maso a jedla pouze rostlinnou stravu. Všichni, kdo jsme ji znali, jsme to respektovali. Vždy, když se ohlásila na návštěvu, vařila jsem bezmasé jídlo. Nekouřila, nepila alkohol, žila velice střídmě a tudíž zdravě. Měla všechny předpoklady, pominu-li operaci sleziny, z níž se zotavila velice dobře, aby se dožila vysokého věku a pobyla tady s námi ještě dlouho. pokračování

Vzpomínka na Bartoloměje Daniela (17. 10. 1924 až 10. 10. 2001) V těchto dnech vzpomínáme na našeho spolupracovníka, historika Bartoloměje Daniela. V měsíci říjnu si připomínáme již čtvrté výročí jeho úmrtí a zároveň také 81. výročí jeho narození. Celý život zasvětil bádání, poznávání a propagaci romského etnika. S obrovskou houževnatostí shromáždil nespočet cenných historických pramenů odkazujících k romské historii. Bartoloměj Daniel byl vždy borníkem, který se výsledky své práce snažil přiblížit také širší veřejnosti. Nebyl typem vědce, který je srozumitelný pouze úzkému okruhu akademiků. Své poznatky neúnavně propagoval a upozorňoval na bohatou historii Romů, na jejich významná kulturní specifika. Byl vědcem, u něhož se přirozeně snoubí teorie s praxí. V roce 1969 se stal spoluzakladatelem první romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů (SC-R), v Ústředním výboru SC-R ČR, který měl sídlo v Brně, pak pracoval až do likvidace svazu v roce 1973. Už na půdě této organizace se zapojil do dokumentace dějin a kultury Romů, vytvářel sbírkové kolekce dokládající existenci tradičních romských řemesel, zejména kovářství. Na toto téma také svaz z jeho podnětu v roce 1970 uspořádal výstavu Tradiční romské kovářství. Sen o vlastním muzeu se svazu stejně jako Bartoloměji Danielovi rozplynul s likvidací svazu; nashromážděné unikátní sbírky přešly do státních muzeí. pokračování

Co tu zůstane? Byl jsem na pohřbu Viktora Sekyta i na zádušní mši Mileny Hübschmannové. V takových okamžicích se člověk zamýšlí nad tím, co tu po někom, kdo právě zemřel, zůstane. Tím všechno končí? Správná otázka, zejména pro toho, kdo už není nejmladší. A nevíme dne, ani hodiny! To je také nejvhodnější čas zařadit zpátečku pro toho, kdo páchá nepravosti na běžícím pásu. Aspoň že to. Lepší, než zůstat lotrem dále! V okamžiku pohřbu nás uspokojí množství smutečních hostů. Je-li jich dost, pak se říká: to byl velký člověk! Kolik lidí se s ním přišlo rozloučit! Ale co už za týden, měsíc, rok? Ano, čas je ten prubířský kámen, podle něhož vážíme přínosy na vahách spravedlivých. pokračování

Mileně - Emil Cina Naše jsi, stále naše, jak zní to v písni cikánské. Ty všechny cesty, co jsi prochodila, ode vsi ke vsi, a vsude, kde jsi byla, jak pohádku a duši lidskou jsi ve svém srdci zabydlila. S bolestí čteme prostá tvoje slova: Na romskou řeč nezapomeň – opakujeme znova. Léta jsi učila – být čestným člověkem. K tobě my všichni vzhlížíme s povděkem. pokračování

Krásné časy…? Romové na archivních fotografiích Soubor historických snímků několika různých autorů umožňuje nahlédnout do dávno minulého života Romů. Fotografie, které ve své většině vznikly v rozmezí konce 19. stol. až čtvrtého desetiletí 20. stol., zachycují Romy v Čechách, na Moravě, ale hlavně na Slovensku a v Uhrách, Podkarpatské Rusi a ojediněle také v Rumunsku, odkud k nám právě přes Uhry a Slovensko přicházela valná část kočovných Romů. pokračování

napsali jste nám Jednoho podzimního večera loňského roku, těsně přes svým odjezdem, ve změti jiných slov a vět, vyslovila má dcera jednu pozoruhodnou: „Měli byste o jejich dějinách udělat v knihovně výstavu.“ Myslela Romy, s nimiž několik let pracuje a stali se centrem jejího zájmu. Velmi rychle jsem došla ke stejnému závěru – proč to nezkusit. Obrátila jsem se na zajímavou mladou ženu, kterou jsem dosud znala jako skvělou houslistku a členku skupiny B-Nicol, kurátorku sbírky šperků Muzea romské kultury v Brně – Helenu Danielovou. Scházely jsme se a začaly ladit osnovu výstavy, možné exponáty, promýšlet název, grafickou podobu pozvánek a plakátů a také termín konání, abychom se vešly do plánu výstav Městské knihovny Blansko. pokračování

Zprávy BRNO – Studenti brněnské Pedagogické fakulty budou doučovat romské děti v rámci nového projektu SRNM. Měl by začít již tento měsíc a zpočátku se bude týkat patnácti rodin. Jedním z cílů projektu je rovněž zapojení rodičů. Děti mají často špatné známky proto, že je rodiče v učení dostatečně nepodporují a myslí si, že jim vzdělání stejně nebude příliš užitečné. Terénní pracovníci se proto při vyhledávání adeptů na doučování zaměřili především na tyto rodiny. Studenti k nim budou docházet několikrát týdně. pokračování

Romové v rozšiřující se Evropě V Bruselu byla uspořádána ve dnech 20. až 22. listopadu mezinárodní konference názvu použitého v titulku. Pořadatelem byla bratislavská organizace UNDP, což by se dalo z anglického názvu přeložit jako Vývojové projekty Spojených národů. pokračování

napsali jste nám - Křest prvního CD byl úspěšný V sobotu 19. listopadu ve 21 hodin se v po strop nabitém blanenském klubu Black Hill odehrál koncert a křest zbrusu nového a zároveň prvního CD s názvem Pal o bara (Po kamenech), které vydali vlastním nákladem členové kapely Devla Drom (Boží cestou). pokračování

Zprávy BRNO – Studenti brněnské Pedagogické fakulty budou doučovat romské děti v rámci nového projektu SRNM. Měl by začít již tento měsíc a zpočátku se bude týkat patnácti rodin. Jedním z cílů projektu je rovněž zapojení rodičů. Děti mají často špatné známky proto, že je rodiče v učení dostatečně nepodporují a myslí si, že jim vzdělání stejně nebude příliš užitečné. Terénní pracovníci se proto při vyhledávání adeptů na doučování zaměřili především na tyto rodiny. Studenti k nim budou docházet několikrát týdně. pokračování

Nemocnice se musí omluvit za sterilizaci OSTRAVA – Ostravský krajský soud rozhodl v prvním případu sterilizací romských žen. Dal za pravdu čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové a nařídil vedení Vítkovické nemocnice v Ostravě, aby se jí omluvila za nevyžádanou sterilizaci. Navrhované odškodné milion korun však Ferenčíková nedostane. Podle soudkyně je nárok na finanční kompenzaci promlčený. pokračování

Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky: I. Příplatek k důchodu Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení. pokračování

Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006. pokračování

Rada vlády mimořádně zasedala Na prvního listopadu svolal předseda Rady a ministr spravedlnosti Pavel Němec její mimořádné zasedání. Hlavním bodem programu bylo projednání návrhu na vytvoření dotačního programu k odstraňování havarijních situací v sociálně vyloučených romských lokalitách a komunitách. pokračování

Iveta Kováčová na besedě v Muzeu romské kultury BRNO – Skupina Triny besedovala v Muzeu romské kultury v Brně v rámci diskusního cyklu Romský podzim. Iveta Kováčová (známá též jako hlasatelka České televize) tam při té příležitosti představila s Janou Tyšerovou a Dagmar Podkonickou novou desku Aven. Hostům z ní také zapívala několik písní. pokračování

ERRC: Informace o nucených sterilizacích jsou nepravdivé a zavádějící Předseda slovenské vlády by měl zjednat okamžitou nápravu a převzít vedoucí roli při zajištění spravedlnosti pro oběti nucených sterilizací. Takový je vzkaz Evropského centra pro práva Romů (ERRC) slovenským vládním představitelům. Dopis slovenskému premiérovi Mikuláši Dzurindovi ERRC zaslalo v reakci na informace zveřejněné Generální prokuraturou Slovenské republiky. Organizace je považuje za nepravdivé a zavádějící. pokračování

Dopis předsedovi vlády České republiky Jiřímu Paroubkovi V minulém čísle RH jsme upozorňovali na vývoj případu vystěhovávaných rodin z hotelové ubytovny. Mimo jiné jsme se odvolávali na dopis, který náš šéfredaktor a 2. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity zaslal premiéru Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise jsme žádali premiéra o vysvětlení, proč právě sociální demokracie rukama a hlavou svého starosty v Bohumíně uplatňuje pravý opak toho, co doporučuje vládní program při řešení těchto záležitostí, tj. vyvarovat se umisťování romských rodin do ghett. Před uzávěrkou tohoto listu jsme dostali odpověď Jiřího Paroubka, s níž si vás dovolujeme v krátkosti seznámit. Se zněním našeho dopisu máte možnost se seznámit v tomto čísle na str. 9. pokračování

Ženu ani dlažební kostkou neuhodíš aneb Jesenický případ znovu před soudem Téměř dva a půl roku od napadení Brutální rasově motivovaný útok na rodinu Žigových z Jeseníku znovu projednával Okresní soud v Jeseníku téměř dva a půl roku po jeho spáchání. Připomeňme oč šlo: trojice sympatizantů hnutí skinheads, kteří se vydávali za policisty, napadla 28. června 2003 nad ránem romský pár v jejich bytě na Tyršově ulici v Jeseníku. Paní Lýdii Žigovou, která byla tou dobou těhotná, zasáhl jeden z útočníků, Martin Stiskala, do levého oka dlažební kostkou a způsobil jí tak závažné zranění, jehož následkem dnes na oko prakticky nevidí. Jan Žiga byl útočníky zkopán a pořezán v obličeji i na dalších částech těla. Kromě prokazatelné fyzické újmy s trvalými následky v případě Lýdie Žigové tak byli oba vystaveni i psychickému utrpení, a to jen proto, že jsou Romové. pokračování

Hrozí v České republice podobné nepokoje jako ve Francii? Násilí, agresivita, ničení cizího majetku, které se v posledních dnech odehrávaly na předměstí Paříže a i v jiných končinách Francie a Evropy, může podle mnohých odborníků potkat i Českou republiku. V České republice je podle odborníků možné – někdy v budoucnu – očekávat protesty mladých Romů. Někteří sociologové naopak tvrdí, že čeští Romové nemají vůdce ani organizaci, která by je vedla do ulic měst, kde by například pálili auta. pokračování

Poděkování Olomoucká pobočka Společenství Romů na Moravě děkuje za finanční podporu Magistrátu města Olomouce a Pavle Nachtmannové při pořádání pěkných výletů pro romské děti. Ty měly možnost navštívit památky v Praze, ruzyňské letiště, hrad Bouzov, jeskyně v Javoříčku, zámky v Lednici a Valticích. Jiřina Somsiová, předsedkyně SRNM Olomouc pokračování

Informační manuál Policie České republiky Policista v multikulturním prostředí V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni. Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti. pokračování

Spolupráce je správná cesta k řešení Mnoho romských organizací se věnuje práci v terénu, tedy zcela konkrétní pomoci při řešení složitých problémů v romských komunitách. Terénní sociální práce se stává velmi významnou pomocí těm, kteří se sami nemohou vyrovnat s vzniklými problémy. Samozřejmě to není všelék. Možnosti a rozsah terénní práce má své limity. Nicméně kde se pro ni podařilo vytvořit potřebné podmínky a zázemí, tam se začínají objevovat výsledky. O tom, jak se v této oblasti daří v Karlových Varech, jsme hovořili s Květou Bílou, vedoucí občanské poradny a koordinátorkou terénních pracovníků na Karlovarsku. pokračování

napsali jste nám Ad Hotelový dům v Bohumíně Po přečtení článku pana Holomka na adresu hotelového domu v Bohumíně musím reagovat touto formou, jelikož jsem tímto problémem nepřímo zainteresován. Zaměstnanec, který u mne pracuje, byl na tomto hotelovém domě ubytován a se čtyřmi dětmi musel své bydliště opustit s tím, že do dvou měsíců mu bude nový byt přidělen. Doposud se nic nestalo. Před nedávnem, zhruba před dvěma měsíci, jsem navštívil zdejší městský úřad, a byl jsem ubezpečen, že chyba není na straně úřadu, nýbrž na straně mého zaměstnance, který odmítl možnost náhradního bydlení. Posuďte sami: byt 1+1 nebo 1+ 2 čtvrté kategorie bez teplé vody a topení, se společným WC a se čtyřmi dětmi? Hodilo by se panu starostovi a úřednicím říct o tomto člověku, že je dlužníkem, neplatičem atd., ale není. A tak je třeba položit si otázku, kde se poděly ony sociální byty, když pan starosta se bije v prsa a řve jak lev, že byty město prodávat nebude, protože budou sloužit jako byty sociální. Skutek, utek… sociální… kup si. Toto město není chudé, když si může dovolit takový husarský kousek, aby jednomu nejmenovanému fotbalovému družstvu odkoupilo hřiště za cca 1200 000 Kč, údajně bude sloužit k volnočasovým aktivitám, ale zkuste se tam dostat! A tak je lepší to pronajmout zpět klubu za korunový nájem a jako bonus mu postavit šatny za několik milionů a paradoxně na přilehlém zimním stadionu, kde se ovšem nebudou pro nedostatek kapacity převlékat hokejisté. A tak, co na závěr říct, ať si každý udělá obrázek sám. ...@ pokračování

Sar džalas amari nevi historija Čačutno mandatos savo sas le romane organizacijin sas paš e Romská občanská iniciativa (ROI), bo joj sas politicko sera, savi chudla hlasi andro volbi. Kada sas situacija, savi respektinenas the o gadže. O manuša save sas andre ROI kerenas but lačhi konkretno buti maškar o Roma the andro parlamentos. E ROI thodža beršeste 1991 peskeri koncepcija pal koda, sar kampel te prikerel le Romengere problemi. pokračování

Poučíme se z Francie? To, co se děje v Paříži i jiných městech Francie, by mělo být velkým poučením nejen pro nás v České republice, ale i na Slovensku, Maďarsku, o balkánských zemích a Ukrajině ani nemluvě. Do jisté míry souhlasím s tím, na co upozorňuje ve svém článku v MFD Dan Drápal. pokračování

Triny má nové CD – Aven Triny, to je vokální trio tvořené Ivetou Kováčovou, Janou Procházkovou a Dagmar Podkonickou. Všechny tři jsou výborné zpěvačky a příběh jejich tria je jednoduchý a krásný: Triny se porvé prezentovaly veřejně v květnu roku 2000 a brzy poté natočily své debutové album. Druhé album dívčí vokální skupiny opět vychází z romské lidové písně, zpracované pro trojhlas za doprovodu skvělých muzikantů. Radost a spontální zpívání trčí z každé písničky, zajímavé aranže vokálních linek se střídají s napaditými aranžemi nástrojů a celkově vytváří velmi působivé a příjemné album. Album se nahrávalo ve studiu Svengali pod kontrolou zvukového mistra Vladimíra Papeže a vychází v papírovém digipacku. pokračování

Paměti romských žen I. Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933 pokračování

Ani vládní úředníci nechápou! Již několikrát jsme na stránkách Romano hangos vysvětlovali, jak je spolupráce úřadů práce a nevládních organizací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti do jisté míry limitována. Finanční prostředky vynaložené úřady práce na podporu vytváření veřejně prospěšných prací nevládními organizacemi nevstupují jako povinná 30% účast této organizace v plnění projektů a naopak ještě zvyšují státní dotaci a tím vlastně i tuto 30% účast ještě zvyšují. Úřady práce jsou státní instituce, a proto i jejich podpora je podporou státní. To na první pohled vypadá dobře a systémově, jak se rádo říká. pokračování

Další asteroid ponese jméno romské osobnosti Asteroid, který přednedávnem objevili bulharští astronomové, pravděpodobně ponese jméno romské hvězdy bulharské pop-music Azise. Planetku, dočasně pojmenovanou 2005 UT12, objevili bulharští astronomové v souhvězdí Býka za pomoci španělských a britských kolegů. O úmyslu pojmenovat hvězdu po romském zpěvákovi informoval mluvčí vědeckého týmu. pokračování

Mentoři s kvalifikací Romky a Romové z Mladoboleslavska mají šanci získat kvalifikaci mentora. Po vyškolení budou pomáhat a radit odsouzeným Romům, kterým byl soudně uložen alternativní trest. Cílem je pomoci odsouzenému vykonat trest tak, aby mohl zůstat s rodinou, tedy na svobodě. Mentor není sociální pracovník, nýbrž laik, který spolupracuje s Probační a mediační službou ČR. Školení je zaměřeno na rozvoj komunikačních dovedností a základní orientaci v právu a sociální oblasti. Zájemce o kvalifikaci musí mít nejméně pět let čistý trestní rejstřík, alespoň základní vzdělání a příslušnost k romské menšině. Práce je omezená na 10 hodin měsíčně, takže se dá vykonávat zároveň s jiným zaměstnáním. Martina Brzobohatá, Občanské sdružení Jekhetani Luma – Společný svět pokračování

Jiří Paroubek reaguje na dopis Karla Holomka Odpověď pana premiéra je velmi zdvořilá, korektní a se snahou reagovat věcně na naše otázky. Tedy: Pan premiér v podstatě souhlasí s tím, že vláda nemá skutečně účinné nástroje, jak ovlivňovat bytovou politiku samospráv. Vláda se pokouší tento fakt eliminovat jinými vládními programy, např. Programem na podporu podporovaných bytů realizovaný ministerstvem pro místní rozvoj. Je si však vědoma, že ani toto neřeší zásadně bytovou situaci sociálně vyloučených příslušníků romských komunit. Proto premiér připouští, že vláda vynaloží ve- škeré úsilí, aby byla vytvořena komplexní péče poskytovaná na lokální úrovni, která by se měla stát jednou z priorit národní politiky. Mělo by se tak stát na základě financování z evropských strukturálních fondů. pokračování

Představujeme některé tváře kampaně Anděla Halušková Anděla je krásná dívka. A také neobyčejná žena. Romská maminka a kubánský tatínek se v jejím vzhledu samozřejmě museli projevit, ale krása a exotický původ nestačí k probojování se do finále České Miss. Anděla Halušková je vůbec první dívkou s romskou krví, která se dostala do finále celorepublikové oficiální soutěže a přihlásila se ke svému původu. Je svým způsobem průkopnice a pro mnohé mladé krásné Romky i příkladem toho, že když člověk něco opravdu hodně chce, může toho dosáhnout. Anděla je výjimečná osobnost, bojovná, tvrdá a přímá. Nenechá si líbit, když ji chlapi smyslně okukují na ulici, ani když cestující v tramvaji provokativně schovávají peněženky. Nikdy se nestyděla za svůj romský původ, je na něj hrdá. Stejně tak na svou účast v letošní kampani proti rasismu, v které hraje hlavní roli. Zdá se, že příběh tiché pokladní ze supermarketu se náhle proměnil v kariéru úspěšné modelky a z neznámé dívky se stala známá osobnost. A přestože jí krása nahoru určitě pomohla, na Andělčině žebříčku hodnot stále hraje prim zejména poctivost a upřímnost. „Jsem ráda, že lidé také někdy soudí člověka podle toho, jaký je, a ne jen podle toho, jak vypadá.“ pokračování

Gulo čar: osvědčené hity i novinky BRNO – Skupina Gulo čar vystoupila první listopadový pátek v brněnském klubu Fléda. U příležitosti brzkého vydání svého druhého alba zahrála během dvouhodinového koncertu i několik nových kusů. Ačkoliv se přišlo na jedny z nejznámějších romským interpretů podívat poměrně hodně lidí a klub byl zaplněn, atmosféra první poloviny vystoupení nebyla příliš uvolněná. pokračování

Děti tančily v muzeum Brno – Dne 21. října se v přednáškovém sále Muzea romské kultury již podruhé uskutečnila přehlídka romských, dětských tanečních souborů nesoucí název SO DŽANAS – CO UMÍME 2. Cílem akce, kterou připravilo Muzeum romské kultury ve spolupráci s o.s. Ratolest bylo dát dětem a mladým lidem příležitost ukázat svým kamarádům, známým a rodičům, co umí, co je baví, čím naplňují svůj volný čas. pokračování

Husovický skřivánek Brno – V brněnském klubu Fléda proběhl 15. listopadu další ročník festivalu hudby a tance Husovický skřivánek, na kterém se představily romské dětské taneční a pěvecké soubory. pokračování

Část stálé expozice Muzea romské kultury v Brně bude slavnostně otevřena už 1. prosince Na výstavbě muzejní expozice se pomalým tempem pracovalo již několik minulých let, tedy na půdě obecně prospěšné společnosti Muzeum romské kultury v Brně. Vzhledem k jejímu statutu nevládní neziskové organizace byl tok financí velmi omezený a tomu odpovídaly i pokroky na stavbě expozice. pokračování

Romové a jejich identita Romský národ je národem mnohými jinými národy nenáviděný, opovrhovaný a odmítaný. Ale i opěvovaný a milovaný. Naše kultura sahá daleko do doby, kdy v dávné Indii kvetla světoznámá a dosud tajemná kultura měst Mohendžodaro (4000 let před Kristem) a Harrapa (2400 let před Kristem). V těchto městech byla známa kanalizace, vodovodní potrubí, byly tam již městské lázně, upravené cesty. A také tito lidé znali i první dětskou hračku. pokračování

Z vystoupení Vlada Oláha na konferenci v Praze Proč si vážím Boženy Filové a Jaroslava Balvína Tito jmenovaní pracují na Magistrátě hlavního města Prahy. Paní Filová jako koordinátorka pro záležitosti romské komunity a romských projektů, doktor Balvín jako odborný referent pro národnostní menšiny. Oba jsou členové komise Rady hl. m. Prahy, kde jsem členem i já téměř osm let. pokračování

DĚTI NA PRODEJ Jelikož jezdím pravidelně za Romy do Neškaredic, dozvěděla jsem se, že jedné rodině odebrali děti do dětského domova a já se zajímala proč. pokračování

DOMY HRŮZY Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů. pokračování

zprávy MOST – Nejenom fotbalová Sparta se potýká s neukázněnými fanoušky, kteří se během zápasů projevují rasisticky. Také při utkání v Mostě byly akce příbramského protihráče tmavé pleti Mendyho „doprovázeny“ hučením. Prezident mosteckého klubu Kubíček o přestávce za fanoušky zašel a domluvil jim. V druhé polo-vině se již zdrželi nepřátelských projevů a rozhodčí řekl, že nic neslyšel. Most proto nedostane žádný postih. Kubíček později prohlásil, že chce rasistické hučení vymýtit: „Musíme proti tomu bojovat. Na české trávníky to nepatří.“ Část veřejnosti však s neudělením pokuty přesto nesouhlasí. pokračování

V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Příběh Romů v historii a kultuře Ve čtvrtek 1. prosince se v 16.30 hodin konalo slavnostní otevření první části stálé expozice nazvané Příběh Romů věnované historii a kultuře Romů pod záštitou veřejného ochránce práv Otakara Motejla. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Pokračuje spor o povahu romského tábora v Letech u Písku PRAHA – Bývalý zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl se obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství se žádostí, aby prověřilo postup policie ve sporu o povahu romského tábora v Letech u Písku. Reaguje tak na oznámení policie, která odmítla stíhat europoslance Miroslava Ransdorfa (KSČM) za jeho výrok o táboru v Letech. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Páter František Lízna vzkazuje Romům: Nenechte si vzít své romipen Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista. A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé. pokračování

Romský podzim se Zuzanou Gáborovou Brno – Již potřetí (a v tomto roce bohužel naposledy) Muzeum romské kultury v rámci cyklu Romský podzim nabídlo svým návštěvníkům besedu s romskou osobností. Ve středu 23. listopadu přijala pozvání právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Zuzana Gáborová. pokračování

Plán na zlepšení situace Romů na Karlovarsku schválen KARLOVY VARY – Situací Romů v ghettech Karlovarského kraje se zabývala konference, která se konala třetí listopadový víkend. Hlavní slovo při tom mělo Romské občanské sdružení Karlovy Vary, jehož zástupci na setkání vyzývali k vybudování sítě terénních sociálních pracovníků. To by podle nich mělo vést k pozdvižení života Romů a integraci romských komunit v Karlovarském kraji. pokračování

Segregace Romů nabývá v České republice fyzické podoby Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) ve své Třetí zprávě o České republice, vyjadřuje krom jiného znepokojení nad skutečností, že segregace romského obyvatelstva nabývá fyzické podoby. Ve zprávě se poukazuje na to, že v romských ghettech se „kumulují sociální a ekonomické nevýhody“. pokračování

Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006. pokračování

Komentář - Ransdorf „bezuzdně“ lže! Před časem jsme se dověděli od pana Ransdorfa, takto vzdělávaného historika, jeho klasifikaci tábora v Letech u Písku, o němž dnes každé dítě ví, že to byl v letech 1942 až 1943 tábor pro Romy, z něhož jediná cesta vedla na smrt do Osvětimi a plynových komor. Mnozí jiní historici, také profesionálně vzdělaní, jako například Jana Horváthová z Brna, tento tábor nazývají koncentračním s dodatkem, že v něm lidé umírali na extrémně špatné životní podmínky, na podvýživu, hlad a mučení ze strany českých dozorců. Tedy žádný normální shromažďovací tábor pro asociály a kriminální živly. pokračování

Názor návštěvníka Djangofestu Radost slyšet. Příjemný večer Čtvrtý ročník Djangofestu na Flédě, pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v rámci akce Romský podzim, proběhl – podpořen solidní organizací večera – v příjemném duchu spojení „černých a bílých“ muzikantů od django hudby, přes funky, jazz, estrádu, balady s notnou dávkou romského patosu až po romskou kytarovou klasiku. pokračování

Dopis rumunskému premiérovi od obránců romských práv Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) zaslalo 25. listopadu rumunskému premiérovi Calinu Popescu-Tariceanuovi dopis, v němž žádá o zvážení několika doporučení týkajících se reformy národního antidiskriminačního orgánu – Národní rady pro boj s diskriminací. EERC píše, že si je vědoma probíhajících veřejných debat v Rumunsku, které se týkají navrhovaných změn tamního antidiskriminačního zákona, jejichž cílem je zlepšit institucionální kapacitu rady. Uvedená doporučení se zakládají na expertize ERRC v rámci Evropské unie i v záležitostech mezi-národního antidiskriminačního zákona a rovněž na přímých zkušenostech s prací rady. ERRC je nedávno nabylo v důsledku zapojení do právní pomoci romským obětem diskriminace při podávání žaloby. Pro ilustraci mnoha nedostatků současného způsobu práce rady uvádí EERC v dopise podrobně osud jedné takové žaloby, o níž rada před nedávnem rozhodovala. Celý text dopisu včetně jednotlivých doporučení je k dispozici na www.errc.org (jk) pokračování

Delegáti do pléna ERTF byli zvoleni Volbou delegátů do pléna European Roma Travelers Forum (ERTF) bylo vytvořeno zastoupení romských organizací z ČR v plénu ERTF, registrovaných jeho sekretariátem ve Štrasburku. Volby se konaly v Karlových Varech a jejich organizační přípravu zajistilo Grémium romských regionálních představitelů. Delegáty byli zvoleni Ondřej Giňa z Rokycan a Josef Duna z Pardubic. pokračování

napsali jste nám - Učitelka se srdcem na dlani Nedávno naše milá paní učitelka a vychovatelka Vlasta Cigánková oslavila své kulaté narozeniny. Již pět let učí a vychovává předškoláky. Patří mezi ty pedagogy, kteří svou práci berou jako poslání, a v naší škole je jich většina. pokračování

Ojedinělá kniha s lidskými příběhy a dobovými fotografiemi (NE)BOLÍ – Vzpomínky Romů na válku a život po válce V letech 2001 až 2002 realizoval Člověk v tísni projekt Pomoc při odškodnění romských obětí druhé světové války. Desítky pracovníků a dobrovolníků zaznamenali příběhy téměř dva tisíce Romů, pomáhali jim s přípravou žádosti o odškodnění u německé nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (které bylo realizované její partnerské organizace Česko-německý fond budoucnosti). pokračování

Paměti romských žen II. - Pokračování rozhovoru s paní Barborou Takže oba dva Vás vychovávali… Ano, ano, oba dva. A bylo u Vás zvykem, že matka vlastně učí své dcery hospodaření, že je učí vařit a takové věci? Tak to víš, že jo. To jsme musely všechno dělat a poslouchat. A žádné flakování (poflakování) abo (nebo) někam se cpát, abo toto, to ne, to ne. Za mnú chodili kluci ze Spiše, z Levoči a měli jsme tu pec, no, tak co a jednu místnost a toto. To jsme museli poslechnút. A byl starší brácha, jo a kolikrát bití, ještě jsem chodila v jiným stavu s dcérú, tu nejstarší a ještě jsem dostala bití. pokračování

ANO pro Evropu Náš titulek je názvem občanského sdružení, které se zabývá propagací členství naší země v EU a možných dopadů, které se před námi v této oblasti otevírají. Předsedkyní sdružení je PhDr. Monika MacDonagh-Pajerová. pokračování

Seminář o romském jazyce V prvních dvou prosincových dnech se konal v Luhačovicích seminář o romském jazyce podpořený ministerstvem školství. Sešli se na něm nejpřednější romisté – lingvisté – a romští mluvčí z ČR i Slovenska. Tematicky navázal na podobný, který byl uskutečněn v roce 2003. Tentokrát se věnoval následujícím otázkám: pokračování

Karačoňa – romské Vánoce Svátky vánoční, Karačoňa, jsou pro Romy stejně významné jako u majoritní společnosti. Většina romských rodin je slaví hlavně slavnostními jídly a pitím, veselím a tancem. Dodnes je nejdůležitější slavit Vánoce v rodinném kruhu, nikdo by neměl být o Vánocích sám. Romové vzpomínají i na ty z rodiny, kteří zemřeli a nechávají jim u stolu volné místo… pokračování

Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce? Gondolán trio: Čekej a neplakej Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky. Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního. Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích! CD 259 Kč Objednávejte na: www.multisonic.cz pokračování

Děvčátko, rozdělej ohníček Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci. pokračování

Romové z Jablonce nad Nisou se přou s městem o svoji poradkyni Redakce Romano hangos dostala koncem listopadu dopis, v jehož úvodu byla otázka: Proč město Jablonec nad Nisou trvá na romské poradkyni, když ji Romové nechtějí? Podepsali se pod něj Josef Bikár, Miroslav Pešta, Veronika Miková a Aladár Ferenc. Jejich text v plném znění otiskujeme společně se stanoviskem Tomáše Macka, ředitele odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jablonci nad Nisou, jehož jsme požádali o vyjádření. pokračování

Výstava o krnovských Židech v Saint-Egreve Výstava výtvarných děl s názvem Krnov – Paměť a vzpomínky se konala první polovinu prosince na radnici ve francouzském městě Saint-Egreve, které je součástí aglomerace Grenoblu. Přinášíme dojmy z vernisáže, jak je popsala Anne de Beaufort, jedna z vystavujících výtvarnic, členovi občanského sdružení Krnovská synagoga Pavlu Kučovi: pokračování

Čtvrtý Djangofest se rozhodně povedl S koordinátorem Michalem Kročilem o současnosti a budoucnosti festivalu Obecně prospěšná společnost Společenství Romů na Moravě uspořádala za finanční podpory ministerstva kultury a Magistrátu města Brna již čtvrtý ročník multikulturního festivalu Djangofest. Název každoročního festivalu se inspiroval jménem legendárního romského jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910–1953), který za svou kariéru vystupoval s nejzvučnějšími jmény tehdejší jazzové scény. Letošní ročník se konal dne 22. listopadu v brněnském klubu Fléda a zaměřil se výlučně na produkci romských kapel, jako jsou kupříkladu Roma tino, Big Situation, Le čhavendar, Kmeťoband, Devla Drom, Matuš Bagár band či Bratři Lázókovi. Návštěvníci festivalu tak měli možnost poslechnut si nejen moderní kombinaci jazzu a funky, ale i úpravy tradičních romských písní. Mladé začínající romské kapele byl dán prostor i letos – přehlídku kapel zahájila na velké scéně anglicky zpívající skupina Big Situation. pokračování

Zprávy ÚSTÍ NAD LABEM – Ústeckou Matiční ulici a okolí hlídají kamery městské policie. Minulý týden navíc strážníci přímo v Matiční ulici otevřeli novou služebnu. Lokalita, která je známá kvůli plotu mezi starousedlíky a obyvateli obecních bytů pro neplatiče, by tak podle primátora Petra Gandaloviče měla být bezpečnější. Majitelé rodinných domků kamery i služebnu přivítali. pokračování

Jak jsem promluvil v Evropském parlamentu Rada německých Sintů a Romů, vedená Romani Rose, připravila výstavu romského holocaustu v Evropě. Tato výstava měla svoji vernisáž dne 17. ledna přímo ve foyeru Evropského parlamentu ve Štrasburku. pokračování

Romové ve Štrasburku neuspěli PAŘÍŽ/OSTRAVA – Česká republika 7. února před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku vyhrála spor se skupinou mladých Romů, kteří si stěžovali na diskriminaci při vzdělávání. Soud šesti hlasy proti jednomu rozhodl, že v jejich případě nebyla porušena evropská úmluva o lidských právech a protokol k ní v článcích, které se týkají diskriminace a práva na vzdělání. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti Romů Dne 30. ledna se sešla rada naposledy ve složení, jaké má. Příští zasedání bude již s nově jmenovanými členy. Toto zasedání řídil první místopředseda Svatopluk Karásek, když se předseda, ministr Pavel Němec omluvil. Nejprve byli členové rady seznámeni s výsledky prvního kola dotačního programu Podpora terénní sociální práce na rok 2006. Obcím, které tento program realizují, bylo rozděleno celkem 11 300 000 Kč. Zbývá tedy ještě 1 700 000 Kč (bylo vyčleněno 13 mil. Kč) rozdělit, což se stane ve druhém kole, které bude v nejbližší době vyhlášeno. Další obce se mohou o tuto dotaci ucházet. pokračování

z policejní kroniky Hronov – Po osmé hodině večer vtrhli do jedné hronovské restaurace 5. února tři Romové s kapucemi na hlavách, napadli číšníka a několik hostů. Šlo zřejmě o pomstu za to, že se číšník před pár dny na ulici zastal dívky, kterou tito výtečníci obtěžovali. Lékaři museli po útoku Romů v restauraci ošetřit šest zraněných, jeden z nich leží v nemocnici. Policie zatím případ šetří jen jako výtržnictví a ublížení na zdraví. „Je možné, že se obvinění rozšíří také na poškozování cizí věci,“ uvedla mluvčí náchodské policie. pokračování

Slovenská národní strana: 20 tisíc za sterilizaci Bratislava – Slovenská národní strana se chystá na volby, vsadila přitom na protimaďarskou a protiromskou kartu. Lídr strany chce dokonce nechat romské muže sterilizovat. Za dobrovolnou sterilizaci nabízí Romům dvacet tisíc korun. pokračování

Nezapomínejme a připomínejme BRNO – Dvacátý sedmý leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na mnoha místek republiky si lidé mohli v tento den připomenout utrpení židovského a romského obyvatelstva za druhé světové války. pokračování

Jak dosáhnout rovného zacházení? Přestože v našem právním řádu jsou zavedeny normy, které mají občany chránit před rasovou diskriminací ve všech oblastech života, v praxi je situace taková, že Romům nejsou nic platné. Přijetím Směrnice Rady Evropské unie ze dne 29. června 2000 se také u nás „zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ“. pokračování

Výzva k mezinárodní spolupráci Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat. pokračování

Vtipy o Romech? Ano, nebo ne? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát podle toho, jak nás o této věci informují média. Jiří Kramol v sobotní MFD tvrdí, že Romové jeho vtipy chtějí. Že mu to dokonce posvětil známý romský bard Tonda Gondolán. No, já vtipy o Romech snáším docela dobře, i když, pravda, jen v soukromí. A taky si nemyslím, že musím mít docela pravdu, že je to v pořádku. Prostě to nevím. Vždycky jsem trochu rozpačitý a vlastně nevím proč? A to už mám sedmdesátku na krku. pokračování

Ztráta rozumu nebo slepý předsudek? Tak bychom asi mohli hodnotit rozhodnutí Zastupitelstva města Brna, které odmítlo státní dotaci na práci zaměřenou na pomoc sociálně slabým příslušníkům romské pospolitosti v jejich problémech a s tím spojených problémech celého města. Jsou jen dvě možnosti, kdy někdo odmítne nabídku pomoci placené z peněz někoho jiného: buď dočista ztratil rozum, nebo tak činí z principu čisté averze vůči tomu, jemuž je naléhavé pomoci třeba. Oba případy jsou ovšem smutnými případy defektu v mozku. pokračování

Ivan Veselý píše Václavu Klausovi Se svolením předsedy sdružení Dženo Ivana Veselého zveřejňujeme jeho dopis z června 2005 Václavu Klausovi, na jehož základě jej s doprovodnou skupinou několika dalších Romů prezident republiky přijal v lednu 2006. Krátký komentář šéfredaktora RH k souvislostem dopisu a schůzky je dále k dispozici našim čtenářům. pokračování

Pan prezident Romy chápe (ke schůzce romských představitelů na Hradě v lednu 2006) Můžeme se právem domnívat, že pan prezident pojal úmysl napravit své poněkud neuvážené vyjádření o koncentračním táboře v Letech. Protože u něho na stole nebo spíše na stolech jeho dosti povedených poradců ležel nezodpovězený dopis Ivana Veselého už nejméně sedm měsíců, mohl být nyní s výhodou použit k pozvání několika romských osobností, u nichž byla naděje, že nebudou dělat problémy. I stalo se. Kromě těch, které jste jistě shlédli na stránkách MFD, tam ještě byl pan Bílý z romského sdružení v Karlových Varech. Proč nebyl na té fotce je záhadou. To snad je proti protokolu! Nebo odmítl účastnit se toho představení? pokračování

Prohlášení k aktivitám Národní strany Vážení Romové, jsem asi jediný, kdo dnes podává vyjádření ohledně aktivit Národní strany. Jako předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Společenství Romů na Moravě si dovoluji podat zprávu týkající se nevhodného vyjádření Národní strany vůči Romům. pokračování

Lety To, že se politici a romští představitelé hádají, zda byl v Letech koncetrační tábor nebo zda to byl jen tábor sběrný, je irelevantní ve vztahu k obětem druhé světové války. Co je již do nebe volající, je prohlášení předsedkyně Národní strany Petry Edelmannové, že tam umírali lidé z vlastní viny a to kvůli jejich „nehygienickým návykům“. pokračování

Kterak se vlastenci klaněli štěrku Dne 21. ledna vyvrcholil mediální rozruch kolem provokace Národní strany v Letech u Písku. Ve zkratce šlo o „památník obětem války“ – čtyřtunový kámen s nápisem Obětem, který se Národní strana (NS) rozhodla umístit kousek od prasečáku stojícího na místě bývalého cikánského lágru. Tímto aktem měla podle svých proklamací ušetřit státu 800 milionů korun, což je cena, na kterou odhadla firma vlastnící prasečák náklady na jeho přesunutí jinam. pokračování

Představujeme vám nového spolupracovníka Romano hangos Důvěra je a vždy byla těžce vydobytým zbožím, nedává se zadarmo. Společnost vždycky vymýšlela různé testy jak zjistit, kdo je „přítel, nebo nepřítel“. Znáte například původ salutování? Proč pravá ruka k čelu? Pochází ze středověku, kdy ozbrojenci zdvíhali hledí volnou pravou rukou, aby ukázali, kdo jsou a že nemají zbraň. A děláme to stále. Když se zdravíme, potřásáme si pravou rukou a hledíme si do očí. Ať už tedy šlo o to ukázat tvář nebo znát heslo, na to, aby byla nějaká osoba přijata do našeho středu, se musela při prvním setkání nějak prokázat, dát najevo, kdo je a jak se k nám hodlá chovat. Proto se vám také představuji v úvodním rozhovoru Jany Kabeláčové. Je to moje verbální „potřesení rukou“. Laco Trnčík pokračování

Poněkud naivní sonda do života československých Romů V posledním loňském dvojčísle Romano hangos (č. 20–21) jsme zveřejnili recenzi Jany Kabeláčové na knihu Děvčátko, rozdělej ohníček autora Martina Šmause. Nyní otiskujeme autorovu reakci i následnou odpověď Jany Kabéláčové. pokračování

Paměti romských žen XIII. Pokračování rozhovoru s paní Barborou Takže Vaši rodiče dělali pak takovou „dobrovolnou“ práci, že pomáhali těm nemocným u Vás doma. Němci nad tím dohlíželi a nechali je? Nechali. A znásilňovali na půdě ženský. To jste zažila? To jste viděla? No to víš, že jo. To víš, že jo. Ale na Vás si nikdo nedovolil. Ne, protože mě…, já jsem byla malá, maminka mi ještě zavázala okolo pusy šátek, … nám zavázala a tak. Moje sestry schovávali, byly malý a tak se schovávaly. Kde jste se schovávali? Do lesa, do takového tmavýho lesa, keby (kdyby) jsi viděla! A tam jste byly samy? Maminka… Ano tam jsme byly, aji maminka s náma šla. pokračování

Zprávy OSTRAVA – Ostravský krajský soud se začal zabývat stížností trojice romských mladíků. Ti požadují 90 000 korun a omluvu od majitele klubu Helax, do kterého jim nebyl povolen vstup kvůli barvě pleti. Stalo se tak v roce 2004 během testů sdružení Vzájemné soužití a Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Romům ochranka vstup odepřela, zatímco pracovníci sdružení mohli o několik minut později bez problému vejít. Provozovatelé podniku diskriminaci odmítají a uvádějí, že mladíci si nechtěli v šatně odložit bundy. pokračování

Zeman varuje před přílivem Romů do ČR PRAHA – Předvolební boj je již v plném proudu a politickým stranám často nezbývá než oprášit osvědčené trumfy. ČSSD tak vsadila na svoji nejznámější postavu – důchodce z Vysočiny Miloše Zemana. Ten ČSSD přislíbil předvolební turné v autobuse Zemák. Ruku v ruce s jeho vstupem do předvolebního boje jde však také zájem o jeho druhou knihu Vzestup a pád české sociální demokracie. Krátce po vydání se stala předmětem kritiky. Bývalý premiér v ní varuje před přílivem Romů do Česka. pokračování

Trestní oznámení Národní strany odložena PRAHA – Státní zástupce odložil trestní oznámení krajně pravicové Národní strany (NS) na romské a občanské aktivisty. První z nich její představitelé podali na začátku ledna. Z trestného činu pomluvy nařkli předsedu romské organizace Dženo Ivana Veselého, který v televizi označil NS za fašistickou. pokračování

Portréty českých Romů ve Washingtonu Ve výstavních prostorách českého velvyslanectví ve Washingtonu začala 9. února výstava portrétů českých Romů. Portréty lidí, kteří to „v životě někam dotáhli“, zachytil v letech 2001 až 2004 americký fotograf Chad Evans Wyatt. Kolekce černobílých portrétních fotografií představuje romskou komunitu v ČR dosud zcela opomíjeným pohledem. Ukazuje Romy, kteří uspěli ve svém profesním životě a jsou zcela přirozenou součástí české společnosti. Chad Wyatt na svých portrétech představuje nejen vynikající muzikanty, ale také úspěšné podnikatele, pedagogy, právníky, lékaře, politiky, novináře, občanské aktivisty, policistu, duchovního. Výstava tak má kromě své umělecké hodnoty důležitý sociální rozměr. pokračování

Z jednání výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů Štrasburk – První zasedání Výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) 18. února mělo na programu především organizační a koncepční záležitosti. Hlavním bodem programu bylo stanovení komisí pro konkrétní oblasti problémů v každodenním životě romské populace. pokračování

Vyberme zástupce do poradních orgánů Termín pro konání parlamentních voleb je již stanoven a volební kampaň politických stran začíná nabírat na obrátkách. Skončením volebního období také zanikne mandát členů poradních orgánů vlády včetně Rady pro záležitosti romské komunity. Podle členů Grémia romských regionálních představitelů by se kandidáti do Rady měli začít vybírat již teď. Jeho tajemník Josef Duna k tomu říká: „Dosavadní praxe při výběru členů Rady pro záležitosti romské komunity se neosvědčila, je třeba provést výběr zástupců do poradních orgánů vlády tak, aby se do toho mohla zapojit široká romská veřejnost. Je to demokratická forma, umožňující Romům účast na řešení jejich záležitostí a potřeb. Žádná politická strana, která má šanci dostat se do Parlamentu, se záležitostmi Romů ve svých politických programech nezabývá a lze předpokládat, že v nadcházejícím volebním období se do Parlamentu opět nedostane žádný náš zástupce.“ pokračování

Tradiční romský hudební a písňový folklor v muzeu Kde zní zpěv, mizí žal Od 23. února je v Muzeu romské kultury nová výstava Kaj šunďol e giľi, e dukh našľol / Kde zní zpěv, mizí žal, která si klade za cíl představit tradiční hudební a písňový folklor Romů. K vidění jsou ukázky hudebních nástrojů, medailony významných romských osobností a v neposlední řadě také terénní nahrávky pořízené během výzkumných cest. pokračování

Co přinesly semináře pro romské aktivisty z České republiky a ze zahraničí Téměř dva ze tří Romů jsou nyní bez zaměstnání Romský podíl na procesu vytváření politiky, vzdělávání romských dětí a romská zaměstnanost, strategická litigace (vedení právního sporu) v případech přímé či nepřímé, skryté či otevřené diskriminace Romů – to jsou některá z témat, která zazněla na sérii tří seminářů pro 16 romských aktivistů z Čech a Moravy, které se v lednu a únoru uskutečnily v Muzeu romské kultury v Brně. Uspořádání seminářů, které financovala Evropská komise, se zhostilo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC), Mezinárodní helsinskou federací a Evropskou romskou informační kanceláří. Na jednotlivých seminářích vystoupili nejen přednášející pracovníci budapešťského ERRC (programový ředitel Claude Cahn, právník Constantin Cojocariu a další), ale i z ČR (Czeslaw Walek, Kateřina Jacques, právník David Strupek). Na prvním semináři poprvé zazněla i prezentace Ann Morton Hyde, specialistky na problematiku přístupu k trhu práce. Zaměřila se na výsledky výzkumu romské zaměstnanosti, který pod záštitou ERRC proběhl v průběhu loňského roku v pěti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. pokračování

Bratři Mikulčíkovi místo do hospody teď chodí s rodinou na procházky Jak se stát misionářem Při mých toulkách republikou za různými reportážemi jsem vloni dvakrát navštívila sever Moravy – Bohumín. Jsem zvídavá a vždy se poptávám po zajímavých lidech, kteří dělají něco pro Romy. „Můj kamarád, on je vlachiko Roma, vás může seznámit se dvěma bratry, co dřív fandili skinům, nenáviděli Romy, a teď se z nich stali misionáři právě mezi Romy, chcete?“ nabídnul mi tatínek Nikolky Gáborové, která se umístila na třetím místě na Miss Roma v Praze. Samozřejmě jsem se nehodlala vzdát tak lákavé nabídky, jenom mě zajímalo, v jaké církvi jsou. „Nevím, jak se ta církev jmenuje, oni pořád za každým slovem říkají Halelujah! Jsou pořád nadšení a ten můj kamarád, olašský Rom, a řada dalších, tam začali chodit s rodinami a strašně je to změnilo. Místo do hospody teď chodí na procházky se svými ženami a s kočárky. Nepijí, nekouří. Hodně se jim změnil život.“ pokračování

Když chceme něco dokázat, musíme být hrdé První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21. Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále. pokračování

Anketa Požádala jsem několik žen, které se účastnily na konferenci workshopu vzdělávání, aby mi odpověděly na pár otázek. 1. Vzdělání, současné zaměstnání 2. S jakými problémy se podle ní potýkají romské ženy? 3. Přinesla vám něco tato konference? Pokud ano, co? pokračování

Vtipy o Romech – ano, nebo ne? Pane Oswalde, chtěl bych krátce reagovat na Váš článek ze dne 7. února 2006 Vtipy o Romech? Ano, nebo ne? v časopise Romano hangos. Píšete v jednom odstavci, že by se J. Krampol neměl schovávat za Tondu Gondolána, jak mě familiárně nazýváte. S panem J. Krampolem se znám více jak třicet let a průběžně se setkáváme na různých kulturních akcích. Vím, že má kromě mě spoustu romských kamarádů, a mohu potvrdit, že kdyby všichni měli takový vztah k Romům jako on, pak by se vůbec nemuselo mluvit v této republice o rasové diskriminaci. Totéž se týká pana premiéra. Ten možná tolik romských kamarádů nemá, ale zcela jistě jsem mu dal impuls, že ne všichni Romové jsou stejní. Pokud píšete o tom, že jsem až moc sebevědomý, myslím, že se mýlíte a podceňujete moji práci. Není tak běžné vystupovat s premiérem, který oceňuje kvalitu člověka dokonce i v Poslanecké sněmovně. To není sebevědomí, ale fakt, za kterým se skrývá dlouholetá práce a přístup k životu. Nevím, jestli jste Rom. Pakliže ano, trochu se obávám, jestli se za Vaším tvrzením neskrývá závist. Jen pro Vaši informaci: všichni účinkující se smějí nejen romským, ale i židovským a jiným vtipům. Pokud to nemá politický podtext, považuji za normální se vtipům zasmát. V jednom máte ale zcela jistě pravdu – média by se měla zajímat spíše o skutečné problémy, se kterými se tato menšina potýká, a není jich málo. V úctě Antonín Gondolám pokračování

Dejme dětem šanci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v únoru zamítl stížnost romských rodičů na diskriminaci při vzdělávání jejich dětí. Reakcí na tento případ je níže zveřejněný příspěvek, který nám do redakce poslal Igor Malík. pokračování

Mně Cikáni nevadí, ale ... Jmenuji se Petra Kotlárová a jsem romská asistentka na Základní škole nám. Míru v Krnově, kde je pouze první stupeň a dva nulté ročníky. Před zhruba 10 lety jsme začínali projekty Step by step či Začít spolu, chtěli jsme začít začleňovat romské děti do majoritní většiny. Nejprve jsme měli v jedné třídě z 20 dětí tři až čtyři romské. Postupem času nám začalo bílých žáků ubývat, přesto že jsme připravovali spoustu akcí: školu v přírodě, den dětí, dny multikulturní výchovy, bezplatné kroužky (pěvecký, sportovní, malování, flétna a v poslední době se přidal taneční). Před šesti lety vzniklo na naší škole doučování, kam měli přístup i neromští žáci, ale jak se ukázalo, neromské děti či jejich rodiče neměli zájem. pokračování

Sar džalas amari nevi historia Romane organizaciji Sar avľa berš 1989 ta nasas but Roma, save džanenas pal oda, so pes ačhiľa nevo, u so kampel te kerel. Angluno manuš savo sas prindžardo andre nevi situacija, sas o JUDr. Emil Ščukas, u paš leste sas o Ladislav Rusenko, Ondřej Giňa, Margita Raisnerova, Ladislav Demeter the mek vajkeci aver džene. Kole beršeste sas thodži peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa (ROI) u pal late hazdlile neve romane organizaciji – Demokratický svaz Romů (DSR), Hnutí angažovaných Romů (HAR), Matice romská. Kulturní svaz občanů romské národnosti (KSORN), Společenství Romů na Moravě (SRNM) the mek but aver. pokračování

Paměti romských žen XIV. Pokračování rozhovoru s paní Barborou Vaši rodiče spolu mluvili romsky? Cigánsky. Ano, mluvili, normálně. A učili vás? No, normálně na nás cigánsky mluvili, my jsme se jako učili, ale potom už mezi gádžama (Neromy), tak gádžovsky jsme mluvili, no, my jsme teda hodně mezi gádžama. Já jsem se hodně kamarádila. Kolik vám bylo let, když jste šla poprvé do práce? Poprvně, keď jsem šla do práce? Mně bylo, počkej, hm, v patnácti. V patnácti jste šla do práce? Ano, a to mě nechtěli vzít, tak načerno jsem dělala v té Fotochemě. A jakou práci jste vykonávala? Se to mlelo, hadry, papíry, Ježíš, ty peníze, co mně prošlo v rukách! Ježíš, starý peníze, to bych chcela, a hadry, a to se mlelo, víš a z toho se lisoval papír. Ježíš, já jsem zkusila! Ježíš a to jsem ještě mezi chlapama spala, protože i s bratrancem jsem utekla, protože já jsem nosila kalhoty chlapecký, kabát, čepicu na hlavu, jo, a nakrátko vostříhaná, tak oni mysleli, že jsem kluk, tak mezi klukama mě dali spat, bo holky nechcely brat, no, to nechcely brat. pokračování

Zprávy Lysá nad Labem – Vystoupení brněnské taneční skupiny M Dance Club se stalo vrcholem 9. celostátního romského reprezentačního plesu v Lysé nad Labem. Devět mladých tanečníků, členů 70členné formace, která se pyšní titulem mistrů Evropy v kategorii disco dance formace, nadchlo několik stovek účastníků plesu. Nad akcí převzala záštitu Dagmar Havlová. pokračování

SRNM a projekt Prosazování lidských práv Romů Romové žijící v České republice se setkávají s otevřenými i skrytými projevy diskriminačního chování ze strany majority. Stále je běžné, že romské děti jsou automaticky zařazovány do speciálních škol, že dochází k diskriminaci při přijímání Romů do zaměstnání, při jednání na úřadech, jsou časté případy omezování jejich vstupu do restaurací a jiných veřejných zařízení, dochází k verbálním či fyzickým útokům z důvodu etnicity. Za prvek diskriminace lze jistě považovat i snahy některých politických subjektů či jednotlivých politiků, kteří zpochybňují utrpení Romů během druhé světové války. pokračování

Stát poskytne 1,23 milionu korun na Romy Praha – Česká republika by tento rok měla do fondu mezinárodního projektu Dekáda romské inkluze, který má do roku 2015 zlepšit život Romů, zaplatit 20 000 eur (necelých 600 000 korun). Vláda ČR rozhodla, že na koordinaci programu v ČR stát poskytne 1,23 milionu korun. pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity. pokračování

Jaroslava Moserová byla velkou přítelkyní Romů V noci na pátek 24. března zemřela senátorka Jaroslava Moserová. Romové tak ztratili svou velkou příznivkyni. Paní Moserovou jsem měl možnost poznat hned po sametové revoluci, a sice v České národní radě, kde jsem několik let působil jako poslanec a paní Jaroslava tam byla též jako poslankyně i jako místopředsedkyně. pokračování

Rasismus a diskriminace mají v dnešní době více skryté formy V rámci projektu Prosazování lidských práv Romů – Transition Facility, který realizuje Společenství Romů na Moravě, jsme jeli zjišťovat situaci v pobočkách, v nichž je projekt realizován. Postupně jsme navštívili FrýdekMístek, Ostravu, Nový Jičín, Šternberk, Olomouc a Rýmařov. Zjistili jsme, že jednotlivé lokality se liší mírou i závažností jednotlivých projevů porušování lidských práv. Obecně však lze vysledovat jeden trend – projevy diskriminace se nevyskytují tak často v přímé formě, ale berou na sebe (zvláště na úřadech a při zaměstnávání) podobu nepřímé, skryté diskriminace. Například zaměstnavatelé si dávají pozor již při telefonátech zájemců o práci a po zkušenostech z minula málokdy dají otevřeně najevo zájem o uchazeče, aby měli prostor pro manévrování, pokud zjistí, že dotyčný je Rom. pokračování

Diskriminace Romů v Rokycanech pokračuje Kromě toho, že z Rokycan pochází mnoho známých romských osobností, je toto město také známé případem Ivo Blahouta, který byl jako první hospodský v České republice pravomocně odsouzen za to, že zakázal obsluhovat Romy. Avšak ani to situaci místních Romů nezlepšilo, protože jejich diskriminace v přístupu do veřejných zařízení stále přetrvává. „Dostat se na diskotéku je pro nás velký problém, protože před vchodem stojí vyhazovač a ten černý dovnitř nepouští,“ stěžuje si patnáctiletý Štefan. „Vždycky se nám směje do obličeje a říká, abychom šli poslouchat pod okna, že si tam můžeme i zatancovat. Vyhazovače dělají většinou městští policajti, takže nemá cenu si na ně stěžovat,“ dodává rezignovaně a jeho vrstevníci přikyvují na souhlas. Na problém upozornili několikrát vedení města, ale nic se nezměnilo. Rasová diskriminace trvá a někteří Romové tvrdí, že je ještě mnohem horší než před časem. pokračování

Vychází CD s původní romskou tvorbou Apsora – Ida Kelarová Dovolujeme si čtenářům představit nové CD Apsora, na kterém uslyšíte 17 romských písní v podání Idy Kelarové a Desideria Duždy, Romano rat a sboru Apsora, který je prvním sborem, jenž má v repertoáru původní romskou tvorbu. Autorem převážné většiny písní je Desiderius Dužda. CD bylo nahráno na benefičním koncertu v Praze v kostele sv. Prokopa, 19. června 2005. Toto CD je věnováno dětem. Stopáž: 72:16 Motto: Zpěvem bojujeme proti rasismu, diskriminaci a strachu z neznámého. Současně s tím vyzýváme Romy, aby se nevzdávali a neutápěli sami sebe v pasivním postoji k životu. Aby nesli zodpovědnost za svou kulturu, aby pracovali a otevírali se budoucnosti, bojovali za lepší životní podmínky pro svoje děti a neupadli v prokletí minulosti. Vyzýváme nás všechny, abychom těm, kteří jsou jiní než my, dali příležitost a prostor k tomu, aby mohli sami sebe prezentovat a prosazovat s úctou k sobě samotným. www.kelarova.com pokračování

Parlamentní volby se budou týkat všech Kam spěje romská politika? Dovolím si ve zkratce zareagovat na blížící se parlamentní volby. Tyto volby, jsem si tím jistý, budou pro romskou menšinu důležité. Kladu si otázku, zda Romové využijí svoji možnost ovlivnit je a zda vůbec půjdou k volbám. Nebo si řeknou, že k volbám nemusí, že se to nějak vyřeší a nějak to dopadne? Vážení Romové, letošní volby do Parlamentu České republiky jsou hodně důležité a já vás vyzývám, abyste k volbám šli! Proč to říkám, je naprosto jednoznačné: tyto volby mohou ovlivnit další vývoj, který se bude týkat všech Romů v ČR. Jestli chcete, aby se někdo romskou politikou opravdově zabýval, nebuďte lhostejní a jděte 2. a 3. června volit! Volte kteroukoliv politickou stranu, která se dostane do parlamentu, ale nevolte tu, která nemá šanci do parlamentu se dostat. Nebo je vám lhostejný další vývoj, který se týká i vás osobně? Vladimír Horváth člen Zastupitelstva města FrýdkuMístku člen Výboru pro národnostní menšiny Krajského Zastupitelstva MSK pokračování

Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká: Bez mateřštiny není národ U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila. Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat. pokračování

O knihách Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít. pokračování

Básnická sbírka Vlada Oláha Zdá se, že tato básnická sbírka je vyvrcholením tvorby Vlada Oláha. To byste však tohoto vitálního člověka nemohli znát, kdyby to byla pravda. Básník má v záloze ještě řadu dalších básní. Velkolepé je, že jeho básnická tvorba nalézá svoji členitost, strukturu. Názvy básnických sbírek dosud vydaných, ale i plánovaných, vyjadřují systematickou a cílevědomou cestu za komplexním vyjádřením filozofie a etiky romského národa prostřednictvím básnického umění. pokračování

Občanské společnosti apelují na českou vládu Od vydání zprávy českého veřejného ochránce práv o šetření případů nedobrovolných sterilizací romských žen v České republice uplynulo již dva a půl měsíce. Žádné z opatření navržených ombudsmanem však nebylo dosud implementováno. Ani jedna z postižených žen se navíc nedočkala veřejné omluvy od úředníků či náležitého odškodnění. Zpráva z prosince 2005 konstatuje, že veřejný ochránce práv je přesvědčen, že problém sexuálních sterilizací v ČR existuje a že česká společnosti stojí před úkolem vyrovnat se s tímto faktem. pokračování

Spolek žen poškozených sterilizací se stále schází OSTRAVA – Spolek žen poškozených sterilizací byl založen dne 6. ledna 2005. Každý první pátek v měsíci se v ostravském Vzájemném soužití scházejí všechny ženy, kterých se problém sterilizace týká. Schůzek se též účastní ředitel sdružení Vzájemného soužití Kumar Vishwanathan a právní zástupkyně sterilizovaných žen Mgr. Michaela Tomisová. Na schůzkách spolku mají ženy možnost sdělit si své příběhy či se dozvědět aktuální zprávy o vývoji v případu. Skutečnost, že ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci, mohou otevřeně mluvit o svém údělu, je pro ně velkým přínosem. Nedávná zpráva ombudsmana k problematice sterilizací byla pro všechny velkým povzbuzením. Cítí, že činnosti spolku má smysl. Též motivuje ženy, aby vytrvaly nejen ve vzájemném setkávání, ale v celé kauze. pokračování

Romská komunita versus romská národnostní menšina Před časem vyvolala vzrušenou debatu informace o tom, že Parlament Romů v ČR chce provést průzkum lidských zdrojů mezi romskou populací. Záměrem bylo získání kvalifikovaných informací o existujících problémech Romů a na jejich základě stanovit strategii potřebných řešení. pokračování

Paměti romských žen XIV. Považovali za ostudu být svobodnou matkou? Gadže ne, cigáni. Gadže vůbec ne, neukazovali na to, ale cigáni. Až jste porodila, vrátila jste se do Čech? Ano. Tak jsem to udělala a šla jsem zpátky do Hradce a hledala jsem práci a přišla jsem do největšího hotelu i s děckem. Přišla, pozdravila a povídám: „Dobrý den,“ upravená, „prosím vás, já bych si potřebovala s vedoucí nebo s panem vedoucím nebo s někým promluvit.“ Jako dnes ho slyším. Z. povídá: „Paní, počkejte, za chvíli za Vámi přijde vedoucí“. To kdybys viděla! On se na mě podíval, já jsem se na něj podívala, a: „Vy chcete do práce?“ Pam (povídám): „Jo, ale nemám kam dát dítě. Má dva roky a půl,“ a pam (povídám): „Mně je to jedno, co budu dělat, mně je to fuk! Jenom, abych si vydělala peníze, abych já měla co jíst a moje děcko.“ On se podíval na mě a povídá: „Víte co, běžte s tím dítětem na prohlídku.“ A já povídám: „A kam, keď (když) to tady neznám?“ „Vy to tady neznáte?“ „Ne, já jsem teprve dnes ráno přijela a já nemám kam jít.“ Tak on mě zavezl, dítě prohlédli a dítě bylo zdravé. A tady byl hotel (ukazuje na pravou stranu), tamhle školka (ukazuje na levou). … Já jsem byla čistě jenom u kafe. Vařila jsem vajíčka, točila jsem kafe, šlehačku a byla jsem oblečená v černém, bílou zástěru, čelenku. Když jste přijela do Hradce, podpořili vás rodiče? Podporovat mě nemohli, to neměli z čeho. A měla jste mateřskou? Ne, nic! Ne. A oni mně na úřadě řekli, když jsem žádala peníze, abych šla tam, kde jsem si nechala „udělat“ děcko. To mně řekli na NV (národní výbor) na Slovensku. A rodila jste v nemocnici? Ne, doma. pokračování

napsali jste nám Místo na ulici jsou v centru V Krnově při základní škole na náměstí Míru vzniklo Komunitní centrum Roma. Založili jsme je společně s rodiči romských žáků zejména kvůli tomu, že se neměly kde scházet. Přes celou zimu se tak setkávaly v místním největším hypermarketu a tam vznikaly problémy s ochrankou i nakupujícími. Došlo to tak daleko, že dva členové ochranky brutálně zbili dva chlapce, kteří poté strávili pár týdnů v nemocnici. Informoval o tom bulvární deník s titulkem V Krnově řádí romské gangy. pokračování

Sexuální a reprodukční práva žen Lydia Bariová je žena přitažlivého zevnějšku. Pracuje jako projektová manažerka v občanském sdružení Společnost pro plánované rodičovství, kde se zabývá sexuálními a reprodukčními právy romských žen. Ve chvilce volna jsem ji na konferenci trochu vyzpovídala. Byla na ní vidět velká únava. Cestovala do Prahy v noci a vůbec se nevyspala. pokračování

Romové na Slovensku bojují s chudobou Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili. Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu. pokračování

Cesty člověka z domova domů Krnov – Spojení téměř všech etnických skupin nabízí ojedinělá výstava fotografií v synagoze v Krnově. „Spojení tvoří obyvatelstvo Krnovska, Osoblažska a sousedního polského Glubczyce, také vyhnanci žijící v Německu a židovští rodáci po celém světě,“ říká organizátor projektu Pavel Kuča. Jedná se o výstavu asi tisíce dobových fotografií z celého světa. pokračování

Je žádoucí, aby Romové byli monitorováni? Nepochybně ano. Těch důvodů je mnoho a já se o nich zmíním vzápětí. Věc však sama o sobě není bez problémů a skýtá mnohá úskalí. Jejich překonání v rámci přípravy tohoto projektu je podmínkou jeho úspěšné realizace a teprve pak se může stát důvěryhodnou základnou pro řešení zásadního problému, který je obvykle nazýván programem integrace Romů do společnosti. Když už připustíme alespoň hypoteticky, že monitoring je potřebný, podívejme se, jaké důvody by mohly stát proti tomuto úkolu, který jistě nebude laciné splnit: 1. Zajisté při této příležitosti zazní otázka, proč zkoumat Romy odděleně. Je tu ještě něco navíc, kromě všeobecně známých problémů sociálních, bytových, případně vzdělanostních, co by bylo záhodno zkoumat zvlášť a odděleně? Připustímeli, že tyto všeobecně známé problémy jsou hodny zvláštního zřetele zrovna u Romů například z důvodu, že se vyskytují častěji právě proto, že jsou to Romové a že příslušnost k této pospolitosti je automaticky může zařazovat do dané sociální a společenské kategorie, pak nepochybně důvod ke zvláštnímu a oddělenému zkoumání existuje! 2. Existuje zde nebezpečí, že by snad výsledků monitoringu mohlo být zneužito proti skupině beztak již nepříznivě celou společností vnímané? Jestliže ano (a vše ukazuje na to, že by takové zneužití možné bylo), je třeba se v rámci naplnění tohoto programu zabývat i otázkou, jak toto nebezpečí eliminovat. pokračování

Jak český stát přistupuje k řešení problematiky Romů Rád bych se v této diskuzi dotkl nejen aktuálního tématu, ale ve stručnosti připoměl i několik vlastních poznatků z předchozích let, jak český stát v celé své struktuře přistupoval a přistupuje k řešení problematiky Romů. Od roku 1989 se této oblasti nevěnovala ze strany státu téměř žádná pozornost. Vláda ani obce a jejich úřady na místní úrovni neměly žádný koncept, který by se toutou problematikou systematicky zabýval. Domnívám se, že zde nebyla ochota ani politická vůle začít se v této věci angažovat. Podle mého názoru se úřady chovaly tak, jako kdyby tento problém neexistoval. V horizontu několika let se ale začala situace měnit v neprospěch státních institucí. Kulminace problémů uvnitř romské komunity i navenek začaly být neudržitelné. Problém se přenesl do zahraničí, zejména Kanady, a následně do Velké Británie. Ani předchozí rasové útoky, které si vyžádaly i oběti na životech, nepřinutily stát, aby se touto problematikou vážně zabýval. pokračování

Volby 2006 Za poslední dva měsíce se situace na politické scéně ČR před volbami značně změnila. Podle průzkumů se preference Strany zelených (SZ) dostávají na stejnou úroveň KDUČSL, tedy lidovců, a to zhruba na 10 procent. Podívejme se, co je na této SZ zajímavého a čím by mohla, pokud by se dostala do sněmovny, být prospěšná pro členy romského společenství. pokračování

Jak „vybílit“ problémy Romů Dne 16. ledna poskytly Lidové noviny mimořádně velký prostor Romanu Krištofovi (označenému jako „odborník pro otázky migrace a etnických menšin“) pro rozsáhlou polemiku s vládní romskou politikou v článku Kde je zakopán (romský) pes. Autor si bůhvíproč „vypůjčil“ titul slavné knihy Pavla Kohouta, i když z textu není zřejmá žádná souvislost. Těch je ostatně pomálu i v samotném článku, jenž je neobyčejně zmatečný a jazykově pokleslý („najímat lidi neschopné díky naučeným návykům vykonávat danou práci“). To vše je vyváženo útočností. pokračování

Drobničky PRAHA – Podle nadace Rozum a cit by si do pěstounské péče více lidí vzalo dítě s menším postižením než romské. Poznatek se zakládá na loňském výzkumu agentury STEM. Postižené dítě by si vzala do péče méně než čtvrtina dotázaných, romské asi 12 procent. Na rozdíl od adoptivních rodičů si pěstouni častěji berou děti postižené, starší či z etnických skupin, jedná se ale o rodiny s více dětmi. Nadace za takřka deset let své činnosti podpořila na 320 pěstounských rodin. pokračování

Drobničky PRAHA – Podle nadace Rozum a cit by si do pěstounské péče více lidí vzalo dítě s menším postižením než romské. Poznatek se zakládá na loňském výzkumu agentury STEM. Postižené dítě by si vzala do péče méně než čtvrtina dotázaných, romské asi 12 procent. Na rozdíl od adoptivních rodičů si pěstouni častěji berou děti postižené, starší či z etnických skupin, jedná se ale o rodiny s více dětmi. Nadace za takřka deset let své činnosti podpořila na 320 pěstounských rodin. pokračování

Osmý duben – den nejen romské identity Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie. pokračování

Práce s romskými dětmi a mládeží tématem semináře Seminář pro pracovníky a dobrovolníky nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) uspořádala 10. dubna v prostorách brněnského nízkoprahového klubu Labyrint pracovní skupina NZDM NUTS II JV ve spolupráci s Českou asociací streetwork. Ta sdružuje organizace působící v oblasti nízkoprahových sociálních služeb, jako jsou kupříkladu terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a kontaktní centra pro uživatele drog. Cíl semináře spočíval v popsání práce s dětmi a mládeží z romské komunity i většinové společnosti v nízkoprahových zařízeních a diskutování o ní. Více než čtyřiceti účastníkům z Čech a Moravy se dostalo možnosti vyměnit si zkušenosti i nápady, popovídat si o problémech, kterým dennodenně čelí. Cílem NZDM je minimalizovat možná rizika související se způsobem života cílové skupiny, umožnit dětem a mládeži lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohly řešit svoji nepříznivou sociální situaci. (red) pokračování

Cvičení s Monikou Monika Žídková (Miss ČR 1995) propůjčila již před několika lety své jméno charitativní akci Cvičení s Monikou, která se konala v březnu také v sokolovně v BrněŽidenicích. Cvičení organizuje spolu se Sokolem Nadace prof. Vejdovského. Cvičení v Židenicích se neúčastnily pouze děti, ale také zástupkyně „staré gardy“ místního Sokola, které ukázaly, že energie jim ani v pokročilém věku rozhodně nechybí. Večer všem zpestřilo vystoupení romské taneční skupiny M dance club, kapely Sheryl Crowe Tribude Band a nadějného souboru mladých břišních tanečnic. M dance club před lety založil tanečník Michal Šaray, dnes má za sebou skupina nejeden soutěžní úspěch (vítěz mistrovství ČR v disco dance formation v roce 2004). Nadace prof. Vejdovského byla založena v roce 1992 a Monika Žídková ji již dlouhá léta podporuje a pomáhá tak zrakově postiženým dětem v jejich nelehkém životě. Nadace má za sebou konkrétní úspěchy, například částkou 300 000 Kč přispěla na zakoupení Heidelberského laserového tomografu pro oční kliniku v Olomouci. (jss) pokračování

Fond Verda podpořil romské studenty z Brna Částkou 62 421 Kč za první pololetí tohoto školního roku podpořil Nadační fond Verda 18 brněnských romských studentů středních a vysokých škol a učilišť. Peníze byly použity na úhradu stipendií, školného a školních potřeb. Pro některé brněnské studenty navíc Verda zavedla povinné doučování z českého jazyka a matematiky. pokračování

Návrat romských uprchlíků ze západní Evropy do Kosova zhorší situaci Na přelomu března a dubna se ve Skopji a Vídni uskutečnila několikadenní jednání o situaci Romů v Kosovu. S představiteli ERTF a OSCE/ODIHR se setkali zástupci romských komunit z Kosovské Mitrovice, Montenegra a dalších lokalit, aby společně posoudili situaci zejména s ohledem na možný návrat romských uprchlíků ze západoevropských zemí. pokračování

Premiér by investoval do vzdělání mladé romské generace Jednání s majiteli vepřína zkrachovala O osudu vepřína v Letech u Písku podle premiéra Jiřího Paroubka pravděpodobně rozhodne až příští vláda. A to přesto, že před časem tvrdil, že problém vyřeší do konce tohoto volebního období a že vláda v návrhu státního rozpočtu počítá s částkou, za kterou by vepřín od jeho majitele vykoupila. pokračování

Vladimír Oláh byl přijat do Obce spisovatelů České republiky Jako první romský spisovatel byl přijat dne 4. dubna 2006 do Obce spisovatelů PhDr. Vladimír Oláh z Prahy. pokračování

Komentář The New York Times hodnotí diskriminaci Romů v ČR střízlivě Dozvídám se, že velvyslanec Kolář vyslovil pobouření české ambasády v USA proti komentáři k situaci Romů v ČR asi těmito slovy: „Pokud se někdo naváží do Česka a já je tady zastupuji, budu na to reagovat.“ Pan velvyslanec má na mysli samozřejmě reakci pobouřenou a má za to, že komentář The New York Times hrubě zkresluje situaci Romů v ČR a že tím je poškozována ČR. Tvrdí, že problém je pouze v sociokulturních rozdílech, nikoliv v rasových předsudcích. pokračování

Jaké je cítit se celý život jako zloděj Na sobotu 8. dubna připadl Mezinárodní den Romů. Víte, proč se připomíná právě tento den? A s jakou provokativní akcí jej letos spojují občanská sdružení? Na zákazníky jednoho pražského nákupního centra čeká nepříjemná situace: křivé obviňování, že kradou. A to za přihlížení Romů, kteří budou po vysvětlení situace dotčeným osobám předávat letáky s výzvou, aby si představili, jaké je cítit se celý život jako zloděj. pokračování

Něco z historie MDR Mezinárodní den Romů byl ustaven coby oficiální mezinárodní svátek ve Varšavě v roce 1990 na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie. Od té doby se slaví na počest prvního mezinárodního setkání romských představitelů, které proběhlo 8. dubna 1971 poblíž Londýna. Na kongresu došlo k oficiálnímu navázání mezinárodní spolupráce Romů a byly mimo jiné přijaty symboly mezinárodního romského hnutí: mezinárodní romská hymna a romská vlajka. Iniciátory tohoto setkání byli Grattan Puxon a Donald Kenrick z Anglie, Jarko Jovanović z Jugoslávie Matéo Maximoff z Francie, který zastupoval francouzské Manuša. Členové českého Svazu CikánůRomů a slovenského Zväzu CigánovRomov zastupovali ČSSR. Třebaže je Mezinárodní den Romů pro Romy jedním z mála mezinárodních svátků, o jeho existenci a mezinárodním charakteru zatím příliš nevědí nejen někteří příslušníci majoritní společnosti, ale i samotní Romové. pokračování

Setkání v pražském Rudolfinu Mezinárodní den Romů je svátek, který by se měl stát příležitostí k oslavám, ale především bychom měli v tento den zdůraznit významné aspekty života Romů. Občanské sdružení Athinganoi připravilo 3. dubna setkání romských studentů a aktivistů s JUDr. Emilem Ščukou, PhDr. Evou Davidovou a Ondřejem Giňou v pražském Rudolfinu. Účast studentů a mladých romských aktivistů byla bohužel velice malá, ale navzdory tomu se setkání jevilo jako velice zajímavé a důležité. pokračování

Jak kráčela naše novodobá historie V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel. pokračování

Ještě jednou k románu Děvčátko, rozdělej ohníček Chtě nechtě se musím vrátit zpět k románu Martina Šmause Děvčátko rozdělej ohníček, ačkoliv již o něm bylo hodně napsáno, dostal mnohá ocenění a četl jsem také krátkou recenzi Alice Horáčkové v MFD z 22. března, s jejímž názorem ne tak docela souhlasím. Také jsme již dvakrát o této knize psali v RH, v jednom případě s výhradami. pokračování

Kočani Orkestar v pražské Akropoli Legendární rumunská dechovka Kočani Orkestar vystoupila 29. března v rámci festivalu etnické hudby a world music Respect Plus. pokračování

Kale vydalo nové CD Rokycanští Kale jsou zpět. Sice bez Věry Bílé, avšak s novou energií, která z 16 vlastních a převzatých nahrávek i romských lidových písní jen sálá. To vše je navíc okořeněno notnou dávkou jižního temperamentu v podobě flamenkové kytary a rytmu jihoevropských Romů. pokračování

Hudební smršť z brněnského Bronxu V rámci akce Likviduj tour 2006 vystoupila skupina Gulo čar dne 23. března i v ostravském klubu Boomerang na známé Stodolní ulici. Stalo se tak v rámci koncertního turné po českých městech, které skupina zahájila v únoru. pokračování

Indián a sestřička Na nedávném brněnském Febiofestu měl místní premiéru v současné době velmi diskutovaný film Indián a sestřička. Jedná se o klasickou love story ve stylu Romea a Julie, kterou dějově částečně kopíruje. Základní osa je vcelku jednoduchá. Romská dívka Marie, která pracuje jako zdravotní sestra, se zamiluje do dělníka na pile Františka. Jako by nestačily citové vnitřní zmatky obou hrdinů, rozbíhá se kolotoč předsudků a překážek, které jim do cesty staví okolí. V romské komunitě je Marii vyčítáno, že se zapletla s bláznivým gadžem, který si hraje na indiány, místo toho aby se věnovala vztahu s romským podnikatelem Martinem, rodinným přítelem a podporovatelem. Marie sama nemá ve svých citech jasno. Martin jí imponuje svým postavením, rozumem a nadhledem, ale není do něj zamilovaná a spíše má strach z jeho plánů do budoucna a nechce zabřednout do středostavovské nudy na malém městě. František zase musí snášet úšklebky od kolegů v práci a vyrovnat se s jejich otevřeným i skrytým rasismem. Pochopení nenajde ani u rodičů, kteří jsou zděšeni z toho, že si přivedl domů Romku. pokračování

Trochu více tolerance a pokory Mladí lidé a zejména ti, kteří dosáhli rychle a snadno (třeba i náhodou) úspěchu, jsou se vším hned hotovi, mají ve všem jasno a všichni jsou kolem nich mírně připálení, velmi zdvořile řečeno. Taky jsem byl takový! Do té doby než mne strana a vláda přinutila být dělníkem v okamžiku, kdy jsem si myslel, že jsem hvězda vesmírného nebe, před níž je otevřená vědecká a pedagogická kariéra. Zadupali mne do bláta a nechali by mě tam shnít. Dalších 25 let jsem si mohl vyčistit hlavu a zaujal zcela jiná stanoviska, mnohem více tolerantnější a pokornější vůči svému okolí, lidem i práci.Ještě lépe vám pročistí hlavu a myšlenky kriminál. Neznal bych skoro lepší terapii v očistném procesu než právě tuto, kdyby mne po patnácti letech života ve svobodné společnosti nepotkalo ještě něco očistnějšího: utekl jsem hrobařovi z lopaty a to je, při vší nechuti, kterou mám vůči nemocem, nejlépší lék proti fanfaronství a hvězdné domýšlivosti. Člověk najednou cítí, že by se měl chovat slušně ke každému, s kým se setká, a že jakékoliv křiváctví i pokrytectví mu bude brzy spočítáno. pokračování

Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky. „Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols. pokračování

Evropský parlament má obavy z násilí na Romech páchaného rumunskou policií Kromě dostupnosti vzdělání a dalších sociálních služeb pro Romy, situace mentálně postižených osob, obchodování s lidmi a zákona o menšinách, který rumunská vláda stále ještě nepřijala, se podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva na začátku dubna věnoval i problematice práv romské menšiny žijící v Rumunsku a případů policejní brutality. pokračování

Celorepublikové semináře mají povzbudit české Romy Jaká budoucnost je čeká v EU? Pod názvem Jaká budoucnost čeká Romy v Evropské unii probíhají již několik týdnů setkání, která v každém kraji organizuje Centrum politických analýz (CPA) a Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Naše redakce navštívila setkání v Brně, kam přijeli diskutovat Brady Clough (CPA), Čeněk Růžička (VPORH), Juan Reyes a Isabel Jimenez (Nadace generálního sekretariátu španělských Romů). Celou diskusi moderoval Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. pokračování

Křest nové desky skupiny Gulo čar V sobotu 22. dubna proběhl v brněnském klubu Fléda křest nového CD skupiny Gulo čar pojmenované Gipsy Goes To Hollywood! Za kmotra si hudebníci vybrali známého brněnského muzikanta a zároveň manažera Jiřího Vondráka (Bowle). Další významná osobnost, jež se křestu zúčastnila, si s touto kapelou i zahrála. Není to nikdo jiný než po celém světě velice slavný Doug Wimbish (Living Colour, Jungle Funk, Mick Jagger, Madonna). Tento americký basový kytarista se podílel i na práci ve studiu při natáčení a při produkci již zmiňovaného CD. Wimbish byl nadšen už z demosnímků, které mu management kapely zaslal se žádostí o spolupráci a rozhodl se přijmout nabídku produkovat desku a zahrát si na ní jako host. Stalo se tak v průběhu roku 2005 ve studiu SONO. pokračování

Předvolební horování V minulém čísle vyšly dva články na téma voleb. Jeden od Ladislava Horvátha, který nás neutrálně vyzývá k účasti ve volbách (i když sám je členem ČSSD a horuje pro tuto stranu) a druhý od Karla Holomka, otevřeně propagující Stranu zelených (SZ). Karel Holomek se domnívá, že SZ prosazuje politiku přátelskou vůči romské komunitě a její účast v parlamentu může Romům jedině prospět. Pojďme se tedy na SZ podívat trochu kritičtěji. pokračování

Paměti romských žen XV. Pokračování rozhovoru s paní Barborou Váš manžel? Jo. On chodil v neděli dopoledne. Řízky a všechno už jsem měla. Odstěhovaná jsem byla, taková kuchyňka to byla, jeden pokoj, přijdu za ním a povídám: „Prosím tě, já už nevydržím.“ Ne, vlastně K. přišel ven a povídá mu: „Prosím tě, to už není možný! Fakt. Jednou udělej pořádek! Netrap tu ženskou, netrap! Kdyby byla nějaká špína, ale děcka má pěkně nastrojené a všechno. A toto jí necháš udělat?“ On mně řekl: „Barčo, běž domů, já za chvilku přijdu.“ Kdybys viděla! … Od té doby jsem už měla klid, žádné nadávání. Ale pak hráli nějaký film v kině a on koupil lístky do kina, že půjdeme do kina, a chtěl, abych šla. Tak já vlasy natočené, to víš, a venku se mnou mluvila kamarádka. Ona byla sestřička na poliklinice. A mama otevřela dveře a talíř s krupicí mně hodila na hlavu. pokračování

Anketa Veřejná diskuse s Romy žijícími v Moravskoslezském kraji se konala dne 28. března v Ostravě. Téma: Romové Romům. Připravilo ji Centrum politických analýz z Prahy (zastoupené Bradem Cloughem) ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu (zastoupeným Čeňkem Růžičkou). Diskusi vedl Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. Jako host vystoupil prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer. Třem z účastníků jsme položili následující otázky: 1. Splnila akce Romové Romům vaše očekávání? 2. Co byste vzkázali čtenářům Romano hangos? pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 1. Základní elementy tvořivé síly Výtvarné umění a cítění Romů se dnes zdá být novým, dříve nevídaným jevem. Jeho skutečné kořeny však musíme hledat již v dávné minulosti. I v drsných životních podmínkách Romové věnovali energii snaze o zkrášlení prostředí, v němž přebývali, zejména svých příbytků. Dokladem jsou výtvarně pojaté dřevěné kočovné vozy, které sloužily zároveň jako dům i dopravní prostředek. Také později, když se Romové začali usazovat na jednom místě v trvalých obydlích, si je sami zdobili zvenku i uvnitř barvenými nátěry a malbu doplňovali o jednodušší či složitější motivy dle vlastního přání, fantazie a výtvarných schopností. pokračování

Informace pro terénní sociální pracovníky Výpověď z nájemního bytu již bez souhlasu soudu Od prvého dubna (není to apríl) platí novela občanského zákoníku, jejíž podstatou je změna režimu dávání výpovědí z nájemního vztahu. Má zcela zásadní dopad na některé klienty terénních sociálních pracovníků (TSP). Následující řádky jsou určeny tedy především jim. Podstata změny je v tom, že doposud bylo možné dát výpověď pouze se souhlasem soudu, nyní je to možné učinit přímo a výpověď je platná. Nájemník se může poté ve lhůtě šedesáti dnů bránit zvláštní žalobou. Jedná se o tyto případy výpovědních důvodů: pokračování

Komunitní plánování sociálních služeb v Brně Komunitní plánování je jedna z metod plánování sociálních služeb určité komunity – obce, města, kraje. Základním cílem této metody je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané přejí, aby byly dostupné a efektivní. pokračování

Drobničky PRAHA – Světový romský festival Khamoro ve dnech 22. až 27. května potěšil své příznivce již poosmé. Do Prahy se sjeli hudebníci z Maďarska, Makedonie, Nizozemí, Rakouska, Ruska, Rumunska, Slovenska, Španělska, USA a České republiky. K bohatému programu přispěly koncerty tradiční hudby, jazzu, promítání filmů, vernisáž fotografií i galakoncert a defilé v centru města. pokračování

Křest katalogu Muzea romské kultury Katalog sbírek výtvarného umění pokřtilo ve čtvrtek 27. dubna v brněnské Literární kavárně knihkupectví Academia Muzeum romské kultury. Významnou událost zahájila ředitelka muzea Jana Horváthová, která vytvářela tuto ojedinělou publikaci za pomoci svých spolupracovníků. pokračování

Otevřený dopis vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace. Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo. pokračování

Znevýhodnění ve vzdělávání Zprávu o situaci Romů a Travellerů ve vzdělávacích systémech v Evropě vydalo Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC). Přináší důkazy, že ve vzdělávání dochází k přímé a systematické diskriminaci a vylučování žáků z řad Romů a kočovníků. Podle ředitelky EUMC Beate Winkler romští žáci opouštějí školy poměrně brzy proto, že nejsou úspěšní, a tím přicházejí o možnost získat potřebnou kvalifikaci, která by jim později umožnila prosadit se na pracovním trhu. Zpráva rovněž poukazuje na skutečnost, že segregace při vzdělávání romských dětí a dětí kočovníků je v mnohých zemích EU přetrvávajícím jevem: ať už v důsledku zavedené politiky či segregace v oblasti bydlení. Neopodstatněné zařazování romských žáků do zvláštních škol a jejich nadměrné zastoupení v těchto školách je někde i nadále naprosto běžné. pokračování

Případ romských žáků znovu u soudu ŠTRASBURK, FRANCIE – Osmnáct mladých Romů, kteří byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol v Ostravě, se odvolalo k Velkému senátu, nejvyššímu orgánu Evropského dvoru pro lidská práva (EHRC). pokračování

NNO usilují o změny v českém školství Společný postup při odstranění segregace romských dětí v českém školství se stal ústředním tématem setkání čtyř nevládních neziskových organizací (NNO) v prostorách brněnské kanceláře Ligy lidských práv. Setkání proběhlo dne 9. května za účasti zástupců organizací IQ Roma Servis, Drom, Společenství Romů na Moravě a Ligy lidských práv. Dne 1. ledna 2005 v ČR nabyl účinnosti nový školský zákon, v jehož rámci došlo ke zrušení zvláštních škol. Hlavním cílem tohoto zákona je integrovat žáky bývalých zvláštních škol do škol běžných, a tak jim umožnit přistup ke kvalitnějšímu vzdělávání. pokračování

Komentář Uplatnění teze „kultury chudoby“ v praxi Je to asi rok a půl, kdy v RH probíhala polemika o knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Hirta a Jakoubka. Pro osvěžení: oba působí na Západočeské univerzitě v Plzni, vyučují kulturní antropologii a hlásají, že Romy spojuje jen „kultura chudoby“. Mezi řádky se čtenář dozvídá, že vlastně Romové jako etnikum neexistují, a to navzdory všem doložitelným prvkům, které činí etnikum etnikem a národ národem: v případě Romů je to po staletí nenormovaný jazyk se spoustou dialektů, spojených společnými jazykovými prvky, a kultura bezpochyby velice bohatá na tradice. Nedávno se mi bohužel naskytla příležitost přesvědčit se, jak tato ideologie funguje v praxi, jak je nebezpečná, když ji propagují vedoucí úředníci magistrátu. pokračování

Rokycanské setkání s KSČM bylo populistickou akcí Setkání pod názvem Jak se žije Romům aneb Co se musí změnit proběhlo v předposlední dubnovou sobotu v prostorách rokycanské sokolovny pod záštitou Evropské sjednocené levice / Severské zelené levice. pokračování

Kulatý stůl o boji se segregací v bydlení a sociálním vyloučením O segregaci italských Romů a Sintů v oblasti bydlení a jejich sociálním vyloučení přijeli do italského Říma diskutovat aktivisté romských organizací, zástupci institucí Rady Evropy, italských úřadů, budapešťského Evropské středisko pro práva Romů a italské organizace OsservAzione, která se zabývá výzkumem diskriminace příslušníků komunity Romů a Sintů. pokračování

Osudy tří romských žen: každý jiný, a přesto podobné Moc chci mít syna u sebe Irena Dunová (51) se narodila ve slovenských Michalovcích, ale již 34 let žije v Plzni. V současné době nemá kde bydlet, a to přesto, že její dvě dospělé děti – dcera a syn – jsou postižené. Navíc má v opatrovnictví devítiletého vnuka, syna své postižené dcery, která byla uznána za nesvéprávnou. Naší redakci řekla: pokračování

Jsem vděčná, že máme kde složit hlavu O situaci paní Gabriely Klempárové (35) z Prahy jsme čtenáře Romano hangos informovali loni v čísle 5 .Tehdy neměla se svými čtyřmi dětmi kam jít – na ulici byla od srpna 2004. Vbourala se nelegálně do zapečetěného bytu v žižkovském domě pro neplatiče a nastěhovala se tam i s dětmi. Ve stísněných prostorách a velice špatných hygienických podmínkách všichni žili do doby, než odtud byli na popud městské části vystěhováni. Paní Klempárová vypráví, jak jí byl po vystěhování nakonec přidělen byt: pokračování

Zatím nemám jinou možnost Případ paní Veroniky Demeterové (22) a její rodiny ukazuje, jak těžké je pro mladou rodinu, když se chce osamostatnit. S tímto problémem se potýká většina podobných rodin s dětmi; v sociálně vyloučených oblastech a romských ghettech jako je ostravská Liščina je situace daleko komplikovanější. Bytové odbory tvrdí, že byty nejsou i v mnohem vyhrocenějších případech, jako jsou nucená vystěhování či soudní exekuce. Zdá se, že potřeby mladé rodiny, která hledá soukromí a své místo na slunci, komerčně orientované bytové odbory vůbec nezajímají. Veronika Demeterová vypráví: pokračování

Představujeme nový hudební projekt Black Magic Duší a vedoucí osobností Black Magic (BM) je Jano Berky Mrenica Jr. Je lídrem skupiny a majoritním autorem repertoáru. Po ukončení hudebních studií působil tento houslový virtuos ve světoznámé kapele svého otce, s níž procestoval všechny osídlené kontinenty a všude sklízel zasloužené ovace. V současnosti působí na poli tradiční „gypsy music“ a folkloru se svojí vlastní formací Diabolské husle. pokračování

Genocida Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě Unikátní dokumentární výstava v pražské Národní galerii, která se skládá z více než osmdesáti velkoplošných panelů v angličtině a v češtině, dokumentuje, jak nacistická genocida zasáhla do života Romů v evropských zemích. Prostřednictvím obrazových informací a zvukového průvodce má návštěvník možnost nahlédnout do nacistické mašinérie a pochopit, jak se promítla do jednotlivých lidských osudů. Výstava zachycuje rovněž podoby pronásledování v jednotlivých obsazených a kolaborujících státech a přibližuje nejen pachatele těchto hrůz, ale i důsledky genocidy, s nimiž se v Evropě vyrovnáváme dodnes. Výstava Genocida Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě je otevřena do 16. července ve Veletržním paláci. Vstup je zdarma. pokračování

Známá Oáza zábavy v Brně Oáza, známá též jako Funky club, je místo vyhlášené nejen mezi lidmi z Brna, ale znají je i v ostatních koutech jižní Moravy. Jeho majitel, sedmatřicetiletý Milan Danihel, v něm dává prostor mladým romským kapelám. Vystupovaly zde například Gulo čar či Terne čhave. Oáza (název si prý vybrali sami Romové) je rovněž místem, kam chodí stálá klientela. Velice oblíbené jsou zejména nedělní diskotéky pro maminky s malými dětmi. Přicházejí na ně i maminky s kojenci a učí je milovat hudbu. „Mám z toho velkou radost. Zákazníci se chovají slušně, a když to někdo přežene s alkoholem a je agresivní, umíme si s ním poradit i bez policie. Mnohdy přijde druhý den a omluví se za své chování. Žádná maminka s dítětem na odpoledních nedělních diskotékách mě nikdy nepožádala o alkohol nebo pivo, žádají si sodovku nebo kávu,“ prohlásil Danihel. (D.T.Š.) pokračování

Legenda o králi Adarovi Divadelní představení Legenda o králi Adarovi mělo premiéru sice už loni v listopadu, bylo však rovněž uvedeno v rámci letošních oslav jako slavnostní tečka za Dny romské kultury 2006. Ty uspořádalo 3. až 10. dubna o.s. Vzájemné soužití ku příležitosti Mezinárodního dne Romů za podpory Magistrátu města Ostravy a Ministerstva kultury ČR. Partnery byly Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Knihovna města Ostravy a Střední škola profesora Zdeňka Matějčka. Přestože se může zdát, že tato informace přichází se značným zpožděním, Romano hangos chce ukázat, jakým způsobem naložili se svým volných časem mladí lidé, kteří se do projektu zapojili pod vedením paní Elen Mirgové. pokračování

Je třeba, aby mladí vstoupili do politiky Posledním z kroků, který směřoval k vytvoření romské reprezentace v České republice, bylo ustavení Parlamentu Romů ČR. Milan Ščuka se ujal této náročné práce a energicky prosazoval myšlenku volených zástupců Romů, kteří by obhajovali a prosazovali zájmy a potřeby ostatních. pokračování

Většinu Romů diskriminují nové vztahy mezi majitelů domů a nájemníky Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak. pokračování

Ředitelka Muzea romské kultury o vzniku ojedinělého katalogu Bylo to překvapení, zděšení i radost Nová publikace Muzea romské kultury zahajuje knižní řadu, která bude čtenáře seznamovat se sbírkovými fondy muzea. Jako první je tedy zveřejněna sbírka výtvarného umění – část romští autoři. Celá muzejní sbírka výtvarného umění totiž obsahuje i práce autorů neromských, kteří se nechali inspirovat romskými tématy. Tato část však ještě na své zveřejnění bude muset nějaký čas počkat. pokračování

Novinky v audiofondu Muzea romské kultury V poslední době byla fonotéka Muzea romské kultury v Brně, která mapuje hudebnost Romů v celé její šíři, obohacena o nové zajímavé nahrávky. V roce 2005 vydalo brněnské vydavatelství Indies records již v pořadí druhou desku skupiny Triny. Kapela vychází především z barev tří ženských vokálů. Hlavními protagonistkami jsou Iveta Kováčová, Jana Procházková a Dagmar Podkonická. Album Aven se proti tomu předešlému odklání od elektronických nástrojů, samplů a smyček a více se hlásí k přirozenějšímu zvuku akustických nástrojů. Celkově je subtilnější a více vyznívá v detailech. Charakteru vokálů všech tří zpěvaček takové pojetí rozhodně sluší více. Vokální aranžmá Ivety Kováčové si vkusně pohrává s jednotlivými motivy romských písní. Vše se děje s nadhledem a přirozenou hravostí. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 2. Kořeny insitního výtvarného projevu Zájem o neškolený výtvarný projev a jeho „poezii“ se zrodil s novou koncepcí umění v 19. a především ve 20. století. Vyvolala jej cesta Paula Gauguina do Polynésie, na Tahiti, která představuje obrat moderního umění ke zdrojům energie vyjádřené v přírodě. Moderna nalomila staré konvence renesančního iluzionistického umění. Zanevřela na technickou virtuozitu a vyzdvihla spontánní vlastnosti kreativity, jako expresi, znakovost a básnický půvab neškoleného výtvarného projevu. Člověk 20. století se začal zamýšlet nad otázkami, na které hledali myslitelé odpověď už od starověku. pokračování

Drobničky PRAHA – Evropský parlament konstatuje, že romské ženy patří mezi nejohroženější osoby v EU. Europoslankyně Livia Járóková upozorňuje na nedostatečnou ochranu pohlavního zdraví romských žen, případy nucené sterilizace, předčasná manželství, slabou sexuální výchovu, domácí násilí a obchodování se ženami. EP vyzývá členské státy, aby romským ženám zajistily adekvátní zdravotní péči a rovný přístup ke vzdělání. pokračování

Drobničky PRAHA – Evropský parlament konstatuje, že romské ženy patří mezi nejohroženější osoby v EU. Europoslankyně Livia Járóková upozorňuje na nedostatečnou ochranu pohlavního zdraví romských žen, případy nucené sterilizace, předčasná manželství, slabou sexuální výchovu, domácí násilí a obchodování se ženami. EP vyzývá členské státy, aby romským ženám zajistily adekvátní zdravotní péči a rovný přístup ke vzdělání. pokračování

Výstava o genocidě Romů a Sintů za 2. světové války Jak jsme vás již informovali v minulém čísle Romano hangos, ve čtvrtek 25. května byla vernisáží zahájena výstava genocidy Romů za 2. světové války v prostorách Národní galerie v Praze. Výstava ukazuje na rozsah této genocidy v Evropě a představuje unikátní informaci, která dosud nebyla v takové formě a rozsahu podána. Výstava, kterou instaloval Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou, potrvá do 16. července, pak bude přemístěna do Brna. pokračování

Bouře a vánek společně v Brně Muzeum romské kultury v Brně dne 7. června uspořádalo koncert při příležitosti oslav stého výročí založení Židovského muzea v Praze. Vystoupili na něm Létající rabín a Gulo čar. pokračování

Přehlídka romských talentů LIBEREC – Poslední květnovou sobotu patřil Liberec kulturní přehlídce romských talentů. Například Amare čhave předvedli tradiční romské tance za doprovodu Cimbálové muziky Romského komunitního centra (RKC). Své dovednosti prezentovaly také kroužky moderních tanců Break nebo HipHop, dále vystoupili členové kapel, které se profilují v Romské hudební škole při RKC. Veřejnost se též seznámila s Libereckým romským sdružením a o. s. Romipen. Ve městě provozuje předškolní klub pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a snaží se je připravit pro vstup do základní školy. Po ukončení přehlídky proběhl již pátý romský ples, na kterém zahrála kapela Karla Grajcara z Kladna. Organizace se ujalo RKC v Liberci ve spolupráci s Libereckým romským sdružením, která v Liberci působí od roku 2000. Od roku 2006 zajišťuje ve spolupráci s libereckým magistrátem terénní sociální práci v Libereckém kraji. (red) pokračování

Případ byl odložen Pod titulkem Úřady i policie se zajímají o romskou zaměstnaneckou agenturu jsme zveřejnili v čísle 3/2004 informaci, že „případem se zabývá služba pro odhalování korupce a finanční kriminality. Mluvčí severomoravské policie Soňa Bradáčová uvedla, že vyšetřování je teprve na počátku a bližší informace nemůže uvést.“ Ing. Aleš Baran se nyní obrátil na redakci RH s žádostí o zveřejnění následujícího vyjádření: „Policie České republiky, Služba pro odhalování korupce a finanční kriminality, podezření na spáchání trestného činu zpronevěra a podvod v souvislosti s realizací projektu Romská zaměstnanecká agentura při D47, podpořeného dotací Ministerstva pro místní rozvoj ČR, realizovaného občanským sdružením Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a reprezentovaným Ing. Alešem Baranem a Milanem Polhošem, exporadcem ministra dopravy Jaromíra Šlinga (ČSSD) a Ing. Milana Šimonovského (KDUČSL), odložila.“ (red) pokračování

Menšiny nás moc nezajímají, přiznávají žáci základních a středních škol PRAHA, OLOMOUC – Čeští školáci mají jen malé povědomí o zvycích, původu nebo dějinách národnostních a náboženských menšin, které žijí na území České republiky. Vyplynulo to z výzkumu Martiny Ciché z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V odpovědích na otázky se často dokonce projevovaly rasistické nebo xenofobní postoje. V roce 2002 se podobného výzkumu zúčastnilo 833 žáků základních, středních a vyšších odborných škol. pokračování

Muzejní noc nebyla temná Muzejní noc se stává pro Brňany stále oblíbenější kratochvílí, které se účastní každoročně tisíce lidí. V noci z 19. na 20. května zůstala otevřena všechna brněnská muzea, zájemci se přesunovali od jednoho k druhému, anebo zůstali jen v tom jediném, které si vybrali. Také Muzeum romské kultury pro ně připravilo bohatý program, poskytující naplnění pro všechny smysly. pokračování

Luminita opět tancovala Národnostní menšiny z celého Jihomoravského kraje představily své tradice a kulturu. V řadě tanečních a hudebních vystoupení se veřejnosti poslední květnovou sobotu představili mimo jiné příslušníci slovenské, německé, bulharské, maďarské, řecké a romské národnostní menšiny. Letos poprvé prošel městem i krojovaný průvod, který vše dopoledne zahájil. Návštěvníci měli možnost v prostorách brněnského Domu pánů z Kunštátu v rámci celodenního programu ochutnat gastronomické speciality jako například brynzové halušky, maďarský guláš nebo řecký gyros, či si mohli v malé taneční škole vyzkoušet řecké tance. Organizátorem akce je Vlastimil Fabišík, který je mimo jiné i vedoucím folklorního souboru Púčik. Celá akce se pořádá pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka. pokračování

Salesiáni a výukový program Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže Teplice společně se svým partnerem Salesiánským střediskem volného času – Don Bosco dokončují svůj velký společný projekt Výukový program. Projekt je zaměřen na doučování romských dětí a mládeže a jejich integraci do společnosti. Tento záměr probíhá současně v Teplicích i Ostravě a je do něho zapojeno na 85 dětí, které se doučují v salesiánských střediscích školní látku. Doučování vedou pedagogičtí pracovníci nebo studenti vysokých škol. Veliký důraz se při tom klade na kvalitu, takže se doučující věnuje maximálně dvěma žákům najednou. pokračování

Současný životní styl je velmi nemotivující Zpráva o situaci Romů v Brně Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 se ke svému romskému původu přihlásilo v Brně pouze 374 obyvatel (nejspíš je pravdou a zároveň paradoxem, že právě tito Romové jsou těmi integrovanými). Různé studie pak uvádějí oficiální odhady, pro pracovní účely lze používat údaj 15 až 20 000 Romů v Brně. pokračování

představujeme Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje Sdružení bylo založeno v prosinci roku 2004. Hlavními cíli jsou především vytváření podmínek pro vyšší zapojení národnostních menšin do budování a rozvoje demokracie v ČR, pomoc jejich příslušníkům při vyřizování záležitostí u orgánů státní správy a samosprávy a přispívání ke zvyšování úrovně vzdělání a zaměstnanosti Romů a příslušníků dalších národnostních menšin. pokračování

Zahajovací koncert Khamora se vydařil Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006. Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie. pokračování

Znovuobjevené dílo Jozefa Kolarčíka Jako doprovodná akce VIII. ročníku světového romského festivalu Khamoro se ve Slovenském institutu v Praze uskutečnila výstava fotografií národopisného sběratele a folkloristy Jozefa KolarčíkaFintického (1899–1961). Tento rodák z Malého Šariše u Prešova, hudebník a učitel, se vedle své profese věnoval i sběru etnografického materiálu, zejména lidové slovesnosti východoslovenské i rusínské kultury. S tímto sběrem započal již jako student učitelského ústavu a hudební školy (1915); jeho zájem jej koncem dvacátých let minulého století přivedl i k Romům. pokračování

Khamoro na rozcestí? Světový romský festival Khamoro 2006 měl svoje velké galapředstavení v pražské Lucerně v sobotu 27. května. Vystoupilo na něm osm souborů. Měl jsem možnost sledovat šest z nich, a tak mi uniklo vidět dva poslední: Puerto Flamenco ze Španělska a Ilo z Ruska. Škoda, soubor španělský byl určitě mimořádný a skvělý. Ruským souborem si tím tak zcela nejsem jist. Je nepochybné, že Khamoro si už vytvořilo jistou tradici a že vstoupilo do povědomí širší kulturní i laické veřejnosti a že má velké zásluhy o pozitivnější vnímání Romů také jako kulturní pospolitosti. Zatím nic na takové úrovni v ČR není, co by zřetelněji pozitivně propagovalo Romy. Je to vlastně kampaň k toleranci a proti rasismu. pokračování

Chci pracovat s romskými dětmi U příležitosti romského festivalu Khamoro jsme se setkali v Praze s Michaelou Červeňákovou (24), studentkou Romské odborné školy sociálněprávní v Čáslavi. pokračování

Změna občanského zákoníku s velmi tvrdými důsledky Zákon č. 107/2006 Sb. v části druhé přináší výraznou změnu občanského zákoníku týkající se nájmu bytu. V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj České republiky u této novely je uvedeno, cituji: „… umožní zpřísnit postup proti nájemcům, kteří porušují své povinnosti, zejména proti neplatičům…“ Ke změnám občanského zákoníku týkající se nájmu bytu dále upřesňuji: – složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem může pronajímatel požadovat u nově sjednávaných nájemních smluv, – nájemce písemně oznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které s ním žijí v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo (pozn.: v případě soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi musí nájemce prokázat splnění této povinnosti!), – jeli nájemci doručena výpověď pronajímatele dle § 711 odst. 2 obč. z., nájemce podá k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi do šedesáti dnů od doručení výpovědi, máli za to, že důvod výpovědi zde není dán nebo výpověď nemá všechny náležitosti (pozn.: pokud by nájemce měl zájem na skončení nájemního vztahu, žalobu u soudu nepodá a nájemní vztah skončí uplynutím výpovědní lhůty), pokračování

Lichva je produktem systému S velkou vážností se nyní gádžovští mudrlanti vyslovují o situaci v romských ghettech. Ministerstvo vnitra si dokonce objednalo výzkum o tom, jestli existuje „specifická romská kriminalita“. Není to nic nového, protože již před válkou prováděli podobné výzkumy nacističtí antropologové v Německu. Antropologové ze Západočeské university provedli „výzkum“ v romských ghettech, aby zjistili, jak se vyvíjí „specifická romská kriminalita“, ale museli přiznat, že něco takového prostě neexistuje. „Nová studie“ nemohla prokázat nic nového. Pouze to, co je sociologicky obecně známo. V nacistických koncentračních táborech se vysoce civilizovaní a vzdělaní lidé chovali zcela jinak, než tomu bylo na svobodě. Jinými slovy řečeno, když byli zbaveni základních lidských práv a existenčních možností, museli se přizpůsobit poměrům v koncentračním táboře a dělat vše pro přežití. pokračování

Cením si úcty Romů k rodičům Helena Brožová (41) působí rok jako terénní sociální pracovnice Komunitního centra v Liščině, které funguje při Vzájemném soužití. Při naší návštěvě nám vyprávěla nejen o svých bohatých zkušenostech s terénní sociální prací, ale i o tom, jak jí učarovaly romské tradice. pokračování

Bída nám ničí život i zdraví Romským ghettům se „ostatní“ lidé vyhýbají. Nemají ani potuchy, jaký je život v tomto prostředí. Jak začíná cesta do romského ghetta a jak se tam žije, o tom nám vyprávěla třiapadesátiletá žena, matka čtyř dětí a osmi vnoučat. pokračování

napsali jste nám Existuje latentní diskriminace asistenta pedagoga? V živé paměti mám dobu, kdy začali ve škole působit romští asistenti. V té době se začínalo prakticky z ničeho a postupem času se asistenti vypracovali na plnohodnotné členy kantorského sboru. To byla cesta dlouhá sedm let a od té doby se mnohé změnilo. Funkce romského asistenta byla zařazena do katalogu prací pod novým názvem a zní vychovatel asistent pedagoga. Jsou zařazeni mezi pedagogické pracovníky a s tím jsou spojené výhody jako např. dva měsíce prázdnin. pokračování

Dáma s otevřenou duší Již čtyři roky pracuje pro naše noviny jako externistka milá rozevlátá žena, která jistě zaujme každého, kdo se s ní setká. Dana TeinitzerSarköziová se věnuje dlouhodobě práci pro nevládní organizace, jejím stěžejním tématem však byli vždy Romové. Svůj čas tráví většinou, jak sama říká v lese, čili na venkově, kde se cítí nejlépe. pokračování

Paměti romských žen XVII. On vás opustil? No, tři měsíce před narozeninama. A přišel a přesně na mý narozeniny. No a co jste si říkala? Napadlo vás, že mu je smutno? Prostě takový mně to připadalo. Já keď jsem viděla, že se vykoupe a toto, že někam půjde druhý den. Vy jste to tolerovala? Já jsem to brala jako nic. Ale to jsme nebyli sezdaní, mně to jedno bylo. Buď půjdeš, nebo nepůjdeš, tak co. No a pak, když jste se vzali? Tak nic, tak už to neudělal nikdy v životě. Do práce chodil všechno. Ale třeba byla dovolená, on šel. Ale bez peněz, aji kluka ukradnul. pokračování

Bez stigmatu cizosti Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů „Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 3. Výtvarný kroužek ve slovenské Detvě S ohledem na bohatství amatérských děl v muzejní sbírce budeme pracem autorů ze Slovenska věnovat také tento díl a několik následujících. Jde o soubor výtvarných prací vyvážený v kvalitě, není to jen povrchní vizuální múza, a otevírá cestu ke skutečnému výtvarnému myšlení. Pro výtvarníky je podstatná touha po expanzivní osobnostní expresi, po invenčním sebevyjádření, nespoutaném akademickými pravidly. Z tohoto pohledu jsou zajímaví autoři, kteří pracují ve výtvarném kroužku při Kulturním domě v Detvě už od roku 1985. Dravý malířský rukopis a barevná intenzita, doslova tvořivý zápas, je charakteristický pro Jána Berkyho, který se věnuje filozofickým tématům života a smrti, válce a utrpení, původu a existenci Romů. Osobitý je i přínos Dušana Oláha, jehož tvarová imprese se intuitivně vylupuje z pozadí obrazové plochy, nejednou i se symbolickým přesahem. Rozvíjí úvahy o „mýtu člověka, který se prolíná s mýtem přírody“, kde se přírodní cyklus prolíná s lidským příběhem. Tady se duše stává krajinou. Dalším jeho námětovým okruhem jsou inspirace ze světa romské minulosti, křehké lásky a smrti. Přírodní radiace vyzařuje taktéž z imaginativních a světelně působivých krajin Tibora Oláha. pokračování

Drobničky PRAHA – Podle průzkumu agentury STEM má přes dvě třetiny Čechů k Romům nejméně pozitivní postoj. Romské sousedy by sneslo jen 11 procent, tři čtvrtiny odmítají, že by se v ČR mělo věnovat více pozornosti právům Romů. Pouze pět procent lidí k nim má velmi dobrý vztah. Ve srovnání s výsledky výzkumu ze srpna 1994 došlo k mírnému zlepšení postoje veřejnosti k Romům. pokračování

Genocida Romů a Sintů Zastupitelstvo Brna odmítlo malou dotaci ve výši 10 000 korun na podporu nadcházející výstavy o genocidě Sintů a Romů v Evropě. Údajně proto, že na jednom z panelů se objevila zmínka o zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Zastupitel Robert Kotzian uvedl, že to poškozuje ČR a že je to výraz perzekuce Romů v ČR, což není pravda, podle něj. Pro soudného čtenáře uvádím přesné znění textu na inkriminovaném panelu, ať sám posoudí, zda zastupitelé Brna kvůli třísce v patě neusekli celou nohu. pokračování

Romské pohádky poslechem Romské pohádky je literární útvar, který není třeba sáhodlouze představovat. Mnozí naši čtenáři vyrostli za vyprávění svých rodičů a prarodičů a sami úzkostlivě prožívali s hrdiny těchto pohádek jejich útrapy i radosti. pokračování

Drobničky BRNO – Trestní stíhání pro zneužití pravomoci veřejného činitele bylo zahájeno s dvěma strážníky brněnské Městské policie. O prvním červencovém víkendu měli svévolně zadržet a týrat romského chlapce, kterého podezírali z napadání a okrádání dětí na konci školního roku. Na případ bylo uvaleno informační embargo. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5. Romští autoři k holocaustu My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka pokračování

Historická šance upozornit na život evropských Romů - Výstava o holocaustu bude i v New Yorku Putovní výstava o romském holocaustu, která je nyní k vidění v Brně, bude v příštím roce v New Yorku. Brněnského organizátora této výstavy Karla Holomka informoval o tomto velkém úspěchu Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. „V těchto dnech mi z kanceláře kompetentního státního podtajemníka Organizace spojených národů Shashi Tharoora přišla zpráva, že naše výstava v anglickém jazyce The Holocaust against the Roma and Sinti and present day racism in Europe bude v následujícím roce představena u příležitosti mezinárodního pamětního dne holocaustu (27. ledna) v sídle Spojených národů v New Yorku. Zahajovací akce se bude pravděpodobně konat 24. ledna 2007,“ píše Rose ve svém dopise. pokračování

Karvinský romský festival ve velkém stylu Prvního července se konal v Karviné v amfiteátru parku Boženy Němcové úspěšně 7. romský festival. Účast byla nejméně tisíc diváků a tím se může jen málokdo pochlubit z těch, co podobné festivaly pořádají. To je nesporně největší úspěch, který tento festival provázel. Je to jistě výsledek manažerských schopností pořadatelů, jimiž byli početní bratři Ferencovi a jejich rodinný tým. Udělali to totiž šikovně: vedle romských souborů pozvali i populární osobnosti popmusic - Petra Muka a Vlastu Horvátha. Tím dosáhli hned dvou úspěchů najednou: přilákali spoustu návštěvníků a spojili Romy s Čechy. To je totiž to, oč tu běží a co se má dělat! pokračování

Šestkrát nic na třech talířích v muzeu Alfred Ullrich je již několik desetiletí tvořící autor, původem ze smíšené rakousko-romské (sintské) rodiny, která si za války prošla tvrdou rasovou perzekucí v koncentračních táborech. Z jeho patnácti sourozenců se konce války dočkali pouze čtyři. Ullrich sám se narodil až tři roky po válce a část svého života prožil tradičním romským způsobem v kočovném voze. Od osmdesátých let žije a tvoří v Německu. Nemá žádné výtvarné vzdělání, tvorbě (zejména grafické) se věnuje jako samouk. Inspirací k práci jsou Ulrichovi jeho zážitky ze života na okraji společnosti. pokračování

OSN zřídila nový orgán pro lidská práva Počátkem tohoto roku byla rezolucí Valného shromáždění OSN ustavena Rada pro lidská práva, která po šedesáti letech nahradila činnost předchozí Komise pro lidská práva. Inau-gurační zasedání se uskutečnilo 19. června v Ženevě a předsedou Rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba. Proč k této významné změně vlastně došlo? pokračování

Po letních prázdninách na úřad práce Dva měsíce prázdnin jsou pro děti školou povinné vítaným odpočinkem. Pro ty starší, které definitivně opustí základní školu, se uzavře jedna z významných etap jejich života. Drtivá většina bude pokračovat, ať již v učebním oboru či na střední škole. Pak mohou získat i vysokoškolské vzdělání. pokračování

Deset tisíc na výstavu ještě prý může SRNM dostat Putovní výstava o romském holocaustu, která bude k vidění od 24. července v sídle ombudsmana Otakara Motejla v Brně, vyvolala nelibost u brněnského primátora Richarda Svobody. Netýká se celé výstavy, pouze části o ústecké Matiční ulici. pokračování

Historie romského holocaustu Romové v Československu před německou okupací Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926. pokračování

Pronásledování Romů po vzniku protektorátu Čechy a Morava Dne 15. března 1939 nacisté obsadili zbytek českých zemí a vyhlásili Protektorát Čechy a Morava. Znovu docházelo k dalšímu exodu Romů, tentokrát směrem na Slovensko. Tento pohyb se však brzy zastavil. Německé úřady v odtrženém pohraničí nadále pokračovaly ve vypovídání Romů na protektorátní území, ale i tato praxe postupně ustala. Podle nadhodnocených údajů četnického ústředí žilo v tomto období na území protektorátu na 14 000 Romů. pokračování

Protektorátní „cikánské tábory“ po vzoru rakouských Výnos o potírání cikánského zlořádu se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Vzory pro zřízení těchto táborů byla již existující podobná zařízení např. v rakouském Lackenbachu. pokračování

Tábor v Hodoníně u Kunštátu „Cikánský tábor“ v Hodoníně u Kunštátu sloužil jako místo nucené koncentrace moravských Romů. Podobně jako v Letech byly na začátku srpna 1942 do tábora nahnány romské rodiny v počtu značně převyšujícím kapacitu, která byla stanovena na 800 osob. Ubytovací, stravovací i hygienické podmínky byly stejně katastrofální jako v Letech a táborový řád byl také totožný. I v tomto táboře byl dozorčí personál tvořen protektorátními četníky. V čele tábora stál Štefan Blahynka, který dočasně v zimě 1943 odešel do letského tábora, aby pomohl zažehnat následky epidemie tyfu a zajistil podmínky pro transport vězňů do Osvětimi. Po splnění tohoto úkolu se vrátil zpět do Hodonína, kde vykonával funkci velitele tábora až do jeho likvidace. pokračování

Zastřelen při pokusu o útěk Osud Jaroslava Heráka Kon man chala, to man chala, a Sasos man zamarela. Devla, Devla, chasuvava bo me sfero na dykhava. Jakživ se odtud nedostanu, Němci mne umučí. Bože, Bože, shořím, já již svět nespatřím. pokračování

knižní novinky Jana Horváthová: Devleskere čhave –svedectvom starých pohľadníc Kniha v pevné vazbě, velkého formátu, na křídovém papíře přináší barevné reprodukce 239 pohlednic s „cikánskou“ tematikou, jaké byly vydávány od konce 19. do 30. let 20. století v celém prostoru střední Evropy, Podkarpatské Rusi, Ruska, Balkánu i Španělska. Pohlednice i průvodní text Jany Horváthové jsou rozděleny do sedmi tematických kapitol. Vedle slovenského textu je na každé stránce také překlad do východoslovenského dialektu romštiny, v závěru knihy jsou texty přeloženy také do angličtiny a maďarštiny. Vydavatelství Region Poprad, Poprad 2006, cena: 590 Kč. Knihu lze zakoupit v Muzeu romské kultury na Bratislavské 67, Brno. pokračování

Společný krutý osud německých Sintů a Romů v Osvětimi společně s protektorátními Romy Již delší dobu se traduje mimořádně dobrá a plodná spolupráce německých Sintů a Romů, soustředěných v Kulturním a informačním centru v Heidelbergu, s Romy českými a moravskými, prezentovanými Muzeem romské kultury, Společenstvím Romů na Moravě a Výborem pro odškodnění romského holocaustu. pokračování

Drobničky PRAHA – Kulatý stůl na téma Subjekt pro řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit prostřednictvím Evropských sociálních fondů v období 2007–2013 se konal v Praze 18. července. Zúčastnili se i zástupci španělské neziskové organizace Fundación Secretariado Gitano, Velvyslanectví USA v Praze a Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj. pokračování

Brněnská veřejnost výstavu ocenila Brněnským zastupitelstvem odmítnutá výstava Genocida Sintů a Romů a rasismus v Evropě se při svém zahájení 24. července setkala s velkým zájmem a kladným oceněním brněnské veřejnosti. pokračování

Baptistická církev pomáhá Romům Návštěva misionářů baptistické církve poslední červencový týden přinesla čerstvý vítr do ulic romského ghetta v brněnské části Sever. pokračování

Dětský tábor s policisty Každoročně pořádá Společenství Romů na Moravě tábory pro děti, na kterých se organizačně podílí příslušníci Policie České republiky. Myšlenka, kterou rozvinul mjr. Václav Šaroch z Ostravy se nyní přetvořila do podoby několika každoročních táborů, na kterých tvoří část vedoucích právě policisté. pokračování

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi Koncentrační tábor uvnitř koncentračního tábora. Tak by se dal charakterizovat rodinný cikánský tábor, který nacisté vytvořili v Osvětimi. Byly sem nahnány tisíce Romů a Sintů ze všech evropských zemí, které nacisté okupovali v době druhé světové války. Tady také skončil osud Romů z Protektorátu Čechy a Morava, především z koncentračních táborů Lety u Písku a Hodonína u Kunštátu. pokračování

Romský kovář, ten se pozná Tato slova mi řekl na 3. evropském romském kovářském sympoziu jeden z nejstarších účastníků Viliam Šarközy. Sympozium se letos konalo první červencový víkend v Dunajské Lužné na Slovensku. Kromě domácích kovářů se sjeli účastníci z několika zemí: Ukrajiny, Chorvatska, České republiky, Maďarska a další. Romští kováři však přijeli pouze ze Slovenska.Tak jako každý rok se organizace ujalo místní občanské sdružení Chartikano v čele s Robertem Rigó a Alexandrem Reindlem. Jsou to pokračovatelé slavného kovářského rodu Rigó, sami se však z důvodu náročnosti celé akce letos kovářské soutěže neúčastnili. Každý přihlášený kovář - nebo spíše kovářská dvojice, protože samotnému kováři se pracuje opravdu obtížně – měl dvě hodiny na to, aby vyrobil dopředu ohlášený soutěžní výrobek. A tak na zastřešeném prostranství vznikaly na přenosných výhních věci překrásných tvarů, květiny, plastiky postav, ale i výrobky běžně využívané a používané jako pohrabáč nebo podkovy. pokračování

Romská píseň ve znamení všeobecného smíření Letošní 12. ročník festivalu Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm se vydařil. Dvanáct let, to už něco znamená! Kdo se tím může pochlubit? Ale tradice sama o sobě by znamenala jen málo, kdyby tu nebylo něco navíc. S čím takovým se setkáváme v Rožnově pod Radhoštěm při festivalu romské písně? pokračování

Dopis čtenářky nás přivedl na téma ústavní péče v ČR a jeho hlavní nedostatky Proč jdou děti do ústavu Česká republika má nadměrný počet dětí v ústavech. Náhradní ústavní péče zůstává stále zásadně převažujícím způsobem péče o děti, které nemohou pobývat ve vlastní rodině. Systém náhradní rodinné péče není dostatečně podporován a umístění dítěte do náhradní rodiny trvá neúměrně dlouho. pokračování

Romové nemají soucit s dětmi? Jsou otázky, na které vám odpoví pouze ti, kterých se dotýkají osobně. Hledám odpovědi, ale ne odpovědi laciné a povrchní. Jsem romského původu, ale bohužel romské kulturní prostředí, tradice a zvyky mne ne-poznamenaly a nevychovaly. Vyrostla jsem u pěstounů. Dá se říci, že jsem zvídavá, a proto je dialog pro mne tím nejdůležitějším zdrojem porozumění. pokračování

Tři talíře Kde jedni budují svá sídla a defilují před svými veliteli, pohybují se jiní stranou doporučených cest a místo reflektorů a koberců jim stačí čisté nebe nad hlavou a tráva pod nohama. Jít vlastní cestou znamená také držet se svých tradic, umět chodit tak jako tančit, zpívat a hrát tak jako si povídat. Kolik rozhodnutí a svobodných kroků je však zapotřebí k naplnění této jednoduché věty! pokračování

Komunitní centrum pravoslavné církve v Rokycanech Po více než tříleté usilovné práci se chrám Nejsvětější Trojice v Rokycanech stal skutečně dů-stojným místem, které věřícím poskytuje to, co potřebují ke svému duchovnímu životu. Du-chovní správce pravoslavné církevní obce v Rokycanech, romský pravoslavný kněz David Dudáš, věnoval se svojí rodinou obrovský kus práce na opravě chrámu. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 6. Přítomnost malířského gesta Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění? pokračování

Zprávy Brodce nad Jizerou – Ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma – Společný svět podala trestní oznámení na člověka, který chtěl vyhodit z bytu na ulici romskou rodinu s dětmi z Brodců nad Jizerou. Dotyčný v posledních měsících opakovaně a před svědky Romům vyhrožoval, že pokud s ním neuzavřou nové nájemní smlouvy na byty, které užívají na základě jiných nájemních smluv, zařídí odebrání dětí do dětského domova a že nechá ji okamžitě vyhodit na ulici. pokračování

Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu V neděli 20. srpna se v Hodoníně u Kunštátu konal pietní akt. Sešla se zde hrstka asi 50 lidí. Muzeum romské kultury, které vše organizovalo, vypravilo z Brna autobus. Tímto místem, jak známo, prošlo více než 1200 Romů před tím, než byli odesláni do Osvětimi, pokud zde nezemřeli. pokračování

Utrhněte si svůj vlčí mák Každý jistě zná vlčí mák, který divoce roste v polích a kolem cest. Jeho nespoutaností se nechala inspirovat na Slovensku nevládní organizace PRO DONUM – společnost pro rozvoj filantropie a nazvala podle něho program, který má za cíl vyhledávat dárce pro talentované romské děti. pokračování

Zamyšlení nad brněnskou výstavou o romském holocaustu Tak brněnský primátor Richard Svoboda navštívil výstavu Genocida Romů a Sintů a rasismus v Evropě, dovídám se z denního tisku, který mi dochází i na chalupu vysoko v horách. Sláva! Čtenář nechť jednorázové vyjádření euforie přičte čemu libo. pokračování

Amare Ternore: pojítko s minulostí Dětský soubor, který vytvořila Jiřina Somsiová v Olomouci okolo místního komunitního centra, si začíná hledat své místo na světě a rozhodně nemůže být přehlížen. Amare Ternore (Naši mladí) má za sebou již několik úspěšných vystoupení, které nenechaly nikoho na pochybách, že se rodí seskupení, které jako celek dosahuje vynikajících výsledků. K nadějným sólistům patří například Jirka, syn Jiřiny Somsiové, který brilantní hrou na klávesy získává srdce mnoha posluchačů. pokračování

Romské PC centrum Občanské sdružení ROMEA vybudovalo v Praze 2 internetové a vzdělávací centrum. Vzniklo v rámci programu iniciativy společenství EQUAL, konkrétně Projektu podpory celoživotního učení a postupů, umožňujících vyloučeným romským komunitám rovnoprávný přístup na trh práce. Odborné zázemí v Moravské ulici č. 43 slouží pro Romy, kteří se zajímají o práci s počítačem a hodlají se naučit základům a chtějí se též zorientovat v internetu. (r) pokračování

Vzpomínka na Jana Richtera Romské centrum Hodonín uspořádalo 19. srpna vzpomínkovou akci v souvislosti s ročním výročím úmrtí známého romského aktivisty Jana Richtera (na archivní fotografii třetí zprava). Přehlídku romských tanečních a hudebních souborů Romská píseň zní, nad níž převzal záštitu starosta města Jiří Koliba, věnovalo jeho památce. V areálu hodonínské zoo postupně vystoupily soubory z Bratislavy, Kokavy, Brna, Hodonína, Mikulova, Vsetína atd. Přispěly tak k důstojné vzpomínce na člověka, který se již za svého života těšil úctě mnoha romských i neromských obyvatel Hodonína. Obsáhlejší informaci o této akci přineseme v příštím čísle. Michal Kročil pokračování

Máme příliš krátkou paměť Z celé řady zkušeností si můžeme udělat závěr, že romský národ zachází zvláštním způsobem se svou pamětí. Především je zvláštní to, že Romové nikdy svoji historii písemně nezaznamenávali, a proto se nemůžeme dozvědět nic z toho, co naši předkové prožívali. To, co se o Romech dočteme v gadžovských kronikách a historických dokumentech, se většinou týká toho, co Romové spáchali a zač byli trestáni. pokračování

Komentář Shoda v názorech nutně neznamená shodu v řešení Absolvoval jsem nedávno hodinovou diskusi se starostou městské části Brno-sever Leo Venclíkem. Tato diskuse dokumentuje zřetelně, jak souznění v názorech na problematiku může vést k naprosto rozdílnému způsobu řešení těchto problémů. Pravda, různost spočívá také v tom, jakou roli ve hře hraje ten, kdo chce něco řešit. Rozdílný bude přístup starosty od přístupu člověka z občanské nevládní sféry. Ale proč vlastně? pokračování

osudy lidí Od šesti let hraje Viliam Oračko, tento dnes 36letý primáš, navštěvoval Lidovou školu umění na Veveří ulici v Brně: sedm let chodil do houslí a čtyři roky na violu. Jeho bratr je také muzikant. Jinak se vyučil na Středním odborném učilišti stavebním, prošel také kurzem romského asistenta, dva roky vyučoval děti hru na housle ve Společenství Romů na Moravě. pokračování

Romský Spolek žen poškozených sterilizací bojuje dál za odškodnění Elena Gorolová říká: Vystoupení v OSN vnímám jako první větší krok na cestě za spravedlností Elena Gorolová (37) pracuje v občanském sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Do Spolku žen poškozených sterilizací dochází již rok a půl. Naše redakce se s ní setkala po její nedávné cestě do New Yorku. pokračování

Zákrok na ženách byl protiprávní akt Několik desítek lidí protestovalo 17. srpna dopoledne před ostravskou nemocnicí Fifejdy proti nuceným sterilizacím romských žen. Několik z nich, které tento zákrok v minulosti absolvovaly, zde vyjádřily své pocity i životní osudy. pokračování

Nedobrovolně sterilizované ženy žádají omluvu O kauze protiprávních sterilizací se v ČR veřejně diskutuje od září 2004, kdy ombudsman Otakar Motejl obdržel deset stížností žen romského původu na nedobrovolné provedení sterilizace bez poskytnutí plně informovaného souhlasu. V následujícím roce obdržel už více než 80 stížností a v prosinci 2005 pak ve svém závěrečném stanovisku podtrhl protiprávnost 50 posuzovaných případů. pokračování

napsali jste nám Romové nemají soucit a porozumění (RH č. 13/2006) Jsem romského původu a odmalička jsem vyrůstal v dětském domově, ne v romském prostředí. S Romy jsem se nekamarádil a neznal jsem romskou kulturu, tradice, zvyky, jazyk ani výchovu. Vychovala mě pěstounka neromského původu, která si mě vzala do své péče ve dvanácti letech. Dala mi lásku, cit a porozumění, ale přesto všechno jsem nevěděl, kam patřím a kdo jsem. Majoritní společnost mě nepřijala, protože jsem byl Rom a stále jsem cítil, že mají ode mne odstup. Ale Romové mě taky nebrali, protože výchovu, povahu a humor jsem měl daný českou výchovou. Nevěděl jsem, jak se mám chovat ve společnosti Romů. Bylo to pro mě moc těžké… pokračování

Uvádíme povídku ze současné tvorby Andreje Gini píšícího v romském jazyce Jsme hloupí, nebo nemocní? Budu vám teď vyprávět něco, co se před víc jak dvěma lety stalo v jednom městě. Stejně jako jinde, i tady jsou holobyty. Bydlí v nich několik romských rodin a mezi nimi také jeden starší Rom, kterému říkají Kašuko – Hluchý. Nedoslýchá totiž. Nijak se nezlobí, že mu takhle říkají. Dokonce už své přezdívce přivykl natolik, že když jej někdo osloví jeho skutečným jménem, tváří se, jako by to ani neplatilo na něj. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 7. Barevně, či černobíle? Expresivní díla Tibora Červeňáka jsou výrazem psychických pocitů a dojmů z dětství, ve kterém nachází stále nové inspirace ve své dnes téměř již profesionální dráze, zatímco talentovaný a všestranný Tibor Tonka prohlásil: „Mohl bych i malovat, ale tak dlouho budu kreslit jen černobíle, dokud nebude nám Romům dobře.“ Promovaný historik Bartoloměj Daniel se za umělce nikdy nepovažoval a jeho grafický projev vyjadřuje povahu jemu vlastní, tedy pohled do historie Romů a její dokumentaci, zvláště řemesla kovářského. pokračování

Zprávy OSTRAVA – Romští sociálně slabí žáci mají nyní možnost využít služeb doučovacího centra organizace AROS-MK na ulici Žofínská 12 v Moravské Ostravě. Doučovat je budou studenti Pedagogické fakulty Ostravské univerzity zejména matematiku a český jazyk, další dle potřeb žáků. pokračování

Ohlédnutí za výstavou romského holocaustu v Brně Putovní výstava o romském holocaustu opustila 8. září prostory sídla veřejného ochránce práv v Brně, nabízí se proto malé ohlédnutí. Výstavu si prohlédlo na 400 návštěvníků plus 300 žáků základních škol a středoškoláků, pro něž odborníci z Muzea romské kultury připravili zajímavý program s přednáškou a promítáním dokumentu o vzpomínkách pamětníků na holocaust. Promítání dokumentu bylo zároveň zpřístupněno i návštěvníkům, kteří projevilio tuto tematiku hlubší zájem. pokračování

Výstava genocidy Romů a rasismu v Evropě skončila Teprve teď, to je v pátek 8. září, kdy výstava Genocidy Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě skončila, je možno činit závěry. pokračování

Brněnská nemocnice řeší problém s Romy aneb Te hino o Rom andre špitaľa BRNO – Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích se v současné době zabývá opakovanými problémy, které jsou způsobeny velkou návštěvností u romských pacientů a malou kapacitou pokojů i nemocničních prostor. Stěžují si nejen zdravotníci, ale i okolní pacienti, a to především na hluk. pokračování

zaznamenali jsme Střední romská škola v Brně. Odloučené pracoviště otevřela v Brně Střední odborná škola sociálně-právní. Zahajovací ceremoniál se konal za účasti primátora Richarda Svobody a poslance Václava Mencla (ODS). Do prvního ročníku nastoupilo 120 studentů (60 do denního, 60 do dálkového studia). Školu na slavnosti zastupoval její ředitel Emil Ščuka. pokračování

Romodrom pro regiony Zástupci romských organizací ze čtyř krajů ČR se 30. srpna setkali v kanceláři pražského sdružení Romodrom, kde jednali o spo-lupráci na novém projektu nazvaném Romodrom pro regiony. Projekt bude financován z Evrop-ského sociálního fondu a jeho obsahem je poskytování služeb terénní sociální práce především romským klientům. Projekt začíná v září a potrvá dvaadvacet měsíců. pokračování

Diskriminace potrestána před soudem O diskriminaci Romů jsme na stránkách RH psali již mnohokrát. Málokdy se však stane, že by byl případ diskriminace z důvodu etnické příslušnosti projednáván před soudem, a ještě méně často, že by byla prokázána. pokračování

Metropolita Kryštof navštívil Rokycany Pravoslavná církevní obec v Rokycanech přivítala 3. září vzácnou návštěvu. U příležitosti slavnostního otevření fary při chrámu Nejsvětější Trojice tam zavítal nejvyšší představitel pravoslavné církve v České a Slovenské republice, metropolita Kryštof. Přivítal jej starosta města Jan Baloun spolu se senátorem Luďkem Sefzigem. pokračování

Problémy nevyřeší nevládní organizace Stále více romských aktivistů si uvědomuje, že je nezbytné změnit přístup k řešení existujících problémů romských komunit. Zvláště nepříznivá situace se projevuje na regionální úrovni, konkrétně v Plzeňském kraji. Podle romských aktivistů to vyplývá z nezájmu místních úřadů zabývat se záležitostmi Romů a také proto, že vládní koncepce romské integrace již neodpovídá aktuální situaci, která v romských komunitách existuje. pokračování

Beseda s romskými autory v Muzeu romské kultury Muzeum romské kultury uspořádalo 29. června jako doprovodný program k výstavě Čalo voďi / Sytá duše besedu s romskými autory. Nyní je představujeme čtenářům RH i s ukázkou jejich tvorby. pokračování

Emil Cina: Romipen / Romské vyznání Sar o phure vakeren „Romipen“ mre čhave oda le Romengero barvaľipen. pokračování

Vlado Oláh: Visarav man / Vracím se Visarav man andre miro terňipen, kije veša, mal'i, luki, ke Ondava, kijo agata parne l'ul'ud'enca. pokračování

Recenze nové básnické sbírky Vlada Oláha: Amaro drom pal o Udut – Naše cesta za Světlem V roce 2006 vychází v nakladatelství Radix (Kořeny) další sbírka básníka Vlado Oláha. Je to již čtvrtá básnická sbírka v řadě v průběhu deseti let. pokračování

Uvádíme další povídku ze současné tvorby Andreje Gini píšícího v romském jazyce Na lavičce Je léto. Teploučko, krásně, zrovna tak jak se patří. Když přijdete v Rokycanech na náměstí kolem desáté večer a venku je teplo, že se člověku ani nechce spát, uvidíte, jak tam Romové vysedávají na lavičkách a vedou řeči. Nejvíc je slyšet mladé. Ti mají své místo u kostela. Když přijdete blíž, uslyšíte, jak probírají, kde si byli a kam si půjdou zatancovat, kde jsou nejlepší protějšky, kde nejlíp hrají. Ze všeho nejvíc je ale slyšet jejich smích. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 8. Mystika a všední život Transcendentální prožitky ve světové historii vedly nejednoho člověka k nutkání alespoň se pokusit abstraktní svět naznačit pomocí grafického projevu. Snaha zaznamenat skutečnou realitu taktéž vede k vyjádření malířskými technikami. A zde můžeme porovnat, jak jsou tyto zdánlivě odlišné pohledy na svět podobné ve své podstatě. pokračování

Zprávy PRAHA – Skupina devíti romských žen ukončila výcvik, který je půl roku připravoval na jejich případný vstup do politiky. Tři z absolventek již kandidují v podzimních komunálních volbách. Program uspořádalo sdružení Athinganoi s romskou ženskou skupinou Manushe, spolupracovaly německá Nadace Heinricha Bölla a kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity pokračování

Případ násilnických strážníků jde k soudu BRNO – V pondělí 25. září dokončil státní zástupce žalobu, kterou předal brněnskému Městskému soudu. Žaluje dva strážníky Městské policie v Brně za vydírání a zneužití pravomocí veřejného činitele. pokračování

Ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek říká: Záleží také na politické vůli, nejen na penězích Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte? Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde. pokračování

Knihovna pro Romy v Ostravě V Ostravě bude od 5. října zahájen provoz Knihovny města Ostravy, příspěvkové organizace, který je zaměřen na Romy v Ostravě-Vítkovících. pokračování

zaznamenali jsme Zastavily svou činnost. Pět romských organizací zastavilo svou činnost, která vedla k začleňování Romů do české společnosti. Reagovaly tak na rozsudek plzeňského soudu, který potrestal vojáka za zbití Roma dvouletou podmínkou. ČTK to řekl mluvčí aliance pěti romských organizací Václav Miko. Alianci tvoří organizace Info Roma Kontakt Plzeň, Roma Realia Dobroměřice, Romani Aliance Rokycany, Futurum Roma Beroun a ROS Karlovy Vary. Vyzvaly Romy k emigraci a nyní chystají další kroky. pokračování

Umíme se domluvit? Umíme! Olomoucký stadion atletického klubu TJ Lokomotiva hostil již počtvrté netradiční společenskokulturní akci, zaměřenou na menšiny. Festival Umíme se domluvit se tak stává jistotou, na kterou se lidé z Olomouce a okolí těší již dopředu. A že se jich tentokrát pěkných pár stovek během dne na stadionu vystřídalo. pokračování

osudy lidí Pastorační asistentka Eva Holubová (32 let) se narodila ve slovenské obci Švedlar v okrese Spišská Nová Ves. Dodnes ráda vzpomíná, jak se třemi sourozenci a dalšími dětmi dojížděla vlakem do základní školy v Prakovci. pokračování

Skarha pre analiza MPSV Pal koda sar pes kerdža analiza andri avri čhide romane komuniti, ila 11. 9. la vladakeri „Rada pro záležitosti romské komunity“ decizija pal koda, kaj e vlada te prikerel o čoripen andro romane komuniti koleha, kaj te avel le manušen buči, u le čhavoren feder sikaviben andre škola. pokračování

Výhrady vůči ministerské analýze Na základě analýzy situace ve vyloučených romských komunitách přijala 11. září Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity usnesení, podle něhož by se vláda při řešení chudoby v uvedených lokalitách měla zaměřit na oblast zaměstnání a vzdělání. Podle výzkumu existuje v České republice více než 300 romských chudinských čtvrtí a domů s více než 80 000 obyvateli. pokračování

Padni komu padni… Za uplynulých patnáct let se Romům v této zemi stalo tolik zlého, že se to dá těžko poměřit s předchozím období našeho života. Brutální rasové vraždy, každodenní rasové útoky na veřejnosti, v dopravních prostředcích, na ulici i doma ve vlastním bytě. To je bilance, s níž se budeme velmi dlouho a obtížně vyrovnávat. pokračování

Žonglovací víkend Ve dnech 30. září a 1. října pořádá v Brně občanské sdružení IQ Roma servis ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky Žonglovací víkend. pokračování

Od romského intelektuála se očekává náprava nehodných Romů? No, to je pěkná blbost, řeknete. Ale není! Mezi Čechy nepřichází v úvahu, aby dobrý Čech přemluvil špatného Čecha k dobrému chování a pokládá se to za čirý projev idealismu. Známe své pappenheimské, jak se říká. Ale u Romů se taková možnost předpokládá samozřejmě s dodatkem: „Udělejte si mezi sebou pořádek!“ Slyšel jsem to už tisíckrát i při jiných příležitostech. I docela vzdělaní (a tím pádem je možno očekávat, že i rozhlední) lidé nosí v hlavě myšlenku, že je možné toto od romského intelektuála očekávat. pokračování

Problém Rožďalovice v emailové korespondenci (mezi MUDr. Danou Janotovou, lékařkou, a PhDr. Janou Horváthovou, ředitelkou Muzea romské kultury) Dana Janotová píše: (…) Snad máte kontakty k někomu, kdo může pomoci obci Rožďalovice a taky mně. Asi před 10 lety jsem si koupila starý domek ve zmíněné obci, který se snažím zvelebit, moc peněz i práce jsem vložila i do zahrady. Vše se velmi pomalu zlepšovalo do okamžiku, kdy vedlejší dům zakoupil p. Bouma a ubytoval Romy. Není jich tak moc, není to žádné ghetto. Mluví česky, mají auta, kola, podle všude se válejících odpadků si kupují potraviny, které já si těžko můžu dovolit. Neměla jsem do té doby žádný negativní vztah k tomuto etniku. Zničená zahrada, vytlučená okna, vykradený dům a trvale na můj pozemek vnikající lidé a psi mě však vůči Romům těžce zatvrdily. Jsem matka samoživitelka, na vše si vydělávám sama, nepobírám sociální dávky a moje dvě děti chodí do školy. Zmíněným obyvatelům vedlejšího domu jsem nikdy nic neudělala. pokračování

Představte Romy, kteří pro nás něco dělají Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte: pokračování

Paměti romských žen – Kořeny I/1 Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová Mohla byste nám prosím vyprávět o svém životě, tak jak ho vy sama vidíte? Ano. Tak když jsem byla malá, byla jsem vychovaná u babičky… (pláč) Měla jsem život těžkej. Když jsem měla hlad, babička mi řekla, tady máš krajíc chleba, když mně byla zima, řekla mi, sbírej peříčka, bude z toho peřina. Maminka byla v koncentráku, tatínek si našel jinou ženu, já jsem ji neměla ráda, tak jsem říkala: „Tati, prosím tě, buď ji zažeň, nebo s ní zůstaň, nebo co chceš s ní dělat, ale já ji opravdu…“ Když už jsem byla větší: „Já ji nenávidím, protože máma je v koncentráku, trpí.“ Byla v Osvěčíně (koncentrační tábor Osvětim, Polsko), moje sestra taky… (už pevnějším hlasem) A tak já jsem měla takovej těžkej život. No ale zase potom jsme přišli do Mezilesí tady u Pelhřimova, tak holky mě vzaly do školy, stejně mě to nebavilo… pokračování

Sladká tráva Je pod námi, nasáklá deštěm anebo se občas vlní pod nárazy větru. Zaplňuje prostor, po kterém se dobře šlape. Tráva na každém kroku. Měkká i pichlavá, pokaždé na dosah ruky. Roste mezi vápnem rozpadajících se zdí a plotů, v kamení, uprostřed cesty i mezi odpadky novodobého ghetta. Dá se po ní utíkat do všech stran kdykoliv se člověku zachce, třeba až na samotný konec světa. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 9. Mistři stylu a techniky Alfred (Fredi) Ullrich Narodil se 8. července 1948 v bavorském Schwabmünchenu (Německo), dětství a školní léta strávil ve Vídni. Pochází z rodiny rakouských Sintů (německých Romů), která se stala v době druhé světové války obětí rasové perzekuce, podobně jako většina rakouských Romů a Sintů. Rodinné vzpomínky na válku, tíživá sociální situace v dětství i otázky soužití jsou silnou inspirací pro Ullrichovo umělecké vyjádření. pokračování

Zprávy OLOMOUC – Vrchní soud v Olomouci odročil na neurčito případ provozovatele baru v Ostravě Jiřího Ozdince, který čelí žalobě na ochranu osobnosti. Podali ji tři Romové, které personál v baru odmítl obsloužit. Odvolací soud zjistil chybu v písemném vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně. Vrátí proto spis Krajskému soudu v Ostravě, který musí vadu odstranit. pokračování

Rasistická ostuda v Bulharsku BRUSEL – Předseda Evropského parlamentu (EP) Josep Borrell vyzval bulharského poslance v roli pozorovatele za ultrapravicovou stranu Ataka Dimitara Stojanova, aby „vzal zpět své urážlivé a provokativní poznámky“ na adresu romské europoslankyně Livie Járókaové. pokračování

Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblast Mapa chudoby v České republice Toto je přesný název zprávy, kterou vypracovala společnost Gabal Analysis and Consulting s.r.o. pro MPSV. Tato práce byla financována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. pokračování

Afghánští umělci válce navzdory Již několik desítek let je Afghánistán ve válečném ohni. Léta pochybného klidu střídá otevřený konflikt, a tak není divu, že tuto nešťastnou zemi mnoho lidí raději opouští. V České republice žije relativně početná afghánská komunita, která však kvůli hysterii s hrozbou terorismu na sebe nechce příliš upozorňovat. pokračování

zaznamenali jsme Informace o volbách v romštině. Romové mohou získat informace o způsobu hlasování v komunálních volbách i v romštině. Uveřejnilo je ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. Informace jsou uvedeny také v bulharštině, chorvatštině, ruštině a ukrajinštině. Cizojazyčné informace byly k dispozici už delší dobu, například předloni při volbách do Evropského parlamentu a krajských volbách. http://www.mvcr.cz/volby/index.html. pokračování

Fotografie jako výpověď o životech mladých Romů Během srpna a září dalo sdružení IQ Roma servis společně s firmou Olympus možnost seberealizace mladým Romům od 13 do 18 let. Díky zapůjčené zrcadlovce od zmiňované firmy si mohla mládež vyzkoušet práci fotografů a zároveň ukázat veřejnosti vlastní vidění světa a svých blízkých. Výstava fotografií, které vznikly během neobvyklého projektu, byla zahájena 2. října na brněnské Staré radnici. pokračování

Jak to dopadlo s Romy ve Slaném Tak jako v jiných městech, také ve Slaném mají Romové velké problémy s bydlením. Vedení města svého času vyhlásilo Program nulové tolerance, jehož cílem je nekompromisně postihovat ty, kteří jakkoli porušují pravidla k udržování pořádku a jiných předpisů ve Slaném. pokračování

Železní ďáblové Trastune benga - Železní ďáblové, to je název jedné z povídek romské spisovatelky Ilony Ferkové, která se snaží upozornit na velice vážný a složitý problém mnohých Romů a jejich rodin. Gamblerství „padlo“ na Romy počátkem devadesátých let a mnozí jsou na něm závislí podobně jako ti, kteří propadli drogám. pokračování

Cirkusová taškařice Na přelomu září a října se konal v parku na Hybešově ulici v Brně žonglovací víkend, který pořádalo sdružení IQ Roma servis ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky. Na tomto místě byl postaven veliký cirkusový stan CIRKUS LE GRANDO a účast byla opravdu hojná. Prostřídalo se zde několik desítek romských dětí, které si vyzkoušely nejrůznější atrakce: chůzi po míči a po laně, žonglování, fakírské dovednosti, akrobacii a jiné lákavé kousky. V neděli pak svým rodičům a dalším návštěvníkům předvedly to, co se naučily v šapitó. Dostalo se jim za to bouřlivého potlesku, a také drobných cen a diplomů. Odcházely s obrovskou radostí, že dokázaly něco, co pro ně bylo doposud velkým tajemstvím. (red) pokračování

Komentář Volby komunální a do Senátu Příští týden nás čekají volby do zastupitelstev obcí a do Senátu. Politici se opět dovolávají naší pozornosti a slibují, jak chtějí naplnit tužby právě nás – voličů. Jak dojemné! Podívejme se na několik málo konkrétních případů, jak se věci mají. pokračování

osudy lidí Bývalý street worker s titulem bakalář Adam Pompa (27) se narodil v Toporci, okres Kežmarok, na Slovensku. Má pět sourozenců. V Kežmarku navštěvoval Střední odborné učiliště zemědělské, kde nástavbové studium ukončil maturitou. Jeden rok byl nezaměstnaný. Když dostal od jednoho kněze zajímavou nabídku, bez váhání ji přijal. pokračování

Na projekt Domovník 2004 lidé v Brně nezapomněli Dnes: odpadky, špína, zápach S terénním sociálním pracovníkem Pavlem Dirdou jsme obešli několik domů v centru Brna, kde probíhal v roce 2004 projekt s názvem Domovník; jeho realizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. Projekt se zaměřoval na bydlení brněnských Romů a cílem bylo určit u vybraných domů domovníka, který se bude o dům starat a udržovat ho v čistotě. Vybrané domy jsou ve správě městské části Brno sever a Brno střed. Domovníci dostávali symbolický plat z projektu, který vyhlásila a financovala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Smysl byl tedy jasný: přispět ke zlepšení životních podmínek Romů jejich vlastním přičiněním. Přišli jsme se podívat, jak to vypadá v domech teď, po dvou letech. pokračování

Rodina je nejlepším místem pro zdravý vývoj dítěte Podpora a pomoc rodinám s dětmi ohroženými ústavní výchovou, postupné snižování počtu dětí v ústavní výchově, působení na veřejné mínění a změna postoje veřejnosti i odborníků k ústavní výchově – to jsou hlavní cíle projektu ostravského o.s. Vzájemné soužití nazvaného Prevence odebírání dětí z rodin. Jeho realizace byla zahájena 19. září v prostorách nově zřízeného pracoviště na ulici Bieblova 8 v Moravské Ostravě. pokračování

Zdeňka Jařabová pomáhala Romům, navíc byla výborný člověk Zpráva o smrti Mgr. Zdeňky Jařabové mě hluboce zasáhla, protože jsem stále věřila, že tato nezvykle statečná žena svůj boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Už třeba jen proto, že nepodléhala poraženeckým náladám. S nemocí bojovala tak příkladně racionálně a nejvíce tím, že na ni nemyslela a o to více se věnovala své práci. Přesně tak, jak si neumím představit, že bych to někdy dokázala já. Ona vůbec nepřipouštěla možnost nezdaru léčby, vždy byla tak pozitivní a optimistická. Jen za tato fakta ji nebylo možno neobdivovat. Jenže ono nasazení, s jakým bojovala s nemocí, bylo jen projevem její duchovní síly, energie, jejího založení. Mnohem zásadněji se toto její založení a charakter projevilo v práci pro Romy a s Romy a také v oblasti vysokoškolského vzdělávání. pokračování

Paměti romských žen – Kořeny I/2 Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová pokračování

Fléda patřila rom-jazzu Ida Kelarová je pojem. Jméno, které není třeba nijak obšírně představovat, a hlas znějící v hlavě ještě dlouho poté, co se dostane k uším posluchače. Kombinace hudebních stylů dává osobitý a nenapodobitelný výraz. pokračování

Za Zdeňkou Jařabovou Jak jsme vás již v Romano hangos informovali, 1. září zemřela v Olomouci ve věku 68 let Zdeňka Jařabová. Byla ženou známého a slovutného profesora olomoucké univerzity Josefa Jařaba, pozdějšího senátora, znalce americké a anglické literatury. Nám všem známý Jan Jařab, lékař a někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva, nyní v týmu eurokomisaře Špidly v Bruselu, je jeden z jejich synů. Paní Zdeňka Jařabová udělala pro emancipaci Romů neskutečně mnoho. Připomeňme jen strohá fakta. Dlouhá léta působila na katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10. Osobité a originální pojetí „Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“ (David Zeman) pokračování